Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Zmocnění Francouzské republiky sjednat, podepsat a uzavřít mezinárodní dohodu o požadavcích na bezpečnost a interoperabilitu pevného spojení v Lamanšském průlivu |
| ||||||||||
| |||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0328), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0205/2023), – s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2019(1), – po konzultaci s Výborem regionů, – s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na články 52, 59 a 40 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9‑0018/2024), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. února 2024 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/ …, kterým se Francouzská republika zmocňuje sjednat, podepsat a uzavřít mezinárodní dohodu o požadavcích na bezpečnost a interoperabilitu pevného spojení v Lamanšském průlivu
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2024/867).
| |||||||||||
| Uzavření Dohody o usnadňování udržitelných investic mezi Evropskou unií a Angolskou republikou |
| ||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10942/2023), – s ohledem na návrh Dohody o usnadnění udržitelných investic mezi Evropskou unií a Angolskou republikou (10941/2023), – s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0459/2023), – s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu, – s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A9‑0005/2024), 1. uděluje souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Angolské republiky. | |||||||
| Změny směrnice o správcích alternativních investičních fondů a směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) |
| |||||||
| ||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0721), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0439/2021), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. listopadu 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0020/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. února 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/…, kterou se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy
(Text s významem pro EHP)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2024/927). | ||||||||
| Okamžité bezhotovostní převody v eurech |
| ||||||||||||
| |||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0546), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0362/2022), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 1. února 2023(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2023(2), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. listopadu 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0230/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. února 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012 a (EU) 2021/1230 a směrnice 98/26/ES a (EU) 2015/2366, pokud jde o okamžité úhrady v eurech
(Text s významem pro EHP)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/886).
| |||||||||||||
| Limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů |
| ||||||||||
| |||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0071), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C9‑0022/2023), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. března 2023(1), – po konzultaci s Výborem regionů, – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. prosince 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9‑0263/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. února 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2024/869).
| |||||||||||
| Rostliny získané některými novými genomickými technikami a potraviny a krmiva z nich |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nedávné rozhodnutí Norska pokročit v těžbě z mořského dna v Arktidě |
| |||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na rozhodnutí norského parlamentu ze dne 9. ledna 2024 o těžebních činnostech na norském kontinentálním šelfu – otevření oblasti a strategii pro řízení zdrojů, – s ohledem na strategické posouzení vlivu nerostů z mořského dna na norském kontinentálním šelfu na životní prostředí ze dne 27. října 2022, které provedlo norské ministerstvo energetiky, – s ohledem na zprávu norské vlády ze dne 20. června 2023 o těžbě nerostných surovin na norském kontinentálním šelfu – otevření oblastí a strategie pro správu zdrojů, – s ohledem na prohlášení Norské agentury pro životní prostředí ze dne 27. ledna 2023 o slyšení a posouzení dopadů těžby nerostných surovin na norském kontinentálním šelfu, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380), na související usnesení Parlamentu ze dne 9. června 2021(1) a na příslušné závěry Rady ze dne 23. října 2020, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240), – s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2022 nazvané „Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury“(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o Arktidě: příležitosti, obavy a bezpečnostní výzvy(3), – s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o mezinárodní správě oceánů: agendě pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030(4), – s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2022 o impulzu pro oceán: posílení správy oceánů a biologické rozmanitosti(5), – s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. června 2022 nazvané „Směřování k udržitelné modré planetě – společné sdělení o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů“ (JOIN(2022)0028), – s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 nazvané „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“ (JOIN(2016)0049), – s ohledem na verbální nótu Komise č. 21/13 z října 2023 adresovanou ministerstvu zahraničních věcí Norského království, – s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti, která vstoupila v platnost dne 29. prosince 1993, na celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a na rozhodnutí 15/24 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří a pobřeží, – s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), zejména na její článek 145 o ochraně mořského prostředí, – s ohledem na Dohodu v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států (dohoda BBNJ), – s ohledem na mandát Mezinárodního úřadu pro mořské dno zřízeného podle úmluvy UNCLOS a na dohodu z roku 1994 týkající se provádění části XI úmluvy UNCLOS, – s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR), která se vztahuje na arktické vody, – s ohledem na Svalbardskou smlouvu z roku 1920, která byla podepsána dne 9. února 1920 v Paříži, – s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států(6), podepsanou dne 25. února 1991 v Espoo (úmluva z Espoo), a na její Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí(7) (protokol SEA), – s ohledem na panel na vysoké úrovni pro udržitelnou oceánskou ekonomiku, jehož je Norsko zakládajícím členem, – s ohledem na rezoluci č. 122 Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) nazvanou „Ochrana hlubinných oceánských ekosystémů a biologické rozmanitosti prostřednictvím moratoria na těžbu na mořském dně“, – s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji konaném v New Yorku dne 25. září 2015, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, který vybízí k zachování a udržitelnému využívání oceánů, moří a mořských zdrojů, – s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby z května 2019 o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, – s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016, včetně následných rozhodnutí COP, – s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu, – s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že dne 9. ledna 2024 schválil norský parlament Storting rozhodnutí o otevření oblasti o rozloze 281 200 km2 v Arktidě k průzkumu pro případnou těžbu na mořském dně; vzhledem k tomu, že tento proces je otevřený a další rozhodnutí o těžebních plánech nebo povoleních k těžbě závisí na budoucích demokratických rozhodnutích norské vlády v souladu s norským zákonem o nerostných surovinách na mořském dně; vzhledem k tomu, že podle uvedeného rozhodnutí musí první těžební plány schválit Storting; B. vzhledem k tomu, že Norská agentura pro životní prostředí se domnívá, že v posouzení dopadu na životní prostředí chybějí mnohé informace týkající se přírody, technologií a možných účinků na životní prostředí, a nepředstavuje proto dostatečný základ pro těžbu nerostných surovin; C. vzhledem k tomu, že Norsko a EU dlouhodobě udržují jako sousedé a partneři velmi úzké vztahy, sdílejí společné politické cíle a základní hodnoty a prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru jsou součástí jednotného trhu; D. vzhledem k tomu, že velká část oblasti navrhované k průzkumu se nachází na rozšířeném kontinentálním šelfu Norska a že velká část oblasti nad rozšířeným kontinentálním šelfem je považována za volné moře a mezinárodní rybolovnou zónu; vzhledem k tomu, že tento kontinentální šelf podléhá ustanovením Svalbardské smlouvy z roku 1920; vzhledem k tomu, že tato oblast je součástí chráněné rybolovné oblasti Svalbard, která smluvním státům, tj. 22 členským státům EU a 23 dalším státům, umožňuje provádět rybolovné činnosti za rovných podmínek; E. vzhledem k tomu, že EU zaslala Norsku v říjnu 2023 verbální nótu, v níž vyjádřila znepokojení nad významnými negativními dopady ohlášené hlubinné těžby na rybí populace, rybolov a přístup k lovištím, zejména na kontinentálním šelfu souostroví Špicberků; F. vzhledem k tomu, že Norsko je signatářem úmluvy z Espoo a protokolu SEA, což znamená, že má právní povinnost zabránit významným přeshraničním dopadům; vzhledem k tomu, že právní povinnost chránit mořské prostředí pro Norsko vyplývá rovněž z úmluvy OSPAR; G. vzhledem ke zjištění, že ekosystémy Arktidy mají zásadní environmentální význam pro biologickou rozmanitost, rybí populace a regulaci klimatu; vzhledem k tomu, že tyto obzvláště zranitelné ekosystémy již nyní čelí tlaku způsobenému změnou klimatu, jež vede ke zvyšování kyselosti a teploty oceánů, což pravděpodobně ovlivní migrační vzorce důležitých rybích populací; vzhledem k nebezpečí, že těžba nerostných surovin na arktickém mořském dně může uvolňovat metan uložený v ekosystémech pod ledovcem a arktických permafrostech; vzhledem k tomu, že arktické ekosystémy velmi snadno podléhají znečištění a dalším dopadům lidské činnosti; vzhledem k tomu, že kvůli drsným přírodním podmínkám a velkým vzdálenostem do přístavů je velmi obtížné provádět nezbytnou nápravu nebo čištění; H. vzhledem k tomu, že mořské hlubiny jsou nejstarším biomem na planetě a že se jedná o lidstvu nejméně známou oblast planety; vzhledem k tomu, že hlubinné moře má podle všeho největší biologickou rozmanitost na Zemi, poskytuje kritické environmentální služby, včetně dlouhodobého ukládání uhlíku, a je zranitelné vůči lidským zásahům; vzhledem k tomu, že oceán pohlcuje přibližně 90 % přebytečného tepla a 25 % celosvětových emisí CO2; vzhledem k vážným obavám ohledně dopadů hlubinné těžby na ztrátu biologické rozmanitosti a fungování ekosystému, jejichž účinky budou přetrvávat pro mnoho příštích generací; vzhledem k tomu, že oceán by měl být s ohledem na jeho jedinečnost a propojenost a na základní ekosystémové služby, které poskytuje, mezinárodně uznán jako globální společný statek a chráněn; vzhledem k tomu, že na těchto službách závisí přežití a dobré životní podmínky současných i budoucích generací; I. vzhledem k tomu, že v červnu 2023 byla uzavřena dohoda BBNJ; vzhledem k tomu, že EU i Norsko patřily k prvním signatářům této smlouvy; vzhledem k tomu, že pro EU, která v rámci koalice s vysokými ambicemi BBNJ – koalice, jež byla v únoru 2022 zahájena na summitu „Jeden oceán“ v Brestu a k níž se připojilo i Norsko – vedla jednání na celosvětové úrovni, byla dohoda BBNJ prioritou; vzhledem k tomu, že dohoda BBNJ vyžaduje, aby byla u hospodářských činností provedena posouzení jejich dopadu na biologickou rozmanitost na volném moři; J. vzhledem k tomu, že současný stav vědeckých poznatků neumožňuje přesné posouzení dopadu těžby na mořském dně na životní prostředí a že k dosažení vědeckého konsensu v této oblasti je stále zapotřebí mezinárodní výzkum; vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila, že má-li být možné skutečně posoudit dopady hlubokomořské těžby, je nezbytný dlouhodobý výzkum; vzhledem k tomu, že předčasný průzkum a těžba by mohly ekosystémy trvale a nevratně poškodit; vzhledem k tomu, že k úplnému porozumění potenciálním dopadům hlubokomořské těžby na mořské prostředí a biologickou rozmanitost je zapotřebí další vědecký výzkum; K. vzhledem k tomu, že otevření uvedené oblasti pro hlubinnou těžbu na mořském dně by mohlo škodit populacím ryb a rybolovu a mohlo by v této oblasti ovlivnit přístup plavidel členských států EU k lovištím; vzhledem k tomu, že v posouzení dopadů tohoto rozhodnutí nebyly zohledněny mezinárodní rybolovné zájmy, včetně zájmů odvětví rybolovu EU; vzhledem k tomu, že podobně jako u doporučení z let 2020 a 2019 vyzvaly v listopadu 2021 evropské poradní sbory – poradní sbor pro dálkový rybolov, poradní sbor pro pelagický rybolov a poradní sbor pro severozápadní vody – k moratoriu na hlubinnou těžbu; vzhledem k tomu, že se vůči tomuto rozhodnutí velmi kriticky staví i Norské sdružení rybářů; L. vzhledem k tomu, že roste počet států – patří sem i sedm členských států EU (Finsko, Francie, Německo, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko) –, které svou podporu moratoriu, preventivnímu pozastavení nebo úplnému zákazu hlubinné těžby na mořském dně vyjádřily na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že v září 2021 přijal Světový kongres o ochraně přírody IUCN velkou většinou, na níž se podílely i hlasy Rakouska, Německa, Portugalska, Rumunska, Španělska, Švédska a dalších, návrh, adresovaný mj. Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno, který vyzývá k moratoriu na hlubokomořskou těžbu; M. vzhledem k tomu, že 37 finančních institucí, jež reprezentují kombinovaná aktiva ve výši 3,3 bilionu EUR, vyjádřilo před členskými státy Mezinárodního úřadu pro mořské dno obavy ohledně těžebních činností na mořském dně; vzhledem k tomu, že svou podporu moratoriu na hlubinnou těžbu na mořském dně vyjádřily mezinárodní společnosti, jako jsou Volvo, BMW, Google, Samsung, Phillips, Northvolt či Volkswagen, které se zavázaly, že nerostné suroviny pocházející z hlubinné těžby z mořského dna nebudou získávat ani financovat; vzhledem k tomu, že největší norská společnost Equinor zdůraznila, že je nutné získat v souvislosti s hlubokomořskou těžbou u pobřeží Norska více poznatků, a dospěla k závěru, že těžba zatím není vzhledem k environmentálnímu riziku únosná; vzhledem k tomu, že finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí varovala finanční komunitu, že za současného stavu není na obzoru způsob, jak by financování hlubinné těžby na mořském dně mohlo být slučitelné s finančními zásadami udržitelné modré ekonomiky; N. vzhledem k tomu, že velkou část poptávky po surovinách lze a je třeba uspokojovat využíváním recyklace a oběhového hospodářství, rozvojem náhradních materiálů a politikami snižování poptávky; 1. vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím Stortingu ze dne 9. ledna 2024 otevřít oblasti pro hlubinné činnosti na mořském dně; 2. konstatuje, že rozhodnutí Stortingu zahrnuje proces průběžného mapování, získávání znalostí a posuzování dopadu potenciálních těžebních činností na životní prostředí, avšak neznamená automatické povolení těžebních činností, neboť první těžební plány musí podle tohoto rozhodnutí opět schválit Storting; 3. znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly mezinárodní moratorium na hlubinnou těžbu na mořském dně, mj. v Mezinárodním úřadu pro mořské dno, dokud nebudou dostatečně studovány a prozkoumány dopady hlubokomořské těžby na mořské prostředí, biologickou rozmanitost a lidské činnosti na moři a dokud nebude možné provádět hlubinnou těžbu na mořském dně takovým způsobem, aby nemohlo dojít ke ztrátě mořské biologické rozmanitosti nebo k degradaci mořských ekosystémů; vyzývá všechny země, aby uplatňovaly zásadu předběžné opatrnosti a podporovaly mezinárodní moratorium na hlubinnou těžbu na mořském dně; 4. připomíná závazky Norska jakožto smluvní strany několika smluv, zejména Svalbardské smlouvy, a řady dohod týkajících se řízení rybolovných populací v této oblasti, Úmluvy OSPAR o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku před nepříznivými účinky lidské činnosti, jež se vztahuje i na arktické vody, a úmluvy z Espoo; zdůrazňuje, že dohodu BBNJ podepsaly jak EU, tak Norsko, a vyzývá všechny ostatní strany úmluvy UNCLOS včetně Norska, aby tuto dohodu neprodleně podepsaly a ratifikovaly; 5. vyzývá Norsko, aby i nadále spolupracovalo s EU v duchu vzájemného partnerství a zelené aliance podepsané v dubnu 2023 ve snaze o řešení všech obav a zajištění ochrany mořského prostředí a arktických ekosystémů; vyzývá Komisi a Norsko, aby vedly nepřetržitý dialog a vyměňovaly si vědecký výzkum a poznatky týkající se mořského dna a udržitelného řízení oceánů; zdůrazňuje, že pokud jde o vyváženou politiku v oblasti surovin založenou na zmírňování poptávky, opětovném použití, účinnosti, recyklaci, využívání toků odpadů a nahrazování, uplatňují Norsko i EU ve svých příslušných strategiích podobný přístup; 6. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a Stortingu a vládě Norska.
| ||||||||||||||||||||||
| Právní stát a svoboda sdělovacích prostředků v Řecku |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), zejména na článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 této smlouvy, – s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), – s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a na protokoly k této úmluvě, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, – s ohledem na mezinárodní dohody Organizace spojených národů a Rady Evropy o lidských právech, – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu)(1), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (nařízení o společných ustanoveních)(2), – s ohledem na svou zprávu po misi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci do Atén v Řecku, která proběhla ve dnech 6. až 8. března 2023 z podnětu jeho monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva (DRFMG), – s ohledem na kapitoly týkající se Řecka ve výročních zprávách Komise o právním státu, zejména ve zprávách za rok 2021, 2022 a 2023, – s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se Řecka, – s ohledem na zprávu o vyšetřování údajných porušení právních předpisů a nesprávného úředního postupu při uplatňování práva Unie v souvislosti s používáním špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru a na své doporučení ze dne 15. června 2023 Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování údajných porušení právních předpisů a nesprávného úředního postupu při uplatňování práva Unie v souvislosti s používáním špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru(3), – s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU, který předložila Komise dne 16. září 2022 (COM(2022)0457), – s ohledem na návrh směrnice ze dne 27. dubna 2022 o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“) (COM(2022)0177). – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(4), – s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak jsou stanoveny v článku 2 Smlouvy o EU, odrážejí se v Listině a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech; B. vzhledem k tomu, že dodržování hodnot zakotvených v článku 2 SEU členským státem je podmínkou pro požívání všech práv vyplývajících z uplatňování Smluv na tento členský stát, včetně práva na unijní financování; vzhledem k tomu, že podle článku 7 SEU může Unie posoudit, že existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2; C. vzhledem k tomu, že v Řecku se v posledních letech zhoršuje situace v oblasti právního státu a svobody sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že tato situace není dostatečně řešena, že přetrvává řada obav a stále vzniká mnoho dalších problémů; D. vzhledem k tomu, že v roce 2022 Řecko přijalo právní předpisy, jejichž cílem je zvýšit transparentnost vlastnictví médií, a zřídilo registr tištěných médií a registr elektronického tisku, přičemž nárok na reklamu zadávanou státem mají výhradně společnosti(5), E. vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanoví, že členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány a subjekty vykonávaly své pravomoci nestranně a transparentně a v souladu s cíli této směrnice, zejména s pluralitou médií, kulturní a jazykovou rozmanitostí, ochranou spotřebitele, přístupností, nediskriminací, řádným fungováním vnitřního trhu a podporou korektní hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že dále uvádí, že členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty měly dostatečné finanční a lidské zdroje a vynucovací pravomoci, které jim umožní efektivně plnit jejich úkoly; F. vzhledem k tomu, že se očekává, že Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků ve znění, které je výsledkem dohody mezi EP a Radou, posílí požadavky na transparentnost, pokud jde o přímé a nepřímé vlastnictví médií, přidělování státních finančních prostředků médiím ve formě reklamy zadávané státem a jmenování a odvolávání správních rad veřejnoprávních médií; vzhledem k tomu, že od aktu o svobodě sdělovacích prostředků se očekává, že bude obsahovat silná ustanovení na ochranu novinářů a redakcí sdělovacích prostředků před neoprávněným sledováním; G. vzhledem k tomu, že platforma Rady Evropy pro bezpečnost novinářů zjistila do konce roku 2023 dva případy, kdy nebyl nikdo potrestán za vraždu, devět aktivních výstrah a dvě další výstrahy bez reakce; H. vzhledem k tomu, že Řecko se v žebříčku svobody tisku pro rok 2023, který sestavují Reportéři bez hranic, nachází na 107. místě, tedy nejnižším místě ze všech zemí EU; I. vzhledem k tomu, že svoboda, pluralista a nezávislost sdělovacích prostředků a bezpečnost novinářů jsou zásadními součástmi práva na svobodu projevu a informací a mají zásadní význam pro demokratické fungování EU a jejích členských států a pro ochranu právního státu, včetně boje proti korupci; J. vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že Řecko splňuje milníky pro financování ze strany EU, neboť jeho Národní úřad pro transparentnost přijal protikorupční strategii; vzhledem k tomu, že řecký Národní úřad pro transparentnost nemá dobrou reputaci, pokud jde o účinný a nezávislý dohled; vzhledem k tomu, že závěr Komise se zdá být založen pouze na přijetí strategie na papíře, nikoli na účinných opatřeních v praxi; K. vzhledem k tomu, že z indexu vnímání korupce 2023, který vypracovává organizace Transparency International, vyplývá, že výsledky Řecka v otázkách právního státu se ve srovnání se 27 členskými státy EU znepokojivým způsobem zhoršují; vzhledem k tomu, že se jedná o negativní vývoj, který se odráží i ve zvýšeném skóre indexu vnímání korupce v zemi; L. vzhledem k tomu, že v kauze, která vešla ve známost jako „Petsasův seznam“, bylo 20 milionů EUR ze státních prostředků rozděleno mezi různá média na komunikační kampaně v oblasti veřejného zdraví, přičemž mezi příjemci byly neexistující internetové stránky a osobní blogy; vzhledem k tomu, že některé sdělovací prostředky byly zcela vyloučeny bez jakéhokoli odůvodnění a na základě netransparentních kritérií; M. vzhledem k tomu, že předběžné vyšetřování řeckého útvaru pro finanční a hospodářskou kriminalitu dospělo k závěru, že nejméně 270 financovaných sdělovacích prostředků nebylo řádně a v souladu se zákonem zaregistrováno a že ztráta veřejných prostředků přesahuje 3 miliony EUR; N. vzhledem k tomu, že synovec předsedy vlády a bývalý generální tajemník úřadu předsedy vlády podal v roce 2022 několik žalob proti novinám EFSYN, on-line investigativní platformě Reporters United a jednotlivým novinářům a požadoval odstranění článku, který ho usvědčoval z účasti na vnitrostátním skandálu se špionážním softwarem společnosti Intellexa, a odškodnění ve výši 550 000 EUR; vzhledem k tomu, že tento článek mimo jiné vyvolal prudkou reakci veřejnosti, která nakonec vedla k jeho odstoupení z funkce generálního tajemníka úřadu předsedy vlády; vzhledem k tomu, že se mezitím objevily další podrobnosti týkající se jeho role ve skandálu se špionážním softwarem; vzhledem k tomu, že řada mezinárodních organizací pro svobodu projevu a svobodu médií tuto žalobu odsoudila jako strategickou žalobu proti účasti veřejnosti (SLAPP), jejímž cílem je potlačit kritické zpravodajství; O. vzhledem k tomu, že nedávno zveřejněná výroční zpráva řeckého Úřadu pro bezpečnost a soukromí komunikací (ADAE) za rok 2022 odhalila, že řecká tajná služba (EYP) a zvláštní policejní útvar pro násilnou trestnou činnost (boj proti terorismu) neoznámily úřadu ADAE včas tisíce případů příkazů k trestnímu stíhání za účelem získání přístupu ke komunikaci z důvodu národní bezpečnosti; P. vzhledem k tomu, že v prosinci 2023 uložil finanční úřad týdeníku Documento News přemrštěnou pokutu ve výši 435 000 EUR; vzhledem k tomu, že Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků toto opatření dne 7. prosince 2023 odsoudilo a vyjádřilo své zděšení; Q. vzhledem k tomu, že Panayote Dimitras, aktivista za lidská práva a zakladatel a ředitel organizace Greek Helsinki Monitor (GHM), je stíhán za nezákonné obchodování, ačkoli se zdá, že při poskytování humanitární pomoci žadatelům o azyl jednal v souladu se zákonem; vzhledem k tomu, že v prosinci 2022 mu byla uložena pokuta a zákaz podílet se na činnostech GHM; vzhledem k tomu, že komisařka pro lidská práva Rady Evropy a vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřili v souvislosti s tímto případem znepokojení; vzhledem k tomu, že Úřad pro boj proti praní špinavých peněz nařídil zmrazení veškerého Dimitrasova majetku v květnu 2023; vzhledem k tomu, že Panayote Dimitras dne 31. května 2023 prohlásil, že obdržel pouze finanční prostředky EU určené na boj proti nenávistným projevům a že tyto prostředky byly použity pouze k tomuto účelu; vzhledem k tomu, že nedávné osvobození 16 humanitárních pracovníků a dobrovolníků ukazuje, že trestní stíhání osob poskytujících humanitární pomoc žadatelům o azyl nemá oporu v zákoně; R. vzhledem k tomu, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu má zásadní význam pro ochranu rozpočtu EU; S. vzhledem k tomu, že Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil 28. listopadu 2022 vyšetřování zneužití dotací ve výši 700 milionů EUR na systém bezpečnosti železnic; vzhledem k tomu, že od té doby bylo v souvislosti s tímto skandálem zatčeno 23 osob, s výjimkou (bývalých) ministrů, kteří jsou před trestním stíháním chráněni rozhodnutím řeckého parlamentu, které se odvolává na řeckou ústavu; T. vzhledem k tomu, že řecká vláda i zástupci řecké policie se odmítli setkat s parlamentní delegací DRFMG během její oficiální mise; vzhledem k tomu, že řecký premiér se následující den setkal s místní německou delegací Evropské lidové strany; vzhledem k tomu, že od roku 2018, kdy byla DRFMG ustanovena, dosud nedošlo k tomu, že by se ministr nebo jiný vysoký státní činitel odmítl setkat s účastníky zjišťovací mise; U. vzhledem k tomu, že Řecko přijalo v rámci rovnosti několik zákonů, z nichž některé obsahují velké mezery; vzhledem k tomu, že řecký zákon, který zakazuje takzvané „konverzní praktiky“ na nezletilých a jiných zranitelných osobách, se nevztahuje na případy, kdy „konverzní praktiky“ provádějí kněží nebo jiní náboženští či duchovní vůdci nebo odborníci bez úřední kvalifikace, a na případy, kdy jsou tyto praktiky prováděny na dospělých osobách, které k tomu daly souhlas; vzhledem k tomu, že ti, kdo takové praktiky provádějí, mohou být stíháni pouze tehdy, pokud za ně přijali peníze; vzhledem k tomu, že v létě roku 2023 došlo v komunitě LGBTIQ+ k velkému pobouření poté, co byla ve svém domě ubodána kubánská queer umělkyně Anna Hernández a v prvních policejních zprávách bylo nesprávně uvedeno její pohlaví; V. vzhledem k tomu, že v indexu rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů pro rok 2023 získalo Řecko 58 bodů ze 100 a umístilo se až na 24. místě v EU; vzhledem k tomu, že podle hodnocení skupiny odborníků pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí, která sleduje provádění Istanbulské úmluvy, z roku 2023 nemá Řecko v současné době žádná krizová centra pro případ znásilnění a sexuálního násilí; 1. vyjadřuje silné obavy z velmi vážného ohrožení demokracie, právního státu a základních práv v Řecku; zdůrazňuje, že pro silnou demokracii je zásadní systém brzd a protivah, a se znepokojením konstatuje, že na tento systém je vyvíjen silný tlak; 2. je hluboce znepokojen tím, že policejní a soudní orgány v Řecku nedosáhly pokroku ve vyšetřování vraždy řeckého novináře George Karaivaze, k níž došlo 9. dubna 2021; konstatuje, že v dubnu 2023 byli zatčeni dva podezřelí, ale jinak nebyla v policejním vyšetřování zaznamenána žádná znatelná aktivita; důrazně vyzývá úřady, aby podnikly všechny nezbytné kroky k důkladnému a účinnému vyšetřování a aby osoby, které se na vraždě podílely, postavily před soud bez ohledu na jejich postavení; apeluje na úřady, aby požádaly o pomoc Europol; 3. je velmi znepokojen tím, že kromě této vraždy čelí mnoho novinářů fyzickým hrozbám, slovním útokům, a to i ze strany vysoce postavených politiků a ministrů, narušování jejich soukromí pomocí špionážního softwaru a strategických žalob proti účasti veřejnosti; zdůrazňuje, že to na ně má paralyzující účinek; vyzývá k okamžitému stažení zejména těchto strategických žalob proti účasti veřejnosti; trvá na tom, že vláda je povinna podniknout všechny nezbytné kroky k tomu, aby pachatelé trestných činů proti jednotlivcům, novinářům a dalším mediálním aktérům byli postaveni před soud a aby vzniklo bezpečné prostředí pro všechny novináře; 4. vyjadřuje hluboké znepokojení nad četnými případy nepřiměřeného použití síly ze strany policejních složek vůči menšinám a pokojným demonstrantům obecně; vyzývá úřady, aby všechny tyto případy plně a nezávisle vyšetřily; je hluboce znepokojen skutečností, že v posledních letech byli v Řecku zabiti tři mladí Romové v důsledku údajného policejního násilí, a tím, že tyto události nebyly důkladně vyšetřeny; se znepokojením konstatuje, že v některých případech policie uklidila místo činu dříve, než proběhlo soudní ohledání; připomíná, že příslušný soud zprostil viny čtyři policisty, kteří se podíleli na smrti LGBTIQ+ aktivisty Zaka Kostopoulose v roce 2022, přestože záběry ukazují, že policie zasáhla se zbytečnou intenzitou; 5. vyzývá vládu, aby zajistila plnou nezávislost svého vnitrostátního regulačního orgánu pro audiovizuální odvětví, jak to vyžaduje směrnice o audiovizuálních mediálních službách; 6. zdůrazňuje, že je ohrožena pluralita médií, neboť vlastnictví médií v zemi je rozděleno převážně mezi malý počet oligarchů, což vede k velmi nedostatečnému informování o některých tématech, například o problémech s bezpečností vlakové dopravy, jako tomu bylo před železničním neštěstím v Tempi; se znepokojením konstatuje, že rozdělování státních dotací médiím není transparentní; bere na vědomí závěr Komise, že regulátoři médií mají nedostatek zdrojů; zpochybňuje objektivitu a nezávislost řecké Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání a je znepokojena náhlou výměnou dozorčí rady v září 2023; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění nového zákona o sdělovacích prostředcích č. 5005/2022 ze dne 21. prosince 2022, zejména pokud jde o transparentnost vlastnictví médií; 7. vyzývá tomu, aby v souvislosti s nezákonným používáním sledovacích technologií, jako je špionážní software Predator, byly učiněny tyto kroky:
8. s velkým znepokojením konstatuje, že nezávislé orgány, jako je úřad ADAE a řecký Úřad pro ochranu údajů (DPA), jsou pod stále větším tlakem kvůli své činnosti ve věci nezákonných odposlechů prováděných tajnou službou EYP; dále konstatuje, že řecký parlament v roce 2023 narychlo vyměnil členy správní rady úřadu ADAE, a to v předvečer rozhodnutí ADAE o uložení pokuty tajné službě EYP a těsně předtím, než ADAE a DPA požádaly o učinění zásadního kroku ve vyšetřování skandálu se špionážním softwarem; 9. vyzývá řeckou vládu, aby urychleně stáhla novelu 826/145 zákona č. 2472/1997, která úřadu ADAE odebrala právo informovat občany o zrušení důvěrnosti komunikací, a aby obnovila plnou nezávislost soudnictví a všech příslušných orgánů dohledu, jako je veřejný ochránce práv a úřad DPA, a zajistila tak, aby všechny orgány dohledu plně spolupracovaly a měly přístup k informacím a mohly poskytovat úplné informace všem obětem; 10. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným financováním, nedostatečným počtem zaměstnanců, omezováním pravomocí, neprůhlednými postupy jmenování a obtěžováním a zastrašováním úředníků nezávislých veřejných orgánů, jako je veřejný ochránce práv, jehož mandát a doba jeho trvání musí být v souladu s Pařížskými zásadami a evropskými normami pro orgány pro rovné zacházení, a úřady DPA a ADAE; dále konstatuje, že Národní agentura pro transparentnost, která by měla hrát zásadní roli při kontrole veřejných orgánů, se nezdá být účinná a čelí kritice ohledně své nezávislosti; vyzývá řeckou vládu, aby v souladu s řeckou ústavou a platnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU zajistila nezávislost a operační samostatnost nezávislých orgánů dohledu a dbala na to, aby lépe dodržovala jejich doporučení; poukazuje na to, že systematické obtíže a prodlevy při jmenování vedení nezávislých orgánů dohledu podkopávají jejich účinnost a autoritu; je velmi znepokojen náhlou výměnou členů správní rady úřadu ADAE a orgánu dohledu nad veřejnoprávním vysíláním v září 2023, ve chvíli, kdy úřady ADAE a DPA vyzvaly k zásadnímu kroku ve vyšetřování špionážního softwaru; 11. je hluboce znepokojen tím, že převedení vyšetřování špionážního softwaru na jiného státního zástupce poté, co předchozí státní zástupci požádali úřad ADAE, aby prověřil, zda 92 osob, proti nimž byl použit špionážní software Predator (včetně poslanců řeckého parlamentu a poslanců Evropského parlamentu, novinářů a vládních úředníků), sledovala také tajná služba EYP, povede k faktickému ukončení vyšetřování; opakuje svou výzvu, aby se do vyšetřování zapojil Europol; 12. důrazně odsuzuje zastrašování a šikanu úředníků, kteří kontrolují vládu, jako je bývalá protikorupční státní zástupkyně Eleni Touloupakiová a Christos Rammos, ředitel úřadu ADAE; vyjadřuje znepokojení nad zásahem žalobce Nejvyššího soudu a jeho údajnou snahou zastavit žádost úřadu ADAE o kontrolu příkazů ke sledování telekomunikační společnosti v roce 2022; 13. s vážným znepokojením zdůrazňuje, že korupce poškozuje veřejné služby a statky; zdůrazňuje, že délka soudních řízení, k níž se přidávají pochybnosti o bezúhonnosti části policejních složek a střety zájmů na nejvyšší úrovni, včetně údajné infiltrace policie skupinami organizovaného zločinu, vytvoří kulturu beztrestnosti, v níž se daří korupci; zdůrazňuje, že úřady dosud nedosáhly spolehlivých výsledků ve vyšetřování a stíhání případů korupce na vysoké úrovni, které by vedly k pravomocnému odsouzení s odstrašujícím účinkem; vyzývá vládu a státní orgány, aby tyto problémy řešily přednostně; 14. vyzývá řeckou vládu, aby přijala okamžitá opatření a nezbytné reformy ke zlepšení kapacity a transparentnosti policie při vyšetřování případů organizovaného zločinu, včetně prověření silných náznaků propojení mezi organizovaným zločinem a policií na všech úrovních; 15. vyzývá vládu, aby plně provedla všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dodržovala předběžná opatření, která soud uložil; 16. konstatuje, že dosud nebyla přijata žádná opatření týkající se účasti soudců na jmenovacím řízení do nejvyšších soudních funkcí, konkrétně na posty předsedy a místopředsedy Státní rady, Nejvyššího soudu a Účetního dvora; 17. vyjadřuje hlubokou lítost a zármutek nad tragickou ztrátou životů při ztroskotání rybářské lodi, která se potopila dne 14. června 2023 v Jónském moři nedaleko města Pylos v Messénii a na jejíž palubě se pravděpodobně nacházelo více než 600 osob; je hluboce znepokojen nedostatečným pokrokem při vyšetřování; vítá, že toto neštěstí vyšetřuje i řecký a evropský veřejný ochránce práv; vyjadřuje vážné znepokojení nad způsobem, jakým se na vnějších hranicích i na domácí půdě zachází s migranty, a to v návaznosti na systematickou praxi nuceného navracení státních příslušníků třetích zemí a násilí vůči nim, jejich svévolného zadržování a krádeží jejich věcí; je dále vážně znepokojen podmínkami v přijímacích střediscích, zejména pokud jde o ochranu osob před trestnou činností a přístup k základním hygienickým zařízením; domnívá se, že referent pro základní práva na Ministerstvu pro migraci a azyl potřebuje širší a nezávislý mandát, aby mohl účinně vyšetřovat i případy nuceného navracení; vyzývá Komisi, aby posoudila soulad systémů ostrahy hranic využívajících behaviorální analýzu s právem EU a jejich financování ze strany EU; odsuzuje obrovské selhání Komise při prosazování právních předpisů EU, pokud jde o podmínky přijímání, nuceného navracení a lidská práva, a domnívá se, že namístě je spíše řízení o nesplnění povinnosti než pochvala pro komisaře; 18. je znepokojen útoky proti občanské společnosti, a zejména pomlouvačnými kampaněmi a soudní šikanou ze strany řeckých orgánů proti lidskoprávním aktivistům; je znepokojen nedávnými procesy proti humanitárním pracovníkům a lidem, kteří poskytují humanitární pomoc migrantům a uprchlíkům; vyzývá řecké orgány, aby okamžitě stáhly všechna obvinění a zajistily, aby humanitární pracovníci a dobrovolníci mohli poskytovat pomoc bezpečně a svobodně; 19. považuje za zásadní, aby soudní vyšetřování železničního neštěstí v Tempi proběhlo rychle a komplexně a aby se týkalo všech zúčastněných stran, včetně odpovědných vládních činitelů; není spokojen s kontrolou prováděnou příslušným výborem řeckého parlamentu, neboť se zdá, že není politicky nestranný a že se zdráhá předvolat ke svědectví klíčové odborníky; je hluboce znepokojen tím, že řecký parlament odmítl provést vyšetřování dvou bývalých ministrů dopravy(7), o které žádal EPPO; 20. je znepokojen restriktivním regulačním rámcem pro registraci organizací občanské společnosti, zejména pokud jde o organizace působící v oblasti migrace a sociálního začleňování; vyzývá vládu, aby s okamžitou platností zrušila omezení uvalená na nevládní organizace a novináře, kteří informují o migraci, a aby přednostně přezkoumala legislativní rámec; vyzývá k podpoře a posílení všech iniciativ, které přispívají k větší transparentnosti v těchto záležitostech, jako je například mechanismus hlášení nuceného navracení Komisi pro lidská práva; 21. konstatuje, že Řecko zavedlo právní rámec týkající se rovného zacházení a že v tomto směru byly podniknuty pozitivní kroky, jako například vytvoření nové Komise pro lidská práva; je však znepokojen tím, že právní rámec je slabý a osoby LGBTIQ+, Romové a další menšiny bývají terčem diskriminace; vyzývá vládu a všechny ostatní politické síly, aby v tomto ohledu projevily vůdčí schopnosti a podpořily společenské změny, zejména pokud jde o domácí násilí, policejní násilí a manželství osob stejného pohlaví, o nichž se diskutuje již několik let; 22. oceňuje existenci linek důvěry a specializovaných policejních služeb pro případy domácího násilí, ale zároveň naléhavě žádá vládu, aby zřídila komplexní krizová centra pro oběti znásilnění a zajistila obětem sexuálního násilí okamžitý přístup k lékařské péči, podpoře při traumatech, forenzním vyšetřením a psychologické podpoře; vyzývá vládu, aby femicidu označila za samostatný trestný čin; 23. vítá zákaz operací bez souhlasu a vyzývá k řádnému proškolení zdravotníků, aby mohli intersexuální osoby řádně přijímat a poskytovat jim péči; 24. vítá návrh zákona o manželství osob stejného pohlaví předložený řeckým parlamentem a vyzývá k jeho urychlenému přijetí; 25. vyzývá vládu, aby zlepšila legislativní proces zavedením skutečných a smysluplných konzultací a aby zrušila kontroverzní praxi přijímání legislativních aktů, které sdružují více nesouvisejících norem („omnibus“); 26. vyjadřuje politování nad tím, že řecká vláda a policejní orgány se během oficiální mise v dubnu 2022 odmítly setkat se zástupci Evropského parlamentu, a vyzývá současnou řeckou vládu, aby navázala konstruktivní dialog Evropským parlamentem; 27. vyzývá Komisi, aby k řešení případů porušování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU v Řecku plně využila nástroje, které má k dispozici; vyzývá zejména k posouzení dodržování Listiny při čerpání příslušných fondů EU, jak to vyžaduje nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi, aby v rámci nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu posoudila důsledky neprovedení příslušných rozsudků evropských soudů; připomíná, že v případě přijetí finančních opatření musí Komise zajistit, aby koneční příjemci nebo příjemci finančních prostředků EU nebyli o tyto prostředky připraveni, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, a musí najít způsoby, jak zajistit, aby se finanční prostředky EU dostaly k občanům, podnikům, regionálním a místním orgánům, nevládním organizacím a dalším příslušným zúčastněným stranám, pokud vláda nebude spolupracovat ve věci nedostatků v oblasti právního státu, zejména s ohledem na dopady hospodářské krize, vysoké životní náklady a nárůst chudoby v zemi; 28. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |