(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0366),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0218/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2023(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0046/2024),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C, C/2024/1594, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1594/oj.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Od přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(4) prošel trh služeb pro malé platby významnými změnami, které do značné míry souvisejí s rostoucím používáním karet a jiných digitálních platebních prostředků, poklesem používání hotovosti a narůstající přítomností nových aktérů a služeb, včetně digitálních peněženek a bezkontaktních plateb. Pandemie COVID-19 a změny, které přinesla v oblasti spotřebitelských a platebních zvyklostí, zvýšily význam bezpečných a efektivních digitálních plateb.

(2)  Ve sdělení Komise o strategii EU pro malé platby(5) bylo oznámeno zahájení komplexního přezkumu uplatňování a dopadu směrnice (EU) 2015/2366, „jehož součástí by mělo být celkové posouzení toho, zda je vzhledem k vývoji trhu stále vhodná pro daný účel“.

(3)  Cílem směrnice (EU) 2015/2366 bylo odstranit překážky pro nové druhy platebních služeb a zlepšit úroveň ochrany a bezpečnosti spotřebitelů. Hodnocení dopadů a uplatňování směrnice (EU) 2015/2366 provedené Komisí zjistilo, že směrnice (EU) 2015/2366 byla do značné míry úspěšná, pokud jde o mnoho jejích cílů, odhalilo však i určité oblasti, ve kterých nebylo cílů směrnice plně dosaženo. Hodnocení zjistilo zejména problémy týkající se rozdílného provádění a prosazování směrnice (EU) 2015/2366, které měly přímý dopad na hospodářskou soutěž mezi poskytovateli platebních služeb, neboť vedly k rozdílným regulačním podmínkám v členských státech v důsledku rozdílného výkladu pravidel, a podporovaly tak regulatorní arbitráž.

(4)  Neměl by existovat prostor pro spekulativní výběr soudní příslušnosti, kdy poskytovatelé platebních služeb vybírají jako domovskou zemi ty členské státy, v nichž je pro ně uplatňování pravidel Unie v oblasti platebních služeb výhodnější, a poskytují přeshraniční služby v jiných členských státech, které uplatňují přísnější výklad pravidel nebo aktivnější politiku prosazování pravidel vůči poskytovatelům platebních služeb, kteří jsou v nich usazeni. Tato praxe narušuje hospodářskou soutěž. Pravidla Unie v oblasti platebních služeb by měla být harmonizována shrnutím pravidel upravujících poskytování platebních služeb formou nařízení a jejich oddělením od pravidel pro povolování platebních institucí a dohled nad nimi, která by měla upravovat tato směrnice (PSD3), a nikoliv nyní platná směrnice (PSD2).

(5)  Přestože vydávání elektronických peněz upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(6), používání elektronických peněz k financování platebních transakcí je do značné míry upraveno směrnicí (EU) 2015/2366. Právní rámec použitelný pro instituce elektronických peněz a platební instituce, zejména pokud jde o pravidla výkonu činnosti, je proto již do značné míry harmonizován. V průběhu let se příslušné orgány odpovědné za povolování platebních institucí a institucí elektronických peněz a dohled nad nimi setkávaly s praktickými obtížemi při jasném vymezování obou režimů a při rozlišování produktů a služeb elektronických peněz od platebních služeb a služeb elektronických peněz, které nabízejí platební instituce. To vedlo k obavám z regulatorní arbitráže a nerovných podmínek, jakož i k problémům spojeným s obcházením požadavků směrnice 2009/110/ES, kdy platební instituce vydávající elektronické peníze využívají podobností mezi platebními službami a službami elektronických peněz a žádají o povolení k výkonu činnosti platební instituce. Je proto vhodné, aby byl režim povolování institucí elektronických peněz a dohledu nad nimi dále sladěn s režimem použitelným na platební instituce. Požadavky na udělování licencí, zejména pokud jde o počáteční kapitál a kapitál obecně, a některé klíčové základní koncepty, jimiž se řídí podnikání v oblasti elektronických peněz, včetně vydávání elektronických peněz, distribuce elektronických peněz a možnost zpětné výměny, se však liší od služeb poskytovaných platebními institucemi. Je proto vhodné při slučování ustanovení směrnice (EU) 2015/2366 a směrnice 2009/110/ES zachovat tato specifika.

(6)  Jak dokládá přezkum provedený Komisí a vzhledem k vývoji příslušných trhů, činností a rizik spojených s těmito činnostmi, je nezbytné aktualizovat obezřetnostní režim pro platební instituce, včetně těch, které vydávají elektronické peníze a poskytují služby elektronických peněz, a to tak, že bude vyžadována jednotná licence pro poskytovatele platebních služeb a služeb elektronických peněz, kteří nepřijímají vklady. Vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2023/1114(7) v čl. 48 odst. 2 stanoví, že vydavatelé elektronických peněz se považují za elektronické peníze, měl by se režim udělování licencí platebním institucím, které nahradí instituce elektronických peněz, vztahovat i na vydavatele elektronických peněžních tokenů. Obezřetnostní režim použitelný na platební instituce by měl být založen na povolení, které podléhá souboru přísných a komplexních podmínek, a to pro právnické osoby nabízející platební služby, pokud nepřijímají vklady. Obezřetnostní režim platný pro platební instituce by měl zajistit, aby se na činnost poskytování platebních služeb vztahovaly stejné podmínky v celé Unii.

(7)  Je vhodné oddělit službu umožnění výběru hotovosti z platebního účtu od činnosti vedení platebního účtu, neboť poskytovatelé služeb výběru hotovosti nesmí vést platební účty. Služby vydávání platebních prostředků a akceptace platebních transakcí, které byly uvedeny společně v bodě 5 přílohy směrnice (EU) 2015/2366, jako by jedna služba nemohla být nabízena bez druhé, by měly být prezentovány jako dvě různé platební služby. Oddělené uvádění služeb vydávání a akceptace by mělo spolu se samostatnými definicemi každé z těchto služeb vyjasnit, že poskytovatelé platebních služeb mohou služby vydávání a akceptace nabízet odděleně.

(8)  S ohledem na rychlý vývoj trhu malých plateb a neustále novou nabídku platebních služeb a platebních řešení je vhodné přizpůsobit některé definice podle směrnice (EU) 2015/2366, například definici platebního účtu, peněžních prostředků a platebního prostředku realitě trhu a zajistit tak, aby právní předpisy Unie i nadále odpovídaly svému účelu a byly technologicky neutrální.

(9)  Vzhledem k rozdílným názorům, které Komise zjistila v rámci přezkumu provádění směrnice (EU) 2015/2366 a na které upozornil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve svém stanovisku ze dne 23. června 2022 k přezkumu směrnice (EU) 2015/2366, je nezbytné vyjasnit definici platebních účtů. Rozhodujícím kritériem pro zařazení účtu do kategorie platebních účtů je schopnost provádět z tohoto účtu denní platební transakce. Možnost provádět z účtu platební transakce ve prospěch třetí osoby nebo mít prospěch z takových transakcí prováděných třetí stranou je vymezujícím znakem pojmu platebního účtu. Platební účet by proto měl být definován jako účet, který se používá k odesílání a přijímání peněžních prostředků třetím stranám a od nich. Každý účet, který má tyto vlastnosti, by měl být považován za platební účet a měl by k němu být umožněn přístup za účelem poskytování služeb iniciování platby a služeb informování o účtu. Do definice platebního účtu by neměly spadat situace, kdy je k provádění platebních transakcí od třetích stran nebo ve prospěch třetích stran zapotřebí jiný zprostředkovatelský účet. Spořicí účty neslouží k odesílání a přijímání peněžních prostředků třetí straně nebo od třetí strany, což je vylučuje z definice platebního účtu.

(10)  Vzhledem k tomu, že se objevují nové druhy platebních prostředků, vyvíjejí se technologická řešení, která takové prostředky umožňují, a na trhu panují nejasnosti ohledně jejich právní kvalifikace, měla by být definice „platebního prostředku“ dále upřesněna z hlediska toho, co je a co není platebním prostředkem, a to s ohledem na zásadu technologické neutrality.

(11)  Přestože technologie NFC (Near-Field Communication, bezdrátová komunikace na krátkou vzdálenost) umožňuje iniciovat platební transakci, pokud by byla považována za plnohodnotný „platební prostředek“, znamenalo by to určité problémy, a to i v souvislosti s používáním silného ověření klienta při bezkontaktních platbách v místě prodeje a režimu odpovědnosti poskytovatele platebních služeb. Technologie NFC by proto měla být považována spíše za funkci platebního prostředku, nikoli za platební prostředek jako takový.

(12)  Definice „platebního prostředku“ podle směrnice (EU) 2015/2366 odkazovala na „personalizované zařízení“. Vzhledem k tomu, že existují předplacené karty, na nichž není vytištěno jméno držitele tohoto prostředku, mohly by tyto druhy karet zůstat mimo oblast působnosti definice platebního prostředku. Definice „platebního prostředku“ by proto měla být změněna tak, aby namísto na „personalizovaná“ zařízení odkazovala na zařízení „individualizovaná“, čímž se vyjasní, že předplacené karty, na nichž není vytištěno jméno držitele prostředku, jsou platebními prostředky. Stejně tak by do definice „platebního účtu“ neměl spadat technický účet používaný pouze ke splacení úvěrové linky poskytnuté výhradně v souvislosti s platební transakcí.

(13)  Takzvané propojující digitální peněženky, které zahrnují tokenizaci stávajícího platebního prostředku, včetně platebních karet, je třeba považovat za technické služby, a proto by měly být z definice platebního prostředku vyňaty, neboť token nelze považovat za samotný platební prostředek, ale spíše za „platební aplikaci“ ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751(8). Některé další kategorie digitálních peněženek, konkrétně přednabité elektronické peněženky, v nichž si uživatelé mohou ukládat peníze pro budoucí on-line transakce, by však měly být považovány za platební prostředek a jejich vydávání za platební službu.

(14)  Poukazování peněz je platební služba obvykle založená na tom, že plátce poskytne hotovost poskytovateli platebních služeb, aniž by se zřizovaly platební účty na jméno plátce nebo příjemce, a poskytovatel příslušnou částku poukáže příjemci nebo jinému poskytovateli platebních služeb, jenž jedná jménem příjemce. V některých členských státech poskytují supermarkety, velkoobchodníci a maloobchodníci veřejnosti službu umožňující platby za veřejné služby a placení dalších pravidelných účtů za domácnost. Na tyto služby určené k placení účtů by se proto mělo pohlížet jako na poukazování peněz.

(15)  Definice peněžních prostředků by měla zahrnovat všechny formy peněz centrální banky vydávaných pro maloobchodní použití, včetně bankovek a mincí, a veškeré případné budoucí digitální měny centrální banky, elektronické peníze a peníze obchodních bank. Peníze centrální banky vydávané pro použití mezi centrální bankou obchodními bankami, tj. pro velkoobchodní použití, by neměly být zahrnuty.

(16)  Nařízení (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 stanoví, že elektronické peněžní tokeny se považují za elektronické peníze. Elektronické peněžní tokeny by proto měly být jako elektronické peníze zahrnuty do definice peněžních prostředků.

(17)  Při hodnocení provádění směrnice (EU) 2015/2366 nebyla zjištěna jasná potřeba podstatně změnit podmínky pro udělení a zachování povolení k činnosti platební instituce nebo instituce elektronických peněz stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES(9) a směrnici (EU) 2015/2366 na jedné straně a ve směrnici 2009/110/ES na straně druhé. Tyto podmínky nadále zahrnují obezřetnostní požadavky přiměřené provozním a finančním rizikům, kterým jsou platební instituce vystaveny, včetně institucí vydávajících elektronické peníze a poskytujících služby elektronických peněz v rámci své činnosti. Je vhodné doplnit dokumentaci požadovanou k žádosti o povolení k výkonu činnosti platební instituce o plán likvidace pro případ selhání, který bude přiměřený obchodnímu modelu budoucí platební instituce; tento plán likvidace by měl být vhodný pro podporu řádného ukončení činností podle platných vnitrostátních právních předpisů, včetně kontinuity nebo obnovy všech kritických činností prováděných externími poskytovateli služeb, zástupci nebo distributory. Aby se předešlo tomu, že povolení bude uděleno pro služby, které platební instituce ve skutečnosti neposkytuje, je nezbytné stanovit, že platební instituce by neměla být povinna získat povolení pro platební služby, které nehodlá poskytovat.

(18)  Srovnávací hodnocení orgánu EBA týkající se udělování povolení podle směrnice (EU) 2015/2366, které bylo zveřejněno v lednu 2023(10), dospělo k závěru, že nedostatky v procesu udělování povolení vedly k situaci, kdy žadatelé čelí různým očekáváním orgánů dohledu, pokud jde o požadavky na udělení povolení k výkonu činnosti platební instituce nebo instituce elektronických peněz v celé Unii, a že proces udělování povolení může někdy trvat mimořádně dlouho. V zájmu zajištění rovných podmínek a harmonizovaného postupu při udělování povolení podnikům, které žádají o licenci k činnosti platební instituce, je vhodné stanovit příslušným orgánům lhůtu dvou měsíců pro ukončení povolovacího procesu po obdržení všech informací potřebných pro rozhodnutí.

(19)  V zájmu zajištění větší jednotnosti procesu podávání žádostí o povolení k výkonu činnosti platebních institucí je vhodné pověřit orgán EBA vypracováním návrhů regulačních technických norem pro povolování, které se budou týkat i údajů, jež mají být poskytnuty příslušným orgánům v žádosti o povolení k výkonu činnosti platební instituce, společné metodiky posuzování pro udělení povolení nebo pro registraci, toho, co lze považovat za srovnatelnou záruku s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, a kritérií, která se mají použít pro stanovení minimální peněžní částky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky. Orgán EBA by tak měl zohlednit zkušenosti získané při uplatňování jeho obecných pokynů týkajících se informací, které mají žadatelé o povolení nebo registraci poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům, a svých obecných pokynů ke kritériím, podle nichž se stanoví minimální peněžní částka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo jiné srovnatelné záruky.

(20)  Obezřetnostní rámec platný pro platební instituce by měl i nadále vycházet z předpokladu, že tyto instituce nesmí přijímat vklady od uživatelů platebních služeb a smí používat peněžní prostředky přijaté od uživatelů platebních služeb pouze k poskytování platebních služeb. Obezřetnostní požadavky kladené na platební instituce by tudíž měly odrážet skutečnost, že platební instituce jsou zapojeny do specializovanějších a omezenějších činností než úvěrové instituce, a jsou tak vystaveny rizikům, která jsou užší a snáze sledovatelná a kontrolovatelná než rizika, jež vznikají v rámci širšího spektra činností úvěrových institucí.

(21)  Příslušné orgány by měly při posuzování žádostí o povolení k výkonu činnosti platební instituce věnovat zvláštní pozornost plánu správy a řízení předloženému v rámci této žádosti. Platební instituce by měly řešit potenciálně škodlivý vliv špatně navržených systémů správy a řízení na řádné řízení rizik uplatňováním zdravé kultury řízení rizik na všech úrovních. Příslušné orgány by měly sledovat přiměřenost vnitřních systémů správy a řízení. Je vhodné, aby orgán EBA přijal obecné pokyny k vnitřním systémům správy a řízení, které zohlední různou velikost a obchodní modely platebních institucí a budou respektovat zásadu proporcionality.

(22)  Ačkoli požadavky na povolení stanoví zvláštní pravidla pro bezpečnostní kontroly informačních a komunikačních technologií a prvky ke zmírnění dopadů týkající se získání povolení k poskytování platebních služeb, měly by být tyto požadavky sladěny s požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554(11).

(23)  Poskytovatelé služeb iniciování platby a poskytovatelé služeb informování o účtu, pokud poskytují služby iniciování platby, nemají v držení peněžní prostředky klientů. Stanovení kapitálových požadavků pro tyto účastníky trhu by bylo proto nepřiměřené. Je však důležité zajistit, aby poskytovatelé služeb iniciování platby a poskytovatelé služeb informování o účtu byli schopni dostát svým závazkům v souvislosti se svou činností. Aby bylo zajištěno řádné krytí rizik spojených se službami iniciování platby nebo poskytováním informací o účtu, je vhodné požadovat, aby platební instituce nabízející tyto služby měly buď pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, nebo srovnatelnou záruku, a dále upřesnit, jaká rizika musí být kryta, a to s ohledem na ustanovení o odpovědnosti obsažená v nařízení XXX [nařízení o platebních službách]. Vzhledem k obtížím, s nimiž se poskytovatelé služeb informování o účtu a služeb iniciování platby setkávají při uzavírání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, které by krylo rizika spojená s jejich činností, je vhodné stanovit možnost, aby si tyto instituce mohly zvolit držení počátečního kapitálu ve výši 50 000 EUR jako alternativu k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, a to pouze ve fázi udělování licence nebo registrace. Touto flexibilitou pro poskytovatele služeb informování o účtu a iniciování platby ve fázi udělování licence nebo registrace by neměl být dotčen požadavek, aby tito poskytovatelé uzavřeli pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání bez zbytečného odkladu po získání licence nebo registrace.

(24)  V zájmu řešení rizik spojených s nabytím kvalifikované účasti platební instituce ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(12) je vhodné vyžadovat oznámení nabytí kvalifikované účasti příslušnému orgánu.

(25)  Aby platební instituce zvládly rizika spojená s jejich činností, musí držet dostatečný počáteční kapitál kombinovaný s kapitálem. S ohledem na možnost platebních institucí vykonávat širokou škálu činností, na které se vztahuje tato směrnice, je vhodné přizpůsobit výši počátečního kapitálu spojeného s jednotlivými službami povaze a rizikům spojeným s těmito službami.

(26)  Vzhledem k tomu, že původní požadavky vztahující se na platební instituce nebyly od přijetí směrnice 2007/64/ES upraveny, je vhodné tyto požadavky přizpůsobit inflaci. Avšak s ohledem na to, že kapitálové požadavky vztahující se na platební instituce, které poskytují pouze služby iniciování platby, byly zavedeny teprve od vstupu směrnice (EU) 2015/2366 v platnost a nebyly zjištěny žádné důkazy o nepřiměřenosti těchto požadavků, tyto požadavky by neměly být změněny.

(27)  Velká rozmanitost obchodních modelů v odvětví malých plateb odůvodňuje možnost použít odlišné metody výpočtu kapitálu, který však nesmí klesnout pod úroveň příslušného počátečního kapitálu.

(28)  Tato směrnice sleduje stejný přístup jako směrnice (EU) 2015/2366, která umožňovala pro účely výpočtu kombinovaných kapitálových požadavků použít několik metod s určitou mírou volnosti v oblasti dohledu, aby se zajistilo, že se stejnými riziky se bude zacházet stejně u všech poskytovatelů platebních služeb. Použití objemu plateb platební instituce v předchozím roce k výpočtu kapitálových požadavků je nejvhodnější a nejpoužívanější metodou výpočtu kapitálu pro většinu obchodních modelů. Z těchto důvodů a v zájmu zvýšení jednotnosti a zajištění rovných podmínek je vhodné požadovat, aby příslušné vnitrostátní orgány použití této metody předepsaly. Příslušné vnitrostátní orgány by však měly mít možnost se od této zásady odchýlit a požadovat, aby platební instituce používaly jiné metody pro obchodní modely, které vedou k transakcím s nízkým objemem, ale vysokou hodnotou. Aby byla zajištěna právní jistota a maximální jasnost, pokud jde o tyto obchodní modely, je vhodné pověřit orgán EBA vypracováním návrhů regulačních technických norem.

(29)  Bez ohledu na cíl sjednotit obezřetnostní požadavky týkající se platebních institucí poskytujících platební služby a služby elektronických peněz je vhodné zohlednit specifičnost činnosti vydávání elektronických peněz a podnikání v oblasti elektronických peněz a umožnit platebním institucím vydávajícím elektronické peníze a poskytujícím služby elektronických peněz použít vhodnější metodu výpočtu kapitálových požadavků.

(30)  Pokud táž platební instituce provádí platební transakci pro plátce i příjemce a plátci je poskytnut úvěrový rámec, je vhodné zajistit ochranu peněžních prostředků ve prospěch příjemce, jakmile se tyto prostředky stanou pohledávkou příjemce vůči platební instituci.

(31)  Vzhledem k obtížím, s nimiž se platební instituce setkávají při otevírání a vedení platebních účtů u úvěrových institucí, je nezbytné stanovit další možnost ochrany peněžních prostředků uživatelů, a to možnost držet tyto prostředky u centrální banky. Touto možností by však neměla být dotčena možnost centrální banky tuto variantu nenabídnout na základě právních předpisů upravujících její zřízení a činnost. Jakékoli odmítnutí této možnosti centrální bankou by mělo být příslušné platební instituci řádně odůvodněno. S ohledem na potřebu chránit peněžní prostředky uživatelů a zabránit tomu, aby byly tyto prostředky použity k jiným účelům než k poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, je vhodné požadovat, aby byly peněžní prostředky uživatelů platebních služeb vedeny odděleně od kapitálu platební instituce. Aby byly zajištěny rovné podmínky pro platební instituce poskytující platební služby a platební instituce vydávající elektronické peníze a poskytující služby elektronických peněz, je vhodné co nejvíce sjednotit režimy upravující ochranu peněžních prostředků uživatelů a zároveň zachovat specifika elektronických peněz. Riziko koncentrace je významným rizikem, kterému platební instituce čelí, zejména pokud jsou peněžní prostředky chráněny v jediné úvěrové instituci. Je proto důležité zajistit, aby se platební instituce v co největší míře vyhýbaly riziku koncentrace. Z tohoto důvodu by měl být orgán EBA pověřen vypracováním regulačních technických norem pro předcházení rizikům při ochraně peněžních prostředků klientů.

(31a)  Může se stát, že úvěrová instituce odmítne otevřít a vést účet platební instituce. To by bylo na úkor cíle diverzifikace rizik pro platební instituce. Pokud tedy úvěrová instituce odmítne otevřít účet platební instituce nebo se rozhodne účet platební instituce zrušit, měla by mít povinnost poskytnout této platební instituci řádně odůvodněnou odpověď a odůvodnění.

(32)  Platebním institucím by mělo být umožněno vykonávat další činnosti nad rámec činností, na které se vztahuje tato směrnice, včetně poskytování provozních a úzce souvisejících doplňkových služeb a provozování platebních systémů nebo jiných podnikatelských činností upravených platnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

(33)  Vzhledem k vyšším rizikům spojeným s přijímáním vkladů je vhodné zakázat platebním institucím, které nabízejí platební služby, aby od uživatelů přijímaly vklady, a požadovat, aby peněžní prostředky přijaté od uživatelů používaly pouze k poskytování platebních služeb. Peněžní prostředky přijaté od uživatelů platebních služeb platebními institucemi nabízejícími služby elektronických peněz by neměly představovat vklad ani jiné splatné prostředky od veřejnosti ve smyslu článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(13).

(34)  Aby bylo omezeno riziko, že platební účty budou používány k jiným účelům než k provádění platebních transakcí, je vhodné stanovit, že pokud se platební instituce podílejí na poskytování jedné nebo více platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, měly by vždy vést platební účty používané výhradně k platebním transakcím.

(35)  Platebním institucím by mělo být umožněno poskytovat úvěry, tato činnost by však měla podléhat určitým přísným podmínkám. Je proto vhodné regulovat poskytování úvěrů platebními institucemi ve formě úvěrových linek a vydávání kreditních karet, pokud tyto služby usnadňují platební služby▌. Je vhodné umožnit platebním institucím, aby poskytovaly krátkodobé úvěry v souvislosti se svou přeshraniční činností, a to za podmínky, že budou refinancovány především z kapitálu platební instituce, jakož i z jiných peněžních prostředků z kapitálových trhů, a nikoli z prostředků držených jménem klientů pro platební služby. Touto možností by však neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES(14) ani jiné příslušné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní opatření týkající se podmínek poskytování úvěrů spotřebitelům. Vzhledem k tomu, že služby typu „koupit nyní, zaplatit později“ mají v zásadě povahu úvěru, neměly by představovat platební službu. Na tyto služby se vztahuje nová směrnice o spotřebitelských úvěrech, která nahrazuje směrnici 2008/48/ES. Tato směrnice se však na podniky poskytující služby typu „koupit nyní, zaplatit později“ vztahuje v případě, že poskytují kteroukoli z platebních služeb uvedených v příloze I.

(36)  Aby bylo zajištěno, že důkazy o dodržování povinností stanovených v této směrnici budou řádně uchovávány po přiměřenou dobu, je vhodné požadovat, aby platební instituce uchovávaly všechny příslušné záznamy po dobu nejméně pěti let. Osobní údaje by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro zajištění tohoto účelu, a pokud je povolení odňato, neměly by být údaje uchovávány déle než pět let po tomto odnětí.

(37)  Aby se zajistilo, že podnik nebude poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz, aniž by mu bylo uděleno povolení, je vhodné požadovat, aby všechny podniky, které hodlají poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz, požádaly o povolení, s výjimkou případů, kdy tato směrnice stanoví registraci namísto povolení. Aby byla zajištěna stabilita a integrita finančního systému a platebních systémů a aby byli chráněni spotřebitelé, musí být tyto podniky usazeny v členském státě a musí nad nimi být vykonáván účinný dohled. Tento požadavek by se měl vztahovat i na platební instituce vydávající elektronické peníze vzhledem k novým významným obezřetnostním rizikům, jež jsou spojena s tím, že instituce elektronických peněz mají možnost také vydávat elektronické peněžní tokeny. Vydavatelé elektronických peněz by měli být povinni zřídit právnickou osobu v EU, aby bylo možné provádět účinný dohled nad těmito subjekty a zajistit soulad s nařízením (EU) 2023/1114. Elektronické peněžní tokeny jsou formou kryptoaktiv, jejichž rozsah může značně narůstat a představují rizika ovlivňující finanční stabilitu, měnovou suverenitu a měnovou politiku.

(37a)  Aby se platební instituce mohly skutečně zapojit do přeshraničních služeb, měla by Komise poskytnout specializované internetové stránky nebo jednotné kontaktní místo se všemi informacemi na jednom místě o tom, jak se zaregistrovat v jednotlivých členských státech.

(38)  Aby se zabránilo zneužívání práva usazování a aby se předešlo případům, kdy se platební instituce usadí v členském státě, aniž by v něm plánovala vykonávat jakoukoli činnost, je vhodné požadovat, aby platební instituce, která žádá o povolení v členském státě, uskutečňovala v tomto členském státě alespoň část své činnosti v oblasti platebních služeb. Povinnost instituce vykonávat část své činnosti v domovské zemi, která byla uložena již směrnicí (EU) 2015/2366, byla vykládána velmi různorodě, přičemž některé domovské země vyžadují, aby většina činnosti byla vykonávána v jejich zemi. „Část“ by se měla vykládat tak, že znamená méně než většina činnosti instituce, aby byl zachován „effet utile“ svobody platební instituce poskytovat přeshraniční služby.

(39)  Platební instituce může vykonávat i jiné činnosti než poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz. Pro zajištění řádného dohledu nad platební institucí je vhodné umožnit příslušným vnitrostátním orgánům, aby v případě potřeby požadovaly zřízení samostatného subjektu pro poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz. Takové rozhodnutí příslušného orgánu by mělo zohlednit potenciální negativní dopad, který by událost ovlivňující ostatní podnikatelské činnosti mohla mít na finanční zdraví platební instituce, nebo potenciální negativní dopad vyplývající ze situace, kdy by platební instituce nebyla schopna poskytovat oddělené výkaznictví týkající se kapitálu v souvislosti se svými platebními činnostmi a činnostmi v oblasti elektronických peněz a ostatními činnostmi.

(40)  V zájmu zajištění řádného průběžného dohledu nad platebními institucemi a dostupnosti přesných a aktuálních informací je vhodné požadovat, aby platební instituce informovaly příslušné vnitrostátní orgány o všech změnách ve své činnosti, které mají vliv na přesnost informací poskytnutých v souvislosti s povolením, a to včetně dalších zástupců nebo subjektů poskytujících outsourcing. V případě pochybností by příslušné orgány měly ověřit, zda jsou poskytnuté informace správné.

(41)  Pro zajištění jednotného režimu povolování platebních institucí v celé Unii je vhodné stanovit harmonizované podmínky, za kterých mohou příslušné vnitrostátní orgány odejmout povolení vydané platební instituci.

(42)  Za účelem posílení transparentnosti fungování platebních institucí, jimž bylo uděleno povolení příslušného orgánu domovského členského státu nebo které jsou zapsány do rejstříku tohoto orgánu, včetně jejich zástupců, distributorů a poboček, a za účelem zabezpečení vysoké úrovně ochrany spotřebitele v Unii je nezbytné zajistit snadný přístup veřejnosti k seznamu subjektů poskytujících platební služby a jejich souvisejících značek, který by měl být zahrnut do veřejného vnitrostátního rejstříku.

(43)  Aby bylo zajištěno, že informace o povolených nebo registrovaných platebních institucích nebo subjektech, které jsou podle vnitrostátního práva oprávněny poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz, budou k dispozici v celé Unii v centrálním rejstříku, měl by orgán EBA provozovat takový rejstřík, v němž by měl zveřejňovat seznam názvů podniků, které mají povolení nebo jsou registrovány k poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz. Pokud to zahrnuje zpracování osobních údajů, je zveřejnění informací o fyzických osobách, které působí jako zástupci nebo distributoři, na úrovni Unie nezbytné, aby bylo zaručeno, že na vnitřním trhu působí pouze zástupci a distributoři, kteří k tomu mají povolení, a je tedy v zájmu řádného fungování vnitřního trhu platebních služeb. Členské státy by měly zajistit, aby údaje, které poskytují o dotčených podnicích, včetně jejich zástupců, distributorů a poboček, byly přesné a aktuální a aby byly orgánu EBA předávány bez zbytečného odkladu a pokud možno automatizovaně. Orgán EBA by proto měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, které upřesní metody a opatření pro předávání těchto informací. Tyto návrhy regulačních technických norem by měly zajistit vysokou míru podrobnosti a konzistentnosti informací. Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem by měl orgán EBA zohlednit zkušenosti s uplatňováním nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/41140. Pro zvýšení transparentnosti je vhodné, aby předávané informace obsahovaly značky všech poskytovaných platebních služeb a služeb elektronických peněz. Zveřejňování osobních údajů by mělo probíhat v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů. V případě zveřejnění osobních údajů by měla být zavedena vhodná opatření na ochranu údajů, která zabrání dalšímu nezáměrnému šíření informací on-line.

(44)  V zájmu zvýšení transparentnosti a informovanosti o službách, které poskytují poskytovatelé služeb iniciování platby a služeb informování o účtu je vhodné, aby orgán EBA vedl strojově čitelný seznam obsahující základní informace o těchto podnicích a jimi poskytovaných službách. Informace obsažené v tomto seznamu by měly umožnit jednoznačnou identifikaci poskytovatelů služeb iniciování platby a informování o účtu.

(45)  K rozšíření dosahu svých služeb mohou platební instituce potřebovat využít subjekty, které poskytují platební služby jejich jménem, včetně zástupců nebo v případě služeb elektronických peněz distributorů. Prostřednictvím poboček mohou také platební instituce vykonávat své právo usazování v hostitelském členském státě, který se liší od domovského členského státu. V takových případech je vhodné, aby platební instituce sdělila příslušnému vnitrostátnímu orgánu všechny významné informace týkající se zástupců, distributorů a poboček a aby bez zbytečného odkladu informovala příslušné vnitrostátní orgány o jakýchkoli změnách. Pro zajištění transparentnosti vůči koncovým uživatelům je rovněž vhodné, aby zástupci, distributoři nebo pobočky jednající jménem platební instituce o této skutečnosti informovali uživatele platebních služeb.

(45a)  Pokud akceptanti využívají k poskytování platebních služeb zástupce, je třeba poznamenat, že tento zástupce jedná jakožto hlavní poskytovatel platebních služeb výhradně jménem jednoho akceptanta, a nikoli ve vztahu ke všem platebním službám, jež jsou danému uživateli platebních služeb poskytovány.

(45b)  S cílem zohlednit vyvíjející se situaci na trhu by tržiště a platformy podporované poskytovateli platebních služeb, kteří poskytují služby těmto tržištím a platformám, aby neměly kontrolu nad finančními prostředky pro třetí strany nebo držení těchto prostředků, neměly být implicitně považovány za zástupce poskytovatelů platebních služeb.

(46)  Platební instituce mohou při výkonu své činnosti potřebovat zajištění provozních funkcí v rámci jejich činnosti externím subjektem. Aby se zajistilo, že se tak nestane na úkor trvalého souladu platební instituce s požadavky jejího povolení nebo jinými příslušnými požadavky podle této směrnice, je vhodné požadovat, aby platební instituce bez zbytečného odkladu informovala příslušné vnitrostátní orgány o tom, že hodlá zadat provozní funkce externím subjektům, a o veškerých změnách týkajících využití subjektů poskytujících outsourcing.

(47)  Aby bylo zajištěno řádné zmírnění rizik, která může outsourcing provozních funkcí vyvolat, je vhodné požadovat, aby platební instituce přijaly přiměřené kroky k zajištění toho, aby takový outsourcing neporušoval požadavky této směrnice. Platební instituce by měly i nadále nést plnou odpovědnost za jakékoli jednání svých zaměstnanců nebo jakéhokoli zástupce, distributora nebo externě pověřeného subjektu.

(48)  Aby zajistily účinné prosazování ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice, měly by členské státy určit příslušné orgány odpovědné za povolování platebních institucí a dohled nad nimi. Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány měly k řádnému výkonu svých funkcí potřebné pravomoci a zdroje, včetně personálu.

(49)  Aby mohly příslušné orgány řádně dohlížet na platební instituce, je vhodné udělit těmto orgánům vyšetřovací a dohledové pravomoci a umožnit jim ukládat správní sankce a opatření nezbytná k plnění jejich úkolů. Ze stejného důvodu je vhodné udělit příslušným orgánům pravomoc požadovat informace, provádět kontroly na místě a vydávat doporučení, pokyny a závazná správní rozhodnutí. Členské státy by měly stanovit vnitrostátní předpisy, harmonizované podle ustanovení této směrnice, týkající se pozastavení nebo odnětí povolení platební instituci. Členské státy by měly zmocnit své příslušné orgány k ukládání správních sankcí a opatření, jejichž cílem je zejména ukončit porušování ustanovení týkajících se dohledu nad podnikáním v oblasti platebních služeb nebo jeho výkonu.

(50)  Vzhledem k široké škále možných obchodních modelů v odvětví plateb je vhodné umožnit určitou míru volnosti uvážení v rámci dohledu, aby se zajistilo, že se stejnými riziky bude ve všech členských státech zacházeno stejně.

(51)  V rámci dohledu nad dodržováním povinností platebních institucí by příslušné orgány měly při výkonu svých pravomocí v oblasti dohledu respektovat základní práva, včetně práva na soukromí. Aniž je dotčena kontrola ze strany nezávislého orgánu (vnitrostátního orgánu pro ochranu údajů), členské státy by v souladu s Listinou základních práv Evropské unie měly mít zavedeny přiměřené a účinné záruky v případech, kdy existuje riziko, že by výkon uvedených pravomocí mohl vést k jejich zneužití nebo ke svévolnému jednání představujícím významný zásah do uvedených práv, v případě potřeby včetně povolení předem vydaného soudním orgánem dotčeného členského státu.

(52)  V zájmu zajištění ochrany práv jednotlivců a podniků by členské státy měly zajistit, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, podléhaly povinnosti zachovávat služební tajemství.

(53)  Činnost platebních institucí může přesahovat hranice a může být relevantní pro různé příslušné orgány, jakož i pro orgán EBA, Evropskou centrální banku (dále jen „ECB“) a národní centrální banky jako měnové orgány a orgány dohledu. Je proto vhodné zajistit jejich účinnou spolupráci a výměnu informací. Ujednání o sdílení informací by měla být plně v souladu s pravidly ochrany údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(15) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(16).

(54)  Pokud v rámci přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány dojde k neshodám, měly by mít tyto příslušné orgány možnost požádat o pomoc orgán EBA, který by měl přijmout rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Orgán EBA by měl být rovněž schopen z vlastní iniciativy pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody.

(55)  Platební instituce, která uplatňuje právo usazování nebo svobodu poskytování služeb, by měla příslušnému orgánu domovského členského státu poskytnout veškeré příslušné informace týkající se její činnosti a oznámit tomuto příslušnému orgánu, ve kterém členském státě (členských státech) hodlá platební instituce působit, zda hodlá využívat pobočky, zástupce nebo distributory a zda hodlá využívat outsourcingu.

(56)  Pro usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány a účinného dohledu nad platebními institucemi v souvislosti s využíváním práva usazování nebo volného pohybu služeb je vhodné, aby příslušné orgány v domovském členském státě sdělovaly informace hostitelskému členskému státu. V případech tzv. „trojstranné pasportizace“, kdy platební instituce povolená v zemi „A“ využívá k nabízení platebních služeb v jiné zemi „C“ zprostředkovatele, například zástupce, distributora nebo pobočku, který je usazen v zemi „B“, by se za hostitelský členský stát měl považovat stát, v němž jsou služby nabízeny koncovým uživatelům. S ohledem na výzvy v oblasti přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány je vhodné, aby orgán EBA vypracoval návrhy regulačních technických norem pro spolupráci a výměnu informací a zohlednil přitom zkušenosti získané při uplatňování nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055(17).

(57)  Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby jim platební instituce vykonávající činnost na jejich území, jejichž sídlo se nachází v jiném členském státě, podávaly pro informační nebo statistické účely pravidelné zprávy o svých činnostech na jejich území. Pokud tyto platební instituce působí na základě práva usazování, měly by mít příslušné orgány hostitelského členského státu (hostitelských členských států) možnost požadovat, aby tyto informace byly použity také pro sledování souladu s nařízením XXX [nařízení o platebních službách]. Totéž by mělo platit v případě, že v hostitelském členském státě (hostitelských členských státech) neexistuje žádná provozovna a platební instituce poskytuje služby v hostitelském členském státě (hostitelských členských státech) na základě volného pohybu služeb. Pro usnadnění dohledu příslušných orgánů nad sítěmi zástupců, distributorů nebo poboček je vhodné, aby členské státy, v nichž zástupci, distributoři nebo pobočky působí, mohly požadovat, aby mateřská platební instituce jmenovala ústřední kontaktní místo na jejich území. Pokud členský stát takový požadavek uloží, měla by každá platební instituce určit pouze jedno ústřední kontaktní místo pro každý členský stát. Orgán EBA by měl vypracovat regulační normy stanovící kritéria pro rozhodnutí o tom, kdy je určení ústředního kontaktního místa vhodné a jaké funkce by mělo plnit. Přitom by orgán EBA měl zohlednit zkušenosti získané při uplatňování nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1722(18) a (EU) 2020/1423(19). Požadavek na určení ústředního kontaktního místa by měl být přiměřený pro dosažení cíle náležité komunikace a předkládání informací týkajících se souladu s příslušnými ustanoveními nařízení XXX [nařízení o platebních službách] v hostitelském členském státě.

(58)  V naléhavých situacích, kdy je třeba okamžitě zakročit za účelem vyřešení závažného rizika ohrožujícího kolektivní zájem uživatelů platebních služeb v hostitelském členském státě, včetně případů podvodu velkého rozsahu, by měly mít příslušné orgány hostitelského členského státu možnost přijmout preventivní opatření, a to souběžně s přeshraniční spoluprací mezi příslušnými orgány hostitelského a domovského členského státu a dokud příslušné orgány domovského členského státu nepřijmou příslušná opatření. Tato preventivní opatření by měla být vhodná, přiměřená svému účelu, nediskriminační a dočasná. Všechna opatření by měla být řádně zdůvodněna. Příslušné orgány domovského členského státu dotčené platební instituce a další dotčené orgány včetně Komise a orgánu EBA by měly být informovány předem nebo, není-li to s ohledem na naléhavost situace možné, bez zbytečného odkladu.

(59)  Je důležité zajistit, aby se na všechny subjekty, které poskytují platební služby, vztahovaly určité minimální právní a regulační požadavky. Je proto vhodné vyžadovat, aby se evidovala totožnost všech subjektů poskytujících platební služby a místo, kde se nacházejí, včetně subjektů, které nejsou schopny splnit všechny podmínky pro udělení povolení k výkonu činnosti platební instituce, včetně některých malých platebních institucí. Tento postup je v souladu se zásadami doporučení 14 Finančního akčního výboru, které upravuje mechanismus, jenž umožňuje, aby se na poskytovatele platebních služeb, kteří nejsou schopni splnit všechny podmínky v něm uvedené, přesto pohlíželo jako na platební instituce. Za tímto účelem by členské státy měly tyto subjekty, i když nemusí splňovat všechny nebo některé podmínky pro udělení povolení, zapsat do rejstříku platebních institucí. Je však nezbytné, aby tato výjimka z povinnosti získat povolení podléhala přísným požadavkům týkajícím se hodnoty platebních transakcí. Subjekty, na něž se tato výjimka z povinnosti získat povolení vztahuje, by neměly mít možnost uplatňovat právo na usazování nebo volný pohyb služeb a neměly by tato práva vykonávat nepřímo, pokud jsou účastníkem platebního systému.

(60)  Pro zajištění transparentnosti, pokud jde o možné výjimky pro malé platební instituce, je vhodné požadovat, aby členské státy tato rozhodnutí oznamovaly Komisi.

(61)  Vzhledem ke zvláštní povaze vykonávané činnosti a rizikům spojeným s poskytováním služeb informování o účtu je vhodné stanovit zvláštní obezřetnostní režim pro poskytovatele služeb informování o účtu, který nebude vyžadovat plnohodnotný povolovací režim, ale bude obsahovat mírnější požadavek registrace, k níž by byly přiloženy dokumenty a informace, které by příslušnému orgánu pomohly při výkonu dohledu. Poskytovatelé služeb informování o účtu by měli mít možnost poskytovat služby na přeshraniční bázi a využívat přitom pravidel upravujících „pasportizaci“.

(62)  V zájmu dalšího zlepšení přístupu k hotovosti, které je prioritou Komise, by maloobchodníci měli mít možnost nabízet v kamenných obchodech služby poskytování hotovosti i v případě, že zákazník neuskuteční nákup, aniž by museli získat povolení nebo registraci jako poskytovatel platebních služeb nebo být zástupcem platební instituce. Na tyto služby poskytování hotovosti by se však měla vztahovat povinnost zveřejnit případné poplatky účtované klientovi. Tyto služby by měli maloobchodníci poskytovat dobrovolně a v závislosti na tom, zda mají hotovost k dispozici. Aby se zabránilo nekalé soutěži mezi provozovateli bankomatů, kteří nevedou platební účet, a maloobchodníky, kteří nabízejí výběry hotovosti bez nákupu, a aby se zajistilo, že obchodům rychle nedojde hotovost, je vhodné zavést limit 100 EUR nebo odpovídající částky v měně dotčeného členského státu na jednu transakci. V případě nabídky této služby by klienti měli transakci ověřit a maloobchodníci by měli zajistit, aby transakce nebyla anonymní.

(63)  Směrnice 2007/64/ES a (EU) 2015/2366 ze své působnosti podmíněně vyňaly platební služby nabízené některými provozovateli bankomatů. Toto vynětí podpořilo v mnoha členských státech, zejména v méně obydlených oblastech, růst bankomatových služeb, které doplňují bankovní bankomaty. Toto vynětí se však ukázalo jako obtížně použitelné kvůli své nejednoznačnosti, pokud jde o subjekty, na které se vztahuje. Pro řešení tohoto problému je vhodné výslovně uvést, že dříve vyňatí provozovatelé bankomatů jsou ti, kteří nevedou platební účty. Vzhledem k omezeným rizikům spojeným s činností těchto provozovatelů bankomatů je vhodné pro ně namísto úplného vynětí z oblasti působnosti stanovit zvláštní obezřetnostní režim, který bude uvedeným rizikům přizpůsoben a bude vyžadovat pouze režim registrace.

(64)  Poskytovatelé služeb, kteří chtěli využít vynětí z oblasti působnosti směrnice (EU) 2015/2366, často nekonzultovali s příslušnými orgány, zda jejich činnost spadá do působnosti uvedené směrnice, či je z ní vyňata, a spoléhali na vlastní posouzení. To vedlo k odlišnému uplatňování některých vynětí v různých členských státech. Navíc se zdá, že některá vynětí mohla poskytovatele platebních služeb vést k tomu, že své obchodní modely upravili tak, aby jimi nabízené platební služby nespadaly do oblasti působnosti směrnice. To mohlo vést ke zvýšení rizika pro uživatele platebních služeb a k rozdílným podmínkám pro poskytovatele platebních služeb v rámci vnitřního trhu. Poskytovatelé služeb by proto měli mít povinnost oznamovat příslušné činnosti příslušným orgánům, tak aby tyto orgány mohly posoudit, zda jsou požadavky stanovené v příslušných předpisech splněny, a zajistit jednotný výklad pravidel na celém vnitřním trhu. Zejména by u všech vynětí založených na nepřekročení určité prahové hodnoty měl být stanoven postup pro jejich oznamování, aby byl zajištěn soulad se zvláštními požadavky. Dále je důležité zahrnout požadavek, aby potenciální poskytovatelé platebních služeb oznamovali příslušným orgánům činnosti, které poskytují v rámci omezené sítě na základě kritérií uvedených v nařízení XXX [nařízení o platebních službách], pokud hodnota platebních transakcí převyšuje určitou prahovou hodnotu. Příslušné orgány by měly posoudit, zda oznámené činnosti lze považovat za činnosti poskytované v rámci omezené sítě, aby určily, zda by tyto činnosti měly zůstat vyňaty z oblasti působnosti.

(65)  Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o aktualizaci jakékoli částky s ohledem na inflaci. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(66)  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování příslušných požadavků, měla by mít Komise možnost využít odborné znalosti a podporu orgánu EBA, který by měl mít za úkol vypracovat obecné pokyny a návrhy regulačních technických norem. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat uvedené návrhy regulačních technických norem. Tyto konkrétní úkoly jsou plně v souladu s úlohou a povinnostmi orgánu EBA stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(20).

(66a)  Orgán EBA by měl koordinovat fórum pro spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, které se uskutečňuje alespoň jednou ročně, s cílem usnadnit další harmonizaci, pokud jde o provádění, uplatňování a prosazování ustanovení této směrnice.

(67)  Jelikož hlubší integrace vnitřního trhu platebních služeb nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť je k tomu zapotřebí harmonizace různých pravidel, která v současnosti existují v rámci právních systémů jednotlivých členských států, a této harmonizace by bylo lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(68)  Tato směrnice nezahrnuje požadavky na udělování licencí platebním systémům, platebním schématům nebo platebním ujednáním, přičemž zohledňuje potřebu vyhnout se jakékoli duplicitě s rámcem dohledu Eurosystému nad platebními systémy malých plateb, včetně systémově významných platebních systémů a dalších systémů, jakož i s novým rámcem Eurosystému „PISA“ a dohledem národních centrálních bank. Tato směrnice se rovněž nevztahuje na poskytování technických služeb včetně zpracování nebo provozování digitálních peněženek. Vzhledem k tempu inovací v platebním sektoru a možnému vzniku nových rizik je však nezbytné, aby Komise při budoucím přezkumu této směrnice věnovala tomuto vývoji zvláštní pozornost a posoudila, zda by oblast působnosti směrnice měla být rozšířena tak, aby zahrnovala nové služby a subjekty.

(69)  V zájmu právní jistoty je vhodné přijmout přechodná ustanovení, podle nichž by bylo podnikům, které zahájily svou činnost jako platební instituce v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí směrnice (EU) 2015/2366, před vstupem této směrnice v platnost, umožněno po určité období pokračovat v jejich činnosti v daném členském státě.

(70)  V zájmu právní jistoty by měla být přijata přechodná ustanovení, podle nichž by instituce elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2009/110/ES, mohly pokračovat ve své činnosti v daném členském státě po určitou dobu. Tato doba by měla být delší v případě institucí elektronických peněz, kterým byla udělena výjimka podle článku 9 směrnice 2009/110/ES.

▌

(72)  Aby se zajistil podobný výklad v členských státech, mělo by být do směrnice 98/26/ES znovu vloženo upřesnění, že účastníci mohou působit jako ústřední protistrana, zúčtovatel nebo clearingová instituce nebo plnit část těchto úkolů či všechny. Rovněž by mělo být znovu uvedeno, že v případech odůvodněných systémovým rizikem by členské státy měly mít možnost považovat nepřímého účastníka za účastníka systému a uplatňovat na něj ustanovení směrnice 98/26/ES. Aby se však zajistilo, že tím nebude omezena odpovědnost účastníka, jehož prostřednictvím nepřímý účastník předává převodní příkazy do systému, mělo by to být v uvedené směrnici jasně stanoveno, aby byla zajištěna právní jistota.

(73)  Spotřebitelé by měli mít právo vymáhat svá práva v souvislosti s povinnostmi, které uživatelům údajů nebo držitelům údajů ukládá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 20../…. [nařízení o přístupu k finančním údajům](21), prostřednictvím zástupných žalob v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828(22). Za tím účelem by tato směrnice měla stanovit, že směrnice (EU) 2020/1828 je použitelná na zástupné žaloby podané uživateli údajů nebo držiteli údajů na porušení ustanovení nařízení (EU) 20../…. [nařízení o přístupu k finančním údajům], jež poškozuje nebo může poškozovat kolektivní zájmy spotřebitelů. Příloha uvedené směrnice by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Je na členských státech, aby zajistily, že změna se odrazí v opatřeních k provedení ve vnitrostátních právních předpisech, přijatých v souladu se směrnicí (EU) 2020/1828.

(74)  V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy by tato směrnice měla být přezkoumána z hlediska účinnosti a efektivnosti při dosahování jejích cílů podle přiloženého posouzení dopadů. Přezkum by měl proběhnout v dostatečném časovém odstupu ode dne použitelnosti této směrnice, aby bylo možné jej opřít o náležité důkazy. Za přiměřenou dobu se považuje pět let. Přestože by se přezkum měl zabývat celou směrnicí, některá témata by měla být vyčleněna pro zvláštní pozornost, konkrétně ▌ochrana peněžních prostředků platebních institucí a počet poskytovatelů platebních služeb povolených podle této směrnice a jejich podíl na trhu, které mohou být ovlivněny pravidly navrženými Komisí dne 18. dubna 2023(23), jež by po přijetí změnila směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů. Pokud jde o oblast působnosti této směrnice, je však vhodné, aby se přezkum uskutečnil dříve, tři roky po vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...](24) (nařízení o platebních službách) v platnost, vzhledem k významu, který je tomuto tématu přikládán v nařízení (EU) 2022/2554. Tento přezkum oblasti působnosti by měl zvážit případné rozšíření seznamu zahrnutých platebních služeb o služby, jako jsou služby poskytované platebními systémy a platebními schématy, i případné zahrnutí některých technických služeb, které jsou v současné době vyňaty, jako jsou digitální peněženky, do oblasti působnosti.

(75)  Vzhledem k počtu změn, které je třeba ve směrnici (EU) 2015/2366 a směrnici 2009/110/ES provést, je vhodné obě směrnice zrušit a nahradit je touto směrnicí.

(76)  Jakékoli zpracování osobních údajů v souvislosti s touto směrnicí musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a nařízením (EU) 2018/1725. Dozorové úřady podle nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725 jsou proto odpovědné za dozor nad zpracováním osobních údajů prováděným v souvislosti s touto směrnicí. Při provádění této směrnice by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy obsahovaly vhodné záruky ochrany údajů při zpracování osobních údajů.

(77)  V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 se uskutečnila konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 22. srpna 2023,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Tato směrnice stanoví pravidla týkající se:

a)  přístupu platebních institucí k činnosti poskytování platebních služeb a služeb elektronických peněz v rámci Unie;

b)  pravomocí dohledu a nástrojů dohledu nad platebními institucemi.

2.  Členské státy mohou upustit od uplatňování všech ustanovení nebo části ustanovení této směrnice na instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4 až 23 směrnice 2013/36/EU.

3.  Není-li uvedeno jinak, jakýmkoli odkazem na platební služby se v této směrnici rozumí platební služby a služby elektronických peněz.

4.  Není-li uvedeno jinak, jakýmkoli odkazem na poskytovatele platebních služeb se v této směrnici rozumí poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb elektronických peněz.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „domovským členským státem“:

a)  členský stát, na jehož území má poskytovatel platebních služeb sídlo, nebo

b)  členský stát, na jehož území se nachází ústředí poskytovatele platebních služeb, pokud poskytovatel platebních služeb nemá podle svého vnitrostátního práva sídlo;

2)  „hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má poskytovatel platebních služeb zástupce, distributora nebo pobočku nebo v němž poskytuje platební služby;

3)  „platební službou“ jedna nebo více podnikatelských činností uvedených v příloze I;

4)  „platební institucí“ právnická osoba, jíž bylo v souladu s článkem 13 uděleno povolení poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz v celé Unii;

5)  „platební transakcí“ úkon uložení, převodu nebo výběru peněžních prostředků na základě platebního příkazu ať už zadaného plátcem nebo jeho jménem, nebo příjemcem nebo jeho jménem, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;

6)  „provedením platební transakce“ proces, který začíná po dokončení postupu iniciování platební transakce a končí, jakmile jsou uložené, vybrané nebo převedené peněžní prostředky k dispozici příjemci;

7)  „platebním systémem“ systém sloužící k převodu peněžních prostředků s formálními a standardizovanými postupy a se společnými pravidly pro zpracování, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí;

8)  „provozovatelem platebního systému“ právní subjekt, který je právně odpovědný za provozování platebního systému;

9)  „plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a zadá platební příkaz z daného platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu fyzická nebo právnická osoba, která zadá platební příkaz;

10)  „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;

11)  „uživatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu nebo službu elektronických peněz jakožto plátce, příjemce nebo obojí;

12)  „poskytovatelem platebních služeb“ subjekt uvedený v čl. 2 odst. 1 nařízení XXX [nařízení o platebních službách] nebo fyzická či právnická osoba požívající výjimky podle článků 34, 36 a 38 této směrnice;

13)  „platebním účtem“ účet vedený poskytovatelem platebních služeb na jméno jednoho nebo více uživatelů platebních služeb, který je využíván k provádění jedné nebo více platebních transakcí a umožňuje odesílání a přijímání peněžních prostředků třetím stranám a od nich;

14)  „platebním příkazem“ jakýkoli pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem jejich poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;

15)  „platebním prostředkem“ jakékoli individualizované zařízení a/nebo soubor postupů sjednaný mezi uživatelem platebních služeb a poskytovatelem platebních služeb, které umožňují iniciování platební transakce;

16)  „poskytovatelem platebních služeb, který vede účet,“ poskytovatel platebních služeb, který pro plátce poskytuje a vede platební účty;

17)  „službou iniciování platby“ služba k zadání platebního příkazu na žádost plátce nebo příjemce ve vztahu k platebnímu účtu vedenému u jiného poskytovatele platebních služeb;

18)  „službou informování o účtu“ on-line služba shromažďování, buď přímo, nebo prostřednictvím poskytovatele technických služeb, a konsolidace informací vedených o jednom nebo více platebních účtech uživatele platebních služeb u jednoho nebo více poskytovatelů platebních služeb, kteří vedou účet;

19)  „poskytovatelem služeb iniciování platby“ poskytovatel platebních služeb, který poskytuje služby iniciování platby;

20)  „poskytovatelem služeb informování o účtu“ poskytovatel platebních služeb, který poskytuje služby informování o účtu;

21)  „spotřebitelem“ fyzická osoba, která na základě smluv o platebních službách, na něž se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;

22)  „poukazováním peněz“ platební služba, při které dochází k přijetí peněžních prostředků od plátce, bez vytvoření jakéhokoliv platebního účtu na jméno plátce nebo příjemce, výhradně za účelem převodu příslušné částky příjemci nebo jinému poskytovateli platebních služeb jednajícímu jménem příjemce nebo při níž dochází k přijetí těchto peněžních prostředků jménem příjemce a jejich zpřístupnění příjemci;

23)  „peněžními prostředky“ peníze centrální banky vydané pro maloobchodní použití, bezhotovostní peníze a elektronické peníze;

24)  „poskytovatelem technických služeb“ poskytovatel služeb ▌podporujících poskytování platebních služeb, aniž by v kterémkoli okamžiku převáděné peněžní prostředky přecházely do jeho držby ▌;

25)  „citlivými údaji o platbách“ údaje, které by mohly být použity k podvodu, včetně osobních bezpečnostních údajů;

26)  „pracovním dnem“ den, kdy má poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce zapojený do provedení platební transakce otevřeno pro provádění platebních transakcí;

27)  „službami informačních a komunikačních technologií (IKT)“ služby IKT ve smyslu čl. 3 bodu 21 nařízení (EU) 2022/2554;

28)  „zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba, která jménem platební instituce poskytuje platební služby;

29)  „pobočkou“ provozovna jiná než ústředí, která je součástí platební instituce, nemá právní subjektivitu a přímo provádí některé nebo všechny operace tvořící podstatu činností platební instituce; má-li platební instituce ústředí v jednom členském státě a více provozoven v jiném členském státě, považují se všechny tyto provozovny za jedinou pobočku;

30)  „skupinou“ skupina podniků, které jsou vzájemně propojeny vztahem uvedeným v čl. 22 odst. 1, ▌2 nebo 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(25), nebo podniků ve smyslu článků 4, 5, 6 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014(26), které jsou vzájemně propojeny vztahem uvedeným v čl. 10 odst. 1 nebo čl. 113 odst. 6 prvním pododstavci nebo čl. 113 odst. 7 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013;

31)  „akceptací platebních transakcí“ platební služba poskytovaná poskytovatelem platebních služeb, který s příjemcem uzavřel smlouvu ohledně přijetí a zpracování platebních transakcí, jež vede k převodu peněžních prostředků příjemci;

32)  „vydáváním platebních prostředků“ platební služba, při níž se poskytovatel platebních služeb smluvně zavazuje poskytovat plátci platební prostředek za účelem iniciování a zpracování platebních transakcí plátce;

33)  „kapitálem“ kapitál vymezený v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž nejméně 75 % kapitálu tier 1 má podobu kmenového kapitálu tier 1 podle článku 50 uvedeného nařízení a kapitál tier 2 je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1;

34)  „elektronickými penězi“ elektronicky, a to i magneticky, uchovávaná peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydavatelem, vydaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a přijímaná jinou fyzickou či právnickou osobou, než je vydavatel;

35)  „průměrem elektronických peněz v oběhu“ průměrná celková výše finančních závazků z elektronických peněz v oběhu na konci každého kalendářního dne za předcházejících šest kalendářních měsíců, jež je vypočítána prvního kalendářního dne každého kalendářního měsíce a používána pro tento kalendářní měsíc;

36)  „distributorem“ fyzická nebo právnická osoba, která jménem platební instituce distribuuje nebo zpětně vyměňuje elektronické peníze;

37)  „službami elektronických peněz“ vydávání elektronických peněz, vedení platebních účtů, na nichž jsou uloženy jednotky elektronických peněz, a převody jednotek elektronických peněz;

38)  „provozovatelem bankomatů“ provozovatelé bankomatů, kteří nedrží platební účty;

39)  „platební institucí poskytující služby elektronických peněz“ platební instituce, která poskytuje služby vydávání elektronických peněz, vedení platebních účtů, na nichž jsou uloženy jednotky elektronických peněz, a převodů jednotek elektronických peněz, bez ohledu na to, zda poskytuje také některou ze služeb uvedených v příloze I.

HLAVA II

PLATEBNÍ INSTITUCE

KAPITOLA I

Udělování licencí a dohled

Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 3

Žádosti o povolení

1.  Členské státy vyžadují, aby podniky jiné než podniky uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) nařízení XXX [nařízení o platebních službách] a jiné než fyzické nebo právnické osoby požívající výjimky podle článků 34, 36, 37 a 38 této směrnice, které mají v úmyslu poskytovat některou z platebních služeb uvedených v příloze I nebo služby elektronických peněz, získaly k poskytování těchto služeb povolení od příslušných orgánů domovského členského státu.

2.  Povolení podle odstavce 1 se vyžaduje pouze pro ty platební služby, které žádající platební instituce mají skutečně v úmyslu poskytovat.

3.  Členské státy zajistí, aby podniky, které žádají o povolení podle odstavce 1, předložily příslušným orgánům domovského členského státu žádost o povolení spolu s těmito podklady:

a)  plán činností uvádějící především druh plánovaných platebních služeb;

b)  obchodní plán, který může zahrnovat kalkulaci předpokládaného rozpočtu▌, který prokáže, že žadatel je ▌schopen používat vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy nutné pro řádnou činnost;

c)  doklad o tom, že žadatel má počáteční kapitál stanovený v článku 5;

d)  u podniků, které žádají o poskytování služeb uvedených v příloze I bodech 1 až 5 a služeb elektronických peněz, popis opatření přijatých za účelem ochrany peněžních prostředků uživatelů platebních služeb v souladu s článkem 9;

e)  popis systémů správy a řízení a mechanismů vnitřní kontroly žadatele, včetně správních postupů, postupů řízení rizik a účetních postupů, a popis ujednání žadatele pro používání služeb IKT ve smyslu článků 6 a 7 nařízení (EU) 2022/2554, který prokáže, že tyto systémy správy a řízení, mechanismy vnitřní kontroly a ujednání pro používání služeb IKT jsou přiměřené, vhodné, spolehlivé a adekvátní;

f)  popis postupu pro sledování a řešení bezpečnostních incidentů a stížností klientů souvisejících s bezpečností a pro přijímání opatření v návaznosti na takové incidenty a stížnosti, včetně mechanismu pro oznamování incidentů zohledňujícího oznamovací povinnost dané platební instituce podle kapitoly III nařízení (EU) 2022/2554;

g)  popis postupu pro podávání, sledování a zaznamenávání citlivých údajů o platbách a omezování přístupu k nim;

h)  popis opatření k zajištění kontinuity činnosti včetně jasné identifikace nejdůležitějších operací, popis plánů zachování provozu IKT a plánů reakce a obnovy v oblasti IKT a popis postupu pro pravidelné přezkušování a přehodnocování přiměřenosti a účinnosti těchto plánů zachování provozu IKT a plánů reakce a obnovy v oblasti IKT, které vyžaduje čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2554;

i)  popis zásad a definic používaných pro sběr statistických dat ohledně výkonnosti, transakcí a podvodů;

j)  dokument týkající se bezpečnostní politiky, který obsahuje:

i)  podrobné posouzení rizik v souvislosti s platebními službami a službami elektronických peněz žadatele;

ii)  popis bezpečnostních kontrol a opatření k minimalizaci rizik zavedených za účelem odpovídající ochrany uživatelů platebních služeb před zjištěnými riziky včetně podvodného a nezákonného použití citlivých a osobních údajů;

iii)  v případě žádajících institucí, které chtějí uzavřít ujednání o sdílení informací s jinými poskytovateli platebních služeb za účelem výměny údajů souvisejících s platebními podvody podle čl. 83 odst. 3 nařízení XXX [nařízení o platebních službách], závěry posouzení vlivu na ochranu údajů podle čl. 83 odst. 4 nařízení XXX [nařízení o platebních službách] a podle článku 35 nařízení (EU) 2016/679 a případně výsledek předchozí konzultace s příslušným dozorovým úřadem podle článku 36 uvedeného nařízení;

k)  v případě žádajících institucí, na které se vztahují povinnosti související s praním peněz a financováním terorismu vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849/ES(27) a z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847(28), popis vnitřních kontrolních mechanismů, které žadatel zavedl za účelem splnění těchto povinností;

l)  popis organizačního uspořádání žadatele, včetně případného popisu:

▌

▌

iii)  popis ujednání o externím zajištění služeb nebo činností (outsourcingu);

iv)  účasti žadatele ve vnitrostátních nebo mezinárodních platebních systémech;

m)  totožnost osob, které drží, přímo nebo nepřímo, kvalifikovanou účast v subjektu žadatele ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení (EU) č. 575/2013, velikost jejich účastí a důkaz o tom, že jsou osobami vhodnými k zajištění řádného a obezřetného řízení žadatele;

n)  totožnost vedoucích pracovníků a dalších osob odpovědných za řízení žádající platební instituce, a v příslušných případech:

i)  totožnost osob odpovědných za řízení činností platební instituce v oblasti platebních služeb;

ii)  doklad o tom, že osoby odpovědné za řízení činností platební instituce v oblasti platebních služeb mají dobrou pověst a odpovídající znalosti a zkušenosti pro provádění platebních služeb, jak je stanoví domovský členský stát žadatele;

o)  v příslušných případech totožnost statutárních auditorů a auditorských společností ve smyslu čl. 2 bodů 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES(29);

p)  právní status žadatele a stanovy;

q)  adresa sídla žadatele;

r)  přehled jurisdikcí EU, v nichž žadatel podává nebo hodlá podat žádost o povolení k činnosti platební instituce;

s)  plán likvidace v případě selhání, přizpůsobený předpokládané velikosti a obchodnímu modelu žadatele.

Pro účely prvního pododstavce písm. d), e), f) a l) členské státy zajistí, aby žadatel poskytl popis svých pravidel auditu a organizačních opatření, která zavedl na ochranu zájmů uživatelů a k zajištění nepřetržitého a spolehlivého provádění platebních služeb nebo služeb elektronických peněz.

V popisu bezpečnostních kontrol a opatření za účelem zmírnění rizik podle prvního pododstavce písm. j) se uvede, jak žadatel zajistí vysokou úroveň digitální provozní odolnosti podle požadavků kapitoly II nařízení (EU) 2022/2554, zejména pokud jde o technickou bezpečnost a ochranu údajů, včetně softwaru a systémů IKT používaných žadatelem nebo podniky, kterým žadatel externě zadává zajištění svých operací.

4.  Členské státy vyžadují, aby podniky, které požádají o povolení poskytovat platební služby podle přílohy I bodu 6, měly coby jednu z podmínek povolení sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku odpovědnosti, která může pouze pro počáteční období povolení zahrnovat počáteční kapitál ve výši nejméně 50 000 EUR, aby:

a)  mohly splnit své závazky uvedené v článcích 56, 57, 59, 76 a 78 nařízení XXX [nařízení o platebních službách];

b)  pokryly hodnotu případné spoluúčasti, limitu nebo odpočtu z pojistného krytí nebo srovnatelné záruky;

c)  průběžně sledovaly rozsah pojistného krytí nebo srovnatelné záruky.

5.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)  údaje, které je třeba poskytnout příslušným orgánům v žádosti o povolení k výkonu činnosti platební instituce, včetně požadavků stanovených v odst. 3 písm. a), b), c), e), g) až k) a r);

b)  jednotnou metodiku posuzování pro udělování povolení k výkonu činnosti platební instituce nebo registrace poskytovatele služeb informování o účtu nebo provozovatele bankomatů podle této směrnice;

c)  co je srovnatelná záruka podle odst. 4 prvního pododstavce, která by měla být zaměnitelná s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti;

d)  kritéria pro stanovení minimální peněžní částky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti nebo jiné srovnatelné záruky podle odstavce 4.

6.  Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem podle odstavce 5 orgán EBA zohlední:

a)  rizikový profil podniku;

b)  zda podnik poskytuje i jiné platební služby uvedené v příloze I nebo se zabývá jinými obchodními činnostmi;

c)  objem činnosti podniku;

d)  konkrétní parametry srovnatelných záruk dle odstavce 4 a kritéria pro jejich uplatnění.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem podle odstavce 5 Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 4

Kontrola majetkových účastí

1.  Každá fyzická nebo právnická osoba, která se rozhodla přímo nebo nepřímo nabýt nebo dále zvýšit kvalifikovanou účast ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení (EU) č. 575/2013 v platební instituci, čímž by její podíl na kapitálu nebo na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil hranici 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo by se tím platební instituce stala jejím dceřiným podnikem, informuje příslušné orgány platební instituce předem písemně o svém záměru. Totéž platí pro každou fyzickou nebo právnickou osobu, která se rozhodla přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast nebo snížit svoji kvalifikovanou účast, čímž by její podíl na kapitálu nebo na hlasovacích právech klesl pod hranici 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo by tím platební instituce přestala být jejím dceřiným podnikem.

2.  Navržený nabyvatel kvalifikované účasti v platební instituci poskytne příslušnému orgánu informace o výši zamýšlené účasti a příslušné nezbytné informace podle čl. 23 odst. 4 směrnice 2013/36/EU.

3.  Členské státy vyžadují, aby v případě, kdy je pravděpodobné, že vliv navrženého nabyvatele podle odstavce 1 bude mít nepříznivý dopad na řádné a obezřetné řízení platební instituce, příslušné orgány vyjádřily nesouhlas nebo učinily jiná vhodná opatření k ukončení tohoto stavu. Tato opatření mohou zahrnovat soudní příkazy, sankce proti vedoucím pracovníkům nebo osobám odpovědným za řízení dotčené platební instituce nebo pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly drženými dotčenými akcionáři nebo členy této platební instituce.

Podobná opatření se uplatní na fyzické nebo právnické osoby, které nesplní povinnost předem poskytnout informace stanovené v odstavci 2.

4.  Pokud je podíl vymezený v odstavci 1 nabyt i přes nesouhlas příslušných orgánů, přijmou členské státy bez ohledu na jakékoli další případné sankce opatření, kterými se buď pozastaví výkon příslušných hlasovacích práv, nebo zajistí neplatnost hlasování nebo se hlasování zruší.

Článek 5

Počáteční kapitál

Členské státy vyžadují, aby platební instituce měly v okamžiku udělení povolení počáteční kapitál složený z jedné nebo více položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 575/2013 v této výši:

a)  poskytuje-li platební instituce pouze platební službu uvedenou v příloze I bodě 5, její kapitál musí být vždy nejméně 25 000 EUR;

b)  poskytuje-li platební instituce platební službu uvedenou v příloze I bodě 6, její kapitál musí být vždy nejméně 50 000 EUR;

c)  poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb uvedených v příloze I bodech 1 až 4, její kapitál musí být vždy nejméně 150 000 EUR;

d)  poskytuje-li platební instituce služby elektronických peněz, její kapitál musí být vždy nejméně 350 000 EUR.

Článek 6

Kapitál

1.  Členské státy vyžadují, aby kapitál platební instituce neklesl buď pod částku počátečního kapitálu podle článku 5, nebo pod částku kapitálu vypočtenou podle článku 7 v případě platebních institucí, které nenabízejí služby elektronických peněz, nebo podle článku 8 v případě platebních institucí, které nabízejí služby elektronických peněz, podle toho, která částka je vyšší.

2.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se předešlo vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu, pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost pro správu aktiv nebo pojišťovna. Toto ustanovení se použije také v případě, že je platební instituce hybridní povahy a vykonává činnosti jiné, než je poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz.

3.  Jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7 nařízení (EU) č. 575/2013, mohou se členské státy nebo jejich příslušné orgány rozhodnout neuplatňovat články 7, resp. 8 této směrnice na platební instituce, které jsou součástí konsolidovaného dohledu nad mateřskou úvěrovou institucí podle směrnice 2013/36/EU.

Článek 7

Výpočet kapitálu pro platební instituce nenabízející služby elektronických peněz

1.  Bez ohledu na požadavky na počáteční kapitál uvedené v článku 5 členské státy vyžadují, aby platební instituce jiné než platební instituce, které buď nabízejí pouze služby iniciování platby podle přílohy I bodu 6, nebo nabízejí pouze služby informování o účtu podle přílohy I bodu 7, nebo obojí, a jiné než platební instituce nabízející služby elektronických peněz, měly vždy kapitál vypočtený v souladu s odstavcem 2.

2.  Příslušné orgány vyžadují, aby platební instituce standardně používaly metodu B stanovenou v písmeni b) níže. Příslušné orgány však mohou rozhodnout, že s ohledem na svůj specifický obchodní model, zejména pokud provádějí pouze malý počet transakcí, ale s vysokou jednotlivou hodnotou, mají platební instituce používat spíše metodu A nebo C. Pro účely metod A, B a C se předchozím rokem rozumí celé dvanáctiměsíční období před okamžikem výpočtu.

a)  Metoda A

Kapitál platební instituce činní nejméně 10 % fixních režijních nákladů této platební instituce za předcházející rok. Příslušné orgány mohou tento požadavek upravit v případě, že v obchodní činnosti platební instituce došlo od předchozího roku k podstatné změně. V případě platební instituce, která ke dni výpočtu podniká méně než jeden rok, činí kapitál nejméně 10 % odpovídajících fixních režijních nákladů předpokládaných v jejím obchodním plánu, pokud si příslušné orgány nevyžádaly úpravu tohoto plánu.

b)  Metoda B

Kapitál platební instituce dosahuje výše odpovídající nejméně součtu níže uvedených prvků vynásobenému faktorem navýšení k podle odstavce 3, kde objem plateb (OP) představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v předcházejícím roce:

i)  4,0 % z části OP do výše 5 milionů EUR

plus

ii)  2,5 % z části OP převyšující 5 milionů EUR a nepřesahující 10 milionů EUR

plus

iii)  1 % z části OP převyšující 10 milionů EUR a nepřesahující 100 milionů EUR

plus

iv)  0,5 % z části OP převyšující 100 milionů EUR a nepřesahující 250 milionů EUR

plus

v)  0,25 % z části OP převyšující 250 milionů EUR.

c)  Metoda C

Kapitál platební instituce dosahuje výše odpovídající nejméně příslušnému ukazateli podle bodu i), vynásobenému koeficientem násobení podle bodu ii) a znovu vynásobenému faktorem navýšení k podle odstavce 3.

i)  Příslušný ukazatel je součtem těchto položek:

1)  úrokové výnosy;

2)  úrokové náklady;

3)  výnosy z poplatků a provizí; a

4)  ostatní provozní výnosy.

Každá položka je do součtu zahrnuta s příslušným kladným nebo záporným znaménkem. Mimořádné a nepravidelné výnosy se ve výpočtu příslušného ukazatele nepoužijí. Výdaje na outsourcing služeb poskytovaných třetími stranami mohou příslušný ukazatel snížit, pokud dané výdaje vznikly u podniku, který podléhá dohledu podle této směrnice. Příslušný ukazatel se vypočítá ke konci předchozího účetního období na základě dvanáctiměsíčního sledování. Příslušný ukazatel se vypočte za předchozí účetní období.

Kapitál vypočtený podle metody C neklesne pod 80 % průměrné hodnoty příslušného ukazatele za předchozí tři účetní období. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, lze použít obchodní odhady.

ii)  Koeficient násobení činí:

1)  10 % z části příslušného ukazatele do výše 2,5 milionů EUR;

2)  8 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 2,5 milionů EUR do 5 milionů EUR;

3)  6 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 5 milionů EUR do 25 milionů EUR;

4)  3 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 25 milionů EUR do 50 milionů EUR;

5)  1,5 % z části příslušného ukazatele nad 50 milionů EUR.

3.  Faktor navýšení k, který se používá v metodách B a C, činí:

a)  0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu uvedenou v bodě 5 přílohy I;

b)  1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb uvedených v jakémkoliv z bodů 1 až 4 přílohy I.

4.  Členské státy vyžadují, aby platební instituce jiné než platební instituce, které buď nabízejí pouze služby iniciování platby podle přílohy I bodu 6, nebo nabízejí pouze služby informování o účtu podle přílohy I bodu 7, nebo obojí, a jiné než platební instituce nabízející pouze služby elektronických peněz, které rovněž vykonávají činnosti uvedené v článku 10, zajistily, aby kapitál určený na služby uvedené v příloze I bodech 1 až 5 nebyl považován za kapitál pro účely čl. 10 odst. 4 písm. d) nebo pro jiné služby, které nejsou upraveny touto směrnicí.

5.  Příslušné orgány mohou na základě vyhodnocení procesů řízení rizik, databáze ztrát z rizik a vnitřních kontrolních mechanismů platební instituce vyžadovat, aby platební instituce měla kapitál, který je až o 20 % vyšší než částka, jež by byla výsledkem uplatnění metody zvolené podle odstavce 2. Příslušné orgány mohou platební instituci povolit, aby měla kapitál, který je až o 20 % nižší než částka, jež by byla výsledkem uplatnění metody zvolené v souladu s odstavcem 2.

6.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních norem v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 ohledně kritérií pro určení, kdy je obchodní model platební instituce takový, že provádí pouze malý počet transakcí, ale s vysokou jednotlivou hodnotou, jak se uvádí v odstavci 2 tohoto článku.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 8

Výpočet kapitálu pro platební instituce nabízející služby elektronických peněz

1.  Bez ohledu na požadavky na počáteční kapitál uvedené v článku 5 členské státy vyžadují, aby platební instituce, které nabízejí platební služby i služby elektronických peněz, měly pro svou činnost v oblasti platebních služeb vždy kapitál, jehož výše se vypočítá v souladu s článkem 7.

2.  Bez ohledu na požadavky na počáteční kapitál uvedené v článku 5 členské státy vyžadují, aby platební instituce, které nabízejí pouze služby elektronických peněz, měly vždy kapitál, jehož výše se vypočítá podle metody D uvedené v bodě 3) níže.

3.  Metoda D: Kapitál na poskytování služeb elektronických peněz činí nejméně 2 % průměru elektronických peněz v oběhu.

4.  Členské státy vyžadují, aby platební instituce, které nabízejí platební služby i služby elektronických peněz, měly vždy kapitál, který je nejméně roven součtu požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2.

5.  Členské státy povolí platebním institucím poskytujícím platební služby i služby elektronických peněz, které vykonávají některou z činností uvedených v příloze I, jež nesouvisejí se službami elektronických peněz, nebo některou z činností uvedených v čl. 10 odst. 1 a 4, aby své požadavky na kapitál vypočítaly na základě reprezentativní části, která se podle předpokladů použije na služby elektronických peněz, pokud lze tuto reprezentativní část přiměřeně odhadnout na základě historických údajů a ke spokojenosti příslušných orgánů, pokud není částka elektronických peněz v oběhu předem známa. Pokud platební instituce nevyvíjela činnost po dostatečně dlouhou dobu, vypočítají se její kapitálové požadavky na základě předpokládané výše elektronických peněz v oběhu doložené jejím obchodním plánem, s výhradou úprav tohoto plánu požadovaných příslušnými orgány.

6.  Ustanovení čl. 7 odst. 4 a 5 se použijí obdobně na platební instituce poskytující služby elektronických peněz.

Článek 9

Požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků

1.  Členské státy vyžadují, aby platební instituce, která poskytuje platební služby uvedené v příloze I bodech 1 až 5 nebo služby elektronických peněz, chránila veškeré peněžní prostředky, které obdržela od uživatelů platebních služeb nebo prostřednictvím jiného poskytovatele platebních služeb za účelem provedení platebních transakcí, nebo případně peněžní prostředky přijaté výměnou za vydané elektronické peníze, některým z těchto způsobů:

a)  tyto peněžní prostředky nesmí být nikdy směšovány s peněžními prostředky jakékoli fyzické nebo právnické osoby jiné, než jsou uživatelé platebních služeb, jejichž jménem jsou tyto peněžní prostředky drženy;

b)  tyto peněžní prostředky jsou kryty pojistnou smlouvou nebo jinou srovnatelnou zárukou od pojišťovny nebo úvěrové instituce, která nepatří do stejné skupiny jako daná platební instituce, na částku odpovídající částce, která by byla oddělena, kdyby pojistná smlouva nebo jiná srovnatelná záruka neexistovala, splatnou v případě, že platební instituce není schopna plnit své finanční závazky.

Pro účely prvního pododstavce písm. a), pokud platební instituce stále drží uvedené peněžní prostředky a na konci pracovního dne následujícího po dni, kdy byly tyto prostředky přijaty, dosud nebyly doručeny příjemci nebo převedeny jinému poskytovateli platebních služeb, provede platební instituce některý z těchto kroků:

a)  uloží tyto peněžní prostředky buď na samostatný účet vedený u úvěrové instituce povolené v členském státě, nebo u centrální banky podle uvážení této centrální banky;

b)  investuje tyto prostředky do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem určených příslušnými orgány domovského členského státu.

Platební instituce tyto peněžní prostředky v souladu s vnitrostátním právem a v zájmu daných uživatelů platebních služeb chrání před nároky jiných věřitelů platební instituce, zejména v případě platební neschopnosti.

2.  Platební instituce se brání proti riziku spojenému s koncentrací chráněných peněžních prostředků klientů tím, že případně zajistí, aby nebyla pro všechny peněžní prostředky klientů použita stejná metoda ochrany. Zejména dbají na to, aby nechránily všechny peněžní prostředky spotřebitelů u jedné úvěrové instituce.

3.  Má-li platební instituce povinnost chránit peněžní prostředky podle odstavce 1 a část těchto peněžních prostředků má být použita na budoucí platební transakce a zbývající částka má být použita na jiné než platební služby, vztahují se na danou část peněžních prostředků, která se má použít pro účely budoucích platebních transakcí, rovněž požadavky podle odstavce 1. Je-li tato část variabilní nebo není-li předem známa, členské státy povolí, aby platební instituce tento odstavec uplatnily na reprezentativní část, která bude podle předpokladů použita na platební služby, pokud tuto reprezentativní část lze ke spokojenosti příslušných orgánů přiměřeně odhadnout na základě historických údajů.

4.  Pokud platební instituce poskytuje služby elektronických peněz, nemusí být peněžní prostředky přijaté za účelem vydávání elektronických peněz chráněny až do doby, kdy jsou připsány na platební účet platební instituce nebo jinak zpřístupněny platební instituci v souladu s požadavky na lhůty pro provedení transakce stanovenými v nařízení XXX [nařízení o platebních službách]. V každém případě musí být tyto peněžní prostředky chráněny nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byly přijaty, po vydání elektronických peněz.

5.  Pokud platební instituce poskytuje služby elektronických peněz, rozumí se pro účely použití odstavce 1 bezpečnými aktivy s nízkým rizikem položky aktiv spadající do jedné z kategorií uvedených v tabulce 1 v čl. 336 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, u nichž kapitálový požadavek ke specifickému riziku nepřekračuje 1,6 %, avšak s vyloučením ostatních způsobilých položek, jak jsou definovány v čl. 336 odst. 4 uvedeného nařízení.

Pro účely odstavce 1 se bezpečnými aktivy s nízkým rizikem rovněž rozumí podílové jednotky v subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), který investuje pouze do aktiv uvedených v prvním pododstavci.

Za výjimečných okolností, a existuje-li řádné zdůvodnění, mohou příslušné orgány na základě zhodnocení bezpečnosti, splatnosti, hodnoty nebo jiných rizikových prvků aktiv, která jsou uvedena v prvním a druhém pododstavci, určit, která z těchto aktiv nepředstavují pro účely odstavce 1 bezpečná aktiva s nízkým rizikem.

6.  Platební instituce předem informuje příslušné orgány o každé podstatné změně opatření přijatých na ochranu peněžních prostředků, které přijala za účelem poskytnutí platebních služeb a v případě služeb elektronických peněz výměnou za vydané elektronické peníze.

7.  Orgán EBA vypracuje regulační technické normy pro požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků, které stanoví zejména ochranné rámce řízení rizik pro platební instituce s cílem zajistit ochranu peněžních prostředků uživatelů a zahrnují požadavky na oddělení, určení, sesouhlasení, izolaci a výpočet požadavků na ochranu peněžních prostředků a zamezují riziku likvidity a riziku koncentrace.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 10

Činnosti

1.  Kromě poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz jsou platební instituce oprávněny vykonávat tyto činnosti:

a)  poskytování provozních a úzce souvisejících doplňkových služeb, včetně zajištění provedení platebních transakcí, směnárenských služeb, úschovy a zpracování a uchovávání dat;

b)  provozování platebních systémů;

c)  podnikatelské činnosti jiné než poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz s ohledem na použitelné unijní a vnitrostátní právo.

2.  Platební instituce, které poskytují jednu nebo více platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, mají pouze platební účty, které se používají výhradně pro platební transakce.

3.  Jakékoli peněžní prostředky, které platební instituce obdržely od uživatelů platebních služeb za účelem poskytnutí platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, nepředstavují vklad ani jiné splatné prostředky ve smyslu článku 9 směrnice 2013/36/EU.

4.  Platební instituce mohou poskytnout úvěr související s platebními službami uvedenými v příloze I bodě 2 pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)  úvěr je doplňkový a je poskytován výhradně v souvislosti s provedením platební transakce;

b)  aniž jsou dotčeny případné vnitrostátní předpisy o poskytování úvěru vydavateli kreditních karet, úvěr poskytnutý v souvislosti s platbou a uskutečněný v souladu s čl. 13 odst. 6 a článkem 30 musí být splacen v přiměřeně krátké lhůtě, kterou stanoví příslušné orgány;

c)  poskytnutý úvěr nepochází z peněžních prostředků přijatých nebo držených za účelem provedení platební transakce nebo z peněžních prostředků, které byly přijaty od uživatelů platebních služeb výměnou za elektronické peníze a jsou drženy v souladu s čl. 9 odst. 1;

d)  kapitál platební instituce je v souladu s požadavky orgánů dohledu vždy přiměřený k celkové částce poskytnutého úvěru.

5.  Platební instituce nesmí přijímat vklady nebo jiné splatné prostředky ve smyslu článku 9 směrnice 2013/36/EU.

6.  Platební instituce, které poskytují služby elektronických peněz, neprodleně vymění veškeré peněžní prostředky, včetně hotovosti nebo bezhotovostních peněz, které obdrží od uživatelů platebních služeb, za elektronické peníze. Tyto peněžní prostředky nepředstavují vklad ani jiné splatné prostředky od veřejnosti ve smyslu článku 9 směrnice 2013/36/ES.

7.  Touto směrnicí není dotčena směrnice 2008/48/ES ani jiné příslušné právo Unie nebo vnitrostátní opatření týkající se podmínek poskytování úvěru spotřebitelům neharmonizovaných touto směrnicí, které jsou v souladu s právem Unie.

Článek 11

Účetnictví a povinný audit

1.  Na platební instituce se obdobně vztahují směrnice Rady 86/635/EHS(30), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(31).

2.  Roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky platebních institucí ověřují statutární auditoři nebo auditorské společnosti ve smyslu čl. 2 bodů 2 a 3 směrnice 2006/43/ES, ledaže by byly od tohoto ověření osvobozeny podle směrnice 2013/34/EU, případně směrnice 86/635/EHS.

3.  Pro účely dohledu členské státy vyžadují, aby platební instituce poskytovaly účetní údaje odděleně pro platební služby nebo služby elektronických peněz na jedné straně, a na straně druhé pro činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1, které podléhají kontrole v rámci zprávy auditora. Tuto zprávu případně vypracují statutární auditoři nebo auditorská společnost.

4.  Povinnosti stanovené v článku 63 směrnice 2013/36/EU se použijí obdobně na statutární auditory nebo auditorské společnosti platebních institucí ve vztahu k činnostem v oblasti poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz.

Článek 12

Uchovávání záznamů

Aniž je dotčena směrnice (EU) 2015/849 nebo jiné příslušné právní předpisy Unie, členské státy vyžadují, aby platební instituce uchovávaly veškeré příslušné záznamy pro účely této hlavy po dobu alespoň pěti let. Pokud tyto záznamy obsahují osobní údaje, platební instituce je nesmí uchovávat déle, než je nezbytné pro účely této hlavy. V případě odnětí povolení k činnosti platební instituce podle článku 16 se záznamy obsahující osobní údaje neuchovávají déle než pět let ode dne odnětí povolení.

Článek 13

Udělení povolení

1.  Členské státy udělí žádající platební instituci povolení k platebním službám a službám elektronických peněz, které hodlá poskytovat, za předpokladu, že žádající platební instituce:

a)  je právnickou osobou usazenou v členském státě;

b)  předložila svým příslušným orgánům údaje podle čl. 3 odst. 3;

c)  přihlédla k potřebě zajistit řádné a obezřetné řízení žádající platební instituce a spolehlivé systémy správy a řízení platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, které hodlá poskytovat, včetně:

i)  jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi;

ii)  účinných postupů pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž je nebo by mohla být vystavena;

iii)  přiměřených mechanismů vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů;

d)  má počáteční kapitál uvedený v článku 5;

e)  splňuje ustanovení čl. 3 odst. 4.

Systémy správy a řízení a kontrolní mechanismy uvedené v písmeni c) musí být komplexní a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, které hodlají žádající platební instituce poskytovat.

Orgán EBA přijme obecné pokyny pro systémy, postupy a mechanismy uvedené v tomto odstavci.

2.  Příslušné orgány domovského členského státu povolení udělí, pokud údaje a podklady doprovázející žádost vyhovují všem požadavkům stanoveným v článku 3 a pokud příslušné orgány po přezkoumání žádosti dospějí k příznivému celkovému hodnocení. Před udělením povolení mohou příslušné orgány případně konzultovat národní centrální banku nebo dotčené veřejné orgány.

3.  Platební instituce, jež musí mít podle vnitrostátních právních předpisů svého domovského členského státu sídlo, musí mít ústředí v tomtéž členském státě, v němž má sídlo, a musí v něm vykonávat část své činnosti v oblasti platebních služeb nebo služeb elektronických peněz. Příslušné orgány členského státu, v němž má mít platební instituce sídlo, však nevyžadují, aby platební instituce vykonávala většinu své činnosti v zemi, kde bude mít sídlo.

4.  Příslušné orgány mohou jako podmínku pro udělení povolení požadovat, aby žádající platební instituce zřídila samostatný subjekt pro poskytování platebních služeb uvedených v příloze I bodech 1 až 6, pokud se zabývá jinými podnikatelskými činnostmi, které pravděpodobně zhorší, nebo by mohly zhoršit její finanční zdraví nebo schopnost příslušných orgánů sledovat dodržování této směrnice z její strany.

5.  Příslušné orgány odmítnou udělit povolení žádající platební instituci v kterémkoli z těchto případů:

a)  nejsou-li tyto příslušné orgány s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné řízení platební instituce přesvědčeny, že akcionáři nebo osoby s kvalifikovanou účastí jsou k tomu způsobilí;

b)  pokud mezi platební institucí a fyzickými nebo právnickými osobami existuje úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení (EU) č. 575/2013, které brání účinnému výkonu dohledu ze strany příslušných orgánů;

c)  pokud právní nebo správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž má platební instituce úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo obtíže spojené s uplatňováním těchto právních a správních předpisů brání účinnému dohledu ze strany příslušných orgánů.

6.  Povolení je platné ve všech členských státech a umožňuje dotčené platební instituci poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz, které jsou předmětem povolení, v celé Unii v souladu s volným pohybem služeb nebo svobodou usazování.

Článek 14

Oznámení rozhodnutí o udělení či neudělení povolení

Příslušné orgány uvědomí žadatele o tom, zda jeho žádosti o povolení bylo vyhověno, nebo zda byla zamítnuta, nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti o povolení podle článku 3, nebo v případě neúplné žádosti do tří měsíců od obdržení všech údajů podle čl. 3 odst. 3. Zamítnutí žádosti příslušný orgán zdůvodní.

Článek 15

Zachování platnosti povolení k výkonu činnosti platební instituce

Členské státy vyžadují, aby platební instituce informovaly svůj příslušný orgán o všech změnách údajů a podkladů poskytnutých v souladu s článkem 3, které mohou ovlivnit přesnost těchto údajů nebo dokladů.

Článek 16

Odnětí povolení k výkonu činnosti platební instituce

1.  Příslušné orgány domovského členského státu mohou odejmout povolení vydané platební instituci pouze tehdy, pokud:

a)  platební instituce nevyužije své povolení do dvanácti měsíců od jeho získání nebo neposkytuje žádnou ze služeb, na které jí bylo povolení uděleno, po dobu delší než šest po sobě jdoucích měsíců;

b)  platební instituce se povolení výslovně vzdá;

c)  platební instituce již nesplňuje podmínky pro udělení povolení nebo neinformuje příslušný orgán o významných změnách, k nimž v tomto ohledu došlo;

d)  platební instituce povolení získala na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

e)  platební instituce porušila své povinnosti v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu podle směrnice (EU) 2015/849;

f)  pokračující poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz platební institucí by ohrožovalo stabilitu platebního systému nebo důvěru v něj;

g)  platební instituce spadá pod některý z případů, v nichž vnitrostátní právo stanoví odnětí povolení.

2.  Každé odnětí povolení příslušný orgán zdůvodní a informuje o něm dotčené subjekty.

3.  Odnětí povolení příslušný orgán zveřejní, mimo jiné v rejstřících nebo seznamech uvedených v článcích 17 a 18.

Článek 17

Rejstřík platebních institucí v domovském členském státě

1.  Členské státy provozují a vedou veřejný elektronický rejstřík platebních institucí, včetně subjektů zaregistrovaných v souladu s články 34, 36 a 38, a jejich zástupců nebo distributorů. Členské státy zajistí, aby v tomto rejstříku byly zapsány všechny tyto subjekty:

a)  platební instituce, kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 13, a jejich případní zástupci nebo distributoři;

b)  fyzické a právnické osoby zaregistrované podle čl. 34 odst. 2, čl. 36 odst. 1 nebo čl. 38 odst. 1 a jejich případní zástupci nebo distributoři;

c)  instituce uvedené v čl. 1 odst. 2, jež jsou v souladu s vnitrostátním právem oprávněny poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz.

Pobočky platebních institucí se zapisují do rejstříku domovského členského státu, pokud tyto pobočky poskytují služby v jiném členském státě než ve svém domovském členském státě.

2.  Veřejný rejstřík uvedený v odstavci 1:

a)  uvádí platební služby a služby elektronických peněz a příslušné značky, k nimž bylo platební instituci uděleno povolení nebo pro něž byla fyzická nebo právnická osoba zaregistrována;

b)  v příslušných případech uvádí zástupce nebo distributory, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby nebo služby elektronických peněz, s výjimkou vydávání elektronických peněz, a specifikuje služby, které tito zástupci nebo distributoři jménem platební instituce vykonávají;

c)  uvádí další členské státy, v nichž platební instituce působí, a datum zahájení těchto pasportizovaných činností.

3.  Členské státy zajistí, aby platební instituce byly uvedeny v rejstříku podle odstavce 1 odděleně od fyzických a právnických osob zaregistrovaných v souladu s články 34, 36 nebo 38 a aby byl tento rejstřík veřejně přístupný k nahlédnutí a dostupný online a aby byl bez odkladu aktualizován.

4.  Příslušné orgány do veřejného rejstříku zapíší data povolení nebo registrace, odnětí povolení, pozastavení povolení a zrušení registrace podle článků 34, 36 nebo 38.

5.  Příslušné orgány oznámí orgánu EBA bez zbytečného odkladu důvody odnětí povolení nebo zrušení registrace, pozastavení povolení nebo registrace, jakož i jakékoli výjimky podle článku 34, 36 nebo 38.

Článek 18

Rejstřík orgánu EBA

1.  Orgán EBA provozuje a vede elektronický centrální rejstřík platebních institucí, včetně subjektů zaregistrovaných v souladu s články 34, 36 a 38, a jejich zástupců nebo distributorů a případně poboček. Tento elektronický centrální rejstřík obsahuje údaje oznámené příslušnými orgány v souladu s odstavcem 3. EBA odpovídá za přesné uvedení těchto údajů.

2.  Orgán EBA zajistí, aby byl elektronický centrální rejstřík veřejně a bezplatně dostupný na jeho internetových stránkách, a umožní snadný přístup k údajům v něm uloženým a snadné vyhledávání v těchto údajích.

3.  Příslušné orgány poskytnou orgánu EBA údaje zapsané do jejich vnitrostátních veřejných rejstříků v souladu s článkem 17 nejpozději do jednoho pracovního dne poté, co zapíší tyto údaje do vnitrostátních veřejných rejstříků.

4.  Příslušné orgány odpovídají za přesnost údajů obsažených v jejich vnitrostátních rejstřících a poskytovaných orgánu EBA a za jejich aktualizaci. Společnostem zapsaným v rejstříku se poskytne způsob, jak opravit případné nepřesnosti, které se jich týkají.

5.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se provozu a údržby elektronického centrálního rejstříku uvedeného v odstavci 1 a přístupu k údajům v něm obsaženým, aby bylo zajištěno, že údaje obsažené v rejstříku může měnit pouze dotčený příslušný orgán nebo orgán EBA.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.  Orgán EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, pokud jde o podrobnosti a strukturu údajů, jež mají být oznamovány podle odstavce 1, včetně datových standardů a formátů pro tyto údaje, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/410(32).

Orgán EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.  Orgán EBA vytvoří, provozuje a udržuje centrální strojově čitelný seznam poskytovatelů platebních služeb, kteří nabízejí platební služby uvedené v příloze I bodech 6 a 7, a to na základě nejnovějších údajů obsažených v rejstříku EBA uvedeném v odstavci 1 a v rejstříku úvěrových institucí, který orgán EBA zřídí podle čl. 8 odst. 2 písm. j) nařízení (EU) č. 1093/2010. V seznamu se uvede název a identifikátor těchto poskytovatelů platebních služeb a status jejich povolení.

Oddíl 2

Využívání zástupců, distributorů, poboček a outsourcingu

Článek 19

Využívání zástupců

1.  Platební instituce, které mají v úmyslu poskytovat platební služby jiné než služby elektronických peněz prostřednictvím zástupců, sdělí příslušným orgánům ve svém domovském členském státě všechny tyto informace:

a)  jméno a adresu zástupce;

b)  aktuální popis vnitřních kontrolních mechanismů, které bude zástupce používat k dosažení souladu se směrnicí (EU) 2015/849;

c)  totožnost vedoucích pracovníků a ostatních osob odpovědných za řízení zástupce, a v případě, že zástupce není poskytovatelem platebních služeb, doklad o tom, že tyto osoby jsou způsobilé a vhodné pro výkon svých úkolů;

d)  platební služby platební instituce, jejichž poskytováním je zástupce pověřen;

e)  v příslušných případech jedinečný identifikátor nebo číslo zástupce.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány domovského členského státu sdělily platební instituci do jednoho měsíce od obdržení informací uvedených v odstavci 1, zda byl zástupce zapsán do rejstříku uvedeného v článku 17. Po zápisu do rejstříku může zástupce zahájit poskytování platebních služeb.

3.  Před zápisem zástupce do rejstříku uvedeného v článku 17 příslušné orgány přijmou další kroky za účelem ověření informací, pokud se domnívají, že informace podle odstavce 1 jsou nesprávné.

4.  Pokud po ověření informací podle odstavce 1 nejsou příslušné orgány přesvědčeny, že uvedené informace jsou správné, odmítnou zapsat daného zástupce do rejstříku uvedeného v článku 17 a vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu platební instituci.

5.  Členské státy zajistí, aby platební instituce, které chtějí poskytovat platební služby v jiném členském státě prostřednictvím zástupce nebo mají v úmyslu poskytovat platební služby v jiném členském státě než ve svém domovském členském státě prostřednictvím zástupce nacházejícího se ve třetím členském státě, dodržovaly postupy stanovené v článku 30.

6.  Členské státy zajistí, aby platební instituce informovaly uživatele svých platebních služeb o tom, že jejich jménem jedná zástupce.

7.  Členské státy zajistí, aby platební instituce informovaly příslušné orgány svého domovského členského státu o jakýchkoli změnách týkajících se využívání zástupců, včetně dalších zástupců, bez zbytečného odkladu a v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.

Článek 20

Distributoři služeb elektronických peněz

1.  Členské státy umožní platebním institucím, které poskytují služby elektronických peněz, aby distribuovaly elektronické peníze a prováděly jejich zpětnou výměnu prostřednictvím distributorů.

2.  Členské státy zajistí, aby platební instituce, které mají v úmyslu poskytovat služby elektronických peněz prostřednictvím distributora, uplatňovaly obdobně požadavky stanovené v článku 19.

3.  Jestliže platební instituce hodlá distribuovat služby elektronických peněz v jiném členském státě a využívá přitom distributora, použijí se na tuto platební instituci obdobně články 30 až 33 s výjimkou čl. 31 odst. 4 a 5 této směrnice, včetně aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 30 odst. 5 této směrnice.

Článek 21

Pobočky

1.  Členské státy vyžadují, aby platební instituce, která hodlá poskytovat platební služby v jiném členském státě na základě zřízení pobočky nebo má v úmyslu poskytovat platební služby v jiném členském státě než ve svém domovském členském státě prostřednictvím pobočky nacházející se ve třetím členském státě, dodržovala postupy stanovené v článku 30.

2.  Členské státy zajistí, aby platební instituce vyžadovaly od poboček, které jednají jejich jménem, aby o této skutečnosti informovaly uživatele platebních služeb.

Článek 22

Subjekty poskytující outsourcing

1.  Členské státy zajistí, aby platební instituce, které mají v úmyslu svěřit provozní funkce platebních služeb nebo služeb elektronických peněz externím subjektům, o tom uvědomily příslušné orgány svého domovského členského státu.

Členské státy zajistí, aby platební instituce nezadávaly důležité provozní funkce, včetně systémů informačních a komunikačních technologií, externím subjektům způsobem, který by podstatně zhoršil kvalitu vnitřní kontroly platební instituce a schopnost příslušných orgánů sledovat a zpětně dohledat, zda platební instituce dodržuje všechny povinnosti stanovené touto směrnicí.

Provozní funkce se považuje za důležitou, pokud by její nesprávné provedení nebo neprovedení podstatně narušilo soustavné plnění požadavků ze strany platební instituce vyplývajících z jejího povolení nebo dalších jejích povinností podle této směrnice, její finanční výkonnost nebo řádnost či kontinuitu jejích platebních služeb nebo služeb elektronických peněz.

Členské státy zajistí, aby platební instituce v případě, že svěří důležité provozní úkoly externím subjektům, splnily všechny tyto podmínky:

a)  outsourcing nevede k delegování vlastní odpovědnosti vrcholného vedení;

b)  nedochází ke změně vztahů a závazků platební instituce vůči uživatelům platebních služeb podle této směrnice;

c)  podmínky, které musí platební instituce splnit, aby jí bylo uděleno povolení a aby si toto povolení udržela i nadále, nejsou narušeny;

d)  žádná z ostatních podmínek, na jejichž základě bylo povolení platební instituci uděleno, není zrušena nebo změněna.

2.  Členské státy zajistí, aby platební instituce bez zbytečného odkladu informovaly příslušné orgány svého domovského členského státu o jakýchkoli změnách týkajících se využívání subjektů poskytujících outsourcing.

Článek 23

Odpovědnost

1.  Členské státy zajistí, aby platební instituce, které svěří provádění svých provozních funkcí třetí osobě, přijaly přiměřená opatření s cílem zajistit dodržování ustanovení této směrnice.

2.  Členské státy vyžadují, aby platební instituce nesly i nadále plnou odpovědnost za veškeré jednání svých zaměstnanců nebo veškerých zástupců, distributorů, poboček nebo subjektů poskytujících outsourcing.

Oddíl 3

Příslušné orgány a dohled

Článek 24

Určení příslušných orgánů

1.  Členské státy určí jako příslušné orgány odpovědné za udělování povolení platebním institucím a obezřetnostní dohled nad platebními institucemi, které mají vykonávat povinnosti podle této hlavy, buď veřejné orgány, nebo subjekty uznané vnitrostátními právními předpisy, případně veřejné orgány, jež jsou pro tento účel vnitrostátními právními předpisy výslovně zmocněny, včetně národních centrálních bank. Členské státy nesmí za příslušné orgány určit platební instituce, úvěrové instituce nebo poštovní žirové instituce.

Příslušné orgány jsou nezávislé na hospodářských subjektech a předcházejí střetu zájmů.

Členské státy sdělí Komisi název a kontaktní údaje příslušného orgánu určeného v souladu s prvním pododstavcem.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 1 měly veškeré pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pro výkon svých úkolů nezbytné zdroje, zejména pokud jde o vyhrazené zaměstnance.

3.  Členské státy, které jmenovaly více než jeden příslušný orgán pro záležitosti, na něž se vztahuje tato hlava, nebo které za příslušné orgány jmenovaly příslušné orgány odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, zajistí, aby tyto orgány úzce spolupracovaly za účelem účinného plnění svých povinností.

4.  Plnění úkolů příslušných orgánů určených podle odstavce 1 kontrolují příslušné orgány domovského členského státu.

5.  Odstavec 1 neznamená, že by od příslušných orgánů bylo vyžadováno provádění dohledu nad jinými podnikatelskými činnostmi platebních institucí, než je poskytování platebních služeb a činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a).

Článek 25

Dohled

1.  Členské státy zajistí, aby kontroly dodržování této hlavy prováděné příslušnými orgány byly přiměřené, dostačující a aby odpovídaly rizikům, jimž jsou platební instituce vystaveny.

Za účelem kontroly dodržování této hlavy jsou příslušné orgány oprávněny přijímat zejména tato opatření:

a)  požadovat po platební instituci, aby poskytla veškeré údaje potřebné pro tuto kontrolu, případně s uvedením účelu žádosti a lhůty pro poskytnutí údajů;

b)  provádět kontroly na místě v provozních prostorách platební instituce, všech zástupců, distributorů nebo poboček, které poskytují platební služby nebo služby elektronických peněz a za které platební instituce odpovídá, nebo v provozních prostorách všech externích subjektů poskytujících outsourcing;

c)  vydávat doporučení, pokyny a případně závazné správní předpisy;

d)  pozastavit nebo odejmout povolení podle článku 16.

2.  Aniž je dotčen článek 16 a jakékoli vnitrostátní ustanovení trestního práva, členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou vůči platebním institucím nebo osobám, které je ve skutečnosti řídí, jež porušují ustanovení provádějící tuto směrnici, uplatňovat sankce nebo opatření s cílem ukončit zjištěné protiprávní jednání a odstranit jeho příčiny.

3.  Bez ohledu na požadavky článku 5, čl. 6 odst. 1 a 2, článku 7 a článku 8 členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly přijímat opatření podle odstavce 1 tohoto článku k zajištění dostatečného kapitálu pro platební instituce, zejména v případě, kdy činnosti platební instituce mimo oblast platebních služeb nebo služeb elektronických peněz zhoršují nebo by pravděpodobně zhoršily finanční zdraví platební instituce.

Článek 26

Služební tajemství

1.  Aniž jsou dotčeny případy v působnosti vnitrostátního trestního práva, členské státy zajistí, aby veškeré osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i odborníci jednající jménem příslušných orgánů, byli vázáni služebním tajemstvím.

2.  Na informace vyměňované v souladu s článkem 28 se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství ze strany orgánu, který informace sdílí, i ze strany orgánu, který je přijímá, aby byla zajištěna ochrana práv jednotlivců a podniků.

3.  Členské státy mohou tento článek používat přiměřeně s přihlédnutím k článkům 53 až 61 směrnice 2013/36/EU.

Článek 27

Právo obrátit se na soud

1.  Členské státy zajistí, aby rozhodnutí, která se týkají platební instituce, učiněná příslušnými orgány podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí, byla soudně přezkoumatelná.

2.  Odstavec 1 se použije i v případě nečinnosti.

Článek 28

Spolupráce a výměna informací

1.  Příslušné orgány jednotlivých členských států spolupracují mezi sebou navzájem a případně s ECB a národními centrálními bankami členských států, orgánem EBA a dalšími relevantními příslušnými orgány určenými podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, jež se vztahují na poskytovatele platebních služeb.

2.  Členské státy umožní výměnu informací mezi svými příslušnými orgány a:

a)  příslušnými orgány dalších členských států, které jsou odpovědné za udělování povolení žádajícím platebním institucím a dohled nad platebními institucemi;

b)  ECB a národními centrálními bankami členských států jakožto měnovými orgány a orgány dohledu a případně jinými veřejnými orgány, které jsou odpovědné za dohled nad platebními a vypořádacími systémy;

c)  jinými relevantními orgány určenými podle této směrnice a dalších právních předpisů Unie, jež se vztahují na poskytovatele platebních služeb, včetně směrnice (EU) 2015/849;

d)  orgánem EBA při výkonu jeho funkce spočívající v přispívání k účinnému a konzistentnímu fungování mechanismů dohledu uvedených v čl. 1 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 29

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány různých členských států

1.  Příslušný orgán členského státu, který má za to, že přeshraniční spolupráce s příslušnými orgány jiného členského státu podle článků 28, 30, 31, 32 nebo 33 v konkrétní záležitosti není v souladu s podmínkami stanovenými v uvedených ustanoveních, může záležitost postoupit orgánu EBA a požádat ho o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

2.  Pokud byla orgánu EBA podána žádost o pomoc podle odstavce 1, přijme orgán EBA rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 bez zbytečného odkladu. Orgán EBA může příslušným orgánům pomoci při dosahování dohody rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení. Dotčené příslušné orgány v obou případech odloží přijetí rozhodnutí, dokud nebude spor podle článku 19 uvedeného nařízení vyřešen.

Článek 30

Žádost o výkon práva na usazování a volného pohybu služeb

1.  Členské státy zajistí, aby každá platební instituce, jež si na základě práva na usazování nebo volného pohybu služeb přeje poprvé poskytovat platební služby nebo služby elektronických peněz v členském státě jiném než ve svém domovském členském státě, a to i prostřednictvím provozovny ve třetím členském státě, sdělila příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:

a)  název, adresu a v příslušných případech číslo povolení platební instituce;

b)  členský stát (členské státy), ve kterém (kterých) platební instituce hodlá působit, a plánované datum zahájení činnosti v tomto členském státě;

c)  platební služby nebo služby elektronických peněz, které platební instituce hodlá poskytovat;

d)  pokud platební instituce hodlá využívat zástupce nebo distributora, informace uvedené v čl. 19 odst. 1 a čl. 20 odst. 2;

e)  pokud platební instituce hodlá využívat pobočku:

i)  údaje uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. b) a e), pokud jde o podnikání v oblasti platebních služeb nebo služeb elektronických peněz v hostitelském členském státě;

ii)  popis organizační struktury pobočky;

iii)  totožnost osob odpovědných za řízení pobočky.

Členské státy zajistí, aby platební instituce, které mají v úmyslu svěřit provozní funkce platebních služeb nebo služeb elektronických peněz jiným subjektům v hostitelském členském státě, o tom okamžitě uvědomily příslušné orgány svého domovského členského státu.

1a.  Komise vytvoří zvláštní internetové stránky se všemi informacemi na jednom místě o tom, jak se mohou platební instituce v každém členském státě registrovat.

2.  Do deseti pracovních dnů od obdržení všech informací podle odstavce 1 postoupí příslušné orgány domovského členského státu tyto informace příslušným orgánům hostitelského členského státu. Pokud jsou služby poskytovány prostřednictvím třetího členského státu, je členským státem, kterému mají být informace oznámeny, členský stát, v němž jsou služby poskytovány uživatelům platebních služeb.

Příslušné orgány hostitelského členského státu tyto informace do 15 pracovních dnů od jejich obdržení od příslušných orgánů domovského členského státu posoudí a příslušným orgánům domovského členského státu poskytnou příslušné informace o zamýšleném poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických peněz dotčenou platební institucí při výkonu práva na usazování nebo volného pohybu služeb. Příslušné orgány hostitelského členského státu informují příslušné orgány domovského členského státu o veškerých důvodech k obavám v souvislosti se zamýšleným využíváním zástupce, distributora nebo zřízením pobočky, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu směrnice (EU) 2015/849. Příslušný orgán hostitelského členského státu se předtím spojí s příslušnými orgány uvedenými v čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849, aby zjistil, zda takové důvody existují.

Příslušné orgány domovského členského státu, které nesouhlasí s posouzením, jež provedly příslušné orgány hostitelského členského státu, poskytnou příslušným orgánům hostitelského členského státu důvody svého nesouhlasu.

Není-li posouzení provedené příslušnými orgány domovského členského státu příznivé s ohledem na informace, jež obdržely od příslušných orgánů hostitelského členského státu, odmítnou příslušné orgány domovského členského státu zástupce, pobočku nebo distributora zapsat do rejstříku nebo zápis, byl-li již proveden, zruší.

3.  Do 30 pracovních dnů od obdržení informací podle odstavce 1 sdělí příslušné orgány domovského členského státu své rozhodnutí příslušným orgánům hostitelského členského státu a dané platební instituci.

Po zápisu do rejstříku podle článku 17 může zástupce, distributor nebo pobočka začít vykonávat svoji činnost v příslušném hostitelském členském státě.

Členské státy zajistí, aby platební instituce oznámila příslušným orgánům domovského členského státu datum, od kterého bude zahájena její činnost prostřednictvím zástupce, distributora nebo pobočky v příslušném hostitelském členském státě. Příslušné orgány domovského členského státu o této skutečnosti uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu.

4.  Členské státy zajistí, aby platební instituce bez zbytečného odkladu sdělila příslušným orgánům domovského členského státu jakékoli významné změny týkající se informací sdělených podle odstavce 1, včetně dalších zástupců, distributorů, poboček nebo subjektů poskytujících outsourcing v hostitelských členských státech, v nichž platební instituce působí. Použije se postup podle odstavců 2 a 3.

5.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem vymezujících rámec pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského členského státu a příslušnými orgány hostitelského členského státu podle tohoto článku. Návrhy těchto regulačních technických norem stanoví způsob, prostředky a podrobnosti spolupráce při oznamování platebních institucí s přeshraniční působností, a zejména rozsah a způsob zpracování informací, které mají být předloženy, včetně společné terminologie a standardního vzoru oznámení pro jednotný a účinný oznamovací proces.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 31

Dohled nad platebními institucemi využívajícími práva na usazování a volného pohybu služeb

1.  Při provádění kontrol a přijímání nezbytných opatření uvedených v této hlavě vůči zástupci, distributorovi nebo pobočce platební instituce nacházejícím se na území jiného členského státu spolupracují příslušné orgány domovského členského státu s příslušnými orgány hostitelského členského státu, včetně informování příslušných orgánů hostitelského členského státu o místě, kde hodlají provést kontrolu na místě na území tohoto hostitelského členského státu.

Příslušné orgány domovského členského státu mohou provedení kontroly na místě u dotčené platební instituce delegovat na příslušné orgány hostitelského členského státu.

2.  Příslušné orgány hostitelských členských států mohou vyžadovat, aby jim platební instituce, které mají zástupce, distributory nebo pobočky na jejich území, podávaly pravidelně zprávy o své činnosti na jejich území.

Tyto zprávy lze vyžadovat pouze pro informační nebo statistické účely, a poskytují-li zástupci, distributoři a pobočky platební služby nebo služby elektronických peněz, pro účely sledování souladu s hlavami II a III nařízení XXX [nařízení o platebních službách]. Na tyto zástupce, distributory a pobočky se vztahují požadavky služebního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedeny v článku 26.

Příslušné orgány hostitelského členského státu si mohou od platebních institucí vyžádat informace ad hoc, pokud mají důkazy o nesouladu s touto hlavou nebo hlavami II a III nařízení XXX [nařízení o platebních službách].

3.  Příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu si navzájem poskytují všechny podstatné nebo relevantní informace, zejména v případě porušení nebo podezření na porušení právních předpisů ze strany zástupce, distributora nebo pobočky, a to i došlo-li k němu v souvislosti s výkonem svobody poskytování služeb. Příslušné orgány na žádost sdělí veškeré relevantní informace a z vlastní iniciativy veškeré podstatné informace, včetně informací týkajících se toho, zda platební instituce splňují podmínky stanovené v čl. 13 odst. 3.

4.  Členské státy mohou vyžadovat, aby platební instituce, jež působí na jejich území prostřednictvím zástupců a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určily na jejich území ústřední kontaktní místo, které bude zajišťovat náležitou komunikaci a předkládání informací týkajících se souladu s hlavami II a III nařízení XXX [nařízení o platebních službách] a bude usnadňovat dohled prováděný příslušnými orgány domovského členského státu a hostitelského členského státu, mimo jiné tím, že bude příslušným orgánům na požádání poskytovat dokumenty a informace. Pokud se členský stát rozhodne takový požadavek uložit, určí každá platební instituce v tomto členském státě pouze jedno ústřední kontaktní místo.

5.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví kritéria, která mají být použita při stanovení, v souladu se zásadou proporcionality, okolností, za kterých je vhodné určit ústřední kontaktní místo podle odstavce 4, a jeho funkce.

Tyto návrhy regulačních technických norem zohlední zejména:

a)  celkový objem a hodnotu transakcí uskutečňovaných platební institucí v hostitelských členských státech;

b)  druhy poskytovaných platebních služeb;

c)  celkový počet zástupců usazených v hostitelském členském státě.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout tyto regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 32

Opatření v případě nedodržování předpisů, včetně preventivních opatření

1.  Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu za to, že platební instituce, která má zástupce, distributory nebo pobočky na jeho území, nedodržuje ustanovení této hlavy nebo hlav II a III nařízení XXX [nařízení o platebních službách], informuje o tom tento příslušný orgán bez zbytečného odkladu příslušný orgán domovského členského státu.

Příslušný orgán domovského členského státu po vyhodnocení informací obdržených podle prvního pododstavce přijme bez zbytečného odkladu veškerá vhodná opatření, aby zajistil, že nedodržování předpisů ze strany dotčené platební instituce ustane. Příslušný orgán domovského členského státu tato opatření neprodleně oznámí příslušnému orgánu hostitelského členského státu a příslušným orgánům všech ostatních dotčených členských států.

2.  V naléhavých situacích, kdy je třeba okamžitě zakročit za účelem vyřešení závažného rizika ohrožujícího kolektivní zájmy uživatelů platebních služeb v hostitelském členském státě, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu přijmout předběžná opatření, a to souběžně s přeshraniční spoluprací mezi příslušnými orgány, dokud příslušné orgány domovského členského státu nepřijmou opatření uvedená v článku 31.

3.  Předběžná opatření podle odstavce 2 musí být vhodná a přiměřená svému účelu, kterým je chránit před závažným rizikem ohrožujícím kolektivní zájmy uživatelů platebních služeb v hostitelském členském státě. Tato opatření nesmí vést k upřednostňování uživatelů platebních služeb platební instituce v hostitelském členském státě před uživateli platebních služeb dané platební instituce v jiných členských státech.

Předběžná opatření jsou dočasná a musí být ukončena, jakmile jsou zjištěná závažná rizika vyřešena, mimo jiné s pomocí příslušných orgánů domovského členského státu ve spolupráci s nimi nebo s pomocí orgánu EBA podle čl. 29 odst. 1.

4.  Příslušné orgány domovského členského státu a příslušné orgány všech ostatních dotčených členských států, jakož i Komise a orgán EBA, jsou o předběžných opatřeních přijatých podle odstavce 2 a o jejich odůvodnění vyrozuměny předem, je-li to slučitelné s naléhavostí situace, kterou musí příslušné orgány hostitelského členského státu řešit, a v každém případě bez zbytečného odkladu.

Článek 33

Odůvodnění a oznámení opatření

1.  Opatření přijatá příslušnými orgány podle článků 25, 30, 31 nebo 32, obsahující sankce nebo omezení svobody poskytování služeb či svobody usazování, musí být řádně odůvodněna a oznámena dotčené platební instituci.

2.  Články 30, 29 a 32 není dotčena povinnost příslušných orgánů podle směrnice (EU) 2015/849 a nařízení (EU) 2015/847, zejména podle čl. 47 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849 a čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2015/847, provádět dohled nebo sledovat dodržování požadavků stanovených v uvedených aktech.

KAPITOLA II

Výjimky a oznámení

Článek 34

Nepovinné výjimky

1.  Členské státy mohou upustit, nebo povolit příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování všech nebo některých částí postupu a podmínek uvedených v kapitole I oddílech 1, 2 a 3 s výjimkou článků 17, 18, 24, 26, 27 a 28, na fyzické nebo právnické osoby poskytující platební služby uvedené v příloze I bodech 1 až 5 nebo poskytující služby elektronických peněz, pokud:

a)  v případě platebních služeb průměrná měsíční celková hodnota platebních transakcí provedených dotčenou osobou, včetně všech zástupců, za něž dotčená osoba nese plnou odpovědnost, za předchozích dvanáct měsíců nepřesahuje limit stanovený daným členským státem a v každém případě činí nejvýše 3 miliony EUR za měsíc nebo

b)  v případě služeb elektronických peněz veškeré podnikatelské činnosti vytvářejí průměr elektronických peněz v oběhu, který nepřekračuje limit stanovený členským státem a v žádném případě není vyšší než 5 milionů EUR, a

c)  v případě platebních služeb a služeb elektronických peněz žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.

ca)  v případě platebních transakcí používaných k provádění služeb obchodování a vypořádání a využívajících elektronické peněžní tokeny definované v čl. 3 odst. 1 bodě 7 nařízení (EU) 2023/1114 již poskytovatel platebních služeb získal povolení jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v členském státě pro tyto služby podle hlavy V uvedeného nařízení.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se posouzení, zda byl limit překročen, zakládá na celkové částce platebních transakcí předpokládané v obchodním plánu této osoby, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu.

Pokud platební instituce poskytující služby elektronických peněz nabízí rovněž jakoukoli platební službu nebo některou z činností uvedených v článku 10 a částka elektronických peněz v oběhu není předem známa, povolí příslušné orgány této platební instituci používat první pododstavec písm. b) na základě reprezentativní části, jež má být podle předpokladu použita na vydávání elektronických peněz, pod podmínkou, že tuto reprezentativní část lze rozumným způsobem odhadnout na základě dřívějších údajů a že to příslušné orgány považují za uspokojivé. Pokud platební instituce nevyvíjela obchodní činnost po dostatečně dlouhou dobu, je splnění tohoto požadavku hodnoceno na základě předpokládané výše elektronických peněz v oběhu doložené obchodním plánem, s výhradou úprav tohoto plánu požadovaných příslušnými orgány.

Členské státy mohou rovněž podmínit udělení volitelných výjimek splněním dalšího požadavku na maximální částku uchovávanou na platebním prostředku nebo platebním účtu spotřebitele, na němž jsou elektronické peníze uchovávány.

Fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje výjimka podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b), může poskytovat platební služby, které nesouvisejí se službami elektronických peněz, pouze v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).

2.  Členské státy vyžadují, aby se každá fyzická nebo právnická osoba, která je vyňata z uplatňování postupů a podmínek uvedených v odstavci 1, zapsala do rejstříku u příslušného orgánu domovského členského státu. Členské státy stanoví dokumentaci, která se přikládá k žádosti o registraci, na základě prvků uvedených v čl. 3 odst. 3 písm. a) až s).

3.  Členské státy vyžadují, aby každá fyzická nebo právnická osoba zapsaná v rejstříku podle odstavce 2 měla ústředí nebo místo pobytu v tom členském státě, ve kterém svou činnost skutečně vykonává.

4.  Na osoby vyňaté z uplatňování postupů a podmínek podle odstavce 1 se pohlíží jako na platební instituce. Na tyto osoby se nepoužije čl. 13 odst. 6 a články 30, 31 a 32.

5.  Členské státy mohou stanovit, že každá fyzická nebo právnická osoba zapsaná do rejstříku podle odstavce 2 se může zabývat pouze některými činnostmi uvedenými v článku 10.

6.  Osoby vyňaté z uplatňování postupů a podmínek uvedených v odstavci 1 oznámí příslušným orgánům každou změnu své situace, která je podstatná z hlediska podmínek uvedených v tomto odstavci, a nejméně jednou ročně, v den stanovený příslušnými orgány, podají zprávu o:

a)  průměrné celkové hodnotě platebních transakcí za předchozích dvanáct měsíců, pokud poskytují platební služby;

b)  průměrné výši elektronických peněz v oběhu, pokud poskytují služby elektronických peněz.

7.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, že podmínky stanovené v odstavci 1, 3 nebo 5 tohoto článku přestanou být splňovány, dotčené osoby požádaly o povolení do 30 kalendářních dnů podle článku 13. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly dostatečné pravomoci ke kontrole průběžného souladu s tímto článkem.

8.  Odstavci 1 až 6 tohoto článku není dotčena směrnice (EU) 2015/849 ani vnitrostátní právní předpisy o boji proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 35

Oznámení a informace

Členský stát, který se rozhodne udělit výjimku podle článku 34, sdělí Komisi všechny tyto skutečnosti:

a)  své rozhodnutí udělit takovou výjimku;

b)  jakékoli následné změny této výjimky;

c)  počet dotčených fyzických a právnických osob;

d)  každoročně celkovou hodnotu platebních transakcí provedených k 31. prosinci každého kalendářního roku, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1 písm. a), a celkovou částku vydaných elektronických peněz v oběhu, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1 písm. b).

Článek 36

Poskytovatelé služeb informování o účtu

1.  Odchylně od článku 3 fyzické nebo právnické osoby, které poskytují pouze platební služby uvedené v příloze I bodě 7, nepodléhají povinnosti získat povolení, ale před zahájením činnosti se zaregistrují u příslušného orgánu domovského členského státu.

2.  K žádosti o registraci se přiloží údaje a dokumentace uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a), b), e) až h), j), l), n), p) a q).

Pro účely dokumentace uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. e), f) a l) poskytne fyzická nebo právnická osoba, která žádá o registraci, popis svých pravidel auditu a organizačních opatření, která zavedla s cílem učinit veškeré přiměřené kroky na ochranu zájmů svých uživatelů a pro zajištění nepřetržitého a spolehlivého provádění platebních služeb uvedených v příloze I bodě 7.

3.  V popisu bezpečnostních kontrol a opatření za účelem zmírnění rizik podle čl. 3 odst. 3 písm. j) se uvede, jak fyzická nebo právnická osoba, která žádá o registraci, zajistí vysokou úroveň digitální provozní odolnosti podle požadavků kapitoly II nařízení (EU) 2022/2554, zejména pokud jde o technickou bezpečnost a ochranu údajů, včetně softwaru a systémů IKT používaných fyzickou nebo právnickou osobou, která žádá o registraci, nebo externími podniky, které tato osoba využívá pro své operace nebo jejich část.

4.  Členské státy vyžadují, aby osoby uvedené v odstavci 1 měly coby jednu z podmínek registrace sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku odpovědnosti a aby zajistily, že budou:

a)  schopny krýt svou odpovědnost vůči poskytovateli platebních služeb, který vede účet, nebo uživateli platebních služeb v důsledku neoprávněného nebo podvodného přístupu ke službě informování o platebním účtu nebo neoprávněného nebo podvodného využití této služby;

b)  schopny krýt hodnotu případné spoluúčasti, limitu nebo odpočtu z pojistného krytí nebo srovnatelné záruky;

c)  průběžně sledovat rozsah pojistného krytí nebo srovnatelné záruky.

Jako alternativu k požadavkům stanoveným v písmenech b) a c) se právnické osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou rozhodnout držet počáteční kapitál ve výši 50 000 EUR, který bude okamžitě poté, co tyto právnické osoby zahájí činnost platební instituce, nahrazen pojištěním odpovědnosti za škody při výkonu povolání nebo srovnatelnou zárukou.

5.  Oddíly 1 a 2 kapitoly I se nepoužijí na osoby poskytující služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Na osoby poskytující služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se použije oddíl 3 kapitoly I, s výjimkou čl. 25 odst. 3.

▌

6.  Na osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se pohlíží jako na platební instituce.

Článek 37

Služby, při nichž se v maloobchodních prodejnách poskytuje hotovost bez nákupu

1.  Členské státy vyjmou z uplatňování této směrnice fyzické nebo právnické osoby, které poskytují hotovost v maloobchodních prodejnách nezávisle na nákupu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)  službu nabízí ve svých prostorách fyzická nebo právnická osoba, která prodává zboží nebo poskytuje služby v rámci své pravidelné činnosti;

b)  výše poskytnuté hotovosti nepřesáhne 100 EUR nebo odpovídající částku v měně dotčeného členského státu na jeden výběr.

ba)  výběr ze strany klienta je neanonymizovaný a vyžaduje použití ověření klienta.

2.  Tímto článkem není dotčena směrnice (EU) 2015/849 ani jiné příslušné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 38

Služby umožňující výběry hotovosti nabízené provozovateli bankomatů, kteří nevedou platební účty

1.  Odchylně od článku 3 fyzické nebo právnické osoby, které poskytují služby výběru hotovosti podle přílohy I bodu 1 a nevedou platební účty a neposkytují jiné platební služby uvedené v příloze I, nepodléhají povinnosti získat povolení, ale před zahájením činnosti se zaregistrují u příslušného orgánu domovského členského státu.

2.  K žádosti o registraci podle odstavce 1 se přikládají údaje a dokumentace uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a), b), e) až h), j), l), n), p) a q).

Pro účely dokumentace uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. e), f) a l) poskytne fyzická nebo právnická osoba, která žádá o registraci, popis svých pravidel auditu a organizačních opatření, která zavedla s cílem učinit veškeré přiměřené kroky na ochranu zájmů svých uživatelů a pro zajištění nepřetržitého a spolehlivého provádění platebních služeb uvedených v bodě 1 přílohy I.

V popisu bezpečnostních kontrol a opatření za účelem zmírnění rizik podle čl. 3 odst. 3 písm. j) se uvede, jak fyzická nebo právnická osoba, která žádá o registraci, zajistí vysokou úroveň digitální provozní odolnosti podle požadavků kapitoly II nařízení (EU) 2022/2554, zejména pokud jde o technickou bezpečnost a ochranu údajů, včetně softwaru a systémů IKT používaných fyzickou nebo právnickou osobou, která žádá o registraci, nebo externími podniky, které tato osoba využívá pro své operace nebo jejich část.

3.  Oddíly 1 a 2 kapitoly I se nepoužijí na osoby poskytující služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Na osoby poskytující služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se použije oddíl 3 kapitoly I, s výjimkou čl. 25 odst. 3.

4.  Na osoby poskytující služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se pohlíží jako na platební instituce.

4a.   Fyzické nebo právnické osoby poskytující služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí splňovat požadavky na transparentnost poplatků a plateb stanovené v článku 7 nařízení o platebních službách, a zejména zajistí, aby tyto poplatky a platby byly zobrazeny při zahájení poskytování služeb.

Článek 39

Oznamovací povinnost

1.  Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé služeb vykonávající některou z činností uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. j) bodech i) a ii) nařízení XXX [nařízení o platebních službách] nebo vykonávající obě činnosti, u nichž celková hodnota platebních transakcí provedených za předchozích 12 měsíců přesahuje částku 1 milion EUR, informovali příslušné orgány o nabízených službách a uvedli, na základě kterého vynětí z oblasti působnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. j) bodů i) a ii) nařízení XXX [nařízení o platebních službách] má být tato činnost vykonávána.

Na základě tohoto oznámení přijme příslušný orgán řádně odůvodněné rozhodnutí podle kritérií uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. j) nařízení XXX [nařízení o platebních službách] v případě, že daná činnost nesplňuje parametry omezené sítě, a uvědomí o tom poskytovatele služeb.

2.  Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé služeb vykonávající činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. k) nařízení XXX [nařízení o platebních službách] zaslali příslušným orgánům oznámení a předkládali příslušným orgánům výroční výrok auditora dosvědčující, že činnost splňuje limity stanovené v čl. 2 odst. 2 písm. k) nařízení XXX [nařízení o platebních službách].

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány informovaly orgán EBA o službách oznámených podle odstavce 1 a uvedly, na základě kterého vynětí z oblasti působnosti jsou tyto činnosti vykonávány.

4.  Popis činností oznámených podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje v rejstřících uvedených v článcích 17 a 18.

HLAVA III

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A REGULAČNÍ TECHNICKÉ NORMY

Článek 40

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41, které aktualizují částky uvedené v článku 5, čl. 34 odst. 1 a článku 37 s přihlédnutím k inflaci.

Článek 41

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 40 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu této směrnice v platnost.

3.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 40 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 40 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Úplná harmonizace

1.  Aniž je dotčen čl. 6 odst. 3 a článek 34, pokud tato směrnice obsahuje harmonizovaná ustanovení, nesmí členské státy ponechat v platnosti ani zavádět ustanovení odchylující se od ustanovení této směrnice.

2.  Členský stát, který využije kteroukoli z možností uvedených v čl. 6 odst. 3 nebo v článku 34, informuje o tom, jakož i o jakýchkoli následných změnách, Komisi. Komise zveřejní informace prostřednictvím internetových stránek nebo jiným snadno dostupným způsobem.

3.  Členské státy zajistí, aby se poskytovatelé platebních služeb neodchylovali na úkor uživatelů platebních služeb od ustanovení vnitrostátního práva, kterými se provádějí ustanovení této směrnice, není-li to v nich výslovně uvedeno. Poskytovatelé platebních služeb se však mohou rozhodnout poskytnout uživatelům platebních služeb výhodnější podmínky.

Článek 43

Doložka o přezkumu

1.  Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let ode dne použitelnosti této směrnice ▌] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, ECB a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování a dopadu této směrnice, a zejména o:

▌

b)  dopadu revize směrnice 2014/49/EU na ochranu peněžních prostředků klientů ze strany platebních institucí;

ba)  celkovém počtu a tržním podílu poskytovatelů platebních služeb povolených podle této směrnice, klasifikovaných podle jednotlivých členských států;

Spolu se zprávou může Komise dle potřeby předložit příslušný legislativní návrh.

2.  Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = tři roky ode dne vstupu v platnost nařízení o platebních službách] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, ECB a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o oblasti působnosti této směrnice, zejména pokud jde o platební systémy, platební schémata a poskytovatele technických služeb, včetně zpracování nebo provozování digitálních peněženek, které do oblasti působnosti této směrnice nespadají. Spolu se zprávou může Komise dle potřeby předložit příslušný legislativní návrh.

Článek 44

Přechodná ustanovení

1.  Členské státy umožní platebním institucím, kterým bylo uděleno povolení podle článku 11 směrnice (EU) 2015/2366 do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], aby nadále poskytovaly a prováděly platební služby, pro které jim bylo uděleno povolení, aniž by musely žádat o nové povolení v souladu s článkem 3 této směrnice nebo dodržovat ostatní ustanovení uvedená v hlavě II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje, a to až do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Členské státy nepožadují, aby platební instituce uvedené v prvním pododstavci předložily příslušným orgánům další doplňující informace jiné než ty, které těmto příslušným orgánům umožní do [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] posoudit některou z následujících skutečností:

a)  zda tyto platební instituce dodržují nové požadavky podle ustanovení hlavy II, a pokud ne, jaká opatření je třeba přijmout k zajištění souladu;

b)  zda by mělo být povolení odňato.

Platební instituce uvedené v prvním pododstavci, u nichž příslušné orgány ověří, že splňují požadavky stanovené v hlavě II, mají nadále povolení k činnosti platební instituce podle článku 13 této směrnice a jsou zapsány do rejstříků uvedených v článcích 17 a 18. Pokud tyto platební instituce nesplní požadavky stanovené v hlavě II do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], pozastaví se jim možnost poskytovat platební služby, dokud dotčenému příslušnému orgánu neposkytnou požadované doplňující informace, které zajistí, že splňují ustanovení hlavy II, a tento příslušný orgán neověří správnost těchto informací a poskytovateli platebních služeb řádně neudělí povolení.

2.  Členské státy stanoví, že platební instituce uvedené v odstavci 1 automaticky získají povolení a zapíší se do rejstříků uvedených v článcích 17, pokud příslušné orgány již mají doklad o tom, že tyto platební instituce splňují požadavky stanovené v článcích 3 a 13. Příslušné orgány informují dotčené platební instituce o veškerých překážkách pro toto povolení a bez zbytečného odkladu přistoupí k odstranění této překážky.

3.  Členské státy umožní fyzickým nebo právnickým osobám, které využily výjimky podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366 do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poskytovaly platební služby uvedené v příloze I směrnice, aby:

a)  pokračovaly v poskytování těchto služeb v dotčeném členském státě do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost];

b)  získaly výjimku podle článku 34 této směrnice nebo

c)  splnily ostatní ustanovení stanovená nebo uvedená v hlavě II této směrnice.

Osobám uvedeným v prvním pododstavci, kterým do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] není uděleno povolení nebo výjimka podle této směrnice, se pozastaví možnost poskytovat platební služby, dokud tato osoba příslušnému orgánu neposkytne požadované doplňující informace a tento příslušný orgán neověří správnost těchto informací a poskytovateli platebních služeb řádně neudělí povolení.

4.  Členské státy mohou fyzickým a právnickým osobám, na které se vztahovala výjimka podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366, udělit výjimku podle článku 34 této směrnice a zapsat tyto osoby do rejstříků uvedených v článcích 17 a 18 této směrnice, pokud příslušné orgány mají doklad o tom, že jsou splněny požadavky stanovené v článku 34 této směrnice. Příslušné orgány o tom vyrozumí dotčené platební instituce. Pokud příslušné orgány nepřijmou rozhodnutí do ... [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], mohou platební instituce nadále poskytovat a provádět platební služby, pro něž jim bylo uděleno povolení, dokud takové rozhodnutí není přijato.

Článek 45

Přechodná ustanovení – instituce elektronických peněz povolené podle směrnice 2009/110/ES

1.  Členské státy povolí institucím elektronických peněz, které byly definovány v čl. 2 bodě 1 směrnice 2009/110/ES a které před ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] zahájily činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2009/110/ES, jako instituce elektronických peněz v členském státě, ve kterém mají ústředí, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2009/110/ES, aby v této činnosti pokračovaly v daném členském státě nebo v jiném členském státě, aniž by byly povinny žádat o nové povolení podle článku 3 této směrnice nebo splnit ostatní ustanovení uvedená v hlavě II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje, do ... [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

2.  Členské státy nepožadují, aby instituce elektronických peněz uvedené v odstavci 1 předložily příslušným orgánům další informace jiné než ty, které těmto příslušným orgánům umožní do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] posoudit, zda tyto instituce elektronických peněz splňují požadavky této směrnice. Pokud toto posouzení odhalí, že tyto instituce elektronických peněz tyto požadavky nesplňují, příslušné orgány rozhodnou, jaká opatření je třeba přijmout k zajištění souladu, nebo povolení odejmou.

Instituce elektronických peněz uvedené v prvním pododstavci, u nichž příslušné orgány ověří, že splňují požadavky stanovené v hlavě II, získají povolení k činnosti platební instituce podle článku 13 této směrnice a jsou zapsány do rejstříků uvedených v článcích 17 a 18. Pokud tyto instituce elektronických peněz nesplní požadavky stanovené v hlavě II do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], pozastavuje se jim možnost poskytovat služby elektronických peněz, dokud dotčenému příslušnému orgánu neposkytnou požadované doplňující informace a tento příslušný orgán neověří správnost těchto informací a instituci elektronických peněz řádně neudělí povolení.

3.  Členské státy povolí, aby instituce elektronických peněz uvedené v odstavci 1 byly automaticky povoleny jako platební instituce a zapsány do rejstříku uvedeného v článku 17, pokud příslušné orgány mají důkazy, že dotyčné instituce elektronických peněz splňují požadavky této směrnice. Příslušné orgány informují dotčené instituce elektronických peněz o veškerých překážkách pro toto povolení a bez zbytečného odkladu přistoupí k odstranění této překážky.

4.  Členské státy povolí právnickým osobám, které před ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] zahájily činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 9 směrnice 2009/110/ES, aby v této činnosti pokračovaly v dotčeném členském státě v souladu s uvedenou směrnicí do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], aniž by byly povinny žádat o nové povolení podle článku 3 této směrnice nebo splnit ostatní ustanovení uvedená v hlavě II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje. Pokud příslušné orgány nepřijmou rozhodnutí do ... [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], mohou tyto právnické osoby nadále poskytovat a provádět služby elektronických peněz a platební služby, pro něž jim bylo uděleno povolení.

Článek 45a

Prodloužení lhůty

Příslušné orgány mohou výjimečně rozhodnout o prodloužení lhůty před tím, než je určitým platebním institucím a institucím elektronických peněz zakázáno poskytovat služby, pokud tyto instituce poskytly informace požadované na základě článků 44 a 45 a příslušný orgán je nemohl v příslušné lhůtě zpracovat.

Článek 46

▌

Článek 47

Změna směrnice (EU) 2020/1828

V příloze I směrnice (EU) 2020/1828 se doplňuje nový bod, který zní:"

„68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 20../…. o rámci pro přístup k finančním údajům a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010 a (EU) 2022/2554 (Úř. věst. L[…], [……….], [s. ...]).“

Článek 48

Zrušení

Směrnice (EU) 2015/2366 se zrušuje s účinkem od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Směrnice 2009/110/ES se zrušuje s účinkem od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Všechny odkazy na směrnici (EU) 2015/2366 a směrnici 2009/110/ES v právních aktech, které jsou v platnosti v době vstupu této směrnice v platnost, se považují za odkazy na tuto směrnici nebo nařízení XXX [nařízení o platebních službách] v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III této směrnice.

Článek 49

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] ▌. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení.

2.  Tato opatření se použijí od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] ▌.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 50

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 51

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

PLATEBNÍ SLUŽBY

(podle čl. 2 bodu 3)

1.  Služby umožňující vklad hotovosti na platební účet nebo výběr hotovosti z platebního účtu.

2.  Provádění platebních transakcí, včetně převodů peněžních prostředků z platebního účtu a na platební účet, včetně případů, kdy jsou peněžní prostředky kryty úvěrovou linkou u poskytovatele platebních služeb uživatele nebo u jiného poskytovatele platebních služeb.

3.  Vydávání platebních prostředků.

4.  Akceptace platebních transakcí.

5.  Poukazování peněz.

6.  Služby iniciování platby.

7.  Služby informování o účtu.

PŘÍLOHA II

SLUŽBY ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

(podle čl. 2 bodu 37)

Vydávání elektronických peněz, vedení platebních účtů, na nichž jsou uloženy jednotky elektronických peněz, a převody jednotek elektronických peněz.

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

(1) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (2) Úř. věst. C , , s. . (3) Úř. věst. C , , s. . (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35). (5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. září 2020 o strategii EU pro malé platby (COM(2020)0592 final). (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1). (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1). (10) Evropský orgán pro bankovnictví, EBA/REP/2023/01, Peer Review Report on authorisation under PSD2 (zpráva o srovnávacím hodnocení týkajícího se udělování povolení podle směrnice PSD2). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). (17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí (Úř. věst. L 294, 11.11.2017, s. 1). (18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1722 ze dne 18. června 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy definující rámec pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu v souvislosti s dohledem nad platebními institucemi a institucemi elektronických peněz poskytujícími přeshraniční platební služby (Úř. věst. L 343, 28.9.2021, s. 1). (19) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1423 ze dne 14. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy pro kritéria určení ústředních kontaktních míst v oblasti platebních služeb a pro funkce těchto ústředních kontaktních míst (Úř. věst. L 328, 9.10.2020, s. 1). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12). (21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 20../…. o rámci pro přístup k finančním údajům a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010 a (EU) 2022/2554. (22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1). (23) COM(2023)0228 final. (24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...] ze dne [...] o platebních službách na vnitřním trhu a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. ...). (25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19). (26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8). (27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73). (28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1). (29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87). (30) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1). (31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1). (32) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (Úř. věst. L 73, 15.3.2019, s. 20).