Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. března 2024, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, pokud jde o definici „umělých nanomateriálů“ (C(2024)01612),

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001(1), a zejména na článek 31 a čl. 32 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004(2), a zejména na čl. 18 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách(3),

–  s ohledem na seznamy Unie vytvořené nařízením Komise (EU) č. 1129/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 vytvořením seznamu potravinářských přídatných látek Unie(4) a nařízením Komise (EU) č. 1130/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách zavedením seznamu potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, potravinářských aromatech a živinách(5),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 257/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách(6),

–  s ohledem na čl. 111 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být v zájmu zajištění informovanosti spotřebitelů všechny složky potravin vyskytující se v podobě umělých nanomateriálů jasně uvedeny v seznamu složek potravin; vzhledem k tomu, že v souladu s tím nařízení (EU) č. 1169/2011 vymezuje „umělé nanomateriály“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2015/2283;

B.  vzhledem k tomu, že článek 31 nařízení (EU) 2015/2283 svěřuje v zájmu dosažení cílů uvedeného nařízení Komisi pravomoc prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci upravit a uzpůsobit definici „umělých nanomateriálů“ zmíněnou v uvedeném článku tak, aby odpovídala vědeckotechnickému pokroku či definicím dohodnutým na mezinárodní úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1129/2011 a (EU) č. 1130/2011 stanoví komplexní seznamy Unie, které stanoví potravinářské přídatné látky, jejichž použití bylo povoleno před vstupem nařízení (ES) č. 1333/2008 v platnost, poté co byl přezkoumán jejich soulad s ustanoveními uvedeného nařízení;

Důsledky definice

D.  vzhledem k tomu, že podle definice „umělých nanomateriálů“ uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci se určí, zda je třeba potravinu označit slovem „[nano]“ v seznamu složek, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011;

E.  vzhledem k tomu, že cílem nařízení Komise v přenesené pravomoci je řešit otázky výkladu vyplývající z definice platné v současnosti zavedením objektivních prvků pro určení, zda je nanomateriál „umělý“ či nikoliv, například nahrazením slov „záměrně vyrobený [materiál]“ slovem „vyrobený“;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci stanoví, že částice, které nejsou v pevném stavu, jako jsou micely, lipozomy nebo nanokapičky v emulzi, a složky obsahující méně než 50 % částic menších než 100 nm, se nepovažují za nanomateriál v potravinách;

G.  vzhledem k tomu, že navrhovaná standardní prahová hodnota ve výši 50 % nebo více částic o nanovelikosti je arbitrární a chrání méně než výklad definice uvedené v nařízení (EU) 2015/2283, který uplatňují některé členské státy, například Francie; vzhledem k tomu, že nařízení nebere v úvahu prahovou hodnotu pro početní rozdělení velikosti částic u částic menších než 100 nm;

H.  vzhledem k tomu, že navrhovaná definice by případně vylučovala řadu nanolátek z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1169/2011 a ty by tudíž nepodléhaly povinnosti označit látku slovem „[nano]“; vzhledem k tomu, že Komise v bodě 3 své důvodové zprávy uvádí, že „počet materiálů používaných v potravinách, které mohou obsahovat určitý podíl nanočástic, je omezený a většina, ne-li všechny tyto materiály nejsou nové“ a že „případné dopady aktu v přenesené pravomoci se proto budou týkat pouze velmi omezeného počtu materiálů“;

I.  vzhledem k tomu, že v současné době mohou být v potravinách jako nanomateriály obsaženy právě potravinářské přídatné látky; vzhledem k tomu, že Francouzská národní zdravotní a bezpečnostní agentura (ANSES) zařadila na příslušný seznam 37 nanolátek používaných ve více než 900 potravinových výrobcích(7); vzhledem k tomu, že testy provedené organizacemi spotřebitelů a nevládními organizacemi (Agir pour l’Environnement(8), Que Choisir(9), 60 Millions de consommateurs(10), AVICENN(11) ve Francii, Foodwatch(12) a Bund(13) v Německu, Testachats(14) v Belgii a Altroconsumo(15) v Itálii a OCU ve Španělsku(16)) opakovaně prokázaly přítomnost potravinářských přídatných látek s významným podílem nanočástic, například potravinářské barvivo oxid železa (E172), používané v mléčných výrobcích, pečivu a v některých snídaňových cereáliích, může obsahovat nanočástice pod prahovou hodnotou 50 %; vzhledem k tomu, že z toho vyplývá, že nedostatečné označování některých potravinových složek slovem „[nano]“ je primárně způsobeno nevynucováním současných právních předpisů a v mnohem menší míře pak problémy s výkladem;

J.  vzhledem k tomu, že studie z roku 2020 zadaná Evropskou agenturou pro chemické látky prokázala, že občané požadují lepší označování předmětů každodenní spotřeby obsahujících nanomateriály(17);

Rozpory s doporučeními a nové vědecké poznatky

K.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 12. března 2014 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 12. prosince 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o definici „umělých nanomateriálů“(18), Evropský parlament vyslovil námitky proti velmi podobné definici s toutéž prahovou hodnotou 50 %, která vylučovala všechny potravinářské přídatné látky, jelikož měl za to, že definice „narušuje základní cíl směrnice usilovat o vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů poskytováním základu pro to, aby koneční spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí“; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila nový akt v přenesené pravomoci, ve kterém jeho postoj zohlední;

L.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. října 2020 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (E 171)(19), Evropský parlament vyjádřil námitku k návrhu nařízení Komise, které povoluje šarže potravinářské přídatné látky oxidu titaničitého (E171), které obsahují méně než 50 % částic menších než 100 nm;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučil(20), aby „s ohledem na současnou nejistotu ohledně bezpečnosti byla v doporučení zvážena nižší prahová hodnota pro počet nanočástic, tj. 10 %, u potravinářských použití namísto navrhované hodnoty (50 %)“;

N.  vzhledem k tomu, že akademické organizace, orgány veřejné moci, nevládní spotřebitelské organizace a organizace zabývající se životním prostředím a odbory prosazovaly v procesu konzultací Komise definici, která by zahrnovala všechny materiály, ať už vyrobené, náhodné, nebo přírodní, a standardní prahovou hodnotu ve výši 10 % nebo více částic v početním rozdělení velikosti částic;

O.  vzhledem k tomu, že nové vědecké poznatky a znalosti od roku 2014 potvrzují, že nanomateriály mohou pronikat fyziologickými překážkami a jsou často nebezpečnější než látky o mikro nebo makrovelikosti(21);

P.  vzhledem k tomu, že agentura ANSES v dubnu 2023 zveřejnila podrobnou zprávu(22), ve které uvádí, že definice nanomateriálů stanovená v doporučení Komise ze dne 10. června 2022(23), která slouží jako základ pro přezkum definice „umělých nanomateriálů“ stanovené v nařízení (EU) 2015/2283, v odvětvových nařízeních, zejména v potravinářství, by měla nepříznivý dopad na předcházení zdravotním a environmentálním rizikům; vzhledem k tomu, že agentura ANSES zdůraznila, že prahová hodnota pro počet nanočástic ve výši 50 % zahrnutá v horizontální „[nano]“ definici „nevychází z vědeckých poznatků“, a doporučila stanovení nižšího procentního podílu u této prahové hodnoty;

Q.  vzhledem k tomu, že odhalování nanosložek v potravinách na základě prahové hodnoty pro počet nanočástic ve výši 10 % je proveditelné, jelikož se jedná o mezní hodnotu, kterou v současnosti uplatňuje francouzské Generální ředitelství pro záležitosti spotřebitelů, hospodářskou soutěž a kontrolu podvodů při svých kontrolních činnostech(24);

Zásada předběžné opatrnosti

R.  vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 SFEU stanoví zásadu předběžné opatrnosti jako jednu ze základních zásad EU;

S.  vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

1.  vyslovuje námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Komisi a aby ji informovala, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

3.  domnívá se, že nařízení Komise v přenesené pravomoci není slučitelné s cílem a obsahem nařízení (EU) 2015/2283 a že překračuje přenesené pravomoci svěřené Komisi článkem 31 uvedeného nařízení;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že navrhovaná prahová hodnota ve výši 50 % nebere v potaz technický a vědecký pokrok;

5.  vyzývá Komisi, aby uplatnila zásadu předběžné opatrnosti a zajistila bezpečnost a informování spotřebitelů a aby zohlednila přístup „jedno zdraví“;

6.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1. (2) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18. (3) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16. (4) Úř. věst. L 295, 12.11.2011, s. 1. (5) Úř. věst. L 295, 12.11.2011, s. 178. (6) Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 19. (7) https://www.anses.fr/fr/nanomateriaux-alimentation-premiere-application-methodologie. (8) https://www.agirpourlenvironnement.org/communiques-presse/enquete-exclusive-des-analyses-revelent-la-presence-de-nanoparticules-dans-3980/. (9) https://www.quechoisir.org/enquete-nanoparticules-taille-mini-doutes-maxi-n50748/. (10) https://bibliotheque.60millions-mag.com/detail/publication/detail-top-right/561?issue_id=113421&switch_toc=archive. (11) https://veillenanos.fr/wp-content/uploads/2023/01/Rapport-test-EN-20230113.pdf. (12) https://www.foodwatch.org/de/potenziell-krebserregender-farbstoff-in-backzutaten-von-dr-oetker. (13) https://www.bund.net/fileadmin/user_upload_bund/publikationen/chemie/‌nanotechnologie_in_lebensmitteln_hintergrund.pdf. (14) https://www.test-achats.be/sante/sante-au-quotidien/produits-testes/news/nanoparticules-affichage. (15) https://www.altroconsumo.it/alimentazione/sicurezza-alimentare/news/nanoparticelle. (16) https://www.ocu.org/toda-la-informacion?type=magazine-articles&magazine=ocu%20compra%20maestra&year=2019. (17) https://echa.europa.eu/-/what-do-eu-citizens-think-about-nanomaterials-. (18) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 92. (19) Úř. věst. C 395, 29.3.2021, s. 28. (20) https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/assets/corporatenanotechnology121003.pdf. (21) https://veillenanos.fr/en/dossier/nanos-and-health/nanos-health-risks/. (22) Stanovisko ANSES (2023): Definition of nanomaterials: analysis, challenges and controversies (Definice nanomateriálů: analýza, výzvy a kontroverze), https://www.anses.fr/en/system/files/AP2018SA0168RaEN.pdf. (23) Doporučení Komise ze dne 10. června 2022 o definici nanomateriálu (Úř. věst. C 229, 14.6.2022, s. 1). (24) Anses (2020): Nanomatériaux dans les produits destinés à l’alimentation. Rapport d’expertise collective, https://www.anses.fr/fr/system/files/ERCA2016SA0226Ra.pdf (s. 86).