Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2024 nazvané „Russiagate: nařčení z ruského vměšování do demokratických procesů Evropské unie(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Ruskem, zejména na své usnesení ze dne 23. listopadu 2022 o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus(5),

–  s ohledem na zprávu Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 23. ledna 2024 nazvanou „2. zpráva ESVČ o hrozbách zahraniční manipulace s informacemi a vměšování – rámec pro propojenou obranu“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2023 o obraně demokracie (COM(2023)0630) a na návrhy balíčku na obranu demokracie, které jsou v něm obsaženy,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. dubna 2024,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině(6),

–  s ohledem na svůj jednací řád a kodex chování poslanců Evropského parlamentu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jsou čím dál častěji hlášeny pokusy státních i nestátních aktérů ze třetích zemí o přímé či nepřímé vměšování do demokratických rozhodovacích a volebních procesů v Unii a v jejích členských státech; vzhledem k tomu, že existují jednoznačné důkazy o tom, že takovéto pokusy o vměšování do volebních procesů a tvorby politik provádí Rusko v celosvětovém měřítku a především vůči EU a jejím členským státům, a to prostřednictvím různých metod hybridní války, které jsou součástí širší strategie, jejímž cílem je oslabit řádné fungování evropských demokratických procesů a legislativních postupů; vzhledem k tomu, že k těmto metodám patří mimo jiné také kybernetické útoky, a to i na Evropský parlament, získávání elit z evropských subjektů s rozhodovací pravomocí, vměšování do voleb a financování různých hnutí a lobbistických skupin;

B.  vzhledem k tomu, že nové studie a zprávy svědčí o tom, že v posledních měsících známé dezinformační sítě zintenzivnily svou činnost zaměřenou na šíření prokremelských narativů v sociálních médiích, zejména na platformách jako je X (dříve Twitter) a TikTok; vzhledem k tomu, že jsou důkazy o tom, že ruské vlivové sítě používaly umělou inteligenci a boty v sociálních médiích a ve velkém měřítku publikovaly politickou reklamu, která byla nakupována prostřednictvím falešných účtů; vzhledem k tomu, že k prosazování jejich zájmů do politické agendy byly využívány i tradiční sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že tato hybridní válka předcházela nezákonné ruské útočné válce proti Ukrajině a nadále ji podporuje; vzhledem k tomu, že toto zahraniční vměšování představuje formu vnějšího nátlaku, který může fakticky ohrozit svrchovanost EU a jejích členských států;

C.  vzhledem k tomu, že Rusko systematicky udržuje kontakty se stranami extrémní pravice i levice a s dalšími osobnostmi a hnutími, aby získalo podporu institucionálních aktérů v Unii a legitimizovalo tak své protiprávní a kriminální činy; vzhledem k tomu, že analýzy hlasování a projevů v Evropském parlamentu prokázaly, že tyto strany vyjadřovaly Rusku největší podporu, včetně tak extrémních výzev, jaké v lednu 2024 veřejně pronesl poslanec Evropského parlamentu Miroslav Radačovský (který byl rovněž placen ruskými zdroji za pozorování parlamentních voleb v Rusku v roce 2021), kdy vyzval ke zničení Evropy; vzhledem k tomu, že maďarská strana Fidesz šíří prokremelské myšlenky a propagandu;

D.  vzhledem k tomu, že tzv. Russlandversteher (politici, kteří rozumí Rusku) působí i v mainstreamových politických stranách; vzhledem k tomu, že několik veřejných činitelů z členských států EU, včetně bývalých předsedů vlád a členů kabinetu, jako je zejména Gerhard Schröder, zastávalo dobře placené pozice v energetických společnostech kontrolovaných Kremlem; vzhledem k tomu, že i po zahájení totální ruské agrese proti Ukrajině se někteří z nich rozhodli neodstoupit a za tiché spoluúčasti svých politických stran i nadále pobírají krvavé peníze Kremlu; vzhledem k tomu, že stále uplatňují svůj proruský vliv na své vnitrostátní i na evropské politické scéně;

E.  vzhledem k tomu, že Rusko pod vedením prezidenta Putina považuje demokracii, lidská práva a evropský způsob života za hrozbu pro svou diktátorskou vládu, a proto je již léta jeho taktikou systematické úsilí o oslabování a v konečném důsledku zničení demokracie jak v členských státech EU, tak v jejích kandidátských zemích, např. na Ukrajině, v Gruzii, Moldavsku, zemích západního Balkánu a v dalších sousedních zemích, např. v Arménii;

F.  vzhledem k tomu, že podle zpráv ze sdělovacích prostředků, které byly potvrzeny bezpečnostními službami Polska, České republiky a Belgie a předsedy vlád Belgie a České republiky, obdrželi někteří poslanci EP a kandidáti v nadcházejících evropských volbách od ruské vlády nebo subjektů jednajících ze jejího pověření platby za to, aby šířili propagandu a dezinformace a ovlivňovali volby do Evropského parlamentu v různých evropských zemích;

G.  vzhledem k tomu, že dne 27. března 2024 poté, co byla odhalena proruská síť, která se pokoušela provádět vlivové operace namířené na Českou republiku a EU prostřednictvím zpravodajské platformy Voice of Europe se sídlem v Praze, oznámil český ministr zahraničních věcí, že na ukrajinského oligarchu Viktora Medvedčuka, který je spojencem ruského prezidenta Vladimíra Putina, byly uvaleny sankce za to, že prostřednictvím výše uvedeného zpravodajského webu na českém území řídil s pomocí svého prostředníka Arťoma Marčevského ruské vlivové operace, a za činnosti, jejichž cílem bylo oslabit evropskou podporu pro Ukrajinu a ovlivnit volby do Evropského parlamentu konané v roce 2024, kdy EU byla líčena jako agresor a Ukrajina jako nenapravitelně zkorumpovaná země; vzhledem k tomu, že krátce po tomto odhalení byly příslušnými orgány tyto internetové stránky zablokovány, avšak dne 11. dubna 2024 byly znovu zpřístupněny prostřednictvím cloud hostingových služeb a poskytovatele internetových služeb se sídlem v Kazachstánu;

H.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2024 předseda belgické vlády Alexander De Croo během debaty v belgickém parlamentu prohlásil, že z vyšetřování, které provedly belgické zpravodajské služby ve spolupráci se svými českými protějšky, jasně vyplývá, že Rusko oslovilo evropské poslance a některým z nich zaplatilo za to, aby šířili ruskou propagandu; vzhledem k tomu, že dne 12. dubna 2024 předseda vlády De Croo dále oznámil, že bylo zahájeno trestní stíhání, a požádal o svolání bezodkladného zasedání Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a vyzval k tomu, aby byl rozšířen mandát Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Úřadu evropského veřejného žalobce;

I.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2024 polská Agentura pro vnitřní bezpečnost oznámila, že v rámci vyšetřování údajné ruské špionáže spojené s platformou Voice of Europe, které probíhá ve spolupráci s dalšími evropskými bezpečnostními službami, provedla domovní prohlídky, při nichž byly nalezeny vysoké hotovostní částky a které vedly k obvinění jednoho polského občana podezřelého ze špionáže pro Rusko; vzhledem k tomu, že podle informací Agentury pro vnitřní bezpečnost udržovala tato osoba úzké kontakty v parlamentních kruzích v Polsku i v EU a plnila úkoly zadané a financované protějšky z ruské rozvědky;

J.  vzhledem k tomu, že dne 29. března 2024 rakouské orgány zatkly bývalého důstojníka rakouské zpravodajské služby na základě několika obvinění, včetně obvinění z poskytnutí údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských veřejných činitelů ruské rozvědce, z účasti na plánování vloupání do bytu význačného novináře a vypracování „návrhů na zlepšení“ po vraždě nařízené Ruskem, k níž došlo v Německu; vzhledem k tomu, že zatčený rakouský bývalý zpravodajský důstojník byl v úzkém kontaktu s krajně pravicovými politiky ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) v rakouském parlamentu a vládě;

K.  vzhledem k tomu, že dne 16. dubna 2024 se ve sdělovacích prostředcích objevily zprávy o tom, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) provedl v prosinci 2023 v New Yorku výslech německého poslance EP Maximiliana Kraha, hlavního kandidáta Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách do Evropského parlamentu a člena parlamentního Výboru pro mezinárodní obchod a podvýboru pro bezpečnost a obranu, a to kvůli podezření, že dostává peníze od agentů Kremlu; vzhledem k tomu, že dne 23. dubna 2024 se ve sdělovacích prostředcích objevily zprávy o tom, že byl kvůli podezření ze špionáže pro Čínu zatčen asistent poslance EP Maximiliana Kraha, což ukazuje na opakovanou spolupráci s nepřátelskými zahraničními aktéry, kteří se snaží oslabit evropské demokratické hodnoty a procesy;

L.  vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2024 německé orgány zatkly v německé spolkové zemi Bavorsko dvě osoby podezřelé ze sabotáže, které měly z pověření ruské zpravodajské služby tajně sledovat vojenská zařízení pro účely možného bombového nebo žhářského útoku, přičemž údajným motivem jejich jednání bylo podrýt německou podporu Ukrajině ve válce proti Rusku; vzhledem k tomu, že tato zatčení svědčí o tom, že se ruské tajné služby očividně posunují novým směrem, který kromě dezinformačních kampaní a kybernetických útoků zahrnuje i útoky na vojenská zařízení;

M.  vzhledem k tomu, že podle jednoho z českých sdělovacích prostředků mají české tajné služby k dispozici zvukové nahrávky, které potvrzují, že poslanci německého Spolkového sněmu a zahraničněpolitickému referentovi Alternative für Deutschland (AfD) Petru Bystroňovi, který kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu, byly vyplaceny peníze pocházející z Ruska; vzhledem k tomu, že podle německého týdeníku Der Spiegel byly peníze předány buď v hotovosti na tajných schůzkách v Praze, nebo prostřednictvím kryptoměny; vzhledem k tomu, že renomované německé sdělovací prostředky nedávno rovněž odhalily, že zaměstnanec jednoho z poslanců AfD v německém Spolkovém sněmu byl označen za kontaktní osobu Federální bezpečnostní služby Ruské federace (FSB); vzhledem k tomu, že podle zpráv ve sdělovacích prostředcích byla tatáž osoba při vstupu do Německa z Ruska dvakrát kontrolována německými orgány a měla u sebe hotovost ve výši 9 000 EUR;

N.  vzhledem k tomu, že francouzská vládní agentura VIGINUM, jejímž úkolem je odhalovat zahraniční digitální vměšování, zveřejnila dne 12. února 2024 zprávu, v níž podrobně popisuje rozsáhlou ruskou dezinformační kampaň nazvanou „Portal Kombat“, která sestává ze 193 internetových stránek, jejichž úkolem je šířit proruskou rétoriku mezi rusky mluvícím a evropským obyvatelstvem v Evropě a ve Spojených státech; vzhledem k tomu, že koncem roku 2023 francouzské orgány uvedly, že Davidovy hvězdy, které byly nasprejovány na zdech na několika místech v Paříži, byly součástí destabilizační operace spojené s proruským podnikatelem z Moldavska;

O.  vzhledem k tomu, že podle analýz sdělovacích prostředků se od srpna 2023 zúčastnilo debat a rozhovorů organizovaných platformou Voice of Europe 16 krajně pravicových poslanců EP z Německa, Francie, Nizozemska, Itálie, Slovenska, Estonska, Španělska, Chorvatska, Dánska a Belgie; vzhledem k tomu, že převážná většina těchto politiků má tendenci normalizovat projevy nenávisti a nesnášenlivosti na základě rasy, národnostního původu nebo sexuální orientace a vykreslovat Rusko jako skutečného strážce tradičních rodinných hodnot; vzhledem k tomu, že veřejné projevy těchto politiků vedou k nebezpečnému rozdělení společnosti jako celku a ohrožují demokracii;

P.  vzhledem k tomu, že investigativní novináři zveřejnili tajný dodatek k oficiálnímu ruskému dokumentu „Koncepce zahraniční politiky Ruské federace“, v němž ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá k „útočné informační kampani“ a dalším opatřením zahrnujícím „vojensko-politickou, ekonomickou, obchodní a informačně psychologickou sféru“, která mají být namířena proti „koalici nepřátelských zemí“ vedené Spojenými státy, a uvádí, že „je důležité vytvořit mechanismus pro vyhledávání zranitelných míst jejich vnější a vnitřní politiky s cílem vypracovat praktické kroky k oslabení protivníků Ruska“ a že výsledek ruské války na Ukrajině „bude mít do značné míry vliv na budoucí světový řád“;

Q.  vzhledem k tomu, že nedávná studie Komise(7) zjistila, že v prvním roce ruské války proti Ukrajině on-line platformy „umožnily Kremlu vést rozsáhlou dezinformační kampaň zaměřenou na Evropskou unii a její spojence, která měla souhrnný dosah minimálně 165 milionů osob a zaznamenala nejméně 16 miliard zobrazení“; vzhledem k tomu, že ruské financování politických činností a politiků v Evropské unii rovněž vede ke zvýšení dosahu prokremelské propagandy, což přispívá k nepřiměřeně negativnímu dopadu na diskurz občanů na internetu;

R.  vzhledem k tomu, že Rusko se prostřednictvím pěstování kontaktů a vztahů snaží získat politický a hospodářský vliv s cílem destabilizovat demokracii v Evropské unii; vzhledem k tomu, že zprávy v tisku upozornily na kontakty mezi některými katalánskými separatisty, které sahají až tak daleko, že v předvečer nezákonného katalánského referenda v říjnu 2017 se v Barceloně uskutečnila schůzka bývalého ruského diplomata Nikolaje Sadovnikova s tehdejším vůdcem separatistů a bývalým předsedou katalánské vlády Carlesem Puigdemontem, který je v současnosti poslancem Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že někteří poslanci EP a vnitrostátních a regionálních parlamentů soustavně vyjadřují názory, které lze považovat za proruské, například připisují vinu za zahájení konfliktu Ukrajině, účastnili se jako neoficiální pozorovatelé voleb na Krymu a vyjadřují přání, aby byla Ukrajina ve válce poražena, snižují význam možného vstupu Ukrajiny do EU, staví se proti dalším dodávkám zbraní na Ukrajinu a zasazují se o územní ústupky ze strany vlády v Kyjevě; vzhledem k tomu, že v březnu byla delegace poslanců AfD z Bavorského zemského sněmu pozvána k pozorování tzv. prezidentských voleb v Rusku a následně ve veřejném prohlášení zhodnotila volby jako otevřené, demokratické a svobodné;

S.  vzhledem k tomu, že Kreml sponzoroval a podporoval řadu krajně pravicových stran v Evropě, mimo jiné v roce 2013 poskytl straně Marine Le Penové půjčku ve výši 9,4 milionu EUR; vzhledem k tomu, že od té doby Le Penová a členové její strany dále posilovali svůj prokremelský postoj účastí na politických akcích v Rusku, včetně účasti na podvodných volebních pozorovatelských misích během regionálních nebo celostátních voleb;

T.  vzhledem k tomu, že různá vyšetřování odhalila, že v důsledku ruského vměšování byla porušena nebo obcházena volební pravidla, zejména stávající ustanovení o transparentnosti financování volebních kampaní, a objevila se obvinění ze skrytého financování ze zdrojů mimo EU, zejména z Ruska;

U.  vzhledem k tomu, že existují věrohodné důkazy o tom, že v roce 2020 požádal Peter Pellegrini, tehdejší předseda slovenské vlády, maďarského premiéra Viktora Orbána o pomoc při získávání podpory Kremlu před slovenskými parlamentními volbami v roce 2020; vzhledem k tomu, že následně v únoru 2020 proběhla návštěva premiéra Pellegriniho v Rusku, a to tři dny před konáním voleb; vzhledem k tomu, že do parlamentních voleb v roce 2023 se opět vměšovalo Rusko, které provádělo dezinformační kampaně; vzhledem k tomu, že Peter Pellegrini je nyní zvoleným slovenským prezidentem a měl by se ujmout úřadu v červnu 2024;

V.  vzhledem k tomu, že po zprávách o rozsáhlé pomoci, kterou lotyšská poslankyně EP poskytovala ruským zpravodajským službám, zahájil Parlament vlastní správní šetření, jehož výsledkem bylo, že předsedkyně Metsolová uložila dotčené poslankyni sankci, která zahrnovala ztrátu nároku na příspěvek na pobyt na dobu pěti dní ve výši 1 750 EUR a zákaz zastupovat Parlament v určitých funkcích až do konce tohoto volebního období v červenci;

W.  vzhledem k tomu, že zvláštní výbor Evropského parlamentu pro zahraniční vměšování do demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE a ING2), podrobně rozkryl úsilí a operace vedené Ruskem, jejichž snahou je infiltrovat se do evropských demokracií a evropských orgánů, ovlivňovat je a zasahovat do jejich fungování;

X.  vzhledem k tomu, že některé politické skupiny se neúspěšně snažily znemožnit, aby byl mandát zvláštního výboru ING2 rozšířen na všechny formy korupce a zahraničního vměšování v Evropském parlamentu, a místo toho prosazovaly vytvoření vyšetřovacího výboru, který by se zabýval pouze kauzou „Qatargate“;

Y.  vzhledem k tomu, že i když se poslanci stávají terčem špionážního softwaru pravidelně, jak ukázala nedávná odhalení útoků na dva poslance a jednoho zaměstnance parlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu, v období před volbami do Evropského parlamentu se množství kybernetických útoků a zahraničního vměšování zaměřených na činnost Evropského parlamentu prudce zvýšilo;

Z.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament v září 2023 v návaznosti na odhalení, která byla učiněna v kauze Qatargate, aktualizoval a významně zpřísnil svůj interní rámec pro zajištění integrity, mimo jiné prostřednictvím důkladné revize jednacího řádu, kodexu chování poslanců Evropského parlamentu a příslušných rozhodnutí předsednictva; vzhledem k tomu, že revidovaný kodex chování stanoví, že každému zvolenému poslanci EP, u něhož bylo zjištěno porušení pravidel transparentnosti, může předseda Evropského parlamentu uložit sankci;

AA.  vzhledem k tomu, že je nesmírně důležité bojovat proti šíření dezinformací a zahraničnímu vměšování do evropské demokracie a přijmout další opatření na ochranu práva evropských občanů na přesné a důvěryhodné zdroje zpráv a na ochranu evropského informačního prostředí před manipulací ze strany autoritářských režimů; vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic nedávno předložila dvanáct návrhů týkajících se nové dohody o právu na informace;

AB.  vzhledem k tomu, že v závěrech ze zasedání Evropské rady ze dne 17. dubna 2024 se uvádí, že „v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu Evropská rada zdůrazňuje odhodlání Unie a jejích členských států pozorně sledovat a omezovat veškerá rizika vyplývající z dezinformací, mimo jiné prostřednictvím umělé inteligence, jakož i zahraniční manipulace s informacemi a vměšování do volebních procesů,“ a že „Evropská rada vyzývá orgány EU a vnitrostátní orgány ke spolupráci na těchto záležitostech“;

AC.  vzhledem k tomu, že poslanci EP vyzvali předsedkyni Metsolovou, aby požadovala urychlené vyšetření ruských pokusů o vměšování před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že dosud nepřišla žádná odpověď;

1.  je zděšen věrohodnými zprávami o tom, že poslanci EP dostali zaplaceno za šíření ruské propagandy a za podporu ruského úsilí o vytvoření závislostního systému prostřednictvím evropských politických stran, které pak fungují jako hlásná trouba kremelské propagandy;

2.  vyjadřuje své rozhořčení nad vystupováním poslanců EP v rámci proruské platformy Voice of Europe, zatímco Rusko vede nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině; zdůrazňuje, že většina názorů, které poslanci EP na platformě Voice of Europe vyjádřili, neodpovídají tomu, jak smýšlí naprostá většina poslanců EP, kteří v drtivé míře nezákonnou invazi Ruska na Ukrajinu, použití taktiky hybridní války proti evropské demokracii a jeho další agresivní a protidemokratická politická rozhodnutí v uplynulých letech odsuzují;

3.  důrazně odsuzuje všechny pokusy, včetně pokusů Ruské federace, narušit fungování evropských demokratických procesů a zdůrazňuje, že tato taktika musí mít následky; vyzývá politické vedení EU a jejích členských států, aby se konečně s potřebnou naléhavostí a rozhodností těmito ruskými snahami zabývalo; opakuje svou výzvu členským státům, aby dále rozvíjely a zdokonalily soubory sankcí přijatých proti Ruské federaci s cílem efektivněji omezit možnosti Ruské federace vést útočnou válku a odstranit nedostatky v prosazování restriktivních opatření, která jsou v současné době v platnosti; opakuje svou výzvu k zavedení sankčního režimu proti všem, kteří se dopouštějí zlovolné zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování;

4.  je zděšen nedávnými věrohodnými zprávami, že Petr Bystroň, přední člen Alternativy pro Německo (skupina ID) a poslanec německého Spolkového sněmu, přijal platby ve výši až 25 000 EUR za šíření proruské propagandy;

5.  dále vyjadřuje znepokojení nad tím, že poslance EP za Alternativu pro Německo Maximiliana Kraha vyslýchala v nedávné době FBI, a Alternativu pro Německo vyzývá, aby neprodleně veřejně deklarovala své finanční vztahy s Kremlem a aby zveřejnila účel a přesnou výši všech plateb pocházejících ze zdrojů napojených na Kreml; dále vyjadřuje hluboké znepokojení nad zatčením asistenta poslance EP Kraha dne 23. dubna 2024 na základě závažných obvinění ze špionáže pro Čínu;

6.  je mimořádně znepokojen nedávnými zprávami ze 17. dubna 2024 o dvou údajných ruských špionech s dvojí německo-ruskou státní příslušností, kteří byli zatčeni v Bavorsku poté, co byli obviněni z průzkumu cílů pro potenciální útoky a sabotážní operace, včetně útoků na vojenská zařízení; opakuje své vážné znepokojení nad rozsahem ruských špionážních aktivit v Německu a dalších zemích, jako je Polsko, kde byly podobné aktivity odhaleny v březnu 2023, a znovu důrazně vyzývá k rozhodné reakci na hrozbu, kterou představují ruští agenti působící v Německu i mimo něj;

7.  důrazně odsuzuje praktiky Ruska, které využívá nelegální přistěhovalce k destabilizaci sousedních členských států tím, že migranty vytlačuje na území EU, zejména do Polska, Litvy, Lotyšska a Finska;

8.  je stejně tak znepokojen zatčením tří Němců, kteří byli 22. dubna 2024 zadrženi pro podezření ze spolupráce s čínským ministerstvem státní bezpečnosti, jejímž cílem bylo předání technologie, která by mohla být použita pro vojenské účely; opakuje své předchozí výzvy členským státům, aby účinněji bojovaly proti všem aspektům špionáže v EU, což musí zahrnovat také lepší ochranu kritické infrastruktury a otevřenou a jasnou konfrontaci se státy, které špionáž provádějí; zdůrazňuje, že tyto odhalené případy špionáže jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce a představují vážnou hrozbu pro naši bezpečnost a demokracii;

9.  důrazně odsuzuje znepokojivé odhalení, které v únoru přinesla renomovaná německá média, podle nichž měl být zaměstnanec pracující pro poslance německého Spolkového sněmu za stranu Alternativu pro Německo kontaktní osobou ruské zpravodajské služby FSB, což vyvolává vážné obavy z možného zahraničního vlivu na německou politickou scénu; dále důrazně odsuzuje skutečnost, že u téže osoby byla při vstupu do Německa z Ruska při kontrolách německými orgány opakovaně nalezena hotovost ve výši 9 000 EUR;

10.  vyzývá EU a členské státy, aby se připojily k sankcím uvaleným českou vládou na platformu Voice of Europe a Viktora Medvedčuka a Arťoma Marčevského; vyjadřuje politování nad tím, že se platformě Voice of Europe podařilo od 11. dubna 2024 z Kazachstánu obnovit provoz; vyzývá členské státy, aby zajistily, že platforma Voice of Europe nebude v Evropské unii přístupná; dále konstatuje, že byla pozastavena platnost průkazů opravňujících zástupce Voice of Europe ke vstupu do prostor Evropského parlamentu;

11.  zavazuje se, že bude vnitrostátním orgánům poskytovat plnou podporu a součinnost při vyšetřování jednání dotčených poslanců EP; oceňuje, že belgické orgány zahájily vyšetřování podezření na ruské vměšování do evropských voleb, a vyzývá příslušné členské státy, aby rozhodly, zda lze dotyčné poslance EP trestně stíhat podle příslušného trestního práva; vyzývá k posílení spolupráce v oblasti soudnictví a vymáhání práva s mezinárodními partnery s cílem usnadnit odhalování, vyšetřování a stíhání nadnárodní trestné činnosti a sítí nepřátelských zahraničních aktérů podporujících korupční praktiky, jejichž cílem je zasáhnout do evropských voleb a oslabit demokracii v EU; zavazuje se k plné podpoře a součinnosti v této věci; vyzývá příslušné parlamentní orgány, aby vyvinuly veškeré úsilí a zajistily včasné rozhodnutí o žádosti o zbavení poslanců EP imunity, kdykoli takovou žádost obdrží; žádá tyto orgány, aby se co nejdříve po svých ustavujících schůzích po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu sešly, aby mohly neprodleně zahájit řízení, pokud takové žádosti obdrží; je i nadále připraven dále zlepšovat svá vnitřní pravidla v oblasti etiky založená na nejvyšších standardech a svůj rámec dohledu a odpovědnosti, jakož i sankční mechanismy v případě zjištění porušení rámce pro zajištění integrity Parlamentu; žádá, aby byla věnována maximální pozornost doporučením k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci, která byla přijata dne 13. července 2023, a důslednému provádění nových pravidel Parlamentu týkajících se transparentnosti a integrity, která byla přijata v září 2023, a rovněž monitorování všech interních kodexů chování Parlamentu a rozhodnutí schválených jeho předsednictvem, zejména pokud jde o interakci se třetími zeměmi;

12.  vítá postoupení případů dotyčných poslanců EP poradnímu výboru pro kodex chování; zavazuje se, že bude v plném rozsahu uplatňovat svůj platný interní sankční rámec, a požaduje, aby byla zjištěna a zveřejněna jména všech stávajících poslanců EP nebo kandidátů pro nadcházející evropské volby, kteří přijali peníze od ruské vlády nebo jejích prostředníků nebo jimi byli korumpováni; konstatuje, že k těmto údajným skutkům došlo ještě před nedávným schválením reformy rámce pro zajištění integrity Parlamentu; domnívá se, že pravidla by sama o sobě údajnému zavrženíhodnému jednání poslanců EP nezabránila; je nicméně i do budoucna připraven dále vyhodnocovat a zdokonalovat fungování a ukládání postihů podle rámce pro zajištění integrity Parlamentu, který byl posílen v důsledku kauzy Qatargate;

13.  vítá výzvu k urychlenému svolání zasedání Eurojustu, jež požaduje belgický premiér Alexander De Croo; dále vítá požadavek na posouzení a případné rozšíření mandátu Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Úřadu evropského veřejného žalobce, aby mohly tyto kauzy stíhat; vítá rovněž dohodu o zřízení dočasné krizové pracovní skupiny pro potírání snah Ruska zasahovat do nadcházejících evropských voleb, kterou avizovalo belgické předsednictví, a zdůrazňuje, že v souvislosti s těmito evropskými volbami musí všechny vnitrostátní orgány a orgány EU zintenzívnit úsilí v boji proti zahraničnímu vměšování, aby byla zajištěna plná integrita těchto důležitých voleb; v tomto ohledu zdůrazňuje, že svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a dodržování práva jsou ve všech demokratických procesech stejně důležité a nelze je svévolně omezovat;

14.  znovu odsuzuje minulá politická partnerství mezi krajně pravicovými stranami v Evropě a ruským vedením, jako byla bankovní půjčka pro stranu Le Penové ve Francii, dohoda o partnerství mezi Svobodnou stranou Rakouska a Putinovou stranou Jednotné Rusko, jakož i četná setkání a výměny mezi zvolenými poslanci EP, včetně vedení Alternativy pro Německo;

15.  vyjadřuje znepokojení nad rakouskou špionážní kauzou, v níž je bývalý pracovník rakouských zpravodajských služeb Egisto Ott, který je údajně úzce spjat s politikem Svobodné strany Rakouska Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a z nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských veřejných činitelů ruským zpravodajským službám;

16.  vyjadřuje znepokojení nad věrohodnými zprávami o narůstajících snahách Ruska zasahovat do nadcházejících voleb do bulharského národního parlamentu, které se uskuteční 9. června 2024; vyjadřuje vážné obavy ohledně existence a ruské kontroly sítě dezinformačních agentů působících na sociálních sítích, v tradičních médiích, akademické obci, nevládních organizacích a politických stranách; je extrémně znepokojen tím, že ruské orgány v současnosti vlastní na území Bulharska řadu nemovitostí, z nichž některé mají strategický význam, a že tyto nemovitosti slouží jako centra ruského vlivu a páky na demokratické procesy v této zemi;

17.  vyjadřuje vážné znepokojení nad řadou politik a postojů maďarské vlády, která se pod vedením svého předsedy Orbána při mnoha klíčových příležitostech přiklonila k Rusku nebo Číně;

18.  odsuzuje účast Ruska na dezinformačních kampaních a údajné intenzivní kontakty a četná setkání agentů odpovědných za ruské vměšování s jednou z katalánských separatistických skupin; navrhuje, aby Evropské centrum pro ochranu proti hybridním hrozbám v Helsinkách vypracovalo studii; vyzývá příslušné soudní orgány, aby účinně vyšetřily kontakty poslanců EP, kteří jsou údajně napojeni na Kreml a jsou spojováni se snahami Ruska o destabilizaci a vměšování v EU a jejích členských státech; odsuzuje všechny útoky na soudce, kteří případy vměšování vyšetřují;

19.  je přesvědčen, že stávající obvinění mohou představovat jednání, na něž se podle kodexu chování EP vztahují sankce, a pokud se potvrdí, je třeba na ně co nejdůrazněji reagovat; zdůrazňuje, že je důležité bezodkladně provést důkladné interní šetření všech podezření na zahraniční vměšování ze strany Ruska a dalších zemí; rovněž zdůrazňuje, že tato odhalení jsou součástí širšího modelu ruského zasahování, jak upozorňují zvláštní výbory INGE a ING2 ve svých závěrečných zprávách;

20.  domnívá se, že obvinění týkající se dotyčných poslanců poukazují na potřebu posílit v Evropském parlamentu kulturu bezpečnosti; opakuje proto svou výzvu k plnému provedení doporučení obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci, včetně povinného bezpečnostního školení pro poslance a zaměstnance EP, vhodné bezpečnostní prověrky a posílené kontroly zaměstnanců, zejména těch, kteří se účastní neveřejných jednání; zdůrazňuje, že řada vnitrostátních parlamentů a mezinárodních organizací již má v této oblasti legitimní a fungující systémy, a vyzývá k posouzení osvědčených postupů;

21.  vyzývá Parlament, aby zavedl pravidelná účinná školení v oblasti bezpečnosti, vměšování, etických norem, dodržování pravidel a bezúhonnosti, která by byla povinná pro všechny poslance a jejich kanceláře a pro všechny zaměstnance Parlamentu, aby se zvýšilo jejich povědomí o tom, že jsou potenciálními cíli zahraničních státních i nestátních subjektů; vyzývá útvary Parlamentu, aby zavedly účinné systémy monitorování a dohledu s cílem odhalovat zahraniční vměšování, aniž by byl narušen svobodný výkon mandátu poslanců EP;

22.  připomíná, že zahraniční vměšování je systémovou hrozbou, které je třeba důrazně čelit; dále připomíná, že ačkoli Rusko zůstává hlavním původcem zahraničního vměšování a dezinformací v Evropské unii, tyto kampaně vedou i jiné země; zdůrazňuje, že reakce EU na tyto hrozby může být účinná pouze tehdy, pokud bude založena na průřezovém, uceleném a dlouhodobém politickém přístupu, který budou společně uplatňovat EU i její členské státy; je odhodlán i nadále bojovat proti zahraničnímu vměšování do záležitostí EU v následujících letech, mimo jiné prostřednictvím specializovaného parlamentního subjektu; zdůrazňuje, že ostražitost a ochrana před zahraničním vměšováním jsou nezbytné zejména v období před letošními volbami do Evropského parlamentu;

23.  upozorňuje na klíčové právní předpisy týkající se svobody médií a digitálních práv, které Evropská unie přijala v posledních letech, jako je Evropský akt o svobodě médií, akt o umělé inteligenci nebo nařízení o digitálních službách; zdůrazňuje však, že je třeba přijmout další opatření k zastavení šíření zlovolných dezinformací na internetu a k ochraně práva evropských občanů na spolehlivé zpravodajství;

24.  vítá přijetí legislativního balíčku o boji proti praní peněz a financování terorismu, který zahrnuje nová pravidla na úrovni EU, jejichž cílem je řešit rizika praní peněz související s politicky exponovanými osobami;

25.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby do připravovaného 14. balíčku sankcí zahrnuly nové sdělovací prostředky podporované Kremlem a další vysílací a mediální organizace a jednotlivce odpovědné za propagandu a dezinformační kampaně v EU;

26.  zdůrazňuje velmi důležitou úlohu investigativní žurnalistiky při odhalování pokusů o zahraniční vměšování a skrytých činností; znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily dostatečné a udržitelné financování investigativní žurnalistiky; důrazně odsuzuje rozsáhlou dezinformační kampaň, kterou v lednu odhalilo německé ministerstvo zahraničních věcí a kterou údajně organizuje Rusko na platformě X (dříve Twitter) s cílem manipulovat veřejným míněním;

27.  důrazně odsuzuje soustavné snahy Ruska zneužívat a falšovat historické vzpomínky na nejtragičtější období Evropy, jako je teror nacistického režimu, ve snaze ospravedlnit svou současnou brutální, nezákonnou a nelidskou agresi a expanzivní politiku, a také jeho pokusy systematicky šířit nepravdivý výklad dějin;

28.  trvá na tom, že je třeba více chránit evropské informační prostředí a právo občanů EU na přístup ke spolehlivým informacím; připomíná, že jak Parlament uvedl ve svých předchozích zprávách, je třeba zavést „reciproční doložky“, podle nichž by byl evropský informační prostor otevřen třetím zemím jen natolik, nakolik by měla evropská média přístup do informačního prostoru těchto zemí; zdůrazňuje, že sdělovací prostředky pracující pro nepřátelské a autoritářské režimy by neměly mít přístup do prostor Evropského parlamentu; trvá na tom, že označování na platformách by mělo jít nad rámec identifikace tzv. „deep fake“ videí, kdy by se mělo zavést také pozitivní označování pomocí nástrojů vytvořených mediálním odvětvím, jako je například iniciativa Journalism Trust; v této souvislosti vyjadřuje obecnou podporu nové dohodě o právu na informace, kterou navrhla organizace Reportéři bez hranic;

29.  je přesvědčen, že je třeba vyvinout větší úsilí k řádné ochraně evropské demokracie, a důrazně vyzývá vnitrostátní orgány, aby plně informovaly občany příslušných členských států o případu platformy Voice of Europe;

30.  konstatuje, že konečným cílem ruského vměšování je podrýt, rozdělit a oslabit EU a narušit podporu Ukrajiny; zdůrazňuje, že hybridní taktika Ruské federace ani v nejmenším nepomáhá politickým zájmům Ruska v rámci EU, ale naopak vytváří další impuls pro neochvějnou podporu EU Ukrajině v její obraně proti nelegálnímu okupantovi;

31.  zdůrazňuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině odhalila, jak obrovský je rozsah zahraniční manipulace s informacemi v EU a v jejím bezprostředním sousedství, konkrétně v zemích západního Balkánu a Východního partnerství; vyzývá EU a její sousední země, aby posílily svou spolupráci v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám a také v oblasti kybernetické bezpečnosti;

32.  vyzývá Evropskou unii k ostražitosti v souvislosti s pokusy jakékoli třetí země, včetně Ruska, nepřiměřeně ovlivňovat její demokratické procesy; upozorňuje Ruskou federaci, že hybridní dezinformační kampaně, kybernetické útoky a vlivové operace již naplňují podstatu závažných útoků na evropskou demokracii a že jakákoli fyzická akce na evropské půdě by představovala dramatickou eskalaci; vyzývá členské státy, aby odhalovaly a vyšetřovaly ruské pokusy o sabotáž kritické infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba posílit záruky na ochranu volební infrastruktury, která je před volbami a v jejich průběhu vůči fyzickým útokům a kybernetickým útokům obzvláště zranitelná;

33.  připomíná, že i v případě, kdy právní předpisy omezují zdroje politického financování, našly ruské subjekty způsoby, jak je obejít, a nabídly podporu svým spojencům; připomíná zejména doklady o úvěrech od zahraničních bank (například v případě strany Front national ve Francii v roce 2016), o kupních a obchodních smlouvách (například smlouvách, o nichž informovaly Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung dne 17. května 2019 ve spojitosti se stranou FPÖ a informační portál Buzzfeed a týdeník L’Espresso dne 10. července 2019 ve spojitosti se stranou Lega per Salvini Premier v Itálii) a o zprostředkování finančních aktivit (jak uvedl britský tisk v souvislosti s kampaní Leave.eu);

34.  odsuzuje skutečnost, že terčem kampaní zahraničního vměšování jsou často konkrétní menšiny a zranitelné skupiny, a konstatuje, že zaměření na tyto menšiny slouží širšímu cíli, kterým je oslabit přitažlivost demokratických a rovnoprávných společností;

35.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2024)0079). (2) Přijaté texty, P9_TA(2023)0292. (3) Úř. věst. C, C/2023/1226, 21.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1226/oj. (4) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61. (5) Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 18. (6) Úř. věst. C 125, 18.3.2022, s. 2. (7) Evropská komise, Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, „Akt o digitálních službách: – Uplatňování rámce pro řízení rizik na ruské dezinformační kampaně“, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2759/764631.