Rozhodnutí Evropského parlamentu nevznést námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 28. února 2024, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 a nařízení Rady (ES) č. 111/2005, pokud jde o zařazení prekursoru drog isopropylidenu [2-(3,4-methylendioxyfenyl)acetyl]malonátu (IMDPAM) a dalších látek na seznam uvedených látek (C(2024)01219 - 2024/2606(DEA))

P9_TA(2024)0314 B9-0213/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2024)01219),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 13. března 2024, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci předsedovi Konference předsedů výborů,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog (1), a zejména na čl. 15a čl. 15 a odst. 5 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004(2), kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Unií a třetími zeměmi, a zejména na čl. 30a a čl. 30b odst. 5 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 23. dubna 2024, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že legislativní rámec EU týkající se opatření pro kontrolu přístupu k látkám používaným při výrobě nelegálních drog musí být průběžně aktualizován, aby se zabránilo šíření tzv. „prekurzorů na zakázku“, což jsou chemické prekurzory blízce příbuzné tradičním drogám a vytvořené za účelem obejít stávající pravidla;

B.  vzhledem k tomu, že sodná sůl isopropylidanu (2-(3,4-methylendioxyfenyl)acetyl)malonátu (IMDPAM) byla označena za nově vyvinutý prekursor drog používaný při výrobě MDMA (3,4-methylendioxymetamfetaminu), obecně známého jako „extáze“;

C.  vzhledem k tomu, že při výrobě nedovolených drog, jako je MDMA, metamfetaminu a amfetaminu bylo identifikováno sedm esterů 2-methyl-3-fenyloxiran-2-karboxylové kyseliny (BMK glycidové kyseliny) a šest esterů 3-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-methyloxiran-2-karboxylové kyseliny (PMK glycidové kyseliny) jako možné náhrady BMK glycidové kyseliny a PMK glycidové kyseliny, jež jsou kontrolovanými prekurzory podle právních předpisů EU.

D.  vzhledem k tomu, že je nezbytné změnit seznam uvedených látek uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 273/2004 a v příloze nařízení (ES) č. 111/2005 tak, aby IMDPAM a identifikované estery BMK glycidové kyseliny a PMK glycidové kyseliny podléhaly harmonizovaným kontrolním a monitorovacím opatřením stanoveným těmito nařízeními;

E.  vzhledem k tomu, že opatření ke kontrole přístupu k nově uvedeným látkám podle nařízení (ES) č. 273/2004 a (ES) č. 111/2005 by měla vstoupit v platnost co nejdříve, aby se zabránilo užívání těchto prekursorů drog pro výrobu nedovolených drog a jejich uvádění na trh;

F.  vzhledem k tomu, že v plánu EU pro boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti (COM(2023)0641) se Evropská komise zavázala, že ve spolupráci s Parlamentem a Radou vynaloží veškeré úsilí, aby urychlila postup přijímání budoucích aktů v přenesené pravomoci, které zařadí další látky na seznam podle nařízení (ES) č. 273/2004 a (ES) č. 111/2005;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 47, 18.2.2004, s. 1. (2) Úř. věst. L 22, 26.1.2005, s. 1.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o změnách jednacího řádu Parlamentu týkajících se vzdělávání v oblasti předcházení konfliktům a obtěžování na pracovišti a řádného vedení kanceláře (2024/2006(REG))

P9_TA(2024)0315 A9-0163/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 236 a 237 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9‑0163/2024),

1.  rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

2.  rozhoduje, že změny vstupují v platnost dnem 16. července 2024;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby pro informaci předala toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Platné znění   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 10 – odst. 6 – pododstavec 2 Pokud poslanec nepodepsal prohlášení týkající se tohoto kodexu, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, ani se nemůže účastnit oficiální delegace či interinstitucionálních jednání. Poslanec nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem ani se nemůže účastnit oficiální delegace či interinstitucionálních jednání, pokud: a)  nepodepsal prohlášení, v němž potvrdí svůj závazek dodržovat tento kodex, včetně absolvování specializovaného školení pořádané pro poslance Parlamentem o předcházení konfliktům a obtěžování na pracovišti a o řádném vedení kanceláře; nebo b)  nedokončil školení uvedené v písmenu a) ve lhůtě a za podmínek stanovených v uvedeném kodexu. Pozměňovací návrhy 4 a 10 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 176 – odst. 1 – pododstavec 3 Ve vztahu k čl. 10 odst. 6 může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku až poté, co bylo v souladu s příslušnými interními administrativními postupy pro obtěžování a jeho prevenci zjištěno, že došlo k obtěžování. Ve vztahu k čl. 10 odst. 6 pokud jde o zákaz veškerého psychického nebo sexuálního obtěžování stanovený v prvním pododstavci uvedeného odstavce, může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku až poté, co bylo v souladu s příslušnými interními administrativními postupy pro obtěžování a jeho prevenci zjištěno, že došlo k obtěžování. Pozměňovací návrh 6 Jednací řád Parlamentu Příloha II – bod 5 5.   V případě potřeby budou poslanci neprodleně a plně spolupracovat při využití postupů zavedených pro řešení konfliktních situací nebo obtěžování (psychologického či sexuálního), včetně okamžité reakce na jakékoli obvinění z obtěžování. Poslanci by se měli účastnit specializovaného jim určeného vzdělávání o předcházení konfliktům a obtěžování na pracovišti a o řádném vedení kanceláře. 5.   V případě potřeby budou poslanci plně spolupracovat v souladu s postupy stanovenými předsednictvem za účelem řešení konfliktních situací nebo obtěžování (psychického či sexuálního), včetně okamžité reakce na jakékoli obvinění z obtěžování. Poslanci, kteří tak dosud neučinili, se zúčastní specializovaného školení pořádaného pro poslance Parlamentem o předcházení konfliktům a obtěžování na pracovišti a o řádném vedení kanceláře. Toto školení musí být absolvováno během prvních šesti měsíců funkčního období poslance, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů. Potvrzení o absolvování tohoto školení jednotlivými poslanci budou zveřejněna na internetových stránkách Parlamentu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. března 2024, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, pokud jde o definici „umělých nanomateriálů“ (C(2024)01612 – 2024/2691(DEA))

P9_TA(2024)0316 B9-0225/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. března 2024, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, pokud jde o definici „umělých nanomateriálů“ (C(2024)01612),

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001(1), a zejména na článek 31 a čl. 32 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004(2), a zejména na čl. 18 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách(3),

–  s ohledem na seznamy Unie vytvořené nařízením Komise (EU) č. 1129/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 vytvořením seznamu potravinářských přídatných látek Unie(4) a nařízením Komise (EU) č. 1130/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách zavedením seznamu potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, potravinářských aromatech a živinách(5),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 257/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách(6),

–  s ohledem na čl. 111 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být v zájmu zajištění informovanosti spotřebitelů všechny složky potravin vyskytující se v podobě umělých nanomateriálů jasně uvedeny v seznamu složek potravin; vzhledem k tomu, že v souladu s tím nařízení (EU) č. 1169/2011 vymezuje „umělé nanomateriály“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2015/2283;

B.  vzhledem k tomu, že článek 31 nařízení (EU) 2015/2283 svěřuje v zájmu dosažení cílů uvedeného nařízení Komisi pravomoc prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci upravit a uzpůsobit definici „umělých nanomateriálů“ zmíněnou v uvedeném článku tak, aby odpovídala vědeckotechnickému pokroku či definicím dohodnutým na mezinárodní úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1129/2011 a (EU) č. 1130/2011 stanoví komplexní seznamy Unie, které stanoví potravinářské přídatné látky, jejichž použití bylo povoleno před vstupem nařízení (ES) č. 1333/2008 v platnost, poté co byl přezkoumán jejich soulad s ustanoveními uvedeného nařízení;

Důsledky definice

D.  vzhledem k tomu, že podle definice „umělých nanomateriálů“ uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci se určí, zda je třeba potravinu označit slovem „[nano]“ v seznamu složek, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011;

E.  vzhledem k tomu, že cílem nařízení Komise v přenesené pravomoci je řešit otázky výkladu vyplývající z definice platné v současnosti zavedením objektivních prvků pro určení, zda je nanomateriál „umělý“ či nikoliv, například nahrazením slov „záměrně vyrobený [materiál]“ slovem „vyrobený“;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci stanoví, že částice, které nejsou v pevném stavu, jako jsou micely, lipozomy nebo nanokapičky v emulzi, a složky obsahující méně než 50 % částic menších než 100 nm, se nepovažují za nanomateriál v potravinách;

G.  vzhledem k tomu, že navrhovaná standardní prahová hodnota ve výši 50 % nebo více částic o nanovelikosti je arbitrární a chrání méně než výklad definice uvedené v nařízení (EU) 2015/2283, který uplatňují některé členské státy, například Francie; vzhledem k tomu, že nařízení nebere v úvahu prahovou hodnotu pro početní rozdělení velikosti částic u částic menších než 100 nm;

H.  vzhledem k tomu, že navrhovaná definice by případně vylučovala řadu nanolátek z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1169/2011 a ty by tudíž nepodléhaly povinnosti označit látku slovem „[nano]“; vzhledem k tomu, že Komise v bodě 3 své důvodové zprávy uvádí, že „počet materiálů používaných v potravinách, které mohou obsahovat určitý podíl nanočástic, je omezený a většina, ne-li všechny tyto materiály nejsou nové“ a že „případné dopady aktu v přenesené pravomoci se proto budou týkat pouze velmi omezeného počtu materiálů“;

I.  vzhledem k tomu, že v současné době mohou být v potravinách jako nanomateriály obsaženy právě potravinářské přídatné látky; vzhledem k tomu, že Francouzská národní zdravotní a bezpečnostní agentura (ANSES) zařadila na příslušný seznam 37 nanolátek používaných ve více než 900 potravinových výrobcích(7); vzhledem k tomu, že testy provedené organizacemi spotřebitelů a nevládními organizacemi (Agir pour l’Environnement(8), Que Choisir(9), 60 Millions de consommateurs(10), AVICENN(11) ve Francii, Foodwatch(12) a Bund(13) v Německu, Testachats(14) v Belgii a Altroconsumo(15) v Itálii a OCU ve Španělsku(16)) opakovaně prokázaly přítomnost potravinářských přídatných látek s významným podílem nanočástic, například potravinářské barvivo oxid železa (E172), používané v mléčných výrobcích, pečivu a v některých snídaňových cereáliích, může obsahovat nanočástice pod prahovou hodnotou 50 %; vzhledem k tomu, že z toho vyplývá, že nedostatečné označování některých potravinových složek slovem „[nano]“ je primárně způsobeno nevynucováním současných právních předpisů a v mnohem menší míře pak problémy s výkladem;

J.  vzhledem k tomu, že studie z roku 2020 zadaná Evropskou agenturou pro chemické látky prokázala, že občané požadují lepší označování předmětů každodenní spotřeby obsahujících nanomateriály(17);

Rozpory s doporučeními a nové vědecké poznatky

K.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 12. března 2014 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 12. prosince 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o definici „umělých nanomateriálů“(18), Evropský parlament vyslovil námitky proti velmi podobné definici s toutéž prahovou hodnotou 50 %, která vylučovala všechny potravinářské přídatné látky, jelikož měl za to, že definice „narušuje základní cíl směrnice usilovat o vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů poskytováním základu pro to, aby koneční spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí“; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila nový akt v přenesené pravomoci, ve kterém jeho postoj zohlední;

L.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. října 2020 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (E 171)(19), Evropský parlament vyjádřil námitku k návrhu nařízení Komise, které povoluje šarže potravinářské přídatné látky oxidu titaničitého (E171), které obsahují méně než 50 % částic menších než 100 nm;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučil(20), aby „s ohledem na současnou nejistotu ohledně bezpečnosti byla v doporučení zvážena nižší prahová hodnota pro počet nanočástic, tj. 10 %, u potravinářských použití namísto navrhované hodnoty (50 %)“;

N.  vzhledem k tomu, že akademické organizace, orgány veřejné moci, nevládní spotřebitelské organizace a organizace zabývající se životním prostředím a odbory prosazovaly v procesu konzultací Komise definici, která by zahrnovala všechny materiály, ať už vyrobené, náhodné, nebo přírodní, a standardní prahovou hodnotu ve výši 10 % nebo více částic v početním rozdělení velikosti částic;

O.  vzhledem k tomu, že nové vědecké poznatky a znalosti od roku 2014 potvrzují, že nanomateriály mohou pronikat fyziologickými překážkami a jsou často nebezpečnější než látky o mikro nebo makrovelikosti(21);

P.  vzhledem k tomu, že agentura ANSES v dubnu 2023 zveřejnila podrobnou zprávu(22), ve které uvádí, že definice nanomateriálů stanovená v doporučení Komise ze dne 10. června 2022(23), která slouží jako základ pro přezkum definice „umělých nanomateriálů“ stanovené v nařízení (EU) 2015/2283, v odvětvových nařízeních, zejména v potravinářství, by měla nepříznivý dopad na předcházení zdravotním a environmentálním rizikům; vzhledem k tomu, že agentura ANSES zdůraznila, že prahová hodnota pro počet nanočástic ve výši 50 % zahrnutá v horizontální „[nano]“ definici „nevychází z vědeckých poznatků“, a doporučila stanovení nižšího procentního podílu u této prahové hodnoty;

Q.  vzhledem k tomu, že odhalování nanosložek v potravinách na základě prahové hodnoty pro počet nanočástic ve výši 10 % je proveditelné, jelikož se jedná o mezní hodnotu, kterou v současnosti uplatňuje francouzské Generální ředitelství pro záležitosti spotřebitelů, hospodářskou soutěž a kontrolu podvodů při svých kontrolních činnostech(24);

Zásada předběžné opatrnosti

R.  vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 SFEU stanoví zásadu předběžné opatrnosti jako jednu ze základních zásad EU;

S.  vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

1.  vyslovuje námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Komisi a aby ji informovala, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

3.  domnívá se, že nařízení Komise v přenesené pravomoci není slučitelné s cílem a obsahem nařízení (EU) 2015/2283 a že překračuje přenesené pravomoci svěřené Komisi článkem 31 uvedeného nařízení;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že navrhovaná prahová hodnota ve výši 50 % nebere v potaz technický a vědecký pokrok;

5.  vyzývá Komisi, aby uplatnila zásadu předběžné opatrnosti a zajistila bezpečnost a informování spotřebitelů a aby zohlednila přístup „jedno zdraví“;

6.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1. (2) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18. (3) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16. (4) Úř. věst. L 295, 12.11.2011, s. 1. (5) Úř. věst. L 295, 12.11.2011, s. 178. (6) Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 19. (7) https://www.anses.fr/fr/nanomateriaux-alimentation-premiere-application-methodologie. (8) https://www.agirpourlenvironnement.org/communiques-presse/enquete-exclusive-des-analyses-revelent-la-presence-de-nanoparticules-dans-3980/. (9) https://www.quechoisir.org/enquete-nanoparticules-taille-mini-doutes-maxi-n50748/. (10) https://bibliotheque.60millions-mag.com/detail/publication/detail-top-right/561?issue_id=113421&switch_toc=archive. (11) https://veillenanos.fr/wp-content/uploads/2023/01/Rapport-test-EN-20230113.pdf. (12) https://www.foodwatch.org/de/potenziell-krebserregender-farbstoff-in-backzutaten-von-dr-oetker. (13) https://www.bund.net/fileadmin/user_upload_bund/publikationen/chemie/‌nanotechnologie_in_lebensmitteln_hintergrund.pdf. (14) https://www.test-achats.be/sante/sante-au-quotidien/produits-testes/news/nanoparticules-affichage. (15) https://www.altroconsumo.it/alimentazione/sicurezza-alimentare/news/nanoparticelle. (16) https://www.ocu.org/toda-la-informacion?type=magazine-articles&magazine=ocu%20compra%20maestra&year=2019. (17) https://echa.europa.eu/-/what-do-eu-citizens-think-about-nanomaterials-. (18) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 92. (19) Úř. věst. C 395, 29.3.2021, s. 28. (20) https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/assets/corporatenanotechnology121003.pdf. (21) https://veillenanos.fr/en/dossier/nanos-and-health/nanos-health-risks/. (22) Stanovisko ANSES (2023): Definition of nanomaterials: analysis, challenges and controversies (Definice nanomateriálů: analýza, výzvy a kontroverze), https://www.anses.fr/en/system/files/AP2018SA0168RaEN.pdf. (23) Doporučení Komise ze dne 10. června 2022 o definici nanomateriálu (Úř. věst. C 229, 14.6.2022, s. 1). (24) Anses (2020): Nanomatériaux dans les produits destinés à l’alimentation. Rapport d’expertise collective, https://www.anses.fr/fr/system/files/ERCA2016SA0226Ra.pdf (s. 86).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a nařízení (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013 (COM(2021)0812 – C9-0472/2021 – 2021/0420(COD))	P9_TA(2024)0317 A9-0147/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2021)0812) a na pozměněný návrh (COM(2022)0384),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0472/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. října 2021(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. října 2022(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. února 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0147/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/... o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/1679.)

(1) Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 120. (2) Úř. věst. C 498, 30.12.2022, s. 68.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (COM(2022)0677 – C9-0400/2022 – 2022/0396(COD))	P9_TA(2024)0318 A9-0319/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0677),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0400/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2023(1),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským Senátem, italskou Poslaneckou sněmovnou a italským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. března 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0319/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/… o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2025/40.)

(1) Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 114. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 22. listopadu 2023 (Přijaté texty, P9_TA(2023)0425).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (přepracované znění) (COM(2022)0542 – C9-0364/2022 – 2022/0347(COD))	P9_TA(2024)0319 A9-0233/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0542),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0364/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2023(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. července 2023(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis, který dne 27. června 2023 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle čl. 110 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. března 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 110 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0233/2023),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4) a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/… o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2024/2881.)

(1) Úř. věst. C 146, 27.4.2023, s. 46. (2) Úř. věst. C, C/2023/251, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/251/oj. (3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1. (4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. září 2023 (Přijaté texty P9_TA(2023)0318).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (COM(2022)0459 – C9-0315/2022 – 2022/0278(COD))	P9_TA(2024)0320 A9-0246/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0459),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 114, 21 a 46 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0315/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2022(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2023(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. února 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0246/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/…, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/2747.)

(1) Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 95. (2) Úř. věst. C 157, 3.5.2023, s. 82. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. září 2023 (Přijaté texty P9_TA(2023)0317).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2019/1009 a (EU) č. 305/2011, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu (COM(2022)0461 – C9-0314/2022 – 2022/0279(COD))

P9_TA(2024)0321 A9-0244/2023

OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0461),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0314/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2022(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2023(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. února 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0244/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 305/2011, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2023/988 a (EU) 2023/1230, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, předpoklad shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/2748.)

(1) Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 95. (2) Úř. věst. C 157, 3.5.2023, s. 82.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu (COM(2022)0462 – C9-0313/2022 – 2022/0280(COD))

P9_TA(2024)0322 A9-0245/2023

OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0462),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 91 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0313/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2022(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2023(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. února 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0245/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, předpoklad shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2024/2749.)

(1) Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 95. (2) Úř. věst. C 157, 3.5.2023, s. 82.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (COM(2021)0891 – C9-0473/2021 – 2021/0428(COD))

P9_TA(2024)0323 A9-0280/2023

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0891),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. b) a e) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C9‑0473/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. května 2022(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. října 2022(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. února 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0280/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/1717.)

(1) Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 69. (2) Úř. věst. C 498, 30.12.2022, s. 114.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/413 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (COM(2023)0126 – C9-0034/2023 – 2023/0052(COD))	P9_TA(2024)0324 A9-0396/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0126),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0034/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2023(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0396/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/…, kterou se mění směrnice (EU) 2015/413 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2024/3237.)

(1) Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 154.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich a o změně nařízení (EU) 2017/625 (COM(2023)0411 – C9-0238/2023 – 2023/0226(COD))

P9_TA(2024)0325 A9-0014/2024

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0411),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 43 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C9‑0238/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená kyperským a maďarským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. října 2023(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 17. dubna 2024(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0014/2024),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/... o rostlinách získaných některými technikami přesného šlechtění a potravinách a krmivech z nich a o změně nařízení (EU) 2017/625 a směrnice 98/44/ES [pozm. návrh 292]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 43 a 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Od roku 2001, kdy byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES((4)) o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů (GMO) do životního prostředí, vedl významný pokrok v biotechnologiích k vývoji nových genomických technik (NGT), především technik editace genomu, které umožňují provádět změny genomu na přesně určených místech. Významný pokrok v genetickém inženýrství již přispěl k širokému využití selekce pomocí markerů, která umožňuje identifikovat a mobilizovat zajímavé geny přítomné v rámci biologické rozmanitosti. [pozm. návrh 1]

(1a)   Možnost patentovat nové genomické techniky a výsledky jejich používání může posílit dominantní postavení nadnárodních semenářských podniků, pokud jde o přístup zemědělců k osivu. V situaci, kdy velké podniky již mají monopol na osivo a stále více kontrolují přírodní zdroje, by to připravilo zemědělce o veškerou svobodu jednání tím, že by byli závislí na soukromých podnicích. Z toho důvodu je naprosto zásadní zakázat patenty těchto produktů. [pozm. návrh 167]

(2)  NGT tvoří různorodou skupinu genomických technik, přičemž každá z nich může být využita různými způsoby za účelem dosažení různých výsledků a produktů. Jejich výsledkem mohou být organismy s modifikacemi rovnocennými těm, které lze získat běžnými metodami šlechtění, nebo organismy se složitějšími modifikacemi. Mezi NGT patří cílená mutageneze a cisgenoze (včetně intragenoze), které zavádějí genetické modifikace bez vložení genetického materiálu z nekřížitelných druhů (transgenoze). Spoléhají se pouze na šlechtitelský genofond, tj. na celkovou genetickou informaci, která je k dispozici pro konvenční šlechtění, a to i od vzdáleně příbuzných druhů rostlin, které lze křížit pomocí pokročilých šlechtitelských technik. Techniky cílené mutageneze vedou k modifikaci (modifikacím) sekvence DNA na přesnýchcílených místech genomu určitého organismu. Techniky cisgenoze vedou k tomu, že se do genomu organismu vloží genetický materiál, který se již nachází v šlechtitelském genofondu. Intragenoze je podmnožinou cisgenoze, jejímž výsledkem je vložení přeuspořádané kopie genetického materiálu složené ze dvou nebo více sekvencí DNA, které se již vyskytují v šlechtitelském genofondu. [pozm. návrh 2]

(3)  Probíhá veřejný i soukromý výzkum s využitím NGT na širším okruhu plodin a znaků ve srovnání s těmi, které byly získány transgenními technikami povolenými v Unii nebo po celém světě ((5)). Patří sem rostliny se zvýšenou tolerancí nebo odolností vůči chorobám rostlin a škůdcům, rostliny s tolerancí vůči herbicidům, rostliny se zvýšenou tolerancí nebo odolností vůči účinkům změny klimatu a environmentálním stresům, lepší účinností využití živin a vody, rostliny s vyššími výnosy a odolností a lepšími kvalitativními vlastnostmi. Tyto typy nových rostlin spolu s poměrně snadnou a rychlou použitelností těchto nových technik by mohly být přínosné pro zemědělce, spotřebitele i životní prostředí. NGT tak mají potenciál přispět k cílům v oblasti inovací a udržitelnosti obsaženým v Zelené dohodě pro Evropu ((6)) a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ ((7)), Strategii v oblasti biologické rozmanitosti ((8)) a strategii pro přizpůsobení se změně klimatu ((9)), ke globálnímu potravinovému zabezpečení ((10)), strategii pro biohospodářství ((11)) a strategické autonomii Unie ((12)). [pozm. návrh 3]

(4)  Záměrné uvolňování organismů získaných pomocí NGT do životního prostředí, včetně produktů, které tyto organismy obsahují nebo z nich sestávají, jakož i uvádění potravin a krmiv vyrobených z těchto organismů na trh, podléhá směrnici 2001/18/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003((13)) a v případě potravin a krmiv rovněž nařízení (ES) č. 1829/2003((14)), zatímco uzavřené nakládání s rostlinnými buňkami podléhá směrnici 2009/1/ES a přeshraniční přesuny NGT rostlin do třetích zemí upravuje nařízení (ES) č. 1946/2003 (dále jen „právní předpisy Unie o GMO“).

(5)  V rozsudku ve věci C-528/16 Confédération paysanne a další(15) Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že GMO získané novými technikami/metodami mutageneze, jež se objevily nebo byly většinově vyvinuty po přijetí směrnice 2001/18/ES, nelze považovat za vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice.

(6)  Rada v rozhodnutí (EU) 2019/1904(16) požádala Komisi, aby s ohledem na tento rozsudek předložila do 30. dubna 2021 studii, pokud jde o status nových genomických technik podle práva Unie, a případně návrh (doprovázený posouzením dopadů) v závislosti na výsledcích studie.

(7)  Studie Komise o nových genomických technikách ((17)) dospěla k závěru, že právní předpisy Unie o GMO nejsou vhodné pro účely regulace záměrného uvolňování rostlin získaných některými NGT a uvádění souvisejících produktů, včetně potravin a krmiv, na trh. Studie dospěla zejména k závěru, že požadavky týkající se postupu povolování a hodnocení rizik pro GMO podle právních předpisů Unie o GMO nejsou přizpůsobeny rozmanitosti potenciálních organismů a produktů, které lze získat pomocí některých NGT, konkrétně cílené mutageneze a cisgenoze (včetně intragenoze), přičemž tyto požadavky mohou být nepřiměřené nebo nevhodné. Studie ukázala, že toto platí zejména pro rostliny získané těmito technikami, a to vzhledem k množství vědeckých důkazů, které jsou již k dispozici, zejména o jejich bezpečnosti. Kromě toho je obtížné právní předpisy Unie týkající se GMO u rostlin získaných cílenou mutagenezí a cisgenozí a u souvisejících produktů provádět a prosazovat. V některých případech jsou genetické modifikace zavedené těmito technikami analytickými metodami nerozlišitelné od přirozených mutací nebo od genetických modifikací zavedených konvenčními šlechtitelskými technikami, zatímco u genetických modifikací zavedených transgenozí je rozlišení obecně možné. Právní předpisy Unie o GMO rovněž neprospívají vývoji inovativních a prospěšných produktů, které by mohly přispět k udržitelnosti, potravinovému zabezpečení a odolnosti zemědělsko-potravinářského řetězce.

(8)  Je proto nezbytné přijmout zvláštní právní rámec pro GMO získané cílenou mutagenezí a cisgenozí a související produkty, pokud jsou záměrně uvolňovány do životního prostředí nebo uváděny na trh.

(9)  Na základě současných vědeckých a technických poznatků, zejména pokud jde o bezpečnostní aspekty, by se toto nařízení mělo omezit na GMO, které jsou rostlinami, tj. organismy z taxonomických skupin Archaeplastida nebo Phaeophyceae, s výjimkou mikroorganismů, hub a živočichů, u nichž jsou. Dostupné poznatky omezenějšío dalších organismech, jako jsou mikroorganismy, houby a živočichové, by měly být přezkoumány s ohledem na budoucí legislativní iniciativy v této oblasti. Ze stejného důvodu by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na rostliny získané některými NGT: cílenou mutagenezí a cisgenozí (včetně intragenoze) (dále jen „NGT rostliny“), nikoli však jinými novými genomickými technikami. Tyto NGT rostliny nenesou genetický materiál z nekřížitelných druhů. GMO získané jinými novými genomickými technikami, které do organismu vnášejí genetický materiál z nekřížitelných druhů (transgenoze), by se měly nadále řídit pouze právními předpisy Unie o GMO vzhledem k tomu, že výsledné rostliny mohou nést specifická rizika spojená s transgenem. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by v současné době bylo třeba upravit stávající požadavky právních předpisů Unie o GMO, které se týkají GMO získaných transgenozí. [pozm. návrh 5]

(10)  Právní rámec pro NGT rostliny by měl – s plným ohledem na zásadu předběžné opatrnosti – sdílet cíle právních předpisů Unie o GMO za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí a dobrého fungování vnitřního trhu s dotčenými rostlinami a produkty a zároveň řešit specifičnost NGT rostlin. Tento právní rámec by měl umožnit vývoj a uvádění na trh rostlin, potravin a krmiv, které obsahují NGT rostliny, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobené, a jiných produktů, které obsahují NGT rostliny nebo z nich sestávají (dále jen „NGT produkty“), aby přispíval k cílům v oblasti inovací a udržitelnosti v rámci Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a posiloval konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví Unie na unijní i světové úrovni. [pozm. návrh 6]

(11)  Ve vztahu k právním předpisům Unie o GMO toto nařízení představuje lex specialis. Zavádí zvláštní ustanovení pro NGT rostliny a NGT produkty. V případech, kdy však toto nařízení nestanoví žádná zvláštní pravidla, by se na NGT rostliny a produkty (včetně potravin a krmiv) z nich získané měly i nadále vztahovat požadavky právních předpisů Unie o GMO a pravidla týkající se GMO v odvětvových právních předpisech, například nařízení (EU) 2017/625 o úředních kontrolách nebo právní předpisy o některých produktech, jako je rozmnožovací materiál rostlin a reprodukční materiál lesních dřevin. [pozm. návrh 7]

(12)  Potenciální rizika NGT rostlin jsou různá, od rizikových profilů podobných konvenčně vyšlechtěným rostlinám až po různé typy a stupně nebezpečí a rizik, které mohou být podobné rizikům u rostlin získaných transgenozí. Toto nařízení by proto mělo stanovit zvláštní pravidla pro úpravu požadavků týkajících se hodnocení rizik a řízení rizik v závislosti na možných rizicích, která představují NGT rostliny a NGT produkty, nebo na neexistenci těchto rizik.

(13)  Toto nařízení by mělo rozlišovat mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin.

(13a)   NGT rostliny, které mají potenciál přetrvávat, rozmnožovat se nebo se šířit v životním prostředí, ať už na polích nebo mimo ně, by měly být hodnoceny s největší pozorností s ohledem na dopad těchto rostlin na přírodu a životní prostředí. [pozm. návrh 8]

(14)  K NGT rostlinám, které by se mohly vyskytovat i přirozeně nebo by mohly být získány konvenčními šlechtitelskými technikami, a k jejich potomstvu získanému konvenčními šlechtitelskými technikami (dále jen „NGT rostliny kategorie 1“) by se mělo přistupovat jako k rostlinám, které se vyskytly přirozeně nebo byly vytvořeny konvenčními šlechtitelskými technikami, vzhledem k tomu, že jsou rovnocenné a jejich rizika jsou srovnatelná, a tím se plně odchýlit od právních předpisů Unie o GMO a požadavků souvisejících s GMO v odvětvových právních předpisech. Aby byla zajištěna právní jistota, mělo by toto nařízení stanovit kritéria pro určení, zda je NGT rostlina rovnocenná přirozeně se vyskytujícím nebo konvenčně vyšlechtěným rostlinám, a stanovit postup, kterým příslušné orgány před uvolněním NGT rostlin nebo produktů nebo jejich uvedením na trh splnění těchto kritérií ověří a přijmou o něm rozhodnutí. Tato kritéria by měla být objektivní a vědecky podložená. Měla by zahrnovat typ a rozsah genetických modifikací, které lze pozorovat v přírodě nebo u organismů získaných konvenčními šlechtitelskými technikami, a měla by zahrnovat prahové hodnoty pro velikost i počet genetických modifikací genomu NGT rostlin. Vzhledem k tomu, že se vědecké a technické poznatky v této oblasti rychle vyvíjejí, měla by být Komise v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna aktualizovat tato kritéria s ohledem na vědecký a technický pokrok, pokud jde o druh a rozsah genetických modifikací, ke kterým může docházet v přírodě nebo při konvenčním šlechtění. [pozm. návrh 9]

(14a)   S přihlédnutím k vysoké složitosti rostlinných genomů by kritéria, podle nichž lze NGT rostlinu považovat za rovnocennou přirozeně se vyskytující nebo konvenčně vyšlechtěné rostlině, měla odrážet rozmanitost genomů rostlin a jejich vlastností. Polyploidní rostliny obsahují více než dva homologní chromozomy. V kategorii polyploidních rostlin mají tetraploidní, hexaploidní a oktoploidní 4, 6 a 8 sad chromozomů. Polyploidní rostliny mají tendenci vykazovat větší počet genetických modifikací než rostliny monoploidní. Z těchto důvodů by měl jakýkoli limit celkového počtu individuálních modifikací na rostlinu odrážet počet chromozomů v rostlině („ploidii“). [pozm. návrh 10]

(15)  Na všechny NGT rostliny, které nepatří do kategorie 1 (dále jen „NGT rostliny kategorie 2“), by se měly i nadále vztahovat požadavky právních předpisů Unie o GMO, protože se vyznačují složitějšími soubory modifikací genomu.

(16)  Na NGT rostliny a produkty kategorie 1 by se neměla vztahovat pravidla a požadavky právních předpisů Unie o GMO a ustanovení jiných právních předpisů Unie, které se vztahují na GMO. V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů a transparentnosti by mělo být před záměrným uvolněním, včetně uvedení na trh, získáno prohlášení o statusu NGT rostlin kategorie 1.

(17)  Toto prohlášení by mělo být získáno před každým záměrným uvolněním jakýchkoli NGT rostlin kategorie 1 pro každý jiný účel než uvedení na trh, například pro polní pokusy, které se mají uskutečnit na území Unie, protože kritéria jsou založena na datech, které jsou k dispozici před polními pokusy, a na těchto polních pokusech nezávisí. Pokud se na území Unie žádné polní pokusy provádět nemají, měly by hospodářské subjekty toto prohlášení získat předtím, než bude NGT produkt kategorie 1 uveden na trh.

(18)  Vzhledem k tomu, že kritéria pro posouzení, zda je NGT rostlina rovnocenná přirozeně se vyskytujícím nebo konvenčně vyšlechtěným rostlinám, nesouvisejí s druhem činnosti, která vyžaduje záměrné uvolňování NGT rostliny, mělo by být prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 učiněné před jejím záměrným uvolňováním pro každý jiný účel než uvedení na trh na území Unie platné i pro uvádění souvisejících NGT produktů na trh. Vzhledem k vysoké nejistotě, která existuje ve fázi polních pokusů ohledně produktu, který se dostane na trh, a pravděpodobnému zapojení menších hospodářských subjektů do tohoto uvolňování by postup ověřování statusu NGT rostliny kategorie 1 před polními pokusy měly provádět příslušné vnitrostátní orgány, protože by to pro hospodářské subjekty představovalo menší administrativní zátěž, přičemž rozhodnutí na úrovni Unie by mělo být přijato pouze v případě, že ke zprávě o ověření budou mít připomínky jiné příslušné vnitrostátní orgány. Pokud je žádost o ověření předložena před uvedením NGT produktů na trh a pokud jiné členské státy předloží odůvodněná stanoviska, měl by být postup proveden na úrovni Uniepo konzultaci s Komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), aby se zajistila účinnost postupu ověřování a konzistentnost prohlášení o statusu NGT rostlin kategorie 1. [pozm. návrh 11]

(18a)   Pro účinný výběr nových odrůd, které pomohou zemědělskému odvětví zvýšit potravinové zabezpečení, ale i udržitelnost, adaptaci a odolnost ve vztahu k důsledkům změny klimatu, je nutné zohlednit specifika polyploidních rostlin, což jsou rostliny, které obsahují více než dva genomy. U těchto rostlin by měl být maximální počet genetických modifikací povolených pro zařazení mezi NGT rostliny kategorie 1 úměrný počtu genomů, které obsahují. [pozm. návrh 12]

(19)  Na příslušné orgány členských států, Komisi a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“)úřad by se měly vztahovat přísnévhodné lhůty, které zajistí, aby byla prohlášení o statusu NGT rostlin kategorie 1 vystavována v přiměřené lhůtě. [pozm. návrh 13]

(20)  Ověření statusu NGT rostliny kategorie 1 je technické povahy a nezahrnuje žádné hodnocení rizik ani zohlednění řízení rizik, přičemž rozhodnutí o statusu je pouze deklaratorní. Pokud je tedy postup veden na úrovni Unie, měla by být tato prováděcí rozhodnutí přijímána poradním postupem, podpořeným vědeckou a technickou pomocí úřadu.

(21)  Rozhodnutí, kterými se prohlašuje status NGT rostliny kategorie 1, by měla přidělovat dotyčné NGT rostlině identifikační číslo s cílem zajistit transparentnost a sledovatelnost těchto rostlin při jejich zařazení do databáze a pro účely označování rozmnožovacího materiálu rostlin z nich získaného. Uvedené informace by měly zahrnovat informace o technice nebo technikách použitých k získání znaku či znaků. [pozm. návrh 14]

(22)  Na NGT rostliny kategorie 1 by se měl nadále vztahovat regulační rámec, který platí pro konvenčně vyšlechtěné rostliny. Stejně jako v případě konvenčních rostlin a produktů se na tyto NGT rostliny a jejich produkty budou vztahovat platné odvětvové právní předpisy o osivu a dalším rozmnožovacím materiálu rostlin, potravinách, krmivech a dalších produktech, jakož i horizontální rámce, například právní předpisy o ochraně přírody a odpovědnosti za životní prostředí. V tomto ohledu budou NGT potraviny kategorie 1 s výrazně změněným složením nebo strukturou, které ovlivňují výživovou hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek v potravině, považovány za nové potraviny, a budou tedy spadat do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ((18)) a budou v této souvislosti hodnoceny z hlediska rizik.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ((19)) zakazuje používání GMO a produktů získaných z GMO a za použití GMO v ekologické produkci. Pro účely uvedeného nařízení definuje GMO odkazem na směrnici 2001/18/ES, přičemž ze zákazu vylučuje GMO, které byly získány za použití technik genetické modifikace uvedených v příloze 1.B směrnice 2001/18/ES. V důsledku toho budou NGT rostliny kategorie 2 v ekologické produkci zakázány. Je však nutné vyjasnit status NGT rostlin kategorie 1 pro účely ekologické produkce. V současnosti je třeba se slučitelností používání nových genomických technik je v současné době neslučitelné s pojetímse zásadami ekologické produkce podle nařízení (EU) 2018/848 a s vnímáním ekologických produktů ze strany spotřebitelůještě podrobněji zabývat. Využívání NGT rostlin kategorie 1 by proto mělo být v ekologické produkci rovněž zakázáno, dokud nebude provedeno další podrobné posouzení. [pozm. návrh 15]

(24)  Měla by být přijata opatření k zajištění transparentnosti, pokud jde o používání odrůd NGT rostlin kategorie 1, s cílem zajistit, aby výrobní řetězce, které si přejí být i nadále bez NGT, tak mohly učinit, a tím zachovat důvěru spotřebitelů. NGT rostliny, které získaly prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1, by měly být uvedeny ve veřejně dostupné databázi, včetně informací o technice nebo technikách použitých k získání znaku či znaků. Aby byla zajištěna sledovatelnost, transparentnost a možnost volby pro hospodářské subjekty, měl by být rozmnožovací materiál NGT rostlin kategorie 1 při výzkumu a šlechtění rostlin, prodeji osiva zemědělcům nebo jakémkoli jiném zpřístupnění rozmnožovacího materiálu rostlin třetím stranám označen jako NGT kategorie 1. [pozm. návrh 16]

(25)  NGT rostliny kategorie 2 by se měly i nadále řídit požadavky právních předpisů Unie o GMO, neboť na základě současných vědeckých a technických poznatků je třeba zhodnotit jejich rizika. Měla by být stanovena zvláštní pravidla s cílem přizpůsobit postupy a některá další pravidla stanovené ve směrnici 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003 zvláštní povaze NGT rostlin kategorie 2 a různým úrovním rizika, které mohou představovat.

(26)  Aby mohly být uvolňovány do životního prostředí nebo uváděny na trh, měly by NGT rostliny a produkty kategorie 2 nadále podléhat souhlasu nebo povolení v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003. Vzhledem k velké rozmanitosti těchto NGT rostlin se však množství informací potřebných pro hodnocení rizik bude případ od případu lišit. Úřad ve svých vědeckých stanoviscích k rostlinám vyvinutým pomocí cisgenoze a intragenoze(20) a k rostlinám vyvinutým pomocí cílené mutageneze(21) doporučil flexibilitu v požadavcích na data pro hodnocení rizik těchto rostlin. Na základě úřadem vydaných „kritérií pro hodnocení rizik rostlin vyprodukovaných cílenou mutagenezí, cisgenozí a intragenozí“ ((22)) by měly úvahy o historii bezpečného používání, známosti pro životní prostředí a funkci a struktuře modifikované/vložené sekvence (sekvencí) pomoci při určování typu a množství údajů potřebných k provedení hodnocení rizik těchto NGT rostlin. Je proto nezbytné stanovit obecné zásady a kritéria pro hodnocení rizik těchto rostlin a zároveň zajistit flexibilitu a možnost přizpůsobit metodiky hodnocení rizik vědeckému a technickému pokroku.

(27)  Požadavky na obsah oznámení za účelem získání souhlasu s uvedením produktů, které obsahují GMO nebo z nich sestávají, s výjimkou potravin nebo krmiv, na trh a na obsah žádostí o povolení pro uvedení geneticky modifikovaných potravin a krmiv na trh jsou stanoveny v různých právních předpisech. Aby se zajistil soulad mezi oznámeními za účelem získání souhlasu a žádostmi o povolení pro NGT produkty kategorie 2, měl by být obsah těchto oznámení a žádostí stejný, s výjimkou těch, které se týkají hodnocení bezpečnosti potravin a krmiv, protože ty se týkají pouze NGT potravin a krmiv kategorie 2.

(28)  Referenční laboratoř Evropské unie pro geneticky modifikované potraviny a krmiva (RL EU) ve spolupráci s Evropskou sítí laboratoří pro GMO dospěla k závěru, že analytické testování se nepovažuje za proveditelné u všech produktů získaných cílenou mutagenezí a cisgenozí ((23)). Pokud vnesené modifikace genetického materiálu nejsou specifické pro danou NGT rostlinu, neumožňují odlišit NGT rostlinu od konvenčních rostlin. V případech, kdy není možné poskytnout analytickou metodu, kterou se provede detekce, identifikace a kvantifikace, pokud to oznamovatel nebo žadatel řádně odůvodní, by měly být způsoby splnění požadavků na analytické metody upraveny. Mělo by tak být učiněno v prováděcích aktech přijatých podle tohoto nařízení. Mělo by být rovněž stanoveno, že referenční laboratoř Evropské unie za pomoci Evropské sítě laboratoří pro GMO přijme pokyny pro žadatele týkající se minimálních požadavků na výkonnost analytických metod. Lze také upravit způsoby provádění validace metody.

(29)  Směrnice 2001/18/ES vyžaduje plán monitorování účinků GMO na životní prostředí po jejich záměrném uvolnění nebo uvedení na trh, avšak umožňuje flexibilitu, pokud jde o návrh plánu s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí, vlastnosti GMO, jeho očekávané použití a přijímající prostředí. Rozsah genetických modifikací v NGT rostlinách kategorie 2 se může pohybovat od změn vyžadujících pouze omezené hodnocení rizik až po komplexní změny vyžadující důkladnější analýzu potenciálních rizik. Proto by měly být požadavky na monitorování účinků NGT rostlin kategorie 2 na životní prostředí po uvedení na trh upraveny s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí a zkušenosti z polních pokusů, vlastnosti dotčené NGT rostliny, charakteristiky a rozsah jejího očekávaného použití, zejména na historii bezpečného používání rostliny a vlastnosti přijímajícího prostředí. S ohledem na princip předběžné opatrnosti by plán monitorování účinků na životní prostředí by proto neměl býtměl být vždy vyžadován při prvním udělení souhlasu. Při obnovení souhlasu by mělo být možné od požadavku na monitorování upustit, pokud je nepravděpodobné, že bybude prokázáno, že dotčená NGT rostlina kategorie 2 představovalanepředstavuje rizika, která je třeba monitorovat, jako jsou nepřímé, opožděné nebo nepředvídané účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí. [pozm. návrh 17]

(30)  Z důvodu proporcionality by po prvním obnovení povolení mělo být toto povolení platné po neomezenou dobu, pokud nebude při tomto obnovení na základě hodnocení rizik a dostupných informací o dotčené NGT rostlině rozhodnuto jinak, s výhradou nového posouzení, jakmile budou k dispozici nové informace.

(31)  Z důvodu právní jistoty a řádné správy by měla být lhůta pro vydání stanoviska úřadu k žádosti o povolení prodloužena pouze v případě, že jsou k posouzení žádosti nezbytné dodatečné informace, přičemž prodloužení by nemělo být delší než původně předpokládaná lhůta, pokud to není odůvodněno povahou dat nebo výjimečnými okolnostmi.

(32)  Pro zvýšení transparentnosti a informovanosti spotřebitelů by mělo být hospodářským subjektům umožněno doplnit označení NGT produktů kategorie 2 jako GMO o informace o znaku, které genetická modifikace přináší. Aby se předešlo zavádějícím nebo matoucím údajům, měl by být návrh tohoto označení uveden v oznámení za účelem získání souhlasu nebo v žádosti o povolení a měl by být upřesněn v souhlasu nebo v rozhodnutí o povolení.

(33)  Potenciálním oznamovatelům nebo žadatelům v případě NGT rostlin a produktů kategorie 2 obsahujících znaky s potenciálem přispět k udržitelnému zemědělsko-potravinářskému systému by měly být nabídnuty regulační pobídky, aby se vývoj NGT rostlin kategorie 2 na tyto znaky zaměřil. Kritéria pro spuštění těchto pobídek by se měla zaměřit na široké kategorie znaků s potenciálem přispět k udržitelnosti (například znaky spojené s tolerancí nebo odolností vůči biotickým a abiotickým stresům, lepšími nutričními vlastnostmi nebo zvýšeným výnosem) a měla by být založena na přínosu k hodnotě pro udržitelné pěstování a využívání, jak jsou definovány v [čl. 52 odst. 1 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, který předložila Komise(24)]. Použitelnost kritérií v celé EU neumožňuje užší vymezení znaků, které by se zaměřilo na konkrétní problémy nebo řešilo místní a regionální specifika.

(34)  Pobídky by měly spočívat ve zrychleném postupu hodnocení rizik, pokud jde o žádosti vyřizované plně centralizovaným postupem (potraviny a krmiva), a v rozšířeném poradenství před předložením žádosti, které by vývojářům pomohlo připravit dokumentaci pro účely hodnocení bezpečnosti pro životní prostředí a bezpečnosti potravin a krmiv, aniž by byla dotčena obecná ustanovení o poradenství před předložením žádosti nebo oznámení, oznamování studií a konzultacích se třetími stranami podle článků 32a, 32b a 32c nařízení (ES) č. 178/2002 ((25)).

(35)  Pokud je oznamovatelem nebo žadatelem malý nebo střední podnik, měly by být poskytnuty další pobídky s cílem podpořit přístup těchto podniků k regulačním postupům, napomoci diverzifikaci vývojářů NGT rostlin a podnítit vývoj druhů a znaků NGT plodin ze strany malých šlechtitelů, a to tím, že se v případě malých a středních podniků upustí od poplatků za validaci detekčních metod a poskytne se jim rozsáhlejší poradenství před předložením žádosti nebo oznámení, které se bude týkat i návrhu studií, jež mají být provedeny za účelem hodnocení rizik.

(36)  Rostliny tolerantní vůči herbicidům jsou vyšlechtěny tak, aby byly záměrně tolerantní vůči herbicidům a mohly být pěstovány v kombinaci s použitím těchto herbicidů. Pokud se takové pěstování neprovádí za vhodných podmínek, může vést ke vzniku plevelů rezistentních vůči těmto herbicidům nebo k nutnosti zvýšit množství aplikovaných herbicidů, a to bez ohledu na techniku šlechtění. Z tohoto důvodu by NGT rostliny se znaky tolerantními vůči herbicidům neměly být způsobilé pro pobídky podle tohoto rámce. Toto nařízení by však nemělo přijímat další konkrétní opatření týkající sespadat do oblasti působnosti NGT rostlin tolerantních vůči herbicidům, protože tato opatření jsou přijata horizontálně v [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, který předložila Komise]kategorie 1. [pozm. návrh 18]

(37)   Aby NGT rostliny mohly přispívat k cílům udržitelnosti v rámci Zelené dohody, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, mělo by být pěstování NGT rostlin v Unii usnadněno. To vyžaduje předvídatelnost pro šlechtitele a zemědělce, pokud jde o možnost tyto rostliny v Unii pěstovat. Možnost členských států přijmout opatření omezující nebo zakazující pěstování NGT rostlin kategorie 2 na celém jejich území nebo jeho části, stanovená v článku 26b směrnice 2001/18/ES, by tudíž tyto cíle narušila. [pozm. návrh 239]

(38)  Očekává se, že zvláštní pravidla stanovená v tomto nařízení, která se týkají postupu povolování NGT rostlin kategorie 2, povedou k tomu, že se v Unii bude pěstovat více NGT rostlin kategorie 2 než dosud podle stávajících právních předpisů Unie o GMO. Proto je nezbytné, aby orgány veřejné správy členských států definovaly opatření pro koexistenci, která by vyvážila zájmy producentů konvenčních, ekologických a geneticky modifikovaných rostlin, a umožnila tak producentům volbu mezi různými druhy produkce v souladu s cílem strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky.

(39)  Aby bylo dosaženo cíle zajistit účinné fungování vnitřního trhu, měly by NGT rostliny a související produkty využívat výhod volného pohybu zboží, a to za předpokladu, že splňují požadavky dalších právních předpisů Unie a volný pohyb NGT rostlin a NGT produktů v rámci Unie, mělo by záměrné uvolňování NGT rostlin a uvádění NGT produktů na trh vycházet z harmonizovaných požadavků a postupů stanovených v tomto nařízení, které povedou k přijetí rozhodnutí jednotně použitelného pro všechny členské státy. [pozm. návrh 20]

(40)  Vzhledem k novosti NGT bude důležité pečlivě sledovat vývoj a přítomnost NGT rostlin a produktů na trhu a vyhodnocovat případný související dopad na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost. Informace by měly být shromažďovány pravidelně apokračujícímu vývoji nových genomických technik by Komise měla provést hodnocení do pěti let od přijetí prvního rozhodnutí, kterým se povoluje záměrné uvolnění NGT rostlin nebo produktů v Unii nebo jejich uvedení na trh, by Komise měla provést. Toto hodnocení tohoto nařízení s cílemby mělo zjistit, jakého pokroku bylo dosaženo při zajišťování dostupnosti NGT rostlin nebo NGT produktů s těmito charakteristickými znaky nebo vlastnostmi na trhu EU, s cílem dále zlepšit toto nařízení. [pozm. návrh 21]

(41)  V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a ochrany životního prostředí v souvislosti s NGT rostlinami a NGT produkty by se požadavky vyplývající z tohoto nařízení měly nediskriminačním způsobem vztahovat na produkty pocházející z Unie a dovážené ze třetích zemí.

(42)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, aby se NGT rostliny a NGT produkty mohly volně pohybovat na vnitřním trhu, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(43)  Typy vyvíjených NGT rostlin a dopad určitých znaků na environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost se neustále vyvíjejí. Na základě dostupných důkazů o tomto vývoji a dopadech a s plným zohledněním zásady předběžné opatrnosti by proto Komise měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna upravit seznam znaků, které by měly být podporovány nebo od nichž by se mělo odrazovat, aby se dosáhlo cílů Zelené dohody, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu. [pozm. návrh 22]

(44)  Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ((26)). Zejména s cílem zajistit rovnocennou účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(45)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o informace požadované k prokázání, že NGT rostlina je NGT rostlinou kategorie 1, pokud jde o přípravu a předložení oznámení za účelem tohoto určení a pokud jde o požadavky na metodiku a informace pro hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 a u NGT potravin a NGT krmiv v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v tomto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(27).

(45a)   Evropský parlament vyzval Unii a její členské státy, aby neudělovaly patenty na biologický materiál a aby zajistily svobodu činnosti a výjimku pro šlechtitele odrůd. Mělo by být zajištěno, aby šlechtitelé měli plný přístup ke genetickému materiálu NGT rostlin, které z podstaty nejsou transgenními rostlinami. Přístup ke genetickým materiálům lze nejlépe zajistit, když je právo držitelů patentů vyčerpáno v rukou šlechtitele (výjimka pro šlechtitele). Vzhledem k tomu, že současná ustanovení v patentovém právu nestanoví úplnou výjimku pro šlechtitele, mělo by být zajištěno, aby patenty neomezovaly šlechtitele a zemědělce v používání NGT rostlin. Na NGT rostliny by se proto neměly vztahovat patentové právní předpisy, ale měly by z důvodu ochrany duševního vlastnictví podléhat výhradně režimu odrůdových práv Společenství, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 2100/94, které umožňuje využití výjimky pro šlechtitele. NGT rostliny, jejich odvozené osivo, jejich rostlinný materiál, související genetický materiál, jako jsou geny a genové sekvence, a rostlinné znaky by proto měly být vyloučeny z patentovatelnosti. Vyloučení z patentovatelnosti by mělo být uplatňováno jednotně ve všech právních předpisech. Kromě toho, aby se zabránilo udělování patentů nebo podávání patentových přihlášek v období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a uplatňováním jeho ustanovení, je třeba zajistit, aby byl rostlinný materiál vyloučen z patentovatelnosti ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. V případě již udělených patentů nebo u probíhajících žádostí o patent vztahujících se na rostlinný materiál by účinky patentů měly být dále omezeny. Kromě toho by Komise měla v nadcházející studii posoudit a řešit, jak by se měl dále řešit širší problém patentů, které jsou přímo či nepřímo udělovány na rostlinný materiál navzdory předchozím snahám o odstranění mezer. Posouzení by se mělo zabývat zejména úlohou a dopadem patentů na přístup šlechtitelů a zemědělců k reprodukčnímu materiálu rostlin, rozmanitost osiva a dostupné ceny, jakož i na inovace a zejména na příležitosti pro malé a střední podniky. Komise by svou zprávu měla předložit spolu s příslušnými legislativními návrhy s cílem zajistit, aby byly provedeny další nezbytné úpravy rámce pro práva duševního vlastnictví. [pozm. návrh 23]

(46)  Komise by měla pravidelně shromažďovat informace, aby mohla posoudit účinnost právních předpisů při dosahování rozvoje a dostupnosti NGT rostlin a NGT produktů na trhu, které mohou přispět k cílům Zelené dohody, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, a aby získala podklady pro hodnocení právních předpisů. Byl stanoven široký soubor ukazatelů(28) a Komise by je měla pravidelně přezkoumávat. Tyto ukazatele by měly podporovat monitorování potenciálních rizik pro zdraví nebo životní prostředí, která představují NGT rostliny kategorie 2 a související NGT produkty, dopadu NGT rostlin na environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost, jakož i dopadu na ekologické zemědělství a na přijímání NGT produktů ze strany spotřebitelů. První monitorovací zpráva by měla být předložena tři roky po oznámení/povolení prvních produktů s cílem zajistit, aby po úplném zavedení nových právních předpisů byl k dispozici dostatek dat, a poté v pravidelných intervalech. Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení dva roky po zveřejnění první monitorovací zprávy, aby se plně projevil dopad prvních produktů, které prošly ověřením nebo povolením.

(47)  Některé odkazy na ustanovení právních předpisů Unie o GMO v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ((29)) je třeba změnit tak, aby zahrnovaly zvláštní ustanovení těchto právních předpisů vztahující se na NGT rostliny.

(47a)   Zelená dohoda pro Evropu, iniciativa „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti staví ekologické zemědělství do centra přechodu k udržitelným potravinářským systémům, přičemž cílem je do roku 2030 rozšířit evropskou zemědělskou půdu využívanou k ekologické produkci na 25 %. Je to jasné uznání ekologických výhod ekologického zemědělství, menší závislosti zemědělců na vstupech, odolnosti dodávek potravin a potravinové nezávislosti. Toto nařízení nesmí negativně ovlivnit cestu k přechodu evropských potravinářských systémů na 25% podíl ekologického zemědělství do roku 2030. [pozm. návrh 241]

(47b)   Měly by být stanoveny požadavky na sledovatelnost potravin a krmiv vyrobených z NGT, aby se usnadnilo přesné označování těchto produktů v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, aby se zajistilo, že provozovatelé a spotřebitelé budou mít k dispozici přesné informace, které jim umožní účinně uplatňovat svobodu volby, a aby se umožnila kontrola a ověřování tvrzení při označování. Požadavky na potraviny a krmiva vyrobené z NGT by měly být podobné, aby se zabránilo přerušení informací v případě změny konečného použití. [pozm. návrh 243]

(48)  Vzhledem k tomu, že uplatňování tohoto nařízení vyžaduje přijetí prováděcích aktů, mělo by být odloženo, aby bylo možné tato opatření přijmout,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví v souladu se zásadou předběžné opatrnosti zvláštní pravidla pro záměrné uvolňování rostlin získaných některými novými genomickými technikami (dále jen „NGT rostliny“) do životního prostředí za jiným účelem než pro jejich uvádění na trh a pro uvádění na trh potravin a krmiv, které tyto rostliny obsahují, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, a produktů jiných než potraviny nebo krmiva, které tyto rostliny obsahují nebo z nich sestávají, což má zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí. [pozm. návrh 24]

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije na:

1)  NGT rostliny;

2)  potraviny, které obsahují NGT rostliny, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny nebo obsahují složky získané z NGT rostlin;

3)  krmiva obsahující NGT rostliny, sestávající z nich nebo z nich vyrobená;

4)  produkty jiné než potraviny a krmiva, které obsahují NGT rostliny nebo z nich sestávají.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  definice „organismu“, „záměrného uvolnění“ a „uvedení na trh“ stanovené ve směrnici 2001/18/ES, definice „potravin“ a „krmiva“ stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002, definice „sledovatelnosti“ stanovená v nařízení (ES) č. 1830/2003, „rostliny“ stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031((30)) a „rozmnožovacího materiálu rostlin“ stanovená v [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, který předložila Komise(31)];

2)  „NGT rostlinou“ se rozumí geneticky modifikovaná rostlina získaná cílenou mutagenezí nebo cisgenozí nebo jejich kombinací za podmínky, že neobsahuje žádný genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond pro konvenční šlechtitelské účely, který mohl být dočasně vložen během vývoje NGT rostliny; [pozm. návrh 25]

3)  „geneticky modifikovaným organismem“ nebo „GMO“ se rozumí geneticky modifikovaný organismus, jak je definován v čl. 2 bodě 2 směrnice 2001/18/ES, s výjimkou organismů získaných technikami genetické modifikace uvedenými v příloze I B směrnice 2001/18/ES;

4)  „cílenou mutagenezí“ se rozumí techniky mutageneze, jejichž výsledkem je (jsou) modifikace sekvence DNA na přesnýchcílených místech genomu organismu; [pozm. návrh 26]

5)  „cisgenozí“ se rozumí techniky genetické modifikace, jejichž výsledkem je vložení genetického materiálu, který se již nachází v šlechtitelském genofondu, do genomu organismu;

6)  „šlechtitelským genofondem pro konvenční šlechtitelské účely“ se rozumí celková genetická informace dostupná u jednoho druhu a jiných taxonomických druhů, s nimiž může být křížen, včetněza použití pokročilých technik, jako je překonání aborce embryí (embryo rescue), indukovaná polyploidie (induced polyploidy) a křížení přes prostředníka (bridge crosses); [pozm. návrh 27]

7)  „NGT rostlinou kategorie 1“ se rozumí NGT rostlina, která:

a)  splňuje kritéria rovnocennosti s konvenčními rostlinami stanovená v příloze I nebo

b)  je potomkem NGT rostliny (rostlin) uvedené (uvedených) v písmenu a), včetně potomstva získaného křížením těchto rostlin, za podmínky, že nedošlo k žádným dalším změnám, na jejichž základě by se na ni vztahovaly směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003;

8)  „NGT rostlinou kategorie 2“ se rozumí NGT rostlina jiná než NGT rostlina kategorie 1;

9)  „NGT rostlinou pro potravinářské využití“ se rozumí NGT rostlina, která může být využita jako potravina nebo jako výchozí materiál pro výrobu potravin;

10)  „NGT rostlinou pro krmivářské využití“ se rozumí NGT rostlina, která může být využita jako krmivo nebo jako výchozí materiál pro výrobu krmiva;

11)  „získaným z NGT rostliny“ se rozumí zcela nebo zčásti získaný z NGT rostliny, který ale NGT rostlinu neobsahuje ani z ní nesestává;

12)  „NGT produktem“ se rozumí produkt jiný než potraviny a krmiva, který obsahuje NGT rostlinu nebo z ní sestává, a potraviny a krmiva, které tuto rostlinu obsahují, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny;

13)  „NGT produktem kategorie 1“ se rozumí NGT produkt, pokud NGT rostlina, kterou obsahuje, z níž sestává nebo z níž je v případě potravin nebo krmiv vyroben, je NGT rostlinou kategorie 1;

14)  „NGT produktem kategorie 2“ se rozumí NGT produkt, pokud NGT rostlina, kterou obsahuje, z níž sestává nebo z níž je v případě potravin nebo krmiv vyroben, je NGT rostlinou kategorie 2;

15)  „malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES2.

15a)   „přístupem jedno zdraví“ se rozumí integrovaný sjednocující přístup, jehož cílem je udržitelným způsobem vyvážit a optimalizovat zdraví lidí, zvířat, rostlin a ekosystémů a který uznává, že zdraví lidí, domácích a volně žijících zvířat, rostlin a životního prostředí v širším slova smyslu včetně ekosystémů je úzce propojeno a vzájemně závislé; [pozm. návrh 28]

15b)   „chimérickým proteinem“ se rozumí proteiny vytvořené spojením dvou nebo více genů nebo částí genů, jež byly původně kódem pro oddělené proteiny; [pozm. návrh 29]

Článek 4

Úmyslné uvolňování NGT rostlin za jiným účelem, než je uvádění na trh, a uvádění NGT produktů na trh

Aniž jsou dotčeny ostatní požadavky právních předpisů Unie, k záměrnému uvolnění NGT rostliny do životního prostředí za jiným účelem, než je uvedení na trh, a k uvedení NGT produktu na trh může dojít pouze tehdy, pokud:

1)  rostlina je NGT rostlinou kategorie 1 a

a)  obdržela rozhodnutí, kterým se tento status prohlašuje v souladu s článkem 6 nebo 7, nebo

b)  jde o potomstvo rostliny (rostlin) uvedené (uvedených) v písmenu a) za podmínky, že jsou stále splněna kritéria rovnocennosti stanovená v příloze I nebo [pozm. návrh 30]

2)  rostlina je NGT rostlinou kategorie 2 a byl jí udělen souhlas nebo byla povolena v souladu s kapitolou III. [pozm. návrh 31]

Provádění, prosazování a uplatňování tohoto nařízení nemá za cíl ani za následek zabránit nebo ztížit dovoz NGT rostlin a produktů ze třetích zemí, které splňují stejné normy, jaké jsou stanoveny v tomto nařízení. [pozm. návrh 32]

Článek 4a

Vyloučení z patentovatelnosti

NGT rostliny, rostlinný materiál a jeho části, genetické informace a vlastnosti procesu, které obsahují, nelze patentovat. [pozm. návrh 33]

KAPITOLA II

NGT rostliny kategorie 1 a NGT produkty kategorie 1

Článek 5

Status NGT rostlin kategorie 1

1.  Pravidla, která se v právních předpisech Unie vztahují na GMO, se nevztahují na NGT rostliny kategorie 1.

2.  Pro účely nařízení (EU) 2018/848 se pravidla stanovená v čl. 5 písm. f) bodě iii) a článku 11 uvedeného nařízení vztahují na NGT rostliny kategorie 1 a na produkty získané z nebo za použití těchto rostlin. [Sedm let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise zprávu o vývoji vnímání spotřebitelů a výrobců, případně spolu s legislativním návrhem. [pozm. návrh 34]

3.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění kritéria rovnocennosti NGT rostlin s konvenčními rostlinami stanovená v příloze I, přičemž zohlední možná související rizika a funkční důsledky v rámci postupu ověřování, aby je přizpůsobila nejnovějšímu vědeckému a technickému pokrokuvývoji, pokud jde o typy a rozsah modifikací, které mohou nastat přirozenou cestou nebo konvenčním šlechtěním. [pozm. návrh 35]

3a.   Náhodná nebo technicky nevyhnutelná přítomnost NGT rostlin kategorie 1, rozmnožovacího materiálu nebo jeho částí v ekologické produkci nebo v produktech nepocházejících z ekologické produkce v souladu s články 24 a 25 nařízení (EU) 2018/848 nepředstavuje nesoulad s uvedeným nařízením. [pozm. návrh 36]

Článek 6

Postup ověřování statusu NGT rostliny kategorie 1 před záměrným uvolněním pro jiný účel než uvedení na trh

1.  Za účelem získání prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. a) před provedením záměrného uvolnění NGT rostliny pro jakýkoli jiný účel než uvedení na trh osoba, která hodlá provést záměrné uvolnění, předloží žádost o ověření, zda jsou splněna kritéria stanovená v příloze I, alespoň jeden ze znaků uvedených v části 1 přílohy III a vylučovací kritéria v části 2 přílohy III (dále jen „žádost o ověření“). Tuto žádost o ověření předloží v souladu s odstavci 2 a 3 a s prováděcím aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 276 odst. 11a písm. b) příslušnému orgánu členského státu, na jehož území má k uvolnění dojít, určenému v souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice 2001/18/ES, žádost o ověření, zda jsou splněna kritéria stanovená v příloze I (dále jen „žádost o ověření“). [pozm. návrh 37]

2.  Pokud určitá osoba zamýšlí provést toto záměrné uvolnění současně ve více než jednom členském státě, předloží žádost o ověření příslušnému orgánu jednoho z těchto členských států.

3.  Žádost o ověření uvedená v odstavci 1 se předkládá v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a obsahuje, aniž jsou dotčeny jakékoli další informace, které mohou být požadovány v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002:

a)  jméno (název) a adresu žádající osoby;

b)  označení a specifikace NGT rostliny;

c)  popis znaku (znaků) a charakteristik, které byly zavedeny nebo modifikovány, včetně informací o technice nebo technikách použitých k získání znaku (znaků) a zveřejnění sekvence genetické modifikace; [pozm. návrh 38]

ca)   jakýkoli patent nebo patentová přihláška, která je v řízení, které se vztahují na celou NGT rostlinu kategorie 1 nebo na její část; [pozm. návrh 253]

d)  kopii provedených studií a další dostupné materiály, které prokazují, že:

i)  rostlina je NGT rostlinou, včetně toho, že neobsahuje žádný genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond pro konvenční šlechtitelské účely, pokud byl tento genetický materiál dočasně vložen během vývoje rostliny, a to v souladu s požadavky na informace stanovenými v prováděcím aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 276 odst. 11a písm. a); [pozm. návrh 39]

ii)  NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I, alespoň jeden ze znaků uvedených v části 1 přílohy III a vylučovací kritéria v části 2 přílohy III; [pozm. návrh 40]

da)   označení odrůdy; [pozm. návrh 41]

e)  v případech uvedených v odstavci 2 uvedení členských států, ve kterých žádající osoba zamýšlí záměrné uvolňování provést;

f)  označení částí žádosti o ověření a veškerých dalších doplňujících informací, u nichž žádající osoba požaduje, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným zdůvodněním, podle článku 11 tohoto nařízení a článku 39 nařízení (ES) č. 178/2002.

4.  Příslušný orgán žádající osobě bez zbytečného odkladu potvrdí přijetí žádosti o ověření a uvede datum přijetí. Bez zbytečného odkladu zpřístupní žádost ostatním členským státům a Komisi.

5.  Pokud žádost o ověření neobsahuje všechny nezbytné informace, prohlásí ji příslušný orgán za nepřípustnou, a to do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Příslušný orgán bez zbytečného odkladu informuje žádající osobu, ostatní členské státy a Komisi o nepřípustnosti žádosti o ověření a své rozhodnutí odůvodní.

6.  Pokud není žádost o ověření považována za nepřípustnou podle odstavce 5, příslušný orgán ověří, zda NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I, a do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření vypracuje zprávu o ověření. Příslušný orgán může v rámci vypracování zprávy o ověření případně vést konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“). Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zpřístupní zprávu o ověření ostatním členským státům a Komisi. [pozm. návrh 42]

7.  Ostatní členské státy a Komise mohou ke zprávě o ověření vznést připomínkyodůvodněné námitky, pokud jde o splnění kritérií stanovených v příloze I, a to do 20 dnů ode dne jejího obdržení. Tyto odůvodněné námitky se týkají výhradně kritérií uvedených v příloze I a příloze III a obsahují vědecké odůvodnění. [pozm. návrh 43]

8.  Nepředloží-li některý členský stát nebo Komise žádné připomínkyvědecky odůvodněné námitky, přijme příslušný vnitrostátní orgán, který zprávu o ověření vypracoval, do deseti pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 7 rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1. Příslušný vnitrostátní orgán předá rozhodnutí předá bez zbytečného odkladudo 10 dnů žádající osobě, ostatním členským státům a Komisi. [pozm. návrh 311]

9.  Pokud jiný členský stát nebo Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 7 předloží připomínkyvznese odůvodněnou námitku, příslušný orgán, který zprávu o ověření vypracoval, jeji bez zbytečného odkladu předá Komisiveřejně zpřístupní. [pozm. návrh 45]

10.  Komise po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) do 45 pracovních dnů ode dne obdržení připomínekodůvodněných námitek připraví návrh rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1, přičemž uvedené připomínkyodůvodněné námitky zohlední. Rozhodnutí se přijímá v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2. [pozm. návrh 46]

11.  Komise zveřejní přehled rozhodnutí uvedených v odstavcích 8 a 10 v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Postup ověřování statusu NGT rostliny kategorie 1 před uvedením NGT produktů na trh

1.  Pokud prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) již nebylo učiněno v souladu s článkem 6, předloží osoba, která hodlá uvést NGT produkt na trh, úřadu za účelem získání takového prohlášení před uvedením NGT produktu na trh žádost o ověření v souladu s odstavcem 2 a prováděcím aktem přijatým podle čl. 27 písm. b).

2.  Žádost o ověření uvedená v odstavci 1 se předkládá úřadu v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny, podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a obsahuje, aniž jsou dotčeny jakékoli další informace, které mohou být požadovány v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002:

a)  jméno (název) a adresu žádající osoby;

b)  označení a specifikace NGT rostliny;

ba)   označení odrůdy; [pozm. návrh 48]

c)  popis znaku (znaků) a charakteristik, které byly zavedeny nebo modifikovány, včetně informací o technice nebo technikách použitých k získání znaku (znaků) a zveřejnění sekvence genetické modifikace; [pozm. návrh 49]

d)  kopii provedených studií a další dostupné materiály, které prokazují, že:

i)  rostlina je NGT rostlinou, včetně toho, že neobsahuje žádný genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond, pokud byl tento genetický materiál dočasně vložen během vývoje rostliny, a to v souladu s požadavky na informace stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 27 písm. a);

ii)  NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I;

da)   plán monitorování účinků na životní prostředí; [pozm. návrh 260]

e)  označení částí žádosti o ověření a veškerých dalších doplňujících informací, u nichž žádající osoba požaduje, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným zdůvodněním, podle článku 11 tohoto nařízení a článku 39 nařízení (ES) č. 178/2002.

3.  Úřad žádající osobě bezodkladně potvrdí přijetí žádosti o ověření a uvede datum přijetí. Bez zbytečného odkladu zpřístupní žádost o ověření členským státům a Komisi a zveřejní žádost o ověření, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace poskytnuté žádající osobou v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 po vynechání všech informací označených za důvěrné v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a článkem 11 tohoto nařízení.

4.  Pokud žádost o ověření neobsahuje všechny nezbytné informace, prohlásí ji úřad za nepřípustnou do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Úřad bez zbytečného odkladu informuje žádající osobu, členské státy a Komisi o nepřípustnosti žádosti o ověření a své rozhodnutí odůvodní.

5.  Pokud není žádost o ověření považována za nepřípustnou podle odstavce 4, vydá úřad své vyjádření o tom, zda NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I, a to do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Úřad toto vyjádření poskytne Komisi a členským státům. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své vyjádření zveřejní po vynechání veškerých informací označených za důvěrné v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a článkem 11 tohoto nařízení.

6.  Komise do 30 pracovních dnů ode dne obdržení vyjádření úřadu připraví návrh rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1, přičemž uvedené vyjádření zohlední. Rozhodnutí se přijímá v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2.

7.  Komise zveřejní přehledkonečné rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie a na specializované a veřejně přístupné internetové stránce zveřejní svůj návrh rozhodnutí a odůvodněné námitky podle článku 6. [pozm. návrh 50]

Článek 8

Systém výměny informací mezi členskými státy, Komisí a úřadem

Komise zřídí a vede elektronický systém pro podávání žádostí o ověření v souladu s články 6 a 7 a pro výměnu informací podle této hlavy.

Článek 9

Databáze rozhodnutí, kterými se prohlašuje status NGT rostlin kategorie 1

1.  Komise zřídí a vede databázi, v níž jsou uvedena rozhodnutí, kterými se prohlašuje status NGT rostlin kategorie 1, přijatá v souladu s čl. 6 odst. 8 a 10 a čl. 7 odst. 6.

Databáze obsahuje tyto informace:

a)  jméno (název) a adresu žádající osoby;

b)  označení a specifikaceNGT rostliny kategorie 1; [pozm. návrh 51]

ba)   označení odrůdy; [pozm. návrh 52]

c)  souhrnný popis techniky (technik) použité (použitých) k získání genetické modifikace;

d)  popis znaku (znaků) a charakteristik, které byly zavedeny nebo modifikovány;

e)  identifikační číslo a

ea)   je-li poskytnuto, stanovisko nebo vyjádření úřadu EFSA podle čl. 6 odst. 10 a čl. 7 odst. 5 a [pozm. návrh 53]

f)  rozhodnutí uvedené v příslušném případě v čl. 6 odst. 8 nebo 10 a v čl. 7 odst. 6.

2.  Databáze je veřejně přístupná a v on-line formátu. [pozm. návrh 54]

Článek 10

Označování rozmnožovacího materiálu NGT rostlin kategorie 1, včetně šlechtitelského materiálu

Rostliny NGT kategorie 1, produkty, které obsahují NGT rostliny kategorie 1 nebo z nich sestávají, a rozmnožovací materiál rostlin, včetně materiálu pro šlechtitelské a vědecké účely, který obsahujekteré obsahují NGT rostliny kategorie 1 nebo z nich sestává a je poskytovánsestávají a jsou poskytovány třetím stranám za úplatu nebo bezplatně, musí být označenoznačeny štítkem se slovy „NGT kat. 1“, za nímžNové genomické techniky“. V případě rozmnožovacího materiálu rostlin za tím následuje identifikační číslo NGT rostliny (rostlin), z nichž byl získán. [pozm. návrh 264]

Přiměřená sledovatelnost NGT na základě dokumentů se zajistí tím, že budou v každé fázi uvádění těchto produktů na trh předávány a uchovávány informace o tom, že obsahují NGT rostliny a produkty nebo z nich sestávají, a jedinečné kódy pro tyto NGT. [pozm. návrh 265]

Článek 11

Důvěrnost

1.  Žádající osoba uvedená v článcích 6 a 7 může příslušnému orgánu členského státu nebo případně úřadu předložit žádost, aby se s některými částmi informací předložených podle této hlavy zacházelo jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným odůvodněním v souladu s odstavci 3 a 6.

2.  Příslušný orgán nebo případně úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti podle odstavce 1.

3.  Příslušný orgán nebo případně úřad mohou na základě ověřitelného odůvodnění povolit důvěrné zacházení pouze ve vztahu k následujícím informacím, pokud žádající osoba prokáže, že by zveřejnění těchto informací mohlo značně poškodit její zájmy:

a)  informace uvedené v čl. 39 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 178/2002;

b)  informace o sekvenci DNA a

c)  šlechtitelské metody a strategie.

4.  Příslušný orgán nebo případně úřad po projednání se žádající osobou rozhodne, se kterými informacemi bude nakládat jako s důvěrnými, a uvědomí žádající osobu o svém rozhodnutí.

5.  Členské státy, Komise a úřad přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že důvěrné informace oznámené nebo vyměněné podle této kapitoly nebudou zveřejněny.

6.  Příslušná ustanovení článků 39e a 41 nařízení (ES) č. 178/2002 se použijí obdobně.

7.  Pokud žádající osoba vezme žádost o ověření zpět, členské státy, Komise a úřad respektují důvěrnost informací povolenou příslušným orgánem nebo úřadem v souladu s tímto článkem. Pokud ke zpětvzetí žádosti o ověření dojde dříve, než příslušný orgán nebo úřad o příslušné žádosti o zachování důvěrnosti rozhodne, členské státy, Komise a úřad informace, pro něž byla požadována důvěrnost, nezveřejní.

Článek 11a

Zrušení rozhodnutí

Pokud výsledky monitorování prokáží, že existuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, nebo pokud tuto hypotézu podpoří nové vědecké údaje, může příslušný orgán své rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 8 nebo prohlášení uvedené v čl. 7 odst. 5 zrušit. Rozhodnutí o zrušení musí být zasláno doporučeným dopisem příjemci rozhodnutí, který má 15 dnů na vyjádření. V takovém případě je uvádění NGT rostlin nebo produktů na trh zakázáno ode dne následujícího po dni obdržení doporučeného dopisu. [pozm. návrh 266]

KAPITOLA III

NGT rostliny kategorie 2 a NGT produkty kategorie 2

Článek 12

Status NGT rostlin kategorie 2 a NGT produktů kategorie 2

Na NGT rostliny kategorie 2 a NGT produkty kategorie 2 se vztahují pravidla, která platí pro GMO v právních předpisech Unie, pokud se od nich toto nařízení neodchyluje.

ODDÍL 1

Záměrné uvolňování NGT rostlin kategorie 2 pro jiné účely, než je uvedení na trh

Článek 13

Obsah oznámení podle článku 6 směrnice 2001/18/ES

Pokud jde o záměrné uvolnění NGT rostliny kategorie 2 pro jakýkoli jiný účel než uvedení na trh, musí oznámení podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/18/ES obsahovat:

a)  jméno (název) a adresu oznamovatele;

b)  kopii studií, které byly provedeny, a jakýkoli jiný dostupný materiál prokazující, že rostlina je NGT rostlinou, včetně toho, že neobsahuje žádný genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond, pokud byl tento genetický materiál dočasně vložen během vývoje rostliny, a to v souladu s požadavky na informace stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 27 písm. a);

c)  technickou dokumentaci s informacemi uvedenými v příloze II, které jsou nezbytné pro provedení hodnocení rizika pro životní prostředí v souvislosti se záměrným uvolněním NGT rostliny nebo kombinace NGT rostlin:

i)  všeobecné informace, včetně informací o pracovnících a jejich školení;

ii)  informace týkající se NGT rostliny (rostlin) kategorie 2;

iii)  informace o podmínkách uvolnění a o možném přijímajícím prostředí;

iv)  informace o interakcích mezi NGT rostlinou (rostlinami) kategorie 2 a prostředím;

v)  plán monitorování za účelem zjištění účinků NGT rostliny (rostlin) kategorie 2 na lidské zdraví nebo životní prostředí;

vi)  v příslušných případech informace o kontrolách, nápravných metodách, nakládání s odpady a plánech pro řešení mimořádných situací;

vii)  označení částí oznámení a veškerých dalších doplňujících informací, u nichž oznamovatel požaduje, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným zdůvodněním, podle článku 25 směrnice 2001/18/ES;

viii)  shrnutí obsahu dokumentace;

d)  hodnocení rizika pro životní prostředí provedené v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v částech 1 a 2 přílohy II a s prováděcím aktem přijatým v souladu s čl. 27 písm. c).

ODDÍL 2

Uvádění NGT produktů kategorie 2 jiných než potraviny nebo krmiva na trh

Článek 14

Obsah oznámení podle článku 13 směrnice 2001/18/ES

1.  Pokud jde o uvádění NGT produktů kategorie 2 jiných než potraviny a krmiva na trh, musí oznámení uvedené v čl. 13 odst. 2 směrnice 2001/18/ES, aniž jsou dotčeny jakékoli další informace, které mohou být požadovány v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002, obsahovat:

a)  jméno (název) a adresu oznamovatele a jeho zástupce usazeného v Unii (pokud oznamovatel není usazen v Unii);

b)  označení a specifikace NGT rostliny kategorie 2;

c)  oblast působnosti oznámení:

i)  pěstování;

ii)  jiná použití (nutno upřesnit v oznámení);

d)  kopii studií, které byly provedeny, a jakýkoli jiný dostupný materiál prokazující, že rostlina je NGT rostlinou, včetně toho, že neobsahuje žádný genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond, pokud byl tento genetický materiál dočasně vložen během vývoje rostliny, a to v souladu s požadavky na informace stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 27 písm. a);

e)  hodnocení rizika pro životní prostředí provedené v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v částech 1 a 2 přílohy II a s prováděcím aktem přijatým v souladu s čl. 27 písm. c);

f)  podmínky pro uvedení produktu na trh, včetně specifických podmínek použití a nakládání s produktem;

g)  s odkazem na čl. 15 odst. 4 směrnice 2001/18/ES navrhovanou dobu platnosti souhlasu, která nesmí být delší než deset let;

h)  v příslušných případech plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES, včetně návrhu týkajícího se doby monitorování; tato doba monitorování se může od navrhované doby platnosti souhlasu lišit. Pokud se oznamovatel na základě výsledků jakéhokoli uvolnění oznámeného v souladu s oddílem 1, zjištění z hodnocení rizika pro životní prostředí, charakteristik NGT rostliny, charakteristik a rozsahu jejího předpokládaného využití a charakteristik přijímajícího prostředí v souladu s prováděcím aktem přijatým podle čl. 27 písm. d) domnívá, že NGT rostlina nepotřebuje plán monitorování, může navrhnout, aby plán monitorování nebyl předložen;

i)  návrh na označení, který musí splňovat požadavky stanovené v bodě A.8 přílohy IV směrnice 2001/18/ES, čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1830/2003 a článku 23 tohoto nařízení;

j)  navrhované obchodní názvy produktů a názvy NGT rostlin kategorie 2 v nich obsažených a návrh jednoznačného identifikačního kódu pro NGT rostlinu kategorie 2, vytvořeného v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2004 ((32)). Po udělení souhlasu by jakékoli nové obchodní názvy měly být poskytnuty příslušnému orgánu;

k)  popis zamýšleného využití produktu. Zdůrazní se rozdíly ve využití tohoto produktu nebo nakládání s ním ve srovnání s obdobnými geneticky nemodifikovanými produkty;

l)  metody vzorkování (včetně odkazů na stávající úřední nebo normalizované metody vzorkování), detekce, identifikace a kvantifikace NGT rostliny. V případech, kdy není možné poskytnout analytickou metodu, kterou se provede detekce, identifikace a kvantifikace, pokud to oznamovatel řádně zdůvodní, upraví se způsoby splnění požadavků na analytické metody, jak je uvedeno v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 27 písm. e) a pokyny uvedenými v čl. 29 odst. 2;

m)  vzorky NGT rostliny kategorie 2 a jejich kontrolní vzorky a informace o místě, kde je dostupný referenční materiál;

n)  v příslušných případech informace, které se poskytují za účelem dosažení souladu s přílohou II Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti;

o)  označení částí oznámení a veškerých dalších doplňujících informací, u nichž oznamovatel požaduje, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným zdůvodněním, podle článku 25 směrnice 2001/18/ES a článků 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002;

p)  shrnutí dokumentace v normalizované formě.

2.  Oznamovatel musí v oznámení uvést informaci o údajích či výsledcích z uvolnění téže NGT rostliny kategorie 2 nebo téže kombinace NGT rostlin kategorie 2 dříve nebo současně oznámených nebo uskutečněných stejným oznamovatelem na území Unie či mimo ně.

3.  Příslušný orgán, který vypracovává hodnotící zprávu uvedenou v článku 14 směrnice 2001/18/ES, přezkoumá oznámení z hlediska souladu s odstavci 1 a 2.

Článek 15

Zvláštní ustanovení o monitorování

V písemném souhlasu podle článku 19 směrnice 2001/18/ES se buď uvedou požadavky na monitorování, jak je popsáno v čl. 19 odst. 3 písm. f), nebo se uvede, že monitorování není vyžadováno. Ustanovení čl. 17 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/18/ES se nepoužije, pokud souhlas nevyžaduje monitorování.

Článek 16

Označování v souladu s článkem 23

Nad rámec čl. 19 odst. 3 směrnice 2001/18/ES se v písemném souhlasu uvede označení v souladu s článkem 23 tohoto nařízení. [pozm. návrh 56]

Článek 17

Doba platnosti souhlasu po jeho obnovení

1.  Souhlas udělený podle části C směrnice 2001/18/ES je po prvním obnovení v souladu s článkem 17 směrnice 2001/18/ES platný na dobu neurčitou, pokud rozhodnutí uvedené v čl. 17 odst. 6 nebo 8 nestanoví, že obnovení je časově omezené, a to z oprávněných důvodů založených na zjištěních z hodnocení rizik provedeného podle tohoto nařízení a na zkušenostech s používáním, včetně výsledků monitorování, pokud je tak v souhlasu uvedeno.

2.  Poslední věta čl. 17 odst. 6 a 8 směrnice 2001/18/ES se nepoužije.

2a.   Pokud výsledky monitorování prokáží, že existuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, nebo pokud tuto hypotézu podpoří nové vědecké údaje, může příslušný orgán své rozhodnutí zrušit. Rozhodnutí o zrušení musí být zasláno doporučeným dopisem příjemci rozhodnutí, který má 15 dnů na vyjádření. V takovém případě je uvádění NGT rostlin nebo produktů na trh zakázáno ode dne následujícího po dni obdržení doporučeného dopisu. [pozm. návrh 268]

ODDÍL 3

Uvádění NGT rostlin kategorie 2 pro potravinářské nebo krmivářské využití a NGT potravin a krmiv kategorie 2 na trh

Článek 18

Oblast působnosti

Tento oddíl se vztahuje na:

a)  NGT rostliny kategorie 2 pro potravinářské využití nebo pro krmivářské využití;

b)  potraviny, které obsahují NGT rostliny kategorie 2, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, nebo které obsahují složky získané z NGT rostlin kategorie 2 (dále jen „NGT potraviny kategorie 2“);

c)  krmiva, která obsahují NGT rostliny kategorie 2, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobena (dále jen „NGT krmiva kategorie 2“).

Článek 19

Zvláštní ustanovení o žádosti o povolení podle článků 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003

1.  Odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. e) a čl. 17 odst. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 1829/2003 a aniž jsou dotčeny jakékoli další informace, které mohou být požadovány v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002, se k žádosti o povolení NGT rostliny kategorie 2 pro potravinářské nebo krmivářské využití nebo NGT potraviny nebo krmiva kategorie 2 připojí kopie provedených studií, včetně nezávislých recenzovaných studií, pokud jsou k dispozici, a veškeré další dostupné materiály, které prokazují, že:

a)  rostlina je NGT rostlinou, včetně toho, že neobsahuje žádný genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond, pokud byl tento genetický materiál dočasně vložen během vývoje rostliny, a to v souladu s požadavky na informace stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 27 písm. a);

b)  potravina nebo krmivo splňuje kritéria uvedená v čl. 4 odst. 1 nebo čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 na základě hodnocení bezpečnosti potraviny nebo krmiva provedeného v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v částech 1 a 3 přílohy II tohoto nařízení a s prováděcím aktem přijatým v souladu s čl. 27 písm. c).

2.  Odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. i) a čl. 17 odst. 3 písm. i) nařízení (ES) č. 1829/2003 musí být k žádosti o povolení připojeny metody vzorkování (včetně odkazů na stávající úřední nebo normalizované metody vzorkování), detekce, identifikace a kvantifikace NGT rostliny a případně detekce a identifikace NGT rostliny v NGT potravinách nebo krmivech.

V případech, kdy není možné poskytnout analytickou metodu, kterou se provede detekce, identifikace a kvantifikace, pokud to žadatel řádně zdůvodní nebo pokud k tomu dospěla referenční laboratoř Evropské unie uvedená v článku 32 nařízení (ES) č. 1829/2003 během postupu uvedeného v čl. 20 odst. 4, upraví se způsoby splnění požadavků na analytické metody, jak je uvedeno v prováděcím aktu přijatém v souladu s čl. 27 písm. e) a pokyny uvedenými v čl. 29 odst. 2.

3.  Odchylně od čl. 5 odst. 5 a čl. 17 odst. 5 nařízení (ES) č. 1829/2003 se v případě NGT rostlin kategorie 2 nebo potravin či krmiv, které obsahují NGT rostliny kategorie 2 nebo z nich sestávají, k žádosti připojí rovněž:

a)  hodnocení rizika pro životní prostředí provedené v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v částech 1 a 2 přílohy II a s prováděcím aktem přijatým v souladu s čl. 27 písm. c);

b)  v příslušných případech plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES, včetně návrhu týkajícího se doby trvání monitorování. Tato doba trvání monitorování se může lišit od doby povolení. Pokud se žadatel na základě výsledků jakéhokoli uvolnění oznámeného v souladu s oddílem 1, zjištění z hodnocení rizika pro životní prostředí, charakteristik NGT rostliny, charakteristik a rozsahu jejího předpokládaného využití a charakteristik přijímajícího prostředí v souladu s prováděcím aktem přijatým podle čl. 27 písm. d) domnívá, že NGT rostlina potřebuje plán monitorování, může navrhnout, aby plán monitorování nebyl předložen.

4.  Žádost musí rovněž obsahovat návrh na označování v souladu s článkem 23.

Článek 20

Zvláštní ustanovení týkající se stanoviska úřadu

1.  Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 a čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 vydá úřad stanovisko k žádosti o povolení uvedené v článku 19 tohoto nařízení do šesti měsíců od obdržení platné žádosti.

Pokud se úřad nebo příslušný orgán členského státu, který provádí hodnocení rizika pro životní prostředí nebo hodnocení bezpečnosti potravin nebo krmiv podle čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) a čl. 18 odst. 3 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 1829/2003, domnívá, že jsou nezbytné další informace, požádá úřad nebo prostřednictvím úřadu příslušný vnitrostátní orgán žadatele, aby tyto informace ve stanovené lhůtě předložil. V tomto případě se šestiměsíční lhůta prodlouží o tuto dodatečnou lhůtu. Prodloužení nepřesáhne šest měsíců, není-li odůvodněno povahou požadovaných údajů nebo výjimečnými okolnostmi.

2.  Kromě úkolů uvedených v čl. 6 odst. 3 a čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1829/2003 úřad ověří, zda jsou všechny údaje a dokumenty předložené žadatelem v souladu s článkem 19 tohoto nařízení.

3.  Odchylně od čl. 6 odst. 3 písm. d) a čl. 18 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 1829/2003 předá úřad referenční laboratoři Unie uvedené v článku 32 nařízení (ES) č. 1829/2003 údaje uvedené v čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení a v čl. 5 odst. 3 písm. j) a čl. 17 odst. 3 písm. j) nařízení (ES) č. 1829/2003.

4.  Referenční laboratoř Unie otestuje a validuje metodu detekce, identifikace a kvantifikace navrženou žadatelem v souladu s čl. 19 odst. 2 nebo posoudí, zda informace poskytnuté žadatelem odůvodňují. Pokud žadatel odůvodní použití upravených způsobů splnění požadavků na detekční metodu uvedených ve zmíněném odstavci, referenční laboratoř Unie provede vlastní výzkum a analýzy, aby potvrdila tvrzenou neproveditelnost. V takovém případě se rozhodnutí referenční laboratoře Unie odůvodní a zveřejní. [pozm. návrh 228]

5.  Odchylně od čl. 6 odst. 5 písm. f) a čl. 18 odst. 5 písm. f) nařízení (ES) č. 1829/2003 obsahuje stanovisko k povolení potraviny nebo krmiva v případě, že je kladné, rovněž:

a)  metodu validovanou referenční laboratoří Unie pro detekci, včetně vzorkování, a případně identifikaci a kvantifikaci NGT rostliny a detekci a identifikaci NGT rostliny v NGT potravině nebo krmivu a odůvodnění veškerých úprav této metody v případech uvedených v čl. 19 odst. 2 druhém pododstavci;

b)  údaj o místě, kde je dostupný vhodný referenční materiál.

6.  Kromě údajů uvedených v čl. 6 odst. 5 písm. d) a čl. 18 odst. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 1829/2003 obsahuje stanovisko také návrh na označování v souladu s článkem 23 tohoto nařízení.

Článek 21

Doba platnosti povolení po jeho obnovení

Odchylně od čl. 11 odst. 1 a čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 je povolení po prvním obnovení platné na dobu neurčitou, pokud Komise nerozhodne o obnovení povolení na omezenou dobu, a to z oprávněných důvodů založených na zjištěních z hodnocení rizik provedeného podle tohoto nařízení a na zkušenostech s používáním, včetně výsledků monitorování, pokud je tak v povolení uvedeno.

Pokud výsledky monitorování prokáží, že existuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, nebo pokud tuto hypotézu podpoří nové vědecké údaje, může příslušný orgán své rozhodnutí zrušit. Rozhodnutí o zrušení musí být zasláno doporučeným dopisem příjemci rozhodnutí, který má 15 dnů na vyjádření. V takovém případě je uvádění NGT rostlin nebo produktů na trh zakázáno ode dne následujícího po dni obdržení doporučeného dopisu. [pozm. návrh 270]

ODDÍL 4

Společná ustanovení pro NGT rostliny kategorie 2 a NGT produkty kategorie 2

Článek 22

Pobídky pro NGT rostliny kategorie 2 a NGT produkty kategorie 2 obsahující znaky důležité pro udržitelnost

1.  Pobídky uvedené v tomto článku se vztahují na NGT rostliny kategorie 2 a NGT produkty kategorie 2, pokud je alespoň jeden ze zamýšlených znaků NGT rostliny přenášených genetickou modifikací obsažen v části 1 přílohy IIIčl. 51 odst. 1 nařízení (EU/…)(33) a nemá žádné znaky zmíněné v části 2 uvedené přílohy. [pozm. návrh 57]

2.  Na žádosti o povolení podané v souladu s články 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19 se vztahují tyto pobídky:

a)  odchylně od čl. 20 odst. 1 prvního pododstavce tohoto nařízení vydá úřad své stanovisko k žádosti do čtyř měsíců od obdržení platné žádosti, pokud složitost produktu nevyžaduje použití lhůty uvedené v čl. 20 odst. 1. Lhůtu lze prodloužit za podmínek stanovených v čl. 20 odst. 1 druhém pododstavci;

b)  pokud je žadatel malým nebo středním podnikem, je osvobozen od placení finančních příspěvků referenční laboratoři Unie a Evropské síti laboratoří pro GMO podle článku 32 nařízení (ES) č. 1829/2003.

3.  Před oznámeními předloženými v souladu s článkem 13 směrnice 2001/18/ES ve spojení s článkem 14 a před žádostmi o povolení předloženými v souladu s články 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19 se kromě článku 32a nařízení (ES) č. 178/2002 uplatní následující poradenství před předložením žádosti nebo oznámení pro účely hodnocení rizik prováděného v souladu s přílohou II:

a)  zaměstnanci úřadu na žádost potenciálního žadatele nebo oznamovatele poskytnou poradenství ohledně věrohodných hypotéz rizik, které potenciální žadatel nebo oznamovatel zjistil na základě vlastností rostliny, produktu nebo hypotetické rostliny či produktu a které je třeba řešit poskytnutím informací podle částí 2 a 3 přílohy II. Poradenství se však nevztahuje na návrh studií, které se mají zabývat hypotézami rizik;

b)  pokud je potenciální žadatel nebo oznamovatel malým nebo středním podnikem, může úřadu oznámit, jak hodlá řešit věrohodné hypotézy rizik uvedené v písmenu a), které zjistil na základě vlastností rostliny, produktu nebo hypotetické rostliny či produktu, včetně návrhu studií, které hodlá provést v souladu s požadavky stanovenými v částech 2 a 3 přílohy II. Úřad poskytne poradenství ohledně oznámených informací, včetně návrhu studií.

4.  Poradenství před předložením žádosti nebo oznámení uvedené v odstavci 3 musí splňovat tyto požadavky:

a)  není jím dotčeno žádné následné posouzení žádostí nebo oznámení vědeckou komisí pro geneticky modifikované organismy úřadu a není vůči němu závazné. Zaměstnanci úřadu poskytující poradenství nesmí být zapojeni do žádné přípravné vědecké nebo technické činnosti, která se přímo nebo nepřímo týká žádosti nebo oznámení, jež jsou předmětem poradenství;

b)  v případě potenciálních oznámení podle článku 13 směrnice 2001/18/ES ve spojení s článkem 14 a v případě potenciálních žádostí podle článků 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19, které se týkají NGT rostlin kategorie 2, jež mají být použity jako osivo nebo další rozmnožovací materiál rostlin, poskytuje poradenství před předložením žádosti nebo oznámení úřad společně nebo v úzké spolupráci s příslušným orgánem členského státu, kterému má být oznámení nebo žádost podána;

c)  úřad neprodleně zveřejní shrnutí poradenství před předložením žádosti nebo oznámení, jakmile je žádost nebo oznámení považováno za platné. Ustanovení čl. 38 odst. 1a se použije obdobně;

d)  potenciální žadatelé nebo oznamovatelé, kteří prokáží, že jsou malými a středními podniky, mohou požádat o poradenství před předložením žádosti nebo oznámení podle odst. 3 písm. a) v různých časových obdobích.

5.  Každá žádost o pobídky se předkládá úřadu v okamžiku žádosti o poradenství podle odstavce 3 nebo žádosti podle článků 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19 a připojí se k ní tyto informace:

a)  informace nezbytné k prokázání, že zamýšlený znak (zamýšlené znaky) přenášený (přenášené) genetickou modifikací NGT rostliny kategorie 2 splňuje (splňují) podmínky uvedené v odstavci 1;

b)  případně informace nezbytné k prokázání, že (potenciální) žadatel nebo oznamovatel je malým nebo středním podnikem;

c)  pro účely odstavce 3 informace o aspektech uvedených v části 1 přílohy II, pokud je již lze poskytnout, a veškeré další relevantní informace.

6.  Na informace předkládané úřadu podle tohoto článku se v příslušných případech použije článek 26 směrnice 2001/18/ES a článek 30 nařízení (ES) č. 1829/2003.

7.  Úřad stanoví praktická opatření k provádění odstavců 3 až 6.

8.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění seznamy znaků NGT rostlin uvedené v příloze III s cílem přizpůsobit je vědeckému a technologickému pokroku a novým důkazům týkajícím se dopadu těchto znaků na udržitelnost, a to za těchto podmínek:

a)  Komise zohlední monitorování dopadů tohoto nařízení v souladu s čl. 30 odst. 3;

b)  Komise provede přezkum aktuální vědecké literatury o dopadu znaku (znaků), které hodlá přidat na seznam v příloze III nebo z něj vyřadit, na environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost;

c)  Komise v příslušných případech zohlední výsledky monitorování, které bylo provedeno v souladu s čl. 14 písm. h) nebo čl. 19 odst. 3 u NGT rostlin, které nesou znak (znaky) přenášený (přenášené) jejich genetickou modifikací.

Článek 23

Označování povolených NGT produktů kategorie 2

Kromě požadavků na označování uvedených v článku 21 směrnice 2001/18/ES, v článcích 12, 13, 24 a 25 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 až 7 nařízení (ES) č. 1830/2003, a aniž jsou dotčeny požadavky podle jiných právních předpisů Unie, může (mohou) být v označení povolených NGT produktů kategorie 2 uveden (uvedeny) také znak (znaky) přenášený (přenášené) genetickou modifikací, jak je uvedeno v souhlasu nebo povolení podle kapitoly III oddílu 2 nebo 3 tohoto nařízení.

Článek 24

Opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti NGT rostlin kategorie 2

Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zabránily nezáměrné přítomnosti NGT rostlin kategorie 2 v produktech, na které se nevztahuje směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003.

Článek 25

Pěstování

Článek 26b směrnice 2001/18/ES se nevztahuje na NGT rostliny kategorie 2.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 11a a čl. 22 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datumden vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 59]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 11a a čl. 22 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 60]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů((34)).

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 11a a čl. 22 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 61]

Článek 27

Prováděcí akty

Komise přijímá prováděcí akty týkající se:

a)   informací potřebných k prokázání toho, že určitá rostlina je NGT rostlinou; [pozm. návrh 62]

b)   vypracování a předkládání žádostí o ověření uvedených v článcích 6 a 7; [pozm. návrh 63]

c)  požadavků na metodiku a informace pro hodnocení rizika pro životní prostředí NGT rostlin kategorie 2 a hodnocení bezpečnosti NGT potravin a krmiv kategorie 2 v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v příloze II;

d)  uplatňování článků 14 a 19, včetně pravidel týkajících se přípravy a předkládání oznámení nebo žádosti;

e)  upravených způsobů splnění požadavků na analytické metody uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. l) a čl. 19 odst. 2.

Před přijetím prováděcích aktů uvedených v písmenech a) až d) Komise konzultuje úřad. Prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 28 odst. 3.

Článek 28

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (ES) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (ES) č. 182/2011.

Článek 29

Pokyny

1.  Před datem použitelnosti tohoto nařízení zveřejní úřad podrobné pokyny, které oznamovateli nebo žadateli pomohou při přípravě a předkládání oznámení a žádosti uvedených v kapitolách II a III a při provádění přílohy II.

2.  Před datem použitelnosti tohoto nařízení zveřejní referenční laboratoř Evropské unie pro geneticky modifikované potraviny a krmiva zřízená podle článku 32 nařízení (ES) č. 1829/2003, které je nápomocna Evropská síť laboratoří pro GMO, podrobné pokyny, které oznamovateli nebo žadateli pomohou při uplatňování čl. 14 odst. 1 písm. l) a čl. 19 odst. 2.

Článek 30

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

1.  Nejdříve tři roky po přijetí prvního rozhodnutí v souladu s čl. 6 odst. 8 nebo 10 nebo čl. 7 odst. 6 nebo v souladu s oddíly 2 nebo 3 kapitoly III, podle toho, co nastane dříve, a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění tohoto nařízení.

2.  ZprávaVe zprávě se rovněž zabývá etickými otázkamiuvedou a řeší otázky týkající se biologické rozmanitosti a životního prostředí, zdraví lidí a zvířat, změny agronomických postupů, jakož i socioekonomické otázky a etické otázky, které vyvstalymohly vyvstat při uplatňování tohoto nařízení. [pozm. návrh 64]

3.  Pro účely podávání zpráv uvedených v odstavci 1 vypracuje Komise po konzultaci s příslušnými orgány členských států v souladu se směrnicí 2001/18/ES a nařízením (ES) č. 1829/2003 nejpozději do ... [24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] podrobný program pro monitorování dopadu tohoto nařízení na základě ukazatelů, včetně zamýšlených a nezamýšlených účinků a systematických dopadů na životní prostředí, biologickou rozmanitost a ekosystémy. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů. [pozm. návrh 65]

4.  Nejdříve dva roky po zveřejnění první zprávy uvedené v odstavci 1 provede Komise hodnocení provádění tohoto nařízení a jeho dopadu na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí, informovanost spotřebitelů, fungování vnitřního trhu a ekonomickou, environmentální a sociální udržitelnost.

5.  Zprávu o hlavních zjištěních hodnocení uvedeného v odstavci 4 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5a.   Do června 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o úloze a dopadu patentů na přístup šlechtitelů a zemědělců k rozmanitému rozmnožovacímu materiálu rostlin, jakož i na inovace, a zejména na příležitosti pro malé a střední podniky. Zpráva posoudí, zda jsou kromě ustanovení článku 4a a článku 33a tohoto nařízení nutná další právní ustanovení. V případě potřeby, aby byl zajištěn přístup šlechtitelů a zemědělců k rozmnožovacímu materiálu rostlin, rozmanitosti osiva a dostupným cenám, bude ke zprávě přiložen legislativní návrh na řešení dalších nezbytných úprav rámce pro práva duševního vlastnictví. [pozm. návrh 66]

5b.   Do roku 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu, v níž zhodnotí specifika a potřeby dalších odvětví, na něž se tento právní předpis nevztahuje, jako jsou mikroorganismy, včetně návrhu na další politická opatření. [pozm. návrh 67]

5c.   Komise každé čtyři roky posoudí kritéria rovnocennosti uvedená v příloze I a v případě potřeby je prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle čl. 5 odst. 3 aktualizuje. [pozm. návrh 68]

Článek 31

Odkazy v jiných právních předpisech Unie

Pokud jde o NGT rostliny kategorie 2, odkazy v jiných právních předpisech Unie na přílohu II nebo přílohu III směrnice 2001/18/ES se považují za odkazy na části 1 a 2 přílohy II tohoto nařízení.

Článek 32

Správní přezkum

Veškerá rozhodnutí přijatá v rámci pravomoci svěřené úřadu tímto nařízením nebo jeho nečinnost mohou být přezkoumány Komisí z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu či kterékoli osoby bezprostředně a osobně dotčené.

Žádost v tomto smyslu musí být podána Komisi do dvou měsíců ode dne, kdy se dotčená osoba dozvěděla o daném aktu nebo opomenutí.

Komise připraví do dvou měsíců návrh rozhodnutí, ve kterém bude případně požadovat, aby úřad vzal své rozhodnutí zpět nebo napravil svou nečinnost.

Článek 33

Změny nařízení (EU) 2017/625

Článek 23 nařízení (EU) 2017/625 se mění takto:

1)  v odst. 2 písm. a) se bod ii) se nahrazuje tímto:"

„ii) pěstování GMO pro účely produkce potravin a krmiv a správného uplatňování plánu monitorování uvedeného v čl. 13 odst. 2 písm. e) směrnice 2001/18/ES, v čl. 5 odst. 5 písm. b) a čl. 17 odst. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 14 odst. 1 písm. h) a čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení [odkaz na toto nařízení];;“

2)  v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) pěstování GMO pro účely produkce potravin a krmiv a správného uplatňování plánu monitorování uvedeného v čl. 13 odst. 2 písm. e) směrnice 2001/18/ES, v čl. 5 odst. 5 písm. b) a čl. 17 odst. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 14 odst. 1 písm. h) a čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení [odkaz na toto nařízení];.“

Článek 33a

Změny směrnice 98/44/ES(35)

1)   Článek 4 směrnice 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů se mění takto:

a)   v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:"

b)   doplňuje se nový odstavec 4, který zní:"

„4. Odstavci 2 a 3 nejsou dotčena vyloučení z patentovatelnosti uvedená v odstavci 1.““

2)   v článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„3. Odchylně od odstavců 1 a 2 nejsou rostlinné produkty, jejich části nebo genetické složky patentovatelné, pokud jsou získány patentovatelným technickým postupem, který nelze odlišit od rostlinných produktů ani od genetických částí nebo složek rostlinných produktů, které lze získat v podstatě biologickým postupem.“

3)   v článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„2. Odchylně od odstavce 1 není rostlinný produkt, který obsahuje genetické informace získané patentovatelným technickým postupem nebo z nich sestává, patentovatelný, pokud jej nelze odlišit od rostlinných produktů, které obsahují stejné genetické informace získané v podstatě biologickým postupem nebo z nich sestávají.

3.   Odchylně od odstavce 1 se ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou informaci nebo spočívající v genetické informaci nevztahuje na rostlinný materiál, ve kterém je výrobek zahrnut a ve kterém je obsažena a plní svou funkci genetická informace, ale který se neliší od rostlinného materiálu, který byl získán nebo který lze získat v podstatě biologickým postupem.

4.   Ochrana vyplývající z patentu na technický postup, který umožňuje výrobu výrobku obsahujícího genetickou informaci nebo spočívající v genetické informaci se nevztahuje na rostlinný materiál, ve kterém je výrobek zahrnut a ve kterém je obsažena a plní svou funkci genetická informace, ale který se neliší od rostlinného materiálu, který byl získán nebo který lze získat v podstatě biologickým postupem.“ [pozm. návrhy 69, 291cp1, 230/rev1 a 291cp3]

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Použije se ode dne ... [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Článek 4a a článek 33a se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. [pozm. návrh 70]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Kritéria rovnocennosti NGT rostlin s konvenčními rostlinami

NGT rostlina je považována za rovnocennou konvenčním rostlinám, pokud se od přijímající/rodičovské rostliny neliší více než 20 genetickými modifikacemi typů uvedenýchjsou splněny tyto podmínky uvedené v bodech 1 až 5, a to v žádné sekvenci DNA sdílející sekvenční podobnost s cílovým místem, kterou lze předpovědět pomocí bioinformatických nástrojů.a 1a: [pozm. návrh 71]

1)  Počet následujících genetických modifikací, které lze vzájemně kombinovat, nepřesáhne 3 na každou sekvenci kódující protein, do tohoto omezení se nezapočítávají mutace v intronech a regulačních sekvencích:

a)   záměna nebo vložení nejvýše 20 nukleotidů;

b)   delece libovolného počtu nukleotidů; [pozm. návrh 72]

1a)  Následující genetické modifikace, které lze vzájemně kombinovat, nevytvářejí chimérický protein, který není přítomen u druhů z genofondu pro šlechtitelské účely nebo nenaruší endogenní gen:

a)   vložení kontinuálních sekvencí DNA existujících v genofondu pro šlechtitelské účely;

b)   záměna endogenní sekvence DNA za kontinuální sekvence DNA existující v genofondu pro šlechtitelské účely;

c)   inverze nebo translokace kontinuální endogenní sekvence DNA existující v genofondu pro šlechtitelské účely. [pozm. návrh 73]

2)   delece libovolného počtu nukleotidů; [pozm. návrh 74]

3)   za podmínky, že genetická modifikace nenaruší endogenní gen:

a)   cílené vložení souvislé sekvence DNA existující v šlechtitelském genofondu;

b)   cílená záměna endogenní sekvence DNA za sousední sekvenci DNA existující v šlechtitelském genofondu; [pozm. návrh 75]

4)   cílená změna orientace sekvence o libovolném počtu nukleotidů; [pozm. návrh 76]

5)   jakákoli jiná cílená modifikace libovolné velikosti za podmínky, že výsledné sekvence DNA se již vyskytují (případně s modifikacemi přijatými v bodech 1 a/nebo 2) u druhu z šlechtitelského genofondu. [pozm. návrh 77]

PŘÍLOHA II

Hodnocení rizik NGT rostlin kategorie 2 a NGT potravin a krmiv kategorie 2

Část 1 této přílohy popisuje obecné zásady, které je třeba dodržovat při hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 podle čl. 13 písm. c) a d), čl. 14 odst. 1 písm. e) a čl. 19 odst. 3 písm. a) a při hodnocení bezpečnosti NGT potravin a krmiv kategorie 2 podle čl. 19 odst. 1 písm. b). Část 2 popisuje specifické informace pro hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 a část 3 popisuje specifické informace pro hodnocení bezpečnosti NGT potravin a krmiv kategorie 2.

Část 1 – Obecné zásady a informace

Hodnocení rizika pro životní prostředí se provádí v souladu se zásadami stanovenými v příloze II směrnice 2001/18/ES.

Typ a množství informací nezbytných pro hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 stanovených v příloze III směrnice 2001/18/ES a pro hodnocení bezpečnosti NGT potravin a krmiv kategorie 2 se přizpůsobí jejich rizikovému profilu. Faktory, které je třeba vzít v úvahu, zahrnují:

a)  charakteristiky NGT rostliny, zejména zavedený znak (znaky), funkci modifikované nebo vložené sekvence (sekvencí) genomu a funkci jakéhokoli genu narušeného vložením cisgenu nebo jeho částí;

aa)   vlastnosti přijímající rostliny, např. alergenicitu, potenciál pro tok genů, potenciál plevelů, ekologickou funkci; [pozm. návrh 78]

b)  předchozí zkušenosti se spotřebou podobných rostlin nebo jejich produktů;

c)  předchozí zkušenosti s pěstováním stejných druhů rostlin nebo druhů rostlin vykazujících podobné znaky, nebo u nichž byly modifikovány, vloženy nebo narušeny podobné sekvence genomu;

d)  rozsah a podmínky uvolnění;

e)  předpokládané podmínky použití NGT rostliny.

Hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 a hodnocení rizik u NGT potravin a NGT krmiv kategorie 2 sestává z těchto kroků:

a)  identifikace a charakterizace nebezpečí;

b)  posouzení expozice;

c)  charakterizace rizika.

Vždy se požadují následující informace:

a)  Identifikace a charakterizace nebezpečí

i)  informace týkající se přijímající rostliny nebo, v příslušných případech, rodičovských rostlin;

ii)  molekulární charakterizace.

Tyto informace se poskytují na základě shromáždění již dostupných údajů z vědecké literatury nebo z jiných zdrojů nebo v případě potřeby na základě získání vědeckých údajů provedením vhodných experimentálních nebo bioinformatických studií.

b)  Posouzení expozice

Poskytnou se informace o pravděpodobnosti každého zjištěného potenciálního nepříznivého účinku. Uvedené se posuzuje s přihlédnutím k charakteristikám přijímajícího (přijímajících) prostředí, zamýšlené funkci, úloze ve stravě, očekávané úrovni využívání potravin a krmiv v EU a rozsahu žádosti o povolení.

c)  Charakterizace rizika

Žadatel při charakterizaci rizika NGT rostlin, potravin a krmiv vychází z informací z identifikace nebezpečí, charakterizace nebezpečí a posouzení expozice. Riziko se charakterizuje kombinací (pro každý potenciální nepříznivý účinek) dosahu a pravděpodobnosti výskytu uvedeného nepříznivého účinku, aby mohl být proveden kvantitativní nebo částečně kvantitativní odhad rizika. V příslušných případech se popíše nejistota u každého identifikovaného rizika.

Veškeré informace o identifikaci a charakterizaci nebezpečí uvedené v částech 2 a 3 se vyžadují pouze tehdy, pokud specifické charakteristiky a zamýšlené použití NGT rostliny kategorie 2 nebo NGT potraviny či krmiva kategorie 2 vyvolávají věrohodnou hypotézu rizika, které lze řešit s využitím uvedených informací.

Část 2 – Specifické informace pro hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 týkající se identifikace a charakterizace nebezpečí

1)  Analýza agronomických, fenotypových a kompozičních charakteristik

2)  Perzistence a invazivita

3)  Potenciální přenos genů

4)  Interakce mezi NGT rostlinou a cílovými organismy

5)  Interakce mezi NGT rostlinou a necílovými organismy

6)  Dopady na specifické techniky pěstování, nakládání a sklizně

6a)  Dopady na ekologické pěstování [pozm. návrh 79]

7)  Účinky na biogeochemické procesy

8)  Účinky na zdraví lidí a zvířat

8a)  Účinky na ochranu a zachování biologické rozmanitosti [pozm. návrh 80]

Část 3 – Specifické informace pro hodnocení bezpečnosti NGT potravin a krmiv kategorie 2 týkající se identifikace a charakterizace nebezpečí

1)  Analýza agronomických, fenotypových a kompozičních charakteristik

2)  Toxikologie

3)  Alergenicita

4)  Nutriční hodnocení

PŘÍLOHA III

Znaky uvedené v článkučláncích 6 a 22 [pozm. návrh 81]

Část 1

Znaky odůvodňující pobídky uvedené v článku 22:

1)  výnos, včetně stability výnosu a výnosu v podmínkách nízkých vstupů, za předpokladu, že tyto znaky rovněž přispívají k bodu 2, 3 nebo 4 této přílohy; [pozm. návrh 82]

2)  tolerance/odolnost vůči biotickým stresům, včetně chorob rostlin způsobených háďátky, houbami, bakteriemi, viry a dalšími škůdci;

3)  tolerance/odolnost vůči abiotickým stresům, včetně stresů způsobených nebo zhoršených změnou klimatu;

4)  účinnější využívání zdrojů, například vody a živin;

5)  vlastnosti, které zvyšují udržitelnost skladování, zpracování a distribuce;

6)  lepší jakost nebo nutriční vlastnosti;

7)  snížení potřeby externích vstupů, například přípravků na ochranu rostlin a hnojiv, pokud to není v rozporu s částí 2 přílohy III. [pozm. návrh 83]

Část 2

Znaky vylučující použití pobídek uvedených v článku 22: tolerance vůči herbicidům.

(1) Úř. věst. C, C/2024/893, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/893/oj. (2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. (3) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 7. února 2024 (Přijaté texty, P9_TA(2024)0067). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1). (5) Poznatky a řešení vyplývající z výzkumných a inovačních projektů financovaných EU v oblasti strategií šlechtění rostlin mohou přispět k řešení problémů týkajících se detekce, k zajištění sledovatelnosti a autenticity a k podpoře inovací v oblasti nových genomických technik. V rámci sedmého rámcového programu a navazujícího programu Horizont 2020 bylo financováno více než 1 000 projektů, do nichž byly investovány více než 3 miliardy EUR. V rámci programu Horizont Evropa také probíhá podpora nových výzkumných projektů spolupráce v oblasti strategií šlechtění rostlin, (SWD(2021)92). (6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640 final). (7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020)0381 final). (8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (COM(2020)0380 final). (9) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021)0082 final). (10) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů, COM(2022) 133 (COM(2022)0133 final); Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), 2022, Gene editing and agrifood systems (Editování genů a zemědělsko-potravinářské systémy), Řím, ISBN 978-92-5-137417-7. (11) Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Udržitelné biohospodářství pro Evropu – posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím: aktualizovaná strategie pro biohospodářství, Úřad pro publikace, 2018, https://data.europa.eu/doi/10.2777/792130. (12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika, COM(2021) 66 (COM(2021)0066 final). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1). (15) Rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018, Confédération paysanne a další v. Premier ministre a Ministre de l’agriculture, de l’agroalimentaire et de la forêt, C-528/16, ECLI:EU:C:2018:583. (16) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1904 ze dne 8. listopadu 2019, jímž se Komise žádá o předložení studie s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-528/16, pokud jde o status nových genomických technik podle práva Unie, a s ohledem na výsledky studie případně o předložení návrhu (Úř. věst. L 293, 14.11.2019, s. 103). (17) Studie o statusu nových genomických technik podle práva Unie a s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-528/16 (SWD(2021) 92 final). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1). (20) Vědecká komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy, Mullins E, Bresson J-L, Dalmay T, Dewhurst IC, Epstein MM, Firbank LG, Guerche P, Hejatko J, Moreno FJ, Naegeli H, Nogué F, Sánchez Serrano JJ, Savoini G, Veromann E, Veronesi F, Casacuberta, J, Fernandez Dumont A, Gennaro A, Lenzi, P, Lewandowska A, Munoz Guajardo IP, Papadopoulou N a Rostoks N, 2022. Updated scientific opinion on plants developed through cisgenesis and intragenesis. EFSA Journal 2022;20(10):7621, 33 s., https://doi.org/10.2903/j.efsa.2022.7621 (21) Vědecká komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy, Naegeli H, Bresson J-L, Dalmay T, Dewhurst IC, Epstein MM, Firbank LG, Guerche P, Hejatko J, Moreno FJ, Mullins E, Nogué F, Sánchez Serrano JJ, Savoini G, Veromann E, Veronesi F, Casacuberta J, Gennaro A, Paraskevopoulos K, Raffaello T a Rostoks N, 2020. Applicability of the EFSA Opinion on site-directed nucleases type 3 for the safety assessment of plants developed using site-directed nucleases type 1 and 2 and oligonucleotide-directed mutagenesis. EFSA Journal 2020;18(11):6299, 14 s., https://doi. org/10.2903/j.efsa.2020.6299 (22) Vědecká komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy, Mullins E, Bresson J-L, Dalmay T, Dewhurst IC, Epstein MM, Firbank LG, Guerche P, Hejatko J, Moreno FJ, Naegeli H, Nogué F, Rostoks N, Sánchez Serrano JJ, Savoini G, Veromann E, Veronesi F, Fernandez A, Gennaro A, Papadopoulou N, Raffaello T a Schoonjans R, 2022. Statement on criteria for risk assessment of plants produced by targeted mutagenesis, cisgenesis and intragenesis. EFSA Journal 2022;20(10):7618, 12 s., https://doi.org/10.2903/j.efsa.2022.7618°. (23) Evropská síť laboratoří pro GMO (ENGL), Detection of food and feed plant products obtained by new mutagenesis techniques, 26. března 2019 (JRC116289); 13. června 2023 (JRC133689; EUR 31521 EN). (24) COM(2023)0414 final. (25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 031, 1.2.2002, s. 1). (26) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (28) SWD(2023) 412. (29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1). (30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4). (31) COM(2023)0414 final. (32) Nařízení Komise (ES) č. 65/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se zřizuje systém tvorby a přiřazování jednoznačných identifikačních kódů pro geneticky modifikované organismy (Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 5). (33) *Návrh nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin předložený Komisí COM/2023/414), (2023/0227(COD)). (34) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů (Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (COM(2023)0226 – C9-0139/2023 – 2023/0111(COD))

P9_TA(2024)0326 A9-0155/2024

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0226),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0139/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2023(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2023(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0155/2024),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize(3)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rámec Unie pro řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“) byl zřízen po globální finanční krizi v letech 2008–2009 a na základě dokumentu Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady(6) pro finanční stabilitu schváleného na mezinárodní úrovni. Rámec Unie pro řešení krize se skládá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014(8). Oba akty se vztahují na instituce usazené v Unii a na všechny další subjekty, které spadají do oblasti působnosti uvedené směrnice nebo uvedeného nařízení (dále jen „subjekty“). Cílem rámce Unie pro řešení krize je řádným způsobem řešit selhání institucí a subjektů tím, že se zachovají zásadní funkce institucí a subjektů, zabrání se ohrožení finanční stability a zároveň se ochrání vkladatelé a veřejné finanční prostředky. Rámec Unie pro řešení krize má dále za cíl podpořit rozvoj vnitřního trhu v bankovnictví vytvořením harmonizovaného režimu pro koordinované řešení přeshraničních krizí a tím, že se zamezí narušení rovných podmínek.

(1a)  V současné době se bankovní unie opírá pouze o dva ze tří zamýšlených pilířů, a to o jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí. Bankovní unie tudíž zůstává nedokončená, protože postrádá třetí pilíř, evropský systém pojištění vkladů. Dokončení bankovní unie je nedílnou součástí hospodářské a měnové unie a finanční stability, zejména proto, že zmírňuje rizika takzvaného „začarovaného kruhu“, jež vznikají v důsledku vazeb mezi bankami a státem.

(2)  Od zavedení rámce Unie pro řešení krize, který je v současné době uplatňován, již uplynulo několik let a bylo zjištěno, že některých jeho cílů nebylo dosaženo tak, jak bylo zamýšleno. Přestože instituce a subjekty při zajišťování své způsobilosti k řešení krize učinily velký pokrok a vynaložily za tímto účelem značné zdroje, zejména na budování kapacit pro absorpci ztrát a rekapitalizaci a naplňování mechanismů financování k řešení krizí, rámec Unie pro řešení krize se využívá jen zřídka. Selhání některých menších a středních institucí a subjektů se místo toho většinou řeší neharmonizovanými vnitrostátními opatřeními. Místo záchranných sítí financovaných odvětvím, včetně mechanismů financování k řešení krizí, se bohužel stále využívají peníze daňových poplatníků. Tato situace je zjevně zapříčiněna nedostatečnou motivací. Tato nedostatečná motivace je dána vzájemným působením mezi rámcem Unie pro řešení krize a vnitrostátními pravidly, kdy široký prostor pro uvážení při posuzování veřejného zájmu není vždy uplatňován způsobem, který by byl v souladu s cíli rámce Unie pro řešení krize. Rámec Unie pro řešení krize byl využíván jen zřídka také kvůli riziku, že vkladatelé institucí financovaných z vkladů ponesou ztráty, aby se zajistilo, že tyto instituce budou mít v případě řešení krize přístup k vnějšímu financování, zejména při neexistenci jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Skutečnost, že mimo režim řešení krize platí méně přísná pravidla pro přístup k financování než při řešení krize, odrazuje od uplatňování rámce Unie pro řešení krize ve prospěch jiných řešení, při kterých se často používají peníze daňových poplatníků namísto vlastních zdrojů instituce či subjektu nebo záchranných sítí financovaných odvětvím. Z této situace však pramení rizika roztříštěnosti, rizika neoptimálních výsledků při zvládání selhání institucí a subjektů, zejména v případě menších a středních institucí a subjektů, a náklady příležitosti z nevyužitých finančních zdrojů. Je proto nezbytné zajistit účinnější a soudržnější uplatňování rámce Unie pro řešení krize a zajistit, aby jej bylo možné použít ▌, ▌je-li to ve veřejném zájmu, a to i v případě menších a středních institucí ▌.

(3)  Podle článku 4 nařízení (EU) č. 806/2014 se členské státy, které navázaly úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a relevantními vnitrostátními příslušnými orgány, považují pro účely uvedeného nařízení za zúčastněné členské státy. Nařízení (EU) č. 806/2014 však nijak podrobně nestanoví postup přípravy na zahájení úzké spolupráce při plnění úkolů v oblasti řešení krize. Je proto vhodné tento postup podrobně stanovit.

(4)  Intenzita a úroveň podrobnosti potřebné činnosti v oblasti plánování řešení krize s ohledem na dceřiné podniky, které nebyly označeny za subjekty řešící krizi, se liší v závislosti na velikosti a rizikovém profilu dotčených institucí a subjektů, přítomnosti zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny. Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) by proto měl být schopen při určování opatření, která mají být ve vztahu k těmto dceřiným podnikům přijata, tyto faktory zohlednit a v příslušných případech použít zjednodušený přístup.

(5)  Instituce nebo subjekt, které jsou likvidovány podle vnitrostátního práva na základě zjištění, že jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a závěru výboru, že řešení jejich krize není ve veřejném zájmu, nakonec budou muset opustit trh. Plán opatření, která mají být přijata v případě selhání, proto není zapotřebí, a to bez ohledu na to, zda příslušný orgán dotčené instituci nebo subjektu již odebral povolení, či nikoli. Totéž platí pro zbytkovou část instituce v režimu řešení krize po převodu aktiv, práv a závazků v rámci strategie převodu. Je proto vhodné upřesnit, že v těchto situacích se přijetí plánů řešení krize nevyžaduje.

(6)  Výbor může v současné době zakázat určitá rozdělení výnosů, pokud instituce nebo subjekt nesplňují požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li posuzován společně s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „MREL“). Aby však byla zajištěna právní jistota a soulad se stávajícími postupy pro provádění rozhodnutí přijatých výborem, je třeba jasněji vymezit úlohy orgánů zapojených do procesu zákazu rozdělení výnosů. Je proto vhodné stanovit, že výbor by měl pokyn k zákazu těchto rozdělení výnosů vydat vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, který by měl rozhodnutí výboru provést. V některých situacích lze navíc od instituce nebo subjektu vyžadovat, aby splňovaly MREL na jiném základě, než na jakém jsou povinny splňovat požadavek kombinovaných kapitálových rezerv. Tato situace vyvolává nejistotu, pokud jde o podmínky pro výkon pravomocí výboru týkajících se zákazu rozdělení výnosů a pro výpočet nejvyšší rozdělitelné částky související s MREL. Mělo by být proto stanoveno, že v těchto případech by měl výbor vydat vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn, aby zakázaly určitá rozdělení výnosů na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vyplývajícího z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118(9). V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty by měl výbor odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv sdělit instituci nebo subjektu, které by pak měly tento odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv zveřejnit.

(7)  Směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví pravomoci, které mají vykonávat orgány příslušné k řešení krize, z nichž některé nejsou obsaženy v nařízení (EU) č. 806/2014. V rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí to může vyvolat nejistotu ohledně toho, kdo by měl tyto pravomoci vykonávat a za jakých podmínek by měly být tyto pravomoci vykonávány. Je proto nezbytné upřesnit, jak by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vykonávat některé pravomoci stanovené pouze ve směrnici 2014/59/EU ve vztahu k subjektům a skupinám, které spadají do přímé odpovědnosti výboru. V těchto případech by měl mít výbor možnost, pokud to považuje za nezbytné, pověřit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výkonem těchto pravomocí. Výbor by měl mít zejména možnost vyzvat vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize k tomu, aby po instituci nebo subjektu požadovaly vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách, jejichž stranou jsou, nebo aby uplatnily pravomoc pozastavit některé finanční povinnosti podle článku 33a směrnice 2014/59/EU. Vzhledem k tomu, že svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(10), jež lze použít i na instituce a subjekty a závazky, na něž se vztahuje MREL, nevyžadují použití vnitrostátních právních předpisů, měl by mít výbor možnost udělovat institucím nebo subjektům svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků přímo, aniž by musel vyzývat vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize k výkonu této pravomoci.

(8)  Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876(11), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877(12) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879(13) byla do práva Unie zavedena mezinárodní „specifikace celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC)“, zveřejněná Radou pro finanční stabilitu dne 9. listopadu 2015 (dále jen „standard TLAC“), pro globální systémově významné banky, jež se v právu Unie označují jako globální systémově významné instituce (G-SVI). Požadavek MREL stanovený ve směrnici 2014/59/EU a v nařízení (EU) č. 806/2014 byl rovněž změněn nařízením (EU) 2019/877 a směrnicí (EU) 2019/879. Je nezbytné uvést ustanovení nařízení (EU) č. 806/2014 týkající se MREL do souladu s prováděním standardu TLAC pro G-SVI, pokud jde o některé závazky, které by mohly být použity k plnění části MREL, jež by měla být splněna kapitálem a jinými podřízenými závazky. Závazky, které jsou rovnocenné některým vyloučeným závazkům, by především měly být zahrnuty do kapitálu a podřízených způsobilých nástrojů subjektů řešících krizi, pokud výše těchto vyloučených závazků v rozvaze subjektu řešícího krizi nepřesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků subjektu řešícího krizi a pokud z tohoto zahrnutí nevyplývají žádná rizika týkající se zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(9)  Pravidla pro stanovení MREL se většinou zaměřují na stanovení vhodné úrovně MREL s předpokladem, že upřednostňovanou strategií řešení krize bude nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Nařízení (EU) č. 806/2014 však výboru umožňuje použít jiné nástroje k řešení krize, konkrétně nástroje spočívající v převodu činnosti instituce v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci. Mělo by být proto upřesněno, že v případě, že plán řešení krize předpokládá použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, měl by výbor stanovit úroveň MREL pro dotčený subjekt řešící krizi na základě specifik těchto nástrojů k řešení krize a různých potřeb absorpce ztrát a rekapitalizace, které se s těmito nástroji pojí.

(10)  Úroveň MREL se pro subjekty řešící krizi vypočte jako součet výše ztrát očekávaných při řešení krize a rekapitalizační částky, která subjektu řešícímu krizi umožní nadále plnit podmínky pro zachování povolení a po přiměřenou dobu vykonávat jeho činnosti. Některé upřednostňované strategie řešení krize zahrnují převod aktiv, práv a závazků na příjemce ▌, zejména nástroj převodu činnosti. V těchto případech by se cíle sledované složkou rekapitalizace nemusely použít ve stejném rozsahu jako v případě strategie otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů, protože výbor nebude povinen zajistit, aby subjekt řešící krizi po přijetí opatření k řešení krize obnovil soulad s požadavky na kapitál. Ztráty by však v takových případech dle očekávání měly přesáhnout požadavky na kapitál subjektu řešícího krizi. Je proto vhodné stanovit, aby úroveň MREL těchto subjektů řešících krizi i nadále zahrnovala rekapitalizační částku, která se upraví způsobem, jenž je přiměřený dané strategii řešení krize.

(11)  Pokud strategie řešení krize předpokládá použití jiných nástrojů k řešení krize než výhradně rekapitalizace z vnitřních zdrojů, budou potřeby rekapitalizace dotčeného subjektu po řešení krize obecně menší než v případě otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Kalibrace MREL by v takovém případě měla při odhadu požadavku na rekapitalizaci tento aspekt zohlednit. Proto by měl výbor při úpravě úrovně MREL u subjektů řešících krizi, jejichž plán řešení krize počítá s nástrojem převodu činnosti nebo s nástrojem překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, zohlednit vlastnosti těchto nástrojů, včetně očekávaného dosahu převodu na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci, druhy nástrojů, které mají být převedeny, očekávanou hodnotu a prodejnost těchto nástrojů a návrh upřednostňované strategie řešení krize, včetně doplňkového použití nástroje oddělení aktiv. Vzhledem k tomu, že orgán příslušný k řešení krize musí v každém jednotlivém případě rozhodnout o případném použití finančních prostředků ze systému pojištění vkladů při řešení krize a že toto rozhodnutí nelze s jistotou předvídat dopředu, neměl by výbor při kalibraci úrovně MREL brát v úvahu potenciální příspěvek systému pojištění vkladů (při řešení krize). Tento přístup rovněž snižuje pravděpodobnost morálního hazardu tím, že zajišťuje, aby subjekty předem nepředpokládaly, že prostředky z příslušného systému pojištění vkladů budou použity k dosažení 8% cíle celkových závazků a kapitálu.

▌

(13)  Podle článku 4 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(14) má ECB pravomoc plnit úkoly týkající se dohledu v souvislosti s včasným zásahem. Je nezbytné snížit rizika plynoucí z rozdílného provedení opatření včasného zásahu stanovených ve směrnici 2014/59/EU ve vnitrostátním právu, a umožnit tak ECB, aby účinně a jednotně vykonávala své pravomoci týkající se přijímání opatření včasného zásahu. Tato opatření včasného zásahu byla zavedena z toho důvodu, aby příslušné orgány mohly zmírnit zhoršenou finanční a hospodářskou situaci instituce nebo subjektu a v co největší míře omezit riziko a dopad případného řešení krize. Vzhledem k tomu, že panuje nejistota ohledně podmínek uplatnění těchto opatření včasného zásahu, a vzhledem k jejich částečnému překrývání s opatřeními v oblasti dohledu však byla opatření včasného zásahu využívána jen zřídka. Ustanovení směrnice 2014/59/EU týkající se opatření včasného zásahu by proto měla být promítnuta do nařízení (EU) č. 806/2014, díky čemuž by ECB získala jednotný a přímo použitelný právní nástroj, a podmínky pro uplatňování těchto opatření včasného zásahu by měly být zjednodušeny a dále upřesněny. Aby se rozptýlily nejasnosti ohledně podmínek a načasování odvolání vedoucího orgánu a jmenování dočasných správců, měla by být tato opatření výslovně označena jako opatření včasného zásahu a jejich uplatnění by mělo podléhat stejným podmínkám. ECB by zároveň měla mít povinnost zvolit vhodná opatření k řešení konkrétní situace v souladu se zásadou proporcionality. Aby ECB mohla zohlednit rizika poškození dobré pověsti nebo rizika spojená s praním peněz či informačními a komunikačními technologiemi, měla by posuzovat podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu nejen na základě kvantitativních ukazatelů, včetně kapitálových požadavků nebo požadavků na likviditu, míry cizího financování, úvěrů se selháním nebo koncentrace expozic, ale také na základě kvalitativních ukazatelů.

(14)  Je nezbytné zajistit, aby se výbor mohl připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán by proto měly informovat výbor o zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu s dostatečným předstihem a výbor by měl mít nezbytné pravomoci k provedení přípravných opatření. Aby mohl výbor co nejrychleji reagovat na zhoršenou situaci instituce nebo subjektu, nemělo by být předchozí uplatnění opatření včasného zásahu podmínkou pro to, aby mohl výbor přijmout opatření pro uvedení instituce nebo subjektu na trh nebo aby si mohl vyžádat informace k aktualizaci plánu řešení krize a vypracování ocenění. K zajištění konzistentní, koordinované, účinné a včasné reakce na zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu a k řádné přípravě na případné řešení krize je nezbytné, aby byla posílena součinnost a koordinace mezi ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a výborem. Jakmile instituce nebo subjekt splní podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu, měly by ECB, vnitrostátní příslušné orgány a výbor zintenzivnit výměnu informací, včetně předběžných informací, a společně sledovat finanční situaci instituce nebo subjektu.

(14a)  Pokud výbor požaduje informace, které jsou nezbytné pro účely aktualizace plánů řešení krize, přípravy na možné řešení krize subjektu nebo provedení ocenění, ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušné orgány by měly výboru tyto informace poskytnout v rozsahu, v jakém je mají k dispozici. Pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušné orgány nemají dotyčné informace k dispozici, měly by výbor a ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušné orgány spolupracovat a koordinovat svou činnost za účelem shromáždění informací, které výbor považuje za nezbytné. V rámci této spolupráce by vnitrostátní příslušné orgány měly shromažďovat nezbytné informace a náležitě přitom dodržovat zásadu proporcionality.

(15)  Je nezbytné zajistit včasné přijetí opatření a včasnou koordinaci mezi výborem a ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem, pokud jde o méně významné přeshraniční skupiny v případech, kdy instituce nebo subjekt nadále vykonávají svou činnost, avšak existuje významné riziko jejich selhání. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán by proto měly toto riziko výboru co nejdříve oznámit. Toto oznámení by mělo obsahovat důvody posouzení provedeného ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a přehled alternativních opatření soukromého sektoru, opatření v oblasti dohledu nebo opatření včasného zásahu, která mohou být v přiměřené lhůtě přijata k zabránění selhání instituce nebo subjektu. Tímto včasným oznámením by neměly být dotčeny postupy pro určení toho, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize. Předchozí oznámení ECB nebo relevantního vnitrostátního příslušného orgánu výboru, že existuje významné riziko, že jsou instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, by nemělo být podmínkou pro následné zjištění, že instituce nebo subjekt jsou skutečně v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Pokud se navíc v pozdější fázi dospěje k závěru, že jsou instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a neexistují žádná alternativní řešení, která by tomuto selhání v přiměřené lhůtě zabránila, musí výbor rozhodnout o tom, zda přijme opatření k řešení krize. Včasné přijetí rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize na instituci nebo subjekt může mít v takovém případě zásadní význam pro úspěšné provedení strategie řešení krize, zejména proto, že včasný zásah v instituci nebo subjektu může přispět k zajištění dostatečné úrovně schopnosti absorbovat ztráty a likvidity k provedení této strategie. Je proto vhodné zajistit, aby mohl výbor v úzké spolupráci s ECB nebo vnitrostátním příslušným orgánem posoudit, co znamená přiměřená lhůta k provedení alternativních opatření, kterými se zabrání selhání instituce nebo subjektu. Při provádění tohoto posouzení by měla být rovněž zohledněna potřeba zachovat schopnost orgánu příslušného k řešení krize a dotčeného subjektu účinně provádět strategii řešení krize, je-li to v konečném důsledku zapotřebí, ale neměla by bránit přijetí alternativních opatření. Zejména předpokládaný časový rámec pro alternativní opatření by měl být takový, aby neohrožoval účinnost případného provádění strategie řešení krize. Aby byl zajištěn včasný výsledek a aby se mohl výbor řádně připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu, měly by se výbor a ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán pravidelně scházet, přičemž o četnosti těchto schůzek by měl s ohledem na okolnosti daného případu rozhodnout výbor.

(16)  Aby bylo možné řešit závažná porušení obezřetnostních požadavků, je nutné dále upřesnit podmínky pro určení toho, že mateřské podniky, včetně holdingových společností, jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné. Porušení těchto požadavků mateřským podnikem by mělo být závažné, pokud je druh a rozsah tohoto porušení srovnatelný s porušením, které by v případě, že by se ho dopustila úvěrová instituce, bylo důvodem pro odnětí povolení příslušným orgánem v souladu s článkem 18 směrnice 2013/36/EU.

(17)  Rámec pro řešení krize by se měl vztahovat na potenciálně každou instituci nebo subjekt bez ohledu na jejich velikost a model podnikání, jejichž posouzení veřejného zájmu je příznivé. Aby bylo tohoto výsledku dosaženo, měla by být upřesněna kritéria pro uplatnění posouzení veřejného zájmu na instituci nebo subjekt v selhání. V tomto ohledu je nezbytné vyjasnit, že v závislosti na konkrétních okolnostech lze určité funkce instituce nebo subjektu považovat za zásadní, pokud by jejich přerušení mělo dopad na finanční stabilitu nebo kritické služby na regionální úrovni, zejména pokud je nahraditelnost zásadních funkcí určována relevantním zeměpisným trhem.

(18)  Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo zohledňovat skutečnost, že vkladatelé jsou lépe chráněni, pokud jsou finanční prostředky systému pojištění vkladů využívány efektivněji a jsou minimalizovány ztráty těchto prostředků. Při posuzování veřejného zájmu by se proto mělo mít za to, že účelu řešení krize spočívajícího v ochraně vkladatelů bude lépe dosaženo při řešení krize, pokud by volba úpadku byla pro systém pojištění vkladů nákladnější.

(19)  Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo v co největší míře zohledňovat také rozdíl mezi financováním poskytovaným prostřednictvím záchranných sítí financovaných odvětvím (mechanismy financování k řešení krizí nebo systémy pojištění vkladů) na jedné straně a financováním poskytovaným členskými státy z peněz daňových poplatníků na straně druhé. Financování poskytované členskými státy s sebou nese vyšší riziko morálního hazardu a nižší motivaci k tržní disciplíně a mělo by se o něm uvažovat pouze za mimořádných okolností. Výbor by měl proto při posuzování cíle spočívajícího v minimalizaci spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu považovat financování prostřednictvím mechanismů financování k řešení krizí nebo systému pojištění vkladů za vhodnější než financování prostřednictvím stejného objemu zdrojů z rozpočtu členských států.

(19a)  Pokud vnitrostátní rámce pro platební neschopnost a řešení krize účinně dosahují cílů rámce ve stejné míře, měla by být upřednostněna možnost, která minimalizuje riziko pro daňové poplatníky a hospodářství. Tento přístup zajišťuje obezřetný a odpovědný postup, který je v souladu s obecným cílem chránit jak zájmy daňových poplatníků, tak širší hospodářskou stabilitu.

(19b)  Mimořádná finanční podpora financovaná z prostředků daňových poplatníků by měla být institucím a subjektům poskytnuta, pokud vůbec, pouze za účelem nápravy závažného narušení hospodářství mimořádné a systémové povahy, neboť to představuje významnou zátěž pro veřejné finance a narušuje to rovné podmínky na vnitřním trhu.

(20)  Aby bylo zajištěno, že účelu řešení krize bude dosaženo co nejúčinnějším způsobem, měl by ▌výsledek posouzení veřejného zájmu zohlednit, zda by likvidace instituce nebo subjektu v selhání v běžném úpadkovém řízení dosáhla účelu řešení krize účinněji než řešení krize, a nikoli pouze ve stejné míře jako řešení krize.

(21)  S ohledem na zkušenosti získané při provádění směrnice 2014/59/EU, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice 2014/49/EU je nezbytné dále upřesnit podmínky, za nichž lze výjimečně přijmout opatření preventivní povahy, která lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu. Aby se minimalizovalo narušení hospodářské soutěže zapříčiněné rozdílnou povahou systémů pojištění vkladů v Unii, měly by být výjimečně povoleny zásahy těchto systémů v rámci preventivních opatření splňujících požadavky stanovené ve směrnici 2014/49/EU, které lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu, pokud přijímající instituce nebo subjekt nesplňují žádnou z podmínek pro to, aby byly označeny za instituci nebo subjekt v selhání nebo instituci nebo subjekt, jejichž selhání je pravděpodobné. Je třeba zajistit, aby byla předběžná opatření přijata dostatečně včas. Při posuzování, zda je instituce nebo subjekt pro účely preventivní rekapitalizace solventní, ECB v současné době vychází z výhledového posouzení, zda jsou instituce nebo subjekt v následujících dvanácti měsících schopné splnit požadavky na kapitál stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 nebo v nařízení (EU) 2019/2033 a dodatečný požadavek na kapitál stanovený ve směrnici 2013/36/EU nebo ve směrnici (EU) 2019/2034. Tento postup by měl být stanoven v nařízení (EU) č. 806/2014. Jako účinná a účelná při řešení příčin možných finančních potíží institucí a subjektů a při předcházení jejich selhání se mohou navíc ukázat opatření na záchranu znehodnocených aktiv, včetně společností pro správu aktiv nebo systémů záruk za aktiva, a mohla by proto sloužit jako relevantní předběžná opatření. Je proto nezbytné upřesnit, že tato předběžná opatření mohou mít podobu opatření na záchranu znehodnocených aktiv.

(22)  V zájmu zachování tržní disciplíny, ochrany veřejných finančních prostředků a zamezení narušení hospodářské soutěže by měla být předběžná opatření používána pouze výjimečně a pouze v případě závažných narušení trhu nebo za účelem zachování finanční stability, zejména v případě systémové krize. Předběžná opatření by se navíc neměla používat k řešení vzniklých nebo pravděpodobných ztrát. Nejspolehlivějším nástrojem pro zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát je přezkum kvality aktiv prováděný ECB, evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví – EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(15) nebo vnitrostátními příslušnými orgány. ECB a vnitrostátní příslušné orgány by měly tento přezkum využít ke zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát, pokud lze tento přezkum provést v přiměřené lhůtě. Pokud to není možné, měly by ECB a vnitrostátní příslušné orgány zjistit vzniklé nebo pravděpodobné ztráty co nejspolehlivějším způsobem, který je za daných okolností možný, případně na základě kontrol na místě.

(23)  Cílem preventivní rekapitalizace je podpořit životaschopné instituce a subjekty, u nichž bylo zjištěno, že se v blízké budoucnosti pravděpodobně dostanou do dočasných obtíží, a zabránit dalšímu zhoršování jejich situace. Aby se zabránilo poskytování veřejných subvencí podnikům, které jsou v době poskytnutí podpory již ztrátové, neměla by předběžná opatření poskytovaná formou získání kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů nebo prostřednictvím opatření na záchranu znehodnocených aktiv přesáhnout částku nezbytnou k pokrytí nedostatku kapitálu zjištěného v nepříznivém scénáři zátěžového testu nebo podobného úkonu. Aby se zajistilo, že veřejné financování bude nakonec ukončeno, měla by být tato předběžná opatření rovněž časově omezena a obsahovat jasný časový plán jejich ukončení („strategii ukončení podpůrných opatření“). Trvalé nástroje, včetně kmenového kapitálu tier 1, by měly být používány pouze ve výjimečných případech a měla by se na ně vztahovat určitá kvantitativní omezení, protože ze své podstaty nejsou vhodné pro splnění podmínky dočasnosti.

(24)  Předběžná opatření by měla být omezena na částku, kterou by instituce nebo subjekt potřebovaly k udržení své platební schopnosti v případě nepříznivého scénáře stanoveného v zátěžovém testu nebo podobném úkonu. V případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by přijímající instituce nebo subjekt měly mít možnost použít tuto částku na pokrytí ztrát z převedených aktiv nebo v kombinaci se získáním kapitálových nástrojů za předpokladu, že není překročena celková výše zjištěného nedostatku kapitálu. Je rovněž nezbytné zajistit, aby tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv byla v souladu se stávajícími pravidly státní podpory a osvědčenými postupy, aby obnovila dlouhodobou životaschopnost instituce nebo subjektu, aby byla státní podpora omezena na nezbytné minimum a aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Z těchto důvodů by dotčené orgány měly v případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv zohlednit konkrétní pokyny, včetně plánu pro společnosti spravující aktiva(16) a sdělení o řešení úvěrů se selháním(17). Na tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by se rovněž měla vždy vztahovat převažující podmínka dočasnosti. Veřejné záruky poskytnuté na určitou dobu ve vztahu ke znehodnoceným aktivům dotčené instituce nebo subjektu by měly podle očekávání lépe splnit podmínku dočasnosti než převody těchto aktiv na veřejně podporovaný subjekt. Aby se zajistilo, že instituce přijímající podporu splňují podmínky podpůrného opatření, měla by ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány požadovat od institucí, které nesplnily své závazky, plán nápravných opatření. Pokud ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán dospěje k závěru, že opatření uvedená v plánu nápravných opatření nejsou schopna zajistit dlouhodobou životaschopnost instituce, nebo pokud instituce tento plán nesplnila, měla by ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán provést posouzení toho, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 806/2014.

(25)  Je důležité zajistit, aby výbor neprodleně a včas přijal opatření k řešení krize, pokud toto opatření zahrnuje poskytnutí státní podpory nebo podpory z fondu. Je proto nezbytné, aby výbor mohl přijmout příslušný program řešení krize dříve, než Komise posoudí, zda je tato podpora slučitelná s vnitřním trhem. Aby však bylo v takovém případě zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, měly by být programy řešení krize zahrnující poskytnutí státní podpory nebo podpory z fondu v konečném důsledku i nadále schvalovány Komisí. S cílem umožnit Komisi co možná nejdřívější posouzení slučitelnosti podpory z fondu s jednotným trhem a zajistit plynulý tok informací je rovněž nezbytné stanovit, že by si výbor a Komise měly neprodleně vyměňovat veškeré nezbytné informace týkající se možného použití podpory z fondu, a zavést zvláštní pravidla, která stanoví okamžik a rozsah informací, jež by měl výbor Komisi poskytnout, aby mohla Komise posoudit slučitelnost podpory z fondu.

(26)  Postup, který upravuje zahájení řešení krize, a postup, na jehož základě se přijímá rozhodnutí o uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi, jsou podobné. Je proto vhodné sladit příslušné úkoly výboru a úkoly ECB nebo v příslušných případech vnitrostátního příslušného orgánu, když na jedné straně posuzují, zda jsou dány podmínky pro uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi, a na druhé straně, když posuzují podmínky pro přijetí programu řešení krize.

(27)  Může nastat situace, kdy se opatření k řešení krize uplatní na subjekt řešící krizi, který stojí v čele skupiny řešící krizi, zatímco pravomoci k odpisu a konverzi se uplatní na jiný subjekt patřící do téže skupiny. Vzájemná propojenost těchto subjektů, včetně existence konsolidovaných kapitálových požadavků, které je třeba obnovit, a potřeby aktivovat mechanismy pro absorpci ztrát a následnou rekapitalizaci, může ztěžovat posouzení potřeb absorpce ztrát a rekapitalizace pro každý subjekt zvlášť, a tedy i stanovení nezbytných částek k odpisu a konverzi pro každý subjekt. Měl by proto být upřesněn postup pro uplatnění pravomoci k odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v těchto situacích, přičemž výbor by měl tuto vzájemnou propojenost zohlednit. Pokud za tímto účelem jeden subjekt splňuje podmínky pro uplatnění pravomoci k odpisu a konverzi a jiný subjekt v rámci téže skupiny splňuje současně podmínky pro řešení krize, měl by výbor přijmout program řešení krize, který se vztahuje na oba subjekty.

(28)  V zájmu zvýšení právní jistoty a s ohledem na potenciální význam závazků, které mohou vzniknout v důsledku budoucích nejistých událostí, včetně výsledku soudních sporů probíhajících v době řešení krize, je nezbytné stanovit způsob, jakým by se s těmito závazky mělo zacházet v případě použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. V tomto ohledu by měly být směrodatné zásady stanovené v účetních pravidlech, zejména v účetních pravidlech stanovených v mezinárodním účetním standardu 37 přijatém nařízením Komise (ES) č. 1126/2008(18). Na tomto základě by orgány příslušné k řešení krize měly rozlišovat mezi rezervami a podmíněnými závazky. Rezervy jsou závazky, které se vztahují k pravděpodobnému odlivu finančních prostředků a které lze spolehlivě odhadnout. Podmíněné závazky se nevykazují jako účetní závazky, protože se týkají závazku, který nelze v době odhadu považovat za pravděpodobný nebo který nelze spolehlivě odhadnout.

(29)  Vzhledem k tomu, že rezervy jsou účetními závazky, mělo by být upřesněno, že se s těmito rezervami zachází stejně jako s ostatními závazky. Tyto rezervy by měly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud nesplňují jedno ze specifických kritérií pro vyloučení z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Vzhledem k potenciálnímu významu těchto rezerv při řešení krize a v zájmu zajištění jistoty při uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by mělo být upřesněno, že rezervy jsou součástí závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů a že se na ně v důsledku toho vztahuje nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(30)  Podle účetních zásad nelze podmíněné závazky vykázat jako závazky, a proto by neměly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Je však nutné zajistit, aby podmíněný závazek, který by vznikl v důsledku události, jež je nepravděpodobná nebo již nelze v době řešení krize spolehlivě odhadnout, nenarušil účinnost strategie řešení krize, a zejména nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. K dosažení tohoto cíle by měl odhadce v rámci ocenění pro účely řešení krize posoudit podmíněné závazky, které jsou zahrnuty v rozvaze instituce nebo subjektu v režimu řešení krize, a podle svých nejlepších schopností vyčíslit potenciální hodnotu těchto závazků. Aby bylo zajištěno, že si instituce nebo subjekt po ukončení procesu řešení krize udrží po přiměřenou dobu dostatečnou důvěru trhu, měl by odhadce tuto potenciální hodnotu zohlednit při stanovování částky, o kterou je třeba odepsat nebo konvertovat závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, aby se obnovily kapitálové poměry instituce v režimu řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména uplatnit své pravomoci ke konverzi na závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v rozsahu nezbytném k zajištění toho, aby rekapitalizace instituce v režimu řešení krize byla dostatečná k pokrytí potenciálních ztrát, které mohou být způsobeny závazkem, jenž může vzniknout v důsledku nepravděpodobné události. Při posuzování částky, která má být odepsána nebo konvertována, by měl orgán příslušný k řešení krize pečlivě zvážit dopad potenciální ztráty na instituci v režimu řešení krize na základě řady faktorů, včetně pravděpodobnosti vzniku události, časového rámce jejího průběhu a výše podmíněného závazku.

(31)  Za určitých okolností může výbor poté, co Jednotný fond pro řešení krizí poskytne příspěvek až do výše 5 % celkových závazků instituce nebo subjektu včetně kapitálu, využít další zdroje financování, aby tím ještě více podpořil provádění příslušných opatření k řešení krize. Mělo by být jasněji stanoveno, za jakých okolností může Jednotný fond pro řešení krizí poskytnout další podporu, pokud byly plně odepsány nebo konvertovány všechny závazky s nižším stupněm priority než vklady, které nejsou povinně nebo na základě vlastního uvážení vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(32)  Úspěch řešení krize závisí na včasném přístupu výboru k relevantním informacím poskytovaným institucemi a subjekty, které spadají do odpovědnosti výboru, a veřejnými institucemi a orgány. V této souvislosti by měl mít výbor přístup nejen k informacím, které má ECB k dispozici jakožto orgán dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013, ale také k informacím statistické povahy, které ECB shromáždila v rámci své funkce centrální banky. Podle nařízení Rady (ES) č. 2533/98(19) by měl výbor zajistit fyzickou a logickou ochranu důvěrných statistických informací a vyžadovat od ECB povolení k jejich dalšímu předávání, které může být nezbytné pro plnění úkolů výboru. Vzhledem k tomu, že informace týkající se počtu klientů, pro něž je instituce nebo subjekt jediným nebo hlavním bankovním partnerem, které jsou v držení centralizovaných automatizovaných mechanismů zřízených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(20), mohou být nezbytné k provedení posouzení veřejného zájmu, mělo by být výboru umožněno tyto informace v jednotlivých případech obdržet. Mělo by být rovněž stanoveno, kdy přesně má mít výbor nepřímý přístup k informacím. Pokud má příslušné informace k dispozici instituce nebo orgán, které jsou povinny s výborem spolupracovat, když výbor o informace požádá, měla by tato instituce nebo orgán tyto informace výboru poskytnout. Pokud v daném okamžiku nejsou informace k dispozici, měl by mít výbor bez ohledu na důvod jejich nedostupnosti možnost obdržet tyto informace od fyzické nebo právnické osoby, která je má k dispozici, prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize nebo přímo, a to po předchozím informování těchto vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize o této skutečnosti. Výbor by měl mít rovněž možnost určit postup a formu, jak by měl informace od finančních subjektů obdržet, aby se zajistilo, že tyto informace budou co nejlépe vyhovovat jeho potřebám, včetně virtuálních datových místností. Aby byla zajištěna co nejširší spolupráce se všemi subjekty, které mohou mít k dispozici údaje, jež jsou pro výbor a pro plnění jemu svěřených úkolů nezbytné, a aby se zamezilo duplicitním žádostem zasílaným institucím a subjektům, měly by veřejné instituce a orgány, s nimiž by výbor měl mít možnost spolupracovat, ověřovat dostupnost informací a vyměňovat si informace, zahrnovat členy Evropského systému centrálních bank, příslušné systémy pojištění vkladů, Evropskou radu pro systémová rizika, evropské orgány dohledu a Evropský mechanismus stability. Aby se v případě potřeby zajistil včasný zásah finančních mechanismů smluvně zajištěných pro Jednotný fond pro řešení krizí, měl by výbor informovat Komisi a ECB, pokud se domnívá, že může být nezbytné tyto finanční mechanismy aktivovat, a poskytnout Komisi a ECB veškeré informace nezbytné pro plnění jejich úkolů týkajících se těchto finančních mechanismů.

(33)  V čl. 86 odst. 1 směrnice 2014/59/EU se stanoví, že běžná úpadková řízení s institucemi a subjekty v oblasti působnosti uvedené směrnice je možné zahájit pouze z podnětu orgánu příslušného k řešení krize a že rozhodnutí zahajující běžné úpadkové řízení s institucí nebo subjektem je možné učinit pouze se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Toto ustanovení není v nařízení (EU) č. 806/2014 zohledněno. V souladu s rozdělením úkolů uvedeným v nařízení (EU) č. 806/2014 by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize konzultovat výbor před tím, než začnou jednat v souladu s čl. 86 odst. 1 směrnice 2014/59/EU v případě institucí a subjektů, které spadají do přímé odpovědnosti výboru.

(34)  Kritéria pro výběr místopředsedy výboru jsou stejná jako kritéria pro výběr předsedy a dalších stálých členů výboru. Je proto vhodné udělit také místopředsedovi výboru stejná hlasovací práva, jaká mají předseda a stálí členové výboru.

▌

(36)  Aby mohl výbor na svém plenárním zasedání předběžně posoudit návrh předběžného rozpočtu předtím, než předseda předloží jeho konečný návrh, měla by být prodloužena lhůta, během níž může předseda předložit původní návrh ročního rozpočtu výboru.

(37)  Po počátečním období navyšování prostředků Jednotného fondu pro řešení krizí podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 může dojít k mírnému poklesu jeho dostupných finančních prostředků pod cílovou úroveň, zejména v důsledku nárůstu pojištěných vkladů. Výše příspěvků předem, které budou za těchto okolností pravděpodobně požadovány, bude tedy pravděpodobně nízká. Může se tak stát, že v některých letech již výše těchto příspěvků předem nebude odpovídat nákladům na jejich výběr. Výbor by proto měl mít možnost odložit výběr příspěvků předem nejvýše o tři roky, dokud částka, která má být vybrána, nedosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nebude mít zásadní vliv na schopnost výboru využívat Jednotný fond pro řešení krizí.

(38)  Neodvolatelné platební přísliby jsou jednou ze složek dostupných finančních prostředků Jednotného fondu pro řešení krizí. Je proto nezbytné upřesnit okolnosti, za nichž lze tyto platební přísliby požadovat, a použitelný postup při ukončení příslibů v případě, že se na instituci nebo subjekt přestane vztahovat povinnost platit příspěvky do Jednotného fondu pro řešení krizí. Kromě toho by v zájmu větší transparentnosti a jistoty, pokud jde o podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové částce příspěvků předem, které mají být vybrány, měl výbor tento podíl určovat každoročně, přičemž musí dodržovat platné limity.

(39)  Maximální roční výše mimořádných následných příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí, které je možné požadovat, je v současné době omezena na trojnásobek výše příspěvků předem. Po uplynutí počátečního období navyšování prostředků uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 a za jiných okolností než při použití Jednotného fondu pro řešení krizí budou tyto příspěvky předem záviset pouze na změnách výše pojištěných vkladů, a budou proto pravděpodobně nízké. Stanovením maximální výše mimořádných následných příspěvků na základě příspěvků předem by pak mohlo dojít k výraznému omezení možnosti Jednotného fondu pro řešení krizí zvýšit následné příspěvky, čímž by se snížila jeho akceschopnost. Aby se zamezilo vzniku této situace, měl by být stanoven jiný limit a maximální výše mimořádných následných příspěvků, kterou lze požadovat, by měla být stanovena na trojnásobek jedné osminy cílové úrovně fondu.

(40)  Jednotný fond pro řešení krizí lze použít na podporu uplatnění nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, kdy je soubor aktiv, práv a závazků instituce v režimu řešení krize převeden na příjemce. V takovém případě může mít výbor pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu při jejich následné likvidaci v běžném úpadkovém řízení. K tomu může dojít, pokud je Jednotný fond pro řešení krizí použit v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé, a to i formou záruk za aktiva a závazky nebo krytí rozdílu mezi převedenými aktivy a závazky. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé, kteří zůstali ve zbytkové části instituce nebo subjektu, účinně absorbují ztráty instituce v režimu řešení krize a zlepší se možnost výplat v případě úpadku ve prospěch výboru, měly by mít pohledávky výboru vůči zbytkové části instituce nebo subjektu a pohledávky, které vyplývají z přiměřených nákladů řádně vynaložených výborem, v případě úpadku stejný stupeň priority jako pohledávky vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí v každém zúčastněném členském státě, které by měly mít vyšší stupeň priority než vklady a systémy pojištění vkladů. Vzhledem k tomu, že odškodnění vyplacené akcionářům a věřitelům z Jednotného fondu pro řešení krizí v důsledku porušení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, má za cíl kompenzovat výsledky opatření k řešení krize, výboru by tímto odškodněním neměly vznikat žádné pohledávky.

(41)  Jelikož jsou některá ustanovení nařízení (EU) č. 806/2014 týkající se úlohy, kterou mohou hrát systémy pojištění vkladů při řešení krize, podobná ustanovením směrnice 2014/59/EU, měly by se změny těchto ustanovení ve směrnici 2014/59/EU provedené [Úřad pro publikace: vložte číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU] zohlednit v nařízení (EU) č. 806/2014.

(42)  Transparentnost je klíčem k zajištění integrity trhu, tržní disciplíny a ochrany investorů. Aby se zajistilo, že výbor bude moci podporovat úsilí o větší transparentnost a podílet se na něm, měl by mít možnost zveřejňovat informace, které vyplývají z jeho vlastních analýz, hodnocení a zjištění, včetně posuzování způsobilosti k řešení krize, pokud zveřejnění těchto informací neohrozí ochranu veřejného zájmu z hlediska finanční, měnové nebo hospodářské politiky a pokud existuje převažující veřejný zájem na zveřejnění těchto informací.

(43)  Nařízení (EU) č. 806/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(44)  V zájmu zajištění soudržnosti by se změny nařízení (EU) č. 806/2014, které jsou podobné změnám směrnice 2014/59/EU provedeným ... [Úřad pro publikace: vložte číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU], měly použít od stejného data jako datum provedení ... [Úřad pro publikace: vložte číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU] ve vnitrostátním právu, tedy od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = osmnáct měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Není však důvod pro odklad použití změn nařízení (EU) č. 806/2014, které se týkají výhradně fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí. Tyto změny by se proto měly použít od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden měsíc ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

(45)  Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zvýšení účinnosti a účelnosti rámce pro ozdravné postupy a řešení krize institucí a subjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu rizik, která by mohly pro integritu jednotného trhu představovat rozdílné vnitrostátní přístupy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to změnou pravidel, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 806/2014

Nařízení (EU) č. 806/2014 se mění takto:

1)  V článku 3 se odstavec 1 mění takto:

a)  bod 24a se nahrazuje tímto:"

„24a) „subjektem řešícím krizi“ právnická osoba usazená v zúčastněném členském státě, která je v souladu s článkem 8 tohoto nařízení výborem nebo vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize určena jako subjekt, pro nějž plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize;“

b)  vkládají se nové body 24d a 24e, které znějí:"

c)  bod 49 se nahrazuje tímto:"

„49) „závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“ závazky, včetně závazků, které vedou ke vzniku účetních rezerv, a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2 subjektu uvedeného v článku 2 a které nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 3;“.

2)  V článku 4 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:"

„1a. Členské státy neprodleně informují výbor o své žádosti o navázání úzké spolupráce s ECB podle článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013.

Po podání oznámení podle článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 a před navázáním úzké spolupráce poskytnou členské státy veškeré informace o subjektech a skupinách usazených na jejich území, které může výbor potřebovat k přípravě na plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením a dohodou.“

3)  Článek 7 se mění takto:

a)  v odst. 3 čtvrtém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:"

„Při plnění úkolů uvedených v tomto odstavci uplatňují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize odpovídající ustanovení tohoto nařízení. Veškeré odkazy na výbor v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 6, 8, 12 a 13, čl. 10 odst. 1 až 10, článku 10a, článcích 11 až 14, čl. 15 odst. 1, 2 a 3, článku 16, čl. 18 odst. 1, 1a, 2 a 6, článku 20, čl. 21 odst. 1 až 7, čl. 21 odst. 8 druhém pododstavci, čl. 21 odst. 9 a 10, čl. 22 odst. 1, 3 a 6, článcích 23 a 24, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 1 až 15, čl. 27 odst. 16 druhém pododstavci druhé větě, třetím pododstavci a čtvrtém pododstavci první, třetí a čtvrté větě a v článku 32 jsou ve vztahu ke skupinám a subjektům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce považovány za odkazy na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize.“;

b)  odstavec 5 se mění takto:

i)  slova „čl. 12 odst. 2“ se nahrazují slovy „čl. 12 odst. 3“;

ii)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Po nabytí účinnosti oznámení uvedeného v prvním pododstavci mohou zúčastněné členské státy rozhodnout o tom, že odpovědnost za plnění úkolů ve vztahu k subjektům a skupinám usazeným na jejich území, jiným než uvedeným v odstavci 2, budou mít opět vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize; v takovém případě se první pododstavec již nepoužije. Členské státy, které mají v úmyslu této možnosti využít, tuto skutečnost oznámí výboru a Komisi. Toto oznámení nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.“

4)  Článek 8 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Výbor může vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize pověřit výkonem pravomocí uvedených v čl. 10 odst. 8 směrnice 2014/59/EU. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29 tohoto nařízení.“;

aa)  v odstavci 9 se první pododstavec mění takto:

i)  vkládá se nové písmeno, které zní:"

„aa) v příslušných případech podrobný popis důvodů pro určení toho, zda má být daná instituce označena za subjekt v likvidaci, včetně vysvětlení, jak orgán příslušný k řešení krize dospěl k závěru, že daná instituce postrádá zásadní funkce;“;

ii)  vkládá se nové písmeno, které zní:"

„ja) popis toho, jak by se různými strategiemi řešení krize nejlépe dosáhlo účelu řešení krize stanoveného v článku 14;“;

iii)  vkládá se nové písmeno, které zní:"

„pa) podrobný a kvantifikovaný seznam pojištěných vkladů a způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků.“;

b)  v odstavci 10 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

„Opatření, jež mají být přijata ve vztahu k dceřiným podnikům uvedeným v prvním pododstavci písm. b), které nejsou subjekty řešícími krizi, mohou být výborem určena zjednodušeným přístupem, a to po konzultaci s relevantním vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize, a pokud tento přístup nebude mít negativní vliv na způsobilost skupiny k řešení krize, a to s přihlédnutím k velikosti dceřiného podniku, jeho rizikovému profilu, absenci zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny.“;

Ve skupinovém plánu řešení krize je stanoveno, zda lze za subjekty v likvidaci považovat i jiné subjekty v rámci skupiny řešící krizi než samotný subjekt řešící krizi. Aniž jsou dotčeny jiné faktory, které může výbor považovat za důležité, za subjekty v likvidaci nelze považovat subjekty zajišťující zásadní funkce.“;

ba)  v odstavci 11 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„-aa) obsahuje podrobný popis důvodů pro určení toho, zda má být subjekt skupiny označen za subjekt v likvidaci, včetně vysvětlení, jak orgán příslušný k řešení krize dospěl k závěru, že daná instituce postrádá zásadní funkce, a jak byl zohledněn poměr jejího celkového objemu rizikové expozice a provozních výnosů v celkovém objemu rizikové expozice a provozních výnosů skupiny a také pákový poměr subjektu skupiny v rámci celé skupiny;“;

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„14. Výbor nepřijme plány řešení krize pro subjekty a skupiny uvedené v odstavci 1, pokud se použije čl. 22 odst. 5 nebo pokud bylo zahájeno úpadkové řízení v souvislosti se subjektem či skupinou ▌v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy podle článku 32b směrnice 2014/59/EU.“

5)  Článek 10 se mění takto:

a)  v odst. 4 čtvrtém pododstavci se slova „prvním pododstavci“ nahrazují slovy „třetím pododstavci“;

b)  v odstavci 7 se slova „určenou instituci nebo mateřskému podniku“ nahrazují slovy „určenou subjektu nebo mateřskému podniku“ a slova „dopad na model podnikání instituce“ se nahrazují slovy „dopad na model podnikání subjektu nebo skupiny“;

c)  odstavec 10 se mění takto:

i)  ve druhém pododstavci se slovo „institucí“/„instituce“ nahrazuje slovy „dotčeným subjektem“ / „dotčeného subjektu“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jeho“;

ii)  ve třetím pododstavci se slova „dotčenou instituci“ nahrazuje slovy „dotčený subjekt“;

iii)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Pokud opatření navržená dotčeným subjektem účinně omezují nebo odstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, přijme výbor rozhodnutí po konzultaci s ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a v příslušných případech s určeným makroobezřetnostním orgánem. V tomto rozhodnutí se uvede, že navrhovaná opatření účinně omezují nebo odstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize se uloží povinnost požadovat, aby instituce, mateřský podnik nebo kterýkoli dceřiný podnik dotčené skupiny navrhovaná opatření provedly.“

d)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„13a. Orgán příslušný k řešení krize zveřejní na konci každého cyklu plánování řešení krize anonymizovaný seznam, který v agregované podobě obsahuje všechny zjištěné podstatné překážky bránící způsobilosti k řešení krize a relevantní opatření k jejich řešení. Použijí se ustanovení týkající se profesního tajemství stanovená v článku 88. “;

6)  Článek 10a se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:"

„1. Nachází-li se subjekt v situaci, kdy splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc ke každému z požadavků uvedených v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc k požadavkům uvedeným v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, má výbor v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku pravomoc vydat vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize pokyn subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší než nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (M-MDA), vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, na základě některého z těchto postupů:“;

b)  doplňuje se nový odstavec 7, který zní:"

„7. Pokud se na subjekt nevztahuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv na stejném základě, na jakém je povinen plnit požadavky uvedené v článcích 12d a 12e, použije výbor odstavce 1 až 6 tohoto článku na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118*. Použije se čl. 128 čtvrtý pododstavec směrnice 2013/36/EU.

Výbor zahrne odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv uvedený v prvním pododstavci do rozhodnutí o určení požadavků uvedených v článcích 12d a 12e tohoto nařízení. Subjekt zveřejní odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv spolu s informacemi uvedenými v čl. 45i odst. 3 směrnice 2014/59/EU.

______________________________

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1).“

7)  V článku 12 se doplňuje nový odstavec 8, který zní:"

„8. Výbor odpovídá za udělování svolení podle čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013 subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. Výbor své rozhodnutí sdělí dotčenému subjektu.“

8)  V článku 12a se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, vyžaduje-li to a stanoví-li to výbor v souladu s tímto článkem a články 12b až 12i.“

9)  Článek 12c se mění takto:

a)  v odstavcích 4 a 5 se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjekty G-SVI“;

b)  v odstavci 7 se v návětí slova „odstavce 3“ / „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“ / „odstavci 4“ a slovo „G-SVI“ se nahrazuje slovy „subjekty G-SVI“;

c)  odstavec 8 se mění takto:

i)  v prvním pododstavci se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjekty G-SVI“;

ii)  ve druhém pododstavci se v písmeni c) slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjektem G-SVI“;

d)  doplňuje se nový odstavec 10, který zní:"

10)  V čl. 12d odst. 3 osmém pododstavci a odst. 6 osmém pododstavci se slova „zásadních hospodářských funkcí“ nahrazují slovy „zásadních funkcí“.

11)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 12da

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro strategie převodu ▌

1.  Při uplatňování článku 12d na subjekt řešící krizi, jehož upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá, samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, stanoví v příslušných případech výbor rekapitalizační částku uvedenou v čl. 12d odst. 3 přiměřeně na základě těchto kritérií:

▌

3.  Výsledkem použití odstavce 1 nesmí být částka vyšší než částka vyplývající z použití čl. 12d odst. 3 nebo částka, která je nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a nižší než 5 % celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013.“;

12)  V čl. 12e odst. 1 se slova „G-SVI nebo součástí G-SVI“ nahrazují slovy „subjektem G-SVI“.

13)  Článek 12g se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"

„Výbor se po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB může rozhodnout uplatnit požadavek stanovený v tomto článku na subjekt uvedený v čl. 2 písm. b) a na finanční instituci uvedenou v čl. 2 písm. c), které jsou dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi, avšak nejsou samy subjektem řešícím krizi.“;

ii)  ve třetím pododstavci se slova „prvního pododstavce“ nahrazují slovy „prvního a druhého pododstavce“;

b)  doplňuje se nový odstavec 4, který zní:"

14)  Článek 12k se mění takto:

a)  ▌vkládá se nový odstavec 1 ▌, který zní:"

„1a. „Odchylně od čl. 12a odst. 1 výbor stanoví vhodná přechodná období pro to, aby subjekty splnily požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, pokud se na instituce nebo subjekty vztahují tyto požadavky po vstupu [tohoto pozměňujícího nařízení] v platnost. Lhůta, v níž mají subjekty splnit požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, je ... [čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení].

Výbor určí pro požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně pro požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí subjekty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splnit do ... [dva roky ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení]. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.

b)  v odst. 3 písm. a) se slova „výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize“ nahrazují slovem „výbor“;

c)  v odstavci 4 se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „G-SVI nebo mimounijní G-SVI“;

d)  v odstavcích 5 a 6 se slova „výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize “ nahrazují slovem „výbor“.

15)  Článek 13 se nahrazuje tímto:"

„Článek 13

Opatření včasného zásahu

1.  ECB bez zbytečného prodlení zváží a případně přijme opatření včasného zásahu, pokud subjekt uvedený v čl. 7 odst. 2 písm. a) splňuje některou z následujících podmínek:

Dojde-li k podstatnému zhoršení podmínek, vzniku nepříznivých okolností nebo získání nových informací o subjektu, ECB může rozhodnout o tom, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) je splněna, aniž by předtím přijala jiná nápravná opatření, včetně výkonu pravomocí uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) ECB nebo případně příslušný orgán podle směrnice 2014/65/EU či výbor neprodleně informuje vnitrostátní příslušný orgán o porušení nebo pravděpodobném porušení požadavků.

2.  Pro účely odstavce 1 se opatřeními včasného zásahu rozumí:

3.  ECB zvolí vhodná a včasná opatření včasného zásahu na základě toho, co je přiměřené sledovaným cílům, přičemž kromě jiných důležitých informací zohlední závažnost porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků a rychlost zhoršování finanční situace subjektu.

4.  Pro každé z opatření uvedených v odstavci 2 stanoví ECB lhůtu, která je k dokončení tohoto opatření přiměřená a která ECB umožní vyhodnotit jeho účinnost.

Hodnocení opatření se provede bezprostředně po uplynutí lhůty a sdílí se s výborem a relevantními vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize. Pokud hodnocení dospěje k závěru, že opatření nebyla plně provedena nebo nejsou účinná, posoudí ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán podmínku uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) po konzultaci s výborem a relevantním vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize.

5.  Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech, jakož i v nezúčastněných členských státech, zastupuje ECB vnitrostátní příslušné orgány ze zúčastněných členských států pro účely konzultací a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy podle článku 30 směrnice 2014/59/EU.

Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech a dceřiné podniky usazené nebo významné pobočky nacházející se v nezúčastněných členských státech, informuje ECB včas příslušné orgány nebo případně orgány příslušné k řešení krize z nezúčastněných členských států o rozhodnutích nebo opatřeních důležitých z hlediska skupiny, která jsou uvedena v článcích 13 až 13c.“;

16)  Vkládají se nové články 13a, 13b a 13c, které znějí:"

„Článek 13a

Nahrazení vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu

Pro účely čl. 13 odst. 2 písm. e) jsou nové vrcholné vedení nebo vedoucí orgán nebo jednotliví členové těchto orgánů jmenováni v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem a podléhají schválení ECB.

Článek 13b

Dočasný správce

1.  Pro účely čl. 13 odst. 2 písm. f) může ECB úměrně daným okolnostem jmenovat jakéhokoli dočasného správce, aby:

ECB při jmenování dočasného správce upřesní svůj výběr podle písmene a) nebo b).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) ECB při jmenování dočasného správce dále upřesní jeho úlohu, povinnosti a pravomoci a veškeré požadavky na to, aby vedoucí orgán subjektu před přijetím konkrétních rozhodnutí nebo opatření konzultoval dočasného správce nebo získal jeho souhlas.

ECB zveřejní jmenování každého dočasného správce, s výjimkou případů, kdy dočasný správce nemá pravomoc zastupovat subjekt nebo jménem subjektu rozhodovat.

Každý dočasný správce splňuje požadavky stanovené v čl. 91 odst. 1, 2 a 8 směrnice 2013/36/EU. Nedílnou součástí rozhodnutí o jmenování dočasného správce je posouzení ECB, zda dočasný správce tyto požadavky splňuje.

2.  ECB při jmenování určí úměrně daným okolnostem pravomoci dočasného správce. Tyto pravomoci mohou zahrnovat některé nebo veškeré pravomoci vedoucího orgánu subjektu podle stanov subjektu a podle vnitrostátního práva, včetně pravomoci vykonávat některé nebo veškeré administrativní funkce vedoucího orgánu subjektu. Pravomoci dočasného správce ve vztahu k subjektu jsou v souladu s platným právem obchodních společností. Tyto pravomoci mohou být upraveny v případě, že se změní okolnosti ze strany ECB.

3.  ECB při jmenování určí úlohu a funkce dočasného správce. Tato úloha a funkce mohou zahrnovat všechny následující činnosti:

ECB při jmenování určí veškeré meze úlohy a funkcí dočasného správce.

4.  ECB má výlučnou pravomoc jmenovat a odvolávat každého dočasného správce. ECB může odvolat dočasného správce kdykoli a z jakéhokoli důvodu. ECB může kdykoli měnit podmínky jmenování dočasného správce, s výhradou tohoto článku.

5.  ECB může vyžadovat, aby některé úkony dočasného správce podléhaly předchozímu souhlasu ECB. ECB stanoví veškeré takové požadavky v okamžiku jmenování dočasného správce nebo v okamžiku jakékoli změny podmínek jmenování dočasného správce.

Dočasný správce smí v každém případě vykonávat pravomoc svolat valnou hromadu akcionářů subjektu a stanovit její pořad jednání pouze s předchozím souhlasem ECB.

6.  Na žádost ECB vypracovává dočasný správce v odstupech stanovených ECB, a to nejméně jednou po uplynutí prvních šesti měsíců, a v každém případě na konci svého mandátu zprávy o finanční situaci subjektu a o krocích uskutečněných během doby, po kterou je jmenován.

7.  Dočasný správce je jmenován na dobu nejvýše jednoho roku. Tuto dobu lze ve výjimečných případech jednou prodloužit, jestliže jsou i nadále splněny podmínky pro jmenování dočasného správce. ECB stanoví tyto podmínky a případné prodloužení doby, po kterou je dočasný správce jmenován, odůvodní akcionářům.

8.  S výhradou tohoto článku nejsou jmenováním dočasného správce dotčena práva akcionářů stanovená unijním nebo vnitrostátním právem obchodních společností.

9.  Dočasný správce jmenovaný v souladu s odstavci 1 až 8 tohoto článku není považován za stínového ředitele ani za skutečného ředitele podle vnitrostátního práva.

Článek 13c

Příprava na řešení krize

1.  V případě subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5, jsou-li splněny podmínky pro použití těchto ustanovení, ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány neprodleně oznámí výboru kteroukoli z těchto skutečností:

Výbor informuje Komisi o oznámení, které obdržel podle prvního pododstavce.

ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán ve spolupráci s výborem pečlivě sleduje situaci subjektů a skupin uvedených v prvním pododstavci a to, zda dodržují opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a), jejichž cílem je řešit zhoršení situace těchto subjektů a skupin, a opatření včasného zásahu uvedená v prvním pododstavci písm. c).

2.  ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán neprodleně podají oznámení výboru, pokud se domnívají, že existuje významné riziko, že by se ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 nebo subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5 uplatnila jedna nebo více okolností uvedených v čl. 18 odst. 4, jsou-li splněny podmínky pro použití těchto ustanovení. Toto oznámení obsahuje:

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci výbor v úzké spolupráci s ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem posoudí, co představuje přiměřenou lhůtu pro účely posouzení podmínky uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední rychlost zhoršování situace subjektu, potenciální dopad na finanční systém, na ochranu vkladatelů a zachování vkladů klientů, riziko, že zdlouhavý proces zvýší celkové náklady pro zákazníky a ekonomiku, potřebu účinně provádět strategii řešení krize a další relevantní skutečnosti. Výbor toto posouzení co nejdříve předloží ECB nebo relevantnímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu.

Po oznámení uvedeném v prvním pododstavci ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán sledují v úzké spolupráci s výborem situaci subjektu, provádění veškerých příslušných opatření v předpokládané lhůtě a další relevantní vývoj. Za tímto účelem se výbor a ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán pravidelně scházejí, přičemž četnost těchto schůzek stanoví výbor s ohledem na okolnosti případu. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán a výbor si neprodleně poskytují veškeré relevantní informace.

Výbor oznámí Komisi veškeré informace, které obdržel podle prvního pododstavce.

3.  ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán poskytne výboru veškeré informace, o které výbor požádá a které jsou nezbytné pro všechny níže uvedené činnosti:

Pokud ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány tyto informace ještě nemají k dispozici, výbor s ECB a těmito vnitrostátními příslušnými orgány spolupracují a koordinují své kroky s cílem tyto informace získat. Za tímto účelem mají ECB a vnitrostátní příslušné orgány pravomoc po subjektu požadovat, aby tyto informace poskytl, a to i prostřednictvím kontrol na místě, a poskytnout tyto informace výboru.

4.  Výbor má pravomoc uvádět subjekt uvedený v čl. 7 odst. 2 nebo subjekt uvedený v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5 na trh pro potenciální kupující nebo učinit opatření pro jeho uvedení na trh, pokud jsou splněny podmínky pro použití těchto ustanovení, nebo požadovat, aby tak učinil subjekt, a to pro následující účely:

4a.  Pokud se výbor při výkonu pravomoci uvedené v odstavci 4 rozhodne přímo uvést dotčený subjekt na trh pro potenciální kupující, náležitě zohlední okolnosti daného případu a potenciální dopad, který by výkon této pravomoci mohl mít na celkovou situaci subjektu.

5.  Pro účely odstavce 4 má výbor pravomoc:

Pokud výbor vykonává svou pravomoc podle prvního pododstavce, uplatní se čl. 88 písm. b) tohoto odstavce.

6.  Zjištění, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení nebo v čl. 27 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, a předchozí přijetí opatření včasného zásahu nejsou nezbytnými podmínkami pro to, aby se výbor mohl připravit na řešení krize subjektu nebo aby mohl vykonávat pravomoci uvedené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.

7.  Výbor neprodleně informuje Komisi, ECB, relevantní vnitrostátní příslušné orgány a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize o veškerých přijatých opatřeních podle odstavců 4 a 5.

8.  ECB, vnitrostátní příslušné orgány, výbor a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize úzce spolupracují:

ECB, vnitrostátní příslušné orgány, výbor a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby tato opatření a kroky byly konzistentní, koordinované a účinné.“

17)  V čl. 14 odst. 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:"

18)  V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Výbor přijme opatření k řešení krize ve vztahu k mateřskému podniku uvedenému v čl. 2 písm. b), pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1.

19)  Článek 18 se mění takto:

a)  odstavce 1, 1a, 2 a 3 se nahrazují tímto:"

Posouzení podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) provede ECB u subjektů uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a) nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán u subjektů uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. b), čl. 7 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5 po konzultaci s výborem. Výbor může na svém výkonném zasedání provést toto posouzení až poté, co informuje ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán o svém záměru toto posouzení provést, a pouze v případě, že ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovedou toto posouzení samy. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán neprodleně poskytnou výboru veškeré relevantní informace, které si výbor vyžádá pro účely posouzení, a to předtím, než je výbor informuje o svém záměru provést posouzení podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a), nebo poté, co je o něm informuje.

Pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán dospějí k závěru, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) je ve vztahu k subjektu uvedenému v prvním pododstavci splněna, bezodkladně tento závěr sdělí Komisi a výboru.

Posouzení splnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b) provede výbor na svém výkonném zasedání a v úzké spolupráci s ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem po bezodkladné konzultaci s určeným orgánem systému pojištění vkladů a případně institucionálním systémem ochrany, jehož je instituce členem. Při konzultacích s institucionálním systémem ochrany se zváží dostupnost opatření institucionálního systému ochrany, která by mohla v přiměřené lhůtě zabránit selhání instituce. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán bezodkladně poskytnou výboru všechny relevantní informace, o které výbor za účelem svého posouzení požádá. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán mohou rovněž informovat výbor o tom, že považují podmínku uvedenou v prvním pododstavci písm. b) za splněnou.

1a.  Výbor přijme program řešení krize podle odstavce 1 ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem úvěrovým institucím trvale přidruženým k ústřednímu subjektu, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pouze pokud ústřední subjekt a všechny úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu nebo skupina řešící krizi, jíž jsou součástí, splňují jako celek podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci.

2.  Aniž jsou dotčeny případy, kdy se ECB rozhodne vykonávat úkoly v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1024/2013 přímo, pokud výbor obdrží sdělení podle odstavce 1 ve vztahu k subjektu nebo skupině podle čl. 7 odst. 3, uvědomí o svém posouzení uvedeném v odst. 1 čtvrtém pododstavci bezodkladně ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán.

3.  Předchozí přijetí opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, článku 27 směrnice 2014/59/EU, článku 13 tohoto nařízení nebo článku 104 směrnice 2013/36/EU není podmínkou pro přijetí opatření k řešení krize.“;

b)  odstavec 4 se mění takto:

i)  v prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) je vyžadována mimořádná veřejná finanční podpora, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v čl. 18a odst. 1“;

ii)  druhý a třetí pododstavec se zrušují;

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

„5. Pro účely odst. 1 písm. c) se opatření k řešení krize považuje za opatření ve veřejném zájmu, pokud je toto opatření nezbytné pro dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize stanovených v článku 14, je ve vztahu k uvedeným účelům přiměřené a likvidací instituce v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů účinněji dosaženo nebylo.

Má se za to, že opatření k řešení krize není ve veřejném zájmu pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku, pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodl o tom, že vůči instituci uplatní zjednodušené povinnosti v souladu s článkem 4. Tato domněnka je vyvratitelná a nepoužije se, pokud orgán příslušný k řešení krize usoudí, že pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, byl by ohrožen jeden nebo více účelů řešení krize.

Při provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci výbor na základě informací, které má k dispozici v okamžiku posuzování, vyhodnotí a porovná veškerou mimořádnou veřejnou finanční podporu, která má být ▌subjektu poskytnuta, a to jak v případě řešení krize, tak v případě likvidace v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.“;

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce zúčastněné členské státy, systémy pojištění vkladů a v případě potřeby určený orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU průběžně informují výbor o veškerých přípravných opatřeních k přijetí opatření uvedených v čl. 18a odst. 1 písm. c) a d) tohoto nařízení, včetně kontaktů s Komisí před oznámením.

d)  v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Komise do 24 hodin od předání programu řešení krize výborem tento program potvrdí nebo proti němu vznese námitku, a to buď s ohledem na diskreční aspekty programu řešení krize v případech, které nejsou zahrnuty v třetím pododstavci tohoto odstavce, nebo s ohledem na navrhované použití státní podpory nebo podpory z fondu, která není považována za slučitelnou s vnitřním trhem.“;

e)  doplňují se nové odstavce, které znějí:"

„11. Jsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) a b), může výbor pověřit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výkonem pravomocí podle vnitrostátního práva, kterým se provádí článek 33a směrnice 2014/59/EU, v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29.

11a.   V zájmu zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku poskytne výbor vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny a instrukce pro uplatňování regulačních technických norem uvedených v čl. 32 odst. 5a směrnice 2014/59/EU.“

20)  Vkládá se nový článek 18a, který zní:"

„Článek 18a

Mimořádná veřejná finanční podpora

1.  Mimořádnou veřejnou finanční podporu mimo opatření k řešení krize lze subjektu uvedenému v článku 2 poskytnout výjimečně pouze v jednom z těchto případů a za předpokladu, že mimořádná veřejná finanční podpora splňuje podmínky a požadavky stanovené rámcem státní podpory Unie:

2.  Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) splňují všechny tyto podmínky:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se má za to, že subjekt je solventní, pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán dospějí k závěru, že nedošlo nebo v následujících dvanácti měsících na základě stávajících očekávání pravděpodobně nedojde k porušení žádného z požadavků uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, článku 104a směrnice 2013/36/EU, čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, článku 40 směrnice (EU) 2019/2034 nebo příslušných použitelných požadavků podle vnitrostátního práva nebo práva Unie.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) vyčíslí relevantní příslušný orgán ztráty, které subjektu vznikly nebo pravděpodobně vzniknou. Toto vyčíslení vychází přinejmenším z přezkumů kvality aktiv prováděných ECB, EBA nebo vnitrostátními orgány nebo případně z kontrol na místě prováděných příslušným orgánem. Pokud takový postup nelze provést včas, může příslušný orgán založit své hodnocení na rozvaze instituce, pokud je rozvaha v souladu s platnými účetními pravidly a standardy, což potvrdil nezávislý externí auditor ▌. Příslušný orgán vynaloží veškeré úsilí, aby zajistil, aby toto vyčíslení vycházelo z tržní hodnoty aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce nebo subjektu.

Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iii) jsou omezena na opatření, která ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán vyhodnotily jako nezbytná k zajištění platební schopnosti subjektu tím, že řeší jeho nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři vnitrostátních nebo unijních zátěžových testů nebo zátěžových testů v rámci jednotného mechanismu dohledu nebo podobných úkonů, které provádí ECB, orgán EBA nebo vnitrostátní orgány a v příslušných případech potvrzuje ECB nebo relevantní příslušný orgán.

Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) je získání nástrojů kmenového kapitálu tier 1 výjimečně povoleno, pokud je povaha zjištěného nedostatku taková, že získání jakýchkoli dalších kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů by dotčenému subjektu neumožnilo řešit jeho nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři v příslušném zátěžovém testu nebo podobném úkonu. Objem získaných nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nesmí překročit 2 % celkové výše rizikové expozice dotčené instituce nebo subjektu vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

V případě, že některé z podpůrných opatření uvedených v odst. 1 písm. a) není umořeno, splaceno nebo jinak ukončeno v souladu s podmínkami strategie ukončení podpůrného opatření stanovené v době poskytnutí takového opatření, ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán od instituce nebo subjektu požaduje, aby předložily jednorázový plán nápravných opatření. V plánu nápravných opatření jsou popsány kroky, které je třeba uskutečnit za účelem zachování nebo obnovení souladu s požadavky dohledu, dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu a jejich schopnosti splatit poskytnutou částku, jakož i související časový rámec.

Pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán nepovažuje jednorázový plán nápravných opatření za důvěryhodný nebo proveditelný nebo pokud instituce nebo subjekt plán nápravných opatření neplní, provede se podle článku 18 posouzení, zda je instituce nebo subjekt v selhání nebo zda je jeho selhání pravděpodobné.

2a.  ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán informuje výbor o svém posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. a), b) a d) ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5.“

21)  Článek 19 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Pokud opatření k řešení krize zahrnují poskytnutí státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo podpory z fondu podle odstavce 3 tohoto článku, nevstoupí program řešení krize podle čl. 18 odst. 6 tohoto nařízení v platnost, dokud Komise nepřijme kladné nebo podmíněné rozhodnutí nebo rozhodnutí o tom, že nemá námitky, pokud jde o slučitelnost využití takové podpory s vnitřním trhem. Komise s ohledem na potřebu včasného provedení programu řešení krize ze strany výboru přijme rozhodnutí ohledně slučitelnosti využití státní podpory nebo podpory z fondu s vnitřním trhem nejpozději v okamžiku, kdy potvrdí program řešení krize nebo proti němu vznese námitku podle čl. 18 odst. 7 druhého pododstavce, nebo v okamžiku, kdy uplyne lhůta 24 hodin uvedená v čl. 18 odst. 7 pátém pododstavci, podle toho, co nastane dříve. Není-li toto rozhodnutí přijato do 24 hodin od předání programu řešení krize výborem, považuje se program řešení krize za schválený Komisí a v souladu s čl. 18 odst. 7 pátým pododstavcem vstupuje v platnost.

Při plnění úkolů, které jim svěřuje článek 18 tohoto nařízení, zavedou orgány Unie strukturální opatření, která zajistí provozní nezávislost a zabrání střetu zájmů, který by mohl vzniknout mezi funkcemi pověřenými plněním těchto úkolů a jinými funkcemi, a v tomto ohledu vhodným způsobem zveřejní veškeré příslušné informace o své vnitřní organizaci.“;

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Jakmile výbor usoudí, že může být nutné fond použít, obrátí se neprodleně neformální cestou a se zachováním důvěrnosti na Komisi za účelem projednání možného použití fondu, včetně právních a ekonomických aspektů souvisejících s jeho použitím. V okamžiku, kdy si je výbor dostatečně jistý, že plánovaný program řešení krize bude zahrnovat využití podpory z fondu, navrhované použití fondu formálně oznámí Komisi. Toto oznámení obsahuje veškeré informace, které Komise potřebuje k provedení posouzení podle tohoto odstavce a které má výbor k dispozici nebo které je oprávněn získat v souladu s tímto nařízením.

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci Komise posoudí, zda by použití fondu narušilo nebo mohlo narušit hospodářskou soutěže tím, že by natolik zvýhodňovalo příjemce nebo jakékoli jiné podniky, že pokud by to ovlivňovalo obchod mezi členskými státy, nebylo by to slučitelné s vnitřním trhem. Komise u používání fondu uplatňuje kritéria stanovená pro uplatňování pravidel státní podpory, jak jsou zakotvena v článku 107 Smlouvy o fungování EU. Výbor Komisi poskytne informace, které má k dispozici nebo které je oprávněn získat v souladu s tímto nařízením a které Komise považuje za nezbytné k provedení tohoto posouzení.

Při provádění posouzení se Komise řídí všemi příslušnými nařízeními přijatými podle článku 109 Smlouvy o fungování EU, všemi souvisejícími a příslušnými sděleními a pokyny Komise a všemi opatřeními, která Komise přijala v rámci uplatňování pravidel Smluv týkajících se státní podpory a která jsou platná v době, kdy má být posouzení provedeno. Tato opatření se použijí, jako by odkazy na členský stát odpovědný za oznámení podpory byly odkazy na výbor, se všemi dalšími nezbytnými úpravami.

Komise rozhodne o tom, zda je použití fondu slučitelné s vnitřním trhem, a toto rozhodnutí určí výboru a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize v dotčeném členském státě nebo členských státech. Uvedené rozhodnutí může obsahovat podmínky, závazky nebo přísliby ve vztahu k příjemci a zohledňuje potřebu včasného provedení opatření k řešení krize výborem.

Rozhodnutí může rovněž výboru, vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize v dotčeném zúčastněném členském státě nebo zúčastněných členských státech nebo příjemci uložit povinnosti, aby bylo možné sledovat jeho dodržování, pokud tyto povinnosti spadají do jejich příslušných pravomocí. Tyto povinnosti mohou zahrnovat požadavek na jmenování svěřenského správce nebo jiné nezávislé osoby, která má být při sledování nápomocna. Svěřenský správce nebo jiná nezávislá osoba může plnit funkce stanovené v rozhodnutí Komise.

Veškerá rozhodnutí podle tohoto odstavce se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise může vydat záporné rozhodnutí určené výboru, pokud zjistí, že by navržené použití fondu nebylo slučitelné s vnitřním trhem a nelze je uskutečnit způsobem, který navrhuje výbor. Po obdržení tohoto rozhodnutí výbor program řešení krize přehodnotí a vypracuje jeho revidovanou verzi.“;

c)  odstavec 10 se nahrazuje tímto:"

„10. Odchylně od odstavce 3 může Rada na žádost členského státu nebo výboru do sedmi dnů od podání žádosti jednomyslně rozhodnout o tom, že použití fondu je považováno za slučitelné s vnitřním trhem, odůvodňují-li takové rozhodnutí mimořádné okolnosti. Ve věcech, v nichž Rada nerozhodne v této lhůtě sedmi dnů, rozhoduje Komise.“

22)  Článek 20 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Před určením, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s čl. 21 odst. 1, výbor zajistí, aby osoba, která je nezávislá na jakémkoli veřejném orgánu, včetně výboru a vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, a na dotčeném subjektu provedla poctivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2.“;

b)  vkládá se nový odstavec 8a, který zní:"

„8a. Je-li to nezbytné pro přijetí rozhodnutí podle odst. 5 písm. c) a d), doplní odhadce informace uvedené v odst. 7 písm. c) o odhad hodnoty podrozvahových aktiv a závazků, včetně podmíněných závazků a aktiv.“;

c)  v odstavci 18 se doplňuje nové písmeno d), které zní:"

„d) při určování ztrát, které by systému pojištění vkladů vznikly, pokud by instituce byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, použije kritéria a metodiku uvedenou v článku 11e směrnice 2014/49/EU a v jakémkoli aktu v přenesené pravomoci přijatém podle uvedeného článku.“

23)  Článek 21 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  první pododstavec se mění takto:

—  návětí se nahrazuje tímto:"

„1. Výbor v rámci postupu podle článku 18 vykoná pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5, jsou-li splněny podmínky pro uplatnění těchto ustanovení, pouze pokud na svém výkonném zasedání po obdržení sdělení podle druhého pododstavce tohoto odstavce nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že je splněna jedna nebo více těchto podmínek:“;

–  písmeno e) se nahrazuje tímto:"

„e) subjekt nebo skupina vyžadují mimořádnou veřejnou finanční podporu, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v čl. 18a odst. 1.“;

ii)  druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"

„Posouzení podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) provede ECB v případě subjektů uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a) nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán v případě subjektů uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. b), odst. 4 písm. b) a odst. 5 a výbor na svém výkonném zasedání v souladu s rozdělením úkolů postupem podle čl. 18 odst. 1 a 2.“;

b)  odstavec 2 se zrušuje;

c)  v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) s ohledem na časové možnosti, potřebu účinně vykonat pravomoci k odpisu a konverzi nebo provést strategii řešení krize pro skupinu řešící krizi a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání daného subjektu nebo skupiny v přiměřené lhůtě zabránila opatření jiná než opatření k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a, včetně alternativních opatření soukromého sektoru, opatření orgánů dohledu nebo opatření včasného zásahu.“;

d)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:"

„9. Pokud je splněna jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 ve vztahu k subjektu podle uvedeného odstavce a pokud jsou splněny i podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 ve vztahu k uvedenému subjektu nebo subjektu náležejícímu do téže skupiny, použije se postup stanovený v čl. 18 odst. 6, 7 a 8.“

24)  Článek 27 se mění takto:

a)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

▌

c)  v odstavci 13 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

25)  Článek 30 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

„Povinnosti spolupráce a výměna informací“;

b)  vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:"

„2a. Výbor, Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), orgán EBA, orgán ESMA a orgán EIOPA úzce spolupracují a vzájemně si poskytují veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů.

2b.  ECB a ostatní členové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“) s výborem úzce spolupracují a poskytují mu veškeré informace nezbytné pro plnění jeho úkolů, včetně informací, které shromažďují v souladu se svým statutem. Na dotčené výměny informací se vztahuje čl. 88 odst. 6.

2c.  Určené orgány uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 18 směrnice 2014/49/EU s výborem úzce spolupracují. Určené orgány a výbor si vzájemně poskytují veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů.

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

d)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

„7. Výbor v případě nutnosti uzavře s ECB a ostatními členy ESCB, vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a vnitrostátními příslušnými orgány memorandum o porozumění, v němž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou spolupracovat podle odstavců 2, 2a, 2b a 4 tohoto článku a podle článku 74 druhého pododstavce při plnění svých úkolů podle práva Unie. Toto memorandum podléhá pravidelnému přezkumu a s výhradou požadavků profesního tajemství se zveřejňuje.“

26)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 30a

Informace uchovávané centralizovaným automatizovaným mechanismem

1.  Orgány provozující centralizované automatizované mechanismy zřízené podle článku 32a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849** poskytnou výboru na jeho žádost informace týkající se počtu klientů, pro které je subjekt uvedený v článku 2 jediným nebo hlavním bankovním partnerem.

2.  Výbor si vyžádá informace uvedené v odstavci 1 pouze v jednotlivých případech a v případě, že je to nezbytné pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

3.  Výbor může informace získané podle prvního odstavce sdílet s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v souvislosti s plněním jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení.

______________________________

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

27)  ▌Článek 31 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„3. V případě subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro použití těchto ustanovení, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize konzultují výbor před tím, než postupují podle článku 86 směrnice 2014/59/EU.“

28)  V čl. 32 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech, jakož i v nezúčastněných členských státech nebo třetích zemích, zastupuje výbor, aniž je tím dotčeno jakékoli schválení Radou nebo Komisí vyžadované podle tohoto nařízení, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států pro účely konzultací a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy nebo třetími zeměmi podle článků 7, 8, 12, 13, 16, 18, 45h, 55 a 88 až 92 směrnice 2014/59/EU.“

29)  Článek 34 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:"

„Výbor může za plného využití veškerých informací, které již má ECB k dispozici, včetně informací shromážděných členy ESCB v souladu s jejich statutem, nebo veškerých informací, které mají k dispozici vnitrostátní příslušné orgány, ESRB, orgán EBA, orgán ESMA nebo orgán EIOPA, požadovat prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize nebo přímo – poté, co tyto orgány informoval – od následujících právnických nebo fyzických osob, aby mu poskytly veškeré informace nezbytné k plnění jeho úkolů v souladu s jím požadovaným postupem a v jím požadované formě:“;

b)  odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:"

„5. Výbor, ECB, členové ESCB, vnitrostátní příslušné orgány, ESRB, orgán EBA, orgán ESMA, orgán EIOPA a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mohou vypracovat memoranda o porozumění upravující postup při výměně informací. Výměna informací mezi výborem, ECB a ostatními členy ESCB, vnitrostátními příslušnými orgány, ESRB, orgánem EBA, orgánem ESMA, orgánem EIOPA a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize se nepovažuje za porušení požadavků profesního tajemství.

6.  Vnitrostátní příslušné orgány, ECB, členové ESCB, ESRB, orgán EBA, orgán ESMA, orgán EIOPA a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize spolupracují s výborem, aby ověřily, zda jsou některé nebo všechny požadované informace v době podání žádosti již k dispozici. Pokud jsou tyto informace k dispozici, poskytnou je vnitrostátní příslušné orgány, ECB a ostatní členové ESCB, ESRB, orgán EBA, orgán ESMA, orgán EIOPA nebo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výboru.“

30)  V čl. 43 odst. 1 se vkládá nové písmeno aa), které zní:"

„aa) místopředsedy jmenovaného v souladu s článkem 56;“.

30a)  Článek 45 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

„Transparentnost a odpovědnost“;

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„3a. Výbor zveřejní své politiky, pokyny, obecné pokyny, metodické pokyny a pracovní dokumenty zaměstnanců týkající se řešení krizí obecně a postupů a metodik řešení krize, které se mají uplatňovat v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, pokud takové zveřejnění neznamená zveřejnění důvěrných informací.“

31)  V čl. 50 odst. 1 se písmeno n) nahrazuje tímto:"

„n) na základě služebního řádu a pracovního řádu jmenuje účetního a interního auditora, kteří jsou při plnění svých povinností funkčně nezávislí;“.

31a)  V čl. 50 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„qa) zajistí, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize byly konzultovány ohledně pokynů, obecných pokynů, politik nebo metodických pokynů, které stanoví politiky, postupy nebo metodiky řešení krize, k jejichž provádění budou tyto vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přispívat.“;

32)  Článek 53 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:"

„Při svých výkonných zasedáních se výbor skládá z předsedy, místopředsedy a čtyř členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b).“;

b)  v odstavci 5 se slova „čl. 43 odst. 1 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „čl. 43 odst. 1 písm. a), aa) a b)“.

33)  V článku 55 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:"

„1. Při jednání o jednotlivém subjektu nebo skupině, které jsou usazeny pouze v jednom zúčastněném členském státě, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 3 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.

2.  Při jednání o přeshraniční skupině, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 4 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.“

34)  Článek 56 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) sestavení předběžného návrhu rozpočtu a návrhu rozpočtu výboru v souladu s článkem 61 a plnění rozpočtu výboru v souladu s článkem 63;“;

b)  v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Funkční období předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) je pětileté. ▌

Osoba, která ▌vykonávala funkci předsedy, místopředsedy nebo člena uvedeného v čl. 43 odst. 1 písm. b), nemůže být jmenována do žádné z dalších dvou funkcí.“;

c)  ▌ odstavec 6 ▌se nahrazuje tímto:

▌"

„6. Komise po vyslechnutí výboru na jeho plenárním zasedání předloží Evropskému parlamentu užší seznam kandidátů na funkce předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b), který je vyvážený z hlediska počtu žen a mužů, a informuje o tomto užším seznamu Radu. Evropský parlament může s kandidáty na užším seznamu vést slyšení. V souladu s výsledkem v Evropském parlamentu Komise předloží návrh na jmenování předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení tohoto návrhu přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b). Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.“;

e)  v odstavci 7 se poslední věta nahrazuje tímto:"

„Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) zůstávají ve funkci až do jmenování svých nástupců, kteří se ujmou svých funkcí v souladu s rozhodnutím Rady uvedeným v odstavci 6 tohoto článku.“

ea)  odstavec 8 se zrušuje.

35)  Článek 61 se nahrazuje tímto:"

„Článek 61

Sestavování rozpočtu

1.  Předseda vypracuje každoročně do 31. března předběžný návrh rozpočtu výboru, včetně odhadu příjmů a výdajů výboru na následující rok, spolu s plánem pracovních míst na následující rok a předloží jej výboru na jeho plenárním zasedání.

Výbor na svém plenárním zasedání předběžný návrh rozpočtu výboru spolu s návrhem plánu pracovních míst v případě potřeby upraví.

2.  Na základě předběžného návrhu rozpočtu přijatého výborem na jeho plenárním zasedání vypracuje předseda návrh rozpočtu výboru a předloží jej výboru na jeho plenárním zasedání k přijetí.

Výbor na svém plenárním zasedání každoročně do 30. listopadu podle potřeby upraví návrh rozpočtu předložený předsedou a přijme konečný rozpočet výboru spolu s plánem pracovních míst.“

35a)  V článku 62 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

„3. Odpovědnost za přijetí norem vnitřní kontroly a zavedení systémů a postupů vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění úkolů interního auditora, nese výbor ve složení pro plenární zasedání.“;

36)  V článku 69 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. Jsou-li po skončení počátečního období podle odstavce 1 dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky vypočtené v souladu s článkem 70 se získávají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Výbor může odložit výběr pravidelných příspěvků získávaných v souladu s článkem 70 až o tři roky, aby zajistil, že částka, která má být vybrána, dosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nebude mít zásadní vliv na schopnost výboru využívat fond podle oddílu 3. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do čtyř let.“;

37)  Článek 70 se mění takto:

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Dostupné finanční prostředky, které se mají započítat k dosažení cílové úrovně stanovené v článku 69, mohou zahrnovat neodvolatelné platební přísliby, které jsou v plné výši kryty zajištěním ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností výboru s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému použití výborem k účelům uvedeným v čl. 76 odst. 1. Podíl těchto neodvolatelných platebních příslibů nepřekročí 30 % celkové výše příspěvků získaných v souladu s tímto článkem. V rámci tohoto limitu výbor každoročně stanoví podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové částce příspěvků, které mají být získány v souladu s tímto článkem.“;

b)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:"

„3a. Výbor vyzve k plnění neodvolatelných platebních příslibů učiněných podle odstavce 3 tohoto článku, pokud je třeba použít fond podle článku 76.

Pokud instituce nebo subjekt přestanou spadat do oblasti působnosti článku 2 a přestane se na ně vztahovat povinnost platit příspěvky podle odstavce 1 tohoto článku, vyzve je výbor k plnění dosud nesplněných neodvolatelných platebních příslibů učiněných podle odstavce 3. Pokud je příspěvek spojený s neodvolatelným platebním příslibem na první výzvu řádně uhrazen, výbor závazek zruší a vrátí zajištění. Není-li příspěvek na první výzvu řádně uhrazen, výbor si zajištění ponechá a příslib zruší.“

38)  V čl. 71 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Celková výše mimořádných následných příspěvků za rok nepřesáhne trojnásobek 12,5 % cílové úrovně.“

39)  V článku 74 se vkládá nový pododstavec, který zní:"

„Výbor informuje Komisi a ECB, jakmile dospěje k závěru, že může být nezbytné aktivovat finanční mechanismy smluvně sjednané pro fond v souladu s tímto článkem, a poskytne Komisi a ECB veškeré informace nezbytné pro plnění jejich úkolů v souvislosti s těmito finančními mechanismy.“

40)  Článek 76 se mění takto:

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Pokud výbor rozhodne o tom, že použití fondu pro účely uvedené v odstavci 1 pravděpodobně povede k tomu, že bude část ztrát subjektu uvedeného v článku 2 přenesena na fond, uplatní se zásady pro použití fondu uvedené v článku 27.“;

b)  doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:"

„5. Pokud jsou nástroje k řešení krize uvedené v čl. 22 odst. 2 písm. a) nebo b) použity k převodu pouze části aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, má výbor vůči zbytkové části subjektu pohledávku na úhradu veškerých výdajů a ztrát, které fondu vznikly v důsledku příspěvků na řešení krize podle odstavců 1 a 2 tohoto článku v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé.

6.  Pohledávky výboru uvedené v odstavci 5 tohoto článku a v čl. 22 odst. 6 mají v každém zúčastněném členském státě stejný stupeň priority jako pohledávky vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí ve vnitrostátních právních předpisech daného členského státu upravujících běžné úpadkové řízení podle čl. 108 odst. 9 směrnice 2014/59/EU.“

41)  Článek 79 se mění takto:

a)  odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:"

„1. Zúčastněné členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů, k němuž náleží úvěrová instituce, v případě, že výbor přijme opatření k řešení krize této úvěrové instituce a tímto opatřením je vkladatelům pojištěných vkladů a fyzickým osobám a mikropodnikům a malým a středním podnikům, které mají způsobilé vklady, nadále zajištěn přístup k jejich vkladům, aby se zabránilo ztrátám takových vkladatelů, přispěl pro účely a za podmínek stanovených v článku 109 směrnice 2014/59/EU.

2.  Výbor v úzké spolupráci se systémem pojištění vkladů stanoví výši příspěvku systému pojištění vkladů podle odstavce 1 po konzultaci se systémem pojištění vkladů a v případě potřeby s určeným orgánem ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU ohledně odhadovaných nákladů na vyplacení vkladatelů podle článku 11e směrnice 2014/49/EU a v souladu s podmínkami uvedenými v článku 20 tohoto nařízení.

3.  Výbor oznámí své rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci určenému orgánu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU a systému pojištění vkladů, k němuž instituce náleží. Systém pojištění vkladů toto rozhodnutí neprodleně provede.“;

b)  v odstavci 5 se zrušuje druhý a třetí pododstavec.

41a)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 79a

Podávání zpráv o likviditě při řešení krizí

Do 31. prosince 2024 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o otázce likvidity při řešení krizí.

Tato zpráva posoudí, zda dočasný nedostatek likvidity po rekapitalizaci instituce v režimu řešení krize byl způsoben mimo jiné chybějícím nástrojem v souboru nástrojů k řešení krize, a posoudí nejúčinnější způsoby řešení dočasných nedostatků likvidity s přihlédnutím k postupům v jiných jurisdikcích. Ve zprávě budou představeny konkrétní možnosti politiky.

Článek 79b

V souvislosti s obnovením jednání o bankovní unii podá Komise do 31. prosince 2026 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o efektivitě a rozsahu mechanismu interního převodu ztrát v rámci skupin řešících krizi v návaznosti na reformu rámce krizového řízení.

Zpráva zejména zhodnotí rozsah řešení krize, míru souladu s interními cíli MREL, podmínky přístupu k záchranným sítím financovaným odvětvím, zejména k fondu.“;

42)  V čl. 85 odst. 3 se slovo „podle“ nahrazuje slovy „přijatému podle“.

43)  V článku 88 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:"

„7. Tento článek nebrání výboru v tom, aby zveřejnil své analýzy nebo posouzení, a to i v případě, že jsou založeny na informacích poskytnutých subjekty uvedenými v článku 2 nebo jinými orgány uvedenými v odstavci 6 tohoto článku, pokud výbor dospěje k závěru, že by jejich zveřejnění nenarušilo ochranu veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku, a že jejich zveřejnění je ve veřejném zájmu, který převažuje nad jakýmikoli jinými zájmy uvedenými v odstavci 5 tohoto článku. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se má za to, že je výbor zveřejňuje v rámci výkonu svých funkcí podle tohoto nařízení.“;

43a)  V čl. 94 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„aa) vzájemné působení stávajícího rámce a zřízení evropského systému pojištění vkladů.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Ustanovení čl. 1 bodu 1 písm. a), bodů 2 a 3, bodu 4 písm. a), bodu 5 písm. a), b) a c) podbodů i) a ii), bodu 6 písm. a), bodu 7, bodu 13 písm. a) podbodu i) a písm. b), bodu 14 písm. a), b) a d), bodu 19 písm. d) a e), bodu 21, bodu 23 písm. a) podbodu i) první odrážky a písm. b) a d), bodů 25 až 35 a bodů 39, 42 a 43 se však použijí od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden měsíc ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 307, 31.8.2023, s. 19. (2) Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 161. (3) * Změny v celém textu vyplývají z přijetí pozměňovacího návrhu 1. Nový nebo pozměněný text je zvýrazněn tučnou kurzívou; vypuštění je označeno symbolem ▌. (4) Úř. věst. C , , s. . (5) Úř. věst. C , , s. . (6) Rada pro finanční stabilitu, Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce, 15. října 2014. (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1). (9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296). (14) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12). (16) COM(2018)0133 final. (17) COM(2020)0822 final. (18) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1). (19) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (COM(2023)0227 – C9-0135/2023 – 2023/0112(COD))

P9_TA(2024)0327 A9-0153/2024

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0227),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0135/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2023(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2023(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0153/2024),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/…, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize(3)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rámec Unie pro řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“) byl zřízen po globální finanční krizi v letech 2008–2009 a na základě dokumentu Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce(6) Rady pro finanční stabilitu schváleného na mezinárodní úrovni. Rámec Unie pro řešení krize se skládá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014(8).Oba akty se vztahují na instituce usazené v Unii a na všechny ostatní subjekty, které spadají do oblasti působnosti uvedené směrnice nebo uvedeného nařízení (dále jen „subjekty“). Cílem rámce Unie pro řešení krize je řádným způsobem řešit selhání institucí a subjektů tím, že se zachovají zásadní funkce institucí a subjektů, zabrání se ohrožení finanční stability a zároveň se ochrání vkladatelé a veřejné finanční prostředky. Rámec Unie pro řešení krize má dále za cíl podpořit rozvoj vnitřního trhu v bankovnictví vytvořením harmonizovaného režimu pro koordinované řešení přeshraničních krizí a tím, že se zamezí problémům v oblasti narušení hospodářské soutěže a rizikům nerovného zacházení.

(2)  Od zavedení rámce pro řešení krize v Unii, který je v současné době uplatňován, již uplynulo několik let a bylo zjištěno, že některých jeho cílů nebylo dosaženo tak, jak bylo zamýšleno. Přestože instituce a subjekty při zajišťování své způsobilosti k řešení krize učinily velký pokrok a vynaložily za tímto účelem značné zdroje, zejména na budování kapacit pro absorpci ztrát a rekapitalizaci a naplňování mechanismů financování k řešení krizí, rámec Unie pro řešení krize se využívá jen zřídka. Selhání některých menších a středních institucí a subjektů se místo toho většinou řeší neharmonizovanými vnitrostátními opatřeními. Místo záchranných sítí financovaných odvětvím, včetně mechanismů financování k řešení krizí, se bohužel stále využívají peníze daňových poplatníků. Tato situace je zjevně zapříčiněna nedostatečnou motivací. Tato nedostatečná motivace je dána vzájemným působením rámce Unie pro řešení krize s vnitrostátními pravidly, kdy široký prostor pro uvážení při posuzování veřejného zájmu není vždy uplatňován způsobem, který by byl v souladu s cíli rámce Unie pro řešení krize. Rámec Unie pro řešení krize byl využíván jen zřídka také kvůli riziku, že vkladatelé institucí financovaných z vkladů ponesou ztráty, aby se zajistilo, že tyto instituce budou mít v případě řešení krize přístup k vnějšímu financování, zejména při neexistenci jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Skutečnost, že mimo režim řešení krize platí méně přísná pravidla pro přístup k financování než při řešení krize, odrazuje od uplatňování rámce Unie pro řešení krize ve prospěch jiných řešení, při kterých se často využívají peníze daňových poplatníků namísto vlastních zdrojů instituce a subjektu nebo záchranných sítí financovaných odvětvím. Z této situace však pramení rizika roztříštěnosti, rizika neoptimálních výsledků při řízení selhání institucí a subjektů, zejména v případě menších a středních institucí a subjektů, a náklady příležitosti z nevyužitých finančních zdrojů. Je proto nezbytné zajistit účinnější a soudržnější uplatňování rámce Unie pro řešení krize a zajistit, aby jej bylo možné použít tehdy, pokud je to ve veřejném zájmu, a to i v případě určitých menších a středních institucí▌.

(2a)  Cílem revize směrnice 2014/59/EU je lépe chránit peníze daňových poplatníků a zavést nové systémové mechanismy pro instituce a subjekty, na něž se nevztahuje stávající rámec pro řešení krizí. Rámec je navržen tak, aby omezil hospodářskou zátěž společnosti snížením celkových nákladů spojených se selháním bank. Využívání peněz daňových poplatníků by mělo být zavedením revidovaného rámce výrazně omezeno, aby se zajistilo častější a účinnější využívání mechanismu financování k řešení krizí.

(3)  Intenzita a úroveň podrobnosti potřebné činnosti v oblasti plánování řešení krize s ohledem na dceřiné podniky, které nebyly označeny za subjekty řešící krizi, se liší v závislosti na velikosti a rizikovém profilu dotčených institucí a subjektů, přítomnosti zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny. Orgány příslušné k řešení krize by proto měly být schopny tyto faktory při určování opatření, která mají být ve vztahu k těmto dceřiným podnikům přijata, zohlednit a v příslušných případech použít zjednodušený přístup.

(3a)  Jedním z klíčových cílů této pozměňující směrnice je zavést aktualizovaný přístup, který orgánům umožní účinně řešit potenciální selhání některých bank nebo skupiny bank. Tento přístup by měl podporovat transparentnost a předvídatelnost a zároveň minimalizovat nepříznivé hospodářské důsledky. Tento přístup je v souladu s obecnou zásadou rekapitalizace z vnitřních zdrojů stanovenou ve směrnici 2014/59/EU a zároveň zachovává praktickou proveditelnost řešení selhání středně velkých bank.

(4)  Instituce nebo subjekt, které jsou likvidovány podle vnitrostátního práva na základě zjištění, že jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a závěru orgánu příslušného k řešení krize, že řešení jejich krize není ve veřejném zájmu, nakonec budou muset opustit trh. Plán opatření, která mají být přijata v případě selhání, proto není zapotřebí, a to bez ohledu na to, zda příslušný orgán dotčené instituci nebo subjektu již odebral povolení, či nikoli. Totéž platí pro zbytkovou část instituce v režimu řešení krize po převodu aktiv, práv a závazků v rámci strategie převodu. Je proto vhodné upřesnit, že v těchto situacích se přijetí plánů řešení krize nevyžaduje.

(5)  Orgány příslušné k řešení krize mohou v současné době zakázat určitá rozdělení výnosů, pokud instituce nebo subjekt nesplňují požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li posuzován společně s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „MREL“). V některých situacích lze však od instituce nebo subjektu vyžadovat, aby splňovaly MREL na jiném základě, než na jakém jsou povinny splňovat požadavek kombinovaných kapitálových rezerv. Tato situace vyvolává nejistotu, pokud jde o podmínky pro výkon pravomocí orgánů příslušných k řešení krize týkajících se zákazu rozdělení výnosů a pro výpočet nejvyšší rozdělitelné částky související s MREL. Proto by mělo být stanoveno, že v těchto případech by orgány příslušné k řešení krize měly vykonávat pravomoc zakázat určitá rozdělení výnosů na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vyplývajícího z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118(9). V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty by měly orgány příslušné k řešení krize sdělit odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv instituci nebo subjektu, které by pak měly tento odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv zveřejnit.

(6)  Opatření včasného zásahu byla zavedena z toho důvodu, aby příslušné orgány mohly zmírnit zhoršenou finanční a hospodářskou situaci instituce nebo subjektu a v co největší míře snížit riziko a dopad případného řešení krize. Vzhledem k tomu, že panuje nejistota ohledně podmínek uplatnění těchto opatření včasného zásahu, a vzhledem k jejich částečnému překrývání s opatřeními v oblasti dohledu jsou však opatření včasného zásahu využívána jen zřídka. Podmínky pro uplatnění těchto opatření včasného zásahu by proto měly být zjednodušeny a upřesněny. Aby se rozptýlily nejasnosti ohledně podmínek a okamžiku odvolání vedoucího orgánu a jmenování dočasných správců, měla by být tato opatření výslovně označena jako opatření včasného zásahu a jejich uplatnění by mělo podléhat stejným podmínkám. Příslušné orgány by zároveň měly mít povinnost zvolit vhodná opatření k řešení konkrétní situace v souladu se zásadou proporcionality. Aby mohly příslušné orgány zohlednit rizika poškození dobré pověsti nebo rizika spojená s praním peněz či informačními a komunikačními technologiemi, měly by posuzovat podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu nejen na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou požadavky na kapitál nebo likviditu, míra cizího financování, nesplácené úvěry nebo koncentrace expozic, ale také na základě kvalitativních ukazatelů.

(7)  V zájmu zvýšení právní jistoty by měla být odstraněna opatření včasného zásahu stanovená ve směrnici 2014/59/EU, která se překrývají s již existujícími pravomocemi podle obezřetnostního rámce stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(10) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034(11). Kromě toho je nezbytné zajistit, aby se orgány příslušné k řešení krize mohly připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu. Příslušný orgán by proto měl informovat orgány příslušné k řešení krize o zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu s dostatečným předstihem a orgány příslušné k řešení krize by měly mít nezbytné pravomoci k provedení přípravných opatření. Aby mohly orgány příslušné k řešení krize co nejrychleji reagovat na zhoršenou situaci instituce nebo subjektu, nemělo by být předchozí uplatnění opatření včasného zásahu podmínkou pro to, aby mohl orgán příslušný k řešení krize přijmout opatření pro uvedení instituce nebo subjektu na trh nebo aby si mohl vyžádat informace k aktualizaci plánu řešení krize a vypracování ocenění. K zajištění konzistentní, koordinované, účinné a včasné reakce na zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu a k řádné přípravě na případné řešení krize je nezbytné, aby byla posílena součinnost a koordinace mezi příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize. Jakmile instituce nebo subjekt splní podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu, měly by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zintenzivnit výměnu informací, včetně předběžných informací, a společně sledovat finanční situaci instituce nebo subjektu.

(8)  Je nezbytné zajistit včasné přijetí opatření a včasnou koordinaci mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize v případech, kdy instituce nebo subjekt nadále vykonávají svou činnost, avšak existuje podstatné riziko jejich selhání. Příslušný orgán by proto měl takové riziko orgánu příslušnému k řešení krize co nejdříve oznámit. Toto oznámení by mělo obsahovat důvody posouzení provedeného příslušným orgánem a přehled alternativních opatření soukromého sektoru, opatření dohledu nebo opatření včasného zásahu, která mohou být v přiměřené lhůtě přijata k zabránění selhání instituce nebo subjektu. Tímto včasným oznámením by neměly být dotčeny postupy pro určení, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize. Předchozí oznámení příslušného orgánu orgánu příslušnému k řešení krize o tom, že existuje podstatné riziko, že je instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, by nemělo být podmínkou pro následné zjištění, že instituce nebo subjekt je skutečně v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Pokud se navíc v pozdější fázi dospěje k závěru, že je instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a neexistují žádná alternativní řešení, která by tomuto selhání v přiměřené lhůtě zabránila, musí orgán příslušný k řešení krize rozhodnout o tom, zda přijme opatření k řešení krize. Včasné přijetí rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize na instituci nebo subjekt může mít v takovém případě zásadní význam pro úspěšné provedení strategie řešení krize, zejména proto, že včasný zásah v instituci nebo subjektu může přispět k zajištění dostatečné úrovně schopnosti absorbovat ztráty a likvidity k provedení této strategie. Je proto vhodné zajistit, aby mohl orgán příslušný k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem posoudit, co znamená přiměřená lhůta k provedení alternativních opatření, kterými se zabrání selhání instituce nebo subjektu. Při provádění tohoto posouzení by měla být rovněž zohledněna potřeba zachovat schopnost orgánu příslušného k řešení krize a dotčeného subjektu účinně provádět strategii řešení krize, je-li to v konečném důsledku zapotřebí, ale neměla by bránit přijetí alternativních opatření. Zejména předpokládaný časový rámec pro alternativní opatření by měl být takový, aby neohrožoval účinnost případného provádění strategie řešení krize. Aby byl zajištěn včasný výsledek a aby se mohl orgán příslušný k řešení krize řádně připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu, měly by se orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán pravidelně scházet, přičemž o četnosti těchto schůzek by měl s ohledem na okolnosti daného případu rozhodnout orgán příslušný k řešení krize.

(9)  Rámec pro řešení krize by se měl vztahovat na potenciálně každou instituci nebo subjekt bez ohledu na jejich velikost a model podnikání v případech, kdy nástroje dostupné podle vnitrostátního práva nejsou dostatečné pro zvládnutí jejich selhání. Aby bylo tohoto výsledku dosaženo, měla by být upřesněna kritéria pro uplatnění posouzení veřejného zájmu na instituci nebo subjekt v selhání. V tomto ohledu je nezbytné vyjasnit, že v závislosti na konkrétních okolnostech lze určité funkce instituce nebo subjektu považovat za zásadní, i když by jejich přerušení mělo dopad na finanční stabilitu nebo kritické služby ▌na regionální úrovni, zejména pokud je nahraditelnost zásadních funkcí určována relevantním zeměpisným trhem.

(9a)   S cílem zajistit, aby se hodnocení dopadu na regionální úrovni mohlo zakládat na údajích, které jsou v rámci Unie dostupné jednotným způsobem, by regionální úroveň měla být chápána jako úroveň 1 nebo 2 územních jednotek společné klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 nebo 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003(12).

(10)  Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo zohledňovat skutečnost, že vkladatelé jsou lépe chráněni, pokud jsou finanční prostředky systému pojištění vkladů využívány efektivněji a jsou minimalizovány ztráty těchto prostředků. Při posuzování veřejného zájmu by se proto mělo mít za to, že účelu řešení krize spočívajícího v ochraně vkladatelů bude lépe dosaženo při řešení krize, pokud by volba úpadku byla pro systém pojištění vkladů nákladnější.

(10a)  Pokud vnitrostátní rámce pro platební neschopnost a řešení krize ve stejné míře účinně dosahují cílů rámce, měla by být upřednostněna možnost, která minimalizuje riziko pro daňové poplatníky a hospodářství. Tento přístup zajišťuje obezřetný a odpovědný postup, který je v souladu s obecným cílem chránit jak zájmy daňových poplatníků, tak širší hospodářskou stabilitu.

(11)  Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo v co největší míře zohledňovat také rozdíl mezi financováním poskytovaným prostřednictvím záchranných sítí financovaných odvětvím (mechanismy financování k řešení krizí nebo systémy pojištění vkladů) na jedné straně a financováním poskytovaným členskými státy z peněz daňových poplatníků na straně druhé. Financování poskytované členskými státy s sebou nese vyšší riziko morálního hazardu a nižší motivaci k tržní disciplíně. Orgány příslušné k řešení krize by měly proto při posuzování cíle spočívajícího v minimalizaci spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu považovat financování prostřednictvím mechanismů financování k řešení krizí nebo systému pojištění vkladů za vhodnější a financování prostřednictvím stejného objemu zdrojů z rozpočtu členských států by proto mělo být zváženo pouze ve výjimečných případech.

(11a)   Mimořádná finanční podpora financovaná z prostředků daňových poplatníků by měla být institucím a subjektům poskytnuta, pokud vůbec, pouze za účelem nápravy závažného narušení hospodářství mimořádné a systémové povahy, neboť to představuje významnou zátěž pro veřejné finance a narušuje to rovné podmínky na vnitřním trhu.

(12)  Aby bylo zajištěno, že účelu řešení krize bude dosaženo co nejúčinnějším způsobem, měl by být výsledek posouzení veřejného zájmu nepříznivý pouze v případě, že by likvidace instituce nebo subjektu v selhání v běžném úpadkovém řízení dosáhla účelu řešení krize účinněji, a nikoli pouze ve stejné míře jako řešení krize.

(12a)  Při rozhodování mezi řešením krize a likvidací by měla být upřednostněna možnost s nižšími celkovými náklady. Toto posouzení by mělo zohlednit různé náklady, včetně nákladů souvisejících s výplatami systému pojištění vkladů, např. dobu potřebnou pro vymáhání majetku a ztrátu příjmů během tohoto procesu. V případech, kdy možnosti řešení krize i likvidace vykazují podobný nákladový profil, by měla být upřednostněna možnost, která s sebou nese méně souvisejících rizik pro hospodářství, včetně veřejných financí a dopadu na stabilitu hospodářství.

(13)  Pokud není u instituce nebo subjektu v selhání zahájeno řešení krize, měla by být provedena jejich likvidace v souladu s postupy, které jsou k dispozici podle vnitrostátního práva. Tyto postupy se mohou v jednotlivých členských státech značně lišit. I když je při využívání stávajících vnitrostátních postupů vhodné umožnit dostatečnou flexibilitu, některé aspekty by měly být vyjasněny, aby se zajistilo, že dotčené instituce nebo subjekty opustí trh.

(14)  Mělo by být zajištěno, aby příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán urychleně zahájil postup podle vnitrostátního práva, pokud se má za to, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a není u nich zahájeno řešení krize. Pokud vnitrostátní právo umožňuje dobrovolnou likvidaci instituce nebo subjektu na základě rozhodnutí akcionářů, měla by tato možnost zůstat zachována. Mělo by však být zajištěno, aby v případě, že akcionáři rychle nezasáhnou, přijal opatření příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán.

(15)  Mělo by být rovněž stanoveno, že konečným výsledkem těchto postupů je odchod instituce nebo subjektu v selhání z trhu nebo ukončení jejich bankovních činností. V závislosti na vnitrostátním právu lze tohoto cíle dosáhnout různými způsoby, mezi něž může patřit prodej instituce nebo subjektu nebo jejich částí, prodej konkrétních aktiv nebo závazků, postupná likvidace nebo ukončení bankovních činností, včetně platebního styku a přijímání vkladů, s cílem postupně prodat aktiva instituce nebo subjektu, aby byli postižení věřitelé vyplaceni. Aby se však zvýšila předvídatelnost zmíněných postupů, mělo by být tohoto výsledku dosaženo v přiměřené lhůtě.

(16)  Příslušné orgány by měly být oprávněny odebrat instituci nebo subjektu povolení pouze na základě skutečnosti, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné a není u nich zahájeno řešení krize. Příslušné orgány by měly mít možnost odebrat povolení, aby podpořily cíl likvidace instituce nebo subjektu v souladu s vnitrostátním právem, zejména v případech, kdy nelze zahájit dostupné postupy podle vnitrostátního práva v okamžiku, kdy je zjištěno, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, včetně případů, kdy instituce nebo subjekt ještě nejsou v rozvahové platební neschopnosti. Aby bylo dále zajištěno, že cíle likvidace instituce nebo subjektu může být dosaženo, měly by členské státy zajistit, aby mezi možné podmínky pro zahájení alespoň jednoho z postupů, které jsou k dispozici podle vnitrostátního práva a které se vztahují na instituce nebo subjekty, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné, ale není u nich zahájeno řešení krize, bylo zahrnuto také odebrání povolení příslušným orgánem.

(17)  S ohledem na zkušenosti získané při provádění směrnice 2014/59/EU, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU(13) je nezbytné dále upřesnit podmínky, za nichž lze výjimečně přijmout opatření preventivní či předběžné povahy, která lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu. Aby se minimalizovalo narušení hospodářské soutěže zapříčiněné rozdílnou povahou systémů pojištění vkladů v Unii, měly by být výjimečně povoleny zásahy těchto systémů v rámci preventivních opatření vyhovujících směrnici 2014/49/EU, která lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu, pokud přijímající instituce nebo subjekt nesplňují žádnou z podmínek pro to, aby byly označeny za instituci nebo subjekt v selhání nebo instituci nebo subjekt, jejichž selhání je pravděpodobné. Je třeba zajistit, aby byla předběžná opatření přijata dostatečně včas. Evropská centrální banka (ECB) v současné době vychází při posuzování, zda je instituce nebo subjekt pro účely preventivní rekapitalizace solventní, z výhledového posouzení, zda jsou instituce nebo subjekt v následujících dvanácti měsících schopné splnit požadavky na kapitál stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(14) nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033(15) a dodatečný požadavek na kapitál stanovený ve směrnici 2013/36/EU nebo ve směrnici (EU) 2019/2034. Tento postup by měl být stanoven ve směrnici 2014/59/EU. Jako účinná a účelná při řešení příčin možných finančních potíží institucí a subjektů a při předcházení jejich selhání se mohou navíc ukázat opatření na záchranu znehodnocených aktiv, včetně společností pro správu aktiv nebo systémů záruk za aktiva, a mohla by proto sloužit jako relevantní předběžná opatření. Je proto třeba upřesnit, že tato předběžná opatření mohou mít podobu opatření na záchranu znehodnocených aktiv.

(18)  V zájmu zachování tržní disciplíny, ochrany veřejných prostředků a zamezení narušení hospodářské soutěže by předběžná opatření měla zůstat výjimkou a měla by být uplatňována pouze v případě vážného narušení trhu nebo v zájmu zachování finanční stability, zejména v případě systémové krize. Předběžná opatření by se navíc neměla používat k řešení vzniklých nebo pravděpodobných ztrát. Nejspolehlivějším nástrojem pro zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát je přezkum kvality aktiv prováděný ECB, evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví – EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(16) nebo vnitrostátními příslušnými orgány. Příslušné orgány by měly takový přezkum využít ke zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát, pokud lze takový přezkum provést v přiměřené lhůtě. Pokud to není možné, měly by příslušné orgány zjistit vzniklé nebo pravděpodobné ztráty co nejspolehlivějším způsobem, který je za daných okolností možný, případně na základě kontrol na místě.

(19)  Cílem preventivní rekapitalizace je podpořit životaschopné instituce a subjekty, u nichž bylo zjištěno, že se v blízké budoucnosti pravděpodobně dostanou do dočasných potíží, a zabránit dalšímu zhoršování jejich situace. Aby se zabránilo poskytování veřejných subvencí podnikům, které jsou v době poskytnutí podpory již ztrátové, neměla by předběžná opatření poskytovaná formou získání kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů nebo prostřednictvím opatření na záchranu znehodnocených aktiv přesáhnout částku nezbytnou k pokrytí nedostatku kapitálu zjištěného v nepříznivém scénáři zátěžového testu nebo podobného úkonu. Aby se zajistilo, že veřejné financování bude nakonec ukončeno, měla by být tato předběžná opatření rovněž časově omezena a obsahovat jasný časový plán jejich ukončení („strategii ukončení podpůrných opatření“). Trvalé nástroje, včetně kmenového kapitálu tier 1, by měly být používány pouze ve výjimečných případech a měla by se na ně vztahovat určitá kvantitativní omezení, protože ze své podstaty nejsou vhodné pro splnění podmínky dočasnosti.

(20)  Předběžná opatření by měla být omezena na částku, kterou by instituce nebo subjekt potřebovaly k udržení své platební schopnosti v případě nepříznivého scénáře stanoveného v zátěžovém testu nebo podobném úkonu. V případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by přijímající instituce nebo subjekt měly mít možnost použít tuto částku na pokrytí ztrát z převedených aktiv nebo v kombinaci se získáním kapitálových nástrojů za předpokladu, že není překročena celková výše zjištěného nedostatku kapitálu. Je rovněž nezbytné zajistit, aby tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv byla v souladu se stávajícími pravidly státní podpory a osvědčenými postupy, aby obnovila dlouhodobou životaschopnost instituce nebo subjektu, aby byla státní podpora omezena na nezbytné minimum a aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Z těchto důvodů by dotčené orgány měly v případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv zohlednit konkrétní pokyny, včetně plánu pro společnosti spravující aktiva(17) a sdělení o řešení úvěrů se selháním(18). Na tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by se měla vždy vztahovat převažující podmínka dočasnosti. Veřejné záruky poskytnuté na určitou dobu ve vztahu ke znehodnoceným aktivům dotčené instituce nebo subjektu by měly podle očekávání lépe splnit podmínku dočasnosti než převody těchto aktiv na veřejně podporovaný subjekt. Aby se zajistilo, že instituce přijímající podporu splňují podmínky opatření podpory, měly by příslušné orgány požadovat od institucí, které nesplnily své závazky, plán nápravy. Pokud se příslušný orgán domnívá, že opatření obsažená v plánu nápravy nejsou s to dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti instituce, nebo pokud instituce plán nápravy nesplnila, měly by relevantní orgány provést posouzení toho, zda je instituce ▌v selhání nebo je její selhání ▌pravděpodobné, v souladu s článkem 32 směrnice 2014/59/EU.

(21)  Aby bylo možné upravit podstatná porušení obezřetnostních požadavků, je nutné dále upřesnit podmínky pro určení skutečnosti, že holdingové společnosti jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Porušení těchto požadavků ze strany holdingové společnosti by mělo být podstatné, pokud je druh a rozsah tohoto porušení srovnatelný s porušením, které by v případě, že by se ho dopustila úvěrová instituce, bylo důvodem pro odebrání povolení příslušným orgánem v souladu s článkem 18 směrnice 2013/36/EU.

(22)  Členské státy mohou mít podle svých vnitrostátních právních předpisů pravomoc pozastavit povinnost platby nebo plnění, která může zahrnovat způsobilé vklady. Pokud pozastavení povinnosti platby nebo plnění přímo nesouvisí s finanční situací úvěrové instituce, vklady nemusí být pro účely směrnice 2014/49/EU nedostupné. V důsledku toho se může stát, že vkladatelé nebudou mít po delší dobu přístup ke svým vkladům. V zájmu zachování důvěry vkladatelů v bankovní sektor a zachování finanční stability by členské státy měly zajistit, aby vkladatelé měli přístup k náležitému dennímu obnosu ze svých vkladů, který by pokryl zejména životní náklady, pokud by se jejich vklady staly nedostupnými v důsledku pozastavení plateb z jiných důvodů, než je výplata vkladatelů. Takový postup by měl zůstat výjimečný a členské státy by měly zajistit, aby vkladatelé měli přístup k náležitým denním obnosům.

(23)  V zájmu zvýšení právní jistoty a s ohledem na potenciální význam závazků, které mohou vzniknout v důsledku budoucích nejistých událostí, včetně výsledku soudních sporů probíhajících v době řešení krize, je nezbytné stanovit, jak by se s těmito závazky mělo zacházet pro účely uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. V tomto ohledu by se měly uplatnit zásady stanovené v účetních pravidlech, zejména v účetních pravidlech stanovených v mezinárodním účetním standardu 37 přijatém nařízením Komise (ES) č. 1126/2008(19). Na tomto základě by orgány příslušné k řešení krize měly rozlišovat mezi rezervami a podmíněnými závazky. Rezervy jsou závazky, které se vztahují k pravděpodobnému odlivu finančních prostředků a které lze spolehlivě odhadnout. Podmíněné závazky se nevykazují jako účetní závazky, protože se týkají závazku, který nelze v době odhadu považovat za pravděpodobný nebo který nelze spolehlivě odhadnout.

(24)  Vzhledem k tomu, že rezervy jsou účetními závazky, mělo by být upřesněno, že se s těmito rezervami zachází stejně jako s ostatními závazky. Takové rezervy by měly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud nesplňují jedno ze specifických kritérií pro vyloučení z oblasti působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Vzhledem k potenciálnímu významu těchto rezerv při řešení krize a v zájmu zajištění jistoty při uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by mělo být upřesněno, že rezervy jsou součástí závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů a že se na ně v důsledku toho vztahuje nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Mělo by být rovněž zajištěno, aby po uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů byly tyto závazky a veškeré povinnosti nebo pohledávky, které v souvislosti s nimi vznikly, považovány pro všechny účely za uhrazené. To se týká zejména závazků a povinností vyplývajících ze soudních nároků vůči instituci v režimu řešení krize.

(25)  Podle účetních zásad nelze podmíněné závazky vykázat jako závazky, a proto by neměly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Je však nutné zajistit, aby podmíněný závazek, který by vznikl v důsledku události, jež je nepravděpodobná nebo již nelze v době řešení krize spolehlivě odhadnout, nenarušil účinnost strategie řešení krize, a zejména nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. K dosažení tohoto cíle by měl odhadce v rámci ocenění pro účely řešení krize posoudit podmíněné závazky, které jsou zahrnuty v rozvaze instituce v režimu řešení krize, a podle svých nejlepších schopností vyčíslit potenciální hodnotu těchto závazků. Aby bylo zajištěno, že si instituce nebo subjekt po ukončení procesu řešení krize udrží dostatečnou důvěru trhu po přiměřenou dobu, měl by odhadce tuto potenciální hodnotu zohlednit při stanovení částky, o kterou je třeba odepsat nebo konvertovat závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, aby se obnovily kapitálové poměry instituce v režimu řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména uplatnit své pravomoci ke konverzi na závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v rozsahu nezbytném k zajištění toho, aby rekapitalizace instituce v režimu řešení krize byla dostatečná k pokrytí potenciálních ztrát, které mohou být způsobeny závazkem, jenž může vzniknout v důsledku nepravděpodobné události. Při posuzování částky, která má být odepsána nebo konvertována, by měl orgán příslušný k řešení krize pečlivě zvážit dopad potenciální ztráty na instituci v režimu řešení krize na základě řady faktorů, včetně pravděpodobnosti vzniku dané události, časového rámce jejího průběhu a výše podmíněného závazku.

(26)  Za určitých okolností mohou orgány příslušné k řešení krize poté, co byl z mechanismu financování k řešení krizí poskytnut příspěvek do maximální výše 5 % celkových závazků instituce nebo subjektu včetně kapitálu, využít další zdroje financování na další podporu příslušných opatření k řešení krize. Mělo by být jasněji specifikováno, za jakých okolností může být z mechanismu financování k řešení krizí poskytnuta další podpora, pokud byly plně odepsány nebo konvertovány všechny závazky s nižším stupněm priority než vklady, které nejsou povinně nebo na základě vlastního uvážení vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(27)  Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876(20), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877(21) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879(22) byla v Unii zavedena mezinárodní „specifikace celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC)“, zveřejněná Radou pro finanční stabilitu dne 9. listopadu 2015 (dále jen „standard TLAC“), pro globální systémově významné banky, v právu Unie označované jako globální systémově významné instituce (G-SVI). Nařízení (EU) 2019/877 a směrnice (EU) 2019/879 rovněž změnily MREL stanovený ve směrnici 2014/59/EU a v nařízení (EU) č. 806/2014. Je nezbytné sladit ustanovení směrnice 2014/59/EU o MREL s prováděním standardu TLAC pro G-SVI, pokud jde o některé závazky, které by mohly být použity ke splnění části MREL, jež by měla být splněna prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků. Zejména závazky, které jsou rovnocenné některým vyloučeným závazkům, by měly být zahrnuty do kapitálu a podřízených způsobilých nástrojů subjektů řešících krizi, pokud výše těchto vyloučených závazků v rozvaze subjektu řešícího krizi nepřesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků subjektu řešícího krizi a pokud z tohoto zahrnutí nevyplývají žádná rizika související se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(28)  Pravidla pro stanovení MREL se většinou zaměřují na stanovení vhodné úrovně MREL s předpokladem, že upřednostňovanou strategií řešení krize bude nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Směrnice 2014/59/EU však umožňuje orgánům příslušným k řešení krize použít jiné nástroje k řešení krize, a to nástroje spočívající v převodu činnosti instituce v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci. Mělo by být proto upřesněno, že v případě, že plán řešení krize předpokládá použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, měly by orgány příslušné k řešení krize stanovit úroveň MREL pro dotčený subjekt řešící krizi na základě specifik těchto nástrojů k řešení krize a různých potřeb absorpce ztrát a rekapitalizace, které se s těmito nástroji pojí.

(29)  Úroveň MREL pro subjekty řešící krizi je součtem objemu ztrát očekávaných při řešení krize a rekapitalizační částky, která subjektu řešícímu krizi umožní nadále plnit podmínky pro zachování povolení a po přiměřenou dobu mu umožní vykonávat jeho činnosti. Některé upřednostňované strategie řešení krize zahrnují převod aktiv, práv a závazků na příjemce ▌, zejména nástroj převodu činnosti. V těchto případech by se cíle sledované složkou rekapitalizace nemusely uplatnit ve stejném rozsahu, protože orgán příslušný k řešení krize nebude muset zajistit, aby subjekt řešící krizi po přijetí opatření k řešení krize obnovil soulad se svými požadavky na kapitál. Ztráty v takových případech by však dle očekávání měly přesáhnout požadavky na kapitál subjektu řešícího krizi. Je proto vhodné stanovit, aby úroveň MREL těchto subjektů řešících krizi nadále zahrnovala rekapitalizační částku, která se upraví způsobem, jenž je přiměřený dané strategii řešení krize.

(30)  Pokud strategie řešení krize předpokládá použití jiných nástrojů k řešení krize než výhradně rekapitalizace z vnitřních zdrojů, budou potřeby rekapitalizace dotčeného subjektu po řešení krize obecně menší než v případě otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Kalibrace MREL by v takovém případě měla při odhadu požadavku na rekapitalizaci tento aspekt zohlednit. Proto by orgány příslušné k řešení krize měly při úpravě úrovně MREL u subjektů řešících krizi, jejichž plán řešení krize počítá s nástrojem převodu činnosti nebo s nástrojem překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, zohlednit vlastnosti těchto nástrojů, včetně očekávaného rozsahu převodu na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci, druhy nástrojů, které mají být převedeny, očekávanou hodnotu a prodejnost těchto nástrojů a návrh upřednostňované strategie řešení krize, včetně doplňkového použití nástroje oddělení aktiv. Vzhledem k tomu, že orgán příslušný k řešení krize musí v každém jednotlivém případě rozhodnout o případném použití prostředků ze systému pojištění vkladů při řešení krize a že takové rozhodnutí nelze s jistotou předvídat dopředu, neměly by orgány příslušné k řešení krize při kalibraci úrovně MREL brát potenciální příspěvek systémů pojištění vkladů při řešení krize v úvahu.

▌

(32)  Rámec pro řešení krize a rámec týkající se zneužívání trhu se vzájemně ovlivňují. Především platí, že opatření přijatá v rámci přípravy na řešení krize mohou být považována za vnitřní informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(23) a jejich předčasné zveřejnění může ohrozit proces řešení krize. Instituce v režimu řešení krize mohou podniknout kroky k řešení tohoto problému tím, že požádají o odklad zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014. V době přípravy na řešení krize však nemusí být vždy k dispozici správné pobídky, aby instituce v režimu řešení krize vyvinula iniciativu k podání takové žádosti. Aby se takovým situacím předešlo, měly by mít orgány příslušné k řešení krize pravomoc přímo požádat o odklad zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014 jménem instituce v režimu řešení krize.

(33)  S cílem usnadnit plánování řešení krize, posouzení způsobilosti k řešení krize a výkon pravomoci řešit nebo odstranit překážky bránící způsobilosti k řešení krize, jakož i podpořit výměnu informací by orgán příslušný k řešení krize instituce s významnými pobočkami v jiných členských státech měl zřídit kolegium k řešení krize a předsedat mu.

(34)  Po počátečním období navyšování prostředků mechanismů financování k řešení krizí podle čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU mohou jejich příslušné dostupné finanční prostředky mírně klesnout pod cílovou úroveň, zejména v důsledku nárůstu pojištěných vkladů. Výše příspěvků předem, které budou za těchto okolností pravděpodobně požadovány, bude tedy pravděpodobně nízká. Může se tedy stát, že v některých letech již výše těchto příspěvků předem nebude odpovídat nákladům na jejich výběr. Orgány příslušné k řešení krize by proto měly mít možnost odložit výběr příspěvků předem až o tři roky, dokud částka, která má být vybrána, nedosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nemá podstatný vliv na schopnost orgánů příslušných k řešení krize využívat mechanismy financování k řešení krizí.

(35)  Neodvolatelné platební přísliby jsou jednou ze složek dostupných finančních prostředků mechanismů financování k řešení krizí. Je proto nezbytné upřesnit okolnosti, za nichž lze tyto platební přísliby uplatnit, a použitelný postup při ukončení příslibů v případě, že se na instituci nebo subjekt přestane vztahovat povinnost platit příspěvky do mechanismu financování k řešení krizí. Kromě toho by v zájmu větší transparentnosti a jistoty, pokud jde o podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové výši příspěvků předem, které mají být získány, měly orgány příslušné k řešení krize tento podíl určovat každoročně, přičemž musí dodržovat platné limity.

(36)  Maximální roční výše mimořádných následných příspěvků do mechanismů financování k řešení krizí, které je možné požadovat, je v současné době omezena na trojnásobek výše příspěvků předem. Po uplynutí počátečního období navyšování prostředků uvedeného v čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU budou tyto příspěvky předem záviset pouze na změnách úrovně pojištěných vkladů, a to za jiných okolností, než je použití mechanismů financování k řešení krizí, a budou proto pravděpodobně nízké. Stanovení maximální výše mimořádných následných příspěvků na základě příspěvků předem by pak mohlo mít za následek drastické omezení možnosti mechanismů financování k řešení krizí zvýšit následné příspěvky, čímž by se snížila jejich akceschopnost. Aby se takovému scénáři předešlo, měl by být stanoven jiný limit a maximální částka mimořádných následných příspěvků, kterou lze požadovat, by měla být stanovena na trojnásobek jedné osminy cílové úrovně příslušného mechanismu financování k řešení krizí.

(37)  Směrnice 2014/59/EU částečně harmonizovala pořadí vkladů podle vnitrostátních právních předpisů upravujících běžné úpadkové řízení. Tato pravidla stanovila tříúrovňovou prioritu vkladů, přičemž nejvyšší prioritu měly pojištěné vklady, následované způsobilými vklady fyzických osob a mikropodniků, menších a středních podniků nad limitem pojištění. Zbývající vklady, tj. vklady velkých podniků přesahující limit pojištění a vklady, které nejsou způsobilé k výplatě ze strany systému pojištění vkladů, musely mít nižší stupeň priority, ale jejich postavení nebylo jinak harmonizováno. A konečně, pohledávky systémů pojištění vkladů měly stejný vyšší stupeň priority jako pojištěné vklady. Nicméně se ukázalo, že to není optimální řešení ochrany vkladatelů. Částečná harmonizace vedla k rozdílům v zacházení s těmito zbývajícími vkladateli v jednotlivých členských státech, zejména proto, že stále více členských států se rozhodlo, že zbývající vklady budou rovněž právně zvýhodněny. Tyto rozdíly rovněž vedly k potížím při určování hypotetického insolvenčního scénáře pro přeshraniční skupiny při oceňování v rámci řešení krize. Kromě toho ▌mohla tříúrovňová priorita pohledávek vkladatelů potenciálně způsobit problémy, pokud jde o dodržování zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, zejména když se vklady, jejichž priorita nebyla harmonizována směrnicí 2014/59/EU, řadily na stejnou úroveň jako prioritní pohledávky. A konečně, vysoký stupeň priority, který byl přiznán pohledávkám systémů pojištění vkladů, neumožnil účinnější a efektivnější využití dostupných finančních prostředků těchto systémů při jiných zásazích než při výplatě pojištěných vkladů v případě úpadku, konkrétně v rámci řešení krize, alternativních opatření v případě úpadku nebo preventivních opatření. Ochrana pojištěných vkladů se neopírá o stupeň priority pohledávek systému pojištění vkladů, ale je zajištěna prostřednictvím povinného vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů při řešení krize a rychlého vyplacení ze strany systému pojištění vkladů v případě nedostupnosti vkladů. Proto by se mělo změnit pořadí vkladů v současné hierarchii pohledávek.

(37a)  Změna pořadí věřitelů nejen zlepšuje dostupnost systémů pojištění vkladů a Jednotného fondu pro řešení krizí, a nikoli využívání veřejné podpory, ale také otevírá cestu pro finančně účinnější řešení krize finančních institucí. To by mělo následně snížit náklady daňových poplatníků a podpořit účinné využívání různých stávajících nástrojů ve finančním ekosystému Unie.

(38)  Pořadí ▌vkladů by mělo být plně harmonizováno zavedením dvouúrovňového přístupu, kdy ▌vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků mají vyšší stupeň priority než způsobilé vklady velkých podniků a ústředních a regionálních vlád. Tento víceúrovňový přístup je navržen tak, aby poskytoval zvýšenou ochranu široké škále vkladatelů, která odráží jedinečné vlastnosti jejich vkladů, a zároveň otevírá možnost řešení krize pro subjekty, na něž se stávající rámec nevztahuje. Současně by použití systémů pojištění vkladů při řešení krize, v případě úpadku a v rámci preventivních opatření mělo vždy podléhat splnění příslušných podmínek, zejména tzv. testu nejnižších nákladů.

▌

(41)  Změny týkající se priority vkladů ▌by neměly nepříznivý vliv na ochranu poskytovanou pojištěným vkladům v případě selhání, neboť tato ochrana by byla i nadále zaručena povinným vyloučením pojištěných vkladů z absorpce ztrát v případě řešení krize a v konečném důsledku výplatou poskytovanou systémem pojištění vkladů v případě nedostupnosti vkladů.

(42)  Mechanismy financování k řešení krizí lze použít na podporu uplatnění nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, kdy je soubor aktiv, práv a závazků instituce v režimu řešení krize převeden na příjemce. V takovém případě může mít mechanismus financování k řešení krizí pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu při jejich následné likvidaci v běžném úpadkovém řízení. K tomu může dojít v případě, že se mechanismus financování k řešení krizí použije v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé, a to i formou záruk za aktiva a závazky nebo krytí rozdílu mezi převedenými aktivy a závazky. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé, kteří zůstali ve zbytkové části instituce nebo subjektu, účinně absorbují ztráty instituce v režimu řešení krize a zlepší se možnost výplat do záchranné sítě pro řešení krize v případě úpadku, měly by mít v případě úpadku pohledávky mechanismu financování k řešení krizí vůči zbytkové části instituce nebo subjektu a pohledávky, které vyplývají z řádně vynaložených přiměřených nákladů, vyšší stupeň priority než pohledávky z vkladů a pohledávky systému pojištění vkladů. Vzhledem k tomu, že cílem náhrad vyplacených akcionářům a věřitelům prostřednictvím mechanismů financování k řešení krizí v důsledku porušení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, je kompenzovat výsledky opatření k řešení krize, neměly by tyto náhrady vést ke vzniku pohledávek těchto mechanismů.

(43)  V zájmu zajištění dostatečné flexibility a usnadnění zásahů systémů pojištění vkladů na podporu použití nástrojů k řešení krize, ▌pokud je to nezbytné k zabránění ztrátám, které nesou vkladatelé, by měly být upřesněny některé aspekty použití systémů pojištění vkladů při řešení krize. Zejména je třeba upřesnit, že systém pojištění vkladů lze v určitých případech a za jasně stanovených podmínek použít k podpoře transakcí převodu, které zahrnují vklady, včetně způsobilých vkladů přesahujících limit pojištění stanovený systémem pojištění vkladů a také vkladů vyloučených z výplaty náhrad ze systému pojištění vkladů. Příspěvek systému pojištění vkladů by měl být zaměřen na pokrytí schodku hodnoty aktiv převedených na kupujícího nebo překlenovací instituci ve srovnání s hodnotou převedených vkladů. Pokud kupující v rámci transakce požaduje příspěvek, aby byla zajištěna jeho kapitálová neutralita a zachován soulad s kapitálovými požadavky kupujícího, měl by mít k tomuto účelu možnost přispět i systém pojištění vkladů. Podpora opatření k řešení krize ze strany systému pojištění vkladů by měla mít podobu peněžních prostředků nebo jiných nástrojů, jako jsou záruky nebo dohody o sdílení ztrát, které mohou minimalizovat dopad podpory na dostupné finanční prostředky systému pojištění vkladů a zároveň umožnit příspěvek systému pojištění vkladů k plnění účelu daného opatření.

(44)  Příspěvek systému pojištění vkladů při řešení krize by měl podléhat určitým omezením. Zaprvé by mělo být zajištěno, aby ztráta, kterou může systém pojištění vkladů nést v důsledku zásahu při řešení krize, nepřesáhla ztrátu, kterou by systém pojištění vkladů nesl v případě úpadku, kdyby vyplatil pojištěné vkladatele a převzal jejich pohledávky vůči aktivům instituce. Tato částka by měla být stanovena na základě testu nejnižších nákladů v souladu s kritérii a metodikou stanovenými ve směrnici 2014/49/EU s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, včetně časové hodnoty peněz a zpoždění při vymáhání finančních prostředků v úpadkovém řízení. Tato kritéria a metodika by měly být použity také při určování zacházení, kterého by se systému pojištění vkladů dostalo, kdyby instituce vstoupila do běžného úpadkového řízení, při provádění následného ocenění pro účely posouzení souladu se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a při určení případného odškodnění, které má systém pojištění vkladů obdržet. Zadruhé, výše příspěvku ze systému pojištění vkladů, jehož cílem je pokrýt rozdíl mezi aktivy a závazky, které mají být převedeny na kupujícího nebo na překlenovací instituci, by neměla přesáhnout rozdíl mezi převedenými aktivy a převedenými vklady a závazky se stejným nebo vyšším stupněm priority v úpadkovém řízení než tyto vklady. Tím by se zajistilo, aby se příspěvek ze systému pojištění vkladů v příslušných případech používal pouze pro účely zamezení ztrát vkladatelů, a nikoliv pro ochranu věřitelů, kteří mají v úpadkovém řízení nižší prioritu než vklady. Součet příspěvku ze systému pojištění vkladů na pokrytí rozdílu mezi aktivy a závazky a příspěvku ze systému pojištění vkladů na kapitál příjemce by však neměl překročit náklady na vyplacení pojištěných vkladatelů vypočtené podle testu nejnižších nákladů.

(45)  Mělo by být upřesněno, že systém pojištění vkladů může v rámci řešení krize přispět k převodu jiných závazků než pojištěných vkladů pouze tehdy, pokud orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru, že jiné vklady než pojištěné vklady nemohou být rekapitalizovány z vnitřních zdrojů ani ponechány ve zbytkové části instituce v režimu řešení krize, která bude zlikvidována. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít zejména možnost vyhnout se přidělení ztrát těmto vkladům v případě, kdy je vyloučení nezbytně nutné a přiměřené k zachování kontinuity zásadních funkcí a hlavních linií podnikání nebo kdy je nutné zabránit rozsáhlému šíření krize a finanční nestabilitě, která by mohla závažně narušit hospodářství Unie nebo členského státu. Stejné důvody by měly platit i pro zahrnutí závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů s nižším stupněm priority, než mají vklady, do převodu na kupujícího nebo na překlenovací instituci. V takovém případě by převod těchto závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů neměl být podpořen příspěvkem ze systému pojištění vkladů. Pokud je k převodu těchto závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nutná jakákoli finanční podpora, měla by být tato podpora poskytnuta z mechanismu financování k řešení krizí.

(46)  Vzhledem k možnosti použít systém pojištění vkladů při řešení krize je třeba dále upřesnit způsob, jakým se příspěvek ze systému pojištění vkladů může započítávat do výpočtu požadavků na přístup k mechanismům financování k řešení krizí. Pokud příspěvek akcionářů a věřitelů instituce v režimu řešení krize prostřednictvím snížení, odpisu nebo konverze jejich závazků v součtu s příspěvkem ze systému pojištění vkladů činí alespoň 8 % celkových závazků instituce včetně kapitálu, měla by mít instituce možnost přístupu k mechanismu financování k řešení krizí, aby získala další financování, je-li to nezbytné k zajištění účinného řešení krize v souladu s účelem řešení krize. Jsou-li tyto podmínky splněny, měl by být příspěvek ze systému pojištění vkladů omezen na částku nezbytnou pro umožnění přístupu k mechanismu financování k řešení krizí, pokud částka poskytnutá mechanismem financování k řešení krizí nepřekročí limit 5 % celkových závazků včetně kapitálu, přičemž v takovém případě by měl systém pojištění vkladů k přebytku přispět úměrně. Aby se zajistilo, že řešení krize bude i nadále financováno především z vnitřních zdrojů instituce, a aby se minimalizovalo narušení hospodářské soutěže, měla by být možnost využít příspěvek ze systému pojištění vkladů k zajištění přístupu k mechanismům financování k řešení krizí možná pouze u institucí, u nichž plán řešení krize nebo skupinový plán řešení krize nestanoví jejich řádnou likvidaci v případě selhání, a to za předpokladu, že MREL stanovený orgány příslušnými k řešení krize pro tyto instituce byl stanoven na úrovni, která zahrnuje jak částku k absorpci ztrát, tak i rekapitalizační částku. Možnost využít příspěvek ze systému pojištění vkladů k zajištění přístupu k mechanismům financování k řešení krizí by také měla být k dispozici pouze institucím s alespoň minimální historií dodržování požadavků MREL.

(47)  Vzhledem k úloze orgánu EBA při podpoře sbližování postupů jednotlivých orgánů by měl orgán EBA sledovat a podávat zprávy o koncepci a provádění posouzení způsobilosti institucí a skupin k řešení krize a o opatřeních a přípravách orgánů příslušných k řešení krize, aby bylo zajištěno účinné provádění nástrojů a pravomocí k řešení krize. V těchto zprávách by měl orgán EBA rovněž posoudit úroveň transparentnosti opatření přijatých orgány příslušnými k řešení krize vůči příslušným externím zúčastněným stranám a míru jejich přínosu k připravenosti na řešení krize a ke způsobilosti institucí k tomuto řešení. Orgán EBA by měl dále podat zprávu o opatřeních přijatých členskými státy na ochranu retailových investorů, pokud jde o dluhové nástroje, které jsou způsobilé pro MREL podle směrnice 2014/59/EU, a porovnat a posoudit případný dopad na přeshraniční operace. Rozsah stávajících regulačních technických norem pro odhad dodatečných požadavků na kapitál a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i subjekty, které nebyly označeny za subjekty řešící krizi, pokud tyto požadavky nebyly stanoveny na stejném základě jako MREL. Ve výroční zprávě o MREL by měl orgán EBA rovněž posoudit, jak orgány příslušné k řešení krize politicky provádějí nová pravidla pro kalibraci MREL pro strategie převodu. V souvislosti s úkoly orgánu EBA přispívat k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii by měl orgán EBA koordinovat simulace krizí a dohlížet na ně. Tyto simulace by měly zahrnovat koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány, orgány příslušnými k řešení krize a systémy pojištění vkladů během zhoršování finanční situace institucí a subjektů a testovat použití souboru nástrojů při plánování ozdravných postupů a řešení krize, včasném zásahu a řešení krize komplexním způsobem. Tyto úkony by měly zohlednit zejména přeshraniční rozměr interakce mezi relevantními orgány a uplatňování dostupných nástrojů a pravomocí. V relevantních případech by simulace krizí měly zahrnovat také přijetí a provádění režimů řešení krize v rámci bankovní unie podle nařízení (EU) č. 806/2014.

(48)  Kvalitní posouzení dopadů má zásadní význam pro vypracování řádných a na důkazech založených legislativních návrhů, přičemž fakta a důkazy jsou klíčové pro rozhodování v průběhu legislativního postupu. Z tohoto důvodu by orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, Jednotný výbor pro řešení krizí, ECB a další členové Evropského systému centrálních bank a orgán EBA měli Komisi na její žádost poskytovat veškeré informace, které potřebuje pro své úkoly související s tvorbou politik, včetně přípravy posouzení dopadů a přípravy a projednávání legislativních návrhů.

(49)  Směrnice 2014/59/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(50)  Jelikož cílů této směrnice, tedy zlepšení účinnosti a efektivity rámce pro ozdravné postupy a řešení krize institucí a subjektů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu rizik, která by mohly pro integritu jednotného trhu představovat rozdílné vnitrostátní přístupy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie změnou pravidel, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2014/59/EU

Směrnice 2014/59/EU se mění takto:

1)  V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)  vkládá se nový bod 29a, který zní:"

„29a) „alternativním opatřením soukromého sektoru“ jakákoli podpora, která není považována za mimořádnou veřejnou finanční podporu;“;

b)  bod 35 se nahrazuje tímto:"

„35) „zásadními funkcemi“ činnosti, služby nebo operace, jejichž přerušení by v jednom nebo více členských státech pravděpodobně vedlo k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability na celostátní úrovni nebo v příslušných případech na regionální úrovni vzhledem k velikosti, podílu na trhu, vnější a vnitřní propojenosti, složitosti či přeshraniční činnosti instituce či skupiny, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací. Pro účely tohoto písmene se regionální úroveň posuzuje s odkazem na územní jednotku odpovídající územním jednotkám úrovně 1 společné klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003* nebo úrovně NUTS 2, pokud by významné narušení služeb na úrovni NUTS 2 znamenalo značné riziko systémové krize na celostátní úrovni“;

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).“

c)  bod 71 se nahrazuje tímto:"

„71) „závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“ závazky, včetně těch, které vedou k vytvoření účetních rezerv, a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2 instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a které nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 2;“;

d)  vkládají se nové body 83d a 83e, které znějí:"

e)  vkládá se nový bod 93a, který zní:"

„93a) „vkladem“ pro účely článků 108 a 109 vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/49/EU;“.

2)  V článku 5 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:"

„2. Příslušné orgány zajistí, aby instituce aktualizovaly své ozdravné plány nejméně jednou ročně nebo po změně své právní či organizační struktury, svého podnikání či své finanční situace, jestliže by mohla mít podstatný dopad na ozdravný plán nebo si vyžaduje jeho podstatnou změnu. Příslušné orgány mohou po institucích požadovat, aby své ozdravné plány aktualizovaly častěji.

Nedojde-li ke změnám uvedeným v prvním pododstavci během období dvanácti měsíců od poslední roční aktualizace ozdravného plánu, mohou příslušné orgány výjimečně upustit od povinnosti aktualizovat ozdravný plán do následujícího dvanáctiměsíčního období. Toto osvobození od povinnosti nesmí trvat déle než dvě po sobě jdoucí dvanáctiměsíční období.

3.  Ozdravné plány nesmějí předpokládat přístup k jakémukoliv z následujících zdrojů ani jejich obdržení:

4.  Ozdravné plány musí, pokud je to na místě, obsahovat analýzu toho, jak a kdy by mohla instituce za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, které nejsou vyloučeny z působnosti ozdravného plánu podle odstavce 3, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.“

3)  V článku 6 se odstavec 5 nahrazuje tímto:"

„5. Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že ozdravný plán má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí své závěry instituci nebo mateřskému podniku skupiny a uloží dané instituci povinnost předložit ve lhůtě tří měsíců, kterou lze se souhlasem orgánů o jeden měsíc prodloužit, přepracovaný plán představující řešení těchto nedostatků či překážek.“

4)  V čl. 8 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

5)  ▌Článek 10 se mění takto:

a)  odstavec 7 se mění takto:

i)  vkládá se nové písmeno, které zní:"

„aa) v příslušných případech podrobný popis důvodů ke stanovení, že má být daná instituce považována za subjekt v likvidaci, včetně vysvětlení, jak dospěl orgán příslušný k řešení krize k závěru, že daná instituce postrádá zásadní funkce;“;

ii)  vkládá se nové písmeno, které zní:"

„ja) popis toho, jak by různé strategie řešení krize nejlépe dosáhly účelu řešení krize stanoveného v článku 31;“;

iii)  vkládá se nové písmeno, které zní: "

„pa) podrobný a kvantifikovaný seznam pojištěných vkladů a způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků;“;

b)  vkládá se nový odstavec 8a, který zní:"

„8a. Orgány příslušné k řešení krize nepřijmou plány řešení krize, pokud bylo v souvislosti se subjektem zahájeno úpadkové řízení v souladu s platným vnitrostátním právem podle článku 32b nebo pokud se použije čl. 37 odst. 6.“;

c)  v odstavci 9 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„EBA předloží revidované návrhy regulačních technických norem Komisi do [12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].“;

6)  Článek 12 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový třetí a čtvrtý pododstavec, které znějí:"

„Určení opatření, která mají být přijata ve vztahu k dceřiným podnikům uvedeným v prvním pododstavci písm. b), které nejsou subjekty řešícími krizi, může být předmětem zjednodušeného přístupu orgánů příslušných k řešení krize, pokud takový přístup nemá nepříznivý vliv na způsobilost skupiny k řešení krize, s přihlédnutím k velikosti dceřiného podniku, jeho rizikovému profilu, absenci zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny.

Ve skupinovém plánu řešení krize je stanoveno, zda lze za subjekty v likvidaci považovat i jiné subjekty v rámci skupiny řešící krizi než samotný subjekt řešící krizi. Aniž jsou dotčeny jiné faktory, které mohou orgány příslušné k řešení krize považovat za důležité, za subjekty v likvidaci nelze považovat subjekty zajišťující zásadní funkce.“;

aa)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Skupinový plán řešení krize se vypracovává na základě požadavků stanovených v článku 10 a informací poskytnutých podle článku 11.“

ab)  v odstavci 3 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„-aa) obsahuje podrobný popis důvodů ke stanovení toho, že má být subjekt skupiny uvedený v odst. 1 písm. a) až d) považován za subjekt v likvidaci, včetně vysvětlení, jak dospěl orgán příslušný k řešení krize k závěru, že daná instituce postrádá zásadní funkce, a jak byl zohledněn poměr jeho celkového objemu rizikové expozice a provozních výnosů v celkovém objemu rizikové expozice a provozních výnosů skupiny a také pákový poměr subjektu skupiny v rámci celé skupiny;

b)  vkládá se nový odstavec 5a, který zní:"

„5a. Orgány příslušné k řešení krize nepřijmou plány řešení krize, pokud bylo v souvislosti se subjektem zahájeno úpadkové řízení v souladu s platným vnitrostátním právem podle článku 32b nebo pokud se použije čl. 37 odst. 6.“;

7)  V čl. 13 odst. 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

8)  V článku 15 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:"

„5. EBA sleduje vypracování vnitřních politik pro posouzení způsobilosti institucí nebo skupin k řešení krize uvedené v tomto článku a článku 16 a provádění těchto posouzení orgány příslušnými k řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu o stávajících postupech pro posouzení způsobilosti k řešení krize a případných rozdílech mezi členskými státy do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a v příslušných případech sleduje provádění všech doporučení uvedených v této zprávě.

9)  V článku 16a se doplňuje nový odstavec 7, který zní:"

„7. Pokud se na subjekt nevztahuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv na stejném základě, na jakém je povinen plnit požadavky uvedené v článcích 45c a 45d, použijí orgány příslušné k řešení krize odstavce 1 až 6 tohoto článku na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vypočteného v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118*. Použije se čl. 128 čtvrtý pododstavec směrnice 2013/36/EU.

Orgán příslušný k řešení krize zahrne odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv uvedený v prvním pododstavci do rozhodnutí o stanovení požadavků uvedených v článcích 45c a 45d této směrnice. Subjekt zveřejní odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv spolu s informacemi uvedenými v čl. 45i odst. 3.

______________________________

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1).;“

10)  ▌Článek 17 se mění takto:

a)  v odstavci 4 se doplňuje třetí pododstavec, který zní:"

„Pokud opatření navržená dotčeným subjektem účinně zmírňují nebo odstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem. V tomto rozhodnutí se uvede, že navrhovaná opatření účinně zmírňují nebo odstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, a subjektu se uloží, aby navrhovaná opatření provedl.“;

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„8a. Orgán příslušný k řešení krize zveřejní na konci každého cyklu plánování řešení krize anonymizovaný seznam, který v agregované podobě obsahuje všechny zjištěné podstatné překážky bránící způsobilosti k řešení krize a relevantní opatření k jejich řešení. Použijí se ustanovení o důvěrnosti obsažená v článku 84 této směrnice. “;

11)  Článek 18 se mění takto:

a)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny informuje o veškerých opatřeních navržených mateřským podnikem v Unii orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, EBA, orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků a orgány příslušné k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, je-li to s ohledem na dotčenou významnou pobočku relevantní. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny a orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků po konzultaci s příslušnými orgány a s orgány příslušnými k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly v kolegiu k řešení krize společného rozhodnutí o zjištění podstatných překážek a případně o posouzení opatření navrhovaných mateřským podnikem v Unii a opatření požadovaných orgány za účelem řešení či odstranění překážek, přičemž zohlední možný dopad těchto opatření ve všech členských státech, ve kterých skupina působí.“;

b)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:"

„9. Neexistuje-li společné rozhodnutí o přijetí jakýchkoli opatření uvedených v čl. 17 odst. 5 písm. g), h) nebo k), může EBA na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize podle odstavců 6, 6a nebo 7 tohoto článku pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

12)  Články 27 a 28 se nahrazují tímto:"

„Článek 27

Opatření včasného zásahu

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu zvážily a v případě potřeby použily opatření včasného zásahu, pokud instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje některou z těchto podmínek:

Dojde-li k podstatnému zhoršení podmínek, vzniku nepříznivých okolností nebo získání nových informací o subjektu, příslušný orgán může rozhodnout o tom, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) je splněna, aniž by předtím přijal jiná nápravná opatření, včetně výkonu pravomocí uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 39 směrnice (EU) 2019/2034.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle směrnice 2014/65/EU nebo podle nařízení (EU) č. 600/2014 nebo případně orgán příslušný k řešení krize neprodleně informovaly příslušný orgán o porušení nebo pravděpodobném porušení požadavků.

1a.  Pro účely odstavce 1 se opatřeními včasného zásahu rozumí:

2.  Příslušné orgány zvolí vhodná a dobře načasovaná opatření včasného zásahu na základě toho, co je přiměřené sledovaným cílům, přičemž kromě jiných důležitých informací zohlední závažnost porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků a rychlost zhoršování finanční situace instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

3.  Pro každé z opatření uvedených v odstavci 1a stanoví příslušné orgány lhůtu, která je pro dokončení tohoto opatření přiměřená a která umožní příslušnému orgánu vyhodnotit jeho účinnost.

Hodnocení opatření se provede bezprostředně po uplynutí lhůty a sdílí se s orgánem příslušným k řešení krize. Pokud hodnocení dospěje k závěru, že opatření nebyla plně provedena nebo nejsou účinná, příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize posoudí podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. a).

4.  EBA vydá do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] návrhy regulačních technických norem na podporu jednotného uplatňování podmínek pro použití opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 28

Nahrazení vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu

Pro účely čl. 27 odst. 1a písm. e) členské státy zajistí, aby nové vrcholné vedení nebo vedoucí orgán nebo jednotliví členové tohoto vedení nebo tohoto orgánu byli jmenováni v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem a aby podléhali schválení nebo souhlasu příslušného orgánu.“

13)  Článek 29 se mění takto:

a)  odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:"

Příslušný orgán při jmenování dočasného správce upřesní svůj výběr podle písmene a) nebo b).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) příslušný orgán při jmenování dočasného správce dále upřesní jeho úlohu, povinnosti a pravomoci a veškeré požadavky na vedoucí orgán instituce nebo subjektu, aby před přijetím konkrétních rozhodnutí nebo opatření konzultoval dočasného správce nebo získal jeho souhlas.

Členské státy příslušnému orgánu uloží, aby zveřejnil jmenování každého dočasného správce, s výjimkou případů, kdy dočasný správce nemá pravomoc zastupovat instituci nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo jménem této instituce nebo subjektu rozhodovat.

Členské státy dále zajistí, aby každý dočasný správce splňoval požadavky stanovené v čl. 91 odst. 1, 2 a 8 směrnice 2013/36/EU. Nedílnou součástí rozhodnutí o jmenování dočasného správce je posouzení příslušných orgánů, zda dočasný správce tyto požadavky splňuje.

2.  Příslušný orgán při jmenování určí úměrně daným okolnostem pravomoci dočasného správce. Tyto pravomoci mohou zahrnovat některé nebo veškeré pravomoci vedoucího orgánu instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) podle stanov instituce nebo subjektu a podle vnitrostátního práva, včetně pravomoci vykonávat některé nebo veškeré administrativní funkce vedoucího orgánu instituce nebo subjektu. Pravomoci dočasného správce ve vztahu k instituci nebo subjektu jsou v souladu s platným právem obchodních společností. Tyto pravomoci mohou být upraveny v případě, že se změní okolnosti ze strany příslušného orgánu.

3.  Příslušný orgán při jmenování určí úlohu a funkce dočasného správce. Tyto úlohy a funkce mohou zahrnovat:

Příslušný orgán při jmenování určí veškeré meze úlohy a funkcí dočasného správce.“;

b)  v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Dočasný správce smí v každém případě vykonávat pravomoc svolat valnou hromadu akcionářů instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a stanovit její pořad jednání pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu.“;

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. Na žádost příslušného orgánu vypracovává dočasný správce v odstupech stanovených příslušným orgánem, a to nejméně jednou, po uplynutí prvních šesti měsíců, a v každém případě na konci svého mandátu zprávy o finanční situaci instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a o krocích uskutečněných během doby, po kterou je jmenován.“;

ca)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

„7. Dočasný správce je jmenován na dobu nejvýše jednoho roku. Tuto dobu lze ve výjimečných případech jednou prodloužit, jestliže jsou i nadále splněny podmínky pro jmenování dočasného správce. Příslušný orgán odpovídá za určení, zda jsou tyto podmínky splněny, a každé takové rozhodnutí odůvodňuje akcionářům.

14)  Článek 30 se mění takto:

a)  nadpis se nahrazuje tímto:"

„Koordinace opatření včasného zásahu ve vztahu ke skupinám“;

b)  odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:"

„1. Pokud jsou ve vztahu k mateřskému podniku v Unii splněny podmínky pro uložení opatření včasného zásahu podle článku 27, oznámí to orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě orgánu EBA a konzultuje s ostatními příslušnými orgány v rámci kolegia dohledu předtím, než rozhodne o uplatnění opatření včasného zásahu.

2.  V návaznosti na oznámení a konzultaci podle odstavce 1 orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodne, zda je ve vztahu k příslušnému mateřskému podniku v Unii třeba použít opatření včasného zásahu podle článku 27, přičemž zohlední dopad těchto opatření na subjekty skupiny v jiných členských státech. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí toto rozhodnutí orgánu EBA a ostatním příslušným orgánům v kolegiu dohledu.

3.  Pokud jsou ve vztahu k dceřinému podniku mateřského podniku v Unii splněny podmínky pro uložení opatření včasného zásahu podle článku 27, oznámí to příslušný orgán odpovědný za dohled na individuálním základě, jenž hodlá přijmout opatření v souladu s uvedeným článkem, orgánu EBA a konzultuje s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

Po obdržení oznámení může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudit pravděpodobný dopad uložení opatření včasného zásahu podle článku 27 na dotčenou instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), skupinu nebo subjekty skupiny v jiných členských státech. Výsledky tohoto posouzení orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sdělí příslušnému orgánu do tří dnů.

Po tomto oznámení a konzultaci příslušný orgán rozhodne, zda uplatní opatření včasného zásahu. Rozhodnutí patřičně zohlední veškerá posouzení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě. Příslušný orgán oznámí toto rozhodnutí orgánu EBA, orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a dalším příslušným orgánům v kolegiu dohledu.

4.  Pokud více než jeden příslušný orgán hodlá uplatnit opatření včasného zásahu podle článku 27 na více než jednu instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) ze stejné skupiny, posoudí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní relevantní příslušné orgány, zda je vhodnější jmenovat stejného dočasného správce pro všechny dotčené subjekty nebo koordinovat uplatnění ostatních opatření včasného zásahu na více než jednu instituci nebo subjekt, aby se usnadnila řešení napravující finanční situaci dotčené instituce nebo subjektu. Posouzení má podobu společného rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a ostatních relevantních příslušných orgánů. Společného rozhodnutí musí být dosaženo do pěti dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 1. Společné rozhodnutí musí být odůvodněné a mít podobu dokumentu, který orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne mateřskému podniku v Unii.

Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Není-li společného rozhodnutí dosaženo do pěti dnů, mohou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány pro dceřiné podniky přijmout individuální rozhodnutí o jmenování dočasného správce pro instituce nebo subjekty podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), za něž nesou odpovědnost, a o uplatnění ostatních opatření včasného zásahu.“;

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům, které hodlají uplatnit jedno nebo více opatření podle čl. 27 odst. 1a písm. a) této směrnice ve vztahu k bodům 4, 10, 11 a 19 oddílu A přílohy této směrnice, podle čl. 27 odst. 1a písm. c) této směrnice nebo podle čl. 27 odst. 1a písm. d) této směrnice, dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

15)  Vkládá se nový článek 30a, který zní:"

„Článek 30a

Příprava na řešení krize

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně oznámily orgánům příslušným k řešení krize kteroukoli z následujících skutečností:

Příslušné orgány v úzké spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize pečlivě sledují situaci instituce nebo subjektu a to, jak dodržují opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a), jejichž cílem je řešit zhoršení situace této instituce nebo tohoto subjektu, a opatření včasného zásahu uvedená v prvním pododstavci písm. c).

2.  V případě, že se příslušné orgány domnívají, že existuje podstatné riziko, že by se ve vztahu k instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) uplatnila jedna nebo více okolností uvedených v čl. 32 odst. 4, oznámí to co nejdříve orgánům příslušným k řešení krize. Toto oznámení obsahuje:

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci orgány příslušné k řešení krize v úzké spolupráci s příslušnými orgány posoudí, co představuje přiměřenou lhůtu pro účely posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední rychlost zhoršování podmínek instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), případný dopad na finanční systém, ochranu vkladatelů a ochranu finančních prostředků klientů, riziko, že delší proces zvýší celkové náklady pro zákazníky a hospodářství, potřebu účinně provádět strategii řešení krize a jakékoli další relevantní aspekty. Orgány příslušné k řešení krize o tomto posouzení co nejdříve informují příslušné orgány.

Po oznámení uvedeném v prvním pododstavci příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize v úzké spolupráci sledují situaci instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), provádění všech relevantních opatření v předpokládané lhůtě a veškerý další důležitý vývoj. Za tímto účelem se orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány pravidelně scházejí, přičemž četnost schůzek stanoví orgány příslušné k řešení krize s ohledem na okolnosti případu. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize si neprodleně poskytují veškeré relevantní informace.

3.  Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace, které si orgány příslušné k řešení krize vyžádají a které jsou nezbytné pro všechny následující účely:

Pokud příslušné orgány tyto informace ještě nemají k dispozici, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány spolupracují a koordinují své kroky s cílem tyto informace získat. Za tímto účelem mají příslušné orgány pravomoc požadovat od instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby tyto informace poskytly, a to i prostřednictvím kontrol na místě, a poskytnout tyto informace orgánům příslušným k řešení krize.

4.  Pravomoci orgánů příslušných k řešení krize zahrnují pravomoc uvádět instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) na trh pro potenciální kupující nebo učinit opatření pro takové uvedení na trh, nebo požadovat, aby tak učinily instituce nebo subjekt, a to pro následující účely:

4a.  Pokud se orgán příslušný k řešení krize při výkonu pravomoci uvedené v odstavci 4 rozhodne přímo uvádět subjekty na trh pro potenciální kupující, náležitě zohlední konkrétní okolnosti každého případu a možný dopad výkonu této pravomoci na celkovou pozici subjektu.

5.  Pro účely odstavce 4 mají orgány příslušné k řešení krize pravomoc požádat instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby zavedly digitální platformu pro sdílení informací, které jsou nezbytné pro uvedení této instituce nebo tohoto subjektu na trh, s potenciálními kupujícími nebo s poradci a odhadci zajištěnými orgánem příslušným k řešení krize. V tomto případě se použije ustanovení čl. 84 odst. 1 písm. e).

6.  Zjištění, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1, a předchozí přijetí opatření včasného zásahu nejsou nezbytnými podmínkami pro to, aby se orgány příslušné k řešení krize připravily na řešení krize instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo aby vykonávaly pravomoc uvedenou v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.

7.  Orgány příslušné k řešení krize neprodleně informují příslušné orgány o všech opatřeních přijatých podle odstavců 4 a 5.

8.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize úzce spolupracovaly:

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby tato opatření a kroky byly konzistentní, koordinované a účinné.“

16)  V čl. 31 odst. 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:"

17)  Článek 32 se mění takto:

a)  odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:"

2.  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán provedl posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize.

Členské státy mohou stanovit, že vedle příslušného orgánu může posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) provést orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem, pokud mají orgány příslušné k řešení krize podle vnitrostátního práva nezbytné nástroje, aby takové posouzení provedly, zejména přiměřený přístup k relevantním informacím. V takovém případě členské státy zajistí, aby příslušný orgán neprodleně poskytl orgánu příslušnému k řešení krize veškeré relevantní informace, které si orgán příslušný k řešení krize vyžádá k provedení posouzení, a to předtím nebo poté, co jej orgán příslušný k řešení krize informuje o svém záměru provést toto posouzení.

Posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) provede orgán příslušný k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem po konzultaci s určeným orgánem systému pojištění vkladů a případně institucionálním systémem ochrany, jehož je instituce členem. Při konzultacích s institucionálním systémem ochrany se zváží mimo jiné dostupnost opatření institucionálního systému ochrany, která by mohla v přiměřené lhůtě zabránit selhání instituce. Příslušný orgán neprodleně poskytne orgánu příslušnému k řešení krize všechny relevantní informace, které orgán příslušný k řešení krize požaduje k provedení svého posouzení. Příslušný orgán může rovněž informovat orgán příslušný k řešení krize, že považuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. b) za splněnou.“;

b)  odstavec 4 se mění takto:

i)  v prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) je vyžadována mimořádná veřejná finanční podpora, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v článku 32c;“

ii)  druhý až pátý pododstavec se zrušují;

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

„5. Pro účely odst. 1 písm. c) se opatření k řešení krize považuje za opatření ve veřejném zájmu, pokud je toto opatření k řešení krize nezbytné pro dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize stanovených v článku 31, je ve vztahu k uvedeným účelům přiměřené a likvidací instituce v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů účinněji dosaženo nebylo.

Má se za to, že opatření k řešení krize není ve veřejném zájmu pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku, pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodl o tom, že vůči instituci uplatní zjednodušené povinnosti v souladu s článkem 4. Tato domněnka je vyvratitelná a nepoužije se, pokud orgán příslušný k řešení krize usoudí, že pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, byl by ohrožen jeden nebo více účelů řešení krize.

Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize při provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci na základě informací, které má k dispozici v době tohoto posouzení, zhodnotil a porovnal veškerou mimořádnou veřejnou finanční podporu, jež má být instituci poskytnuta, a to jak v případě řešení krize, tak v případě likvidace v souladu s platným vnitrostátním právem.“

5a.  EBA přispívá ke sledování a podpoře účinného a jednotného uplatňování posouzení veřejného zájmu uvedeného v odstavci 5.

Do ... [dva roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice] předloží EBA zprávu o oblasti působnosti a o uplatňování odstavce 5 v celé Unii. Tato zpráva se předá Komisi, aby posoudila účinnost opatření uvedených v odstavci 5 a jejich dopad na rovné podmínky.

Na základě výsledku zprávy může EBA do ... [dva roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice] vypracovat regulační technické normy s cílem sblížit postupy a vytvořit rovné podmínky mezi členskými státy. “

18)  Články 32a a 32b se nahrazují tímto:"

„Článek 32a

Podmínky zahájení řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a úvěrovým institucím trvale přidruženým k ústřednímu subjektu

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem k němu trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pouze pokud ústřední subjekt a všechny k němu trvale přidružené úvěrové instituce, nebo skupina řešící krizi, do níž patří, jako celek splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

Článek 32b

Řízení ve vztahu k institucím a subjektům, jež nepodléhají opatřením k řešení krize

1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňuje podmínku stanovenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), měl příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán pravomoc neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

2.  Členské státy zajistí, aby instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), který je likvidován řádným způsobem v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, v přiměřené lhůtě opustil trh nebo ukončil své bankovní činnosti.

3.  Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňuje podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), bylo zjištění, že instituce nebo subjekt je v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, podle čl. 32 odst. 1 písm. a) podmínkou pro odebrání povolení příslušným orgánem podle článku 18 směrnice 2013/36/EU.

4.  Členské státy zajistí, aby odebrání povolení instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bylo dostatečnou podmínkou pro to, aby příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán mohl neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.“

19)  Vkládá se nový článek 32c, který zní:"

„Článek 32c

Mimořádná veřejná finanční podpora

1.  Členské státy zajistí, aby mimořádná veřejná finanční podpora mimo opatření k řešení krize mohla být instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) poskytnuta pouze výjimečně v jednom z následujících případů a za předpokladu, že mimořádná veřejná finanční podpora splňuje podmínky a požadavky stanovené v rámci státní podpory Unie:

2.  Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) splňují všechny tyto podmínky:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se má za to, že instituce nebo subjekt jsou solventní, pokud příslušný orgán dospěl k závěru, že nedošlo nebo na základě současných očekávání v následujících dvanácti měsících pravděpodobně nedojde k porušení žádného z požadavků uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, článku 104a směrnice 2013/36/EU, čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, článku 40 směrnice (EU) 2019/2034 nebo příslušných použitelných požadavků podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) vyčíslí relevantní příslušný orgán ztráty, které instituci nebo subjektu vznikly nebo pravděpodobně vzniknou. Toto vyčíslení vychází přinejmenším z přezkumů kvality aktiv prováděných ECB, EBA nebo vnitrostátními orgány nebo případně z kontrol na místě prováděných příslušným orgánem. Pokud takový postup nelze provést včas, může příslušný orgán založit své hodnocení na rozvaze instituce nebo subjektu, pokud je rozvaha v souladu s platnými účetními pravidly a standardy potvrzených nezávislým externím auditorem. Příslušný orgán vynaloží veškeré úsilí, aby zajistil, že kvantifikace vychází z tržní hodnoty aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce nebo subjektu.

Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iii) jsou omezena na opatření, která příslušný orgán vyhodnotil jako nezbytná k zajištění solventnosti instituce nebo subjektu tím, že řeší jejich nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři vnitrostátních nebo unijních zátěžových testů nebo zátěžových testů v rámci jednotného mechanismu dohledu nebo podobných úkonů prováděných Evropskou centrální bankou, orgánem EBA nebo vnitrostátními orgány a v příslušných případech potvrzených příslušným orgánem.

Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) je získání nástrojů kmenového kapitálu tier 1 výjimečně povoleno, pokud je povaha zjištěného nedostatku taková, že získání jakýchkoli dalších kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů by dotčené instituci nebo subjektu neumožnilo řešit nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři v příslušném zátěžovém testu nebo podobném úkonu. Objem získaných nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nesmí překročit 2 % celkové výše rizikové expozice dotčené instituce nebo subjektu vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

V případě, že některé z podpůrných opatření uvedených v odst. 1 písm. a) není umořeno, splaceno nebo jinak ukončeno v souladu s podmínkami strategie ukončení podpůrného opatření stanovené v době udělení takového opatření, příslušný orgán od instituce nebo subjektu požaduje, aby předložily jednorázový plán nápravných opatření. V plánu nápravných opatření jsou popsány kroky, které je třeba uskutečnit za účelem zachování nebo obnovení souladu s požadavky dohledu, dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu a jejich schopnosti splatit poskytnutou částku, jakož i související časový rámec.

Pokud příslušný orgán nepovažuje jednorázový plán nápravných opatření za důvěryhodný nebo proveditelný nebo pokud instituce nebo subjekt plán nápravných opatření neplní, provede se posouzení, zda je instituce nebo subjekt v selhání nebo zda je jeho selhání pravděpodobné, v souladu s článkem 32.

3.  EBA vydá do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 o druhu testů, přezkumů nebo úkonů uvedených v odst. 2 čtvrtém pododstavci, které mohou vést k podpůrným opatřením uvedeným v odst. 1 písm. a) bodě iii).“

20)  V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud tento subjekt splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

21)  Článek 33a se mění takto:

a)  v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize neprodleně oznámily instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a orgánům uvedeným v čl. 83 odst. 2 písm. a) až h) výkon pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku poté, co bylo podle čl. 32 odst. 1 písm. a) zjištěno, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné, avšak předtím, než je přijato rozhodnutí o řešení krize.“;

b)  v odstavci 9 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:"

„Odchylně od prvního pododstavce členské státy zajistí, aby v případech, kdy jsou tyto pravomoci vykonávány ve vztahu ke způsobilým vkladům a tyto vklady nejsou považovány za nedostupné pro účely směrnice 2014/49/EU, měli vkladatelé přístup k náležitému dennímu obnosu z těchto vkladů.“

22)  Článek 35 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly jmenovat zvláštního správce, jenž nahradí vedoucí orgán instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce nebo s ním spolupracuje. Orgány příslušné k řešení krize jmenování zvláštního správce zveřejní. Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby zvláštní správce měl kvalifikaci, schopnosti a znalosti nezbytné k výkonu své funkce.

Článek 91 směrnice 2013/36/EU se na jmenování zvláštních správců nepoužije.“;

b)  v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:"

„Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a vedoucího orgánu instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce.“;

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

„5. Členské státy vyžadují, aby zvláštní správce pro jmenující orgán příslušný k řešení krize v pravidelných odstupech stanovených tímto orgánem a na počátku a na konci svého mandátu vypracovával zprávy o hospodářské a finanční situaci instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce a o krocích, jež byly uskutečněny při plnění jeho povinností.“

23)  Článek 36 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:"

„1. Před určením, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle článku 59, orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby osoba, která je nezávislá na jakémkoli veřejném orgánu, včetně orgánu příslušného k řešení krize, a na instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), provedla poctivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).“;

b)  vkládá se nový odstavec 7a, který zní:"

„7a. Je-li to nezbytné pro přijetí rozhodnutí podle odst. 4 písm. c) a d), odhadce doplní informace uvedené v odst. 6 písm. c) o odhad hodnoty podrozvahových aktiv a závazků, včetně podmíněných závazků a aktiv.“

24)  V článku 37 se doplňuje nový odstavec 11, který zní:"

„11. EBA sleduje opatření a přípravu orgánů příslušných k řešení krize s cílem zajistit účinné provádění nástrojů a pravomocí k řešení krize v případě řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu obsahující aktuální informace o stávajících postupech a případných rozdílech mezi členskými státy do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a v příslušných případech sleduje provádění všech doporučení uvedených v této zprávě.

25)  Článek 40 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:"

„Členské státy za účelem uplatňování nástroje překlenovací instituce a s ohledem na potřebu udržet zásadní funkce v rámci překlenovací instituce nebo některý z účelů řešení krize zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize měly pravomoc převést na překlenovací instituci všechny tyto položky:“;

b)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Použitím nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro účel uvedený v čl. 43 odst. 2 písm. b) nesmí být dotčena schopnost orgánu příslušného k řešení krize ovládat překlenovací instituci. Pokud použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů umožňuje, aby byl kapitál překlenovací instituce plně zajištěn prostřednictvím konverze závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů na akcie nebo jiné druhy kapitálových nástrojů, lze upustit od požadavku, aby byla překlenovací instituce zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více veřejnými orgány.“

26)  V čl. 42 odst. 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) takový převod je třeba pro zajištění řádného fungování instituce v režimu řešení krize, překlenovací instituce nebo samotné společnosti pro správu aktiv nebo“.

27)  Článek 44 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, aby nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů mohl být používán na všechny závazky instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), které nejsou z oblasti působnosti tohoto nástroje vyloučeny podle odstavce 2 nebo 3 tohoto článku, včetně těch, které vedou k vytvoření účetní rezervy.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

▌

28)  ▌Článek 44a se mění takto:

a)  vkládají se nové odstavce, které znějí:"

Úvěrová instituce zajistí, aby podmínky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce byly v okamžiku nákupu splněny, a to na základě informací poskytnutých neprofesionálním zákazníkem v souladu s odstavcem 3.

6b.  Způsobilé nástroje uvedené v odstavci 6a prodávané emitující úvěrovou institucí jejím vkladatelům, kteří se považují za retailové investory, aniž by splňovali podmínky stanovené v uvedeném odstavci, se nezapočítávají do požadavků podle článku 45e nebo 45f po dobu, po kterou tyto nástroje drží vkladatel, jemuž byly prodány.

6c.  Orgány příslušné k řešení krize v rámci posuzování způsobilosti k řešení krize v souladu s články 15 až 16 každoročně podle jednotlivých skupin a institucí sledují, do jaké míry retailoví investoři drží nástroje způsobilé pro MREL, a nejméně jednou ročně podávají zprávu o výsledcích orgánu EBA. “;

b)  doplňují se nové odstavce, které znějí:"

„7a. Členské státy nemusí uplatňovat odstavce 6a a 6b tohoto článku na nástroje uvedené v odstavci 6a, které byly vydány před ... [12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

8.  Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] předloží EBA Komisi zprávu o uplatňování tohoto článku. Tato zpráva porovná opatření přijatá členskými státy k dosažení souladu s tímto článkem, analyzuje jejich účinnost při ochraně retailových investorů a posoudí jejich dopad na přeshraniční operace.

Na základě této zprávy může Komise předložit legislativní návrh změny této směrnice.“

29)  V článku 45 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, aby instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, jsou-li vyžadovány a stanoveny orgánem příslušným k řešení krize v souladu s tímto článkem a články 45a až 45i.“

30)  Článek 45b se mění takto:

a)  v odstavcích 4, 5 a 7 se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjekty G-SVI“;

b)  odstavec 8 se mění takto:

i)  v prvním pododstavci se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjekty G-SVI“;

ii)  ve druhém pododstavci písm. c) se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjektem G-SVI“;

iii)  ve čtvrtém pododstavci se slovo „G-SVI“ nahrazuje slovy „subjekty G-SVI“;

c)  doplňuje se nový odstavec 10, který zní:"

31)  Článek 45c se mění takto:

a)  v odst. 3 osmém pododstavci se slova „zásadních hospodářských funkcí“ nahrazují slovy „zásadních funkcí“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

c)  v odst. 7 osmém pododstavci se slova „zásadních hospodářských funkcí“ nahrazují slovy „zásadních funkcí“.

32)  Vkládá se nový článek 45ca, který zní:"

„Článek 45ca

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro strategie převodu ▌

1.  Při uplatňování článku 45c na subjekt řešící krizi, jehož upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá nezávisle nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize ▌použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, stanoví orgán příslušný k řešení krize v příslušných případech rekapitalizační částku podle čl. 45c odst. 3 přiměřeně na základě následujících kritérií:

▌

3.  Výsledkem použití odstavce 1 nesmí být částka vyšší než částka vyplývající z použití čl. 45c odst. 3 nebo objem, který je nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a nižší než 5 % celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013.“;

33)  V čl. 45d odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:"

„Požadavek podle čl. 45 odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je subjektem G-SVI, zahrnuje:“.

34)  V čl. 45f odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, splňují požadavky stanovené v článcích 45c a 45d na konsolidovaném základě.“

35)  Článek 45l se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) jak byl požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený v souladu s článkem 45e nebo 45f proveden na vnitrostátní úrovni, včetně článku 45ca, a zejména zda se jeho výše stanovená pro srovnatelné subjekty mezi členskými státy liší;“

b)  v odst. 3 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:"

„Povinnost uvedená v odstavci 2 přestane platit po předložení druhé zprávy.“

35a)  V článku 45m se vkládá nový odstavec, který zní:"

„1a. Odchylně od čl. 45 odst. 1 orgány příslušné k řešení krize stanoví vhodná přechodná období pro to, aby instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) splnily požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavky podle čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, podléhají-li těmto požadavkům v důsledku vstupu ... [této pozměňující směrnice v platnost]. Lhůta, v níž mají instituce a subjekty splnit požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, je ... [čtyři roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice].

Orgán příslušný k řešení krize určí pro požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí instituce nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splnit do ... [dva roky ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.

36)  V článku 45m se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. Požadavky uvedené v čl. 45b odst. 4 a 7 a v příslušných případech v čl. 45c odst. 5 a 6 se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo mimounijní G-SVI, nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 45c odst. 5 nebo 6.“

37)  V čl. 46 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

38)  V čl. 47 odst. 1 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:"

„i) příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 59 vydaných institucí na základě pravomoci podle čl. 59 odst. 2 nebo“.

39)  Článek 52 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Za výjimečných okolností může orgán příslušný k řešení krize prodloužit lhůtu jednoho měsíce pro předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti o další měsíc.“;

b)  v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Orgán příslušný k řešení krize může od instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) požadovat, aby do plánu reorganizace podnikatelské činnosti zahrnuly další prvky.“

40)  V článku 53 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

„3. Pokud orgán příslušný k řešení krize na základě pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. e) sníží jistinu závazku nebo splatnou neuhrazenou částku ve vztahu k závazku, včetně závazku vedoucího k vytvoření účetní rezervy, na nulu, považují se uvedený závazek a veškeré povinnosti nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s ním, jež neexistovaly v době výkonu pravomoci, pro všechny účely za uhrazené a v žádném následujícím řízení v souvislosti s institucí v režimu řešení krize nebo jakýmkoli nástupnickým subjektem v jakékoli následné likvidaci nejsou přípustné.“

41)  Článek 55 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) závazek není vkladem podle čl. 108 odst. 1 písm. a) nebo b);“

b)  v odstavci 2 se pátý a šestý pododstavec nahrazují tímto:"

„Pokud orgán příslušný k řešení krize v rámci posouzení způsobilosti k řešení krize instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) v souladu s články 15 a 16 nebo kdykoli jindy zjistí, že v třídě závazků, která zahrnuje způsobilé závazky, činí výše závazků, které nezahrnují smluvní podmínku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, spolu se závazky, jež jsou vyloučeny z uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 44 odst. 2 nebo by mohly být vyňaty v souladu s čl. 44 odst. 3, více než 10 % této třídy, okamžitě vyhodnotí dopad této konkrétní skutečnosti na způsobilost dané instituce nebo subjektu k řešení krize, včetně dopadu na způsobilost k řešení krize vyplývajícího z rizika porušení záruk pro věřitele stanovených v článku 73 při uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi způsobilých závazků.

Pokud orgán příslušný k řešení krize dospěje na základě posouzení uvedeného v pátém pododstavci tohoto odstavce k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní podmínku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, tvoří podstatnou překážku způsobilosti k řešení krize, uplatní v příslušných případech pravomoci uvedené v článku 17 s cílem odstranit tuto překážku způsobilosti k řešení krize.“

c)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

Pokud jsou instituce a subjekty součástí skupiny řešící krizi, vypracuje zprávu subjekt řešící krizi týkající se skupiny řešící krizi v rozsahu požadovaném v odst. 1 druhém a třetím pododstavci.“;

d)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„8a. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, aby upřesnila postupy a jednotné formáty a šablony pro oznamování orgánům příslušným k řešení krize pro účely odstavce 2.

Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [jeden rok ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

42)  Článek 59 se mění takto:

a)  v odstavci 3 se písmeno e) nahrazuje tímto:"

„e) instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) vyžaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v článku 32c.“;

b)  v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) s ohledem na časové možnosti, potřebu účinně vykonat pravomoci k odpisu a konverzi nebo provést strategii řešení krize skupiny řešící krizi a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo skupiny v přiměřené lhůtě zabránila opatření jiná než opatření k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 1a, včetně alternativních opatření soukromého sektoru, opatření dohledu nebo opatření včasného zásahu.“

43)  Článek 63 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  písmeno m) se nahrazuje tímto:"

„m) pravomoc požadovat po příslušném orgánu, aby včas posoudil nabyvatele kvalifikované účasti, odchylně od lhůt stanovených v článku 22 směrnice 2013/36/EU a v článku 12 směrnice 2014/65/EU;“

ii)  doplňuje se nové písmeno n), které zní:"

„n) pravomoc podávat žádosti podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014 jménem instituce v režimu řešení krize.“;

b)  v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) s výhradou čl. 3 odst. 6 a čl. 85 odst. 1 požadavkům na získání schválení nebo souhlasu jakékoli veřejné nebo soukromé osoby, včetně akcionářů nebo věřitelů instituce v režimu řešení krize a příslušných orgánů pro účely článků 22 až 27 směrnice 2013/36/EU;“.

44)  V článku 71a se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

45)  V čl. 74 odst. 3 se doplňuje nové písmeno d), které zní:"

„d) při určování ztrát, které by systému pojištění vkladů vznikly, pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, použije kritéria a metodiku uvedenou v článku 11e směrnice 2014/49/EU a v jakémkoli aktu v přenesené pravomoci přijatém podle uvedeného článku.“

45a)  V článku 84 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„6a. Tento článek nebrání výměně informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány téhož členského státu, pokud je tato výměna stanovena vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.“;

46)  V článku 88 se vkládá nový odstavec 6a, který zní:"

„6a. K usnadnění úkolů uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a k výměně všech relevantních informací orgán příslušný k řešení krize instituce s významnými pobočkami v jiných členských státech zřídí kolegium k řešení krize a předsedá mu.

Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci rozhodne, které orgány se zúčastní zasedání nebo činnosti kolegia k řešení krize, přičemž zohlední význam činnosti, která má být pro tyto orgány plánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech a úkoly uvedené v prvním pododstavci.

Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci plně a předem informuje všechny členy kolegia k řešení krize o pořádání uvedených zasedání, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto zasedáních nebo o prováděných opatřeních.“

46a)  V článku 90 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„4a. Článek 84 nebrání výměně informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány téhož členského státu, pokud je tato výměna stanovena vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.“;

47)  Článek 91 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

Informace uvedené v prvním pododstavci mohou být zahrnuty do oznámení, která se podle čl. 81 odst. 3 sdělují adresátům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce.“;

b)  v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

48)  V čl. 92 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

49)  V článku 97 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. Orgány příslušné k řešení krize v příslušných případech uzavírají nezávazná ujednání o spolupráci s relevantními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. Tato ujednání jsou v souladu s rámcovým ujednáním EBA.

Příslušné orgány v příslušných případech uzavírají nezávazná ujednání o spolupráci s relevantními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. Tato ujednání jsou v souladu s rámcovým ujednáním EBA a zajišťují, aby informace sdělované orgánům třetích zemí podléhaly záruce, že jsou splněny požadavky na profesní tajemství, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uvedeným v článku 84.“

50)  V článku 98 se odstavec 1 mění takto:

a)  návětí se nahrazuje tímto:"

„Členské státy zajistí, aby si orgány příslušné k řešení krize a příslušná ministerstva vyměňovaly důvěrné informace, včetně ozdravných plánů, s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:“;

b)  doplňují se nový druhý a třetí pododstavec, které znějí:"

Pro účely druhého pododstavce zahrnují informace týkající se ozdravných postupů a řešení krize veškeré informace přímo související s úkoly příslušných orgánů podle této směrnice, zejména pokud jde o plánování ozdravných postupů a ozdravné plány, opatření včasného zásahu a výměny informací s orgány příslušnými k řešení krize ohledně plánování řešení krize, plánů řešení krize a opatření k řešení krize.“

51)  V článku 101 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Pokud orgán příslušný k řešení krize zjistí, že použití mechanismu financování k řešení krizí k účelům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku pravděpodobně povede k tomu, že část ztrát instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bude na uvedený mechanismus přenesena, použijí se zásady upravující použití mechanismu financování k řešení krizí stanovené v článku 44.“

52)  V čl. 102 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Jsou-li po skončení počátečního období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky získávané podle článku 103 se nadále vybírají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Orgány příslušné k řešení krize mohou odložit výběr pravidelných příspěvků získávaných podle článku 103 až o tři roky, aby zajistil, že částka, která má být vybrána, dosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nemá podstatný vliv na schopnost orgánu příslušného k řešení krize používat mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do čtyř let.“;

53)  Článek 103 se mění takto:

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Dostupné finanční prostředky, které se mají započítat k dosažení cílové úrovně stanovené v článku 102, mohou zahrnovat neodvolatelné platební přísliby, které jsou v plné výši kryty zajištěním ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému užití orgány příslušnými k řešení krize k účelům uvedeným v čl. 101 odst. 1. Podíl neodvolatelných platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše příspěvků získaných v souladu s tímto článkem. V rámci tohoto limitu orgán příslušný k řešení krize každoročně stanoví podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové výši příspěvků, které mají být získány v souladu s tímto článkem.“;

b)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:"

„3a. Orgán příslušný k řešení krize vyzve k plnění neodvolatelných platebních příslibů učiněných podle odstavce 3 tohoto článku, pokud je třeba použít mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101.

Pokud subjekt přestane spadat do oblasti působnosti článku 1 a přestane se na něj vztahovat povinnost hradit příspěvky podle odstavce 1 tohoto článku, orgán příslušný k řešení krize vyzve k plnění dosud nesplněných neodvolatelných platebních příslibů, které byly učiněny podle odstavce 3. Pokud je příspěvek spojený s neodvolatelným platebním příslibem řádně uhrazen na první výzvu, orgán příslušný k řešení krize příslib zruší a vrátí zajištění. Není-li příspěvek řádně na první výzvu uhrazen, orgán příslušný k řešení krize si zajištění ponechá a příslib zruší.“

54)  V čl. 104 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Mimořádné následné příspěvky nepřesáhnou trojnásobek 12,5 % cílové úrovně uvedené v článku 102.“

55)  Článek 108 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

b)  doplňují se nové odstavce 8 a 9, které znějí:"

„8. Pokud se nástroje k řešení krize uvedené v čl. 37 odst. 3 písm. a) nebo b) použijí k převodu pouze části aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, má mechanismus financování k řešení krizí pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud jde o veškeré výdaje a ztráty, které mechanismu financování k řešení krizí vznikly v důsledku příspěvků poskytnutých na řešení krize podle čl. 101 odst. 1 v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé.

9.  Členské státy zajistí, aby pohledávky mechanismu financování k řešení krizí uvedené v odstavci 8 tohoto článku a v čl. 37 odst. 7 měly ve vnitrostátních právních předpisech upravujících běžné úpadkové řízení přednostní stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený pro pohledávky z vkladů a pohledávky systémů pojištění vkladů podle odstavce 1 tohoto článku.“

56)  Článek 109 se mění takto:

a)  odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:"

Členské státy zajistí, aby se instituce v režimu řešení krize po poskytnutí příspěvku ze systému pojištění vkladů v případech uvedených ve druhém pododstavci zdržela nabývání podílů v jiných podnicích, jakož i rozdělení výnosů v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 nebo plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 nebo jiných činností, které by mohly vést k odlivu finančních prostředků.

Ve všech případech nesmí být náklady na příspěvek ze systému pojištění vkladů vyšší než náklady na vyplacení vkladatelů vypočtené systémem pojištění vkladů podle článku 11e směrnice 2014/49/EU.

Je-li na základě ocenění podle článku 74 zjištěno, že náklady na příspěvek ze systému pojištění vkladů na řešení krize byly vyšší než ztráty, které by mu vznikly při likvidaci instituce v běžném úpadkovém řízení, má systém pojištění vkladů nárok na uhrazení tohoto rozdílu z mechanismu financování k řešení krizí v souladu s článkem 75.

2.  Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize určil výši příspěvku ze systému pojištění vkladů v souladu s odstavcem 1 po konzultaci se systémem pojištění vkladů ohledně odhadovaných nákladů na vyplacení vkladatelů podle článku 11e směrnice 2014/49/EU a v souladu s podmínkami uvedenými v článku 36 této směrnice.

Orgán příslušný k řešení krize oznámí své rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci systému pojištění vkladů, k němuž je instituce přidružena. Systém pojištění vkladů toto rozhodnutí neprodleně provede.“;

b)  vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:"

„2a. Pokud jsou prostředky systému pojištění vkladů použity v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) k příspěvku na rekapitalizaci instituce v režimu řešení krize, členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů převedl své podíly akcií nebo jiných kapitálových nástrojů instituce v režimu řešení krize na soukromý sektor, jakmile to umožní obchodní a finanční okolnosti.

Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů uváděl na trh akcie a jiné kapitálové nástroje uvedené v prvním pododstavci otevřeně a transparentně a aby při prodeji nedocházelo k jejich zkreslování nebo diskriminaci potenciálních kupujících. Každý takový prodej se uskuteční za obchodních podmínek.

2b.  Příspěvek ze systému pojištění vkladů podle odst. 1 druhého pododstavce se započítává do limitů stanovených v čl. 44 odst. 5 písm. a) a v čl. 44 odst. 8 písm. a).

Pokud použití systému pojištění vkladů podle odst. 1 druhého pododstavce spolu s příspěvkem na absorpci ztrát a rekapitalizaci, který poskytli akcionáři a držitelé jiných nástrojů účasti, držitelé příslušných kapitálových nástrojů a jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, umožňuje použití mechanismu financování k řešení krizí, je příspěvek ze systému pojištění vkladů omezen na částku nezbytnou k dosažení limitů stanovených v čl. 44 odst. 5 písm. a) a v čl. 44 odst. 8 písm. a). Po poskytnutí příspěvku ze systému pojištění vkladů se mechanismus financování k řešení krizí použije v souladu se zásadami pro použití mechanismu financování k řešení krizí stanovenými v článcích 44 a 101.

Odchylně od omezení příspěvků ze systému pojištění vkladů podle druhého pododstavce tohoto odstavce se vyžaduje dodatečný příspěvek ze systému pojištění vkladů, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 44 odst. 7. Tento dodatečný příspěvek se rovná částce poskytnuté mechanismem financování k řešení krizí nad 5% limit stanovený v čl. 44 odst. 5 písm. b), vynásobené podílem pojištěných vkladů jako součásti celkových závazků v rámci převodu.

c)  odstavec 3 se zrušuje;

d)  v odstavci 5 se zrušují druhý a třetí pododstavec.

57)  V čl. 111 odst. 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:"

„e) není splněn minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle článku 45e nebo 45f.“

58)  Článek 128 se mění takto:

a)  nadpis se nahrazuje tímto:"

„Spolupráce a výměna informací mezi institucemi a orgány“;

b)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, EBA, Jednotný výbor pro řešení krizí, ECB a ostatní členové Evropského systému centrálních bank poskytují Komisi na její žádost a ve stanovené lhůtě veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů souvisejících s tvorbou politik, včetně provádění posouzení dopadů, přípravy legislativních návrhů a účasti na legislativním procesu. Na Komisi a zaměstnance Komise se vztahují požadavky profesního tajemství stanovené v článku 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014*, pokud jde o obdržené informace.

______________________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).“

59)  Vkládá se nový článek 128a, který zní:"

„Článek 128a

Simulace krizového řízení

1.  EBA koordinuje pravidelná celounijní testování uplatňování této směrnice, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice 2014/49/EU v přeshraničních situacích ve všech následujících aspektech:

2.  EBA vypracuje zprávu, v níž uvede klíčová zjištění a závěry těchto testování. Zpráva se zveřejní.“

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců od vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy použijí od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 den po datu provedení této pozměňující směrnice ve vnitrostátním právu].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 307, 31.8.2023, s. 19. (2) Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 161. (3) * Změny v celém textu vyplývají z přijetí pozměňovacího návrhu 1. Nový nebo pozměněný text je zvýrazněn tučnou kurzívou; vypuštění je označeno symbolem ▌. (4) Úř. věst. C , , s. . (5) Úř. věst. C , , s. . (6) Rada pro finanční stabilitu, Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce, 15. října 2014. (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1). (9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12). (17) COM(2018)0133 final. (18) COM(2020)0822 final. (19) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1) (21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226). (22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296). (23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/49/EU, pokud jde o rozsah ochrany vkladů, použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů, přeshraniční spolupráci a transparentnost (COM(2023)0228 – C9-0133/2023 – 2023/0115(COD))

P9_TA(2024)0328 A9-0154/2024

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0228),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0133/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2023(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0154/2024),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterou se mění směrnice 2014/49/EU, pokud jde o rozsah ochrany vkladů, použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů, přeshraniční spolupráci a transparentnost(2)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V souladu s čl. 19 odst. 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU(6) Komise přezkoumala uplatňování a oblast působnosti uvedené směrnice a dospěla k závěru, že cíl spočívající v ochraně vkladatelů v Unii prostřednictvím zřízení systémů pojištění vkladů byl do velké míry splněn. Komise však také dospěla k závěru, že je třeba odstranit zbývající nedostatky v ochraně vkladatelů a zlepšit fungování systémů pojištění vkladů a zároveň harmonizovat pravidla pro zásahy systémů pojištění vkladů, které se netýkají výplaty náhrad

(1a)  V současné době se bankovní unie opírá pouze o dva ze tří zamýšlených pilířů, a to o jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí. Bankovní unie tudíž zůstává nedokončená, protože postrádá třetí pilíř, evropský systém pojištění vkladů (EDIS). Probíhající přezkum rámce Unie pro krizové řízení a pojištění vkladů má připravit půdu pro dlouho očekávané dokončení bankovní unie, včetně zřízení systému EDIS. Dokončení bankovní unie je nedílnou součástí hospodářské a měnové unie a finanční stability, zejména proto, že zmírňuje rizika „smrtící smyčky“, jež vznikají v důsledku vazeb mezi bankami a státem.

(1b)  Pro zajištění hladkého přechodu k dokončení bankovní unie je nutné harmonizovat funkce, které mohou plnit systémy pojištění vkladů. Proto by měla být omezena řada posuzovacích pravomocí podle vnitrostátního práva obsažených ve směrnici 2014/49/EU a všechny systémy pojištění vkladů by měly mít možnost financovat opatření k řešení krize bank, preventivní opatření a další alternativní opatření k výplatě vkladatelů.

(1c)  Rámec Unie pro krizové řízení by měl vždy zajišťovat, aby ztráty nebyly socializovány a aby na pomoc nebo záchranu úvěrových institucí v obtížích nebyly využívány zdroje daňových poplatníků.

(2)  Nesplnění povinnosti hradit příspěvky do systémů pojištění vkladů nebo poskytovat informace vkladatelům a systémům pojištění vkladů by mohlo ohrozit cíl ochrany vkladatelů. Systémy pojištění vkladů nebo případně určené orgány mohou za pozdní úhradu příspěvků uložit peněžité sankce. Je důležité, aby se zlepšila koordinace mezi systémy pojištění vkladů, určenými a příslušnými orgány při přijímání donucovacích opatření vůči úvěrové instituci, která neplní své povinnosti. Ačkoli uplatňování opatření dohledu a donucovacích opatření příslušnými orgány vůči úvěrovým institucím upravují vnitrostátní právní předpisy a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(7), je nutné zajistit, aby určené orgány včas informovaly příslušné orgány o každém případu, kdy úvěrové instituce poruší své povinnosti podle pravidel ochrany vkladů.

(3)  Aby se ještě více sjednotily postupy systémů pojištění vkladů a aby se systémům pojištění vkladů poskytla podpora při testování jejich odolnosti, měl by Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vypracovat návrhy regulačních norem k provádění zátěžových testů systémů pojištění vkladů.

(4)  Podle čl. 5 odst. 1 písm. d) směrnice 2014/49/EU jsou vklady některých finančních institucí, včetně investičních podniků, vyloučeny ze systémů pojištění vkladů. Finanční prostředky, které tyto finanční instituce obdrží od svých klientů a které uloží v úvěrové instituci jménem svých klientů v rámci provádění služeb, jež nabízejí, by však měly být za určitých podmínek chráněny.

(5)  Okruh vkladatelů, kteří jsou v současné době chráněni prostřednictvím výplaty ze systému pojištění vkladů, byl stanoven tak, aby byli chráněni retailoví investoři, zatímco u profesionálních investorů se má za to, že tuto ochranu nepotřebují. Veřejné orgány byly proto z oblasti působnosti pojištění vyloučeny. Většinu veřejných orgánů (mezi něž v některých členských státech patří školy a nemocnice) však nelze považovat za profesionální investory. Je proto nutné zajistit, aby ochrany, kterou nabízí systém pojištění vkladů, mohly využívat vklady všech retailových investorů, včetně veřejných orgánů.

(6)  Vklady plynoucí z určitých událostí, včetně operací s nemovitostmi týkajících se soukromých obytných nemovitostí nebo vyplacení některých pojistných plnění, mohou dočasně vytvářet vysoké vklady. Z tohoto důvodu čl. 6 odst. 2 směrnice 2014/49/EU v současné době ukládá členským státům povinnost zajistit, aby vklady plynoucí z těchto událostí byly chráněny i nad hranici 100 000 EUR po dobu nejméně tří měsíců, nejdéle však po dobu dvanácti měsíců od okamžiku připsání částky nebo od okamžiku, kdy se tyto vklady stanou z právního hlediska převoditelnými. V zájmu harmonizace ochrany vkladatelů v Unii a snížení administrativní zátěže a zvýšení právní jistoty v souvislosti s rozsahem ochrany těchto vkladů je nezbytné vedle limitu pojištění ve výši 100 000 EUR sjednotit jejich ochranu minimálně do výše 500 000 EUR a maximálně do výše 2 500 000 EUR po harmonizovanou dobu šesti měsíců. Po jejich provedení členskými státy by Komise měla provést přezkum částek, na něž se vztahuje ochrana, s cílem určit, zda by maximální částka měla být snížena, s přihlédnutím k tomu, zda se jsou částky, na které se vztahuje ochrana, přiměřené a zajišťují rovné podmínky v celé Unii.

(7)  Během operace s nemovitostmi mohou finanční prostředky před samotným vypořádáním operace projít různými účty. Proto by se za účelem jednotné ochrany vkladatelů, kteří provádějí operace s nemovitostmi, měla ochrana dočasných vysokých zůstatků vztahovat jak na výnosy z prodeje, tak na finanční prostředky uložené na nákup soukromé obytné nemovitosti v předem určené krátkodobé lhůtě.

(8)  Aby se zajistilo včasné vyplacení částky ze systému pojištění vkladů a aby se zjednodušila administrativní pravidla a pravidla pro výpočet, měla by být zrušena možnost zohlednit při výpočtu splatné částky splatné závazky.

(9)  Je nutné optimalizovat provozní kapacity systémů pojištění vkladů a snížit jejich administrativní zátěž. Z tohoto důvodu je třeba stanovit, že pokud jde o identifikaci vkladatelů, kteří mají nárok na vklady na účtech příjemců, nebo o posouzení, zda mají vkladatelé nárok na ochranná opatření pro dočasné vysoké zůstatky, zůstává i nadále povinností vkladatelů a majitelů účtů prokázat svými vlastními prostředky svůj nárok.

(10)  Na některé vklady se může vztahovat delší lhůta pro výplatu, protože systémy pojištění vkladů musejí nárok na výplatu ověřit. Za účelem harmonizace pravidel v celé Unii by měla být lhůta pro výplatu stanovena na dvacet pracovních dnů od obdržení příslušné dokumentace.

(11)  Administrativní náklady spojené s výplatou malých částek na účtech nevykazujících žádnou aktivitu mohou převýšit přínosy pro vkladatele. Je proto nezbytné stanovit, že systémy pojištění vkladů by neměly mít povinnost podnikat aktivní kroky směřující k výplatě vkladů na těchto účtech pod určitými prahovými hodnotami, které by měly být stanoveny na vnitrostátní úrovni. Mělo by však být zachováno právo vkladatelů nárokovat tuto částku. Pokud má tentýž vkladatel kromě toho i jiné aktivní účty, měly by systémy pojištění vkladů zahrnout tuto částku do výpočtu částky, která má být vyplacena.

(12)  Systémy pojištění vkladů mohou vkladatele vyplatit různými způsoby, od výplaty hotovosti až po elektronické převody. Aby však byla zajištěna sledovatelnost procesu vyplácení ze systémů pojištění vkladů a aby byly dodrženy cíle rámce Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, měli by být vkladatelé v případě, že výplata přesáhne částku 10 000 EUR, standardně vypláceni bezhotovostními převody.

(13)  Finanční instituce jsou z ochrany vkladů vyloučeny. Některé finanční instituce, včetně institucí elektronických peněz, platebních institucí a investičních podniků, však také ukládají finanční prostředky přijaté od svých klientů na bankovní účty, často dočasně, aby splnily povinnost ochrany těchto finančních prostředků v souladu s odvětvovými právními předpisy, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(8), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(10). Vzhledem k rostoucí úloze těchto finančních institucí by měly systémy pojištění vkladů chránit tyto vklady za předpokladu, že tito klienti jsou zjištěni nebo zjistitelní.

(14)  Klienti finančních institucí ne vždy vědí, kterou úvěrovou instituci si finanční instituce pro uložení jejich finančních prostředků vybrala. Systémy pojištění vkladů by proto neměly tyto vklady slučovat s vkladem, který by titíž klienti mohli mít ve stejné úvěrové instituci, ve které finanční instituce jejich vklady uložila. Úvěrové instituce nemusí vždy znát totožnost klientů, kteří mají nárok na částku na klientských účtech, ani nemusí být schopny kontrolovat a zaznamenávat individuální údaje těchto klientů. ▌

(15)  Při vyplácení vkladatelů mohou systémy pojištění vkladů narazit na případy, kdy existuje podezření z praní peněz. Systém pojištění vkladů by proto měl pozdržet výplatu vkladatele, pokud mu bylo oznámeno, že finanční zpravodajská jednotka pozastavila bankovní nebo platební účet v souladu s platnými pravidly pro boj proti praní peněz.

(16)  Článek 9 směrnice 2014/49/EU stanoví, že provádí-li systém pojištění vkladů platby v rámci postupů k řešení krize, má za příslušnou úvěrovou institucí pohledávku ve výši rovnající se částce, kterou vyplatil, a tato pohledávka má stejný stupeň priority jako pojištěné vklady. Toto ustanovení nerozlišuje mezi příspěvkem ze systému pojištění vkladů v případě použití nástroje otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů a příspěvkem ze systému pojištění vkladů na financování strategie převodu (převod činnosti nebo nástroj překlenovací instituce) s následnou likvidací zbytkové části subjektu. V zájmu zajištění jasnosti a právní jistoty ohledně existence a výše pohledávky systému pojištění vkladů v různých scénářích je nezbytné upřesnit, že pokud systém pojištění vkladů přispívá na podporu použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce nebo alternativních opatření, jimiž se soubor aktiv, práv a závazků, včetně vkladů, úvěrové instituce převádí na příjemce, měl by mít tento systém pojištění vkladů pohledávku za zbytkovou částí subjektu v následném likvidačním řízení podle vnitrostátního práva. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé úvěrové instituce, kteří zůstali ve zbytkové části subjektu, fakticky absorbují ztráty uvedené úvěrové instituce, a zlepší se tím možnost vymožení finančních prostředků pro systém pojištění vkladů v případě platební neschopnosti, měla by mít pohledávka systému pojištění vkladů stejný stupeň priority jako pojištěné vklady. V případě, že je použit nástroj otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů (tj. úvěrová instituce pokračuje ve své činnosti), přispívá systém pojištění vkladů částkou, o kterou by byly odepsány nebo konvertovány pojištěné vklady za účelem absorpce ztráty v této úvěrové instituci, pokud by pojištěné vklady byly zahrnuty do působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Příspěvek ze systému pojištění vkladů by proto neměl mít za následek vznik pohledávky za institucí v režimu řešení krize, neboť by tím byl negován účel tohoto příspěvku ze systému pojištění vkladů.

(17)  Aby se zajistilo sbližování postupů systémů pojištění vkladů a zvýšila právní jistota vkladatelů při nárokování výplaty jejich vkladů a aby se odstranily provozní překážky pro systémy pojištění vkladů, je důležité stanovit přiměřeně dlouhou lhůtu, v níž mohou vkladatelé nárokovat výplatu svých vkladů v případech, kdy systém pojištění vkladů v případě výplaty nevyplatil vkladatele ve lhůtách stanovených v článku 8 směrnice 2014/49/EU.

(18)  Podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU členské státy zajistí, aby nejpozději do 3. července 2024 dosáhly disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů cílové výše 0,8 % objemu pojištěných vkladů jeho členů. V zájmu toho, aby bylo možné objektivně posoudit, zda systémy pojištění vkladů tento požadavek splňují, mělo by být stanoveno jasné referenční období pro určení objemu pojištěných vkladů a disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů. S ohledem na rozšíření rozsahu použití systému pojištění vkladů by přiměřenost cílové úrovně 0,8 % měla být pečlivě sledována a posouzena.

(19)  Pro zajištění odolnosti systémů pojištění vkladů by měly jejich finanční prostředky pocházet ze stabilních a neodvolatelných příspěvků. Některé zdroje financování systému pojištění vkladů, včetně půjček a očekávaných zpětně získaných prostředků, jsou příliš podmíněné na to, aby mohly být považovány za příspěvky k dosažení cílové výše systému pojištění vkladů. S cílem harmonizovat podmínky pro splnění cílové výše systémů pojištění vkladů a zajistit, že disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů budou financovány z příspěvků odvětví, by se měly odlišit finanční prostředky, které jsou způsobilé pro účely dosažení cílové výše, od finančních prostředků, které jsou považovány za doplňkové zdroje financování. Odliv finančních prostředků systému pojištění vkladů, včetně v důsledku předvídatelných splátek půjček, lze plánovat a zohlednit v pravidelných příspěvcích členů systému pojištění vkladů, a neměl by proto vést ke snížení disponibilních finančních prostředků pod cílovou výši. Je proto nezbytné upřesnit, že po prvním dosažení cílové výše by měl běh čtyřletého období doplňování finančních prostředků vyvolat pouze nedostatek disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů způsobený zásahem systému pojištění vkladů (formou výplaty nebo preventivních opatření, opatření k řešení krize či alternativních opatření). Klesnou-li po takovém zásahu systému pojištění vkladů disponibilní finanční prostředky o méně než jednu třetinu, mělo by období doplňování finančních prostředků trvat šest let. K zajištění jednotného uplatňování by měl orgán EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem, které upřesní metodiku, pomocí které systémy pojištění vkladů vypočítají cílovou výši.

(20)  Disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů by měly být okamžitě použitelné pro případ náhlých výplat nebo jiných zásahů. Jelikož se v Unii používají různé postupy, je vhodné stanovit požadavky na strategii investování finančních prostředků systémů pojištění vkladů, aby se zmírnily případné negativní dopady na schopnost systému pojištění vkladů plnit svůj úkol. Pokud ke stanovení investiční strategie není systém pojištění vkladů příslušný, měl by orgán nebo subjekt v členském státě, který je za stanovení investiční strategie odpovědný, při stanovení této investiční strategie rovněž dodržovat zásady týkající se diverzifikace a investic do nízkorizikových likvidních aktiv. Aby byla zachována plná provozní nezávislost a flexibilita systému pojištění vkladů z hlediska přístupu k jeho finančním prostředkům, měly by být tyto finanční prostředky, pokud jsou uloženy u státní finanční správy, vyčleněny a uloženy na odděleném účtu.

(21)  Možnost zvýšit disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů prostřednictvím povinných příspěvků členských institucí do stávajících systémů povinných příspěvků, které členský stát vytvořil za účelem pokrytí nákladů spojených se systémovým rizikem, nebyla nikdy využita, a měla by být proto zrušena.

(22)  Je nezbytné posílit ochranu vkladatelů a zároveň zabránit nucenému prodeji aktiv systému pojištění vkladů a omezit případné negativní procyklické dopady na bankovní sektor v důsledku výběru mimořádných příspěvků. Systémy pojištění vkladů by proto měly mít možnost využívat mechanismů alternativního financování, které jim umožní kdykoli získat krátkodobé financování z jiných zdrojů než z příspěvků, a to i před tím, než využijí své disponibilní finanční prostředky a prostředky získané z mimořádných příspěvků. Vzhledem k tomu, že náklady a odpovědnost za financování systémů pojištění vkladů by měly nést především úvěrové instituce, neměly by být mechanismy alternativního financování z veřejných prostředků povoleny.

(23)  Orgán EBA by měl k zajištění toho, aby byly finanční prostředky systémů pojištění vkladů vhodným způsobem diverzifikovaně investovány a aby se sjednotily postupy, vydat pokyny, které systémům pojištění vkladů poskytnou v tomto ohledu vodítko.

(24)  Ačkoli je primární úlohou systémů pojištění vkladů vyplácet pojištěné vkladatele, mohou být zásahy mimo oblast výplat pro systémy pojištění vkladů nákladově efektivnější a mohou zajistit nepřetržitý přístup ke vkladům tím, že usnadní strategie převodu. Systémy pojištění vkladů mohou být povinně nápomocny při řešení krize úvěrových institucí. V některých členských státech mohou navíc systémy pojištění vkladů financovat preventivní opatření k obnovení dlouhodobé životaschopnosti úvěrových institucí nebo alternativní opatření v případě platební neschopnosti. Přestože mohou preventivní a alternativní opatření výrazně zlepšit ochranu vkladů, je nezbytné, aby se na ně vztahovala odpovídající ochranná opatření, včetně harmonizovaného testu nejnižších nákladů, čímž budou zajištěny rovné podmínky a účinnost a nákladová efektivita těchto opatření. Tato ochranná opatření by se měla vztahovat pouze na zásahy financované z disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů, na něž se vztahuje tato směrnice.

(24a)  Je nezbytné, aby jakékoli zapojení systému pojištění vkladů do jakéhokoli scénáře bylo prováděno se zaměřením na nákladovou efektivnost a transparentnost. Tento přístup je nezbytný k tomu, aby se zabránilo narušení rovných podmínek a zajistilo se, že se nebudou poskytovat nespravedlivé výhody konkrétním účastníkům trhu. Transparentnost a nákladová efektivnost jsou základními zásadami, na kterých je založena integrita a spravedlivé fungování systému pojištění vkladů.

(25)  Opatření, jejichž cílem je předejít selhání úvěrové instituce prostřednictvím dostatečně včasných zásahů, mohou hrát účinnou roli pro zajištění kontinuity nástrojů krizového řízení k zachování důvěry vkladatelů a zajištění finanční stability. Tato opatření mohou mít různou podobu – opatření na podporu kapitálu prostřednictvím nástrojů kapitálu (včetně nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1) nebo jiných kapitálových nástrojů, záruk nebo půjček. Systémy pojištění vkladů tato opatření používají různým způsobem. Aby byla zajištěna kontinuita nástrojů krizového řízení a aby byla preventivní opatření používána způsobem, který je v souladu s rámcem pro řešení krize a pravidly státní podpory, je nezbytné stanovit časový rámec a podmínky jejich použití. Preventivní opatření nejsou vhodná pro absorpci vzniklých ztrát, pokud je úvěrová instituce již v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, a měla by být používána včas, aby se zabránilo zhoršení finanční situace banky. Určené orgány by proto měly ověřit, zda jsou pro provedení takového zásahu systémem pojištění vkladů splněny podmínky. Podmínkami pro použití disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů by nemělo být dotčeno posouzení příslušného orgánu, zda institucionální systém ochrany splňuje kritéria stanovená v čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(11).

(26)  Aby se zajistilo, že preventivní opatření dosáhnou svého cíle, měly by být úvěrové instituce povinny předložit příslušnému orgánu oznámení, v němž uvedou opatření, která se zavazují přijmout. ▌Mělo by uvádět všechny prvky, jejichž cílem je zabránit odlivu finančních prostředků a posílit kapitálovou a likviditní pozici úvěrové instituce a umožnit jí výhledově splnit všechny příslušné obezřetnostní a jiné regulatorní požadavky. Oznámení by proto mělo obsahovat opatření k získání kapitálu, včetně pravidel pro vydávání práv, dobrovolnou konverzi podřízených dluhových nástrojů, řízení závazků, prodej aktiv vytvářejících kapitál, sekuritizaci portfolií a zadržování zisků, včetně zákazu vyplácení dividend a zákazu nabývání podílů v podnicích. Kromě toho by měl být v oznámení podrobně popsán počáteční nedostatek kapitálu úvěrové instituce, opatření k jeho navýšení a ochranná opatření zabraňující odlivu finančních prostředků. Ze stejného důvodu by úvěrové instituce měly během provádění opatření uvedených v oznámení rovněž posílit svou likviditní pozici a zdržet se agresivních obchodních praktik a rozdělování dividend nebo pohyblivé složky odměny nebo odkupu vlastních akcií nebo nákupu hybridních kapitálových nástrojů. Oznámení by mělo rovněž obsahovat strategii ukončení jednotlivých přijatých podpůrných opatření. Úvěrová instituce by měla v přiměřeném časovém rámci poskytnout příslušnému orgánu plán reorganizace podnikatelské činnosti s cílem zajistit dlouhodobou životaschopnost. Preventivní opatření poskytnutá úvěrové instituci by měla být pozastavena, pokud příslušný orgán není přesvědčen, že plán reorganizace podnikatelské činnosti je důvěryhodný a proveditelný pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti. Je-li úvěrová instituce členem institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c), měl by tento institucionální systém ochrany po konzultaci s příslušným orgánem plán reorganizace podnikatelské činnosti schválit. Pokud příslušný orgán není o plánu reorganizace podnikatelské činnosti přesvědčen, měl by provést odpovídající opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti. Nejlepší znalosti pro účely posouzení relevance a důvěryhodnosti opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti mají příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize. Aby mohly určené orgány systému pojištění vkladů, který úvěrová instituce požádá o financování preventivního opatření, posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky pro přijetí preventivního opatření, měly by příslušné orgány s určenými orgány spolupracovat. Pro zajištění jednotného přístupu k uplatňování preventivních opatření v celé Unii by měl orgán EBA vydat pokyny, které úvěrovým institucím pomohou při vypracovávání plánu reorganizace podnikatelské činnosti.

(26a)  V zájmu zmírnění morálního hazardu by úvěrová instituce, která dostává podporu od systémů pojištění vkladů ve formě preventivních opatření, její akcionáři, věřitelé nebo obchodní skupina, do níž patří, měli případně přispět na restrukturalizaci z vlastních zdrojů a poskytnout přiměřenou odměnu za preventivní opatření poskytnuté systémem pojištění vkladů.

(27)  Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, které obdrží podporu ze systémů pojištění vkladů ve formě preventivních opatření, splní své závazky, splatí částku obdrženou k provedení preventivních opatření nebo dodrží strategii ukončení, měly by si příslušné orgány od úvěrových institucí, které své závazky nesplnily, vyžádat plán nápravy. Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že opatření uvedená v plánu nápravy nejsou schopna zajistit dlouhodobou životaschopnost úvěrové instituce, neměl by systém pojištění vkladů poskytnout úvěrové instituci žádnou další preventivní podporu a relevantní orgány by měly provést posouzení toho, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, v souladu s článkem 32 směrnice 2014/59/EU. Stejné důsledky by měly platit i v případech, kdy úvěrová instituce nesplní plán nápravy. Pro zajištění jednotného přístupu k uplatňování preventivních opatření v celé Unii by měl orgán EBA vydat pokyny, které úvěrovým institucím pomohou při vypracovávání plánu nápravy.

(28)  Aby se zabránilo škodlivým účinkům na hospodářskou soutěž a vnitřní trh, je nezbytné stanovit, že by v případě přijetí alternativních opatření při platební neschopnosti měly příslušné subjekty zastupující úvěrovou instituci v rámci vnitrostátního úpadkového řízení (likvidátor, nucený správce, správce nebo jiný zástupce) přijmout opatření k uvedení činnosti úvěrové instituce nebo její části na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, přičemž by měly usilovat o co nejvyšší prodejní cenu. Úvěrová instituce nebo jakýkoli zprostředkovatel jednající jménem úvěrové instituce by měli uplatňovat pravidla, jež jsou přiměřená pro uvádění aktiv, práv a závazků, které mají být převedeny na potenciální kupující, na trh. Použití veřejných prostředků by mělo každopádně i nadále podléhat v příslušných případech odpovídajícím pravidlům státní podpory v souladu se Smlouvou.

(29)  Vzhledem k tomu, že hlavním cílem systémů pojištění vkladů je chránit pojištěné vklady, měly by mít systémy pojištění vkladů možnost financovat jiné zásahy než výplaty pouze v případě, že jsou tyto zásahy levnější než výplaty. Uplatňování tohoto pravidla („test nejnižších nákladů“) v praxi odhalilo několik nedostatků, neboť současný rámec nestanoví žádný přesný způsob, jakým lze vypočítat náklady na tyto zásahy a náklady na výplatu. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování testu nejnižších nákladů v celé Unii, je nutné výpočet těchto nákladů upřesnit. Zároveň je třeba se vyvarovat stanovení příliš přísných podmínek, které by fakticky znemožnily použití finančních prostředků systému pojištění vkladů na jiné zásahy než na výplaty. Při posuzování nejnižších nákladů by měly systémy pojištění vkladů nejprve ověřit, že náklady na financování vybraného opatření jsou nižší než náklady na vyplacení pojištěných vkladů. Metodika posuzování nejnižších nákladů by měla zohledňovat časovou hodnotu peněz.

(30)  Likvidace může být zdlouhavý proces, jehož efektivita závisí na efektivitě vnitrostátního soudnictví, insolvenčních režimech, charakteristikách jednotlivých bank a okolnostech jejich selhání. V případě zásahů systémů pojištění vkladů v rámci alternativních opatření by se test nejnižších nákladů měl opírat o ocenění aktiv a závazků úvěrové instituce stanovené v čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU a o odhad stanovený v čl. 36 odst. 8 uvedené směrnice. Likvidační výtěžky však může být složité přesně vyhodnotit v souvislosti s testem nejnižších nákladů u preventivních opatření, k nimž hypoteticky dochází dlouho před tím, než proběhne jakákoli předvídatelná likvidace. Měl by být proto odpovídajícím způsobem upraven srovnávací scénář pro test nejnižších nákladů u preventivních opatření a očekávané výtěžky by každopádně měly být omezeny na přiměřenou částku na základě zpětně získaných částek v dřívějších případech výplat.

(31)  Určené orgány by měly odhadnout náklady na opatření, které vzniknou systému pojištění vkladů, a to i po splacení půjčky, kapitálové injekci nebo využití záruky, po odečtení očekávaných výnosů, provozních nákladů a případných ztrát, oproti srovnávacímu scénáři založenému na hypotetické konečné ztrátě na konci úpadkového řízení, který by měl zohlednit získané finanční prostředky ze systému pojištění vkladů v rámci likvidačního řízení banky. Dále by měl srovnávací scénář také zohlednit možné náklady systému pojištění vkladů na hospodářskou a finanční nestabilitu, včetně potřeby využít dodatečné finanční prostředky v mezích mandátu systému pojištění vkladů na ochranu vkladatelů a finanční stability a s cílem zabránit šíření krize. Aby byl odhad skutečných nákladů na výplatu vkladatelů věrohodnější a úplnější, měl by odhad ztráty vzniklé v důsledku výplaty náhrad pojištěných vkladů zahrnovat i náklady nepřímo související s výplatou vkladatelů. Tyto náklady by měly zahrnovat ▌náklady, které by systému pojištění vkladů mohly vzniknout v důsledku alternativního financování. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování testu nejnižších nákladů, měl by orgán EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem týkajících se metodiky výpočtu nákladů pojících se s různými zásahy systémů pojištění vkladů. Aby byl zajištěn soulad metodiky posuzování nejnižších nákladů se zákonným nebo smluvním mandátem systému pojištění vklad▌, měl by orgán EBA vypracovat návrh regulačních technických norem▌.

(32)  V zájmu posílení harmonizované ochrany vkladatelů a upřesnění příslušných povinností v celé Unii by měl systém pojištění vkladů domovského členského státu zajistit výplatu vkladatelů nacházejících se v členských státech, ve kterých úvěrové instituce, které jsou členem tohoto systému pojištění vkladů, přijímají vklady a jiné splatné finanční prostředky tím, že nabízejí přeshraniční vkladové služby, aniž by byly v hostitelském členském státě usazeny. Pro usnadnění vyplácení a poskytování informací vkladatelům by mělo být systémům pojištění vkladů hostitelského členského státu umožněno, aby byly pro vkladatele u úvěrových institucí, které využívají volného pohybu služeb, kontaktním místem.

(33)  Spolupráce mezi systémy pojištění vkladů v celé Unii má zásadní význam pro zajištění rychlého a nákladově efektivního vyplacení vkladatelů v případech, kdy úvěrové instituce poskytují bankovní služby prostřednictvím poboček v jiných členských státech. S ohledem na technologický pokrok, který podporuje využívání přeshraničních převodů a identifikace na dálku, by mělo být systémům pojištění vkladů domovského členského státu umožněno provádět přímé výplaty vkladatelů v pobočkách nacházejících se v jiném členském státě za podmínky, že administrativní zátěž a náklady budou nižší, než kdyby výplatu provedl systém pojištění vkladů hostitelského členského státu. Tato flexibilita by měla doplnit stávající mechanismus spolupráce, podle kterého je systém pojištění vkladů hostitelského členského státu povinen vyplácet vkladatele v pobočkách jménem systému pojištění vkladů domovského členského státu. V zájmu zachování důvěry vkladatelů v hostitelském i domovském členském státě by měl orgán EBA vydat pokyny, které systémům pojištění vkladů tuto spolupráci usnadní, mimo jiné tím, že navrhne podmínky, za nichž by se systém pojištění vkladů domovského členského státu mohl rozhodnout vyplatit vkladatele v pobočkách nacházejících se v hostitelském členském státě.

(34)  Úvěrové instituce mohou změnit svou přidruženost k systému pojištění vkladů tím, že přemístí své ústředí do jiného členského státu nebo přemění svou dceřinou společnost na pobočku či naopak. Podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2014/49/EU se příspěvky uhrazené touto úvěrovou institucí během dvanácti měsíců předcházejících tomuto přesunu převedou tomuto druhému systému pojištění vkladů v poměru k výši přesunutých pojištěných vkladů. Aby se zajistilo, že se na přesun příspěvků do přijímajícího systému pojištění vkladů nebudou vztahovat odlišná vnitrostátní pravidla týkající se fakturace nebo skutečného data uhrazení příspěvků, měl by původní systém pojištění vkladů vypočítat částku, která má být převedena, na základě potenciálních závazků, které nese přijímající systém pojištění vkladů v důsledku tohoto převodu. Orgán EBA by měl vypracovat návrhy regulačních technických norem k upřesnění metodiky výpočtu částky, která má být převedena, aby byl zajištěn neutrální dopad převodu na finanční situaci přijímajícího systému pojištění vkladů i původního systému pojištění vkladů vzhledem k rizikům, která kryjí.

(35)  Je nezbytné, aby byla vkladatelům v celé Unii zajištěna stejná úroveň ochrany, kterou jim nelze plně zaručit režimem posuzování rovnocennosti ochrany vkladatelů ve třetích zemích. Z tohoto důvodu by se pobočky, které se nacházejí v Unii a jsou pobočkami úvěrové instituce mající sídlo ve třetí zemi, měly připojit k systému pojištění vkladů v členském státě, ve kterém přijímají vklady. Tento požadavek by rovněž zajistil soulad se směrnicemi 2013/36/EU a 2014/59/EU, jejichž cílem je zavést spolehlivější obezřetnostní rámec a rámec pro řešení krize skupin ze třetích zemí poskytujících bankovní služby v Unii. Je však třeba zabránit tomu, aby byly systémy pojištění vkladů vystaveny hospodářským a finančním rizikům pocházejícím ze třetích zemí. Vklady v pobočkách zřízených úvěrovými institucemi Unie ve třetích zemích by proto neměly být pojištěny.

(36)  Standardizované a pravidelné poskytování informací zvyšuje informovanost vkladatelů o ochraně vkladů. V zájmu uvedení požadavků na poskytování informací do souladu s technologickým vývojem by tyto požadavky měly zohlednit nové digitální komunikační kanály, jejichž prostřednictvím úvěrové instituce komunikují s vkladateli. Vkladatelům by měly být poskytovány srozumitelné a jednotné informace objasňující ochranu jejich vkladů a zároveň by měla být omezena související administrativní zátěž pro úvěrové instituce nebo systémy pojištění vkladů. Orgán EBA by proto měl vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které by na jedné straně stanovily obsah a formát informačního přehledu pro vkladatele, který je třeba každoročně poskytovat vkladatelům, a na druhé straně vzorové informace, které jsou buď systémy pojištění vkladů, nebo úvěrové instituce povinny sdělovat vkladatelům v určitých situacích, mimo jiné v případě fúzí úvěrových institucí, při určení, že vklady jsou nedisponibilní, nebo při výplatě vkladů finančních prostředků klientů.

(37)  Fúze úvěrové instituce nebo přeměna dceřiné společnosti na pobočku či naopak může mít dopady na klíčové prvky ochrany vkladatelů. Aby se zamezilo nepříznivým dopadům na vkladatele, kteří by měli vklady v obou fúzujících bankách a jejichž nárok na pojištění vkladů by byl v důsledku změn přidruženosti k systému pojištění vkladů snížen, měli by být všichni vkladatelé o těchto změnách informováni a měli by mít právo vybrat své finanční prostředky bez sankce až do výše rovnající se pozbytému pojištění vkladů.

(38)  Pro zajištění finanční stability, zamezení šíření krize a umožnění vkladatelům uplatnit v příslušných případech svá práva na výplatu vkladů by měly určené orgány, systémy pojištění vkladů a dotčené úvěrové instituce informovat vkladatele o tom, že se vklady staly nedisponibilními.

(39)  V zájmu zvýšení transparentnosti ku prospěchu vkladatelů a na podporu finanční stability a důvěry mezi systémy pojištění vkladů při plnění jejich mandátu by se měly zlepšit stávající požadavky na podávání zpráv. V návaznosti na stávající požadavky, které systémům pojištění vkladů umožňují vyžádat si od svých členských institucí veškeré potřebné informace nezbytné k přípravě výplat, by měly mít systémy pojištění vkladů rovněž možnost vyžádat si informace nezbytné k přípravě výplat také v rámci přeshraniční spolupráce. Členské instituce by měly mít povinnost poskytnout na žádost systému pojištění vkladů obecné informace o všech významných přeshraničních činnostech v jiných členských státech. Obdobně by členské státy měly v zájmu poskytování přiměřeného rozsahu informací orgánu EBA o vývoji disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů a o použití těchto prostředků zajistit, aby systémy pojištění vkladů každoročně informovaly orgán EBA o výši pojištěných vkladů a disponibilních finančních prostředků a oznamovaly mu okolnosti, které vedly k použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů za účelem výplat nebo jiných opatření. Aby se zohlednila posílená úloha systémů pojištění vkladů při krizovém řízení bank, jejímž cílem je usnadnit použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů při řešení krize, měly by mít systémy pojištění vkladů právo obdržet každoročně shrnutí plánů řešení krize úvěrových institucí, čímž se zlepší jejich obecná připravenost na poskytnutí finančních prostředků.

(40)  Technické normy ve finančních službách by měly usnadnit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů po celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž orgán EBA disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí a které by předložil Komisi k přijetí.

(41)  Komise by měla v případech stanovených touto směrnicí přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem EBA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(12) za účelem upřesnění následujících prvků: a) technických podrobností týkajících se identifikace klientů finančních institucí pro účely výplaty vkladů finančních prostředků klientů, kritéria pro výplatu poskytnutou majiteli účtu ve prospěch každého klienta nebo přímo klientovi a pravidla pro zamezení vícenásobných nároků na výplatu témuž příjemci; b) metodiky testu nejnižších nákladů a c) metodiky výpočtu disponibilních finančních prostředků, které lze zahrnout do cílové výše.

(42)  Komise by měla v případech stanovených touto směrnicí přijmout návrhy prováděcích technických norem vypracovaných orgánem EBA prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungováni EU v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 za účelem upřesnění: a) obsahu a formátu informačního přehledu pro vkladatele a vzoru pro poskytování informací, které by měly systémy pojištění vkladů nebo úvěrové instituce poskytovat vkladatelům; b) postupů, které musí dodržovat úvěrové instituce při poskytování informací svým systémům pojištění vkladů a které musí dodržovat systémy pojištění vkladů a určené orgány při poskytování informací orgánu EBA, a vzorů pro poskytování těchto informací.

(43)  Směrnice 2014/49/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(44)  Aby se pobočky zřízené v Unii úvěrovými institucemi se sídlem mimo Unii, které nejsou členy systému pojištění vkladů, mohly připojit k unijnímu systému pojištění vkladů, měla by být těmto pobočkám poskytnuta dostatečná lhůta k přijetí nezbytných kroků ke splnění tohoto požadavku.

(45)  Směrnice 2014/49/EU umožňuje členským státům uznat institucionální systém ochrany za systém pojištění vkladů, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 a je v souladu se směrnicí 2014/49/EU. S cílem zohlednit specifický model podnikání těchto institucionálních systémů ochrany, zejména význam funkcí, které jsou jejich hlavním úkolem a které vykonávají nad rámec funkcí, na které se vztahuje tato směrnice, je vhodné stanovit, aby členské státy mohly umožnit institucionálním systémům ochrany pokračovat ve výkonu těchto funkcí. Kromě toho, aby měly dostatek času přizpůsobit se novým ustanovením, zejména ochranným opatřením pro uplatňování preventivních opatření, mělo by být institucionálním systémům ochrany poskytnuto tříleté přechodné období. ▌Za účelem zajištění rovných podmínek a zachování vysokého stupně ochrany vkladatelů by funkce a úkoly prováděné nad rámec funkcí a úkolů, na které se vztahuje tato směrnice, měly být financovány z dodatečných finančních prostředků nad rámec cílové výše. Institucionální systémy ochrany by měly vytvářet oddělený fond pro jiné účely institucionálních systémů ochrany, než jsou funkce, na které se vztahuje tato směrnice, v souladu s tím, co bylo dohodnuto mezi Evropskou centrální bankou, příslušným vnitrostátním orgánem a příslušnými institucionálními systémy ochrany.

(46)  Aby si systémy pojištění vkladů a určené orgány dokázaly vybudovat provozní kapacitu potřebnou k uplatňování nových pravidel pro používání preventivních opatření, je vhodné stanovit pozdější uplatňování těchto nových pravidel.

(47)  Jelikož cílů této směrnice, a to zajistit jednotnou ochranu vkladatelů v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z toho důvodu, že rozdílné vnitrostátní přístupy by mohly představovat rizika pro integritu jednotného trhu, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to tím, že se změní pravidla, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2014/49/EU

Směrnice 2014/49/EU se mění takto:

1)  článek 1 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Tato směrnice stanoví pravidla a postupy týkající se zřizování a fungování systémů pojištění vkladů, pojištění a vyplácení vkladů a použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů na opatření, jejichž cílem je zajistit přístup vkladatelů k jejich vkladům.“;

b)  v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) úvěrové instituce a pobočky úvěrových institucí se skutečným sídlem mimo Unii, které jsou přidruženy k systémům uvedeným v písmenech a), b) nebo c) tohoto odstavce.“;

2)  v článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)  v bodě 3 se úvodní část nahrazuje tímto:"

„3) „vkladem“ kreditní zůstatek vzniklý z prostředků zbylých na účtu nebo z dočasných situací vyplývajících z obvyklých bankovních operací, jež úvěrové instituce obvykle provádějí v rámci své činnosti, který musí úvěrová instituce vyplatit na základě platných zákonných a smluvních podmínek, včetně termínovaných vkladů a spořicích vkladů, avšak s výjimkou kreditního zůstatku:“;

b)  v bodě 13 se úvodní část nahrazuje tímto:"

„13) „platebním příslibem“ neodvolatelný závazek úvěrové instituce, plně zajištěný kolaterálem, zaplatit systému pojištění vkladů na jeho žádost peněžní částku za podmínky, že kolaterál:“;

c)  doplňují se nové body 19 až 23, které znějí:"

d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Za vklady se považují i podíly v „building societies“ v Irsku s výjimkou podílů kapitálové povahy, na které se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b).“;

____________________________________________

* [Vložte úplný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021)0420 final].

** [Vložte úplný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021)0420 final].

(3)  Článek 4 se mění takto:

-a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Smluvní systém, jak je uveden v čl. 1 odst. 2 písm. b) této směrnice, může být úředně uznán za systém pojištění vkladů, pokud je v souladu s touto směrnicí.

Institucionální systém ochrany může být úředně uznán za systém pojištění vkladů, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 a je v souladu s touto směrnicí.

„Členské státy zajistí, aby nejpozději do … [36 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] systém pojištění vkladů, který je uznám za systém pojištění vkladů ve smyslu tohoto odstavce, odděloval své disponibilní finanční prostředky, které podléhají cílové výši podle čl. 10 odst. 2 této směrnice, od dalších finančních prostředků pro plnění jiných úkolů, než které jsou regulovány touto směrnicí.“;

a)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Členské státy zajistí, aby v případě, že úvěrová instituce neplní své povinnosti, které má jako člen systému pojištění vkladů, tento systém pojištění vkladů o tom neprodleně informoval určený orgán a příslušný orgán dané úvěrové instituce.

Členské státy zajistí, aby příslušný orgán ve spolupráci s určeným orgánem neprodleně přijal veškerá vhodná opatření, včetně případného uložení sankcí, k zajištění toho, aby dotčená úvěrová instituce splnila své povinnosti člena systému pojištění vkladů. ▌

Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě, že úvěrové instituce poruší povinnosti, které pro ně vyplývají z členství v systému pojištění vkladů. Sankce jsou účinné, přiměřené a odrazující.“;

b)  vkládá se nový odstavec 4a, který zní:"

„4a. Členské státy zajistí, aby v případě, že úvěrová instituce neuhradí příspěvky uvedené v článku 10 a čl. 11 odst. 4 ve lhůtě stanovené systémem pojištění vkladů, tento systém pojištění vkladů za dobu prodlení účtoval z dlužné částky zákonnou úrokovou sazbu.“;

c)  odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:"

„5. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů informoval určený orgán v případě, že opatření uvedená v odstavcích 4 a 4a nedokáží obnovit plnění povinností úvěrovou institucí. Členské státy zajistí, aby tento určený orgán posoudil, zda instituce nadále splňuje podmínky pro to, aby mohla být členem systému pojištění vkladů, a aby o výsledku tohoto posouzení informoval příslušný orgán.

6.  Členské státy zajistí, aby v případě, že příslušný orgán rozhodne o odnětí povolení v souladu s článkem 18 směrnice 2013/36/EU, přestala být úvěrová instituce členem systému pojištění vkladů. Členské státy zajistí, aby vklady držené ke dni, kdy úvěrová instituce přestane být členem systému pojištění vkladů, byly i nadále tímto systémem pojištění vkladů pojištěny po dobu nejvýše šesti měsíců.“;

ca)  v odstavci 7 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Určené orgány mají nezbytné donucovací pravomoci, včetně pravomocí ukládat sankce nebo jiná správní opatření k nápravě porušení této směrnice systémem pojištění vkladů.“;

d)  odstavec 8 se zrušuje;

e)  doplňuje se nový odstavec 13, který zní:"

„13. ▌Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se rozsahu, obsahu a postupů zátěžových testů uvedených v odstavci 10.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [24 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

4)  Článek 5 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  návětí se nahrazuje tímto:"

„1. Ze systémů pojištění vkladů se vylučují jakékoli náhrady:“;

ii)  písmeno c) se nahrazuje tímto:"

„c) vkladů vyplývajících z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz a financování terorismu;“

▌

iv)  písmeno f) se nahrazuje tímto:"

„f) vkladů, jejichž majitel nebyl nikdy zjištěn podle článku 16 nařízení (EU) …. [vložte stručný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021)0420 final], pokud se tyto vklady staly nedisponibilními, s výjimkou případů, kdy majitel požádá o výplatu a prokáže, že nedostatečná identifikace nebyla způsobena jeho jednáním;“

v)  písmeno j) se zrušuje;

va)  doplňuje se nové písmeno, které zní:"

„ka) vkladů fyzických osob nebo právních subjektů, na které se vztahují cílené finanční sankce přijaté Unií.“;

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Odchylně od odst. 1 písm. i) mohou členské státy rozhodnout, aby do výše limitu pojištění stanoveného v čl. 6 odst. 1 byly zahrnuty vklady držené v systémech osobního penzijního pojištění nebo zaměstnaneckého penzijního pojištění malých a středních podniků.“;

5)  Článek 6 se mění takto:

a)  odstavec 2 se mění takto:

i)  návětí se nahrazuje tímto:"

„Kromě odstavce 1 členské státy zajistí, aby následující vklady byly chráněny minimálně do výše 500 000 EUR a maximálně do výše 2 500 000 EUR po dobu šesti měsíců od připsání částky nebo od okamžiku, kdy se takové vklady stanou z právního hlediska převoditelnými:“;

ii)  písmeno a) se nahrazuje tímto:"

„a) vklady plynoucí z operací s nemovitostmi týkajících se soukromých obytných nemovitostí a vklady určené na tyto operace, pokud tyto operace uzavírá v průběhu čtyř měsíců fyzická osoba a pokud tato fyzická osoba může předložením dokladů tuto operaci prokázat;“

iia)  vkládá se následující pododstavec:"

„Do ... [36 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] Komise provede přezkum částek, na něž se vztahuje ochrana, jak je uvedeno v prvním pododstavci a provedeno do vnitrostátního práva členských států, s cílem určit, zda by maximální částka uvedená v daném pododstavci měla být snížena, s přihlédnutím k tomu, zda se jsou částky, na které se vztahuje ochrana, přiměřené a zajišťují rovné podmínky v celé Unii. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, kterou případně doplní o legislativní návrh.“;

b)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:"

„2a. Členské státy zajistí, aby limit pojištění stanovený v odstavci 2 doplňoval limit pojištění stanovený v odstavci 1.“;

6)  Článek 7 se mění takto:

a)  odstavec 5 se zrušuje;

aa)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce alespoň jednou ročně podávaly svým systémům pojištění vkladů zprávu o souhrnné výši způsobilých vkladů. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů mohly kdykoli požádat úvěrové instituce o informaci o souhrnné výši způsobilých vkladů každého vkladatele.“;

b)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

„7. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů nahrazoval naběhlé úroky z vkladů, které ke dni, kdy relevantní správní orgán učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. a) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. b), nebyly dosud připsány nebo odepsány. Limit pojištění stanovený v čl. 6 odst. 1 nebo za okolností uvedených v čl. 6 odst. 2 limit pojištění stanovený v daném odstavci nesmí být překročen.“;

Pokud úrokové sazby vztahující se na některé vklady výrazně překročí převládající tržní úrokovou sazbu, která je stanovena a založena na transparentních a veřejně dostupných údajích, má systém pojištění vkladů pravomoc upravit hrazený úrok tak, aby odrážel tržní úrokovou sazbu převládající v době stanovení relevantním správním orgánem nebo vydání rozhodnutí soudního orgánu. Tato úprava se provede tak, aby se zabránilo morálnímu hazardu. Kritéria a metodika pro definici „výrazného překročení“ a pro úpravu se stanoví transparentním způsobem v souladu s pokyny orgánu EBA a se souhlasem příslušného orgánu.“;

7)  vkládá se nový článek 7a, který zní:"

„Článek 7a

Důkazní břemeno ohledně způsobilosti vkladu a nároku na vklad

Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 vkladatel nebo případně majitel účtu prokázal, že dotyčné vklady splňují podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2, nebo nárok na vklady za okolností uvedených v čl. 7 odst. 3.“;

8)  Článek 8 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Systémy pojištění vkladů zajistí, aby splatná částka byla k dispozici co nejdříve a v každém případě do sedmi pracovních dní ode dne, kdy relevantní správní orgán učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 8 písm. a) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. b).“;

-aa)  odstavec 2 se zrušuje;

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Odchylně od odstavce 1 umožní členské státy systémům pojištění vkladů uplatnit delší lhůtu pro výplatu vkladů uvedených v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a článku 8b, která nesmí překročit dvacet pracovních dnů ode dne, kdy tyto systémy pojištění vkladů obdrží kompletní dokumentaci, kterou si vyžádaly od vkladatele, případně od majitele účtu, aby mohly přezkoumat nároky a ověřit, zda jsou splněny podmínky pro výplatu. U vkladů uvedených v čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 3, pokud systémy pojištění vkladů nejsou schopny poskytnout splatnou částku ve lhůtě kratší než sedm pracovních dnů, zajistí, aby měli vkladatelé do pěti pracovních dnů od podání žádosti o tuto částku přístup k přiměřené částce svých pojištěných vkladů na pokrytí nákladů na živobytí.“;

aa)  odstavec 4 se zrušuje;

b)  odstavec 5 se mění takto:

i)  písmeno c) se nahrazuje tímto:"

„c) odchylně od odstavce 9 v souvislosti s vkladem neproběhla za posledních 24 měsíců žádná operace (účet nevykazuje žádnou aktivitu), s výjimkou případů, kdy má vkladatel vklady i na jiném účtu, který není účtem, jenž nevykazuje žádnou aktivitu;“

ii)  písmeno d) se zrušuje;

c)  odstavec 8 se zrušuje;

d)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:"

„9. Členské státy zajistí, aby pro případy, kdy v souvislosti s vkladem neproběhla za posledních 24 měsíců žádná operace, systémy pojištění vkladů mohly stanovit prahovou hodnotu týkající se administrativních nákladů, které by těmto systémům pojištění vkladů vznikly v souvislosti s provedením výplaty. Systémy pojištění vkladů nejsou povinny podnikat aktivní kroky k vyplacení vkladatelů pod touto prahovou hodnotou. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů vyplatily vkladatele pod touto prahovou hodnotou, pokud o to tito vkladatelé sami požádají.“;

9)  vkládají se články 8a, 8b a 8c, které znějí:"

„Článek 8a

Vyplacení vkladů přesahujících 10 000 EUR

Členské státy zajistí, aby v případě, že částky, které mají být vyplaceny, přesahují 10 000 EUR, prováděly systémy pojištění vkladů výplatu vkladatelů formou úhrady ve smyslu definice v čl. 2 bodu 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU*.

Článek 8b

Pojištění vkladů finančních prostředků klientů

1.  Členské státy zajistí, aby byly vklady finančních prostředků klientů pojištěny systémy pojištění vkladů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

2.  Členské státy zajistí, aby se limit pojištění uvedený v čl. 6 odst. 1 vztahoval na každého klienta, který splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) tohoto článku. Odchylně od čl. 7 odst. 1 při stanovování splatné částky pro jednotlivé klienty systém pojištění vkladů nezohledňuje souhrnnou výši vkladů finančních prostředků uložených těmito klienty u téže úvěrové instituce.

3.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů vyplácely pojištěné vklady▌ přímo klientům.

4.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 8c

Pozastavení výplat v případě podezření z praní peněz nebo financování terorismu

1.  Členské státy zajistí, aby určený orgán informoval systém pojištění vkladů do 24 hodin od okamžiku, kdy tento orgán obdrží informace uvedené v čl. 48 odst. 4 [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021)0423 final] o výsledku opatření hloubkové kontroly klienta uvedených v čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) …. [vložte stručný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021)0420 final]. Členské státy zajistí, aby se výměna informací mezi určeným orgánem a systémem pojištění vkladů omezila na informace, jež systém pojištění vkladů nezbytně potřebuje pro plnění svých úkolů a povinností podle této směrnice, a aby tato výměna informací splňovala požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES**.

2.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů pozastavily výplatu uvedenou v čl. 8 odst. 1, pokud byli vkladatel nebo jakákoli jiná osoba, která má nárok na finanční prostředky na jeho účtu, obviněni z trestného činu vyplývajícího z praní peněz nebo financování terorismu nebo s ním souvisejícího, a to až do rozhodnutí soudu.

3.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů pozastavily výplatu uvedenou v čl. 8 odst. 1 na stejnou dobu, jaká je stanovena v článku 20 [vložte stručný odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021)0423 final], pokud jim finanční zpravodajská jednotka uvedená v článku 32 směrnice (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021)0423 final] oznámí, že se rozhodla pozastavit operaci nebo odejmout souhlas s provedením této operace nebo pozastavit používání bankovního nebo platebního účtu v souladu s čl. 20 odst. 1 nebo 2 směrnice (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021)0423 final].

4.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů nenesly odpovědnost za opatření přijatá v souladu s pokyny finanční zpravodajské jednotky. Systémy pojištění vkladů použijí veškeré informace obdržené od finanční zpravodajské jednotky pouze pro účely této směrnice.

_________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).“;

10)  v článku 9 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:"

„2. Aniž tím jsou dotčena práva, která mohou mít podle vnitrostátního práva, mají systémy pojištění vkladů provádějící platby z pojištění ve vnitrostátním rámci právo vstoupit do práv vkladatelů v likvidačním nebo reorganizačním řízení až do výše svých plateb vkladatelům. Systémy pojištění vkladů, které poskytují příspěvek v rámci nástrojů k řešení krize uvedených v čl. 37 odst. 3 písm. a) nebo b) směrnice 2014/59/EU nebo v rámci opatření přijatých v souladu s čl. 11 odst. 5 této směrnice, mají za zbytkovou částí úvěrové instituce pohledávku na náhradu jakékoli ztráty vzniklé v důsledku veškerých příspěvků poskytnutých k řešení krize podle článku 109 směrnice 2014/59/EU nebo na převod podle čl. 11 odst. 5 této směrnice až do výše rovnající se jejich příspěvku za předpokladu, že zbytková část úvěrové instituce je likvidována. ▌ Tato pohledávka má stejný stupeň priority jako pojištěné vklady podle vnitrostátního práva, kterým se řídí běžné úpadkové řízení.

3.  Členské státy zajistí, aby vkladatelé, jejichž vklady nebyly systémem pojištění vkladů vyplaceny nebo uznány ve lhůtách stanovených v čl. 8 odst. 1 a 3, mohli nárokovat výplatu vkladů ve lhůtě pěti let.“;

11)  Článek 10 se mění takto:

a)  odstavec 2 se mění takto:

i)  za první pododstavec se vkládají nové pododstavce, které znějí:"

„Pro výpočet cílové výše uvedené v prvním pododstavci se za referenční období považuje období ode dne 31. prosince předcházejícího dni, k němuž má být dosaženo cílové výše, až do daného dne.

Při určování, zda systém pojištění vkladů této cílové výše dosáhl, členské státy zohlední pouze disponibilní finanční prostředky, které členové do systému pojištění vkladů přímo uhradili nebo které od nich byly získány, po odečtení správních poplatků a plateb. Tyto disponibilní finanční prostředky zahrnují výnosy z investic plynoucí z finančních prostředků, které členové uhradili do systému pojištění vkladů, avšak nezahrnují výplaty vkladů, které způsobilí vkladatelé během procesu vyplácení nenárokovali, veškeré dluhové závazky, které má systém pojištění vkladů uhradit, včetně úvěrů od jiných systémů pojištění vkladů a alternativních mechanismů financování uvedených v čl. 10 odst. 9. S nesplaceným úvěrem poskytnutým jinému systému pojištění vkladů podle článku 12 se zachází jako s aktivem systému pojištění vkladů, který úvěr poskytl, a lze jej započítat do cílové úrovně tohoto systému pojištění vkladů.“;

ii)  třetí pododstavec se nahrazuje tímto:"

„Klesnou-li disponibilní finanční prostředky poté, co poprvé dosáhly cílové výše uvedené v prvním pododstavci, po vyplacení finančních prostředků systému pojištění vkladů v souladu s čl. 8 odst. 1 a čl. 11 odst. 2, 3 a 5 pod dvě třetiny cílové výše, stanoví systém pojištění vkladů řádný příspěvek na takové úrovni, která umožní dosažení cílové výše do čtyř let.

Klesnou-li disponibilní finanční prostředky poté, co poprvé dosáhly cílové výše uvedené v prvním pododstavci, po vyplacení finančních prostředků systému pojištění vkladů v souladu s čl. 8 odst. 1 a čl. 11 odst. 2, 3 a 5 pod jednu třetinu cílové výše, stanoví systém pojištění vkladů řádný příspěvek na takové úrovni, která umožní dosažení cílové výše do dvou let.“;

iia)  pátý pododstavec se nahrazuje tímto:"

Členské státy mohou počáteční období uvedené v prvním pododstavci prodloužit o nejvýše čtyři roky, jestliže systému pojištění vkladů vznikly kumulované výdaje překračující 0,8 % pojištěných vkladů na vyplacení vkladatelů.“;

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Součástí disponibilních finančních prostředků, jež systém pojištění vkladů zohledňuje za účelem dosažení cílové výše uvedené v odstavci 2, mohou být platební přísliby splatné do 48 hodin na žádost systému pojištění vkladů. Celkový podíl těchto platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše disponibilních finančních prostředků získaných v souladu s odstavcem 2.

Orgán EBA vydá pokyny k platebním příslibům, v nichž stanoví kritéria přípustnosti těchto příslibů.“;

c)  odstavec 4 se zrušuje;

d)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

„7. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů, určené orgány nebo příslušné orgány stanovily investiční strategii pro disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů a aby tato investiční strategie byla v souladu se zásadou diverzifikace a investic do nízkorizikových likvidních aktiv.

Členské státy zajistí, aby investiční strategie uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce byla v souladu se zásadami stanovenými v článcích 4, 8 a 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/451*.

_______________

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/451 ze dne 16. prosince 2015, kterým se stanoví obecné zásady a kritéria pro investiční strategii Jednotného fondu pro řešení krizí a pravidla pro jeho správu (Úř. věst. L 79, 30.3.2016, s. 2).“;

e)  vkládá se nový odstavec 7a, který zní:"

„7a. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů mohly uložit veškeré své disponibilní finanční prostředky nebo jejich část u své národní centrální banky nebo státní finanční správy za podmínky, že takové rozhodnutí bude pro systém pojištění vkladů nákladově efektivní a že tyto disponibilní finanční prostředky budou vedeny na odděleném účtu a že je systém pojištění vkladů bude moci okamžitě použít v souladu s články 11 a 12.“;

ea)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:"

„9. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů měly odpovídající mechanismy alternativního financování, které jim umožní získat krátkodobě financování, k uspokojení pohledávek vůči nim uplatněných. Členské státy zajistí, aby tyto mechanismy alternativního financování systémů pojištění vkladů nebyly financovány z veřejných prostředků.“;

f)  odstavec 10 se zrušuje.

g)  doplňují se nové odstavce 11, 12 a 13, které znějí:"

„11. Členské státy zajistí, aby v souvislosti s opatřeními uvedenými v čl. 11 odst. 1, 2, 3 a 5 mohly systémy pojištění vkladů před tím, než použijí disponibilní finanční prostředky a než vyberou mimořádné příspěvky uvedené v čl. 10 odst. 8, použít finanční prostředky pocházející z mechanismů alternativního financování uvedených v čl. 10 odst. 9▌. ▌

12.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

13.  Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] orgán EBA vypracuje pokyny, které systémům pojištění vkladů poskytnou vodítko při diverzifikaci jejich disponibilních finančních prostředků a informace o tom, jak by systémy pojištění vkladů mohly investovat do nízkorizikových aktiv.“;

12)  článek 11 se nahrazuje tímto:"

„Článek 11

Použití finančních prostředků

1.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů používaly disponibilní finanční prostředky uvedené v článku 10 především k zajištění výplat vkladatelům vkladatelů v souladu s článkem 8.▌

2.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů používaly disponibilní finanční prostředky k financování řešení krize úvěrových institucí v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize poté, co se systémem pojištění vkladů projednají výsledky testu nejnižších nákladů uvedeného v článku 11e této směrnice, určily částku, kterou má systém pojištění vkladů přispět na financování řešení krize úvěrových institucí. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů na takové projednání bezodkladně reagovaly.

3.  Členské státy povolí systémům pojištění vkladů použít disponibilní finanční prostředky k provedení preventivních opatření podle článku 11a ve prospěch úvěrové instituce, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

4.  Pokud jsou disponibilní finanční prostředky použity na preventivní nebo alternativní opatření uvedená v odstavcích 3 a 5, poskytnou přidružené úvěrové instituce systému pojištění vkladů neprodleně prostředky k použití na tato opatření, je-li to nezbytné i ve formě mimořádných příspěvků, jestliže nastane jakákoli z následujících situací:

5.  Pokud je úvěrová instituce likvidována v souladu s článkem 32b směrnice 2014/59/EU s cílem opustit trh nebo ukončit svou bankovní činnost, členské státy povolí systémům pojištění vkladů, aby použily disponibilní finanční prostředky na alternativní opatření k zachování přístupu vkladatelů ke svým vkladům, včetně převodu aktiv a závazků a převodu vkladového portfolia, pokud platí všechny tyto podmínky:

(13)  vkládají se nové články 11a až 11e, které znějí:"

„Článek 11a

Preventivní opatření

1.  ▌Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů použily disponibilní finanční prostředky na preventivní opatření uvedená v čl. 11 odst. 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

2.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů měly zavedeny monitorovací systémy a rozhodovací postupy, které jsou vhodné pro výběr a provádění preventivních opatření a monitorování souvisejících rizik.

3.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů mohly provádět preventivní opatření pouze v případě, že určený orgán potvrdí, že byly splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 1. Určený orgán o tom informuje příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize.

V případě, že přijímající instituce patří do institucionálního systému ochrany podle čl. 1 odst. 2 písm. c), určí tento institucionální systém ochrany na základě výsledků testu nejnižších nákladů podle článku 11e výši disponibilních finančních prostředků na preventivní opatření, která se oznámí určenému orgánu.

4.  Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů ▌používal své disponibilní finanční prostředky na opatření na podporu kapitálu, včetně rekapitalizace, opatření při znehodnocení aktiv a záruk za aktiva, pouze pokud jsou splněny podmínky podle článku 11b.

Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů převedl své účasti nebo jiné kapitálové nástroje v podporované úvěrové instituci ▌, jakmile to dovolí obchodní a finanční okolnosti.

4a.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

Orgán EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do … [jeden rok od vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

„Článek 11b

Požadavky na financování preventivních opatření

1.  Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce, jež požádají systém pojištění vkladů o financování preventivních opatření podle čl. 11 odst. 3, předložily příslušnému orgánu▌ oznámení o opatřeních, která se tyto úvěrové instituce zavazují provést k zajištění souladu s platnými požadavky dohledu v souladu se směrnicí 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013.

2.  V oznámení uvedeném v odstavci 1 jsou nastíněna opatření ke zmírnění rizika zhoršení finančního zdraví a k posílení kapitálové a likviditní pozice úvěrové instituce.

2a.  Pokud jsou finanční prostředky systému pojištění vkladů použity na preventivní opatření podle čl. 11 odst. 3 této směrnice, příslušný orgán požádá přijímající úvěrovou instituci, aby aktualizovala ozdravný plán uvedený stanovený v čl. 2 odst. 1 bod 32 směrnice 2014/59/EU nebo skupinový ozdravný plán stanovený v čl. 2 odst. 1 bodu 33 uvedené směrnice Příslušný orgán uloží podporované úvěrové instituci, aby provedla opatření uvedená v čl. 6 odst. 6 třetím pododstavci směrnice 2014/59/EU, jsou-li splněny podmínky podle čl. 6 odst. 6 uvedené směrnice.

3.  Členské státy zajistí, aby v souvislosti s opatřeními na podporu kapitálu podle odstavce 1 disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů pokrývaly pouze aktuální nedostatek kapitálu na základě následujících prvků, jak je doloženo v oznámení:

Při určování nedostatku kapitálu může systém pojištění vkladů zohlednit také jakékoliv▌ výhledové posouzení kapitálové přiměřenosti▌, včetně plánu zachování kapitálu ▌uvedeného v článku 142 směrnice 2013/36/EU.

Členské státy zajistí, aby byl v případě, že je úvěrová instituce členem institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c), nedostatek kapitálu určen institucionálním systémem ochrany.

Při určování nedostatku kapitálu informuje systém pojištění vkladů příslušný orgán.

4.  Členské státy zajistí, aby ▌v oznámení uvedeném v odstavci 1 byla stanovena strategie ukončení podpůrných opatření, včetně úvěrovou institucí jasně stanoveného splátkového kalendáře veškerých splatných finančních prostředků, které v rámci preventivních opatření obdržela. Tyto informace se zveřejní až po uplynutí jednoho roku od uzavření strategie ukončení nebo provedení plánu nápravy nebo ukončení posouzení podle čl. 11c odst. 3.

5.  Členské státy zajistí, že podpořená úvěrová instituce nevyplatí žádné částky za dividendy, zpětné odkupy akcií ani pohyblivou složku odměny a že se k těmto krokům neodvolatelně nezavázala. Příslušný orgán může tento zákaz za výjimečných okolností částečně omezit, pokud úvěrová instituce příslušného orgánu uspokojivě prokáže, že je ze zákona povinna vyplatit dividendy. Členské státy ▌zajistí, aby omezení podle tohoto odstavce zůstala v platnosti, dokud podporovaná úvěrová instituce nevrátí systému pojištění vkladů stejnou částku, která byla vynaložena na tato preventivní opatření.

5a.  Členské státy zajistí, aby přijímající úvěrová instituce do šesti měsíců od poskytnutí prvotní finanční podpory předložila příslušnému orgánu plán reorganizace podnikatelské činnosti. Není-li příslušný orgán přesvědčen, že plán reorganizace obchodní činnosti je důvěryhodný a proveditelný k zajištění dlouhodobé životaschopnosti, budou preventivní opatření pro tuto úvěrovou instituci pozastavena a příslušný orgán provede vhodná opatření k zabezpečení dlouhodobé životaschopnosti.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, pokud úvěrová instituce patří do institucionálního systému ochrany podle čl. 1 odst. 2 písm. c), plán reorganizace obchodní činnosti schvaluje tento institucionální systém ochrany po konzultaci s příslušným orgánem.

6.  ▌Členské státy zajistí, aby opatření obsažená v plánu reorganizace podnikatelské činnosti uvedeném v odstavci 5a byla slučitelná s plánem restrukturalizace, který Komise vyžaduje v souladu s rámcem Unie pro státní podporu.

6a.  Příslušný orgán postoupí plán reorganizace podnikatelské činnosti orgánu příslušnému k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize může tento plán reorganizace podnikatelské činnosti posoudit s cílem zjistit, zda by některá činnost nemohla mít nepříznivý dopad na způsobilost dané instituce k řešení krize, a může příslušnému orgánu dát doporučení ohledně těchto otázek. Orgán příslušný k řešení krize sdělí své posouzení a doporučení ve lhůtě stanovené příslušným orgánem.

„Článek 11c

Plán nápravy

1.  Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů v případě, že úvěrová instituce nesplní závazky obsažené v oznámení uvedeném v čl. 11b odst. 1 nebo v plánu reorganizace podnikatelské činnosti uvedeném v čl. 11b odst. 5a prvním pododstavci nebo ve lhůtě splatnosti nesplatí částku obdrženou k provedení preventivních opatření nebo nesplní strategii ukončení podle čl. 11b odst. 4, o této skutečnosti neprodleně informoval příslušný orgán.

2.  Členské státy zajistí, aby v případě, že dojde k situaci uvedené v odstavci 1, příslušný orgán požádal úvěrovou instituci o předložení jednorázového plánu nápravy určenému orgánu a systému pojištění vkladů, v němž budou popsány kroky, které úvěrová instituce podnikne k zajištění souladu s požadavky dohledu, k zajištění své dlouhodobé životaschopnosti a ke splacení dlužné částky, kterou obdržela od systému pojištění vkladů k provedení preventivních opatření, jakož i související časový harmonogram. Určený orgán a systém pojištění vkladů konzultují s příslušným orgánem opatření plánovaná v plánu nápravy.

3.  Pokud příslušný orgán není přesvědčen o tom, že plán nápravy je důvěryhodný nebo proveditelný, nebo pokud úvěrová instituce nedodržuje plán nápravy, systém pojištění vkladů této úvěrové instituci neposkytne žádné další finanční prostředky k provedení preventivních opatření a relevantní orgány provedou posouzení toho, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, v souladu s článkem 32 směrnice 2014/59/EU.

4.  Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] vydá orgán EBA pokyny, v nichž stanoví prvky, které by měl zahrnovat plán reorganizace podnikatelské činnosti doprovázející preventivní opatření uvedené v čl. 11b odst. 3 až 5a a plán nápravy uvedený v odstavci 1 tohoto článku.

„Článek 11d

▌Alternativní opatření

1.  ▌Členské státy umožní, aby finanční prostředky systémů pojištění vkladů byly použity k provedení alternativních opatření uvedených v čl. 11 odst. 5. Členské státy zajistí, aby v případě, že systémy pojištění vkladů financují tato opatření, úvěrové instituce uváděly na trh aktiva, práva a závazky, které zamýšlejí převést, nebo aby činily opatření pro jejich uvádění na trh. Aniž je dotčen rámec státní podpory Unie, musí uvedení na trh splňovat všechny tyto podmínky:

1a.  Členské státy zajistí, aby v případech, kdy je systémy pojištění vkladů použit v souladu s čl. 11 odst. 5, pokud jde o úvěrovou instituci, a za předpokladu, že je tímto opatřením zajištěno, že fyzické osoby a mikropodniky, malé a střední podniky budou mít i nadále přístup ke svým vkladům, systém pojištění vkladů, k němuž je tato úvěrová instituce přidružena, přispíval na zabránění jejich ztrátám těmito částkami:

„Článek 11e

Test nejnižších nákladů

1.  Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů při zvažování použití svých finančních prostředků k provedení opatření uvedených v čl. 11 odst. 2, 3 nebo 5 porovnaly:

2.  Pro porovnání uvedené v odstavci 1 platí, že:

3.  Členské státy zajistí, aby částka použitá k financování řešení krize úvěrových institucí podle čl. 11 odst. 2, k provedení preventivních opatření podle čl. 11 odst. 3 nebo k provedení alternativních opatření podle čl. 11 odst. 5 nepřesáhla výši pojištěných vkladů v úvěrové instituci.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize poskytly systému pojištění vkladů veškeré informace nezbytné pro účely porovnání uvedeného v odstavci 1. Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize poskytl systému pojištění vkladů odhad nákladů, jež by měl systém pojištění vkladů vynaložit na řešení krize úvěrové instituce podle čl. 11 odst. 2.

4a.  Členské státy co nejdříve po provedení alternativních opatření zajistí, aby systém pojištění vkladů sdílel s příslušným orgánem, orgánem příslušným k řešení krize a určeným orgánem souhrn základních prvků výpočtu provedeného podle tohoto článku. Tento souhrn zahrnuje zejména čistou míru výtěžnosti odvozenou z odhadovaných nákladů systému pojištění vkladů na výplatu vkladatelů a rozsáhlé odůvodnění souvisejících výchozích předpokladů.

5.  S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly přijaty podle čl. 36 odst. 16 směrnice 2014/59/EU, vypracuje orgán EBA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

Pro výpočet odhadovaných nákladů na výplatu vkladatelů podle odst. 1 písm. b) se v případě provedení ▌opatření uvedených v čl. 11 odst. 2, 3 nebo 5 v metodice uvedené v písmenu b) zohlední vliv šíření krize, hospodářská a finanční rizika a poškození dobré pověsti bankovního systému, případně včetně ochrany společné obchodní známky, a význam preventivních opatření pro zákonný nebo smluvní mandát systému pojištění vkladů, včetně institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

13a)  Článek 13 se nahrazuje tímto:"

„1. Příspěvky do systému pojištění vkladů podle článku 10 vycházejí z výše pojištěných vkladů a z míry rizika, jež dotčení členové jednotlivých systémů pojištění vkladů podstupují.

Členské státy mohou stanovit nižší příspěvky úvěrových institucí přidružených k systému pojištění vkladů pro odvětví s nízkým rizikem regulovaná vnitrostátním právem.

Členské státy mohou rozhodnout, že členové institucionálního systému ochrany platí systému pojištění vkladů nižší příspěvky.

Členské státy mohou povolit, aby se na ústřední subjekt a všechny úvěrové instituce, které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, jako celek vztahovala riziková váha, která se určí pro ústřední subjekt a jeho přidružené instituce na konsolidovaném základě.

Členské státy mohou rozhodnout, že úvěrové instituce budou platit určitý minimální příspěvek bez ohledu na výši svých pojištěných vkladů.“

2.   Systémy pojištění vkladů mohou pro určení a výpočet rizikově vážených příspěvků svých členů použít vlastní metody. Výpočet příspěvků musí být úměrný riziku členů a odpovídajícím způsobem zohledňovat rizikové profily jednotlivých modelů podnikání. Tyto metody mohou rovněž zohledňovat stranu aktiv v rozvaze a ukazatele rizik, jako je kapitálová přiměřenost, kvalita aktiv a likvidita.

Každou metodu musí schválit příslušný orgán ve spolupráci s určeným orgánem. O schválených metodách musí být informován orgán EBA.

3.  Za účelem zajištění jednotného uplatňování této směrnice vypracuje Evropský orgán pro bankovnictví návrhy regulačních technických norem k upřesnění metod výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

14)  Článek 14 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů chránily vkladatele v pobočkách zřízených jejich členskými úvěrovými institucemi v jiných členských státech a vkladatele nacházející se v členských státech, v nichž jejich členské úvěrové instituce využívají volného pohybu služeb podle hlavy V kapitoly 3 směrnice 2013/36/EU.“;

b)  v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

c)  vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:"

„2a. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů hostitelského členského státu mohl na základě dohody se systémem pojištění vkladů domovského členského státu působit jako kontaktní místo pro vkladatele v úvěrových institucích, které využívají volného pohybu služeb podle hlavy V kapitoly 3 směrnice 2013/36/EU, a aby mu byly uhrazeny vzniklé náklady.

2b.  Pro případy uvedené v odstavcích 2 a 2a členské státy zajistí, aby se systém pojištění vkladů domovského členského státu a systém pojištění vkladů hostitelského členského státu dohodly na podmínkách výplaty, včetně náhrady veškerých vzniklých nákladů, kontaktního místa pro vkladatele, časového harmonogramu a způsobu výplaty. Systém pojištění vkladů domovského členského státu poskytuje systému pojištění vkladů hostitelského členského státu informace o počtu vkladatelů, výši pojištěných vkladů a o možných relevantních změnách těchto údajů.“;

d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Členské státy zajistí, aby v případě, že úvěrová instituce přestane být členem systému pojištění vkladů a připojí se k systému pojištění vkladů jiného členského státu, nebo pokud jsou některé činnosti úvěrové instituce převedeny do systému pojištění vkladů jiného členského státu, převedl původní systém pojištění vkladů na přijímající systém pojištění vkladů částku, jež odráží dodatečné potenciální závazky, které nese přijímající systém pojištění vkladů v důsledku tohoto převodu, s přihlédnutím k dopadu převodu na finanční situaci přijímajícího systému pojištění vkladů i původního systému pojištění vkladů vzhledem k rizikům, která kryjí. ▌

Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění metodiky výpočtu částky, která má být převedena, aby byl zajištěn neutrální dopad převodu na finanční situaci obou systémů pojištění vkladů vzhledem k rizikům, která kryjí.

Orgán EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do … [dvanáct měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených ve druhém pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.“;

e)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:"

„3a. Pro účely odstavce 3 členské státy zajistí, aby původní systém pojištění vkladů převedl částku uvedenou v daném odstavci do jednoho měsíce od změny členství v systému pojištění vkladů.“;

f)  doplňuje se nový odstavec 9, který zní:"

„9. Do ... [24 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] vydá orgán EBA pokyny ▌týkající se příslušných úloh domovského a hostitelského systému pojištění podle odstavce 2, včetně seznamu okolností a podmínek, za nichž má systém pojištění vkladů domovského členského státu vyplácet vkladatele v pobočkách nacházejících se v jiném členském státě, jak je stanoveno v odst. 2 třetím pododstavci.“;

15)  Článek 15 se nahrazuje tímto:"

„Článek 15

Pobočky úvěrových institucí usazených ve třetích zemích

Členské státy vyžadují, aby se pobočky úvěrových institucí, které mají skutečné sídlo mimo Unii, připojily k systému pojištění vkladů na jejich území před tím, než těmto pobočkám umožní přijímat v těchto členských státech způsobilé vklady.

Členské státy zajistí, aby tyto pobočky přispívaly do systému pojištění vkladů v souladu s článkem 13.“;

16)  vkládá se nový článek 15a, který zní:"

„Článek 15a

Členské úvěrové instituce, které mají pobočky ve třetích zemích

Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů nechránily vkladatele v pobočkách, které byly zřízeny ve třetích zemích jejich členskými úvěrovými institucemi, s výjimkou případů, kdy se souhlasem určeného orgánu tyto systémy pojištění vkladů vyberou od dotčených úvěrových institucí odpovídající příspěvky.

Orgán EBA vydá pokyny upřesňující okolnosti, za nichž by určené orgány měly schválit krytí vkladatelů u poboček zřízených ve třetích zemích úvěrovými institucemi, které jsou členy systémů pojištění vkladů.“;

17)  Článek 16 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytly současným i případným budoucím vkladatelům informace, které tito vkladatelé potřebují k určení systémů pojištění vkladů, jichž jsou tyto úvěrové instituce a jejich pobočky členy v rámci Unie. Úvěrové instituce poskytují tyto informace ve formě informačního přehledu vypracovaného ve formátu umožňujícím získávání údajů ve smyslu definice v čl. 2 bodě 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místu]***.

_________________________

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXX ze dne dd mm rrrr, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti.“;

b)  Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:"

c)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytly informační přehled uvedený v odstavci 1 před uzavřením smlouvy o vkladu a následně pokaždé, kdy dojde k jakékoliv změně poskytnutých informací, jej poskytovaly každý rok. Vkladatelé potvrdí, že tento informační přehled obdrželi, pokud nejsou informace veřejně dostupné.“;

d)  v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:"