Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, pokud jde o postupné zavádění databáze Eudamed, informační povinnost v případě přerušení dodávek a přechodná ustanovení pro některé diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (COM(2024)0043 – C9-0010/2024 – 2024/0021(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2024)0043),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu  se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0010/2024),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2024(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. února 2024 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterým se mění nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, pokud jde o postupné zavádění databáze Eudamed, povinnost informovat v případě přerušení nebo ukončení dodávek a přechodná ustanovení pro některé diagnostické zdravotnické prostředky in vitro

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/1860.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o Ázerbájdžánu, zejména o represi proti občanské společnosti a případech dr. Qubada İbadoğlua Bayramova a İlhamize Quliyeva (2024/2698(RSP))

P9_TA(2024)0369 RC-B9-0227/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v Ázerbájdžánu dochází na základě zadržování a soudního pronásledování k intenzivnějšímu utlačování občanské společnosti, aktivistů a zbývajících nezávislých médií, jako je společnost Abzas Media; vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti je v současné době v Ázerbájdžánu  téměř 300 politických vězňů; vzhledem k tomu, že podle indexu Svoboda ve světě v roce 2024, který vydává organizace Freedom House, se Ázerbájdžán řadí mezi nejméně svobodné země na světě, ještě níže než Rusko a Bělorusko;

B.  vzhledem k tomu, že v červenci 2023 byl ázerbájdžánskými orgány zatčen politický ekonom a představitel opozice Qubad İbadoğlu, který zůstal ve vazbě do 22. dubna 2024, kdy byl umístěn do domácího vězení; vzhledem k tomu, že od zatčení u něj došlo v důsledku mučení, nelidských vazebních podmínek a odpírání odpovídající zdravotní péče, což ho ohrožovalo na životě, k závažnému zhoršení zdravotního stavu;

C.  vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2023 byl na základě pochybných obvinění, že obchoduje s omamnými látkami, svévolně zadržen obránce lidských práv İlhamiz Quliyev, a to poté, co vypovídal jako oznamovatel o tom, jak policie manipuluje s důkazy proti kritikům vlády; vzhledem k tomu, že mu hrozí až 12 let odnětí svobody;

1.  naléhavě vyzývá Ázerbájdžán k okamžitému bezpodmínečnému propuštění İlhamize Quliyeva; konstatuje, že Qubad İbadoğlu byl propuštěn a umístěn do domácího vězení, a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby mu zrušily zákaz cestování a odvolaly veškerá obvinění proti němu; vyzývá Ázerbájdžán, aby mu urychleně zajistil nezávislé lékařské vyšetření, které provede lékař, jehož si sám vybere, a aby mu umožnil podstoupit léčbu v zahraničí;

2.  naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby okamžitě bezpodmínečně propustil všechny další politické vězně, včetně Tofiqa Yaqublua, Akifa Qurbanova, Baxtiyara Hacıyeva, obránců lidských práv a novinářů Ülviho Hasanliho, Sevinc Vaqifqızı Abbasovové, Nargiz Absalamovové, Hafize Babalıho, Elnary Qasımovové, Azize Orucova, Rufata Muradliho, Avaze Zeynalliho, Elnura Şükürova, Alasqara Mammadliho, Farida İsmayilova, a také státní příslušníky EU a dalších států;

3.  připomíná ázerbájdžánským orgánům jejich povinnost respektovat lidskou důstojnost a dodržovat základní svobody a vyzývá je ke zrušení represivních právních předpisů, kvůli nimž se ocitají nezávislé nevládní organizace a sdělovací prostředky na hranici práva;

4.  domnívá se, že pokračující porušování lidských práv v Ázerbájdžánu není v souladu s přípravami této země na pořádání konference COP29; požaduje, aby pořadatelé zajistili, aby byly v dohodě s pořádající zemí v plném rozsahu zakotveny a zaručeny lidská práva, základní svobody a účinná účast občanské společnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnost pozastavení strategického partnerství s Ázerbájdžánem v oblasti energetiky; trvá na tom, že budoucí dohoda o partnerství musí být podmíněna propuštěním všech politických vězňů a zlepšením celkové situace v oblasti lidských práv v této zemi;

6.  vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby požadoval možnost setkat se s politickými vězni v Ázerbájdžánu;

7.  znovu vyzývá k uvalení unijních sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv na ázerbájdžánské činitele, kteří se dopouštějí závažného porušování lidských práv;

8.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům a prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o navrhovaném zrušení zákona o zákazu mrzačení ženských pohlavních orgánů v Gambii (2024/2699(RSP))

P9_TA(2024)0370 RC-B9-0228/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu ze Samoy,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, Maputský protokol a Africkou chartu práv a blaha dítěte,

–  s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 5, který usiluje o to, aby bylo do roku 2030 celosvětově vymýceno mrzačení ženských pohlavních orgánů,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v Gambii byla v roce 2015 přijata přelomová novelizace zákona o ochraně žen, která zakazuje mrzačení ženských pohlavních orgánů s horní trestní sazbou tři roky odnětí svobody;

B.  vzhledem k tomu, že dne 18. března 2024 prošel v gambijském parlamentu druhým čtením návrh zákona, kterým se tento zákaz ruší, a že návrh byl poté postoupen příslušnému parlamentnímu výboru, který jej bude minimálně tři měsíce zkoumat, než jej vrátí do pléna k třetímu a konečnému posouzení;

C.  vzhledem k tomu, že hrozí, že se Gambie stane první zemí na světě, která by oslabila právní ochranu žen před mrzačením pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že by tento krok mohl povzbudit jiné země v tomto regionu k obdobnému oslabení práv žen a dívek;

D.  vzhledem k tomu, že mrzačením ženských pohlavních orgánů jsou vážně porušována lidská práva žen a dívek a že tím dochází k jejich diskriminaci; vzhledem k tomu, že toto mrzačení nelze ospravedlnit žádným náboženstvím nebo kulturními zvyklostmi a že představuje surovou, vykořisťující a škodlivou praktiku s vážnými důsledky, včetně nenapravitelné tělesné a psychické újmy a poškození reprodukčního a sexuálního zdraví, a může skončit i smrtí; vzhledem k tomu, že ženy a dívky tak nemohou plně rozvinout svůj potenciál a účastnit se života společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Gambie patří k zemím s celosvětově nejvyšším výskytem mrzačení ženských pohlavních orgánů a že podle UNICEF je obřezáno 76 % gambijských žen ve věku od 15 do 49 let; vzhledem k tomu, že na celém světě je mrzačením ženských pohlavních orgánů postiženo 230 milionů dívek a žen;

1.  naléhá na gambijský parlament, aby prokázal, že je odhodlán dodržovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mnohostranné mezinárodní a regionální dohody, jichž je Gambie smluvní stranou, a tak chránit práva žen a dívek, a důrazně jej proto žádá, aby proto návrh zamítl a ponechal v platnosti kriminalizaci mrzačení ženských pohlavních orgánů;

2.  naléhá na gambijskou vládu, aby důrazněji usilovala o prevenci a vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů a aby za tímto účelem přijala přísná donucovací opatření a organizovala osvětu a vzdělávání, aby se řešily prvotní příčiny tohoto fenoménu; vybízí gambijskou vládu, aby navázala spolupráci s mezinárodními partnery, zejména v rámci společného programu UNFPA a UNICEF pro vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů;

3.  prohlašuje, že je připraven podporovat vládu a organizace občanské společnosti v aktivní spolupráci se společností, včetně náboženských a tradičních vůdců a hlav místních komunit, v boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů a podporovat oběti, které tento zákrok přežily, a obránce ženských práv;

4.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby tento problém začaly ve spolupráci s mezinárodními partnery ihned s gambijskými orgány systematicky řešit;

5.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, gambijským orgánům a Africké unii.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o novém bezpečnostním zákoně v Hongkongu a případech Andyho Lia a Josepha Johna (2024/2700(RSP))

P9_TA(2024)0371 RC-B9-0238/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 19. března 2024 přijala Legislativní rada Hongkongu nařízení o ochraně národní bezpečnosti, jež vychází z článku 23 základního zákona Hongkongu; vzhledem k tomu, že toto nařízení rozšiřuje zákon o národní bezpečnosti, který si vynutila Čínská lidová republika, a povoluje ještě radikálnější porušování základních svobod, což je v rozporu s čínsko-britským prohlášením i čínsko-portugalským prohlášením, se zásadou „jedna země, dva systémy“ a s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že Andy Li, prodemokratický aktivista a klíčový svědek v soudním řízení s Jimmym Laiem, se na základě mučení údajně přiznal ke spiknutí a tajné dohodě se zahraničními subjekty; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro otázky mučení vyjádřila znepokojení;

C.  vzhledem k tomu, že v případu Josepha Johna, státního příslušníka Hongkongu a Portugalska, jde o první extrateritoriální uplatnění zákona o národní bezpečnosti na občana EU; vzhledem k tomu, že Joseph John byl zatčen za to, že údajně zveřejňoval protičínský obsah na sociálních médiích a že z Evropy „podněcoval k odtržení“, a dne 11. dubna 2024 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody;

D.  vzhledem k tomu, že polská státní příslušnice Aleksandra Bielakowská, která měla v úmyslu se zúčastnit soudního řízení s panem Laiem, byla po příjezdu do Hongkongu zadržena, vyslýchána a deportována;

1.  důrazně odsuzuje přijetí nařízení o ochraně národní bezpečnosti, které ruší poslední zbytky základních svobod v Hongkongu; je šokován tím, že od přijetí zákona o národní bezpečnosti byla ukončena činnost prodemokratických politických sil, občanské společnosti a zpravodajských médií a bylo zatčeno více než 200 osob; naléhavě vyzývá Čínskou lidovou republiku a Hongkong, aby zákon o národní bezpečnosti a nařízení o ochraně národní bezpečnosti zrušily;

2.  naléhavě vyzývá vládu Hongkongu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila Andyho Lia, Josepha Johna, Jimmyho Laie, Koka Tsz-luna a všechny ostatní prodemokratické zástupce a aktivisty zadržované za uplatňování svých svobod a demokratických práv a aby stáhla veškerá obvinění proti nim;

3.  zdůrazňuje, že nařízení o ochraně národní bezpečnosti podkopává svobodu tisku; vyzývá orgány, aby přestaly pronásledovat a stíhat novináře;

4.  je znepokojen tím, že nařízení o ochraně národní bezpečnosti má významný dopad na činnost kanceláře EU, generálních konzulátů členských států i aktivity občanů, organizací a společností EU v Hongkongu;

5.  naléhavě vyzývá Radu, aby přezkoumala své závěry z roku 2020 o Hongkongu a aby v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv uvalila sankce na předsedu Výkonné rady Johna Leeho a všechny představitele Hongkongu a Čínské lidové republiky, kteří jsou odpovědní za potlačování svobod v Hongkongu;

6.  odsuzuje překážky, které ztěžují monitorování soudních řízení, a zdůrazňuje, že je prvořadě důležité odpovídajícím způsobem a v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery podporovat náležité pozorování soudních řízení, monitorování stavu lidských práv a podávání zpráv, a to včetně zřízení kontaktních míst pro obránce lidských práv;

7.  je znepokojen extrateritorialitou a retroaktivností nařízení o ochraně národní bezpečnosti, které se uplatňuje po celém světě; odsuzuje cílení na hongkongské diaspory v EU a na politiky a veřejné osobnosti kritické vůči Pekingu; naléhavě vyzývá členské státy, aby pozastavily smlouvy o vydávání osob s Čínskou lidovou republikou a Hongkongem a aby pro ohrožené hongkongské aktivisty a novináře zavedly programy „záchranných člunů“;

8.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení ostatním orgánům EU, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, předsedovi Výkonné rady a Legislativní radě Hongkongu a kanceláři EU v Hongkongu.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o uzavření dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie, Evropskou komisí, Soudním dvorem Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropským účetním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropským výborem regionů, kterou se zřizuje interinstitucionální orgán pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o Evropské unii (2024/2008(ACI))

P9_TA(2024)0372 A9-0181/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 14. a 19. března 2024, kterými se schvaluje návrh interinstitucionální dohody, kterou se zřizuje interinstitucionální orgán pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie, Evropskou komisí, Soudním dvorem Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropským účetním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropským výborem regionů, kterou se zřizuje interinstitucionální orgán pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „dohoda“),

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 232 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2023 o návrhu na zřízení interinstitucionálního orgánu pro etiku a jeho přílohy (COM(2023)0311),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2023 o zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2023 o monitorování opatření požadovaných Parlamentem s cílem posílit integritu evropských orgánů a institucí(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2023 o zřízení orgánu EU pro etiku(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci(6),

–  s ohledem na čl. 148 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0181/2024),

A.  vzhledem k tomu, že pro demokratickou legitimitu orgánů EU a větší důvěru občanů v tyto orgány je mimořádně důležitá jejich nezávislost, transparentnost a odpovědnost; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je dnes jedním z nejtransparentnějších zákonodárných sborů na světě;

B.  vzhledem k tomu, že je třeba řešit nedostatky současného rámce pro etiku, který je v orgánech, institucích a jiných subjektech EU nejednotný a vyznačuje se odlišnými pravidly a postupy a různou mírou prosazování;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 16. září 2021(7) navrhl zřízení nezávislého orgánu s rozsáhlými pravomocemi, který by působil jako skutečný orgán pro etiku, a že tento návrh zopakoval v usneseních ze dne 16. února 2023(8) a 12. července 2023(9);

D.  vzhledem k tomu, že Komise dne 8. června 2023 předložila návrh na zřízení interinstitucionálního orgánu pro etiku, který by měl být normalizačním orgánem; vzhledem k tomu, že návrh Komise zdaleka nenaplnil náročné představy Parlamentu uvedené ve výše zmíněných usneseních, neboť tento orgán zejména nemůže posuzovat individuální případy a podezření na porušení etických pravidel ani doporučovat sankce;

E.  vzhledem k tomu, že jako mandát Parlamentu k jednáním sloužila jeho usnesení ze dne 16. února 2023(10) a ze dne 12. července 2023(11);

F.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální orgán pro etiku přispěje k posílení důvěry v orgány EU a jejich demokratickou legitimitu a rovněž k vytvoření institucionální kultury založené na nejvyšších etických standardech;

G.  vzhledem k tomu, že stávající etická pravidla Parlamentu uvedená v jednacím řádu stanoví řadu standardizovaných písemných prohlášení, včetně prohlášení o soukromých zájmech, majetkového přiznání, prohlášení funkcionářů Parlamentu, zpravodajů, stínových zpravodajů a účastníků oficiální delegace či interinstitucionálních jednání o střetu zájmů, který je jim znám, prohlášení o plánovaných setkáních s představiteli zájmových skupin, a to i tehdy, pokud poslance zastupují jejich asistenti, prohlášení o podnětech, které zpravodajové obdrželi při vypracování svých návrhů, prohlášení o účasti na akcích pořádaných třetími stranami, prohlášení o darech a prohlášení meziskupin a neoficiálních seskupení o vnější finanční podpoře;

1.  oceňuje, že dohoda umožňuje vypracování přísných společných etických norem, výměnu osvědčených postupů a přezkum individuálních případů nezávislými odborníky, pokud o to v souvislosti s konkrétním prohlášením některého svého člena požádá orgán nebo poradní instituce, která je smluvní stranou dohody;

2.  zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí o uplatňování i nadále přijímají příslušné útvary orgánů a institucí; konstatuje, že každá konzultace konkrétního případu s nezávislými odborníky je zahájena na základě žádosti, kterou v souvislosti se svými členy předložila podle svých interních pravidel smluvní strana dohody; zdůrazňuje, že prohlášení o finančních zájmech kandidátů na komisaře by jako případy na vysoké úrovni, které přesahují zájmy dotčeného orgánu, měla být vždy přezkoumána nezávislými odborníky;

3.  opakuje však, že Parlament i nadále rozhodně prosazuje, aby vznikl nezávislý orgán pro etiku, který bude moci z vlastní iniciativy vést vyšetřování a vydávat doporučení příslušným útvarům zúčastněných orgánů nebo institucí ohledně sankcí, jehož řádnými členy budou nezávislí odborníci a který bude mít pravomoc vůči členům i zaměstnancům orgánů, institucí a subjektů EU před nástupem do funkce, během funkčního období a po jeho skončení, jak uvedl ve svém usnesení ze dne 16. září 2021(12) a potvrdil ve svých usneseních ze dne 16. února 2023(13) a ze dne 12. července 2023(14);

4.  vyjadřuje politování nad tím, že se Evropská rada rozhodla, že k dohodě nepřistoupí;

5.  vyjadřuje politování nad neochotou Rady rozšířit působnost dohody na ministerské úrovni alespoň na zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady, a to na základě argumentu, že pro přijetí společných minimálních norem pro zástupce členských států neexistuje ve Smlouvách právní základ; zavazuje se, že k řešení této právní mezery využije první přezkum dohody, a vyzývá nadcházející předsednictví Rady, aby její ustanovení mezitím uplatňovala dobrovolně; domnívá se, že členové Rady by se měli stejně jako poslanci Evropského parlamentu řídit pravidly stanovenými Radou na základě její vnitřní organizační pravomoci, která by v případě střetu norem měla přednost před vnitrostátní právní úpravou; v této souvislosti zdůrazňuje, že zástupci členských států v Radě jednají při přijímání právních aktů Unie jako členové Rady; zavazuje se, že se bude snažit získat právní vyjasnění ohledně toho, zda by mohla Rada na své členy uplatňovat společné minimální normy;

6.  domnívá se, že dostupné zdroje musí umožnit řádné fungování vlastního institucionálního orgánu pro etické normy (dále jen „orgán“) složeného z jednoho zástupce každé smluvní strany dohody a pěti nezávislých odborníků, kteří jsou nápomocni institucionálním zástupcům a mají v tomto orgánu status pozorovatelů, a musí být dostatečné k tomu, aby bylo možné poskytovat veškerou nezbytnou podporu; vyjadřuje politování nad tím, že podle článku 17 dohody musí veškeré náklady na konzultace s nezávislými odborníky hradit žádající strana, což může vést k tomu, že se počet těchto konzultací sníží;

7.  domnívá se, že je nezbytné, aby nezávislí odborníci, kteří mají být jmenováni na základě vzájemné dohody smluvních stran, nejen splňovali požadavky uvedené v čl. 5 odst. 2 dohody, které se týkají nanejvýše profesionálního jednání a zkušeností s funkcemi na vysoké úrovni v evropských, vnitrostátních nebo mezinárodních veřejných organizacích, ale rovněž byli odborně způsobilí zejména v oblastech etiky, integrity a transparentnosti;

8.  zdůrazňuje zásadní úlohu nezávislých odborníků při posuzování individuálních případů na žádost smluvní strany dohody; domnívá se, že pro vypracování nebo aktualizaci etické normy by bylo velmi přínosné, kdyby každá smluvní strana zaslala nezávislým odborníkům malý náhodný vzorek případů;

9.  domnívá se, že tento orgán by se měl opírat o stávající pravomoci orgánů a institucí žádat své členy o poskytnutí informací nebo o souhlas vnitrostátních orgánů se sdílením informací; domnívá se, že nezávislí odborníci by měli mít možnost vyměňovat si informace s vnitrostátními orgány, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, přičemž s těmito informacemi musí zacházet stejně důvěrně jako orgán, který je poskytl; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud mají nezávislí odborníci vypracovávat řádně odůvodněná a řádně zdokumentovaná posouzení, měli by mít přístup k administrativním dokumentům zúčastněných stran, zejména té strany, která je v daném případě konzultuje;

10.  konstatuje, že nezávislí odborníci ze svého středu jmenují mluvčího; domnívá se, že nezávislí odborníci by měli mít plnou autonomii, pokud jde o organizaci své práce a svolávání schůzí;

11.  domnívá se, že orgán nebo poradní instituce by měly zveřejnit odůvodněné doporučení nezávislých odborníků, aniž by bylo dotčeno obecné nařízení o ochraně osobních údajů a osobní práva, spolu s rozhodnutím příslušného subjektu, který by měl poskytnout vysvětlení, nejsou-li doporučení plně dodržována;

12.  žádá, aby orgán šel v transparentnosti příkladem a zveřejňoval všechna doporučení, výroční zprávy, rozhodnutí a záznamy o výdajích ve strojově čitelném veřejném formátu dostupném všem občanům, a to v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů, mimo jiné včetně písemného stanoviska nezávislých odborníků k sebehodnocení orgánů v souladu s článkem 10 dohody, a anonymizovanou a souhrnnou výroční zprávu za každý rok, v níž v souhrnné a anonymizované podobě shrne konzultace a otázky předložené stranami a následná opatření v souladu s čl. 7 odst. 4 dohody; zdůrazňuje, že je důležité v náležité míře chránit soukromí dotčených osob a ctít presumpci neviny; vyzývá smluvní strany dohody, aby vypracovaly společné pokyny pro konzultace s nezávislými odborníky a zveřejňování jejich doporučení;

13.  domnívá se, že má-li být orgán plně účinný, musí kombinovat funkce stávajících orgánů odpovědných za etiku, a proto by každá zúčastněná strana měla v případech, které vyžadují zvláštní posouzení, nebo za účelem vypracování či aktualizace etické normy konzultovat nezávislé odborníky;

14.  zdůrazňuje, že je třeba definovat, jakým způsobem bude stanoven mandát místopředsedy zastupujícího Parlament v tomto orgánu, a zavést vhodné mechanismy odpovědnosti;

15.  považuje za nezbytné vyjasnit, kdo by byl náhradníkem Parlamentu v tomto orgánu;

16.  domnívá se, že Výbor pro ústavní záležitosti by se měl podílet na stanovení mandátu místopředsedy zastupujícího Parlament v tomto orgánu a na zajišťování odpovědnosti místopředsedy a náhradníka; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby se poslanci Evropského parlamentu mohli podílet na tvorbě norem, které pro ně budou závazné;

17.  je i nadále odhodlán se konstruktivně podílet na přezkumu dohody, který má být proveden tři roky po jejím vstupu v platnost s cílem zlepšit a posílit fungování orgánu, jak stanoví článek 21 dohody;

18.  připomíná svůj postoj, že orgán by měl mít možnost z vlastního podnětu vyšetřovat údajná porušení etických pravidel úředníky a jinými pracovníky orgánů EU a provádět šetření na místě a na základě záznamů s využitím informací, které shromáždil nebo které obdržel od třetích stran;

19.  schvaluje uzavření dohody, která je připojena k tomuto rozhodnutí;

20.  pověřuje svou předsedkyni, aby dohodu spolu s předsedou Rady, předsedkyní Komise, předsedou Soudního dvora Evropské unie, prezidentkou Evropské centrální banky, předsedou Účetního dvora, předsedou Hospodářského a sociálního výboru a předsedou Výboru regionů podepsala a zajistila její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.  pověřuje svou předsedkyni, aby pro informaci předala toto rozhodnutí včetně jeho přílohy všem smluvním stranám dohody.

PŘÍLOHA

Dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie, Evropskou komisí, Soudním dvorem Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropským účetním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropským výborem regionů, kterou se zřizuje interinstitucionální orgán pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o Evropské unii

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá interinstitucionální dohodě zveřejněné v Úř. věst. L, 2024/1365, 17.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2024/1365/oj.)

(1) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. (2) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 109. (3) Úř. věst. C 283, 11.8.2023, s. 31. (4) Úř. věst. C 283, 11.8.2023, s. 27. (5) Přijaté texty, P9_TA(2023)0281. (6) Přijaté texty, P9_TA(2023)0292. (7) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. (8) Úř. věst. C 283, 11.8.2023, s. 31. (9) Přijaté texty, P9_TA(2023)0281. (10) Úř. věst. C 283, 11.8.2023, s. 27 a s. 31. (11) Přijaté texty, P9_TA(2023)0281. (12) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. (13) Úř. věst. C 283, 11.8.2023, s. 31. (14) Přijaté texty, P9_TA(2023)0281.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2025 (2023/2221(BUI))

P9_TA(2024)0373 A9-0180/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise(3), jakož i na související jednostranná prohlášení(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(5),

–  s ohledem na svou průběžnou zprávu ze dne 3. října 2023 o návrhu revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 k navýšení víceletého finančního rámce na období 2021–2027: odolný rozpočet EU připravený na nové výzvy(7),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2024/765 ze dne 29. února 2024, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(8) (dále jen „revize VFR“),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, který předložila Komise dne 16. května 2022(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2023 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2024(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. října 2023 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2024(12),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2024(13) a na společná prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu o vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2025,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 11. března 2024,

–  s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na článek 102 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0180/2024),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet pro předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2025, který dne 26. února 2024 navrhl generální tajemník, činí 2 507 233 329 EUR a ve srovnání s rozpočtem na rok 2024 představuje nárůst o 5,21 %, tj. o 124 132 017 EUR;

B.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zimní (průběžné) prognóze na rok 2024 odhaduje míru inflace v EU v roce 2024 na 3 % a v roce 2025 na 2,5 %; vzhledem k tomu, že výše výdajů v okruhu 7 VFR na období 2021–2027 je založena na ročním nárůstu o 2 %;

C.  vzhledem k tomu, že má-li být Parlament důvěryhodný, musí být schopen plnit své hlavní rozpočtové, legislativní a kontrolní úkoly na nejvyšší úrovni a současně jít příkladem jiným orgánům Unie tím, že bude své výdaje plánovat a realizovat obezřetným a efektivním způsobem a zohledňovat panující hospodářskou situaci;

D.  vzhledem k tomu, že rok 2025 bude prvním úplným rokem po volbách, a hlavní politické a podpůrné činnosti se tudíž vrátí do normálního tempa;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament dokončil svůj proces hlubokých reforem, který zahájil v loňském roce s cílem jednak přezkoumat své interní pracovní metody, a tak zajistit efektivnější parlamentní činnost, a jednak posílit svou institucionální úlohu, díky čemuž by lépe plnil svou úlohu spolunormotvůrce, složky rozpočtového orgánu i orgánu příslušného pro udělení absolutoria a zvýšil svou schopnost vykonávat demokratický dohled;

Obecný rámec

1.  je znepokojen situací ohledně okruhu 7 ve stávajícím VFR; připomíná, že daná omezení jsou výsledkem škrtů, které při schvalování stávajícího VFR na období 2021–2027 provedla Rada v původním, již tak velmi nízkém návrhu Komise; vyjadřuje politování nad tím, že Rada nesouhlasí s návrhem Komise, aby byl v rámci revize VFR v okruhu 7 od roku 2024 zvýšen strop; upozorňuje na skutečnost, že otázka stropu okruhu 7 nebyla v rámci revize VFR řešena; zdůrazňuje, že předpokládané záporné rozpětí na rok 2025 počítá s tím, že v okruhu 7 budou k tomuto účelu využity zvláštní nástroje;

2.  připomíná, že téměř dvě třetiny rozpočtu jsou tvořeny statutárními závazky; připomíná, že Komise v současné době odhaduje valorizaci platů v souladu se služebním řádem a statutem poslanců Evropského parlamentu na 5,3 % v červenci 2024, 0,6 % v dubnu 2025 a 3,7 % v červenci 2025; konstatuje, že rozpočet na rok 2024 zahrnuje valorizaci platů od července 2024 o 3,4 %; konstatuje, že Rozpočtový výbor bude oficiální předpokládaný vývoj valorizace platů sledovat;

3.  podporuje dohodu dosaženou na dohodovacím jednání mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem dne 9. dubna 2024, která stanoví zvýšení rozpočtu oproti rozpočtu na rok 2024 o 4,87 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2025 v částce 2 499 233 329 EUR, a odpovídajícím způsobem snižuje navrhované prostředky v následujících rozpočtových položkách o celkem 11 000 000 EUR:

2 0 0 0 – Nájemné, 2 0 0 7 – Výstavba budov a zařízení prostor, 2 3 9 0 – Činnost v rámci EMAS a v oblasti udržitelnosti, včetně propagace, a systém kompenzace emisí uhlíku v Evropském parlamentu, 3 2 4 2 – Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích, 3 2 4 3 – Návštěvnická centra Evropského parlamentu, 1 0 1 – Pohotovostní rezerva;

dále přijímá rozhodnutí zvýšit výdaje v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 11. března 2024 o 3 000 000 EUR a odpovídajícím způsobem zvýšit navrhované prostředky v následujících rozpočtových položkách:

3 2 4 4 – Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí; 4 0 3 – Financování evropských politických nadací;

4.  konstatuje, že pokud jde o nárůst o 116 milionů EUR oproti rozpočtu na rok 2024, je 98 milionů EUR z tohoto nárůstu určeno na statutární závazky, zejména na aktualizace platů zaměstnanců (54,7 milionu EUR) a na výdaje související s parlamentní asistencí (33,2 milionu EUR); konstatuje, že nárůst jiných než statutárních výdajů mezi roky 2024 a 2025 nepřesahuje 2 %;

5.  konstatuje, že Parlament pro rok 2025 nepožaduje žádná dodatečná pracovní místa;

6.  konstatuje, že 98 stálých pracovních míst vytvořených v rámci rozpočtu na rok 2023 v zájmu snadnějšího uplatňování čl. 29 odst. 4 služebního řádu bylo z plánu pracovních míst na rok 2025 odstraněno;

Skupinové návštěvy a centra Europa Experience

7.  připomíná, že skupinové návštěvy ve všech pracovních místech Parlamentu jsou významným nástrojem, který poslancům umožňuje navázat kontakt s voliči ve svém obvodu a ukázat jim svou parlamentní činnost; zdůrazňuje, že skupinové návštěvy pomáhají propagovat úlohu Parlamentu u voličů v celé Unii;

8.  se znepokojením si všímá přibývajících obtíží s organizováním takových návštěv způsobených omezenými finančními prostředky ve stávajícím rozpočtu, zejména pak v případě poslanců z členských států, které jsou zeměpisně vzdálené od Bruselu a Štrasburku; vyzývá k zajištění dostatečných finančních prostředků na pokrytí výdajů souvisejících s cestováním a ubytováním s ohledem na míru inflace a ceny, a to jak v zemích původu skupinových návštěv, tak v Bruselu a ve Štrasburku; domnívá se, že k řešení převládajících podmínek je nezbytné 10% navýšení prostředků přidělených na osobu; vyzývá generálního tajemníka, aby kvestorům co nejdříve navrhl zvýšení stropů u hrazených nákladů, aby bylo možné pokračovat v podpoře poslanců, a umožňovat tak skupinové návštěvy v Parlamentu, a tuto podporu dále rozvíjet;

9.  se znepokojením bere na vědomí vnitřní pravidla pro skupiny návštěvníků poslanců, v jejichž důsledku musí akreditovaní parlamentní asistenti za určitých okolností vynaložit 30 % počátečních nákladů; zdůrazňuje neproveditelnost těchto pravidel a finanční zátěž, kterou to pro akreditované parlamentní asistenty představuje; vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo a aktualizovalo svá stávající pravidla upravující návštěvy s cílem překonat obtíže při plánování a organizaci návštěv;

10.  připomíná rozhodnutí předsednictva ze dne 25. listopadu 2019 o zřízení center Europa Experience ve všech členských státech do konce roku 2024; vyjadřuje politování nad prodlevami ve zřizování těchto center ve všech členských státech před volbami do Parlamentu v roce 2024 a konstatuje, že v současnosti jich funguje pouze dvanáct; uznává, že k těmto zpožděním přispěla řada vnějších faktorů, včetně volatility trhů s nemovitostmi;

11.  bere na vědomí, že v roce 2025 má být zahájen provoz dalších pěti center (v Aténách, Záhřebu, Haagu, Sofii a Budapešti); žádá, aby centra Europa Experience byla ve všech členských státech zřízena co nejdříve; připomíná, že centra Europa Experience by měla všem občanům umožnit lépe porozumět tomu, jak fungují orgány Unie;

Infrastruktura

12.  bere na vědomí, že Rozpočtový výbor schválil rozhodnutí předsednictva realizovat rozsáhlou renovaci budovy SPAAK, a to v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 19. října 2022 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2023(14); zdůrazňuje, že současná budova má velmi nízkou energetickou účinnost a chybí jí potřebná flexibilita, aby byla vhodná pro daný účel; zdůrazňuje, že Parlament by měl z hlediska energetické účinnosti a udržitelnosti spravovat vlastní portfolio budov, tak aby byly naplňovány cíle Zelené dohody; konstatuje, že renovace povede ke každoročním významným úsporám nákladů a ke snížení emisí CO2 a že pomůže splnit požadavky budoucí evropské směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov; připomíná předsednictvu, že před přijetím jakéhokoli zásadního rozhodnutí o otázkách souvisejících s nemovitostmi a jejich financováním je vzhledem k jejich významným rozpočtovým důsledkům nutné být transparentní, řádně informovat a konzultovat otázky s Rozpočtovým výborem, včetně poskytnutí přístupu ke komplexním podrobným údajům;

13.  uznává, že u budovy TREVES II musí být renovační práce zahájeny v roce 2025, aby bylo možné zajistit dočasné prostory pro zaměstnance, kteří budou během renovace budovy SPAAK z této budovy vystěhováni;

14.  vítá politiku Parlamentu, jejímž cílem je zajistit, aby mohly budovy Parlamentu zcela nezávisle využívat osoby se zdravotním postižením, a podporuje další opatření a úpravy, které budou v tomto ohledu nezbytné; uznává, že je třeba zlepšit přístup osob se zdravotním postižením do jednacího sálu pro plenární zasedání ve Štrasburku;

15.  připomíná, že správní útvary Parlamentu v současné době pracují na komplexním definování dlouhodobé politiky Parlamentu v oblasti budov, zejména s ohledem na povinnosti v oblasti životního prostředí, náklady, rozpočtová omezení, energetickou účinnost a nakládání s odpady v souladu s balíčkem „Fit for 55“, a očekává zveřejnění výsledků; vyzývá k přezkoumání flexibilních způsobů práce, které vznikly v důsledku pandemie, a zároveň uznává, že fyzická přítomnost při politických jednáních, debatách nebo výměně názorů je pro tvorbu veřejné politiky i nadále účinnější;

16.  bere na vědomí stávající praxi tzv. sběrného převodu na konci roku, jehož smyslem je přispět ke stavebním projektům; konstatuje, že tento „sběrný převod“ se provádí systematicky v týchž kapitolách a hlavách a často i v týchž rozpočtových položkách; domnívá se, že každoroční „sběrný převod“ může sloužit i k jiným účelům než k financování projektů souvisejících s budovami;

17.  vítá soustavné úsilí Parlamentu a jím zavedená opatření, jejichž cílem je snížit jeho environmentální stopu; opakuje, že plně podporuje cíle systému environmentálního řízení Parlamentu (EMAS) pro rok 2024; očekává, že Parlament dosáhne všech cílů klíčových ukazatelů výkonnosti systému EMAS do konce roku 2024 a přistoupí k přijetí nových ambiciózních cílů pro nadcházející roky; bere na vědomí zejména řadu úspěchů v tomto ohledu, včetně 44% snížení emisí uhlíku od roku 2006, snížení spotřeby papíru o 66 % ve srovnání s rokem 2014, vysoké míry, v níž zaměstnanci přicházejí do práce pěšky nebo přijíždějí na kole, významného snížení používání plastů a úspěšného zavádění infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, v níž Parlament v roce 2023 vyrobil 458 MWh solární energie;

18.  bere na vědomí zvýšení cen emisních povolenek; připomíná, že investice do energetické účinnosti jsou dobrým způsobem, jak dosáhnout ekonomicky výhodného řešení; vítá a podporuje investice do energie z obnovitelných zdrojů a do postupného ukončování používání fosilních paliv, zejména s ohledem na energetickou krizi a geopolitický kontext, a vybízí k tomu, aby se to odrazilo v příští víceleté strategii v oblasti budov; konstatuje, že Parlament instaloval a i nadále instaluje fotovoltaické solární panely s cílem dále zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě, aby bylo dosaženo 25% cíle; připomíná, že téměř dvě třetiny uhlíkové stopy Parlamentu jsou způsobeny přepravou osob; vítá úsilí Parlamentu o snížení emisí CO2 prostřednictvím pronajatých vlaků a vyzývá ke zkvalitnění dostupné nabídky s cílem postupně nahradit jiné formy cestování mezi třemi pracovními místy cestami vlakem;

Ostatní

19.  připomíná probíhající boj, do něhož je Unie zapojena s cílem chránit evropské hodnoty a zachovat integritu našich demokratických procesů; vítá opatření prováděná Parlamentem při sledování těchto cílů a v boji proti dezinformacím a manipulaci s informacemi; vyzývá GŘ COMM a kontaktní kanceláře Parlamentu, aby nadále rozvíjely a zaváděly účinné strategie boje proti dezinformacím a manipulaci s informacemi; zdůrazňuje, že jednou z nejsilnějších zbraní v boji proti dezinformacím je pozitivní a na faktech založená komunikace týkající se činnosti Parlamentu;

20.  připomíná, že Parlament důrazně podporuje mnohojazyčnost a prosazuje práva národnostních, regionálních a jazykových menšin; domnívá se, že Parlament může aktivně přispívat k boji proti dezinformacím tím, že bude případně častěji komunikovat také v jazycích jazykových menšin a společenství; žádá předsednictvo, aby rozšířilo rozsah, v jakém Parlament vytváří a šíří komunikační materiály, které by byly v souladu s potřebami národnostních, regionálních a jazykových menšin v členských státech, například v kontaktních kancelářích Parlamentu a centrech Europa Experience, jako způsob boje proti pokusům využívat jazykové rozdíly k zabránění soudržnosti; připomíná v tomto směru, že se kontaktní kanceláře Parlamentu v pobaltských zemích snaží od zahájení ruské útočné války na Ukrajině poskytovat informace občanům v ukrajinštině i ruštině a zaměřují se přitom zejména na boj proti ruským dezinformacím a propagandě, a vybízí k další podpoře této činnosti v obou uvedených jazycích a k její propagaci; poukazuje na význam aktivní účasti kontaktních kanceláří Parlamentu na provádění práce Parlamentu v oblasti výchovy k občanství prostřednictvím řady programů, do nichž jsou zapojeny místní komunity, školy a univerzity;

21.  poukazuje na možnosti umělé inteligence při podpoře poslanců při výkonu jejich mandátu a v rámci nejrůznější činnosti správních útvarů Parlamentu; vítá, že se na rok 2025 už připravují projekty v oblasti umělé inteligence;

22.  podporuje oznámení generálního tajemníka v Rozpočtovém výboru týkající se snížení administrativní zátěže a byrokracie v případě poslanců a jejich kanceláří a zároveň urychlení digitalizace procesů v rámci správy; zdůrazňuje, že investice do digitalizace přinášejí návratnost investic ve střednědobém horizontu a neměly by se odkládat z důvodu krátkodobé úspory nákladů;

23.  vyzývá Parlament, aby pokračoval v pravidelném hodnocení organizace svých personálních potřeb, optimalizoval rozdělení pracovníků v rámci svého sekretariátu, zejména přerozdělením neobsazených míst mezi jednotlivými odděleními, s cílem zachovat pokud možno konstantní počet zaměstnanců; vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním rostoucího počtu smluvních zaměstnanců a zohlednil přitom nebezpečí, že v Parlamentu dojde k vytvoření dvojúrovňové personální struktury; trvá na tom, aby byly stěžejní trvalé pozice a úkoly obsazeny a plněny stálými zaměstnanci;

24.  zdůrazňuje, že zajištění spravedlivé zeměpisné rovnováhy je důležitou součástí při vytváření skutečně evropské veřejné služby; podotýká, že v průběhu let přijal Parlament v tomto ohledu řadu opatření; upozorňuje na to, že je stále co zlepšovat; konstatuje, že předsednictvo vytvořilo právní rámec pro pořádání výběrových řízení pro jednotlivé země a rozhodlo se uspořádat první takovou soutěž; zdůrazňuje, že výběrová řízení by měla být vždy založena na zásluhách;

25.  bere na vědomí, že byl zaveden postup pro podávání žádostí o tlumočení do mezinárodního znakového jazyka na schůzích ze strany uživatelů v rámci parlamentního orgánu; žádá generálního tajemníka, aby pokud jde o zásadu rovného přístupu pro všechny občany, pokračoval ve zkoumání dalších možností, jako je nástroj pro přepis mluveného slova a strojový překlad;

26.  znovu opakuje svou žádost, která byla několikrát přijata na plenárním zasedání, aby předsednictvo zahájilo práci na revizi jednacího řádu, která by poslancům umožnila během čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, během dlouhodobé nemoci či v případech vyšší moci vykonávat své právo hlasovat na dálku, a využilo přitom zkušeností získaných během pandemie, pokud jde o technické aspekty tohoto způsobu hlasování;

27.  opakuje svou výzvu předsednictvu, aby zaručilo, že všechny restaurace a jídelny v Parlamentu budou dodržovat standardy kvality, účinnosti a cenové dostupnosti, a aby v době špičky znovu zavedlo kontrolu přístupu u vchodů do samoobslužné jídelny; vítá zavedení těchto kontrol u vchodu do samoobslužné jídelny v budově WEISS ve Štrasburku během dílčích zasedání;

28.  vyzývá k přijetí skutečného závazku k naplňování zásady mnohojazyčnosti;

29.  opět vyzývá Konferenci předsedů a předsednictvo, aby zrevidovaly prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a služební cesty mimo Unii; zdůrazňuje, že v rámci této revize by se měla zvážit možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti směli za určitých podmínek doprovázet poslance na cestách oficiálních parlamentních delegací a na služebních cestách; zdůrazňuje, že tato změna by nevedla k žádné změně finančního krytí a byla by rozpočtově neutrální;

30.  očekává, že se budou požadavky odhlasované v plénu plnit jako vysoce prioritní;

o
o   o

31.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2025;

32.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě  Komisi.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 4. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0357. (5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (6) Přijaté texty, P9_TA(2023)0335. (7) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 115. (8) Úř. věst. L, 2024/765, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/765/oj. (9) COM(2022)0223. (10) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15. (11) Přijaté texty, P9_TA(2023)0119. (12) Přijaté texty, P9_TA(2023)0367. (13) Úř. věst. L 207, 22.2.2024. (14) Přijaté texty, P9_TA(2022)0366.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024 Evropské unie na rozpočtový rok 2024 – změny rozpočtu na rok 2024 požadované v důsledku revize VFR (07432/2024 – C9-0048/2024 – 2024/0056(BUD))

P9_TA(2024)0374 A9-0174/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2024 přijatý s konečnou platností dne 22. listopadu 2023(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2024/765 ze dne 29. února 2024, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 („nařízení o VFR“)(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(7),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(8),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. listopadu 2023 o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu (COM(2023)0692),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2024 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(9),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 1/2024, který Komise přijala dne 29. února 2024 (COM(2024)0080),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024, který Rada přijala dne 19. března 2024 a postoupila Evropskému parlamentu dne 21. března 2024 (07432/2024 – C9-0048/2024),

–  s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0174/2024),

A.  vzhledem k tomu, že Parlament a Rada ve společném prohlášení připojeném k dohodě o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2024 vyzvaly Komisi, aby předložila návrh opravného rozpočtu, jakmile bude schválena revize nařízení o VFR, s cílem uvést rozpočet na rok 2024 do souladu s revidovaným nařízením o VFR, a zavázaly se, že návrh opravného rozpočtu s ohledem na naléhavost této záležitosti projednají bez zbytečného odkladu;

B.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 1/2024 se proto zaměřuje na to, aby byly do rozpočtu na rok 2024 zahrnuty nezbytné změny vyplývající z nedávno schválené revize VFR; vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 1/2024 zvyšuje výdaje o 5 833,7 milionu EUR v prostředcích na závazky a o 4 143,6 milionu EUR v prostředcích na platby;

C.  vzhledem k tomu, že kromě změn vyplývajících z revize VFR obsahuje návrh opravného rozpočtu č. 1/2024 rovněž změny rozpočtových poznámek k podpůrným výdajům v rámci programu Digitální Evropa, aby bylo možné pokrýt náklady na externí pracovníky potřebné pro Úřad pro umělou inteligenci, který má být zřízen v souladu s nedávno schváleným aktem o umělé inteligenci;

1.  vítá návrh opravného rozpočtu č. 1/2024, jehož součástí jsou významná navýšení, která při projednávání rozpočtu navrhl Parlament a která nemohla být zahrnuta do rozpočtu na rok 2024 kvůli zpožděním při přijímání revidovaného nařízení o VFR;

2.  zdůrazňuje, že po přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024 bude rozpočet Unie na rok 2024 vhodnější pro daný účel, pružnější a připravenější řešit výzvy, jimž Unie čelí;

3.  vítá návrh na uvolnění 4,8 miliardy EUR z nově vytvořené rezervy pro Ukrajinu, aby bylo možné vyplácet granty Ukrajině; připomíná, že opravný rozpočet není nutný k vyplácení úvěrů, a proto Unie již poskytuje ukrajinské vládě podporu, aby mohla zajišťovat základní služby; zdůrazňuje, že finanční podpora založená na grantech a úvěrech poskytovaných z nástroje pro Ukrajinu pomůže této zemi zachovat fungování státu a základních služeb a zároveň Ukrajinu podpoří na její cestě k rekonstrukci, obnově, reformám a členství v Unii;

4.  zdůrazňuje, že rozpočtová nomenklatura pro nástroj pro Ukrajinu zavedená prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024 pomůže zajistit, aby rozpočtový orgán mohl vykonávat řádnou kontrolu nad výdaji; vítá skutečnost, že do nástroje byly zahrnuty platby subvencí úrokových sazeb v souvislosti s makrofinanční pomocí (MFA) poskytnutou Ukrajině v roce 2022, což zmírní tlak v okruhu 6 (Sousedství a svět), zejména v rámci rezervy Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa;

5.  připomíná, že subvence úrokových sazeb v souvislosti s úvěry MFA+ vyplacenými Ukrajině mají pokrýt členské státy; vyjadřuje politování nad tím, že stále chybí tři dohody s členskými státy o přiznání příspěvku; zdůrazňuje, že zahrnutí 5 milionů EUR do rozpočtu na rok 2024 bylo dočasné a je podmíněno nalezením alternativního řešení v oblasti financování v souladu s jednostrannými prohlášeními Komise a Parlamentu připojenými k dohodě o rozpočtu na rok 2024; očekává proto, že těchto 5 milionů EUR bude v nadcházejícím návrhu opravného rozpočtu na rok 2024 odečteno z příslušné položky;

6.  vítá skutečnost, že v roce 2024 dojde v důsledku nařízení o Platformě strategických technologií pro Evropu (STEP)(10) k navýšení prostředků pro Evropský obranný fond o 376 milionů EUR; konstatuje, že na rozdíl od legislativního finančního výkazu připojeného k návrhu na zřízení platformy STEP se Komise nyní domnívá, že v roce 2024 nejsou zapotřebí žádné dodatečné prostředky na platby; vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala potřeby v oblasti plateb;

7.  všímá si, že dne 5. března 2024 předložila Komise návrh na vytvoření nového obranného programu – Programu pro evropský obranný průmysl – na období 2025–2027, přičemž se plánuje převod 1,5 miliardy EUR z Evropského obranného fondu, což přesně odpovídá navýšení prostředků pro tento fond, jež bylo schváleno v rámci platformy STEP; opakuje svůj dlouhodobý postoj, že nové politické priority vyžadují nové finanční prostředky; trvá na tom, aby byly dodatečné zdroje přidělené Evropskému obrannému fondu na zbývající období VFR využity na cíle platformy STEP v souladu s dohodou mezi spolunormotvůrci;

8.  vítá dodatečných 500 milionů EUR pro západní Balkán, které byly umístěny do rezervy, dokud nebude přijato navrhované nařízení o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu; poukazuje na to, že nepovažuje nomenklaturu uvedenou v návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024 za vhodnou pro daný účel, a má v úmyslu společně s Radou přezkoumat nomenklaturu v rámci rozpočtového procesu pro rok 2025 s cílem zajistit odpovídající politickou a rozpočtovou kontrolu;

9.  konstatuje, že z celkové částky 3,1 miliardy EUR určené na navýšení v okruhu 6 v letech 2024 až 2027, která byla dohodnuta v rámci revize VFR, bylo do návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024 zahrnuto pouze 500 milionů EUR; dále upozorňuje na skutečnost, že součástí opravného rozpočtu není plánované přerozdělení prostředků v rámci tohoto okruhu; opakuje svou žádost Komisi, aby rozpočtovému orgánu poskytla podrobné informace o tom, jak hodlá řídit veškeré změny programů a zvláštních nástrojů, které vyplývají z revize VFR;

10.  vítá skutečnost, že Unie bude díky navýšenému financování určenému na přírodní katastrofy a další mimořádné události, které je součástí návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024, schopna lépe reagovat na krize; konstatuje, že návrh opravného rozpočtu č. 1/2024 vytváří nové položky v souladu s rozhodnutím rozdělit rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech do dvou částí – na rezervu evropské solidarity určenou na přírodní katastrofy a mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví v Unii a v přistupujících zemích a rezervu na pomoc při mimořádných událostech určenou na rychlou reakci na mimořádné události uvnitř Unie i mimo ni; domnívá se, že nová struktura usnadní správu finančních prostředků, a připomíná význam rychlého vyřizování žádostí v rámci Fondu solidarity Evropské unie a včasného uvolnění obou rezerv s cílem zajistit rychlé vyplácení finančních prostředků;

11.  připomíná, že humanitární pomoc Ukrajině není pokryta nástrojem pro Ukrajinu, a očekává, že potřeby na celém světě zůstanou vysoké a pravděpodobně se v roce 2024 dále zvýší, a to v situaci, kdy je humanitární pomoc podfinancována; s ohledem na zkušenosti s plněním rozpočtu v předchozích letech vyzývá Komisi, aby potřeby humanitární pomoci pečlivě monitorovala a včas navrhla rozpočtovému orgánu veškerá nezbytná opatření; v této souvislosti připomíná, že nástroj pružnosti byl na rok 2024 v rámci revize VFR navýšen o přibližně 500 milionů EUR;

12.  konstatuje, že příděl pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) na rok 2024 se v souladu s revidovaným nařízením o VFR snižuje na 33,8 milionu EUR; vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění EFG, a vyzývá dále všechny orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby bylo možné vyhovět všem odůvodněným žádostem o podporu z tohoto fondu jako projev solidarity Unie;

13.  bere na vědomí změny rozpočtových poznámek, jejichž cílem je umožnit programu Digitální Evropa financovat náklady na nábor smluvních zaměstnanců pro Evropský úřad pro umělou inteligenci zřízený podle nedávno schváleného aktu o umělé inteligenci; zdůrazňuje, že takovéto zástupné řešení je nutné pouze kvůli nedostatečným zdrojům v okruhu 7 (Správa), politice Komise týkající se stabilního počtu zaměstnanců, kterou si sama stanovila, a odmítnutí Rady řešit problém správních výdajů v rámci revize VFR; trvá na tom, že pokrytí nákladů nového úřadu na lidské zdroje tímto způsobem je přijatelné pouze jakožto dočasné řešení, které nepředstavuje precedens, že v rámci okruhu 7 musí být nalezeno dlouhodobé strukturální řešení nad rámec stávajícího VFR a že výdaje v okruhu 7 musí být stanoveny na úrovni, která zaručí, aby měla Unie účinnou a efektivní správu;

14.  připomíná, že Komise ve svém dopise o proveditelnosti, v němž hodnotí příslušná čtení rozpočtu na rok 2024 v Parlamentu a Radě, uvedla, že poznámky k rozpočtu by měly „obecně [...] odrážet právní základ a měly by být přezkoumány pouze tehdy, je-li to nutné s ohledem na změny platných právních základů“ a „neměly by navrhovat žádné změny nebo úpravy obecných a specifických cílů nebo akcí programu, které nejsou výslovně uvedeny v základních aktech“; očekává, že Komise vzhledem ke své zjevné flexibilitě, pokud jde o změny poznámek k programu Digitální Evropa za účelem umožnění náboru externích pracovníků, kteří nesouvisejí s prováděním programu, uplatní stejnou flexibilitu při posuzování jakýchkoli změn rozpočtových poznámek, které mohou Parlament nebo Rada navrhnout v rozpočtovém procesu pro rok 2025;

15.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2024;

16.  pověřuje svou předsedkyni, aby prohlásila opravný rozpočet č. 1/2024 za přijatý s konečnou platností a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

17.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L, 2024/207, 22.02.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/budget/2024/207/oj. (3) Úř. věst. L, 2024/765, 29.02.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/765/oj. (4) Úř. věst. L, 2024/792, 29.02.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj. (5) Úř. věst. L, 2024/795, 29.02.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj. (6) Úř. věst. L, 433 I, 22.12.2020, s. 11. (7) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (8) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1. (9) Přijaté texty, P9_TA(2024)0082. (10) COM(2023)0335.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3 k souhrnnému rozpočtu na rok 2024, kterým se posiluje Úřad evropského veřejného žalobce v návaznosti na přistoupení Polska a očekávanou účast Švédska (08805/2024 – C9-0147/2024 – 2024/0090(BUD))

P9_TA(2024)0375 A9-0179/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2024 přijatý s konečnou platností dne 22. listopadu 2023(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(3), (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2024, který Komise přijala dne 9. dubna 2024 (COM(2024)0090),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2024, který Rada přijala dne 22. dubna 2024 a postoupila Evropskému parlamentu tentýž den (08805/2024 – C9-0147/2024),

–  s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0179/2024),

A.  vzhledem k tomu, že poté, co Polsko dne 5. ledna 2024 oznámilo svůj záměr účastnit se posílené spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce, Komise dne 29. února 2024 přijala odpovídající prováděcí rozhodnutí, kterým potvrdila účast Polska;

B.  vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2024 švédská vláda předložila návrhy právních předpisů, které by připravily půdu pro účast Švédska v Úřadu evropského veřejného žalobce, což by mělo být potvrzeno později v roce 2024;

C.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 3/2024 proto navyšuje rozpočet Úřadu evropského veřejného žalobce na rok 2024 o dalších 3,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a na platby a počet pracovních míst v plánu pracovních míst o dalších 20;

D.  vzhledem k tomu, že v okruhu 2b (Odolnost a hodnoty) není k dispozici žádné rozpětí, Komise navrhuje pokrýt dodatečné náklady uvolněním prostředků z nástroje pružnosti;

1.  vřele vítá přistoupení Polska k Úřadu evropského veřejného žalobce a očekávanou účast Švédska, čímž by se zvýšil počet zúčastněných členských států na 24; konstatuje, že díky tomuto rozšíření bude Úřad evropského veřejného žalobce moci vyšetřovat a stíhat i trestné činy poškozující finanční zájmy Unie spáchané v těchto členských státech, lépe tak chránit zájmy a rozpočet Unie a pomáhat prosazovat právní stát;

2.  zdůrazňuje, že Úřadu evropského veřejného žalobce je třeba poskytnout dodatečné finanční a lidské zdroje, a to i na pokrytí náboru evropských žalobců, nezbytných podpůrných funkcí a souvisejících provozních a mzdových výdajů; vítá proto skutečnost, že Komise zohlednila výzvu Parlamentu, aby s náležitou naléhavostí předložila odpovídající návrh opravného rozpočtu;

3.  bere na vědomí, že od roku 2025 již Komise nebude Úřadu evropského veřejného žalobce poskytovat služby digitálního pracoviště; konstatuje, že Úřad evropského veřejného žalobce opakovaně žádal o dodatečné finanční a lidské zdroje potřebné k tomu, aby mohl přejít na úplnou nezávislost v oblasti IT a zajistit bezpečnost svého systému IT;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že návrh opravného rozpočtu č. 3/2024 neposkytuje zdroje nezbytné k zajištění toho, aby byl Úřad evropského veřejného žalobce plně vybaven k účinnému vykonávání svých vyšetřování, aby mohl zvládat svou rostoucí provozní pracovní zátěž a aby měl dostatečné zdroje, které by mu umožnily připravit se na úplnou a bezpečnou autonomii systémů IT, což má nastat v roce 2025; vyzývá Komisi, aby do budoucího návrhu opravného rozpočtu zahrnula nezbytné dodatečné zdroje, jak jsou uvedeny v rozhodnutí kolegia Úřadu evropského veřejného žalobce č. 016/2024 ze dne 21. února 2024, a aby pokračovala v poskytování služeb IT, dokud Úřad evropského veřejného žalobce nebude mít dostatečné dodatečné zdroje, aby se stal nezávislým v oblasti IT;

5.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byl Úřad evropského veřejného žalobce zcela nezávislý, což závisí na rozpočtové autonomii, a tedy na dostatečných zdrojích; konstatuje, že se nerealizovala možnost, aby Úřad evropského veřejného žalobce využíval administrativní podporu agentury Eurojust podle článku 100 jeho zakládacího nařízení; připomíná, že v návrhu na změnu č. 1/2022 se Komise zavázala, že do konce roku 2023 provede posouzení personální situace Úřadu evropského veřejného žalobce; vyzývá Komisi, aby výsledky tohoto přezkumu personální situace neprodleně předala rozpočtovému orgánu, aby je mohl zohlednit při své práci na rozpočtu na rok 2025;

6.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2024;

7.  pověřuje svou předsedkyni, aby prohlásila opravný rozpočet č. 2/2024 za přijatý s konečnou platností a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L, 2024/207, 22.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/budget/2024/207/oj. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (5) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících (API) pro usnadnění kontrol na vnějších hranicích, kterým se mění nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2018/1726 a zrušuje směrnice Rady 2004/82/ES (COM(2022)0729 – C9-0428/2022 – 2022/0424(COD))	P9_TA(2024)0376 A9-0409/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0729),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C9‑0428/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2023(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. března 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0409/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/... o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících pro posílení a usnadnění kontrol na vnějších hranicích, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 a (EU) 2019/817 a zrušuje směrnice Rady 2004/82/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2025/12.)

(1) Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 97.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti a o změně nařízení (EU) 2019/818 (COM(2022)0731 – C9-0427/2022 – 2022/0425(COD))	P9_TA(2024)0377 A9-0411/2023
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0731),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0427/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2023(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. března 2024 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 8 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0411/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/... o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti a o změně nařízení (EU) 2019/818

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2025/13.)

(1) Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 97.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) (COM(2023)0161 – C9-0062/2023 – 2023/0081(COD))

P9_TA(2024)0378 A9-0343/2023

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0161),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0062/2023),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2023(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. července 2023(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. února 2024 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0343/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/…, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2024/1735.)

(1) Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 179. (2) Úř. věst. C, C/2023/254, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/254/oj.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o nedemokratických prezidentských volbách v Rusku a jejich nezákonném rozšíření na okupovaná území (2024/2665(RSP))

P9_TA(2024)0379 RC-B9-0253/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,

–  s ohledem na ústavu Ruské federace a na mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které se Rusko jakožto člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zavázalo dodržovat,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Kodaňský dokument OBSE z roku 1990,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/4 ze dne 12. října 2022 nazvanou „Územní celistvost Ukrajiny: hájení zásad Charty Organizace spojených národů“ a rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 ze dne 27. března 2014 nazvanou „Územní celistvost Ukrajiny“,

–  s ohledem na prohlášení Evropské služby pro vnější činnost ze dne 17. června 2023 o záměru uspořádat „volby“ na okupovaných územích Ukrajiny,

–  s ohledem na prohlášení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ze dne 29. ledna 2024 o rozhodnutí Ruské federace nepozvat OBSE ke sledování ruských prezidentských voleb,

–  s ohledem na prohlášení, které vydal dne 18. března 2024 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU o ruských prezidentských volbách a jejich neuplatnitelnosti na ukrajinském území,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy Theodorose Rousopoulose ze dne 18. března 2024 o prezidentských „volbách“ v Rusku,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci Marijany Kacarovové ze dne 15. září 2023 nazvanou „Situace v oblasti lidských práv v Ruské federaci“,

–  s ohledem na stanovisko Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) č. 992/2020 ze dne 23. března 2021 k ústavním změnám v Ruské federaci a k postupu jejich přijetí,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2519 (2023) ze dne 13. října 2023 nazvanou „Přezkum legitimity a zákonnosti výjimky ad hominem z omezení počtu funkčních období pro stávajícího prezidenta Ruské federace“ a na jeho stejnojmennou zprávu č. 15827 ze dne 22. září 2023, na níž byla rezoluce založena,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2540 (2024) ze dne 17. dubna 2024 nazvanou „Úmrtí Alexeje Navalného a nutnost postavit se totalitnímu režimu Vladimira Putina a jeho válce proti demokracii“,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 11. července 2023 nazvanou „Ochrana ohrožených obránců lidských práv: vstup do EU, pobyt a podpora“,

–  s ohledem na článek 28 Úmluvy OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že všechny zúčastněné státy OBSE, včetně Ruské federace, se shodly na tom, že základem autority a legitimity vlády je vůle lidu vyjádřená svobodně a spravedlivě prostřednictvím skutečných a pravidelných voleb;

B.  vzhledem k tomu, že se zúčastněné státy OBSE zavázaly dodržovat řadu zásad, například zásady uvedené v Kodaňském dokumentu z roku 1990, a to mimo jiné s cílem zajistit, aby volební kampaně mohly probíhat v otevřené a spravedlivé atmosféře, aniž by kandidáti, strany nebo voliči byli vystaveni násilí, zastrašování nebo strachu z odvetných opatření, a aby hlasování bylo tajné a sčítání hlasů a nahlašování výsledků čestné;

C.  vzhledem k tomu, že prezidentské volby, které Rusko uspořádalo ve dnech 15. až 17. března 2024, proběhly bez skutečné politické soutěže, v prostředí, kde dochází k výrazným omezením a k systematickým a závažným represím, a v době, kdy Rusko vede nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že se objevily zprávy o zastrašování voličů, upírání volebního práva voličům, nezákonném plnění volebních uren, rozsáhlém falšování protokolů z volebních okrsků a zadržování nezávislých domácích pozorovatelů voleb; vzhledem k tomu, že Rusko protiprávně uspořádalo volby na okupovaných ukrajinských územích Krymu a Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti a že na těchto územích byly volby v některých případech doprovázeny násilím a výhrůžkami ozbrojených ruských vojáků; vzhledem k tomu, že o Rusku je rovněž známo, že uspořádalo nezákonné volby v Abcházii a Jižní Osetii a v Podněstří, a to proti vůli gruzínských a moldavských orgánů;

D.  vzhledem k tomu, že ruské orgány nepřizvaly OBSE/ODIHR ke sledování voleb, což je v rozporu se závazky a povinnostmi Ruska coby zúčastněného státu OBSE; vzhledem k tomu, že se jednalo o druhé ruské volby v řadě, které byly uspořádány, aniž by v zemi byli přítomni nestranní a nezávislí mezinárodní volební pozorovatelé;

E.  vzhledem k tomu, že ústřední volební komise Ruské federace bezdůvodně odmítla zaregistrovat jako kandidáty všechny politiky, kteří kritizovali režim nebo útočnou válku, včetně těch, kteří údajně shromáždili více než 100 000 podpisů, jak vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

F.  vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj, nejvýraznější představitel demokratické opozice a laureát Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2021, byl dne 16. února 2024, jen několik týdnů před takzvanými prezidentskými volbami, zavražděn v sibiřské trestanecké kolonii; vzhledem k tomu, že Navalnyj si odpykával bezdůvodný, politicky motivovaný trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že plnou odpovědnost za jeho vraždu nese ruský stát a zejména jeho prezident Vladimir Putin;

G.  vzhledem k tomu, že ruská ústava z roku 1993 omezila období, kdy prezident může zastávat tento úřad na dvě po sobě jdoucí funkční období, avšak Vladimir Putin je u moci nepřetržitě od roku 2000, neboť našel různé způsoby, jak toto omezení obejít; vzhledem k tomu, že pseudoreferendum z roku 2020 nelze považovat za platné a že bylo ustanoveno v rozporu se zákony a mezinárodními závazky Ruské federace; vzhledem k tomu, že obnovení prezidentského mandátu Vladimira Putina považuje řada odborníků za protiústavní; vzhledem k tomu, že od roku 2022 zavedl kremelský režim různé restriktivní zákony týkající se sledování voleb a že příznivci opozičních stran se opakovaně stávají terčem útoků, jsou zadržováni a často obviněni, a to převážně na základě nového zákona přijatého v únoru 2024, na jehož základě je možné každému, kdo kritizuje válku na Ukrajině, konfiskovat majetek a aktiva;

H.  vzhledem k tomu, že ruský autoritářský režim již po desetiletí využívá těchto stále podvodnějších a fraškovitějších takzvaných voleb k tomu, aby působil dojmem demokracie a nadále soustřeďoval veškerou moc v rukou Vladimira Putina; vzhledem k tomu, že s pomocí loajálních bezpečnostních složek, servilních soudů, státem kontrolovaných médií zajišťujících nepřetržitý příval propagandy a dezinformací a zákonodárného sboru složeného z vládnoucí strany a poddajných opozičních stran potlačuje vláda jakýkoli nesouhlas;

I.  vzhledem k tomu, že dalšími kandidáty v těchto pseudovolbách byli zástupci Komunistické strany Ruské federace (CPRF), Nového lidu a Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), na které se v současné době vztahují sankce EU a USA, neboť podporují válku na Ukrajině;

J.  vzhledem k tomu, že Putinovo „volební vítězství“ s 87 % hlasů, což je pro svobodné a spravedlivé volby jasně nemyslitelné číslo, vyšlo ze zcela zjevně zmanipulovaných výsledků pocházejících z volebních místností napříč Ruskem od Adygejska po Jamalo-něnecký (automnomní) okruh; vzhledem k tomu, že tato skutečnost ukazuje na bezohlednost a nehoráznost, s jakou Putinův režim zneužívá volby, aby mohl pokračovat ve svém 24. roce vlády;

K.  vzhledem k tomu, že represe ruských orgánů proti politické opozici, sdělovacím prostředkům, občanské společnosti a komunitě LGBTIQ zesílily po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy ve snaze o umlčení domácího disentu došlo k dalšímu omezení práv a osobních svobod;

L.  vzhledem k tomu, že mnozí ruští voliči statečně dávali najevo svůj hněv a odpor vůči kremelskému režimu a frašce, kterou tento režim označoval za volby, svými protestními akcemi ve volebních místnostech; vzhledem k tomu, že poslední den, kdy se takzvané volby konaly, se ve volebních místnostech v poledne sešly davy lidí na podporu protestní akce „Poledne proti Putinovi“, k níž vyzval rovněž Alexej Navalnyj ještě předtím, než byl ve vězení, kde byl vystaven mučení a nelidskému zacházení, zavražděn;

M.  vzhledem k tomu, že kremelský režim zdecimoval celou generaci ruské občanské společnosti, demokratickou politickou opozici a lidskoprávní organizace, včetně Memorialu a Moskevské helsinské skupiny; vzhledem k tomu, že v Rusku je podle odhadů nejméně 1 000 politických vězňů a že toto číslo je dokonce vyšší, než počet, který byl zaznamenán na konci sovětského období, a vzhledem k tomu, že došlo k výraznému nárůstu počtu osob zadržovaných za kritiku Putinovy politiky, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině; vzhledem k tomu, že podle Výboru na ochranu novinářů vězní Rusko nejméně 22 novinářů;

N.  vzhledem k tomu, že EU často vyjadřovala svou jednoznačnou solidaritu se všemi disidenty a ruskými občany, kteří riskují svou svobodu a život a navzdory nátlaku Kremlu a ruských orgánů pokračují v boji za svobodu, lidská práva a demokracii; vzhledem k tomu, že v EU pobývá řada ruských disidentů, zástupců médií a občanské společnosti, kteří byli nuceni opustit Rusko, protože se svou kritikou vlády vystavovali značnému riziku odvetných opatření ze strany státu;

O.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci dospěla k závěru, že v Rusku již neexistuje bezpečný prostor pro občanskou činnost ani politickou opozici;

P.  vzhledem k tomu, že Benátská komise dospěla ve svém stanovisku č. 992/2020 k závěru, že rychlost přípravy ústavních změn z roku 2020 byla zjevně nepřiměřená, že změny ruské ústavy, které byly narychlo přijaty v roce 2020, neúměrně posílily postavení prezidenta a že výjimka ad hominem z omezení funkčního období současného i předchozích prezidentů je v rozporu se samotnou logikou přijaté změny, která omezuje mandát prezidenta na dvě funkční období;

Q.  vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve svých rezolucích 2519 (2023) a 2540 (2024) vyzvalo evropské vlády, aby poté, co Vladimiru Putinovi skončí stávající prezidentský mandát, prohlásily jeho setrvání ve funkci za nelegitimní a ukončily s ním veškeré styky s výjimkou humanitárních účelů a úsilí o mír;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém doporučení z roku 2021 o směřování politických vztahů mezi EU a Ruskem(1) dospěl k závěru, že ústavní změny provedené v červnu 2020 jsou nezákonné, a že k tomu samému dospělo i Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve své rezoluci 2519 (2023);

S.  vzhledem k tomu, že Ruská federace vede od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že tato útočná válka představuje očividné a zjevné porušení Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva;

T.  vzhledem k tomu, že dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud na Vladimira Putina zatýkací rozkaz vzhledem k jeho odpovědnosti za válečný zločin nezákonné deportace a přesunu ukrajinských dětí během ruské útočné války proti Ukrajině;

1.  důrazně odsuzuje všechna porušení volebních pravidel, jichž se režim Vladimira Putina dopustil během takzvaných ruských prezidentských voleb ve dnech 15. až 17. března 2024, jakož i předchozí dlouhodobé a systematické represe a porušování občanských a politických práv; zdůrazňuje, že takzvané ruské prezidentské volby se konaly v atmosféře strachu a represí a v kontextu nezákonné, nevyprovokované a neodůvodněné útočné války proti Ukrajině; konstatuje, že těchto takzvaných prezidentských voleb se nezúčastnili žádní opravdoví alternativní kandidáti, nebyly u nich přítomny žádné svobodné sdělovací prostředky ani žádní věrohodní pozorovatelé a nebyly při nich uplatňovány žádné politické svobody; dochází k závěru, že takzvané prezidentské volby v Rusku byly nelegitimní a nedemokratické;

2.  dochází k závěru, že jediným cílem tohoto absurdního jednání ruských úřadů bylo vytvořit zdání volební legitimity pro Vladimira Putina, jeho politiku neúprosných domácích represí a především pro útočnou válku proti Ukrajině;

3.  jednoznačně odsuzuje takzvané volby protiprávně uspořádané na územích Ukrajiny, která Rusko dočasně okupuje, konkrétně v Autonomní republice Krym, ve městě Sevastopolu a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti; zdůrazňuje, že konání voleb na těchto územích představuje jasné porušení ukrajinské svrchovanosti a nesporné porušení mezinárodního práva, zejména Charty OSN; odsuzuje použití hrozby násilí ze strany ruských úřadů, neboť lidé byli nuceni hlasovat v přítomnosti ozbrojených ruských vojáků; připomíná, že – jak jménem EU prohlásil vysoký představitel – EU neuzná tyto takzvané volby uspořádané na území Ukrajiny ani jejich výsledek; vyzývá k restriktivním opatřením EU vůči osobám, které se podílely na pořádání a provádění nezákonných voleb;

4.  zdůrazňuje, že odmítnutí Ruska připustit nezávislé mezinárodní pozorovatele ke sledování ruských prezidentských voleb, což by bylo v souladu s mezinárodními závazky Ruska jakožto zúčastněného státu OBSE, svědčí o nebývalém zhoršení stavu demokracie a kritickém nedostatku ochoty plnit mezinárodní závazky a dodržovat zavedené zásady spolupráce v rámci mezinárodních institucí; zdůrazňuje, že rozhodnutí ruských orgánů nepozvat volební pozorovatelskou misi OBSE/ODIHR ke sledování průběhu voleb ukazuje, že chtějí voličům odepřít nestranné a nezávislé hodnocení voleb;

5.  naléhavě vyzývá členské státy Evropské unie a mezinárodní společenství, aby neuznaly výsledek ruských prezidentských voleb jako legitimní, neboť se konaly i na nezákonně okupovaných územích Ukrajiny a dokonce ani v rámci Ruska nebyly svobodné ani spravedlivé, nesplňovaly základní mezinárodní volební standardy, a tudíž postrádaly demokratickou legitimitu, a naléhavě vyzývá k omezení vztahů s Putinem na záležitosti nezbytné pro regionální mír, humanitární účely a otázky lidských práv, jako jsou výměny vězňů, návrat deportovaných dětí na Ukrajinu nebo výzvy k propuštění politických vězňů;

6.  oceňuje statečnost tisíců lidí v Rusku, kteří protestují proti Putinovu režimu a snaží se svou zemi proměnit v demokracii, a to i prostřednictvím projevů odporu během takzvaných voleb, jako byly protesty, během nichž se v neděli 17. března 2024 kolem poledne nahrnuli do volebních místností v Rusku a v zahraničí davy lidí;

7.  opakuje, že kremelský režim a Vladimir Putin osobně nesou trestní a politickou odpovědnost za smrt svého nejvýznamnějšího oponenta Alexeje Navalného; požaduje mezinárodní vyšetřování okolností jeho smrti s cílem pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti;

8.  nadále požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění a odškodnění všech politických vězňů, včetně Vladimira Kara-Murzy, Olega Orlova, Alexeje Gorinova, Alexandry Skočilenkové, Dmitrije Ivanova, Ioanna Kurmojarova, Viktorie Petrovové, Marie Ponomarenkové, Dmitrije Talantova, Jurije Dmitrijeva, Lilije Chanyševové, Ksenije Fadějevové, Ivana Safronova a Ilji Jašina, nespravedlivě vězněných novinářů, včetně Alsy Kurmaševové a Evana Gershkoviche, a také jejich rodin, a požaduje obnovení svobody projevu a sdružování v Rusku a větší mezinárodní kontrolu a monitorování porušování lidských práv v Rusku;

9.  naléhavě vyzývá ruské orgány, aby politickým vězňům, jejichž zdravotní stav je v kritickém stavu, zejména Vladimiru Kara-Murzovi, zajistily okamžitý přístup ke komplexní lékařské péči; připomíná Rusku, že musí dodržovat své mezinárodní závazky týkající se práv vězňů;

10.  vyzývá ruské orgány, aby umožnily konzulárním úředníkům přístup k vězňům s dvojím občanstvím;

11.  opakuje, že by EU měla být plně solidární s ruskou občanskou společností, která se hlásí k univerzálním demokratickým hodnotám a odmítá imperialismus, a měla by využít evropský sankční režim v případě porušování lidských práv k postihu pachatelů porušování lidských práv; kritizuje eskalaci porušování lidských práv ze strany kremelského režimu, odsuzuje pokračující tvrdé zásahy proti kritikům vlády, obráncům lidských práv, protiválečným aktivistům, nezávislým novinářům, právníkům a historikům zabývajícím se sovětskými zločiny, a odsuzuje rovněž stále silnější potlačování LGBTIQ aktivistů;

12.  vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery a organizacemi s cílem poskytnout podporu politickým vězňům, zejména lékařskou a právní pomoc, která je jim omezována nebo odpírána, a aby hledaly způsoby, jak zajistit jejich propuštění; opakuje svou výzvu diplomatickým zastoupením EU a jejím členským státům, aby nadále pečlivě sledovaly soudní řízení proti členům ruské politické opozice a podmínky, za nichž jsou tyto osoby vězněny; vyzývá EU a její členské státy, aby nadále zvyšovaly povědomí o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Rusku a vyvíjely tlak na ruskou vládu, aby dostála svým mezinárodním závazkům;

13.  vyzývá EU a její členské státy, aby nadále aktivně podporovaly nezávislé ruské organizace občanské společnosti, nezávislá média a obránce lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně spolupracovaly s ruskou demokratickou opozicí, která se staví proti útočné válce Ruska proti Ukrajině, a nabídly jí podporu;

14.  naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly humanitární víza a další podporu ruským disidentům, včetně právníků, kterým hrozí politické pronásledování; opakuje svou výzvu k zavedení vízového režimu pro více vstupů pro obránce lidských práv a politicky pronásledované jednotlivce platného v celé EU a k využití stávající flexibility k odstranění mezer v právních předpisech, jak navrhla Agentura Evropské unie pro základní práva ve své zprávě z roku 2023 nazvané „Ochrana ohrožených obránců lidských práv: vstup do EU, pobyt a podpora“; v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto programy mohou být rozšířeny i na opoziční vůdce, aktivisty občanské společnosti a jinak politicky pronásledované osoby;

15.  naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby se připravily na situaci, kdy Rusko, stejně jako Bělorusko, přestane vydávat cestovní pasy na svých konzulátech, a v takovém případě může být nezbytné, aby EU a všechny její členské státy uznaly faktickou absenci státní příslušnosti a vydávaly cestovní doklady, jak je stanoveno v článku 28 Úmluvy OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti;

16.  žádá, aby se pro ruské disidenty pobývající v EU zjednodušily postupy pro registraci organizací a subjektů, otevírání bankovních účtů a provádění dalších administrativních úkonů, aby tak tyto osoby mohly pokračovat ve své práci v exilu;

17.  vyjadřuje politování nad tím, že se maďarský předseda vlády Viktor Orbán rozhodl v rozporu s linií EU poblahopřát Vladimiru Putinovi k jeho podvodnému znovuzvolení;

18.  vyjadřuje podporu práci zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci Marijany Kacarovové a vyzývá členské státy k zajištění toho, aby jí Rada OSN pro lidská práva v roce 2024 znovu prodloužila mandát;

19.  opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou solidaritu s lidem Ukrajiny a podporu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; znovu proto důrazně odsuzuje útočnou válku Ruska proti Ukrajině a požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily veškeré vojenské aktivity, zastavily útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, stáhly všechny své vojenské síly z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončily nucené deportace ukrajinských civilistů, propustily všechny zadržované Ukrajince, zejména děti, a natrvalo přestaly porušovat či ohrožovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny;

20.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a ruským orgánům.

(1) Doporučení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se směřování politických vztahů mezi EU a Ruskem (Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 170).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o nových obviněních z ruského vměšování v Evropském parlamentu před volbami do Evropského parlamentu a dopadu na Evropskou unii (2024/2696(RSP))

P9_TA(2024)0380 RC-B9-0262/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2024 nazvané „Russiagate: nařčení z ruského vměšování do demokratických procesů Evropské unie(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Ruskem, zejména na své usnesení ze dne 23. listopadu 2022 o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus(5),

–  s ohledem na zprávu Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 23. ledna 2024 nazvanou „2. zpráva ESVČ o hrozbách zahraniční manipulace s informacemi a vměšování – rámec pro propojenou obranu“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2023 o obraně demokracie (COM(2023)0630) a na návrhy balíčku na obranu demokracie, které jsou v něm obsaženy,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. dubna 2024,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině(6),

–  s ohledem na svůj jednací řád a kodex chování poslanců Evropského parlamentu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jsou čím dál častěji hlášeny pokusy státních i nestátních aktérů ze třetích zemí o přímé či nepřímé vměšování do demokratických rozhodovacích a volebních procesů v Unii a v jejích členských státech; vzhledem k tomu, že existují jednoznačné důkazy o tom, že takovéto pokusy o vměšování do volebních procesů a tvorby politik provádí Rusko v celosvětovém měřítku a především vůči EU a jejím členským státům, a to prostřednictvím různých metod hybridní války, které jsou součástí širší strategie, jejímž cílem je oslabit řádné fungování evropských demokratických procesů a legislativních postupů; vzhledem k tomu, že k těmto metodám patří mimo jiné také kybernetické útoky, a to i na Evropský parlament, získávání elit z evropských subjektů s rozhodovací pravomocí, vměšování do voleb a financování různých hnutí a lobbistických skupin;

B.  vzhledem k tomu, že nové studie a zprávy svědčí o tom, že v posledních měsících známé dezinformační sítě zintenzivnily svou činnost zaměřenou na šíření prokremelských narativů v sociálních médiích, zejména na platformách jako je X (dříve Twitter) a TikTok; vzhledem k tomu, že jsou důkazy o tom, že ruské vlivové sítě používaly umělou inteligenci a boty v sociálních médiích a ve velkém měřítku publikovaly politickou reklamu, která byla nakupována prostřednictvím falešných účtů; vzhledem k tomu, že k prosazování jejich zájmů do politické agendy byly využívány i tradiční sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že tato hybridní válka předcházela nezákonné ruské útočné válce proti Ukrajině a nadále ji podporuje; vzhledem k tomu, že toto zahraniční vměšování představuje formu vnějšího nátlaku, který může fakticky ohrozit svrchovanost EU a jejích členských států;

C.  vzhledem k tomu, že Rusko systematicky udržuje kontakty se stranami extrémní pravice i levice a s dalšími osobnostmi a hnutími, aby získalo podporu institucionálních aktérů v Unii a legitimizovalo tak své protiprávní a kriminální činy; vzhledem k tomu, že analýzy hlasování a projevů v Evropském parlamentu prokázaly, že tyto strany vyjadřovaly Rusku největší podporu, včetně tak extrémních výzev, jaké v lednu 2024 veřejně pronesl poslanec Evropského parlamentu Miroslav Radačovský (který byl rovněž placen ruskými zdroji za pozorování parlamentních voleb v Rusku v roce 2021), kdy vyzval ke zničení Evropy; vzhledem k tomu, že maďarská strana Fidesz šíří prokremelské myšlenky a propagandu;

D.  vzhledem k tomu, že tzv. Russlandversteher (politici, kteří rozumí Rusku) působí i v mainstreamových politických stranách; vzhledem k tomu, že několik veřejných činitelů z členských států EU, včetně bývalých předsedů vlád a členů kabinetu, jako je zejména Gerhard Schröder, zastávalo dobře placené pozice v energetických společnostech kontrolovaných Kremlem; vzhledem k tomu, že i po zahájení totální ruské agrese proti Ukrajině se někteří z nich rozhodli neodstoupit a za tiché spoluúčasti svých politických stran i nadále pobírají krvavé peníze Kremlu; vzhledem k tomu, že stále uplatňují svůj proruský vliv na své vnitrostátní i na evropské politické scéně;

E.  vzhledem k tomu, že Rusko pod vedením prezidenta Putina považuje demokracii, lidská práva a evropský způsob života za hrozbu pro svou diktátorskou vládu, a proto je již léta jeho taktikou systematické úsilí o oslabování a v konečném důsledku zničení demokracie jak v členských státech EU, tak v jejích kandidátských zemích, např. na Ukrajině, v Gruzii, Moldavsku, zemích západního Balkánu a v dalších sousedních zemích, např. v Arménii;

F.  vzhledem k tomu, že podle zpráv ze sdělovacích prostředků, které byly potvrzeny bezpečnostními službami Polska, České republiky a Belgie a předsedy vlád Belgie a České republiky, obdrželi někteří poslanci EP a kandidáti v nadcházejících evropských volbách od ruské vlády nebo subjektů jednajících ze jejího pověření platby za to, aby šířili propagandu a dezinformace a ovlivňovali volby do Evropského parlamentu v různých evropských zemích;

G.  vzhledem k tomu, že dne 27. března 2024 poté, co byla odhalena proruská síť, která se pokoušela provádět vlivové operace namířené na Českou republiku a EU prostřednictvím zpravodajské platformy Voice of Europe se sídlem v Praze, oznámil český ministr zahraničních věcí, že na ukrajinského oligarchu Viktora Medvedčuka, který je spojencem ruského prezidenta Vladimíra Putina, byly uvaleny sankce za to, že prostřednictvím výše uvedeného zpravodajského webu na českém území řídil s pomocí svého prostředníka Arťoma Marčevského ruské vlivové operace, a za činnosti, jejichž cílem bylo oslabit evropskou podporu pro Ukrajinu a ovlivnit volby do Evropského parlamentu konané v roce 2024, kdy EU byla líčena jako agresor a Ukrajina jako nenapravitelně zkorumpovaná země; vzhledem k tomu, že krátce po tomto odhalení byly příslušnými orgány tyto internetové stránky zablokovány, avšak dne 11. dubna 2024 byly znovu zpřístupněny prostřednictvím cloud hostingových služeb a poskytovatele internetových služeb se sídlem v Kazachstánu;

H.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2024 předseda belgické vlády Alexander De Croo během debaty v belgickém parlamentu prohlásil, že z vyšetřování, které provedly belgické zpravodajské služby ve spolupráci se svými českými protějšky, jasně vyplývá, že Rusko oslovilo evropské poslance a některým z nich zaplatilo za to, aby šířili ruskou propagandu; vzhledem k tomu, že dne 12. dubna 2024 předseda vlády De Croo dále oznámil, že bylo zahájeno trestní stíhání, a požádal o svolání bezodkladného zasedání Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a vyzval k tomu, aby byl rozšířen mandát Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Úřadu evropského veřejného žalobce;

I.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2024 polská Agentura pro vnitřní bezpečnost oznámila, že v rámci vyšetřování údajné ruské špionáže spojené s platformou Voice of Europe, které probíhá ve spolupráci s dalšími evropskými bezpečnostními službami, provedla domovní prohlídky, při nichž byly nalezeny vysoké hotovostní částky a které vedly k obvinění jednoho polského občana podezřelého ze špionáže pro Rusko; vzhledem k tomu, že podle informací Agentury pro vnitřní bezpečnost udržovala tato osoba úzké kontakty v parlamentních kruzích v Polsku i v EU a plnila úkoly zadané a financované protějšky z ruské rozvědky;

J.  vzhledem k tomu, že dne 29. března 2024 rakouské orgány zatkly bývalého důstojníka rakouské zpravodajské služby na základě několika obvinění, včetně obvinění z poskytnutí údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských veřejných činitelů ruské rozvědce, z účasti na plánování vloupání do bytu význačného novináře a vypracování „návrhů na zlepšení“ po vraždě nařízené Ruskem, k níž došlo v Německu; vzhledem k tomu, že zatčený rakouský bývalý zpravodajský důstojník byl v úzkém kontaktu s krajně pravicovými politiky ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) v rakouském parlamentu a vládě;

K.  vzhledem k tomu, že dne 16. dubna 2024 se ve sdělovacích prostředcích objevily zprávy o tom, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) provedl v prosinci 2023 v New Yorku výslech německého poslance EP Maximiliana Kraha, hlavního kandidáta Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách do Evropského parlamentu a člena parlamentního Výboru pro mezinárodní obchod a podvýboru pro bezpečnost a obranu, a to kvůli podezření, že dostává peníze od agentů Kremlu; vzhledem k tomu, že dne 23. dubna 2024 se ve sdělovacích prostředcích objevily zprávy o tom, že byl kvůli podezření ze špionáže pro Čínu zatčen asistent poslance EP Maximiliana Kraha, což ukazuje na opakovanou spolupráci s nepřátelskými zahraničními aktéry, kteří se snaží oslabit evropské demokratické hodnoty a procesy;

L.  vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2024 německé orgány zatkly v německé spolkové zemi Bavorsko dvě osoby podezřelé ze sabotáže, které měly z pověření ruské zpravodajské služby tajně sledovat vojenská zařízení pro účely možného bombového nebo žhářského útoku, přičemž údajným motivem jejich jednání bylo podrýt německou podporu Ukrajině ve válce proti Rusku; vzhledem k tomu, že tato zatčení svědčí o tom, že se ruské tajné služby očividně posunují novým směrem, který kromě dezinformačních kampaní a kybernetických útoků zahrnuje i útoky na vojenská zařízení;

M.  vzhledem k tomu, že podle jednoho z českých sdělovacích prostředků mají české tajné služby k dispozici zvukové nahrávky, které potvrzují, že poslanci německého Spolkového sněmu a zahraničněpolitickému referentovi Alternative für Deutschland (AfD) Petru Bystroňovi, který kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu, byly vyplaceny peníze pocházející z Ruska; vzhledem k tomu, že podle německého týdeníku Der Spiegel byly peníze předány buď v hotovosti na tajných schůzkách v Praze, nebo prostřednictvím kryptoměny; vzhledem k tomu, že renomované německé sdělovací prostředky nedávno rovněž odhalily, že zaměstnanec jednoho z poslanců AfD v německém Spolkovém sněmu byl označen za kontaktní osobu Federální bezpečnostní služby Ruské federace (FSB); vzhledem k tomu, že podle zpráv ve sdělovacích prostředcích byla tatáž osoba při vstupu do Německa z Ruska dvakrát kontrolována německými orgány a měla u sebe hotovost ve výši 9 000 EUR;

N.  vzhledem k tomu, že francouzská vládní agentura VIGINUM, jejímž úkolem je odhalovat zahraniční digitální vměšování, zveřejnila dne 12. února 2024 zprávu, v níž podrobně popisuje rozsáhlou ruskou dezinformační kampaň nazvanou „Portal Kombat“, která sestává ze 193 internetových stránek, jejichž úkolem je šířit proruskou rétoriku mezi rusky mluvícím a evropským obyvatelstvem v Evropě a ve Spojených státech; vzhledem k tomu, že koncem roku 2023 francouzské orgány uvedly, že Davidovy hvězdy, které byly nasprejovány na zdech na několika místech v Paříži, byly součástí destabilizační operace spojené s proruským podnikatelem z Moldavska;

O.  vzhledem k tomu, že podle analýz sdělovacích prostředků se od srpna 2023 zúčastnilo debat a rozhovorů organizovaných platformou Voice of Europe 16 krajně pravicových poslanců EP z Německa, Francie, Nizozemska, Itálie, Slovenska, Estonska, Španělska, Chorvatska, Dánska a Belgie; vzhledem k tomu, že převážná většina těchto politiků má tendenci normalizovat projevy nenávisti a nesnášenlivosti na základě rasy, národnostního původu nebo sexuální orientace a vykreslovat Rusko jako skutečného strážce tradičních rodinných hodnot; vzhledem k tomu, že veřejné projevy těchto politiků vedou k nebezpečnému rozdělení společnosti jako celku a ohrožují demokracii;

P.  vzhledem k tomu, že investigativní novináři zveřejnili tajný dodatek k oficiálnímu ruskému dokumentu „Koncepce zahraniční politiky Ruské federace“, v němž ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá k „útočné informační kampani“ a dalším opatřením zahrnujícím „vojensko-politickou, ekonomickou, obchodní a informačně psychologickou sféru“, která mají být namířena proti „koalici nepřátelských zemí“ vedené Spojenými státy, a uvádí, že „je důležité vytvořit mechanismus pro vyhledávání zranitelných míst jejich vnější a vnitřní politiky s cílem vypracovat praktické kroky k oslabení protivníků Ruska“ a že výsledek ruské války na Ukrajině „bude mít do značné míry vliv na budoucí světový řád“;

Q.  vzhledem k tomu, že nedávná studie Komise(7) zjistila, že v prvním roce ruské války proti Ukrajině on-line platformy „umožnily Kremlu vést rozsáhlou dezinformační kampaň zaměřenou na Evropskou unii a její spojence, která měla souhrnný dosah minimálně 165 milionů osob a zaznamenala nejméně 16 miliard zobrazení“; vzhledem k tomu, že ruské financování politických činností a politiků v Evropské unii rovněž vede ke zvýšení dosahu prokremelské propagandy, což přispívá k nepřiměřeně negativnímu dopadu na diskurz občanů na internetu;

R.  vzhledem k tomu, že Rusko se prostřednictvím pěstování kontaktů a vztahů snaží získat politický a hospodářský vliv s cílem destabilizovat demokracii v Evropské unii; vzhledem k tomu, že zprávy v tisku upozornily na kontakty mezi některými katalánskými separatisty, které sahají až tak daleko, že v předvečer nezákonného katalánského referenda v říjnu 2017 se v Barceloně uskutečnila schůzka bývalého ruského diplomata Nikolaje Sadovnikova s tehdejším vůdcem separatistů a bývalým předsedou katalánské vlády Carlesem Puigdemontem, který je v současnosti poslancem Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že někteří poslanci EP a vnitrostátních a regionálních parlamentů soustavně vyjadřují názory, které lze považovat za proruské, například připisují vinu za zahájení konfliktu Ukrajině, účastnili se jako neoficiální pozorovatelé voleb na Krymu a vyjadřují přání, aby byla Ukrajina ve válce poražena, snižují význam možného vstupu Ukrajiny do EU, staví se proti dalším dodávkám zbraní na Ukrajinu a zasazují se o územní ústupky ze strany vlády v Kyjevě; vzhledem k tomu, že v březnu byla delegace poslanců AfD z Bavorského zemského sněmu pozvána k pozorování tzv. prezidentských voleb v Rusku a následně ve veřejném prohlášení zhodnotila volby jako otevřené, demokratické a svobodné;

S.  vzhledem k tomu, že Kreml sponzoroval a podporoval řadu krajně pravicových stran v Evropě, mimo jiné v roce 2013 poskytl straně Marine Le Penové půjčku ve výši 9,4 milionu EUR; vzhledem k tomu, že od té doby Le Penová a členové její strany dále posilovali svůj prokremelský postoj účastí na politických akcích v Rusku, včetně účasti na podvodných volebních pozorovatelských misích během regionálních nebo celostátních voleb;

T.  vzhledem k tomu, že různá vyšetřování odhalila, že v důsledku ruského vměšování byla porušena nebo obcházena volební pravidla, zejména stávající ustanovení o transparentnosti financování volebních kampaní, a objevila se obvinění ze skrytého financování ze zdrojů mimo EU, zejména z Ruska;

U.  vzhledem k tomu, že existují věrohodné důkazy o tom, že v roce 2020 požádal Peter Pellegrini, tehdejší předseda slovenské vlády, maďarského premiéra Viktora Orbána o pomoc při získávání podpory Kremlu před slovenskými parlamentními volbami v roce 2020; vzhledem k tomu, že následně v únoru 2020 proběhla návštěva premiéra Pellegriniho v Rusku, a to tři dny před konáním voleb; vzhledem k tomu, že do parlamentních voleb v roce 2023 se opět vměšovalo Rusko, které provádělo dezinformační kampaně; vzhledem k tomu, že Peter Pellegrini je nyní zvoleným slovenským prezidentem a měl by se ujmout úřadu v červnu 2024;

V.  vzhledem k tomu, že po zprávách o rozsáhlé pomoci, kterou lotyšská poslankyně EP poskytovala ruským zpravodajským službám, zahájil Parlament vlastní správní šetření, jehož výsledkem bylo, že předsedkyně Metsolová uložila dotčené poslankyni sankci, která zahrnovala ztrátu nároku na příspěvek na pobyt na dobu pěti dní ve výši 1 750 EUR a zákaz zastupovat Parlament v určitých funkcích až do konce tohoto volebního období v červenci;

W.  vzhledem k tomu, že zvláštní výbor Evropského parlamentu pro zahraniční vměšování do demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE a ING2), podrobně rozkryl úsilí a operace vedené Ruskem, jejichž snahou je infiltrovat se do evropských demokracií a evropských orgánů, ovlivňovat je a zasahovat do jejich fungování;

X.  vzhledem k tomu, že některé politické skupiny se neúspěšně snažily znemožnit, aby byl mandát zvláštního výboru ING2 rozšířen na všechny formy korupce a zahraničního vměšování v Evropském parlamentu, a místo toho prosazovaly vytvoření vyšetřovacího výboru, který by se zabýval pouze kauzou „Qatargate“;

Y.  vzhledem k tomu, že i když se poslanci stávají terčem špionážního softwaru pravidelně, jak ukázala nedávná odhalení útoků na dva poslance a jednoho zaměstnance parlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu, v období před volbami do Evropského parlamentu se množství kybernetických útoků a zahraničního vměšování zaměřených na činnost Evropského parlamentu prudce zvýšilo;

Z.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament v září 2023 v návaznosti na odhalení, která byla učiněna v kauze Qatargate, aktualizoval a významně zpřísnil svůj interní rámec pro zajištění integrity, mimo jiné prostřednictvím důkladné revize jednacího řádu, kodexu chování poslanců Evropského parlamentu a příslušných rozhodnutí předsednictva; vzhledem k tomu, že revidovaný kodex chování stanoví, že každému zvolenému poslanci EP, u něhož bylo zjištěno porušení pravidel transparentnosti, může předseda Evropského parlamentu uložit sankci;

AA.  vzhledem k tomu, že je nesmírně důležité bojovat proti šíření dezinformací a zahraničnímu vměšování do evropské demokracie a přijmout další opatření na ochranu práva evropských občanů na přesné a důvěryhodné zdroje zpráv a na ochranu evropského informačního prostředí před manipulací ze strany autoritářských režimů; vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic nedávno předložila dvanáct návrhů týkajících se nové dohody o právu na informace;

AB.  vzhledem k tomu, že v závěrech ze zasedání Evropské rady ze dne 17. dubna 2024 se uvádí, že „v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu Evropská rada zdůrazňuje odhodlání Unie a jejích členských států pozorně sledovat a omezovat veškerá rizika vyplývající z dezinformací, mimo jiné prostřednictvím umělé inteligence, jakož i zahraniční manipulace s informacemi a vměšování do volebních procesů,“ a že „Evropská rada vyzývá orgány EU a vnitrostátní orgány ke spolupráci na těchto záležitostech“;

AC.  vzhledem k tomu, že poslanci EP vyzvali předsedkyni Metsolovou, aby požadovala urychlené vyšetření ruských pokusů o vměšování před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že dosud nepřišla žádná odpověď;

1.  je zděšen věrohodnými zprávami o tom, že poslanci EP dostali zaplaceno za šíření ruské propagandy a za podporu ruského úsilí o vytvoření závislostního systému prostřednictvím evropských politických stran, které pak fungují jako hlásná trouba kremelské propagandy;

2.  vyjadřuje své rozhořčení nad vystupováním poslanců EP v rámci proruské platformy Voice of Europe, zatímco Rusko vede nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině; zdůrazňuje, že většina názorů, které poslanci EP na platformě Voice of Europe vyjádřili, neodpovídají tomu, jak smýšlí naprostá většina poslanců EP, kteří v drtivé míře nezákonnou invazi Ruska na Ukrajinu, použití taktiky hybridní války proti evropské demokracii a jeho další agresivní a protidemokratická politická rozhodnutí v uplynulých letech odsuzují;

3.  důrazně odsuzuje všechny pokusy, včetně pokusů Ruské federace, narušit fungování evropských demokratických procesů a zdůrazňuje, že tato taktika musí mít následky; vyzývá politické vedení EU a jejích členských států, aby se konečně s potřebnou naléhavostí a rozhodností těmito ruskými snahami zabývalo; opakuje svou výzvu členským státům, aby dále rozvíjely a zdokonalily soubory sankcí přijatých proti Ruské federaci s cílem efektivněji omezit možnosti Ruské federace vést útočnou válku a odstranit nedostatky v prosazování restriktivních opatření, která jsou v současné době v platnosti; opakuje svou výzvu k zavedení sankčního režimu proti všem, kteří se dopouštějí zlovolné zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování;

4.  je zděšen nedávnými věrohodnými zprávami, že Petr Bystroň, přední člen Alternativy pro Německo (skupina ID) a poslanec německého Spolkového sněmu, přijal platby ve výši až 25 000 EUR za šíření proruské propagandy;

5.  dále vyjadřuje znepokojení nad tím, že poslance EP za Alternativu pro Německo Maximiliana Kraha vyslýchala v nedávné době FBI, a Alternativu pro Německo vyzývá, aby neprodleně veřejně deklarovala své finanční vztahy s Kremlem a aby zveřejnila účel a přesnou výši všech plateb pocházejících ze zdrojů napojených na Kreml; dále vyjadřuje hluboké znepokojení nad zatčením asistenta poslance EP Kraha dne 23. dubna 2024 na základě závažných obvinění ze špionáže pro Čínu;

6.  je mimořádně znepokojen nedávnými zprávami ze 17. dubna 2024 o dvou údajných ruských špionech s dvojí německo-ruskou státní příslušností, kteří byli zatčeni v Bavorsku poté, co byli obviněni z průzkumu cílů pro potenciální útoky a sabotážní operace, včetně útoků na vojenská zařízení; opakuje své vážné znepokojení nad rozsahem ruských špionážních aktivit v Německu a dalších zemích, jako je Polsko, kde byly podobné aktivity odhaleny v březnu 2023, a znovu důrazně vyzývá k rozhodné reakci na hrozbu, kterou představují ruští agenti působící v Německu i mimo něj;

7.  důrazně odsuzuje praktiky Ruska, které využívá nelegální přistěhovalce k destabilizaci sousedních členských států tím, že migranty vytlačuje na území EU, zejména do Polska, Litvy, Lotyšska a Finska;

8.  je stejně tak znepokojen zatčením tří Němců, kteří byli 22. dubna 2024 zadrženi pro podezření ze spolupráce s čínským ministerstvem státní bezpečnosti, jejímž cílem bylo předání technologie, která by mohla být použita pro vojenské účely; opakuje své předchozí výzvy členským státům, aby účinněji bojovaly proti všem aspektům špionáže v EU, což musí zahrnovat také lepší ochranu kritické infrastruktury a otevřenou a jasnou konfrontaci se státy, které špionáž provádějí; zdůrazňuje, že tyto odhalené případy špionáže jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce a představují vážnou hrozbu pro naši bezpečnost a demokracii;

9.  důrazně odsuzuje znepokojivé odhalení, které v únoru přinesla renomovaná německá média, podle nichž měl být zaměstnanec pracující pro poslance německého Spolkového sněmu za stranu Alternativu pro Německo kontaktní osobou ruské zpravodajské služby FSB, což vyvolává vážné obavy z možného zahraničního vlivu na německou politickou scénu; dále důrazně odsuzuje skutečnost, že u téže osoby byla při vstupu do Německa z Ruska při kontrolách německými orgány opakovaně nalezena hotovost ve výši 9 000 EUR;

10.  vyzývá EU a členské státy, aby se připojily k sankcím uvaleným českou vládou na platformu Voice of Europe a Viktora Medvedčuka a Arťoma Marčevského; vyjadřuje politování nad tím, že se platformě Voice of Europe podařilo od 11. dubna 2024 z Kazachstánu obnovit provoz; vyzývá členské státy, aby zajistily, že platforma Voice of Europe nebude v Evropské unii přístupná; dále konstatuje, že byla pozastavena platnost průkazů opravňujících zástupce Voice of Europe ke vstupu do prostor Evropského parlamentu;

11.  zavazuje se, že bude vnitrostátním orgánům poskytovat plnou podporu a součinnost při vyšetřování jednání dotčených poslanců EP; oceňuje, že belgické orgány zahájily vyšetřování podezření na ruské vměšování do evropských voleb, a vyzývá příslušné členské státy, aby rozhodly, zda lze dotyčné poslance EP trestně stíhat podle příslušného trestního práva; vyzývá k posílení spolupráce v oblasti soudnictví a vymáhání práva s mezinárodními partnery s cílem usnadnit odhalování, vyšetřování a stíhání nadnárodní trestné činnosti a sítí nepřátelských zahraničních aktérů podporujících korupční praktiky, jejichž cílem je zasáhnout do evropských voleb a oslabit demokracii v EU; zavazuje se k plné podpoře a součinnosti v této věci; vyzývá příslušné parlamentní orgány, aby vyvinuly veškeré úsilí a zajistily včasné rozhodnutí o žádosti o zbavení poslanců EP imunity, kdykoli takovou žádost obdrží; žádá tyto orgány, aby se co nejdříve po svých ustavujících schůzích po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu sešly, aby mohly neprodleně zahájit řízení, pokud takové žádosti obdrží; je i nadále připraven dále zlepšovat svá vnitřní pravidla v oblasti etiky založená na nejvyšších standardech a svůj rámec dohledu a odpovědnosti, jakož i sankční mechanismy v případě zjištění porušení rámce pro zajištění integrity Parlamentu; žádá, aby byla věnována maximální pozornost doporučením k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci, která byla přijata dne 13. července 2023, a důslednému provádění nových pravidel Parlamentu týkajících se transparentnosti a integrity, která byla přijata v září 2023, a rovněž monitorování všech interních kodexů chování Parlamentu a rozhodnutí schválených jeho předsednictvem, zejména pokud jde o interakci se třetími zeměmi;

12.  vítá postoupení případů dotyčných poslanců EP poradnímu výboru pro kodex chování; zavazuje se, že bude v plném rozsahu uplatňovat svůj platný interní sankční rámec, a požaduje, aby byla zjištěna a zveřejněna jména všech stávajících poslanců EP nebo kandidátů pro nadcházející evropské volby, kteří přijali peníze od ruské vlády nebo jejích prostředníků nebo jimi byli korumpováni; konstatuje, že k těmto údajným skutkům došlo ještě před nedávným schválením reformy rámce pro zajištění integrity Parlamentu; domnívá se, že pravidla by sama o sobě údajnému zavrženíhodnému jednání poslanců EP nezabránila; je nicméně i do budoucna připraven dále vyhodnocovat a zdokonalovat fungování a ukládání postihů podle rámce pro zajištění integrity Parlamentu, který byl posílen v důsledku kauzy Qatargate;

13.  vítá výzvu k urychlenému svolání zasedání Eurojustu, jež požaduje belgický premiér Alexander De Croo; dále vítá požadavek na posouzení a případné rozšíření mandátu Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Úřadu evropského veřejného žalobce, aby mohly tyto kauzy stíhat; vítá rovněž dohodu o zřízení dočasné krizové pracovní skupiny pro potírání snah Ruska zasahovat do nadcházejících evropských voleb, kterou avizovalo belgické předsednictví, a zdůrazňuje, že v souvislosti s těmito evropskými volbami musí všechny vnitrostátní orgány a orgány EU zintenzívnit úsilí v boji proti zahraničnímu vměšování, aby byla zajištěna plná integrita těchto důležitých voleb; v tomto ohledu zdůrazňuje, že svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a dodržování práva jsou ve všech demokratických procesech stejně důležité a nelze je svévolně omezovat;

14.  znovu odsuzuje minulá politická partnerství mezi krajně pravicovými stranami v Evropě a ruským vedením, jako byla bankovní půjčka pro stranu Le Penové ve Francii, dohoda o partnerství mezi Svobodnou stranou Rakouska a Putinovou stranou Jednotné Rusko, jakož i četná setkání a výměny mezi zvolenými poslanci EP, včetně vedení Alternativy pro Německo;

15.  vyjadřuje znepokojení nad rakouskou špionážní kauzou, v níž je bývalý pracovník rakouských zpravodajských služeb Egisto Ott, který je údajně úzce spjat s politikem Svobodné strany Rakouska Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a z nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských veřejných činitelů ruským zpravodajským službám;

16.  vyjadřuje znepokojení nad věrohodnými zprávami o narůstajících snahách Ruska zasahovat do nadcházejících voleb do bulharského národního parlamentu, které se uskuteční 9. června 2024; vyjadřuje vážné obavy ohledně existence a ruské kontroly sítě dezinformačních agentů působících na sociálních sítích, v tradičních médiích, akademické obci, nevládních organizacích a politických stranách; je extrémně znepokojen tím, že ruské orgány v současnosti vlastní na území Bulharska řadu nemovitostí, z nichž některé mají strategický význam, a že tyto nemovitosti slouží jako centra ruského vlivu a páky na demokratické procesy v této zemi;

17.  vyjadřuje vážné znepokojení nad řadou politik a postojů maďarské vlády, která se pod vedením svého předsedy Orbána při mnoha klíčových příležitostech přiklonila k Rusku nebo Číně;

18.  odsuzuje účast Ruska na dezinformačních kampaních a údajné intenzivní kontakty a četná setkání agentů odpovědných za ruské vměšování s jednou z katalánských separatistických skupin; navrhuje, aby Evropské centrum pro ochranu proti hybridním hrozbám v Helsinkách vypracovalo studii; vyzývá příslušné soudní orgány, aby účinně vyšetřily kontakty poslanců EP, kteří jsou údajně napojeni na Kreml a jsou spojováni se snahami Ruska o destabilizaci a vměšování v EU a jejích členských státech; odsuzuje všechny útoky na soudce, kteří případy vměšování vyšetřují;

19.  je přesvědčen, že stávající obvinění mohou představovat jednání, na něž se podle kodexu chování EP vztahují sankce, a pokud se potvrdí, je třeba na ně co nejdůrazněji reagovat; zdůrazňuje, že je důležité bezodkladně provést důkladné interní šetření všech podezření na zahraniční vměšování ze strany Ruska a dalších zemí; rovněž zdůrazňuje, že tato odhalení jsou součástí širšího modelu ruského zasahování, jak upozorňují zvláštní výbory INGE a ING2 ve svých závěrečných zprávách;

20.  domnívá se, že obvinění týkající se dotyčných poslanců poukazují na potřebu posílit v Evropském parlamentu kulturu bezpečnosti; opakuje proto svou výzvu k plnému provedení doporučení obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci, včetně povinného bezpečnostního školení pro poslance a zaměstnance EP, vhodné bezpečnostní prověrky a posílené kontroly zaměstnanců, zejména těch, kteří se účastní neveřejných jednání; zdůrazňuje, že řada vnitrostátních parlamentů a mezinárodních organizací již má v této oblasti legitimní a fungující systémy, a vyzývá k posouzení osvědčených postupů;

21.  vyzývá Parlament, aby zavedl pravidelná účinná školení v oblasti bezpečnosti, vměšování, etických norem, dodržování pravidel a bezúhonnosti, která by byla povinná pro všechny poslance a jejich kanceláře a pro všechny zaměstnance Parlamentu, aby se zvýšilo jejich povědomí o tom, že jsou potenciálními cíli zahraničních státních i nestátních subjektů; vyzývá útvary Parlamentu, aby zavedly účinné systémy monitorování a dohledu s cílem odhalovat zahraniční vměšování, aniž by byl narušen svobodný výkon mandátu poslanců EP;

22.  připomíná, že zahraniční vměšování je systémovou hrozbou, které je třeba důrazně čelit; dále připomíná, že ačkoli Rusko zůstává hlavním původcem zahraničního vměšování a dezinformací v Evropské unii, tyto kampaně vedou i jiné země; zdůrazňuje, že reakce EU na tyto hrozby může být účinná pouze tehdy, pokud bude založena na průřezovém, uceleném a dlouhodobém politickém přístupu, který budou společně uplatňovat EU i její členské státy; je odhodlán i nadále bojovat proti zahraničnímu vměšování do záležitostí EU v následujících letech, mimo jiné prostřednictvím specializovaného parlamentního subjektu; zdůrazňuje, že ostražitost a ochrana před zahraničním vměšováním jsou nezbytné zejména v období před letošními volbami do Evropského parlamentu;

23.  upozorňuje na klíčové právní předpisy týkající se svobody médií a digitálních práv, které Evropská unie přijala v posledních letech, jako je Evropský akt o svobodě médií, akt o umělé inteligenci nebo nařízení o digitálních službách; zdůrazňuje však, že je třeba přijmout další opatření k zastavení šíření zlovolných dezinformací na internetu a k ochraně práva evropských občanů na spolehlivé zpravodajství;

24.  vítá přijetí legislativního balíčku o boji proti praní peněz a financování terorismu, který zahrnuje nová pravidla na úrovni EU, jejichž cílem je řešit rizika praní peněz související s politicky exponovanými osobami;

25.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby do připravovaného 14. balíčku sankcí zahrnuly nové sdělovací prostředky podporované Kremlem a další vysílací a mediální organizace a jednotlivce odpovědné za propagandu a dezinformační kampaně v EU;

26.  zdůrazňuje velmi důležitou úlohu investigativní žurnalistiky při odhalování pokusů o zahraniční vměšování a skrytých činností; znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily dostatečné a udržitelné financování investigativní žurnalistiky; důrazně odsuzuje rozsáhlou dezinformační kampaň, kterou v lednu odhalilo německé ministerstvo zahraničních věcí a kterou údajně organizuje Rusko na platformě X (dříve Twitter) s cílem manipulovat veřejným míněním;

27.  důrazně odsuzuje soustavné snahy Ruska zneužívat a falšovat historické vzpomínky na nejtragičtější období Evropy, jako je teror nacistického režimu, ve snaze ospravedlnit svou současnou brutální, nezákonnou a nelidskou agresi a expanzivní politiku, a také jeho pokusy systematicky šířit nepravdivý výklad dějin;

28.  trvá na tom, že je třeba více chránit evropské informační prostředí a právo občanů EU na přístup ke spolehlivým informacím; připomíná, že jak Parlament uvedl ve svých předchozích zprávách, je třeba zavést „reciproční doložky“, podle nichž by byl evropský informační prostor otevřen třetím zemím jen natolik, nakolik by měla evropská média přístup do informačního prostoru těchto zemí; zdůrazňuje, že sdělovací prostředky pracující pro nepřátelské a autoritářské režimy by neměly mít přístup do prostor Evropského parlamentu; trvá na tom, že označování na platformách by mělo jít nad rámec identifikace tzv. „deep fake“ videí, kdy by se mělo zavést také pozitivní označování pomocí nástrojů vytvořených mediálním odvětvím, jako je například iniciativa Journalism Trust; v této souvislosti vyjadřuje obecnou podporu nové dohodě o právu na informace, kterou navrhla organizace Reportéři bez hranic;

29.  je přesvědčen, že je třeba vyvinout větší úsilí k řádné ochraně evropské demokracie, a důrazně vyzývá vnitrostátní orgány, aby plně informovaly občany příslušných členských států o případu platformy Voice of Europe;

30.  konstatuje, že konečným cílem ruského vměšování je podrýt, rozdělit a oslabit EU a narušit podporu Ukrajiny; zdůrazňuje, že hybridní taktika Ruské federace ani v nejmenším nepomáhá politickým zájmům Ruska v rámci EU, ale naopak vytváří další impuls pro neochvějnou podporu EU Ukrajině v její obraně proti nelegálnímu okupantovi;

31.  zdůrazňuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině odhalila, jak obrovský je rozsah zahraniční manipulace s informacemi v EU a v jejím bezprostředním sousedství, konkrétně v zemích západního Balkánu a Východního partnerství; vyzývá EU a její sousední země, aby posílily svou spolupráci v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám a také v oblasti kybernetické bezpečnosti;

32.  vyzývá Evropskou unii k ostražitosti v souvislosti s pokusy jakékoli třetí země, včetně Ruska, nepřiměřeně ovlivňovat její demokratické procesy; upozorňuje Ruskou federaci, že hybridní dezinformační kampaně, kybernetické útoky a vlivové operace již naplňují podstatu závažných útoků na evropskou demokracii a že jakákoli fyzická akce na evropské půdě by představovala dramatickou eskalaci; vyzývá členské státy, aby odhalovaly a vyšetřovaly ruské pokusy o sabotáž kritické infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba posílit záruky na ochranu volební infrastruktury, která je před volbami a v jejich průběhu vůči fyzickým útokům a kybernetickým útokům obzvláště zranitelná;

33.  připomíná, že i v případě, kdy právní předpisy omezují zdroje politického financování, našly ruské subjekty způsoby, jak je obejít, a nabídly podporu svým spojencům; připomíná zejména doklady o úvěrech od zahraničních bank (například v případě strany Front national ve Francii v roce 2016), o kupních a obchodních smlouvách (například smlouvách, o nichž informovaly Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung dne 17. května 2019 ve spojitosti se stranou FPÖ a informační portál Buzzfeed a týdeník L’Espresso dne 10. července 2019 ve spojitosti se stranou Lega per Salvini Premier v Itálii) a o zprostředkování finančních aktivit (jak uvedl britský tisk v souvislosti s kampaní Leave.eu);

34.  odsuzuje skutečnost, že terčem kampaní zahraničního vměšování jsou často konkrétní menšiny a zranitelné skupiny, a konstatuje, že zaměření na tyto menšiny slouží širšímu cíli, kterým je oslabit přitažlivost demokratických a rovnoprávných společností;

35.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2024)0079). (2) Přijaté texty, P9_TA(2023)0292. (3) Úř. věst. C, C/2023/1226, 21.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1226/oj. (4) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61. (5) Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 18. (6) Úř. věst. C 125, 18.3.2022, s. 2. (7) Evropská komise, Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, „Akt o digitálních službách: – Uplatňování rámce pro řízení rizik na ruské dezinformační kampaně“, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2759/764631.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o pokusech o opětovné zavedení zákona o „zahraničních agentech“ v Gruzii a souvisejících omezeních pro občanskou společnost (2024/2703(RSP))

P9_TA(2024)0381 RC-B9-0244/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele a komisaře pro sousedství a rozšíření ze dne 17. dubna 2024 o přijetí zákona o „transparentnosti zahraničního vlivu“,

–  s ohledem na prohlášení Evropské služby pro vnější činnost ze dne 4. dubna 2024 o návrhu zákona o „transparentnosti zahraničního vlivu“,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 14. a 15. prosince 2023,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. listopadu 2023 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2023“ (COM(2023)0690),

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé(1),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Výboru pro zahraniční věci, předsedkyně delegace pro vztahy s jižním Kavkazem a stálého zpravodaje Evropského parlamentu pro Gruzii ze dne 18. dubna 2024 o opětovném předložení návrhu zákona o „transparentnosti zahraničního vlivu“ v Gruzii,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že uplatňování svobody přesvědčení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování jsou základními právy zakotvenými v gruzínské ústavě;

B.  vzhledem k tomu, že Gruzie se jakožto signatář Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a jako člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zavázala k dodržování zásad demokracie, právního státu a základních svobod a lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie očekává, že Gruzie jakožto kandidátská země na přistoupení k EU bude plně dodržovat dohodu o přidružení a další mezinárodní závazky, které přijala, a zejména že splní podmínky a přijme kroky stanovené v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023; vzhledem k tomu, že se Evropská rada rozhodla udělit Gruzii status kandidátské země pouze za předpokladu, že tyto kroky budou přijaty; vzhledem k tomu, že Gruzie byla v tomto doporučení vyzvána, aby zajistila svobodné působení občanské společnosti (krok 9) a bojovala proti dezinformacím namířeným proti EU a jejím hodnotám (krok 1), a vzhledem k tomu, že tento návrh zákona oba tyto cíle porušuje;

D.  vzhledem k tomu, že dne 17. dubna 2024 schválil gruzínský parlament v prvním čtení tzv. zákon „o transparentnosti zahraničního vlivu“, pro který hlasovalo 83 poslanců a žádný nebyl proti, a to navzdory masovým protestům gruzínských občanů, kritice ze strany gruzínské prezidentky, která návrh zákona označila za „sabotáž evropské cesty Gruzie“, vnitrostátním a mezinárodním odsudkům a opakovaným výzvám evropských partnerů Gruzie, aby byl návrh zákona stažen; vzhledem k tomu, že tento zákon by vyžadoval, aby se organizace, které dostávají více než 20 % finančních prostředků ze zahraničí, do dvou měsíců zaregistrovaly jako „organizace sledující zájmy cizí mocnosti“ a takto se označovaly; vzhledem k tomu, že by tyto organizace podléhaly dodatečné kontrole, požadavkům na podávání zpráv a případným sankcím, včetně správních pokut až do výše 25 000 GEL; vzhledem k tomu, že by zákon vážně omezil možnost svobodného působení sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že legitimní cíl, kterým je zajistit transparentnost nevládních organizací financovaných ze zahraničí, nemůže žádným způsobem ospravedlnit opatření omezující jejich činnost, zejména v oblasti prosazování demokracie, lidských práv a zásad právního státu;

F.  vzhledem k tomu, že tento návrh zákona je předkládán v době, kdy v Gruzii roste počet útoků proti občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům, jakož i proti podpoře demokracie mezinárodními dárci, ve zjevném úsilí o omezení občanského prostoru a umlčení kritických hlasů ve veřejné sféře, mimo jiné zamezením přístupu k zahraničnímu financování; vzhledem k tomu, že tento návrh zákona je pouze posledním z řady předvolebních legislativních a dalších iniciativ gruzínské vlády, jež rovněž zahrnují oznámení ústavních změn v boji proti „propagandě LGBT“ a zrušení politiky, která ukládá genderové kvóty pro ženy v Parlamentu, a že tyto iniciativy ohrožují demokratické reformy a přispívají k šíření dezinformací o EU, jejích hodnotách a politikách; vzhledem k tomu, že Evropský parlament již ve svých předchozích usneseních vyzýval k přijetí opatření, jež by omezila destruktivní úlohu, kterou v gruzínské politice a ekonomice hrají zájmy oligarchů, včetně politicky motivovaného pronásledování novinářů a politických oponentů, jako je bývalý prezident Michail Saakašvili, v jehož případě Parlament vyzval k propuštění z humanitárních důvodů, aby mohl vyhledat lékařskou péči v zahraničí;

1.  rozhodně odsuzuje opětovné předložení kontroverzního návrhu zákona o „transparentnosti zahraničního vlivu“, jehož cílem je zavést omezení oslabující občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky a narušit tak jejich svobodné působení a který se proto setkal s rozsáhlými protesty gruzínské veřejnosti, organizací občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků, významných veřejných činitelů i evropských a mezinárodních partnerů země;

2.  zdůrazňuje, že návrh zákona je neslučitelný s hodnotami a demokratickými zásadami EU, je v rozporu s ambicemi Gruzie, pokud jde o členství v EU, poškozuje mezinárodní pověst Gruzie a ohrožuje euroatlantické zakotvení země;

3.  zdůrazňuje, že jednání o přistoupení k EU by neměla být zahájena, pokud bude tento zákon součástí právního řádu Gruzie;

4.  naléhavě tudíž vyzývá gruzínský parlament, aby zastavil parlamentní jednání směřující k přijetí tohoto zákona, a gruzínskou vládu, aby dostála závazkům, jež přijala v březnu 2023, kdy oznámila, že svůj návrh zákona o zavedení omezení pro občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky bezpodmínečně stáhne a že takový zákon znovu nepředloží; dále vyzývá gruzínskou vládu, aby již nepředkládala žádné další legislativní návrhy, které by odporovaly zásadám demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, a tudíž by byly v rozporu s tzv. kodaňskými kritérii pro členství v EU;

5.  zdůrazňuje, že návrh zákona je v rozporu s přáním velké většiny občanů Gruzie, kteří chtějí žít v demokratické společnosti, pokračovat v demokratických reformách a reformách právního státu, posilovat úzkou spolupráci s euroatlantickými partnery a zavázat se k postupu směrem k členství v EU;

6.  zdůrazňuje, že právo na svobodu projevu a shromažďování a na pokojný protest jsou základními svobodami, které musí být za všech okolností dodržovány, zejména v zemi usilující o vstup do EU;

7.  naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby dodržovala ústavní práva občanů Gruzie, a vyjadřuje proto znepokojení nad zprávami o tom, že pořádkové jednotky policie používají nepřiměřenou sílu k rozhánění demonstrantů protestujících proti kontroverznímu návrhu zákona; vyzývá gruzínské orgány, aby vyšetřily a pohnaly k odpovědnosti osoby odpovědné za nezákonné a nepřiměřené použití síly;

8.  zdůrazňuje, že úloha „strážce veřejných zájmů“, kterou plní občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky, má pro demokratickou společnost zásadní význam a je klíčová pro pokrok reforem souvisejících s přistoupením k EU, a vyzývá proto gruzínské orgány, aby učinily vše, co je v jejich silách, k zajištění příznivého prostředí pro občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky;

9.  odsuzuje skutečnost, že se gruzínská vláda inspiruje obdobnými velmi kontroverzními ruskými právními předpisy, jako je ruský „zákon o zahraničních agentech“, který záměrně označuje a diskriminuje organizace občanské společnosti a aktivisty a je rovněž využíván k potlačování protestů odmítajících ruskou útočnou válku proti Ukrajině a k umlčování všech zbývajících kritických hlasů v zemi;

10.  připomíná, že Evropská rada ve dnech 14. a 15. prosince 2023 udělila Gruzii status kandidátské země s tím, že budou podniknuty příslušné kroky uvedené v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023; zdůrazňuje, že Gruzie byla v tomto doporučení vyzvána, aby zajistila svobodné působení občanské společnosti a bojovala proti dezinformacím namířeným proti EU a jejím hodnotám, a že tento návrh zákona oba cíle porušuje;

11.  připomíná gruzínské vládě závazky, které přijala, a hodnoty a zásady, k nimž se zavázala při podávání žádosti o členství v EU, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, komisaře pro sousedství a rozšíření a předsedkyni Komise, aby tak rovněž učinili;

12.  vyzývá Komisi, aby předložila průběžné hodnocení pokroku Gruzie při provádění devíti kroků uvedených v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023;

13.  vyzývá Komisi, aby neprodleně posoudila dopad plánovaného gruzínského zákona o „zahraničních agentech“ na průběžné plnění kritérií liberalizace vízového režimu ze strany Gruzie, zejména kritéria základních práv, které je klíčovou součástí politiky EU v oblasti liberalizace vízového režimu;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily dopad tohoto návrhu zákona na roli EU jakožto dárce v Gruzii a aby gruzínskou vládu a parlament jasně informovaly o tomto možném dopadu a jeho důsledcích pro financování z EU obecně;

15.  naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby se vrátila na evropskou cestu, dodržovala svůj závazek, že bude respektovat, posilovat a prosazovat demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody, a aby skutečně začala v plné míře provádět kroky nezbytné ke splnění podmínek pro status kandidátské země a členství v EU v duchu angažovanosti a spolupráce s gruzínskou občanskou společností a politickou opozicí;

16.  vyjadřuje politování nad osobní rolí jediného gruzínského oligarchy Bidziny Ivanišviliho, který se vrátil do aktivní politiky dne 30. prosince 2023, kdy se stal „čestným předsedou“ strany Gruzínský sen, v současné politické krizi a v dalším pokusu o podkopání západního směřování země ve prospěch orientace na Rusko; znovu vyzývá Radu a demokratické partnery EU, aby zvážili uvalení osobních sankcí na Ivanišviliho za jeho podíl na zhoršování politického procesu v Gruzii a na činnosti odporující zájmům jejího lidu;

17.  znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu gruzínskému lidu a jeho legitimním evropským ambicím a přání žít v prosperující zemi bez korupce, která plně respektuje základní svobody, chrání lidská práva a zaručuje otevřenou společnost a nezávislé sdělovací prostředky; zdůrazňuje, že rozhodnutí udělit Gruzii status kandidátské země EU bylo motivováno přáním uznat úspěchy a demokratické úsilí gruzínské občanské společnosti i výraznou podporu přistoupení k EU mezi jejími občany;

18.  naléhavě vyzývá většinovou stranu Gruzínský sen, aby stáhla svůj návrh ústavního právního předpisu omezujícího práva LGBTIQ osob, který představuje útok nejen na LGBTIQ komunitu, ale také na svobodu projevu a svobodnou občanskou společnost;

19.  opakuje svou výzvu gruzínským orgánům, aby z humanitárních důvodů propustily bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho a umožnily mu řádné lékařské ošetření v zahraničí; zdůrazňuje, že jeho případ dále poukazuje na význam skutečné reformy soudnictví;

20.  vyzývá k vyslání nestranné a nezávislé dlouhodobé mezinárodní volební pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě / Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, která by sledovala nadcházející parlamentní volby v této zemi, jež se mají konat v říjnu 2024;

21.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentce, vládě a parlamentu Gruzie.

(1) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o bezprecedentním útoku Íránu na Izrael, potřebě zmírnění napětí a reakci EU (2024/2704(RSP))

P9_TA(2024)0382 RC-B9-0235/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 13. dubna 2024 o útocích Íránské islámské republiky na Izrael,

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 ze dne 14. dubna 2024 o íránském útoku na Izrael,

–  s ohledem na prohlášení, které dne 14. dubna 2024 jménem EU vydal vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 3. dubna 2024 o útoku v Damašku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1532 ze dne 20. července 2023 o omezujících opatřeních vzhledem k vojenské podpoře útočné války Ruska proti Ukrajině ze strany Íránu(1),

–  s ohledem na seznam teroristů vedený EU a společný postoj Rady 2001/931/SZBP stanovující kritéria, podle nichž jsou osoby, skupiny a subjekty zařazovány na seznam(2),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. dubna 2024,

–  s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN,

–  s ohledem na mezinárodní humanitární právo, zejména na Haagské úmluvy z let 1899 a 1907 a Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961,

–  s ohledem na prohlášení EU pro radu guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ze dne 12. září 2023 o ověřování a monitorování v Íránu s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2231 (2015),

–  s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z roku 1970,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 13. dubna 2024 Írán poprvé zaútočil na izraelské území, přičemž na Izrael vyslal více než 300 dronů a raketových střel; vzhledem k tomu, že většinu z nich Izrael, USA, Spojené království a Francie zneškodnily, přičemž rovněž prováděly z jordánského území vzdušný průzkum a obranu; vzhledem k tomu, že i přesto dopadlo na izraelskou půdu pět raket, které zasáhly základnu izraelských vzdušných sil Nevatim a vážně zranily sedmiletou dívku z izraelské komunity arabských Beduínů; vzhledem k tomu, že všech 170 dronů a 30 střel s plochou dráhou letu bylo zneškodněno ještě před vstupem na izraelské území, zatímco 105 ze 110 balistických raket bylo zneškodněno izraelskými systémy protiraketové obrany; vzhledem k tomu, že před útokem a během něj vypálil rakety směrem ke Golanským výšinám i Hizballáh a Hútiové útočili na izraelské území;

B.  vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2024 byl íránský konzulát v syrském Damašku bombardován při leteckém útoku, který je všeobecně připisován Izraeli a při němž zahynulo sedm příslušníků Islámských revolučních gard (IRGC), včetně dvou významných íránských generálů, a 13 dalších bylo zraněno; vzhledem k tomu, že íránský konzulát v Damašku byl údajně využit k přípravě 150 útoků na americké a izraelské cíle v regionu; vzhledem k tomu, že Írán po bombovém útoku vyzval k „trestu a pomstě“; vzhledem k tomu, že Vídeňské úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích poskytují ochranu diplomatickým prostorám; vzhledem k tomu, že všichni členové Rady bezpečnosti OSN vyjádřili znepokojení a vyzvali ke zmírnění napětí; vzhledem k tomu, že představitelé USA potvrdili, že v noci 19. dubna 2024 provedl Izrael některé odvetné vojenské operace formou dronových útoků v centrální provincii Isfahán;

C.  vzhledem k tomu, že EU, Spojené království, USA a další země útoky jednomyslně odsoudily a vyzvaly obě strany ke zmírnění napětí;

D.  vzhledem k tomu, že odsouzeníhodné útoky Hamásu v Izraeli ze dne 7. října 2023, během nichž jeho ozbrojenci brutálně zabíjeli převážně civilisty, unesli 253 osob jako rukojmí a odvezli je do pásma Gazy, přičemž 112 z nich bylo od té doby propuštěno, měly hluboký a škodlivý dopad na stabilitu celého Blízkého východu; vzhledem k tomu, že následná válka Izraele proti teroristům z Hamásu v pásmu Gazy představovala nepřiměřenou vojenskou reakci, při níž zahynuly desítky tisíc civilistů, včetně mnoha humanitárních pracovníků a novinářů, a způsobila katastrofální humanitární situaci, včetně bezprecedentní úrovně hladomoru, neboť tamní obyvatelstvo nemá bezpečný a neomezený přístup k humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že události, ke kterým došlo od 7. října 2023, mají hluboký a škodlivý dopad na stabilitu celého Blízkého východu;

E.  vzhledem k tomu, že Írán na okupovaných palestinských územích finančně a logisticky podporuje teroristickou organizaci Hamás;

F.  vzhledem k tomu, že od 7. října 2023 zasáhly jižní Libanon a severní Izrael stovky raket a leteckých úderů, které podnikl jak Hizballáh a jeho spojenci, tak Izrael a které vyhnaly z domovů 60 000 Izraelců a 30 000 Libanonců; vzhledem k tomu, že izraelské letecké útoky v Libanonu byly namířeny proti příslušníkům Hizballáhu a Hamásu;

G.  vzhledem k tomu, že Írán přivedl do Sýrie milice z Libanonu, Iráku, Íránu a Afghánistánu, aby potlačily odpor a ovládly území syrského režimu; vzhledem k tomu, že od 7. října 2023 Íránem podporované milice v Sýrii zintenzivnily vypouštění dronů a raket na Izrael;

H.  vzhledem k tomu, že spojenec Íránu v Sýrii, Asadův režim, v letech 2011–2015 obléhal, ostřeloval a vyhladověl tábor Jarmúk, největší palestinský uprchlický tábor v Sýrii, zabil stovky civilistů a vyhnal z něj více než 200 000 palestinských uprchlíků;

I.  vzhledem k tomu, že neblahý politický a vojenský vliv mají milice podporované Íránem v Iráku, kde působí mimo kontrolu orgánů národní obrany; vzhledem k tomu, že konkrétně se tyto milice zaměřují na vojenské základny USA, jakož i na iráckou oblast Kurdistánu; vzhledem k tomu, že k odpovědnosti za údery na základnu izraelského námořnictva v Ejlatu ze dne 1. dubna 2024 se přihlásila proíránská milice v Iráku;

J.  vzhledem k tomu, že v Jemenu Írán poskytuje významnou podporu hnutí Hútiů a je s ním úzce propojen; vzhledem k tomu, že útoky Hútiů se od října 2023 zaměřují na mezinárodní obchodní lodní dopravu v průlivu Báb-al-Mandab, čímž silně narušují námořní dopravu v Rudém moři, a ohrožují tak celosvětovou hospodářskou stabilitu; vzhledem k tomu, že od 19. listopadu 2023 drží jako rukojmí japonskou loď Galaxy Leader a její posádku, včetně tří občanů EU; vzhledem k tomu, že USA a jejich evropští spojenci odrazili útoky hútijských bezpilotních letounů; vzhledem k tomu, že v únoru 2024 byla vytvořena operace námořních sil EU ASPIDES, jejímž úkolem je chránit mezinárodní námořní plavbu; vzhledem k tomu, že mírový proces v Jemenu pod záštitou OSN je od října 2023 zastaven; vzhledem k tomu, že předchozí íránské útoky v Hormuzském průlivu, jako bylo zadržení kontejnerové lodi MSC Aries plující pod portugalskou vlajkou, s estonskou posádkou na palubě, představují nebezpečí pro mezinárodní námořní bezpečnost;

K.  vzhledem k tomu, že íránský jaderný program soustavně porušuje podmínky společného komplexního akčního plánu (JCPOA), neboť překračuje limit pro zásoby uranu, zvýšil obohacování uranu na 60 %, obnovil provoz jaderných zařízení, který JCPOA omezoval, a účinně brání dohledu MAAE; vzhledem k tomu, že dne 13. září 2023 vyjádřily Francie, Německo, Spojené království a USA radě guvernérů MAAE vážné znepokojení nad tímto vývojem; vzhledem k tomu, že Írán Izrael po spekulaci, že se Izrael zaměří na íránská jaderná zařízení, varoval, že by mohl přezkoumat svou jadernou doktrínu;

L.  vzhledem k tomu, že Írán poskytl významnou vojenskou podporu, mimo jiné tím, že v Rusku postavil továrnu na výrobu dronů a dodal několik tisíc dronů (bezpilotních letounů), (dělostřeleckého) střeliva a balistických raket typu země-země, aby podpořil Rusko v jeho útočné válce proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že tyto zbraně byly použity bez rozlišení proti ukrajinskému obyvatelstvu a civilní infrastruktuře; vzhledem k tomu, že dne 20. července 2023 zavedla Evropská rada nový rámec omezujících opatření zaměřených na íránskou vojenskou pomoc Rusku;

M.  vzhledem k tomu, že se Írán dopouští brutálních domácích a nadnárodních represí, kterým jsou vystaveni obránci lidských práv, pokojní demonstranti, novináři, umělci, komunita LGBTIQ, odboráři a vrcholoví sportovci, a to i na území EU, zejména pak odpůrci íránského režimu, jako např. bývalý místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras, který byl postřelen, pravděpodobně Islámskými revolučními gardami; vzhledem k tomu, že tisíce politických vězňů jsou v současné době zadržovány v otřesných podmínkách, z nichž mnozí byli odsouzeni k trestu smrti; vzhledem k tomu, že Írán patří k zemím s největším počtem rozsudků smrti na světě s tím, že podle organizace Amnesty International bylo v Íránu v roce 2023 popraveno nejméně 853 osob; vzhledem k tomu, že etnické, náboženské a sexuální menšiny v Íránu i nadále čelí násilným represím;

N.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajové OSN uvedli, že v Íránu dochází ke genderovému apartheidu; vzhledem k tomu, že od zabití Žíná Mahsá Amíníové v září 2022 se v Íránu konají bezprecedentní protesty za práva žen; vzhledem k tomu, že Žíná Mahsá Amíníová a íránské hnutí Žena, život, svoboda získaly Sacharovovu cenu za rok 2023; vzhledem k tomu, že íránský režim reagoval zpřísněním právního prostředí s tím, že zavedl další restrikce týkající se ženského oblečení, a posílil genderovou segregaci;

O.  vzhledem k tomu, že USA označily v dubnu 2019 Islámské revoluční gardy za zahraniční teroristickou organizaci; vzhledem k tomu, že Evropský parlament od začátku roku 2023 požaduje, aby byly Islámské revoluční gardy zařazeny na seznam teroristů vedený EU; vzhledem k tomu, že Islámské revoluční gardy byly v posledních 30 letech zapojeny do plánování a/nebo uskutečnění desítek operací, atentátů a teroristických útoků na území EU, mimo jiné do „spiknutí v restauraci Mykonos“ v Berlíně v roce 1992, bombového útoku na autobus a zabití pěti izraelských občanů a jednoho bulharského občana v Bulharsku v roce 2012, vraždy íránských disidentů v Nizozemsku v letech 2015 a 2017, plánovaného bombového útoku na íránské disidenty v Paříži v roce 2018, plánovaného atentátu na tři íránské disidenty v Dánsku v roce 2018 a pokusu o žhářský útok na synagogu v německé Bochumi v roce 2022; vzhledem k tomu, že někteří ministři zahraničních věcí zemí EU požádali dne 16. dubna 2024 na neformálním zasedání Rady pro zahraniční věci o to, aby byly vůči Islámským revolučním gardám zavedeny sankce;

P.  vzhledem k tomu, že v rámci íránské diplomacie využívání rukojmích, jejímž cílem je vynutit si politická vítězství, byly svévolně zadrženy přibližně dvě desítky nevinných občanů EU; vzhledem k tomu, že Írán unáší disidenty i mimo své území, aby je poté mohl v Íránu zadržovat nebo popravit;

Q.  vzhledem k tomu, že v reakci na sankce, které vůči Íránu uvalila EU, přijal Írán odvetná opatření vůči poslancům Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že v reakci na to Evropský parlament v listopadu 2022 rozhodl, že jeho delegace a výbory již nebudou s íránskými orgány spolupracovat;

R.  vzhledem k tomu, že dne 17. dubna 2024 se Rada rozhodla rozšířit svůj režim sankcí vůči Íránu tak, aby se vztahovaly i na výrobu raket a dronů v Íránu; vzhledem k tomu, že vláda USA uvalila na íránské programy balistických raket a dronů nové sankce;

S.  vzhledem k tomu, že přestože část íránského obyvatelstva útoky íránského režimu podporuje, což je vyzdvihováno ve státních sdělovacích prostředcích, mnozí Íránci v zemi i mimo ni je silně kritizují; vzhledem k tomu, že po útoku byla údajně přijata opatření k umlčení nesouhlasných hlasů; vzhledem k tomu, že íránský režim legitimně nezastupuje íránský lid;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje bezprecedentní útok na Izrael, který Írán za použití dronů a raketových střel uskutečnil v noci z 13. na 14. dubna 2024, jakož i závažnou eskalaci konfliktu a hrozbu pro regionální bezpečnost, kterou tento útok představuje; znovu opakuje, že plně podporuje bezpečnost Státu Izrael a jeho občanů; vyjadřuje soustrast rodině sedmileté dívky z arabské beduínské komunity v Izraeli, která byla vážně zraněna střepinou z rakety; odsuzuje útoky, které ve stejný čas spáchali íránští zmocněnci, konkrétně Hizballáh v Golanských výšinách a hútijské hnutí u jemenského pobřeží;

2.  vyjadřuje politování nad útokem na íránský konzulát v Damašku, k němuž došlo dne 1. dubna 2024 a který si vyžádal několik obětí na životech; připomíná význam zásady nedotknutelnosti diplomatických a konzulárních prostor, kterou je podle mezinárodního práva vždy třeba dodržovat;

3.  vyzývá všechny strany, aby se vyhnuly jakékoli další eskalaci, a vyzývá k maximální zdrženlivosti a zmírnění napětí;

4.  vítá rozhodnutí EU rozšířit stávající režim sankcí zavedený v červenci 2023, mimo jiné uvalením sankcí na íránské dodávky a výrobu bezpilotních letounů a raket pro Rusko a širší region Blízkého východu; požaduje, aby byly tyto sankce urychleně zavedeny; vyzývá k uvalení sankcí vůči dalším osobám a subjektům, k nimž patří Baithe Rahbarí (úřad íránského duchovního vůdce), generální štáb íránských ozbrojených sil, ústřední velitelství Chátam al-Anbíja a jeho velitel Gholám Alí Rašíd, námořnictvo Islámských revolučních gard, íránský ministr obrany brigádní generál Mohammad Rezá Aštijání a ředitel íránské organizace leteckého průmyslu Sejid Núšín; konstatuje, že stávající sankce EU se vztahují pouze na šest osob a pět subjektů odpovědných za íránský jaderný program; zdůrazňuje, že tyto sankce bude třeba od července 2024 prodloužit; vyzývá Radu, aby připravila další sankce v bankovním, ropném a leteckém sektoru, které budou uloženy v případě, že íránský režim situaci dále nepřijatelně vyostří, a aby o těchto přípravných opatřeních předem informovala íránské orgány; naléhavě vyzývá Radu, aby vyhodnotila nejnovější sankce USA vůči Íránu a zvážila přínosy synchronizace sankčních režimů EU a USA, bude-li to jen trochu relevantní a možné; zdůrazňuje, že výše uvedené sankce by měly být v co největší míře koordinovány s USA, Spojeným královstvím, skupinou G7 a dalšími spojenci;

5.  připomíná svou dlouhodobou výzvu Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zařadili Islámské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací, a zdůrazňuje, že toto rozhodnutí mělo být již dávno přijato; zdůrazňuje skutečnost, že v posledních několika letech spáchaly Islámské revoluční gardy na evropské půdě desítky vražd nebo pokusů o ně;

6.  poukazuje na silné vazby mezi Íránem / Islámskými revolučními gardami, jeho zástupnými silami, jako jsou Hútiové, irácké a syrské milice a organizace uvedené na seznamu teroristických organizací vedeném EU, konkrétně Hamás a vojenské křídlo Hizballáhu; vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zařadili Hizballáh jako celek na seznam teroristických organizací EU; odsuzuje íránský vývoz dronů a munice na podporu ruské útočné války proti Ukrajině;

7.  je velmi znepokojen stupňujícím se napětím v regionu a destabilizační úlohou íránského režimu a jeho sítě nestátních aktérů na Blízkém východě; je znepokojen vážným rizikem eskalace konfliktu a jeho rozšíření do dalších částí regionu; odsuzuje veškeré činy státních i nestátních aktérů, které stupňující se napětí podněcují nebo jej neustále přiživují; naléhavě vyzývá všechny strany, aby zmírnily napětí a aby se v souladu se svými mezinárodními závazky, zejména závazky plynoucími z čl. 2 odst. 4 Charty OSN, zdržely hrozby silou a použití síly a projevily maximální zdrženlivost; naléhavě vyzývá všechny aktéry, aby vždy plně dodržovali a prosazovali mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo;

8.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery, a to i se zeměmi Perského zálivu, pokračovali ve svém diplomatickém úsilí, přičemž by mohli stavět na nedávných iniciativách, jako je zejména fórum na vysoké úrovni mezi EU a Radou pro spolupráci v Zálivu, jehož první setkání na ministerské úrovni se konalo dne 22. dubna 2024, a aby podpořili bezodkladné zmírnění napětí a smysluplný dialog;

9.  upozorňuje na hluboký dopad války v Pásmu Gazy na stabilitu tohoto regionu; odsuzuje terorismus a válečné zločiny, které Hamás a další palestinské teroristické skupiny spáchaly vůči Izraeli a izraelskému a palestinskému lidu; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech izraelských rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy a k okamžitému umožnění přístupu Mezinárodního výboru Červeného kříže ke všem izraelským rukojmím zadržovaným v pásmu Gazy, aby jim mohl poskytnout lékařskou péči; zdůrazňuje, že Izrael má při uplatňování svého práva na sebeobranu, které je zakotveno v Chartě OSN, povinnost dodržovat mezinárodní právo; odsuzuje nepřiměřenou izraelskou vojenskou reakci, která si vyžádala bezprecedentní počet obětí z řad civilního obyvatelstva; naléhavě vyzývá Izrael, aby hladovějícímu obyvatelstvu Pásma Gazy poskytl plný, neomezený a bezpečný přístup k humanitární pomoci a aby se podřídil příkazům Mezinárodního soudního dvora; zdůrazňuje, že výrazné zlepšení stability regionu a jeho vyhlídek by přineslo nalezení dlouhodobého politického řešení izraelsko-palestinského konfliktu; znovu vyjadřuje neochvějnou podporu vyjednanému řešení, jež je založeno na existenci dvou států na základě hranic z roku 1967, se dvěma svrchovanými, demokratickými státy, které vedle sebe budou žít v míru a zaručeném bezpečí, přičemž hlavním městem obou států bude Jeruzalém, a v plném souladu s mezinárodním právem;

10.  konstatuje, že Írán, Rusko a Čína stále častěji sdílejí kritické informace a spolupracují prostřednictvím krycích společností, snaží se propojit své bankovní systémy a přepravují ropu po moři s vypnutými lokalizačními zařízeními, což snižuje účinnost sankcí EU; vyzývá k lepšímu prosazování sankcí EU, k urychlené modernizaci automatických identifikačních systémů, která by měla zabránit obcházení těchto sankcí a embarga, a ke zvýšení kontrol podezřelých íránských lodí a dohledu nad nimi;

11.  odsuzuje skutečnost, že Írán soustavně porušuje své právní závazky v oblasti dozoru vyplývající z JCPOA a pokračuje ve svém jaderném programu, aniž by k tomu měl jakékoli věrohodné civilní důvody; zdůrazňuje, že řada důvěryhodných zdrojů uvádí, že současný „breakout time“ Íránu, tedy doba, kterou Írán potřebuje k výrobě dostatečného množství štěpného plutonia pro výrobu zbraní, je otázkou několika týdnů; naléhavě vyzývá íránské orgány, aby neprodleně začaly dodržovat své závazky a řešit všechny související nevyřešené otázky; naléhavě vyzývá skupinu E3 (Francie, Německo, Spojené království) a jejich partnery, aby zvážili uložení lhůty Íránu pro splnění jeho závazků vyplývajících z JCPOA a aby v případě jejího nedodržení společně uplatnili mechanismus zpětných sankcí podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231;

12.  vzhledem k tomu, že USA jsou nesmírně znepokojeny vojenskou spoluprací mezi Íránem a Severní Koreou, zejména v oblasti jaderných a balistických raket; vzhledem k tomu, že existují také oprávněné obavy ohledně vojenské spolupráce Íránu s Ruskem a Pákistánem a jeho posílené spolupráce s Čínou v oblasti vojenských technologií; vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN informovala o výměně technologií a zbraní pro rakety dlouhého doletu mezi Severní Koreou a Íránem, které byly rovněž dodány prostředníkům Íránu na Blízkém východě; vzhledem k tomu, že Severní Korea dodává Íránu důležité raketové komponenty, a umožňuje tak vývoj balistických raket, které jsou schopny zasáhnout mnohem vzdálenější cíle, a v podstatě tak pomáhá Íránu stát se raketovou velmocí;

13.  připomíná, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1701 musí dojít k odzbrojení Hizballáhu; odsuzuje jeho aktivní úlohu při potlačování opozičních hlasů v Libanonu a Sýrii, včetně zavraždění několika oznamovatelů, kteří informovali o výbuchu v bejrútském přístavu, k němuž došlo v srpnu 2020; odsuzuje útoky Hizballáhu na Izrael a izraelské letecké útoky v Libanonu; naléhavě vyzývá obě strany, aby projevily zdrženlivost a ukončily nepřátelské akce, aby se již dále nestupňovalo napětí; vyzývá Radu, aby označila Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci;

14.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se společnými silami ještě více zasazovaly o zajištění bezpečného a okamžitého propuštění všech rukojmích zajatých na lodi Galaxy Leader, včetně dvou bulharských, jednoho rumunského a tří ukrajinských občanů, které Hútiové zadržují od 19. listopadu 2023; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise / vysokého představitele a členské státy, aby za tímto účelem zintenzivnili diplomatické úsilí a spolupracovali se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zajistit bez dalších průtahů bezpečný návrat zajatých Evropanů; důrazně odsuzuje nezákonné odposlechy, vstup na palubu a zadržení lodi MCS Aries plující pod portugalskou vlajkou a její posádky subjekty působícími pod přímou či nepřímou kontrolou íránské vlády; naléhavě žádá jejich okamžité propuštění; vítá rozhodnutí Rady EU zahájit v úzké spolupráci s regionálními aktéry operaci námořních sil EU ASPIDES s cílem zajistit svobodu plavby u pobřeží Jemenu;

15.  odsuzuje íránskou diplomacii využívající rukojmí; požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění Johana Floderuse, švédského občana a úředníka EU, který byl svévolně zadržen v Teheránu a který je i nadále vězněn v Íránu za nelidských podmínek; naléhavě vyzývá EU, aby zahájila strategii pro boj s ní, v jejímž rámci by byla vytvořena zvláštní pracovní skupina, která by rodinám zadržovaných osob poskytovala lepší podporu a účinně předcházela dalšímu využívání rukojmích; vyzývá k tomu, aby byli občané EU odrazováni od všech cest do Íránu, které nejsou nezbytně nutné; vyzývá Írán, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil všechny státní příslušníky EU, včetně úředníka Evropské služby pro vnější činnost Johana Floderuse, a také všechny ostatní politické vězně;

16.  odsuzuje sankce uvalené íránskými orgány na poslance EP; znovu potvrzuje, že dokud budou tyto sankce vůči poslancům EP trvat, musí být meziparlamentní dialog pozastaven;

17.  vyzývá Komisi, aby vypracovala obecnou strategii pro řešení nadnárodních represí ze strany íránského režimu v EU, a domnívá se, že tato strategie by měla podporovat technické nástroje, které by těmto represím zabránily; vyzývá k zavedení sankcí proti rodinným příslušníkům prominentních členů IRGC, kteří studují nebo pracují v EU, a k přijetí opatření, která by zabránila jakémukoli obtěžování nebo zastrašování íránské diaspory v EU, a to i na univerzitách; vyzývá evropské zpravodajské služby, týmy CSIRT, Zpravodajské a informační centrum EU, Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost a pracovní skupinu East StratCom, aby aktivně spolupracovaly při boji proti dezinformačním, kybernetickým a zastrašovacím operacím Íránu / IRGC / íránských zpravodajských služeb na internetu namířeným proti íránské diaspoře a zabraňovaly jim; vyzývá členské státy EU, aby aktivně bojovaly proti pokusům Íránu šířit svou revoluční ideologii na půdě EU;

18.  vyzývá EU a členské státy, aby íránské občanské společnosti a opozici poskytovaly podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezplatné a dostupné virtuální neveřejné sítě (VPN) nebo jiné nástroje pro obcházení kontroly internetu;

19.  odsuzuje rozsáhlé celostátní zásahy íránských orgánů proti ženám, které porušují nepřiměřeně přísný zákon nařizující nosit hidžáb; s vážným znepokojením bere na vědomí nárůst rozsudků trestu smrti v Íránu a znovu vyzývá k jeho zrušení;

20.  vyjadřuje plnou podporu občanské společnosti a demokratickým silám v Íránu a solidaritu s nimi; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily podporu obráncům lidských práv, kteří musí opustit Írán, a to i zajištěním rychlého přístupu k vízům a azylu, a aby poskytly technickou podporu těm, kteří pomáhají íránské občanské společnosti, a zároveň zajistily, aby Írán za tyto činnosti přijal vlastní odpovědnost;

21.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, vládě a parlamentu Íránu a vládě a parlamentu Izraele.

(1) Úř. věst. L 186, 25.7.2023, s. 20. (2) Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.