Evropská unie a lesy

Vzhledem k tomu, že Smlouvy se o lesích výslovně nezmiňují, nemá Evropská unie pro oblast lesnictví žádnou společnou politiku. Ta tedy spadá především do pravomoci jednotlivých států. EU však vypracovala Lesní strategii EU a podporuje mnoho opatření, která mají na lesy v Unii a ve třetích zemích značný dopad;

Co se skrývá pod pojmem les? Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku není ve všech členských státech stejná. Pro účely sběru údajů pro mezinárodní lesnické statistiky nicméně Eurostat používá klasifikaci, kterou stanovila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), a uplatňuje tuto definici: lesem se rozumí plocha s korunovým zápojem stromů (nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění) vyšším než 10 % a o rozloze větší než 0,5 hektaru. Stromy by měly být schopny dosáhnout v dospělosti na daném stanovišti minimální výšky 5 metrů.

Evropská lesní krajina: mozaika, která je do značné míry utvářena člověkem

Takto definovány se lesy EU rozprostírají na ploše 160 milionů hektaru (4 % celkové rozlohy světových lesů). Celkem pokrývají 39 % povrchu Unie, přičemž dvě třetiny celkové rozlohy lesů v EU se nacházejí na území šesti nejvíce zalesněných členských států (Švédsko, Finsko, Španělsko, Francie, Německo a Polsko) Rozsah lesních ploch se výrazně liší i mezi jednotlivými státy: zatímco Finsko, Švédsko a Slovinsko pokrývá les z 60 %, v Nizozemsku dosahuje podíl lesních ploch pouhých 9,9 %. V absolutním vyjádření má nejvíce zalesněných ploch Švédsko, po němž následují Finsko a Španělsko. Navíc na rozdíl od mnoha oblastí světa, v nichž odlesňování představuje velmi vážný problém, v Unii lesů přibývá; podle lesnické statistiky úřadu Eurostat se rozloha lesů zvětšila v období mezi lety 2000 a 2022 přibližně o 8 milionů hektarů, a to zejména díky přirozené expanzi i snahám o zalesňování. Ve svém brífinku o stavu evropských lesů z roku 2023 Evropská agentura pro životní prostředí uvedla, že nedávné postupy obhospodařování vedly k tomu, že přibližně 42 % lesů vykazovalo zlepšení, pokud jde o objem mrtvého dřeva, zalesněnou plochu, objem biomasy a produktivitu. Z globálního posouzení lesů provedeného organizací FAO v roce 2020 vyplynulo, že většina lesů v Evropě má plány obhospodařování.

Množství různých druhů lesů (boreální lesy, alpské jehličnaté lesy atd.) v EU odráží její geoklimatickou rozmanitost. Na rozmístění lesních ploch mají vliv především klimatické a půdní podmínky, nadmořská výška a topografie. Podle různých zdrojů se odhaduje, že pouze přibližně 2–4 % zalesněných ploch jsou považována za „původní lesy“ nebo „pralesy“, což znamená, že nebyly změněny lidským zásahem. Další malý podíl lesů v EU tvoří plantáže, zatímco velká většina (více než 90 %) spadá do kategorie „polopřírodních“ lesů, tj. nejsou nerušené lidským zásahem ani výsadbou, ale mají určité vlastnosti přírodních ekosystémů. Většina evropských lesů je ostatně vlastněna soukromými majiteli (přibližně 60 % plochy, zatímco 40 % tvoří lesy ve vlastnictví státu).

Základní údaje o lesích EU (EU-27, 2020)

Zdroj: Eurostat a Generální ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova

Politiky a iniciativy EU v oblasti lesnictví: problém soudržnosti

Vzhledem k tomu, že Smlouvy se o lesích výslovně nezmiňují, nemá EU pro oblast lesnictví žádnou společnou politiku. Ta tedy spadá i nadále především do pravomoci jednotlivých států. Mnohá z opatření EU však mají na lesy určitý dopad, a to v Unii i ve třetích zemích. Pro zajištění spolupráce v odvětví lesnictví mezi členskými státy a Komisí a opatření na podporu lesnictví zahájených na úrovni EU byl rozhodnutím Rady 89/367/EHS ze dne 29. května 1989 zřízen Stálý lesnický výbor. Spolunormotvůrci nyní posuzují změny rozhodnutí Rady z roku 1989 navržené Komisí a návrh Komise na vytvoření rámce pro monitorování odolnosti evropských lesů.

A. Nové strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a lesnictví do roku 2030

V roce 2021 přijala Komise novou Lesní strategii EU do roku 2030, která je jednou ze stěžejních iniciativ Zelené dohody pro Evropu a navazuje na Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

Cílem strategie v oblasti lesnictví do roku 2030 je přizpůsobit evropské lesy novým podmínkám, extrémním povětrnostním jevům a značné nejistotě způsobené změnou klimatu. To je předpokladem pro to, aby lesy nadále plnily svou environmentální a sociálně-ekonomickou funkci. Lesní strategie přispěje k dosažení cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti, ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Uznává ústřední a multifunkční úlohu lesů, stejně jako příspěvek všech subjektů v tomto odvětví a celého hodnotového řetězce v oblasti lesnictví k dosažení udržitelného a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 a zachování živých a prosperujících venkovských komunit.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 stanoví rozšíření chráněných oblastí (30 % všech pevninských a mořských oblastí v EU, 10 % přísně chráněných oblastí), což by mělo rozšířit ochranu evropských lesů a zahrnout výsadbu 3 miliard stromů. V rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 stanoví nařízení (EU) 2024/1991 o obnově přírody závazné cíle pro obnovu poškozených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík, předcházet dopadům přírodních katastrof a snižovat je.

V zájmu rozvoje postupů šetrných k biologické rozmanitosti, o něž usiluje Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, byl zřízen Program EU pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE 2021–2027, nařízení (EU) 2021/783), který podporuje projekty v rámci postupů „přírodě bližší obhospodařování lesů“, tj. postupů, které se snaží dosáhnout cílů hospodaření s minimálním nezbytným lidským zásahem a kombinují cíle ochrany s cíli produktivity.

Kromě opatření vyplývajících ze strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti a lesnictví je třeba zmínit, že 23 % evropských lesů je součástí sítě ochrany přírody Natura 2000, což představuje přibližně 50 % rozlohy lokalit sítě Natura 2000 zřízených v rámci politiky EU v oblasti životního prostředí.

B. Společná zemědělská politika (SZP): hlavní zdroj finančních prostředků EU v oblasti lesnictví

Přibližně 90 % finančních prostředků EU na podporu lesů pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (3.2.2).

V průběhu programového období 2007–2013 bylo z rozpočtu EZFRV na spolufinancování opatření v oblasti lesnictví vyčleněno přibližně 5,4 miliardy EUR. V programovém období SZP 2014–2020 bylo naplánováno 8,2 miliardy EUR veřejných výdajů (27 % na opětovné zalesňování, 18 % na zvýšení odolnosti lesů a 18 % na předcházení škodám). Jediné zvláštní opatření zahrnovalo všechny druhy podpory pro investice do lesů (investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšení životaschopnosti lesů). Dalším opatřením bylo odměnit lesnické, environmentální a klimatické služby a ochranu lesů a byla naplánována další opatření, která se netýkala specificky lesů (např. platby v rámci sítě Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě). Hodnocení lesnických opatření z roku 2019 poukazuje na to, že tato opatření vytvářejí v rozpočtu na lesnictví významnou přidanou hodnotu EU, která by jinak neexistovala.

Pro současné programové období SZP (2023–2027) jsou intervence v oblasti lesnictví zahrnuty do strategických plánů vypracovaných členskými státy v rámci nařízení (EU) 2021/2115 (nařízení o strategických plánech SZP) (3.2.4). Ve shrnutí strategických plánů SZP z roku 2023, které vypracovala Komise, se uvádí, že vnitrostátní plány uznávají úlohu multifunkčního a udržitelného obhospodařování lesů, ale podpora lesnictví není jejich jádrem. Vyčleněná finanční podpora činí pouze 4,2 miliardy EUR, protože členské státy mají tendenci řešit odvětví lesnictví jinými prostředky (např. státní podporou a vnitrostátními lesnickými fondy) a některé plány nejsou v oblasti podpory výslovně uvedeny.

C. Další činnosti EU pomáhající lesům

Směrnicí Rady 1999/105/ES je na evropské úrovni upraveno uvádění reprodukční materiál lesních dřevin (RMLD) na trh. RMLD se rozumí semena, rostliny a části rostlin různých druhů stromů, jež se používají v nových lesích nebo pro jiné druhy stromové výsadby. V pracovním programu Komise na rok 2022 byla oznámena nová pravidla pro výsadbu RMLD s cílem uvést je do souladu s politickými cíli Zelené dohody pro Evropu a nových strategií EU v oblasti lesnictví. Dne 5. července 2023 předložila Komise legislativní návrh týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh. Návrh Komise v současné době posuzují spolunormotvůrci. Pracovní program Komise na rok 2025 staví tuto iniciativu mezi její první priority – „Nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy“.

Právní předpis EU o zdraví rostlin (přijatý v roce 2016 a naposledy revidovaný v roce 2024 prostřednictvím nařízení (EU) 2024/3115) stanoví účinná opatření na ochranu území Unie a jejích rostlin. Jeho cílem je rovněž zajistit bezpečný obchod a zmírnit dopady změny klimatu na zdraví plodin a lesů. EU kromě toho vynakládá finanční prostředky na výzkum v oblasti lesnictví, zejména v rámci programu Horizont Evropa.

Energetická politika si vytkla právně závazný cíl pokrýt do roku 2030 celkovou spotřebu energie z 32 % energií z obnovitelných zdrojů, což zvýší potřebnost lesní biomasy (směrnice o obnovitelných zdrojích energie (EU) 2018/2001). Dne 30. března 2023 bylo dosaženo předběžné dohody mezi Parlamentem a Radou o závazném cíli zvýšit tento podíl na 42,5 % do roku 2030, ovšem směřujícím k dosažení podílu 45 %. Projekty v oblasti lesnictví mohou být také spolufinancovány v rámci politiky soudržnosti EU, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj (zejména prevence požárů, výroba energie z obnovitelných zdrojů a příprava na změnu klimatu). Fond solidarity (nařízení (ES) Rady č. 2012/2002) má zas pomáhat členským státům řešit následky závažných přírodních katastrof, jako jsou bouře a lesní požáry. Pokud jde o mechanismus civilní ochrany EU (rozhodnutí č. 1313/2013/EU), je možné jej využít, dojde-li ke krizím, které přesahují možnosti členských států, zejména v případě některých lesních požárů a bouří.

K monitorování lesních požárů je určen Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS). Unie podporuje rovněž zadávání ekologických veřejných zakázek (COM(2008)0400), které může zvýšit poptávku po dřevu vyrobeném udržitelným způsobem. Dále je třeba zmínit ekoznačku EU, kterou jsou označovány podlahové krytiny, nábytek a papír. Akční plán FLEGT kromě toho počítá se zavedením „dobrovolných dohod o partnerství“ se zeměmi produkujícími dřevo a nařízení (EU) č. 995/2010, které nabylo platnosti v březnu 2013, zakazuje uvádět na trh dřevo vytěžené nezákonným způsobem.

D. Mezinárodní iniciativy

Unie se rovněž zapojuje do mnoha mezinárodních činností, které se týkají lesů (příkladem je zejména Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu).

Na celoevropské úrovni představuje hlavní politickou iniciativu v oblasti lesnictví program Forest Europe, ministerská konference o ochraně lesů v Evropě. Vypracovává společné strategie pro 45 signatářů (44 evropských zemí a EU), jak chránit lesy a udržitelně s nimi hospodařit.

V rámci své politiky v oblasti klimatu učinila EU, kromě své účasti na celosvětových jednáních o snížení emisí skleníkových plynů, první kroky k začlenění zemědělství a lesnictví do této politiky (viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030). Nařízení LULUCF bylo v dubnu 2023 pozměněno nařízením (EU) 2023/839) – byl do něj vložen nový cíl pro rok 2030 odpovídající Zelené dohodě pro Evropu. Zejména jde o zvýšení propadů uhlíku v EU o 15 %, což odpovídá 310 milionům tun ekvivalentu CO₂. V květnu 2023 vydala Komise pokyny, které mají členským států pomoci při sladění odvětví zemědělství, lesnictví a jiného využívání půdy s aktualizovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a zajistit soulad s revidovanými předpisy.

Kromě toho má EU za cíl zastavit nejpozději do roku 2030 celosvětový úbytek lesního porostu a snížit do roku 2020 v porovnání se současným stavem úbytek tropických lesů nejméně o 50 % (COM(2008)0645). Dne 23. června 2023 vstoupilo v platnost nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování (nařízení (EU) 2023/1115); použije se ode dne 30. prosince 2025 (nebo v některých případech od 30. června 2026). Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby výrobky, které občané EU spotřebovávají, nepřispívaly k odlesňování nebo znehodnocování lesů na celém světě.

Úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament se stejnou vahou jako Rada podílí na tvorbě právních předpisů v mnoha oblastech, které mají dopad na problematiku lesů (zejména v oblasti zemědělství či životního prostředí), a to v rámci řádného legislativního postupu. Parlament navíc společně s Radou přijímá rozpočet EU.

Sám také výrazně ovlivnil podobu mnoha právních předpisů, které mají dopad na lesy. V minulosti se Parlament v řadě svých usnesení zasazoval o větší koordinaci a soudržnost politik, které mají dopad na evropské lesy. První strategie EU v oblasti lesního hospodářství byla přijata 15. prosince 1998 díky usnesení Parlamentu ze dne 31. ledna 1997, kterým Parlament vyzval Komisi, aby předložila návrhy evropské strategie v oblasti lesního hospodářství.

V červenci 2019 vydala Komise sdělení nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352). Ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu Parlament uvítal záměr Komise vypořádat se s celosvětovým odlesňováním a vyzval ji, aby posílila svá opatření a představila novou ambiciózní strategii EU v oblasti lesnictví s cílem náležitě uznat důležitou, mnohostrannou a průřezovou úlohu, kterou evropské lesy, celé odvětí a udržitelné obhospodařování lesů hrají v boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti. V tomto kontextu se také Parlament rozhodl vypracovat dvě nelegislativní zprávy z vlastního podnětu. První se týkala posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů (usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2020 o úloze EU při ochraně a obnově světových lesů, druhá pak nové evropské strategie pro lesy (usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o Evropské strategii v oblasti lesnictví – další postup) V souvislosti s prvně jmenovaným usnesením přijal Parlament také legislativní zprávu z vlastního podnětu o globálním odlesňování (usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2020 o globálním odlesňování, v němž překládá Komisi doporučení k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU). V neposlední řadě přijal Parlament dne 13. září 2022 usnesení o nové Lesní strategii EU do roku 2030 – Udržitelné obhospodařování lesů v Evropě, které reaguje na novou Lesní strategii EU do roku 2030, kterou Komise přijala v roce 2021.

 

Rachele Rossi

10-2025