Evropská unie a Světová obchodní organizace
Světová obchodní organizace (WTO) usiluje o zabezpečení mezinárodního obchodního systému založeného na pravidlech. Navzdory patové situaci při obchodních jednáních se zkoumají možnosti, jak modernizovat pravidla WTO a řešit nové globální problémy. V oblasti mezinárodní obchodní politiky vykonává Evropský parlament na základě Lisabonské smlouvy legislativní činnost společně s Radou, musí schválit veškeré změny dohod WTO nebo nové dohody a zastává důležitou kontrolní úlohu.
V prvních desetiletích 20. století vedly otázky spojené s obchodem k tomu, že státy navazovaly stále složitější vzájemné styky, které si vyžádaly vznik platformy k usnadnění a regulaci obchodních vztahů. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) z roku 1947, která byla výsledkem této potřeby, neposkytla pouze diskusní fórum v podobě kulatého stolu, čímž vytvořila mnohostranný přístup k obchodu, ale rovněž zavedla systém mezinárodně uznávaných pravidel týkajících se obchodu. Základní myšlenkou bylo vytvořit rovné podmínky pro všechny členy „podstatným snížením cel a jiných překážek obchodu a odstraněním diskriminace v mezinárodním obchodě“[1].
Během Uruguayského kola jednání v roce 1995 byla GATT transformována a institucionalizována jako Světová obchodní organizace (WTO). Sloučila v sobě předchozí dohody o obchodu, jako samotnou dohodu GATT, Dohodu o zemědělství a Dohodu o textilu a oděvech, jakož i další všeobecné dohody. Nejvýznamnějšími novými dohodami byly Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). WTO se zabývá třemi hlavními činnostmi: vyjednáváními o obchodě, prováděním a sledováním obchodních politik svých členů a řešením obchodních sporů. V únoru 2017 vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu – první mnohostranná dohoda od založení WTO. V roce 2022 bylo na 12. ministerské konferenci (MC12) v Ženevě dosaženo dohody o dotacích v odvětví rybolovu a o změně dohody TRIPS týkající se vakcín proti COVID-19. V roce 2024 se ministři na 13. ministerské konferenci v Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty) zavázali k reformě WTO s cílem zlepšit všechny její funkce. Reforma WTO bude jediným cílem 14. ministerské konference, které se má konat ve dnech 26. až 29. března 2026 v Kamerunu.
Mechanismus urovnávání obchodních sporů
Jedním z nejdůležitějších úspěchů WTO je konsolidace jejího Orgánu pro řešení sporů, který má pravomoc rozhodovat o obchodních sporech a vymáhat plnění svých rozhodnutí. Mechanismus urovnávání sporů funguje na základě předem stanovených pravidel, která členům WTO bez ohledu na jejich politický vliv či ekonomickou váhu umožňují podávat žaloby proti údajným porušením pravidel WTO a domáhat se nápravy. Tento mechanismus omezil využívání jednostranných obranných nástrojů, k nimž se země dřív uchylovaly a které často vedly k odvetným opatřením ze strany dotčených států, a někdy dokonce k regulérním obchodním válkám.
Systém WTO pro řešení sporů zaručuje, aby silnější členové neměli navrch nad slabšími, a stanovuje jasná pravidla pro odvetná opatření. Nicméně fungování Odvolacího orgánu je od prosince 2019 zablokováno, neboť jeho členům skončil mandát a uvolněné pozice dosud nebyly obsazeny. Ve snaze o nápravu této situace zahájila EU a členské státy společně s dalšími členy WTO iniciativu směřující k vytvoření alternativního mechanismu nazvaného „mnohostranné prozatímní ujednání o odvolání“ (MPIA), jenž se skládá z 10 rozhodců, kteří projednávají odvolání předložená ve zprávách panelu WTO v rámci mechanismu MPIA. Mechanismus MPIA nabyl účinnosti dne 30. dubna 2020. Jako alternativního systému řešení sporů se jej členové musí dovolávat individuálně. V současné době je stranami MPIA 57 členů WTO (včetně všech členských států EU), kteří představují 57,6 % světového obchodu. Členové WTO souběžně pracují na reformě stávajícího systému WTO pro řešení sporů.
Od vzniku WTO je jedním z nevýznamnějších uživatelů systému řešení sporů Evropská unie. V letech 1995 až 2025 byla Unie zapojena do 212 případů urovnávání sporů, přičemž ve 114 případech vystupovala jako žalující a v 98 jako žalovaná strana. V dalších 221 případech požádala o status „třetí strany“, který členům WTO umožňuje sledovat spory, které se týkají jiných stran. Unie, kterou zastupuje Komise, se také často snaží zvýšit kvalitu a přehlednost dohod WTO tím, že požaduje vydání rozhodnutí.
Parlament vývoj sporů, které se týkají EU, pozorně sleduje. Jeho Výbor pro mezinárodní obchod se k obchodním sporům vyjadřuje prostřednictvím zpráv, veřejných slyšení a otázek k ústnímu zodpovězení Komisi a Radě.
Jednání WTO
Od roku 2001 se členové WTO účastní rozsáhlého kola mnohostranných obchodních jednání známého jako „kolo z Dohá“ nebo „rozvojový program z Dohá“ (DDA), jehož hlavním cílem je posílit roli rozvojových zemí a jejich schopnost těžit z mezinárodního obchodu a pomoci jim v boji proti chudobě. Rozvojový program z Dohá vychází od počátku ze zásady „jednoho závazku“[2] a je stále otevřen.
Ačkoli EU podpořila zahájení širokého a ambiciózního kola jednání, jednání se zadrhla u hlavních otázek, zejména pokud jde o přístup na trh. Nejvýznamnější jsou rozdíly mezi postoji významných rozvíjejících se zemí a postoji průmyslových zemí či jejich bloků ke způsobu, jakým by měl být systém mezinárodního obchodu přetvořen.
Na 11. zasedání Konference ministrů (MC11) v prosinci 2017 vydaly podobně smýšlející skupiny členů WTO společná prohlášení o pokroku v jednáních o internetovém obchodu, o vytvoření mnohostranného rámce pro usnadnění investic, o zřízení pracovní skupiny pro mikropodniky a malé a střední podniky a o pokroku v probíhajících jednáních o domácí regulaci obchodu se službami. Tato vícestranná jednání o tzv. iniciativě společného prohlášení jsou otevřena všem členům WTO.
Po více než 20 letech jednání bylo na 12. zasedání Konference ministrů v červnu 2022 dosaženo historické dohody o ukončení neudržitelných subvencí na rybolov. Jedná se o vůbec první mnohostrannou dohodu zaměřenou na udržitelnost a první novou dohodu WTO od roku 2013, kdy byla dokončena jednání o Dohodě o usnadnění obchodu. Dohoda je zásadním krokem k zajištění toho, aby hlavním cílem subvencí na rybolov byla udržitelnost a aby nedocházelo k poškozování oceánů a rybích populací, které jsou nepostradatelné pro živobytí pobřežních komunit na celém světě. Dne 15. září 2025 vstoupila v platnost Dohoda o subvencích na rybolov. V návaznosti na to je třeba dosáhnout dohody o zbývajících prvcích nezbytných ke splnění mandátu stanoveného v rámci cíle udržitelného rozvoje OSN č. 14.6, kterým je zákaz škodlivých subvencí na rybolov po celém světě.
Od února 2024 se iniciativa společného prohlášení o vnitrostátní regulaci služeb stala závaznou pro 55 členů. Jednání o iniciativě společného prohlášení týkající se usnadnění investic pro rozvoj (IFD) byla rovněž úspěšně uzavřena v únoru 2024 a v současné době je podporuje 127 členů WTO především z řad rozvojových zemí a nejméně rozvinutých zemí. Cílem této iniciativy je vypracovat celosvětovou dohodu o IFD s cílem zlepšit investiční a podnikatelské prostředí a usnadnit investorům ve všech odvětvích hospodářství investovat, vykonávat každodenní obchodní činnost a rozšiřovat své aktivity. Dalším krokem bude začlenění této dohody do souboru pravidel WTO. To bude vyžadovat rozhodnutí na základě konsensu, s nímž někteří členové i nadále nesouhlasí. V neposlední řadě pak bylo na 13. zasedání Konference ministrů dosaženo dohody o prodloužení moratoria na cla z elektronického obchodu až do příštího zasedání Konference ministrů WTO.
Parlament je zapojen do jednání o omezenějších dohodách, jako jsou probíhající jednání o elektronickém obchodu. Jako součást delegace EU se účastní se Konferencí ministrů WTO.
EU a WTO
EU hraje v rozvíjení systému mezinárodního obchodu od druhé světové války ústřední úlohu a je aktivně zapojena do reformy WTO.
Stejně jako dohoda GATT (a později WTO) byla i Evropská unie původně koncipována jako cesta k odstranění celních bariér a podpoře obchodu mezi svými členskými státy. Jednotný trh EU byl zčásti inspirován zásadami a postupy GATT. Unie vždy byla mezi hlavními podporovateli opravdového mezinárodního obchodu založeného na zásadách právního státu. Takový systém pomáhá zajistit spravedlivý přístup jejích podniků na zahraniční trhy, a podporuje tak hospodářský růst jak v domácím měřítku, tak v zemích mimo EU, a to zejména v těch méně rozvinutých.
Společná obchodní politika EU je jednou z oblastí, v nichž má Unie jako taková výlučnou pravomoc. Jinými slovy, EU jedná v rámci WTO jako jediný subjekt a je zastoupena Komisí, nikoli členskými státy. Komise sjednává obchodní dohody a u Orgánu WTO pro řešení sporů hájí zájmy EU jménem všech 27 členských států. Komise pravidelně konzultuje s Radou a Parlamentem obsah mnohostranných jednání a příslušnou strategii a podává jim v této věci zprávy. Na základě Lisabonské smlouvy jsou Rada a Parlament spolunormotvůrci a jejich postoje v otázkách mezinárodního obchodu mají stejnou váhu.
EU se prostřednictvím WTO snaží také o podporu mnohostranného rámce pro obchodní jednání, který má doplnit dvoustranná jednání. Patová situace v kole z Dohá a skutečnost, že se ostatní obchodní partneři uchýlili k dvoustranným dohodám, přiměly EU k tomu, aby svou dlouhodobou strategii částečně přehodnotila a vrátila se k regionálním a dvoustranným jednáním.
Současné slepé uličky, do nichž se WTO dostala, svědčí rovněž o tom, že se systém mezinárodního obchodu za posledních 30 let dramaticky změnil. Systém prošel vývojem a noví aktéři, jimiž jsou především země v procesu transformace a rozvojové země, hrají v tomto procesu významnou roli. Liberalizace systému mezinárodního obchodu prospívá některým rozvojovým zemím, které zažívají dosud nevídané období soustavného hospodářského růstu. EU si je této nové dynamiky vývoje dobře vědoma. Poukazuje na to, že je nutné překonat přístup k jednáním z posledních let a vyzkoušet inovativnější přístupy, které by odpovídaly rostoucímu významu otázek regulace oproti otázkám týkajícím se celních sazeb. EU navrhla tři klíčové oblasti pro cílená jednání na 13. zasedání Konference ministrů, a to obchodní politiku a státní zásahy na podporu průmyslu, obchod a globální výzvy v oblasti životního prostředí a obchod a inkluzivnost.
Parlamentní konference o WTO
Evropský parlament a Meziparlamentní unie (IPU) společně organizují Parlamentní konferenci o WTO. Jejím cílem je mezinárodní podpora demokracie tím, že poskytne mnohostranné obchodní spolupráci parlamentní rozměr.
První oficiální setkání poslanců parlamentů na zasedání WTO se uskutečnilo v prosinci roku 1999 na Konferenci ministrů WTO v Seattlu. V roce 2001 se Evropský parlament a IPU dohodly, že spojí své úsilí a uspořádají parlamentní setkání během konference WTO v Dohá. Toto setkání položilo základy Parlamentní konference o WTO.
Jedná se o fórum, na němž si mohou poslanci parlamentů z celého světa vyměňovat názory, informace a zkušenosti týkající se otázek mezinárodního obchodu. Účastníci monitorují činnost WTO, podporují účinnost a spravedlivý charakter činnosti WTO, prosazují transparentnost v postupech WTO, pracují na zlepšení dialogu mezi vládami, parlamenty a občanskou společností, ovlivňují směřování diskusí v rámci WTO a budují kapacity vnitrostátních parlamentů v otázkách mezinárodního obchodu.
Parlamentní konference o WTO se schází během Konferencí ministrů WTO a někdy i v obdobích mezi nimi. Parlamentní konference se naposledy sešla ve dnech 24. a 25. února 2024 před 13. zasedáním Konference ministrů.
Rasma Kaskina