Fond pro spravedlivou transformaci
Fond pro spravedlivou transformaci je finančním nástrojem v rámci politiky soudržnosti, který má podporovat území, jež se v důsledku přechodu ke klimatické neutralitě potýkají s vážnými sociálně-ekonomickými problémy. Fond pro spravedlivou transformaci bude podporovat provádění Zelené dohody pro Evropu, která si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU.
Právní základ
Článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci.
Kontext
Fond pro spravedlivou transformaci je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie na podporu regionů v procesu transformace na klimatickou neutralitu do roku 2050.
V prosinci 2019 přijala Evropská komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, v němž stanovila plán nové politiky růstu pro EU. Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu a ve snaze splnit účinně, avšak spravedlivě cíl klimaticky neutrální EU navrhla vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který zahrnuje Fond pro spravedlivou transformaci. Mechanismus pro spravedlivou transformaci by se měl zaměřit na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy kvůli závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo na průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů.
Mechanismus tvoří tři pilíře:
- Fond pro spravedlivou transformaci,
- režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU,
- úvěrový nástroj pro veřejný sektor, který poskytla Evropská investiční banka s cílem uvolnit další investice do dotčených regionů.
Fond pro spravedlivou transformaci poskytuje především granty. Zvláštní režim transformace v rámci programu InvestEU vyvíjí tlak na soukromé investice. Veřejné financování by mělo být mobilizováno prostřednictvím činností Evropské investiční banky.
Podpora z Fondu pro spravedlivou transformaci je zaměřena na hospodářskou diverzifikaci území nejvíce postižených klimatickou transformací a na rekvalifikaci a aktivní začleňování místních pracovníků a uchazečů o zaměstnání. V dalších dvou pilířích mechanismu pro spravedlivou transformaci jsou kritéria způsobilosti pro investice širší, aby bylo možné podporovat také činnosti související s transformací energetiky.
Cíle
Fond pro spravedlivou transformaci je klíčovým nástrojem pro podporu území nejvíce postižených přechodem na klimatickou neutralitu a měl by zabránit prohlubování nerovností mezi regiony. Jeho hlavním záměrem je zmírnit dopad transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a zmírňováním negativních dopadů na zaměstnanost. Za účelem dosažení svých cílů podporuje Fond pro spravedlivou transformaci investice do oblastí, jako jsou digitální konektivita, technologie čisté energie, snižování emisí, regenerace průmyslových areálů, rekvalifikace pracovníků a technická pomoc.
Fond pro spravedlivou transformaci se provádí v rámci pravidel sdíleného řízení, což znamená úzkou spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány. Aby členské státy mohly z Fondu pro spravedlivou transformaci čerpat podporu, musí předložit územní plány spravedlivé transformace. V těchto plánech uvedou konkrétní oblasti pro poskytnutí pomoci, které vyberou podle hospodářských a sociálních dopadů transformace. Tyto plány musí zejména zohlednit očekávané ztráty pracovních míst a změnu výrobních postupů v průmyslových zařízeních s nejvyššími emisemi skleníkových plynů.
Rozpočtová a finanční pravidla
Fond pro spravedlivou transformaci poskytuje podporu všem členským státům. Kritéria pro přiznání pomoci vycházejí z úrovně průmyslových emisí v regionech s vysokou uhlíkovou náročností, zaměstnanosti v průmyslu, těžby černého a hnědého uhlí a produkce rašeliny a ropné břidlice a z úrovně hospodářského rozvoje. Členským státům, které zatím nepřijaly závazek dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050, bude poskytnuto pouze 50 % prostředků, které pro ně byly naplánovány. Míra spolufinancování projektů ze strany EU se stanoví podle kategorie regionu, v němž jsou tyto projekty realizovány. Pro méně rozvinuté regiony je stanovena maximální výše 85 %, pro přechodové regiony 70 % a pro rozvinutější regiony 50 %.
Celkový rozpočet Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 činí 17,5 miliardy EUR. Částka 7,5 miliardy EUR je financována z víceletého finančního rámce a dalších 10 miliard EUR je financováno z nástroje na podporu oživení NextGenerationEU.
Členské státy mohou své příděly z Fondu pro spravedlivou transformaci doplnit prostředky, které jim byly přiděleny z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu plus.
Úloha Evropského parlamentu
Během jednání o návrhu Fondu pro spravedlivou transformaci byl Evropský parlament znepokojen zejména sociálně-ekonomickým dopadem přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, a proto navrhl opatření, která podpoří tento proces tak, aby nevedl k dalšímu prohlubování rozdílů mezi regiony a aby při něm nikdo nebyl opomenut.
Evropský parlament navrhl rozšířit rozsah činností, které mohou být z Fondu pro spravedlivou transformaci financovány, na činnosti mikropodniků, univerzit a veřejných výzkumných institucí a také na digitální inovace a činnosti v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování. To by regionům, jednotlivcům, podnikům a dalším zúčastněným stranám umožnilo efektivně překonat sociální, hospodářské a environmentální důsledky přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a jeho dopad na zaměstnanost. Evropský parlament dále navrhl několik výjimek pro určité hospodářské činnosti, přičemž vyzdvihl sociální hledisko fondu.
V roce 2020 Evropský parlament navrhl, aby byl Fondu pro spravedlivou transformaci přidělen výrazně vyšší rozpočet. To umožnilo, aby převody prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu plus byly dobrovolné. Evropský parlament rovněž doporučil vytvoření „mechanismu ekologického odměňování“, který může přidělovat dodatečné finanční prostředky členským státům, jež své emise skleníkových plynů zvládají snižovat rychleji, než se očekává.
Konečné znění nařízení, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci, bylo formálně přijato Parlamentem dne 18. května a Radou při hlasování dne 7. června 2021. Závěrečný akt byl podepsán dne 24. června a vyhlášen v Úředním věstníku dne 30. června 2021.
Dne 12. prosince 2023 přijal Parlament usnesení o přetvoření budoucího rámce strukturálních fondů EU, v němž vyzval k rozšíření Fondu pro spravedlivou transformaci v programovém období po roce 2027. Žádal také, aby bylo Fondu pro spravedlivou transformaci navýšeno financování s cílem podpořit regiony, které jsou vysoce závislé na odvětvích procházejících hlubokou transformací, jako je automobilový průmysl.
Dne 10. září 2025 přijal Parlament usnesení o úloze politiky soudržnosti při podpoře spravedlivé transformace. V tomto usnesení vyzval Komisi, aby usnadnila zřizování zvláštních ekonomických zón Fondu pro spravedlivou transformaci v regionech postižených ztrátou pracovních míst. Žádal rovněž, aby Fond pro spravedlivou transformaci podporoval přístup k odborné přípravě a učňovskému vzdělávání, zejména pro ženy, mladé lidi a marginalizované komunity. V neposlední řadě Parlament zdůraznil, že je třeba zjednodušit administrativní postupy a zajistit vytváření kvalitních pracovních míst.
Dne 10. září 2025 přijal Parlament postoj k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056 v souvislosti s přezkumem v polovině období. Pokud bude návrh přijat, vyplatí Komise v roce 2026 podle rozhodnutí o schválení změny programu 4,5 % celkové podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci jako dodatečné jednorázové předběžné financování. Tento procentní podíl dodatečného jednorázového předběžného financování bude zvýšen na 9,5 % u programů, na něž se vztahuje cíl Investice pro zaměstnanost a růst a které pokrývají jeden nebo více regionů úrovně NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou. To však platí pouze pro programy, které nepokrývají celé území dotčeného členského státu.
Frédéric Gouardères