Fond pro spravedlivou transformaci

Fond pro spravedlivou transformaci je novým finančním nástrojem v rámci politiky soudržnosti, který má podporovat území, jež se v důsledku přechodu ke klimatické neutralitě potýkají s vážnými sociálně-ekonomickými problémy. Fond pro spravedlivou transformaci bude podporovat provádění Zelené dohody pro Evropu, která si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU.

Právní základ

Článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (COM(2020)0022).

Kontext

Fond pro spravedlivou transformaci je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie na podporu regionů v procesu transformace na klimatickou neutralitu do roku 2050.

V prosinci 2019 přijala Evropská komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu[1], v němž stanovila plán nové politiky růstu pro EU. Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu a ve snaze splnit účinně, avšak spravedlivě cíl klimaticky neutrální EU navrhla vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který zahrnuje Fond pro spravedlivou transformaci. Mechanismus pro spravedlivou transformaci by se měl zaměřit na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy kvůli závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo na průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů.

Mechanismus tvoří tři pilíře:

  • Fond pro spravedlivou transformaci,
  • režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU,
  • úvěrový nástroj pro veřejný sektor, který poskytla Evropská investiční banka s cílem uvolnit další investice do dotčených regionů.

Fond pro spravedlivou transformaci poskytuje především granty. Zvláštní režim transformace v rámci programu InvestEU vyvíjí tlak na soukromé investice. Veřejné financování by mělo být mobilizováno prostřednictvím činností Evropské investiční banky.

Podpora z Fondu pro spravedlivou transformaci je zaměřena na hospodářskou diverzifikaci území nejvíce postižených klimatickou transformací a na rekvalifikaci a aktivní začleňování místních pracovníků a uchazečů o zaměstnání. V dalších dvou pilířích mechanismu pro spravedlivou transformaci jsou kritéria způsobilosti pro investice širší, aby bylo možné podporovat také činnosti související s transformací energetiky.

Cíle

Fond pro spravedlivou transformaci je klíčovým nástrojem pro podporu území nejvíce postižených přechodem na klimatickou neutralitu a měl by zabránit prohlubování nerovností mezi regiony. Jeho hlavním záměrem je zmírnit dopad transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a zmírňováním negativních dopadů na zaměstnanost. Za účelem dosažení svého cíle podporuje Fond pro spravedlivou transformaci investice do oblastí, jako jsou digitální konektivita, technologie čisté energie, snižování emisí, regenerace průmyslových areálů, rekvalifikace pracovníků a technická pomoc.

Fond pro spravedlivou transformaci se provádí v rámci pravidel sdíleného řízení, což znamená úzkou spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány. Aby členské státy mohly z Fondu pro spravedlivou transformaci čerpat podporu, musí předložit územní plány spravedlivé transformace. V těchto plánech uvedou konkrétní oblasti pro poskytnutí pomoci, které vyberou podle hospodářských a sociálních dopadů transformace. Tyto plány musí zejména zohlednit očekávané ztráty pracovních míst a změnu výrobních postupů v průmyslových zařízeních s nejvyššími emisemi skleníkových plynů.

Rozpočtová a finanční pravidla

Fond pro spravedlivou transformaci poskytuje podporu všem členským státům. Kritéria pro přiznání pomoci vycházejí z úrovně průmyslových emisí v regionech s vysokou uhlíkovou náročností, zaměstnanosti v průmyslu, těžby černého a hnědého uhlí a produkce rašeliny a ropné břidlice a z úrovně hospodářského rozvoje. Členským státům, které zatím nepřijaly závazek dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050, bude poskytnuto pouze 50 % prostředků, které pro ně byly naplánovány. Míra spolufinancování projektů ze strany EU se stanoví podle kategorie regionu, v němž jsou tyto projekty realizovány. Pro méně rozvinuté regiony je stanovena maximální výše 85 %, pro přechodové regiony 70 % a pro rozvinutější regiony 50 %.

Celkový rozpočet Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 činí 17,5 miliardy EUR. Částka 7,5 miliardy EUR bude financována z víceletého finančního rámce a dalších 10 miliard EUR bude financováno z nástroje na podporu oživení NextGenerationEU.

Členské státy mohou své příděly z Fondu pro spravedlivou transformaci doplnit prostředky, které jim byly přiděleny z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu plus.

Úloha Evropského parlamentu

Během jednání o návrhu Fondu pro spravedlivou transformaci byl Evropský parlament znepokojen zejména sociálně-ekonomickým dopadem přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, a proto navrhl opatření, která podpoří tento proces tak, aby nevedl k dalšímu prohlubování rozdílů mezi regiony a aby v něm nikdo nebyl opomenut.

Evropský parlament navrhl rozšířit rozsah činností, které mohou být z Fondu pro spravedlivou transformaci financovány, včetně činností mikropodniků, univerzit a veřejných výzkumných institucí a také digitálních inovací a činností v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování. To umožní regionům, jednotlivcům, podnikům a dalším zúčastněným stranám efektivně překonat sociální, hospodářské a environmentální důsledky přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a jeho dopad na zaměstnanost. Evropský parlament dále navrhl několik výjimek pro určité hospodářské činnosti, přičemž vyzdvihl sociální hledisko fondu.

V roce 2020 Evropský parlament navrhl, aby byl Fondu pro spravedlivou transformaci přidělen výrazně vyšší rozpočet. To umožnilo, aby převody prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu plus byly dobrovolné, a nikoli povinné. Evropský parlament rovněž doporučil vytvoření „mechanismu ekologického odměňování“, který může přidělovat dodatečné finanční prostředky členským státům, jež své emise skleníkových plynů zvládají snižovat rychleji, než se očekává.

 

Marek Kołodziejski