Rozpočet EU je financován téměř výhradně (99 %) z vlastních zdrojů. Roční příjmy musí zcela pokrývat roční výdaje. O systému vlastních zdrojů rozhoduje Rada jednomyslně s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu a tento systém musí ratifikovat členské státy.

Právní základ

  • Článek 311 a čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 106a a 171 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii;
  • Rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie[1], nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie[2], a nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků[3]. Tyto právní akty vstoupily po ratifikaci rozhodnutí o vlastních zdrojích v platnost dne 1. října 2016 a použijí se se zpětnou platností od 1. ledna 2014.

Cíl

Zajistit Evropské unii finanční nezávislost v souladu s pravidly rozpočtové kázně.

Jak to funguje?

Pro Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) byly již od počátku zajištěny vlastní zdroje, avšak Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) byla zpočátku financována z příspěvků členských států. Rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 21. dubna 1970 zajistilo EHS jeho vlastní zdroje. Vlastní zdroje k pokrytí ročních prostředků na platby jsou v současnosti omezeny na maximálně 1,20 % HND EU[4]. Tímto stropem je rovněž omezena výdajová stránka, neboť rozpočet musí být vyrovnaný (1.4.3). V praxi stanovil současný víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 (1.4.3) výdajový strop na úroveň odpovídající přibližně 1 % HND EU.

Skladba příjmů

1. „Tradiční“ vlastní zdroje

Tradiční zdroje tvoří cla, zemědělské poplatky a dávky z cukru a izoglukózy. Byly zavedeny rozhodnutím z roku 1970 a od té doby probíhá jejich výběr. Procento, které si mohou ponechat členské státy na pokrytí nákladů na výběr, bylo sníženo z 25 % na 20 %. „Tradiční“ vlastní zdroje nyní obvykle představují přibližně 10 % příjmů z vlastních zdrojů[5].

2. Vlastní zdroj z DPH

V současné době se ve prospěch Unie převádí procentní podíl DPH, kterou podle očekávání vyberou členské státy. I když byly vlastní zdroje z DPH stanoveny v rozhodnutí z roku 1970, jejich výběr byl zahájen až po dokončení harmonizace systémů DPH členských států v roce 1979. Zdroj z DPH nyní představuje procentní podíl příjmů z vlastních zdrojů, podobně jako tomu je u „tradičních“ vlastních zdrojů.

3. Vlastní zdroj z HND

Tento vlastní zdroj byl vytvořen rozhodnutím Rady č. 88/376/EHS a spočívá ve výběru jednotného procentního podílu z HND členských států, který se stanoví každoročně v příslušném rozpočtovém procesu. Původně měl být tento zdroj vybírán pouze v případě, že příjmy z ostatních vlastních zdrojů nepokryjí v plném rozsahu výdaje, ale nyní financuje velkou část rozpočtu EU. Zdroj z HND se od konce 90. let ztrojnásobil a v současnosti zpravidla představuje přibližně 72 % příjmů z vlastních zdrojů.

4. Ostatní příjmy a zůstatek přenesený z předchozího roku

Mezi ostatní příjmy patří daně, které platí zaměstnanci EU ze svých platů, příspěvky zemí mimo EU do určitých programů EU a pokuty, které platí společnosti, u nichž bylo zjištěno, že porušují pravidla hospodářské soutěže nebo jiné právní předpisy. V případě přebytku je zůstatek z každého rozpočtového roku zahrnut do příjmové stránky rozpočtu pro následující rok. Ostatní příjmy, zůstatky a technické úpravy představují obvykle méně než 10 % celkových příjmů.

5. Opravné mechanismy

Současný systém vlastních zdrojů má také opravovat rozpočtové nerovnováhy mezi příspěvky členských států. Tzv. „úleva pro Spojené království“ (nebo též „britská sleva“) odsouhlasená v roce 1984 spočívá ve snížení příspěvku Spojeného království na dvě třetiny rozdílu mezi jeho příspěvkem (s vyloučením tradičních vlastních zdrojů) a výší prostředků, které dostává z rozpočtu zpět. Tato úleva byla upravena v roce 2007, aby se z jejího výpočtu postupně odstranily jiné než zemědělské výdaje v členských státech, které přistoupily po roce 2004. Tuto opravu financují rovným způsobem všechny ostatní členské státy s výjimkou Německa, Nizozemska, Rakouska a Švédska, jejichž příspěvek k financování úlevy pro Spojené království byl snížen. Těmto čtyřem zemím byla rovněž v období 2007–2013 snížena jednotná sazba zdroje z DPH a v témže období byl Nizozemsku a Švédsku snížen jejich příspěvek z HND.

Současná situace vypadá tak, že v období 2014–2020 zůstává zachován stávající opravný mechanismus pro Spojené království a jeho financování i snížené sazby pro vlastní zdroj založený na výběru DPH pro Německo, Nizozemsko a Švédsko (0,15 %). Opravný mechanismus na období 2014 až 2020 v současné době také zahrnuje hrubé snížení ročních příspěvků z HND pro Dánsko (130 milionů EUR), Nizozemsko (695 milionů EUR) a Švédsko (185 milionů EUR) a dále na období 2014 až 2016 pro Rakousko (30 milionů EUR v roce 2014, 20 milionů EUR v roce 2015 a 10 milionů EUR v roce 2016).

Úsilí o reformu vlastních zdrojů EU

Lisabonská smlouva potvrdila, že rozpočet by měl být plně financován z vlastních zdrojů, a ponechala Radě pravomoc jednomyslně přijímat po konzultaci s Parlamentem rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie[6]. Lisabonská smlouva také zavedla možnost zřizovat nové kategorie vlastních zdrojů a rušit kategorie stávající. Dále stanovila, že Rada může přijímat prováděcí opatření k těmto rozhodnutím teprve po obdržení souhlasu Parlamentu.

V roce 2014 byla ustavena skupina na vysoké úrovni, aby ve spolupráci s vnitrostátními parlamenty provedla celkový přezkum systému vlastních zdrojů. Skupina byla složena ze zástupců Parlamentu, Rady a Komise a předsedal jí Mario Monti. Tzv. Montiho skupina byla výsledkem naléhání Parlamentu během jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020.

V lednu 2017 skupina představila svou závěrečnou zprávu. Po dva roky uvažovala o transparentnějších, jednodušších, spravedlivějších a demokraticky odpovědnějších způsobech financování evropského rozpočtu. Její hlavní závěr zní, že rozpočet EU je třeba reformovat jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, mají-li se vyřešit stávající problémy a má-li se dosáhnout hmatatelných výsledků pro evropské občany.

Komise ve svém diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU z června 2017 představila pět možných scénářů a jejich dopady na příjmy.

Dne 2. května 2018 pak předložila návrhy na zjednodušení současného vlastního zdroje z DPH a navrhla zavést soubor nových vlastních zdrojů, který by tvořily:

  • z 20 % příjmy ze systému obchodování s emisemi,
  • z 3 % paušální sazba uplatněná na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (který se začne postupně zavádět po přijetí nezbytných právních předpisů),
  • příspěvky členských států vypočítané podle množství odpadu pocházejícího z nerecyklovaných plastových obalů v každém členském státě (0,80 EUR/kg).

Komise odhaduje, že uvedené nové vlastní zdroje by pokryly okolo 12 % celkového rozpočtu EU a každoročně by mohly zajistit příjmy až do výše 22 miliard EUR.

Komise navrhla postupně během pěti let rušit stávající slevy a poté odstranit veškeré slevy a snížit podíl, který si členské státy ponechávají při výběru příjmů z cel za účelem krytí nákladů, z 20 % na 10 %. Dále navrhla zvýšit strop pro roční čerpání vlastních zdrojů z 1,20 % na 1,29 % HND EU, aby se zohlednil menší celkový HND EU-27, více využívat nástrojů garantovaných rozpočtem EU a začlenit Evropský rozvojový fond do rozpočtu EU.

Stanoviska Evropského parlamentu

Parlament v posledních letech v řadě usnesení (např. v usnesení ze dne 17. prosince 2014 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství) upozornil na problémy spojené se systémem vlastních zdrojů, zejména na jeho přílišnou složitost. Předložil návrhy na zajištění finanční nezávislosti Unie a zasazoval se o reformy, tak aby byl výběr příjmů jednodušší, transparentnější a demokratičtější.

Parlament na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy opakovaně vyzýval k důkladné reformě systému vlastních zdrojů, například v usnesení ze dne 15. dubna 2014 o jednáních o VFR na období 2014–2020.

Dále ve svém legislativním usnesení ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů vyzdvihl význam Montiho skupiny a zdůraznil, že stávající systém financování Unie – kromě jiných vážných nedostatků – znemožňuje, aby většina v Radě stanovila dostatečnou výši prostředků na platby v ročních rozpočtech, tak aby mohla EU plnit své právní a politické závazky.

Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise vyzval Komisi, aby do konce roku 2017 předložila ambiciózní legislativní balíček týkající se vlastních zdrojů počínaje rokem 2021, který by se měl řídit zásadami jednoduchosti, spravedlnosti a transparentnosti.

Ve svém usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období Parlament opět zdůraznil, že je třeba snížit podíl příspěvků z HND, a vyzval k zásadní reformě vlastního zdroje z DPH či k jeho úplnému zrušení. Dále vyzval k zavedení jednoho či více nových vlastních zdrojů a k postupnému odstranění všech forem slev.

usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU Parlament zopakoval, že je odhodlán provést zásadní reformu systému vlastních zdrojů EU. Zdůraznil, že nový systém by měl zahrnovat vyvážený soubor nových vlastních zdrojů EU, které by měly podporovat cíle politik EU a měly by být zavedeny postupně, mají-li být zajištěny spravedlivější a stabilnější finance EU.

Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie Parlament uvedl důvody pro reformu současného systému vlastních zdrojů a mimo jiné argumentoval tím, že je nutné vyřešit jeho nedostatky a zajistit, aby EU byla schopna financovat své politiky a čelit novým výzvám. Parlament v tomto usnesení vyzval k vytvoření přijatelného a vyváženého systému vlastních zdrojů a vytyčil zásady a předpoklady, které by měly určovat vytváření nového systému, uvedl kritéria použitá k určení nových vlastních zdrojů a navrhl soubor možných nových vlastních zdrojů.

usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích Parlament uvítal návrhy Komise ze dne 2. května 2018 týkající se vlastních zdrojů a připomněl své stanovisko, že bez odpovídajícího pokroku v oblasti vlastních zdrojů nebude možné s Parlamentem dosáhnout dohody o VFR.

Parlament v usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 vyzval Komisi, aby zohlednila stanovisko Evropského účetního dvora č. 5/2018, a uvedl další informace ke svým návrhům na zavedení souboru nových vlastních zdrojů v souladu se základními strategickými cíli EU, které budou pro občany fiskálně neutrální.

Parlament po volbách potvrdil své stanovisko v usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích. Vyzval v něm zejména k zavedení pohraničního mechanismu kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem, což považuje za „správný způsob, jak reagovat na požadavky veřejnosti žádající rozhodné kroky v boji proti změně klimatu a jak zároveň zajistit rovné podmínky v mezinárodním obchodě“.

Vývoj v roce 2020

Dne 28. května 2020 Komise navrhla půjčit si až 750 miliard EUR na financování přepracovaného VFR a plánu oživení a odolnosti (granty a půjčky členským státům EU), a to tak, že by jménem EU byly na mezinárodních trzích vydány dluhopisy se splatností od tří do 30 let. Komise navrhla výjimečně a dočasně zvýšit strop vlastních zdrojů o 0,6 % HND EU pro účely pokrytí závazků, které EU vzniknou v souvislosti se splácením takto získaných finančních prostředků. Jednalo by se o zvýšení nad rámec navrhovaného trvalého zvýšení příspěvků z 1,2 % na 1,4 % HND, aby se zohlednil nový hospodářský kontext. Podle Komise tento nový kontext posiluje argumenty pro zásadní reformu způsobu financování rozpočtu EU. Kromě zjednodušeného vlastního zdroje z DPH, národních příspěvků a nových vlastních zdrojů vycházejících z množství nerecyklovaných plastových obalů, přicházejí jako nové vlastní zdroje v úvahu rovněž rozšíření systému EU pro obchodování s emisemi na leteckou a námořní dopravu, pohraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem, vlastní zdroj založený na operacích velkých společností a digitální daň odváděná společnostmi s celosvětovým ročním obratem nad 750 milionů EUR.

Parlament ve svém usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy vyzval s ohledem na očekávaný pokles HND po útlumu, který nastoupil v důsledku krize, k okamžitému a trvalému zvýšení stropu vlastních zdrojů. Sloužilo by nejen k úhradě úroků a splátek půjčky EU na financování oživení, ale i k financování ambiciózního VFR. Parlament současně zdůraznil, že tato opatření budou nezbytná k udržení příspěvků členských států podle HND na současných nominálních úrovních.

Ve svém usnesení z 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 Parlament zdůraznil, že při splácení dluhu EU může pomoci pouze vytvoření nových vlastních zdrojů, které by zachránily rozpočet EU a zmírnily fiskální tlak na rozpočet členských států a na evropské občany. Pověřila rovněž vyjednávací tým pro VFR/vlastní zdroje, aby jednal na základě mandátu, který zahrnuje soubor nových vlastních zdrojů, které mají být do rozpočtu Unie zapsány s platností od 1. ledna 2021, a bude doplněn po sestavení závazného harmonogramu.

 

[4]Technická úprava finančního rámce pro rok 2020 podle vývoje HND (ESA 2010), COM(2019)0310, 15.5.2019.
[6]Všechna tato rozhodnutí musí ratifikovat členské státy.

Alix Delasnerie