Svoboda usazování a volný pohyb služeb
Svoboda usazování a poskytování služeb má zásadní význam pro obchodní a profesní mobilitu v rámci EU. Služby mají pro ekonomiku EU zásadní význam, neboť představují tři čtvrtiny jejího HDP a celkových pracovních míst. Úplné provedení směrnice o službách je klíčové pro upevnění vnitřního trhu, stále však přetrvávají překážky. Cílem strategie pro jednotný trh z roku 2025 je podpořit přeshraniční poskytování služeb odstraněním překážek a zlepšením stávajících právních předpisů.
Právní základ
Článek 26 (vnitřní trh), články 49 až 55 (usazování) a články 56 až 62 (služby) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Cíle
Osoby samostatně výdělečně činné, osoby vykonávající svobodná povolání a právnické osoby ve smyslu článku 54 Smlouvy o fungování EU, které legálně působí v jednom členském státě, mohou: i) vykonávat hospodářskou činnost stále a nepřetržitě v jiném členském státě (svoboda usazování: článek 49 SFEU), nebo ii) dočasně nabízet a poskytovat služby v jiném členském státě, zatímco zůstávají v zemi svého původu (volný pohyb služeb: článek 56 SFEU). To předpokládá odstranění diskriminace na základě státní příslušnosti a, mají-li být tyto svobody účinně využívány, také přijetí opatření k jejich snadnějšímu uplatňování, včetně harmonizace vnitrostátních předpisů o přístupu k těmto svobodám a jejich vzájemného uznávání (2.1.6).
Dosažené výsledky
A. Liberalizace ve Smlouvě
1. Základní svobody
Právo usazování zahrnuje právo osoby zahájit a provozovat samostatně výdělečnou činnost a zakládat a řídit podniky s cílem vykonávat trvalou činnost stálé a nepřetržité povahy za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené právním řádem pro státní příslušníky členského státu, v němž je tato osoba usazena.
Volný pohyb služeb se vztahuje na výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Osoba poskytující „službu“ může za tímto účelem dočasně provozovat svou činnost v členském státě, kde je služba poskytována, a to za stejných podmínek, jaké tento členský stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.
2. Výjimky
Podle SFEU jsou ze svobody usazování a svobody poskytování služeb vyloučeny činnosti, které jsou spjaty s výkonem veřejné moci (článek 51 SFEU). Toto vyloučení je však omezeno restriktivním výkladem: může se týkat pouze zvláštních činností a funkcí, z nichž vyplývá výkon veřejné moci. Kromě toho určité povolání může být vyloučeno pouze tehdy, pokud se celá činnost s ním spojená týká výkonu veřejné moci, nebo pokud je určitá činnost v rámci tohoto povolání, která se týká výkonu veřejné moci, nedělitelnou součástí ostatních činností. Výjimky umožňují členským státům vyloučit výrobu zbrojního materiálu a obchod s ním (čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU) a ponechat v platnosti předpisy pro státní příslušníky jiných členských států ohledně veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví (čl. 52 odst. 1).
B. Směrnice o službách – směrem k dotvoření vnitřního trhu
Směrnice o službách (směrnice 2006/123/ES) posiluje volný pohyb služeb v rámci EU. Tato směrnice má zásadní význam pro dotvoření vnitřního trhu, neboť má nesmírný potenciál, pokud jde o přínosy pro spotřebitele a malé a střední podniky. Cílem je vytvořit v rámci EU otevřený jednotný trh služeb a zároveň zajistit u služeb poskytovaných spotřebitelům vysokou kvalitu. Podle sdělení Komise nazvaného Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by úplné provedení směrnice o službách mohlo zvýšit objem obchodu s komerčními službami o 45 % a přímé zahraniční investice o 25 %, což by přineslo nárůst HDP o 0,5 % až 1,5 %. Směrnice přispívá k administrativnímu a regulačnímu zjednodušení a k modernizaci. K tomu nedochází pouze prostřednictvím revize stávajících právních předpisů a přijetím a úpravou příslušných právních předpisů, ale také díky dlouhodobým projektům (jako je zřizování jednotných kontaktních míst a zajišťování administrativní spolupráce).
Provádění směrnice o službách se výrazně zpozdilo. I když počáteční reformy vedly k odstranění četných překážek na jednotném trhu služeb, od roku 2012 došlo k poklesu dynamiky. Reformní úsilí se zpomalilo, přičemž významný pokrok byl zaznamenán především v členských státech, které buď dostávají finanční pomoc, nebo v členských státech s komplexními vnitrostátními programy reforem. Komise sice uznala, že došlo ke zpoždění, nepovažovala však za nutné směrnici měnit. Soustředila se na podporu vnitrostátních orgánů při provádění směrnice, na vydání Příručky k provádění směrnice o službách v roce 2022 a zajištění toho, aby prostřednictvím rozhodnutí o prosazování směrnice bylo dosaženo všech jejích kýžených přínosů.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament hrál klíčovou úlohu při liberalizaci samostatné výdělečné činnosti a zajistil, aby některé omezené činnosti byly vyhrazeny státním příslušníkům. Inicioval rovněž řízení s Radou před Soudním dvorem Evropské unie z důvodu nečinnosti v oblasti dopravní politiky. V rozsudku z roku 1985 (věc č. 13/83 ze dne 22. května 1985) bylo konstatováno, že Rada v rozporu s Římskou smlouvou nezajistila bezplatné služby mezinárodní dopravy. Rada proto musela přijmout příslušné právní předpisy. Úloha Parlamentu se rozšířila o uplatňování postupu spolurozhodování a řádných legislativních postupů týkajících se svobody usazování a poskytování služeb.
Parlament je rovněž nedílnou součástí přijímání a monitorování směrnice o službách a naléhavě vyzývá členské státy, aby její ustanovení dodržovaly a řádně prováděly. Přijal usnesení o provádění směrnice (15. února 2011) a usnesení o postupu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách (25. října 2011). V návaznosti na sdělení Komise z června 2012 přijal Parlament usnesení o stavu a budoucnosti vnitřního trhu služeb (11. září 2013).
Dne 7. února 2013 přijal Parlament usnesení s doporučeními týkajícími se správy jednotného trhu. Vyzdvihuje v něm důležitost odvětví služeb jakožto klíčové oblasti pro růst, zásadní význam volného pohybu služeb a výhody úplného provedení směrnice o službách.
Parlament se jako plnohodnotný spolunormotvůrce aktivně podílel na přijímání nových právních předpisů týkajících se poskytování služeb, zejména úvěrových a retailových finančních služeb, pojišťovacích a dopravních služeb. Usnesení Parlamentu o přístupu k základním bankovním službám (červenec 2012) se zabývá finančními službami, včetně základních platebních služeb a hypotečních úvěrů a vzešla z něj doporučení pro směrnici o smlouvách o spotřebitelském úvěru (směrnice 2014/17/EU). Směrnice o hypotečních úvěrech prosazuje ochranu spotřebitele a zajišťuje informovanou finanční způsobilost. Směrnice o trzích finančních nástrojů (směrnice 2014/65/EU) podporuje transparentnost. V nedávné době byla provedena revize směrnice o spotřebitelském úvěru (směrnice (EU) 2023/2225), která reagovala na významné změny, k nimž na trhu se spotřebitelskými úvěry došlo po digitální transformaci. Parlament se zabýval také soubornými službami pro cestovní ruch, a to v usnesení o návrhu směrnice o souborných cestovních službách (březen 2014). V roce 2019 přijaly Parlament a Rada směrnici o požadavcích na přístupnost (směrnice (EU) 2019/882), jejímž účelem je podpořit občany se zdravotním postižením.
Studie z roku 2019 týkající se vnitřního trhu služeb[1] ukázala, že právní předpisy EU týkající se volného pohybu služeb, včetně odborných kvalifikací a maloobchodu, přinášejí značné ekonomické výhody: 284 miliard EUR ročně podle směrnice o službách, 80 miliard EUR z odborných služeb a 20 miliard EUR ze služeb zadávání veřejných zakázek. Podobně i studie o právních překážkách bránících uplatňování pravidel jednotného trhu[2] ukázala, že odvětví služeb, které představuje 24 % obchodu uvnitř EU (oproti 20 % od počátku 21. století) a přispívá 78 % k hrubé přidané hodnotě EU, je pro růst klíčové. Studie však rovněž označila regulační rozmanitost a informační výzvy za faktory, které zvyšují náklady podniků a brání volnému pohybu služeb a svobodě usazování v rámci EU.
Dne 25. listopadu 2020 přijal Parlament usnesení nazvané „Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele“, které se zaměřuje na různé oblasti politiky, zejména na oblast ochrany spotřebitele a účast podniků na ekologické transformaci (klíč pro posílení udržitelnosti jednotného trhu). Na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zveřejnila tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, která spadá pod generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky, briefing s názvem „Evropské odvětví služeb a ekologická transformace“. Tento dokument byl i zdrojem pro výše uvedené usnesení.
Dne 20. ledna 2021 přijal Parlament usnesení o posílení jednotného trhu. Vyzdvihuje v něm potřebu zajistit provádění pravidel jednotného trhu pro služby a zvýšit efektivitu vymáhání pravidel ze strany Komise. Zdůrazňuje v něm, že je třeba vyhodnotit úroveň provádění právního rámce EU pro služby a posílit postavení podniků tím, že jim bude poskytnut lepší přístup k informacím.
Pandemie COVID-19 vedla k řadě omezení volného pohybu na jednotném trhu EU, včetně volného pohybu služeb. Webinář o dopadu pandemie COVID-19[3], který dne 9. listopadu 2020 uspořádala tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, předpověděl významné budoucí změny v poptávce po službách a nabídce služeb v důsledku technologického pokroku a změněných návyků spotřebitelů. Studie o dopadu pandemie COVID-19[4] předložená výboru IMCO zdůraznila, že ačkoli počáteční uzavření hranic narušilo přeshraniční odborné služby, přijetí digitálních nástrojů usnadnilo návrat na určitou úroveň normálu.
Usnesení Parlamentu o řešení necelních a nedaňových překážek na jednotném trhu (17. února 2022) se zaměřilo na obecně přetrvávající překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb. Dne 24. září 2025 uspořádal výbor IMCO veřejné slyšení na téma „posílení jednotného trhu služeb“, na němž se sešly zúčastněné strany, aby posoudily stávající překážky a zamyslely se nad kroky, které by přinesly lepší výsledky pro spotřebitele a podniky v celé EU s ohledem na nedávnou strategii Komise pro jednotný trh.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
Barbara Martinello