Svoboda usazování a volný pohyb služeb
Svoboda usazování a volný pohyb služeb zaručují mobilitu podniků a pracovníků v rámci EU. Očekávání spojená s plným prováděním směrnice o službách jsou vysoká, neboť (naprosto) volný pohyb služeb hraje v dokončení vnitřního trhu zásadní roli. Překážky však stále přetrvávají a pandemie COVID-19 přinesla zcela nové výzvy. V usnesení Evropského parlamentu o řešení necelních a nedaňových překážek na jednotném trhu přijatém v plénu v únoru 2022 se uvádí, jak by hospodářské oživení po pandemii COVID-19 mělo probíhat, aby se co nejúčinněji zmírnily negativní dopady na svobodu usazování a volný pohyb služeb.
Právní základ
Článek 26 (vnitřní trh), články 49 až 55 (usazování) a články 56 až 62 (služby) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Cíle
Osoby samostatně výdělečně činné, osoby vykonávající svobodná povolání a právnické osoby ve smyslu článku 54 Smlouvy o fungování EU, které legálně působí v jednom členském státě, mohou: i) vykonávat hospodářskou činnost stále a nepřetržitě v jiném členském státě (svoboda usazování: článek 49 SFEU); nebo ii) dočasně nabízet a poskytovat služby v jiném členském státě, zatímco zůstávají v zemi svého původu (volný pohyb služeb: článek 56 SFEU). To předpokládá odstranění diskriminace na základě státní příslušnosti a, mají-li být tyto svobody účinně využívány, také přijetí opatření k jejich snadnějšímu uplatňování, včetně harmonizace vnitrostátních předpisů o přístupu k těmto svobodám a jejich vzájemného uznávání (2.1.6).
Dosažené výsledky
A. Liberalizace ve Smlouvě
1. Základní svobody
Právo usazování zahrnuje právo osoby zahájit a provozovat samostatně výdělečnou činnost a zakládat a řídit podniky s cílem vykonávat trvalou činnost stálé a nepřetržité povahy za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené právním řádem pro státní příslušníky členského státu, v němž je tato osoba usazena.
Volný pohyb služeb se vztahuje na výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Osoba poskytující „službu“ může za tímto účelem dočasně provozovat svou činnost v členském státě, kde je služba poskytována, a to za stejných podmínek, jaké tento členský stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.
2. Výjimky
Podle SFEU jsou ze svobody usazování a svobody poskytování služeb vyloučeny činnosti, které jsou spjaty s výkonem veřejné moci (článek 51 SFEU). Toto vyloučení je však omezeno restriktivním výkladem: může se týkat pouze zvláštních činností a funkcí, z nichž vyplývá výkon veřejné moci. Kromě toho určité povolání může být vyloučeno pouze tehdy, pokud se celá činnost s ním spojená týká výkonu veřejné moci, nebo pokud je určitá činnost v rámci tohoto povolání, která se týká výkonu veřejné moci, nedělitelnou součástí ostatních činností. Výjimky umožňují členským státům vyloučit výrobu zbrojního materiálu a obchod s ním (čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU) a ponechat v platnosti předpisy pro státní příslušníky jiných členských států ohledně veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví (čl. 52 odst. 1).
B. Směrnice o službách – směrem k dotvoření vnitřního trhu
Směrnice o službách (směrnice 2006/123/ES) posiluje volný pohyb služeb v rámci EU. Její lhůta pro přijetí ve vnitrostátním právu byla 28. prosince 2009. Tato směrnice má zásadní význam pro dotvoření vnitřního trhu, neboť má nesmírný potenciál, pokud jde o přínosy pro spotřebitele a malé a střední podniky. Cílem je vytvořit v rámci EU otevřený jednotný trh služeb a zároveň zajistit u služeb poskytovaných spotřebitelům vysokou kvalitu. Podle sdělení Komise nazvaného Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by úplné provedení směrnice o službách mohlo zvýšit objem obchodu s komerčními službami o 45 % a přímé zahraniční investice o 25 %, což by přineslo nárůst HDP o 0,5 % až 1,5 %. Směrnice přispívá k administrativnímu a regulačnímu zjednodušení a k modernizaci. K tomu nedochází pouze prostřednictvím revize stávajících právních předpisů a přijetím a úpravou příslušných právních předpisů, ale také díky dlouhodobým projektům (zřizování jednotných kontaktních míst a zajišťování administrativní spolupráce). Provádění této směrnice bylo v mnoha členských státech oproti původní lhůtě výrazně zpožděno. Její úspěšné uplatňování vyžaduje vytrvalé politické odhodlání a širokou podporu na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament přispěl k liberalizaci samostatně výdělečné činnosti. Zabezpečil přesné vymezení činností, které mohou být vyhrazeny státním příslušníkům dané země (např. činnosti související s výkonem veřejné moci). Je rovněž třeba zmínit žalobu pro nečinnost, kterou Parlament podal k Soudnímu dvoru Evropské unie proti Radě v souvislosti s dopravní politikou. V návaznosti na tuto žalobu podanou v lednu roku 1983 vynesl Soudní dvůr rozsudek (věc č. 13/83 ze dne 22. května 1985), v němž rozhodl, že Rada nesplnila povinnost zajistit volné poskytování služeb mezinárodní dopravy a stanovit podmínky, podle nichž by mohli dopravci provozovat dopravní služby v členském státě, v němž nejsou usazeni. To bylo v rozporu s Římskou smlouvou. Rada tedy musela přijmout nezbytnou právní úpravu. Úloha Parlamentu vzrostla díky postupu spolurozhodování zakotvenému v Maastrichtské smlouvě a v současné době také díky uplatňování řádného legislativního postupu, který ten předešlý nahradil, na většinu aspektů svobody usazování a volného pohybu služeb.
Parlament sehrál zásadní úlohu rovněž při schvalování směrnice o službách a bedlivě dohlíží na její provádění. Kromě toho vyvíjí tlak na členské státy, aby plnily své povinnosti uložené touto směrnicí a zajistily její náležité provádění. Dne 15. února 2011 přijal Parlament usnesení o provádění směrnice o službách a dne 25. října 2011 usnesení o postupu vzájemného hodnocení podle této směrnice. V návaznosti na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 o provádění směrnice o službách připravuje Výbor EU pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zprávu nazvanou „Vnitřní trh služeb: aktuální stav a další postup“, která byla přijata na plenárním zasedání dne 11. září 2013.
Dne 7. února 2013 přijal Parlament usnesení s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu. Vyzdvihuje v něm důležitost odvětví služeb jakožto klíčové oblasti pro růst, zásadní význam volného pohybu služeb a výhody úplného provedení směrnice o službách.
Parlament pracoval přednostně na legislativních návrzích týkajících se telekomunikačních služeb, například na nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení (EU) č. 910/2014) a na nařízení, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření „propojeného kontinentu“. Ve svém usnesení ze dne 4. července 2012 předložil Parlament Komisi doporučení týkající se finančních služeb v oblasti přístupu k základním platebním službám a spotřebitelským a hypotečním úvěrům (směrnice 2014/17/EU). Dne 12. března 2014 přijal Parlament rovněž usnesení o souborných cestovních službách a cestách s asistovanou přípravou. Směrnice o hypotečních úvěrech (směrnice 2014/17/EU) zvyšuje ochranu spotřebitelů prostřednictvím zpřísnění minimálních požadavků na regulaci, které jsou členské státy povinny dodržovat za účelem ochrany jednotlivců, kteří uzavřeli smlouvu na poskytnutí úvěru na obytné nemovitosti a tím, že zajišťuje, aby byli spotřebitelé informováni a aby byli finančně schopni splácet svoji hypotéku. Směrnice o trzích finančních nástrojů (směrnice 2014/65/EU) navíc míří k zajištění regulace a transparentnosti finančních trhů v celé EU. V roce 2019 hlasoval Parlament o směrnici (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Cílem této směrnice je odstranit překážky volného obchodu s výrobky a službami pro občany se zdravotním postižením a/nebo funkčními omezeními.
Ze studie[1] z roku 2019 vypracované na zadání tematické sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života vyplývá, že přínos právních předpisů, jež přijal Parlament v oblasti volného pohybu služeb, a to i pokud jde o odborné kvalifikace a maloobchod, odpovídá 284 miliardám EUR ročně v oblasti, na niž se vztahuje směrnice o službách, 80 miliardám EUR ročně v oblasti odborných služeb a 20 miliardám EUR ročně v oblasti služeb vztahujících se k veřejným zakázkám. Jiná studie[2] tematické sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, která se zabývala právními překážkami uplatňování pravidel jednotného trhu v členských státech, zase ukazuje, že odvětví služeb významným způsobem přispívá k hospodářskému růstu v EU. Služby představují 24 % přeshraničního obchodu se zbožím a službami uvnitř EU (nárůst oproti přibližně 20 % z počátku prvního desetiletí tohoto tisíciletí). Tato studie rovněž zjistila, že služby představují 78 % hrubé přidané hodnoty v EU, nicméně regulační nejednotnost a obtížný přístup k informacím zvyšují náklady na podnikání a omezují volný pohyb služeb a svobodu usazování.
Ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům Parlament uvádí, že jednotný trh je zdrojem naší společné prosperity a blahobytu a je klíčovým prvkem okamžité a kontinuální reakce na pandemii COVID-19. Ve svém usnesení ze dne 19. června 2020 navíc připomněl, že schengenský prostor je hodnotným úspěchem v nejvlastnějším jádru projektu EU, a vyzval členské státy k tomu, aby uvolnily omezení svobody pohybu a vynaložily větší úsilí s cílem dovršit začlenění všech členských států EU do schengenského prostoru.
Dne 25. listopadu 2020 přijal Parlament usnesení nazvané „Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele“, které se zaměřuje na různé oblasti politiky, zejména na oblast ochrany spotřebitele a účast podniků na ekologické transformaci (klíč pro posílení udržitelnosti jednotného trhu). Na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zveřejnila tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, která spadá pod generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky, briefing s názvem „Evropské odvětví služeb a ekologická transformace“. Tento dokument byl i zdrojem pro výše uvedené usnesení.
Dne 20. ledna 2021 přijal Parlament usnesení nazvané „Posílení jednotného trhu: budoucnost volného pohybu služeb“. Vyzdvihuje v něm potřebu zajistit provádění pravidel jednotného trhu pro služby a zvýšit efektivitu vymáhání pravidel ze strany Komise. Zdůrazňuje v něm, že je třeba vyhodnotit úroveň provádění právního rámce EU pro služby a posílit postavení podniků tím, že jim bude poskytnut lepší přístup k informacím.
Během pandemie COVID-19 byla zaznamenána řada omezení volného pohybu na jednotném trhu EU, včetně volného pohybu služeb. Diskutovalo se o tom při webináři[3] na téma „Dopad pandemie COVID-19 na vnitřní trh a ochranu spotřebitelů“, který pořádala tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života dne 9. listopadu 2020. Bylo konstatováno, že v odvětví služeb v EU dojde v nadcházejících letech pravděpodobně k významným změnám v povaze poptávky a nabídky, které budou způsobeny zrychleným technologickým pokrokem a změnami v chování spotřebitelů v důsledku pandemie. Zveřejněna byla rovněž studie[4] vypracovaná na zadání tematické sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, která byla prezentována Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v únoru 2021. Z jejích zjištění vyplývá, že počáteční uzavření hranic z rozhodnutí členských států sice mělo významný dopad na poskytování přeshraničních odborných služeb, ovšem rozšíření digitálních nástrojů umožnilo opětovně nastolit určitou míru normálnosti.
Zpráva z vlastního podnětu o řešení necelních a nedaňových překážek na jednotném trhu, kterou přijal výbor IMCO dne 3. prosince 2021, byla v tomto ohledu velmi aktuální, neboť se zabývala nejen obecně přetrvávajícími překážkami volného pohybu zboží a volného pohybu služeb, ale také konkrétně tím, jak zhoubný měla pandemie COVID-19 na čtyři svobody (volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu). Překážky, které pandemie COVID-19 v tomto směru vytvořila, přetrvávají navzdory tomu, že digitální nástroje dokázaly částečně kompenzovat hospodářské útrapy způsobené omezujícími opatřeními, jež byla v souvislosti pandemií přijata. Parlament přijal tuto zprávu jako usnesení dne 17. února 2022.
Christina Ratcliff / Barbara Martinello / Vasileios Litos