Rovnost žen a mužů je jedním z cílů Evropské unie. V průběhu let byly postupně přijaty různé právní předpisy, změny Smluv a soudní rozhodnutí, které zásadu genderové rovnosti rozvíjejí a naplňují. Také Evropský parlament byl vždy jejím pevným zastáncem.

Právní základ

Rovnost patří k základním hodnotám Evropské unie. Je zakotvena v evropských smlouvách, zejména v článku 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, v článcích 8, 10, 19, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie, a v článcích 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie.

Zásada, že muži a ženy by měli dostávat stejnou odměnu za stejnou práci, je uvedena ve Smlouvách již od roku 1957 (dnes v článku 157 SFEU).

Podle článku 153 SFEU má Unie pravomoc jednat v širší oblasti rovných příležitostí a rovného zacházení v záležitostech týkajících se zaměstnávání. Toto ustanovení dále rozvíjí článek 157 SFEU, který umožňuje přijímat pozitivní opatření ke zlepšení postavení žen. Článek 19 SFEU pak opravňuje EU k přijímání právních předpisů za účelem boje proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví.

Na základě článků 79, 82 a 83 SFEU byly přijaty právní předpisy o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi.

Cíle

Podle článku 23 Listiny musí být rovnost žen a mužů zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci.

Zásada rovnosti ale nebrání tomu, aby byla zachována nebo nově přijata opatření, která poskytují zvláštní výhody nedostatečně zastoupenému pohlaví.

Článek 8 SFEU dále Unii ukládá, aby odstraňovala nerovnosti a prosazovala rovnost žen a mužů ve všech svých činnostech (tento koncept se označuje jako „gender mainstreaming“).

Evropská unie a její členské státy se v prohlášení č. 19 připojeném k závěrečnému aktu z mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu, zavázaly k boji „proti veškerým formám domácího násilí“ a přijmout opatření pro „předcházení těmto trestným činům a jejich trestání, jakož i pro podporu a ochranu obětí“.

Dosažené výsledky

A. Nejdůležitější právní předpisy

Této oblasti se dotýkají zejména níže uvedené právní předpisy EU, z nichž většina byla přijata řádným legislativním postupem:

Dne 1. října 2023 vstoupila pro EU v platnost Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, označovaná jinak jako Istanbulská úmluva, a EU se tak stala její 38. smluvní stranou.

B. Pokrok dosažený díky judikatuře Soudního dvora Evropské unie (ESD)

Soudní dvůr EU hraje v prosazování rovnosti mezi ženami a muži důležitou úlohu. Této problematice se věnovalo několik významných rozsudků.

  • Rozsudek Defrenne II ze dne 8. dubna 1976 (věc 43-75): Soudní dvůr EU konstatoval, že zásada stejného odměňování mužů a žen má přímý účinek a nevztahuje se pouze na činnost veřejných orgánů, ale platí pro veškeré dohody, které mají kolektivně upravovat placenou práci.
  • Rozsudek Bilka ze dne 13. května 1986 (věc 170/84): Opatření, která vylučují zaměstnance pracující na částečný úvazek ze zaměstnaneckého penzijního systému, představují „nepřímou diskriminaci“, a dotýkají-li se ve výrazně větší míře žen než mužů, jsou v rozporu s bývalým článkem 119 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství, ledaže lze prokázat, že vyloučení je založeno na objektivně odůvodněných faktorech nesouvisejících s diskriminací na základě pohlaví.
  • Rozsudek Barber ze dne 17. května 1990 (věc C-262/88): Veškeré formy zaměstnaneckého penzijního systému představují pro účely bývalého článku 119 odměnu, a proto se na ně vztahuje zásada rovného zacházení. Muži musí mít možnost uplatňovat nárok na starobní nebo pozůstalostní důchod ve stejném věku jako jejich kolegyně.
  • Rozsudek Marschall ze dne 11. listopadu 1997 (věc C-409/95): Soudní dvůr EU konstatoval, že právní předpisy Společenství nebrání existenci vnitrostátního předpisu, podle něhož mají mít při přijímání do zaměstnání přednost ženy, pokud je v určitém odvětví převaha mužů („pozitivní diskriminace“), ovšem za předpokladu, že toto zvýhodňování není automatické a mužům je zaručeno, že jejich kandidatura bude posouzena a nebude jim předem znemožněno ji podat.
  • Rozsudek Paquay ze dne 11. října 2007 (věc C-460/06): Výpověď z důvodu těhotenství nebo narození dítěte je v rozporu s čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.
  • Rozsudek Test-Achats ze dne 1. března 2011 (věc C-236/09): Soudní dvůr EU prohlásil čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 2004/113/ES za neplatný, neboť je v rozporu se zásadou rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. K určení výše pojistného a pojistného plnění pro muže i pro ženy musí být uplatňován stejný systém pojistně matematických výpočtů.
  • Rozsudek Kuso ze dne 12. září 2013 (věc C-614/11): Soud rozhodl, že čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava, která se skládá ze souboru pracovněprávních předpisů tvořících nedílnou součást pracovní smlouvy uzavřené před přistoupením dotyčného členského státu k EU a podle níž pracovní poměr končí dosažením stanoveného důchodového věku, který se liší v závislosti na tom, zda je zaměstnanec mužem nebo ženou, představuje diskriminaci zakázanou touto směrnicí v okamžiku, kdy dotyčný zaměstnanec dosáhne důchodového věku.
  • Rozsudek Villar Láiz ze dne 8. května 2019 (C-161/18): Soudní dvůr Evropské unie shledal, že španělské právní předpisy týkající se výpočtu starobních důchodů zaměstnanců na částečný úvazek jsou v rozporu s právem EU, pokud se zjistí, že jsou obzvláště nevýhodné pro ženy.
  • Rozsudek Praxair ze dne 8. května 2019 (C-486/18): SDEU prohlásil, že výpočet náhrad za propuštění a přeřazení zaměstnance, který čerpá rodičovskou dovolenou na část pracovní doby, musí být proveden na základě platu na plný úvazek. Vnitrostátní právní předpisy, jež jsou s tímto v rozporu, vedou k nepřímé diskriminaci na základě pohlaví.
  • Rozsudek Ortiz Mesonero ze dne 18. září 2019 (C-366/18): Soud rozhodoval o případu otce, kterému bylo odepřeno povolení pracovat na pevně stanovených směnách, aby se mohl lépe postarat o své děti. Rozhodl, že směrnice se v tomto případě nepoužijí a že neobsahují ustanovení, které by členským státům ukládalo, aby v souvislosti s žádostí o rodičovskou dovolenou přiznaly zaměstnanci právo pracovat po pevně stanovenou pracovní dobu, je-li jejich obvyklým režimem práce na směny s proměnlivou pracovní dobou.
  • Rozsudek Hakelbracht ze dne 20. června 2019 (C-404/18) (C-404/18): Pokud osoba, která se domnívá, že je diskriminována na základě svého pohlaví, podá stížnost, měli by být ostatní zaměstnanci chráněni, neboť mohou být zaměstnavatelem znevýhodněni kvůli podpoře, kterou formálně nebo neformálně poskytli oběti údajné diskriminace.
  • Rozsudek Tesco Stores ze dne 3. června 2021 (C-624/19): Soudní dvůr EU připomněl rozsudek ve věci Praxair (C-486/18), v němž se zákaz diskriminace mezi pracovníky a pracovnicemi vztahuje rovněž na kolektivní a individuální dohody regulující odměňování, a poukázal na další ustálenou judikaturu, která soudům umožňuje posuzovat jiné rozdíly v zacházení založené na odměňování žen a mužů na základě sporného pravidla. Soud dospěl k závěru, že článek 157 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že má přímý horizontální účinek ve sporech mezi jednotlivci, v nichž dochází k porušení zásady stejné odměny mužů a žen za „práci stejné hodnoty“.
  • Posudek SDEU 1/19 ze dne 6. října 2021 týkající se přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. Soud v něm objasňuje postupy přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a příslušný právní základ.
  • Rozsudek Tesorería General de la Seguridad Social ze dne 24. února 2022 (C-389/20): Soud rozhodl, že čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které vylučuje dávky v nezaměstnanosti z dávek sociálního zabezpečení poskytovaných pracovníkům v cizí domácnosti zákonným systémem sociálního zabezpečení. Ženy a muži by měli mít na pracovišti stejná práva a neměli by být diskriminováni na základě pohlaví.
  • Rozsudek BVAEB ze dne 5. května 2022 (C-405/20): Článek 157 SFEU a čl. 5 písm. c) směrnice 2006/54/ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví roční úpravu na základě snížení výše starobního důchodu státních zaměstnanců v závislosti na této částce bez jakékoli úpravy přesahující určitou částku, pokud tato právní úprava znevýhodňuje podstatně větší podíl příjemců z řad mužů než žen, a to za předpokladu, že tato právní úprava sleduje soudržným a systematickým způsobem cíle zajištění dlouhodobého financování starobních důchodů a zmenšení rozdílu mezi úrovněmi důchodů financovaných státem, aniž by překračovala meze toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

C. Další iniciativy Unie

  • Evropský pilíř sociálních práv považuje rovnost žen a mužů za jednu ze svých 20 klíčových zásad, jejichž cílem je zajistit: právo na stejnou odměnu za stejnou práci stejné hodnoty a rovné zacházení a příležitosti pro ženy a muže ve všech oblastech, včetně trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu.
  • Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025: komplexní politický dokument Komise, který usiluje o odstranění genderově podmíněného násilí, zamezení genderovým stereotypům, odstranění genderových rozdílů na trhu práce, dosažení rovné účasti v různých odvětvích hospodářství, odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů a v poskytování péče mezi ženami a muži a dosažení genderové vyváženosti v rozhodovacím procesu a v politice. Strategie uplatňuje dvojí přístup: genderový mainstreaming, který se kombinuje s cílenými opatřeními, a meziodvětvový přístup, který je horizontální zásadou při provádění přijatých opatření.
  • Evropská strategie v oblasti péče podporuje cenově dostupné, přístupné a vysoce kvalitní pečovatelské služby v celé EU s cílem zlepšit situaci příjemců péče i osob, které o ně profesionálně nebo neformálně pečují. Investice do vysoce kvalitní péče rovněž znamenají zlepšení účasti žen na trhu práce a rovnosti žen a mužů, zejména rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů.
  • Doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (22. května 2019). Doporučení reaguje na návrh, který Komise předložila na základě strategie v oblasti péče a kterým mají být revidovány cíle z roku 2002 v oblasti předškolního vzdělávání a péče (tzv. barcelonské cíle) za účelem zvýšení účasti žen na trhu práce.
  • Doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (8. prosince 2022). Cílem doporučení, které rovněž vychází ze strategie EU v oblasti péče, je umožnit lidem důstojný život a podpořit rovnost žen a mužů. Kvůli pečovatelským povinnostem totiž zůstávají miliony žen mimo trh práce nebo pracují na částečný úvazek. Pečovatelské povinnosti mohou mít rovněž negativní dopad na platy a starobní důchody žen.
  • Doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (30. ledna 2023) má za cíl zvyšovat odolnost žen. V zájmu podpory rovnosti žen a mužů, zabezpečení příjmu a ekonomické nezávislosti žen, mladých dospělých a osob se zdravotním postižením Rada doporučuje, aby bylo možné požádat o poskytování minimálního příjmu jednotlivým členům domácnosti.
  • Balíček opatření týkajících se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením obsahuje podpůrná opatření, která mají zlepšit pracovní příležitosti pro ženy se zdravotním postižením.

D. Poskytovatelé externího odborného poradenství

E. Nejnovější vývoj

Dne 7. března 2025 přijala Komise plán pro práva žen.

Plán nastiňuje další směřování v oblasti rovnosti žen a mužů, stanoví dlouhodobou politickou vizi pokroku v oblasti práv žen a poskytuje pokyny pro budoucí opatření příští strategie pro rovnost žen a mužů od roku 2026, jakož i pro vnější činnost EU. Nastiňuje také dlouhodobou vizi pro dosažení rovnosti žen a mužů, která je založena na hlavních zásadách a politických cílech stanovených v prohlášení o zásadách pro společnost založenou na rovnosti žen a mužů, kterými jsou:

  • život bez genderově podmíněného násilí – na základě prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je sexuální násilí, včetně znásilnění, sexuálního styku bez souhlasu obou stran, a boje proti tomuto násilí a zajištění podpory a ochrany jeho obětí,
  • nejvyšší standardy v oblasti zdraví – na základě podpory a doplňování opatření členských států v oblasti zdraví, pokud jde o přístup žen k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům v plném souladu se Smlouvami, a na základě podpory genderově specifického lékařského výzkumu, klinických hodnocení, diagnostiky a léčby,
  • rovné odměňování a posílení ekonomického postavení – například na základě odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů, podpory finanční gramotnosti žen a dívek a kroků proti podhodnocování práce žen,
  • rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a pečovatelskou činností – zejména na základě prosazování rovného rozdělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže a podpory investic do odvětví dlouhodobé péče s cílem zajistit kvalitní pracovní místa v oblasti péče,
  • rovné pracovní příležitosti a odpovídající pracovní podmínky – například na základě odstranění rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů, odstranění sexuálního obtěžování na pracovišti a zajištění kvalitních pracovních míst a rovných příležitostí kariérního růstu,
  • vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání – například na základě prosazování genderově vyváženého přístupu na všech úrovních vzdělávání, podněcování dívek a žen k zapojení do přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a podněcování chlapců a mužů k zapojení do odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče,
  • politická účast a rovné zastoupení – mimo jiné na základě podpory genderově vyváženého zastoupení ve všech oblastech a na všech úrovních veřejného a politického života, zajištění bezpečnosti žen ve veřejném životě a boje proti sexismu,
  • institucionální mechanismy, které zajišťují práva žen – zejména na základě zajištění specializované institucionální infrastruktury pro rovnost žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a udržitelného financování politik v oblasti rovnosti žen a mužů a organizací hájících práva žen.

Komise vyzvala ostatní evropské orgány, zejména Parlament a Radu, aby prohlášení o zásadách pro společnost založenou na rovnosti žen a mužů schválily do konce roku 2025 a aby tento závazek dodržovaly.

Dne 11. března 2025 uspořádal Parlament první plenární rozpravu o plánu pro práva žen.

V březnu 2025 Komise rovněž zveřejnila zprávu o rovnosti žen a mužů v EU pro rok 2025, která poskytuje přehled o pokroku dosaženém při provádění strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025. Ačkoli zpráva bere na vědomí významný pokrok v oblasti právních předpisů v roce 2024, kdy byla přijata vůbec první směrnice o potírání násilí páchaného na ženách, Komise v ní dospěla rovněž k závěru, že závazky přijaté v rámci Pekingské deklarace dosud nebyly v plné míře splněny.

Dne 13. listopadu 2025 přijal Parlament usnesení o strategii pro rovnost žen a mužů 2025 a vyzval Komisi, aby předložila ambiciózní strategii pro rovnost žen a mužů na období 2026–2030 s konkrétními legislativními a nelegislativními opatřeními v klíčových oblastech, jako je boj proti násilí na ženách, zajištění plného a rovného přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, snížení rozdílů mezi ženami a muži v zaměstnanosti, odměňování a důchodech a posílení mechanismů, které mají bránit zhoršování stavu demokracie a útokům na práva žen a komunitu LGBTIQ.

Podle indexu rovnosti žen a mužů institutu EIGE z roku 2025, který ukazuje aktuální stav rovnosti žen a mužů v EU, dosáhla EU v roce 2025 celkem 63,4 bodů ze 100.

F. Evropské financování

Podpora rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech činností EU je hlavním úkolem EU a hnací silou hospodářského růstu a sociálního rozvoje a cílem, který má být podporován z dlouhodobého rozpočtu EU (víceletý finanční rámec na období 2021–2027) prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty. Program byl zřízen nařízením (EU) 2021/692 a nahrazuje program Práva, rovnost a občanství a program Evropa pro občany. Dvě z jeho čtyř složek se zaměřují na prosazování práv, nediskriminaci a rovnost, včetně rovnosti pohlaví, a na podporu začleňování hlediska rovnosti pohlaví a začleňování hlediska nediskriminace (složka Rovnost, práva a rovnost žen a mužů) a na boj proti násilí, včetně genderově podmíněného násilí (složka Daphne).

K dispozici jsou rovněž další finanční prostředky EU na provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+), který financuje projekty podporující sociální začleňování, boj proti chudobě a investice do lidí, jakož i další fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) a InvestEU.

Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje úvěry a granty ve výši 723,8 miliardy EUR na pomoc členským státům při provádění reforem a investic s cílem zmírnit dopady pandemie COVID-19 do konce roku 2026. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost uvádí ženy jako jednu ze skupin negativně zasažených krizí COVID-19. Jeden z jeho cílů souvisí se zmírňováním dopadů krize na ženy.

Sociální fond pro klimatická opatření zřízený nařízením (EU) 2023/955 zohledňuje potřeby žen a uznává, že ženy jsou neúměrně postiženy energetickou a dopravní chudobou, zejména matky samoživitelky, svobodné ženy, ženy se zdravotním postižením a starší ženy žijící samostatně, a že kromě toho mají ženy odlišné a složitější vzorce mobility.

G. Vnější činnost EU

Cílem akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů (GAP III) je odstranit překážky pro dosažení cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 5 a zmírnit chudobu žen. Tento akční plán zaujímá genderově transformační a intersekcionální přístup založený na lidských právech, s ambiciózním cílem zajistit, aby do roku 2025 alespoň 85 % všech nových vnějších činností EU zohledňovalo genderové otázky. Usiluje rovněž o to, aby se všechny ženy a dívky mohly, stejně jako muži, podílet na společenském, hospodářském a politickém životě a aby mohly vyjadřovat svůj názor při všech rozhodovacích procesech ve všech veřejných i soukromých sférách.

Akční plán GAP III byl prodloužen z původního období 2021–2025 do konce stávajícího víceletého finančního rámce, tj. do roku 2027.

 

Isabel Garcia Tamara / Georgiana Sandu