Fakta a čísla o Evropské unii
Evropský parlament
Vyplňte prosím toto pole

Rovnost žen a mužů

Rovnost žen a mužů je jedním z cílů Evropské unie. Tuto zásadu a její uplatňování v rámci EU postupně pomáhaly posilovat právní předpisy, judikatura a změny Smluv. Evropský parlament byl vždy odhodlaným zastáncem zásady rovnosti žen a mužů.

Právní základ

Rovnost je základní hodnotou Evropské unie, která je zakotvena v evropských smlouvách, zejména v článku 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, v článcích 8, 10, 19, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článcích 21 a 23 Listiny základních práv.

Zásada, že muži a ženy by měli obdržet stejnou odměnu za stejnou práci, je zakotvena ve Smlouvách již od roku 1957 (dnes v článku 157 SFEU).

Článek 153 SFEU opravňuje EU jednat v širší oblasti rovných příležitostí a rovného zacházení v záležitostech týkajících se zaměstnávání a v tomto smyslu článek 157 SFEU umožňuje přijímání pozitivních opatření za účelem zlepšení postavení žen. Článek 19 SFEU pak umožňuje přijímání právních předpisů za účelem boje proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví.

Na základě článků 79, 82 a 83 SFEU byly přijaty právní předpisy o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi.

Cíle

Podle článku 23 Listiny musí být rovnost žen a mužů zajištěna ve všech oblastech, včetně zaměstnávání, práce a odměny za práci.

Zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví.

Článek 8 SFEU navíc EU ukládá povinnost odstraňovat nerovnosti a prosazovat rovnost žen a mužů ve všech svých činnostech (tento koncept začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je označován jako „gender mainstreaming“).

EU a členské státy se v prohlášení č. 19 připojeném k závěrečnému aktu z mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu, zavázaly k „boji proti veškerým formám domácího násilí [...], k předcházení těmto trestným činům a jejich trestání, jakož i k podpoře a ochraně obětí“.

Dosažené výsledky

A. Hlavní právní předpisy

Právní předpisy EU, zpravidla přijaté řádným legislativním postupem, zahrnují:

  • směrnici Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení,
  • směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň,
  • směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,
  • směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti“), jež zakazuje diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu v celé řadě oblastí, včetně zaměstnávání, sociální ochrany a sociálních výhod, vzdělávání a zboží a služeb dostupných veřejnosti, jako je bydlení,
  • směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,
  • směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání,
  • směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8.března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené a zrušuje směrnice 96/34/ES,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 ze dne 23. listopadu 2022 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních,
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování.

B. Pokrok v judikatuře Soudního dvora Evropské unie (ESD)

Soudní dvůr EU hraje v prosazování rovnosti mezi ženami a muži důležitou úlohu. V tomto ohledu bylo vydáno několik významných rozsudků.

  • rozsudek Defrenne II ze dne 8. dubna 1976 (věc 43/75): Soudní dvůr EU uznal přímý účinek zásady stejného odměňování mužů a žen a rozhodl, že tato zásada se nevztahuje pouze na činnost veřejných orgánů, ale platí pro veškeré dohody, které mají kolektivně upravovat placenou práci,
  • rozsudek Bilka ze dne 13. května 1986 (věc C-170/84): Soudní dvůr EU rozhodl, že opatření vylučující zaměstnance pracující na částečný úvazek ze zaměstnaneckého penzijního systému představuje „nepřímou diskriminaci“, a dotýká-li se mnohem většího počtu žen než mužů a není-li možné prokázat, že vyloučení je založeno na objektivně odůvodněných faktorech nesouvisejících s diskriminací na základě pohlaví, je v rozporu s bývalým článkem 119 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství,
  • rozsudek Barber ze dne 17. května 1990 (věc C-262/88): Soudní dvůr EU rozhodl, že veškeré formy zaměstnaneckého penzijního systému představují pro účely bývalého článku 119 odměnu, a proto se na ně vztahuje zásada rovného zacházení. Soudní dvůr EU rozhodl, že muži by měli mít možnost uplatňovat nároky na důchod nebo na pozůstalostní důchod ve stejném věku jako jejich kolegyně,
  • rozsudek Marschall ze dne 11. listopadu 1997 (věc C-409/95): Soudní dvůr EU zaujal stanovisko, že právní předpisy Společenství nevylučují existenci vnitrostátního předpisu, podle něhož v případě, že je v určitém odvětví méně žen než mužů, mají přednost uchazečky o zaměstnání („pozitivní diskriminace“), a to za předpokladu, že toto zvýhodňování není automatické a že je mužům zaručeno, že jejich kandidatura bude zvážena a že jim nebude předem znemožněno ji podat,
  • rozsudek Nadine Paquay ze dne 11. října 2007 (věc C-460/06): SDEU prohlásil, že výpověď z důvodu těhotenství nebo narození dítěte je v rozporu s čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky,
  • rozsudek Test Achats ze dne 1. března 2011 (věc C-236/09): Soudní dvůr EU prohlásil čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 2004/113/ES za neplatný, neboť je v rozporu se zásadou rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. K určení výše pojistného a pojistného plnění pro muže i pro ženy musí být uplatňován stejný systém pojistně matematických výpočtů,
  • rozsudek Kuso ze dne 12. září 2013 (věc C-614/11): SDEU rozhodl, že čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava, která se skládá ze souboru pracovněprávních předpisů tvořících nedílnou součást pracovní smlouvy uzavřené před přistoupením dotyčného členského státu k Evropské unii a podle níž pracovní poměr končí dosažením stanoveného důchodového věku, který se liší v závislosti na tom, zda je zaměstnanec mužem nebo ženou, představuje diskriminaci zakázanou touto směrnicí v okamžiku, kdy dotyčný zaměstnanec dosáhne důchodového věku,
  • rozsudek Korwin-Mikke ze dne 31. května 2018 (věci T-770/16 a T-352/17): Soudní dvůr EU rozhodl ve prospěch zrušení sankcí uložených Evropským parlamentem krajně pravicovému polskému poslanci EP Januszi Korwin-Mikkemu,
  • rozsudek Violeta Villar Láiz ze dne 8. května 2019 (C-161/18): Soudní dvůr Evropské unie shledal, že španělské právní předpisy týkající se výpočtu starobních důchodů zaměstnanců na částečný úvazek jsou v rozporu s právem EU, pokud se zjistí, že jsou obzvláště nevýhodné pro pracovnice,
  • rozsudek Praxair ze dne 8. května 2019 (věc C-486/18): SDEU prohlásil, že výpočet náhrad za propuštění a přeřazení zaměstnance, který čerpá rodičovskou dovolenou na část pracovní doby, musí být proveden na základě platu na plný úvazek. Vnitrostátní právní předpisy, jež jsou s tímto v rozporu, vedou k nepřímé diskriminaci na základě pohlaví,
  • rozsudek Safeway ze dne 7. října 2019 (věc C-171/18): SDEU rozhodl o vyrovnání důchodových dávek v rámci systému zaměstnaneckého penzijního pojištění,
  • rozsudek Ortiz Mesonero ze dne 18. září 2019 (věc C-366/18): otci je odepřeno povolení pracovat na pevně stanovených směnách za účelem lepší péče o své děti. Soudní dvůr EU rozhodl, že směrnice se v tomto případě nepoužijí a že neobsahují ustanovení, které by členským státům ukládalo, aby v souvislosti s žádostí o rodičovskou dovolenou přiznaly zaměstnanci právo pracovat po pevně stanovenou pracovní dobu, je-li jejich obvyklým režimem práce na směny s proměnlivou pracovní dobou,
  • rozsudek Hakelbracht ze dne 20. června 2019 (C-404/18): Soudní dvůr EU rozhodl, že pokud osoba, která se domnívá, že je diskriminována na základě svého pohlaví, podá stížnost, měli by být ostatní zaměstnanci chráněni, neboť mohou být zaměstnavatelem znevýhodněni kvůli podpoře, kterou formálně nebo neformálně poskytli oběti údajné diskriminace,
  • rozsudek Tesco Stores ze dne 3. června 2021 (C-624/19): v rozsudku Soudní dvůr EU nejprve připomněl svůj rozsudek ve věci Praxair MRC (C-486/18), v němž se zákaz diskriminace mezi pracovníky a pracovnicemi vztahuje rovněž na kolektivní a individuální dohody zaměřené na regulaci odměňování, jakož i na svou další ustálenou judikaturu, která soudům umožňuje ocenit jiné rozdíly v zacházení založené na odměňování žen a mužů na základě sporného pravidla. Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že článek 157 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že má přímý horizontální účinek ve sporech mezi jednotlivci, v nichž dochází k porušení zásady stejné odměny mužů a žen za „práci stejné hodnoty“,
  • posudek 1/19 Soudního dvora Evropské unie z 6. října 2021 týkající se přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva). Stanovisko Soudního dvora Evropské unie objasňuje podmínky přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a její právní základ,
  • rozsudek Tesorería General de la Seguridad Social ze dne 24. února 2022 (C-389/20): SDEU rozhodl, že čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které vylučuje dávky v nezaměstnanosti z dávek sociálního zabezpečení poskytovaných pracovníkům v cizí domácnosti zákonným systémem sociálního zabezpečení. Ženy a muži by měli mít na pracovišti stejná práva a neměli by být diskriminováni na základě pohlaví,
  • rozsudek BVAEB ze dne 5. května 2022 (C-405/20): SDEU prohlásil, že článek 157 SFEU a čl. 5 písm. c) směrnice 2006/54/ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví roční úpravu na základě snížení výše starobního důchodu státních zaměstnanců v závislosti na této částce bez jakékoli úpravy přesahující určitou částku, pokud tato právní úprava znevýhodňuje podstatně větší podíl příjemců z řad mužů než žen, za předpokladu, že tato právní úprava sleduje soudržným a systematickým způsobem cíle zajištění dlouhodobého financování starobních důchodů a zmenšení rozdílu mezi úrovněmi důchodů financovaných státem, aniž by překračovala meze toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

C. Další iniciativy Unie

  • Evropský pilíř sociálních práv považuje rovnost žen a mužů za jednu ze svých 20 klíčových zásad, jejichž cílem je zajistit: právo na stejnou odměnu za stejnou práci stejné hodnoty a rovné zacházení a příležitosti pro ženy a muže ve všech oblastech, včetně trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu.
  • Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, komplexní politický dokument Komise, má za své hlavní cíle: odstranění genderově podmíněného násilí, boj proti genderovým stereotypům, odstranění genderových rozdílů na trhu práce, dosažení rovné účasti v různých odvětvích hospodářství, řešení rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů, odstranění rozdílů v poskytování péče mezi ženami a muži a dosažení genderové vyváženosti v rozhodovacím procesu a v politice. Strategie uplatňuje dvojí přístup: genderový mainstreaming, který se kombinuje s cílenými opatřeními, a meziodvětvový přístup, který je horizontální zásadou při provádění přijatých opatření.
  • Evropská strategie v oblasti péče podporuje cenově dostupné, přístupné a vysoce kvalitní pečovatelské služby v celé Evropské unii s cílem zlepšit situaci příjemců péče i osob, které o ně profesionálně nebo neformálně pečují. Investice do vysoce kvalitní péče rovněž znamenají zlepšení účasti žen na trhu práce a rovnosti žen a mužů, zejména rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů.
  • Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče. Doporučení navazuje na návrh Komise vycházející ze strategie v oblasti péče, který se týká revize cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče za účelem zvýšení účasti žen na trhu práce, rovněž nazývaných „barcelonské cíle“, stanovených v roce 2002.
  • Doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči. Cílem doporučení, které rovněž vychází ze strategie EU v oblasti péče, je umožnit lidem důstojný život a podpořit rovnost žen a mužů vzhledem k tomu, že kvůli pečovatelským povinnostem zůstávají miliony žen mimo trh práce nebo pracují na částečný úvazek. Pečovatelské povinnosti mohou mít rovněž negativní dopad na platy a starobní důchody žen.
  • Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění podporuje odolnost žen. V zájmu podpory rovnosti žen a mužů, zabezpečení příjmu a ekonomické nezávislosti žen, mladých dospělých a osob se zdravotním postižením Rada doporučuje, aby bylo možné požádat o poskytování minimálního příjmu jednotlivým členům domácnosti.
  • Balíček opatření týkajících se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením obsahuje podpůrná opatření, která mají zlepšit pracovní příležitosti pro ženy se zdravotním postižením.

D. Poskytovatelé externího odborného poradenství

E. Nejnovější vývoj

Z hlediska dosažení rovnosti žen a mužů v EU je skutečným milníkem volebního období 2019–2024 přijetí směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí dne 24. dubna 2024.

Tato směrnice je prvním komplexním právním nástrojem na úrovni EU, který se zabývá násilím páchaným na ženách a domácím násilím. Podle komisařky pro rovnost Heleny Dalliovébude směrnice doplněna doporučením o prevenci a boji proti škodlivým praktikám vůči ženám a dívkám, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucených potratů, nucené sterilizace, dětských a nucených sňatků atd. Komise rovněž zřídila síť EU pro prevenci genderově podmíněného násilí a domácího násilí jako fórum pro výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními odborníky. V zájmu boje proti genderovým stereotypům zahájila Komise kampaň „#EndGenderStereotypes“.

Mezi další legislativní návrhy, které Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) v 9. volebním období dokončil, patří:

  • Směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech, jejímž cílem je posílit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností, a tím i jejich účast na hospodářském rozhodování, aby to mělo pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v celé ekonomice (viz výše dosažené výsledky/právní předpisy).
  • Směrnice o transparentnosti odměňování prosazuje stejnou odměnu za stejnou práci stejné hodnoty a oceňuje účast žen na trhu práce (viz výše dosažené výsledky/právní předpisy).
  • Směrnice o orgánech pro rovné zacházení – standardy pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání. Navrhovaný právní předpis byl vytvořen na dvou různých právních základech s odlišnými postupy. Proto byly zveřejněny dva návrhy Komise (směrnice a směrnice Rady), přestože jejich obsah byl v podstatě stejný. Parlament měl spoluzákonodárnou pravomoc pouze v případě prvního návrhu v rámci řádného legislativního postupu, zatímco k druhému návrhu mohl dát souhlas v rámci postupu souhlasu.

Dohoda, která je výsledkem interinstitucionálních jednání o první směrnici, stanoví nové standardy pro orgány pro rovné zacházení a zajišťuje účinné uplatňování a prosazování nových antidiskriminačních pravidel v EU. Orgány pro rovné zacházení budou nezávislé, nebudou podléhat vnějším vlivům a nebudou dostávat žádné pokyny od vlád. Mimo jiné se také očekává, že orgány pro rovné zacházení budou mít dostatečné lidské, technické a finanční zdroje k plnění svých úkolů.

  • Směrnice Rady o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v otázkách zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o změně směrnic 2000/43/ES a 2004/113/ES. Vzhledem k tomu, že oba návrhy byly v podstatě totožné, po dosažení dohody o první směrnici bylo znění návrhu týkajícího se souhlasu sladěno a Rada požádala Parlament o souhlas, který byl udělen dne 10. dubna.
  • Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. Dne 1. října 2023 vstoupila Istanbulská úmluva v platnost pro Evropskou unii, která se stala její 38. smluvní stranou. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí je prvním mezinárodním nástrojem, který usiluje o odstranění násilí páchaného na ženách, včetně dívek mladších 18 let. Úmluva vstoupila v platnost v dubnu 2014 a EU ji podepsala dne 13. června 2017.
  • Ratifikace Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o násilí a obtěžování prostřednictvím rozhodnutí Rady, kterým se členské státy vyzývají, aby tak učinily. Parlament vyslovil souhlas s tímto rozhodnutím Rady, pokud jde o úmluvu MOP č. 190 (C190), která je první mezinárodní smlouvou uznávající právo všech na pracovní prostředí bez násilí a obtěžování, včetně genderově podmíněného násilí a obtěžování. V zájmu podpory zdravého, bezpečného a rovného pracovního prostředí pro všechny stanovuje povinnost respektovat, prosazovat a naplňovat zmíněné právo i minimální standardy pro boj proti obtěžování a násilí.
  • Změna směrnice 2012/29/EU , kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV. Cílem směrnice je zlepšit podmínky a standardy pro oběti v celé EU. Dne 10. dubna 2024 oznámilo plenární zasedání Parlamentu rozhodnutí zahájit interinstitucionální jednání s Radou. Legislativní proces bude dokončen, jakmile spolunormotvůrci dosáhnou dohody.
  • Dohoda v prvním čtení o znění, kterým se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí. Tato směrnice stanoví komplexní rámec pro boj proti obchodování s lidmi stanovením minimálních pravidel, pokud jde o definici trestných činů a sankcí. Zahrnuje rovněž společná ustanovení na posílení prevence a ochrany obětí s ohledem na hledisko rovnoprávnosti žen a mužů. Parlament přijal znění dohodnuté v prvním čtení dne 23. dubna 2024.

Nelegislativní zprávy z vlastního podnětu:

  • Genderové aspekty rostoucích životních nákladů a dopad energetické krize. Usnesení zkoumalo, jak pandemie COVID-19, rostoucí krize životních nákladů a válka proti Ukrajině prohloubily již existující krizi a nejisté pracovní a životní podmínky mnoha žen. Parlament vyzval Komisi, aby prosazovala rovnost žen a mužů ve všech politikách, a zdůraznil, že je třeba učinit více, neboť v hlavních předložených iniciativách v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí chybí genderové hledisko.

Přijatá stanoviska:

Usnesení předložená na základě otázek Komise k ústnímu zodpovězení:

F. Evropské financování

Podpora rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech činností Unie je hlavním úkolem Unie a hnací silou hospodářského růstu a sociálního rozvoje a cílem, který má být podporován z dlouhodobého rozpočtu EU (VFR 2021–2027) prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty. (CERV) Program byl zřízen nařízením (EU) 2021/692 a nahrazuje program Práva, rovnost a občanství a program Evropa pro občany. Dvě z jeho čtyř složek se zaměřují na prosazování práv, nediskriminaci a rovnost, včetně rovnosti pohlaví, a na podporu začleňování hlediska rovnosti pohlaví a začleňování hlediska nediskriminace (složka Rovnost, práva a rovnost žen a mužů) a na boj proti násilí, včetně genderově podmíněného násilí (složka Daphne).

K dispozici jsou rovněž další finanční prostředky EU na provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména v rámciEvropského sociálního fondu plus (ESF+), který financuje projekty podporující sociální začleňování, boj proti chudobě a investice do lidí, jakož i další fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro oživení a odolnost a InvestEU.

Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje úvěry a granty ve výši 723,8 miliardy EUR na pomoc členským státům při provádění reforem a investic s cílem zmírnit dopady pandemie COVID-19 do konce roku 2026. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost uvádí ženy jako jednu ze skupin negativně zasažených krizí COVID-19. Jeden z jeho cílů souvisí se zmírňováním dopadů krize na ženy.

Sociální fond pro klimatická opatření zřízený nařízením (EU) 2023/955 zohledňuje potřeby žen a uznává, že ženy jsou neúměrně postiženy energetickou a dopravní chudobou, zejména matky samoživitelky, svobodné ženy, ženy se zdravotním postižením a starší ženy žijící samostatně, a že kromě toho mají ženy odlišné a složitější vzorce mobility.

G. Vnější činnost EU

Cílem akčního plánu pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen ve vnějších vztazích je překlenout rozdíly směrem k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 5 a zmírnění chudoby žen. Zaujímá genderově transformační a intersekcionální přístup založený na lidských právech, s ambiciózním cílem zajistit, aby do roku 2025 alespoň 85 % všech nových vnějších činností EU zohledňovalo genderové otázky.

 

Andreea Simona Chifan / Tania Da Silva Azevedo