Digitální program pro Evropu

Platformy digitálních služeb a nové technologie, jako je umělá inteligence, zásadně ovlivňují naši společnost. Tyto inovace nově definovaly způsob, jakým komunikujeme, nakupujeme a přistupujeme k informacím online, a staly se tak každodenní nezbytností. Těmito změnami se zabývá Digitální program pro Evropu na období 2020–2030. Jeho prioritou je vytvoření bezpečného digitálního prostoru, zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na digitálních trzích a posílení digitální suverenity Evropy, přičemž cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Právní základ

Ačkoli Smlouvy neupřesňují ustanovení o informačních a komunikačních technologiích (IKT), EU může jednat v takových oblastech politiky, jako jsou: průmysl (článek 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)), hospodářská soutěž (články 101 a 109 SFEU), obchod (články 206 a 207 SFEU), transevropské sítě (články 170 a 172 SFEU), výzkum (články 179 a 190 SFEU), energetika (článek 194 SFEU), vytvoření jednotného trhu (článek 114 SFEU), volný pohyb zboží (články 26 a 28–37 SFEU), pohyb osob a služeb (články 45 a 66 SFEU), vzdělávání (články 165 a 166 SFEU) a kultura (článek 167 SFEU).

Cíle

V návaznosti na Lisabonskou strategii označil digitální program pro Evropu z roku 2010 informační a komunikační technologie za klíčové pro cíle EU. V roce 2015 strategie jednotného digitálního trhu dále rozvinula tento program o tři pilíře: 1) zajištění lepšího přístupu k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě, 2) podpora optimálních podmínek pro digitální sítě a služby, a 3) a posílení růstového potenciálu digitální ekonomiky.

Strategie 2020, jejímž cílem bylo utvářet digitální budoucnost Evropy, se zaměřila na technologie, které prospívají lidem, konkurenceschopné ekonomice a otevřené, demokratické společnosti. V roce 2021 byla tato strategie obohacena digitálním kompasem pro rok 2030, který podrobně popisuje digitální cíle EU pro toto desetiletí.

Dosažené výsledky

A. První Digitální program pro Evropu: 2010–2020

První digitální program:

  • nižší ceny za elektronické komunikace (nařízení (EU) 2022/612) a zrušení poplatků za roaming ke dni 14. červnu 2017 („roam like at home“),
  • lepší připojení k internetu pomocí komplexního základního širokopásmového připojení s využitím mobilních a satelitních technologií,
  • posílení ochrany spotřebitele v telekomunikacích prostřednictvím ochrany soukromí (směrnice 2009/136/ES) a nařízení o ochraně údajů, které byly později posíleny novým rámcem pro ochranu údajů (nařízení (EU) 2016/679směrnice (EU) 2016/680).

S cílem podpořit rozvoj digitálních sítí a služeb posílil Parlament Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací. Tento orgán podporuje spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí a osvědčené postupy a pracuje na harmonizaci nařízení o komunikaci (nařízení (EU) 2018/1971). První digitální program zdůraznil růst podporou digitálních dovedností, vysoce výkonné výpočetní techniky, digitalizace průmyslu, rozvoje umělé inteligence a modernizace veřejných služeb. Kromě toho EU zavedla pravidla pro zeměpisné blokování (nařízení (EU) 2018/302) a přenositelnost digitálních služeb (nařízení (EU) 2017/1128), která spotřebitelům umožňují přístup k on-line obsahu ve všech členských státech.

Kromě výše uvedených nových regulačních rámců pro ochranu údajů přijala EU řadu právních předpisů k usnadnění rozvoje ekonomiky založené na datech, jako např.:

  • nařízení o volném pohybu neosobních údajů (nařízení (EU) 2018/1807), které umožňuje společnostem a orgánům veřejné správy ukládat a zpracovávat neosobní údaje, kdekoli si to zvolí,
  • Akt o kybernetické bezpečnosti (nařízení (EU) 2019/881), který posiluje Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a zavádí rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti produktů a služeb,
  • směrnice o otevřených datech (směrnice (EU) 2019/1024), která stanoví společná pravidla pro evropský trh se státem uchovávanými údaji.

B. Druhý digitální program pro Evropu: 2020–2030

Druhý digitální program se zabýval změnami, které přinesly digitální technologie, a zásadní úlohou digitálních služeb a trhů, přičemž zdůraznil technologické a geopolitické cíle EU. Komise ve svých sděleních o utváření digitální budoucnosti Evropy a o evropské digitální dekádě podrobně popsala opatření pro bezpečné digitální služby a trhy. Prioritami byly kvantová výpočetní technika, blockchainovéstrategie, umělá inteligence, polovodiče (evropský akt o čipech), digitální suverenita, kybernetická bezpečnost, 5G/6G, evropské datové prostory a globální technologické standardy. Dne 9. března 2021 zavedla EU digitální kompas, v němž jsou uvedeny čtyři cíle pro rok 2030:

  • Dovednosti: alespoň 80 % všech dospělých by mělo mít základní digitální dovednosti a v EU by mělo být zaměstnáno 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie, přičemž na tato pracovní místa by mělo nastoupit více žen.
  • Podniky: 75 % společností by mělo využívat služby cloud computingu, dat velkého objemu a umělé inteligence; více než 90 % malých a středních podniků v EU by mělo dosahovat alespoň základní úrovně digitální intenzity; Počet jednorožců EU by se měl zdvojnásobit.
  • Infrastruktura: všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení a všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítí 5G; výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě by měla představovat přinejmenším 20 % světové výroby; v EU by mělo být rozmístěno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě a Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač.
  • Veřejné služby: veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné online; všichni občané by měli mít přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci; a 80 % občanů by mělo používat elektronickou identitu.

Program Digitální Evropa zavedený nařízením (EU) 2021/694 je iniciativou EU, která přiděluje 7,5 miliardy EUR (2021–2027) na projekty v oblasti digitálních technologií, jako jsou superpočítače, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a integrace digitálních technologií, podporované centry pro digitální inovace. Program je v souladu s dalšími fondy EU, jako je Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy pro digitální infrastrukturuNástroj pro oživení a odolnost. Během oživení po pandemii COVID-19 jsou členské státy pověřeny, aby alespoň 20 % svých finančních prostředků na podporu oživení směřovaly na projekty digitalizace (nařízení (EU) 2021/694).

Bílá kniha o umělé inteligenci z února 2020 zdůraznila klíčovou úlohu umělé inteligence a očekávané společenské a hospodářské přínosy napříč odvětvími. V říjnu 2020 přijal Parlament tři usnesení o umělé inteligenci, která se zabývají etikou, občanskoprávní odpovědnostíduševním vlastnictvím. V těchto usneseních byla Komise vyzvána, aby vypracovala evropský právní rámec pro etický rozvoj a využívání umělé inteligence. Dne 21. dubna 2021 navrhla Komise akt o umělé inteligenci, který by nabídl technologicky neutrální definici umělé inteligence a pravidla založená na riziku. Parlament přijal svůj postoj k návrhu v červnu 2023 s podstatnými změnami textu Komise s ohledem na závěrečná jednání s Radou. V září 2022 předložila Komise návrh směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci, která by zajistila stejnou ochranu osob poškozených umělou inteligencí. Kromě toho byl představen návrh nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, která by se měla týkat digitálních produktů, jako je umělá inteligence.

Sdílení dat má zásadní význam pro digitální vizi Evropy. EU podporuje inovace založené na datech, ale zároveň se snaží udržet rovnováhu mezi ochranou soukromí, bezpečností a etikou a zkoumá využití a sdílení neosobních údajů pro nové technologie a obchodní paradigmata. V únoru 2020 vydala EU bílou knihu o strategii pro data umělé inteligence. Její první část, evropský akt o správě údajů (nařízení (EU) 2022/868), zveřejněný 3. června 2022, nabyl účinnosti v září 2023 a klade důraz na dostupnost a důvěryhodnost dat. Dne 23. února 2022 Komise představila druhou část strategie, navrhovaný akt o datech, který se zabývá přístupem k údajům podniků a spotřebitelů. Interinstitucionální jednání byla ukončena v červnu 2023. Rada, Parlament a Komise vydaly dne 26. ledna 2022 prohlášení o evropských digitálních právech, v němž zdůraznily přechod k digitalizaci založené na hodnotách. Využití dat je důležité pro společenský pokrok, hospodářský rozvoj a inovace. Evropský datový prostor, třetí část strategie, pokrývá devět odvětví a je pro Komisi středem zájmu na období 2019–2025. Kromě toho EU spouští evropský cloud prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, který je založen na ekosystému Gaia-X, s cílem podpořit plynulost dat a služeb.

Základem digitální strategie je vytvoření bezpečnějšího a otevřenějšího jednotného digitálního trhu, který klade důraz na práva uživatelů a spravedlivou hospodářskou soutěž. To zahrnuje dva legislativní pilíře: a to akt o digitálních službách (DSA)akt o digitálních trzích (DMA), které modernizují právní předpisy EU v oblasti digitálních služeb. Byly přijaty Parlamentem v říjnu a Radou v září 2022 a představují jednotný soubor pravidel pro celou EU. Akt o digitálních službách vymezuje odpovědnost za zprostředkovatelské služby, zejména online platformy. Velké platformy, s nimiž se pojí vyšší riziko šíření nezákonného a škodlivého obsahu, podléhají zvláštním požadavkům. Akt o digitálních trzích nastiňuje pravidla pro společnosti se statusem „strážce“ a zaměřuje se na ty, které jsou nejvíce náchylné k nekalým praktikám. Patří sem zejména služby jako online zprostředkování, sociální sítě a cloud computing.

V návaznosti na DSA navrhla Komise v listopadu 2022 opatření k zefektivnění shromažďování a sdílení dat o krátkodobých pronájmech ubytování. Parlamentní Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) tento návrh přezkoumává a od 15. listopadu 2023 probíhají třístranná jednání.

Digitální program klade důraz na elektronickou veřejnou správu a přeshraniční spolupráci veřejného sektoru. Dne 18. listopadu 2022 navrhla Komise akt o interoperabilitě Evropy s cílem posílit veřejné služby v EU. Vytvoří se tak interoperabilní evropská rada se zástupci členských států, Komise a dalších subjektů EU. Pandemie COVID-19 urychlila vývoj evropské interoperability, hlavně díky digitálnímu certifikátu EU COVID. To bylo zdůrazněno ve sdělení Komise, která klade důraz na zlepšení přeshraniční spolupráce.

V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině představila Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 10. listopadu 2022 politiku kybernetické obrany EUakční plán pro vojenskou mobilitu 2.0. Cílem politiky kybernetické obrany a akčního plánu pro vojenskou mobilitu 2.0 je zvýšit investice do kybernetické obrany, posílit spolupráci mezi vojenským a civilním kybernetickým sektorem, zajistit účinné řešení kybernetických krizí a upevnit postavení EU v oblasti kritických kybernetických technologií, což by posílilo evropskou technologickou průmyslovou základnu obrany.

Budování důvěry online má zásadní význam pro společenský a hospodářský růst. Nařízení o elektronické identifikaci (nařízení (EU) č. 910/2014) poskytuje rámec pro bezpečné digitální interakce mezi občany, podniky a orgány. V zájmu dosažení těchto cílů navrhla Komise změnu nařízení o digitální identitě, jejímž cílem je umožnit 80 % občanů EU do roku 2030 bezpečný přístup k důležitým veřejným službám pomocí digitální identity.

Kromě regulace klade EU důraz na digitální vzdělávání. Akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) pomáhá členským státům přizpůsobit jejich vzdělávací systémy digitálnímu věku. Zaměřuje se na vytvoření robustního digitálního vzdělávacího ekosystému a posílení dovedností pro digitální transformaci.

V prosinci 2020 Komise ve svém sdělení představila plán pro oživení a transformaci evropského mediálního průmyslu, mimo jiné řešením témat, jako je roztříštěnost trhu. Komise v něm zdůraznila potřebu větší podpory na vnitrostátní úrovni prostřednictvím schválených plánů obnovy a poukázala na rušivý vliv globálních online platforem na média, zejména na jejich dominanci na trhu s daty a reklamou.

Akční plán pro evropskou demokracii doplňuje mediální plán a zaměřuje se na oživení odvětví a digitální přizpůsobení. Zabývá se také poklesem svobody sdělovacích prostředků kvůli rostoucímu zastrašování novinářů. Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) sleduje digitální pokrok zemí EU směrem k jednotnému digitálnímu trhu. Každoroční profily DESI pomáhají členským státům určit oblasti, které je třeba zlepšit. Ukazatele nyní zohledňují Nástroj pro oživení a odolnostdigitální kompas.

Úloha Evropského parlamentu

Ve svém usnesení ze dne 12. března 2019 Parlament vyzval Komisi, aby přehodnotila oblast působnosti směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS) tak, aby zahrnovala další důležitá odvětví, která nejsou řešena zvláštními právními předpisy, a aby se zabývala hrozbami digitalizace. Usnesení vyzvalo ke sladění s posílenou evropskou politikou kybernetické bezpečnosti a k posílení úlohy Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost. V prosinci 2022 nahradila směrnice NIS2 (směrnice (EU) 2022/2555) svého předchůdce a rozšířila její dosah tak, aby zahrnovala více odvětví a subjektů. V září 2022 předložila Komise návrh aktu o kybernetické odolnosti, jehož cílem je zvýšit bezpečnost různých technologických produktů. Parlament a Rada zahájily jednání o aktu v červnu 2023.

V rámci evropského akčního plánu pro demokracii předložila Komise dne 16. září 2022 návrh aktu o svobodě sdělovacích prostředků s cílem posílit pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků v EU. Cílem tohoto aktu je řešit otázky na trhu mediálních služeb a posílit nezávislost sdělovacích prostředků. V návaznosti na to uspořádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) spolu s Výborem pro kulturu a vzdělávání (CULT) a výborem IMCO ve dnech 31. ledna6. února 2023 slyšení, na nichž se návrh projednával. V současné době probíhají interinstitucionální jednání, která mají být uzavřena před koncem volebního období. Pro transparentnost demokratických procesů má navíc zásadní význam regulace politické reklamy, zejména jasného označování. Komise předložila návrh týkající se tohoto tématu dne 25. listopadu 2021. Výbor IMCO uspořádal dne 11. července 2022 slyšení zaměřené na transparentnost politické reklamy, a to jak offline, tak online. Dne 26. ledna 2023 přijal výbor IMCO společně s výbory CULT a LIBE zprávu o tomto návrhu. Ta se stala základem pro interinstitucionální jednání a 7. listopadu 2023 bylo dosaženo politické dohody. Při práci na otázkách digitální transformace pomáhal Parlamentu jeho útvar (tematická sekce) pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života, který vypracoval studie a uspořádal seminář věnovaný výzvám a příležitostem. Během legislativního procesu týkajícího se aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích byla vypracována studie, která zkoumala dopady cílené reklamy. Další poznatky přinesl seminář o důsledcích těchto návrhů a slyšení s informátorkou společnosti Facebook Frances Haugenovou. V únoru 2022 byla vypracována studie, která se zabývala dopady influencerů na reklamu a bezpečnost spotřebitelů na jednotném trhu. V srpnu 2022 se zpráva stejného oddělení zabývala využitím nových technologií pro zvýšení bezpečnosti výrobků a nastínila potenciální výhody a nevýhody.

V návaznosti na společné veřejné slyšení v březnu 2022 výbory IMCO a LIBE, jakož i Parlament jako celek společně pokročily v provádění aktu o umělé inteligenci tím, že přijaly zprávu s klíčovými pozměňovacími návrhy, zavedly další změny a v červnu 2023 schválily návrh mandátu k jednání s cílem stanovit harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci v EU.

Dne 25. října 2023 vyzvali poslanci k zákazu návykových prvků, jako je nekonečné rolování stránky nebo automatické přehrávání videí. Někteří poslanci EP rovněž chtějí zavést digitální „právo nebýt rušen“ spolu se seznamem osvědčených postupů v oblasti designu.

Více informací o tomto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelůVýboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

 

Kristi Polluveer / Christina Ratcliff / Barbara Martinello / Jordan De Bono