Digitální agenda pro Evropu
Široce rozšířený, rychlý a rozsáhlý rozvoj platforem digitálních služeb spolu s debatami o veřejných datových prostorech a nových technologiích, jako je umělá inteligence, ovlivňují všechny oblasti naší společnosti. Součástí našeho každodenního života se stalo mnoho nových způsobů komunikace, nakupování a přístupu k informacím online – a ty se neustále vyvíjejí. Evropská digitální agenda pro desetiletí 2020–2030 se těmito souvislostmi zabývá a zaměřuje se na vytváření bezpečných digitálních prostorů a služeb, tvorbu rovných podmínek na digitálních trzích s velkými platformami a na posilování evropské digitální suverenity, přičemž přispívá k dosažení evropského cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Právní základ
Přestože Smlouvy neobsahují žádná zvláštní ustanovení týkající se informačních a komunikačních technologií (IKT), EU může podnikat příslušné kroky v rámci odvětvových a horizontálních politik, jako jsou: průmyslová politika (článek 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)); politika hospodářské soutěže (články 101–109 SFEU); obchodní politika (článek 206 a 207 SFEU); transevropské sítě (články 170–172 SFEU); výzkum, technologický rozvoj a vesmír (článek 179 a 190 SFEU), energetická politika (článek 194 SFEU) sbližování právních předpisů pro lepší vytvoření a fungování vnitřního trhu (článek 114 SFEU); volný pohyb zboží (článek 26 a články 28–37 SFEU); volný pohyb osob, služeb a kapitálu (článek 45 a 66 SFEU); vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport (články 165 a 166 SFEU) a kultura (článek 167 SFEU).
Cíle
V návaznosti na Lisabonskou strategii byla v desetileté Digitální agendě pro Evropu z roku 2010 poprvé stanovena klíčová úloha informačních a komunikačních technologií při dosahování evropských cílů. Strategie pro jednotný digitální trh v roce 2015 digitální agendu dále rozvinula a přinesla konkrétní ustanovení založená na třech pilířích, jejichž cílem bylo zajistit spravedlivé, otevřené a bezpečné digitální prostředí: 1) zajištění lepšího přístupu spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě, 2) vytvoření patřičných podmínek pro rozmach digitálních sítí a služeb, a 3) maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky.
V roce 2020 se druhá pětiletá digitální strategie Formování digitální budoucnosti Evropy zaměřila na tři klíčové cíle v oblasti digitálních technologií: technologie, které fungují pro lidi, spravedlivá a konkurenceschopná ekonomika a otevřená, demokratická a udržitelná společnost. V roce 2021 byla tato strategie doplněna desetiletým Digitálním kompasem: evropské pojetí digitální dekády, který převádí EU do roku 2030 v digitální oblasti do konkrétní podoby.
Dosažené výsledky
A. První Digitální agenda pro Evropu: 2010–2020
První digitální agenda se soustředila na lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě. Zaváděla v EU rozvinutý systém práv uživatelů a ochrany spotřebitelů a podniků, mj. prostřednictvím těchto opatření:
- nižší ceny za elektronické komunikace (nařízení (EU) 2022/612) a zrušení poplatků za roaming ke dni 14. červnu 2017 („roam like at home“),
- lepší internetové připojení pro všechny s všeobecným základním širokopásmovým pokrytím, převážně díky rozvoji v oblasti mobilního a satelitního širokopásmového připojení, které umožňuje dosažení gigabitového připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry,
- lepší ochrana spotřebitelů v oblasti telekomunikací díky právním předpisům upravujícím ochranu soukromí (směrnice 2009/136/ES) a ochranu údajů (směrnice 95/46/ES); tato právní úprava se dále zlepšila po přijetí regulačního rámce o ochraně údajů (nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2016/680).
V zájmu vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí a služeb Evropský parlament posílil Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), jež zajišťuje spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů a Komise, přičemž podporuje osvědčené postupy a společné přístupy a harmonizuje předpisy v odvětví telekomunikací na jednotném trhu (nařízení (EU) 2018/1971).
Strategie je zaměřena na maximalizaci růstového potenciálu digitální ekonomiky skrze podporu digitálních dovedností a vysoce výkonnou výpočetní techniku, digitalizaci průmyslu a služeb, rozvoj umělé inteligence a modernizaci veřejných služeb. Byla přijata nová pravidla pro zeměpisné blokování (nařízení (EU) 2018/302) a přenositelnost digitálních služeb (nařízení (EU) 2017/1128), která spotřebitelům umožňují přístup ke službám online obsahu zakoupeným v jednom členském státě EU i při návštěvě jiného členského státu.
Kromě výše uvedených nových regulačních rámců pro ochranu údajů podnikla EU řadu kroků k usnadnění rozvoje ekonomiky založené na datech, jako např.:
- nařízení o volném pohybu neosobních údajů (nařízení (EU) 2018/1807), které umožňuje společnostem a orgánům veřejné správy ukládat a zpracovávat neosobní údaje, kdekoli si to zvolí,
- Akt o kybernetické bezpečnosti (nařízení (EU) 2019/881), který posiluje Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a zavádí rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti produktů a služeb,
- směrnice o otevřených datech (směrnice (EU) 2019/1024), která stanoví společná pravidla pro evropský trh se státem uchovávanými údaji.
B. Druhá digitální agenda pro Evropu: 2020–2030
Druhá digitální agenda se zaměřila na hluboké změny způsobené digitálními technologiemi, zásadní roli digitálních služeb a trhů a nové technologické a geopolitické ambice EU. Na základě dvou strategických sdělení, konkrétně „Formování digitální budoucnosti Evropy“ a „Evropská digitální dekáda“, Komise stanovila konkrétní opatření, která přijme na podporu vytváření bezpečných digitálních služeb a trhů. Prioritami současného desetiletí jsou dále rozvoj kvantové výpočetní techniky, strategie pro blockchain a obchodní politika založená na blockchainu, umělá inteligence zaměřená na člověka a důvěryhodná umělá inteligence, polovodiče (Evropský akt o čipech), digitální suverenita, kybernetická bezpečnost, gigabitové připojení, 5G a 6G, evropské datové prostory a infrastruktura, jakož i stanovení globálních technologických standardů. Dne 9. března 2021 navrhla EU Digitální kompas (COM(2021)0118) se čtyřmi digitálními cíli, kterých má být dosaženo do roku 2030:
- Dovednosti: alespoň 80 % všech dospělých by mělo mít základní digitální dovednosti a v EU by mělo být zaměstnáno 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie, přičemž na tato pracovní místa by mělo nastoupit více žen.
- Podniky: 75 % společností by mělo využívat služby cloud computingu, dat velkého objemu a umělé inteligence; více než 90 % malých a středních podniků v Unii by mělo dosahovat alespoň základní úrovně digitální intenzity; Počet tzv. jednorožců EU by se měl zdvojnásobit.
- Infrastruktura: všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení a všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítí 5G; výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě by měla představovat přinejmenším 20 % světové výroby; v EU by mělo být rozmístěno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě a Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač.
- Veřejné služby: veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné online; všichni občané by měli mít přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci a 80 % občanů by mělo využívat řešení založená na elektronické identitě.
Program Digitální Evropa, zřízený nařízením (EU) 2021/694, je nový program EU pro financování digitálních technologií s plánovaným celkovým rozpočtem 7,5 miliardy EUR na období 2021–2027, který poskytne strategické financování na podporu projektů v pěti oblastech: superpočítače, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a zajištění širokého využití digitálních technologií v celém hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím center pro digitální inovace. Fond bude doplněn dalšími programy EU, jako je Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitální infrastruktury, Nástroj pro oživení a odolnost a nástroj strukturálních fondů. V souvislosti s hospodářským oživením po pandemii COVID-19 musí členské státy vyčlenit alespoň 20 % svých prostředků na oživení na projekty, které digitalizují jejich ekonomiky a společnosti (nařízení (EU) 2021/694).
Jak je uvedeno v bílé knize o umělé inteligenci vydané v únoru 2020, umělá inteligence bude hrát klíčovou roli a očekává se, že bude spojena s četnými společenskými a hospodářskými přínosy v řadě odvětví. V říjnu 2020 přijal Evropský parlament tři usnesení o umělé inteligenci, která se týkala etických otázek, občanskoprávní odpovědnosti a duševního vlastnictví, a požádal Komisi, aby vytvořila komplexní a perspektivní evropský právní rámec etických zásad pro vývoj, zavádění a používání umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií. Dne 21. dubna 2021 zveřejnila Evropská komise návrh nového aktu o umělé inteligenci (COM(2021)0206), který v právu EU zakotvuje technologicky neutrální definici systémů umělé inteligence a přijímá odlišný soubor pravidel uzpůsobených přístupu založenému na rizicích. Návrh zprávy o tomto návrhu, který společně vypracoval Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), byl zveřejněn dne 20. dubna 2022. V září 2022 Komise zveřejnila návrh směrnice o přizpůsobení pravidel mimosmluvní občanskoprávní odpovědnosti umělé inteligenci („směrnice o odpovědnosti za UI“). Jejím cílem je dosáhnout toho, aby lidé, kterým systémy umělé inteligence způsobí škodu, byli chráněni stejně jako v případě jiných technologií. V zájmu další ochrany spotřebitelů zveřejnila Komise návrh nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, kterou se mění směrnice z roku 1985 zabývající se touto problematikou. Nová směrnice se bude zabývat digitálními výrobky (např. umělou inteligencí) a výrobky v oběhovém hospodářství.
Sdílení dat je druhou hlavní osou, na níž je nová evropská digitální agenda založena. Při prosazování inovací založených na údajích hodlá EU zajistit rovnováhu mezi volným tokem údajů a zachováním soukromí, bezpečnosti, ochrany a etických norem. To zahrnuje zkoumání způsobů využití a sdílení neosobních údajů s cílem vyvinout nové ziskové technologie a obchodní modely. V této souvislosti byla v únoru 2020 společně s bílou knihou o umělé inteligenci zveřejněna evropská strategie pro data. Pilířem evropské strategie pro data je evropský akt o správě dat (nařízení (EU) 2022/868). Tento akt byl zveřejněn v Úředním věstníku EU dne 3. června 2022, vstoupil v platnost dne 23. června 2022 a bude se používat od září 2023. Cílem evropského aktu o správě dat je zvýšit dostupnost a opětovnou použitelnost dat a důvěru v jejich sdílení. Dne 23. února 2022 Komise dále zveřejnila návrh harmonizovaných pravidel pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (akt o datech), která se stanovou druhým pilíře evropské strategie pro data. Akt o datech by měl zlepšit přístup k datům jak pro podniky, tak pro spotřebitele. Dne 26. ledna 2022 navrhla Komise prohlášení o evropských digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, jehož cílem je podpořit digitální transformaci zaměřenou na člověka na základě evropských hodnot. Data jsou považována za zásadní zdroj pro společenský pokrok obecně, a zejména pro hospodářský růst, konkurenceschopnost, inovace a tvorbu pracovních míst. Vytvoření evropského datového prostoru, třetího pilíře evropské strategie pro data, je jednou z priorit Komise na období 2019–2025 a bude zahrnovat devět odvětví: zdraví, životní prostředí, energetika, zemědělství, mobilita, finance, výroba, veřejná správa a dovednosti. Evropská unie v rámci svého plánu NextGenerationEU umožní vytvoření evropského cloudu, který bude založen na otevřeném, transparentním a bezpečném digitálním ekosystému Gaia-X poskytujícím volný tok dat a služeb.
Dalším základním kamenem digitální strategie je vytvoření bezpečnějšího a otevřenějšího jednotného digitálního trhu, který bude chránit základní práva uživatelů a vytvářet rovné podmínky pro podniky. Balíček zahrnuje dvě legislativní iniciativy, akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích. Oba akty, které byly přijaty Parlamentem dne 19. října 2022 a Radou dne 14. září 2022, modernizují pravidla pro digitální služby v EU a dokončují tak digitální trh prostřednictvím uceleného souboru nových pravidel platných v celé EU. Akt o digitálních službách jasně vymezuje pravidla pro povinnosti a odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, a zejména online platforem, jako jsou sociální média a tržiště. Zvláštní požadavky přitom klade na tzv. velmi velké online platformy, s nimiž se pojí vyšší riziko šíření nezákonného a škodlivého obsahu. Akt o digitálních službách stanoví pravidla pro to, jak budou moci v EU působit společnosti se statusem strážce přístupu. Nařízení se bude vztahovat na velké společnosti poskytující tzv. hlavní služby platforem, jichž se nekalé praktiky týkají především. Status „strážců“ byl přiznán mimo jiné online zprostředkovatelským službám, sociálním sítím, vyhledávačům, operačním systémům, online reklamním službám, cloud computingu a službám sdílení videonahrávek.
Z aktu o digitálních službách vychází další návrh, který Komise zveřejnila v listopadu 2022 – návrh nařízení o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, který byl v EP přidělen k projednání výboru IMCO. Konečné hlasování v plénu proběhne pravděpodobně v prosinci 2023.
Digitální agenda rovněž klade velký důraz na elektronickou veřejnou správu a přeshraniční spolupráci v rámci veřejného sektoru. Dne 18. listopadu 2022 zveřejnila Komise návrh aktu o interoperabilní Evropě, jehož cílem je pomáhat EU a jejím členským státům při poskytování lepších veřejných služeb občanům a podnikům. Na jeho základě vznikne Evropská rada pro interoperabilitu, která bude složena ze zástupců členských států EU, Komise, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Snaha o urychlení rozvoje evropské interoperability byla motivována mimo jiné koronavirovou pandemií – příkladem interoperability byl právě digitální certifikát EU COVID. Návrh nařízení doplnilo také sdělení Komise (COM(2022)0710), které si kladlo za cíl zvýšit povědomí o významu lepší přeshraniční interoperability a spolupráce ve veřejném sektoru.
Dne 10. listopadu 2022 vydala Komise a vysoký představitel společné sdělení (JOIN(2022)49) o politice EU v oblasti kybernetické obrany spolu s akčním plánem o vojenské mobilitě 2.0, kterým reagovali na ruskou agresi vůči Ukrajině. Tato nová politika má vést ke zvýšení investic do kybernetické obrany a prohloubit spolupráci mezi vojenským a civilním kybernetickým odvětvím. Jejím výsledkem má být zlepšení reakce na kybernetické krize v EU a snížení strategické závislosti EU na kritických kybernetických technologiích. Zároveň se očekává, že posílí evropskou technologickou průmyslovou základnu obrany (EDTIB).
Za prioritní je považováno také budování důvěry v online prostředí, klíčové pro sociální a hospodářský rozvoj. Jedním z důležitých milníků na cestě k vytvoření předvídatelného regulačního prostředí, které bude občanům, podnikům a veřejným orgánům pomáhat provádět bezpečné elektronické interakce, je nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení (EU) č 910/2014). Dalším krokem k uskutečnění těchto cílů je návrh Komise na změnu nařízení o digitální identitě (COM(2021)0281), který chce dosáhnout toho, aby do roku 2030 mohlo nejméně 80 % lidí používat digitální identitu k bezpečnému přeshraničnímu přístupu k základních veřejným službám.
Kromě jednotné regulace v rámci jednotného trhu se EU zaměřuje také na vzdělávání svých občanů v oblasti používání digitálních technologií. Akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) je obnovená politická iniciativa EU na podporu udržitelného a účinného přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy členských států EU digitální éře. Pro dosažení těchto cílů jsou v akčním plánu stanoveny dvě prioritní oblasti: podpora rozvoje vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání v Evropě a zvyšování digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci.
Ve sdělení (COM/2020/0784) z prosince 2020 Komise formulovala svůj akční plán na podporu oživení a transformace evropského mediálního a audiovizuálního odvětví, který řeší dlouhodobé problémy, jako je roztříštěnost trhu. Akční plán rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a členské státy zvýšily na vnitrostátní úrovni podporu prostředkům poskytovaným v rámci schválených národních plánů obnovy. Akční plán zmiňuje rušivý dopad globálních online platforem na mediální odvětví, a že je třeba řešit hegemonii těchto platforem na trhu s daty a reklamou.
Evropský akční plán pro demokracii jde ruku v ruce s Akčním plánem pro média a audiovizuální odvětví, jehož cílem je pomoci tomuto odvětví zotavit se a co nejlépe využít digitální transformaci. První z nich se rovněž zabývá zhoršováním svobody sdělovacích prostředků, neboť v několika členských státech dochází k nárůstu fyzických hrozeb i hrozeb online vůči novinářům. Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je soubor ukazatelů sledujících digitální pokrok zemí EU při realizaci jednotného evropského digitálního trhu. Profily zemí podle DESI každoročně pomáhají členským státům identifikovat oblasti, které vyžadují prioritní opatření. Nové ukazatele byly upraveny tak, aby zahrnovaly Nástroj pro oživení a odolnost a Digitální kompas.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament je zastáncem rozhodných a vyspělých řešení v oblasti digitální politiky, a pokud jde o přijímání legislativních návrhů v této oblasti, je velmi aktivní. Také přispívá k tomu, aby otázky týkající se digitální oblasti stále zůstávaly v centru pozornosti, a to prostřednictvím zpráv z vlastního podnětu, otázek k ústnímu nebo písemnému zodpovězení Komisi, studií, pracovních seminářů, stanovisek a usnesení a rovněž prostřednictvím výzev k větší koordinaci úsilí členských států o rozvoj celoevropských služeb a k podpoře výzkumu a vývoje v digitální oblasti ze strany EU.
Parlament tyto záruky systematicky konsoliduje formou právních předpisů. Stojí v čele odstraňování překážek na jednotném digitálním trhu a modernizace politik EU, pokud jde o současné digitální a datové produkty a služby, aby se v co největší míře digitalizovala evropská odvětví služeb, což povede k vytvoření nových pracovních příležitostí. Zaměřuje se proto na posílení přeshraničního obchodu, harmonizaci pravidel pro digitální smlouvy a zaručení dostupnosti služeb přeshraničního dodávání balíků a podporuje volný pohyb neosobních údajů a provedení jednodušších postupů pro přiznání k DPH. Parlament věnuje zvláštní pozornost zajištění digitálního soukromí občanů EU a zachování a úpravu vysoké úrovně ochrany spotřebitele.
Ve svém usnesení ze dne 12. března 2019 Parlament vyzval Komisi, aby „posoudila, zda je nutné rozšířit působnost směrnice o bezpečnosti sítí a informací na další klíčové sektory a služby, které nejsou pokryty odvětvovými právními předpisy“, a aby reagovala na rostoucí hrozby, které představuje digitalizace. Toto úsilí by mělo být doplněno posílením společné politiky kybernetické bezpečnosti, která zahrnuje společnou evropskou platformu a posílení úlohy agentury ENISA. Směrnice (EU) 2022/2555, kterou Parlament a Rada přijaly dne 14. prosince 2022, nahradila předchozí směrnici (EU) 2016/1148. Nová směrnice rozšiřuje okruh odvětví a veřejných i soukromých podniků, které mají povinnost přijímat opatření ke zvyšování úrovně kybernetické bezpečnosti v Evropě. Komise proto předložila 15. září 2022 návrh aktu o kybernetické odolnosti, který zvýší bezpečnost většího množství hardwarových a softwarových produktů. Návrh byl přidělen k projednání výboru IMCO, konečné hlasování se očekává v červnu 2023.
Na základě Evropského akčního plánu pro demokracii představila Komise 16. září 2022 návrh evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který má podpořit mediální pluralitu a svobodu v Evropské unii a řešit problémy, které se vyskytují na vnitřním trhu mediálních služeb. Konečným cílem je přitom posílit nezávislost sdělovacích prostředků. V rámci projednávání tohoto návrhu uskutečnil výbor LIBE ve spolupráci s Výborem pro kulturu a vzdělávání (CULT) a výborem IMCO dvě slyšení (31. ledna a 6. února 2023), která měla poslancům pomoci návrhu porozumět.
Dalším krokem ve snaze o zvýšení transparentnosti demokratických procesů je nařízení o politické reklamě, mimo jiné díky novým požadavkům na označování. Komise zveřejnila svůj návrh 25. listopadu 2021. V této souvislosti uspořádal výbor IMCO dne 11. července 2022 veřejné slyšení o obecných požadavcích na transparentnost, které musí splňovat všechny subjekty podílející se na financování, přípravě a šíření politické reklamy online i offline. Dne 26. ledna pak přijal výbor IMCO ve spolupráci s výbory CULT a LIBE zprávu o návrhu Komise.
Při práci na otázkách digitální transformace pomáhal Parlamentu jeho útvar (tematická sekce) pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života, který vypracoval řadu cenných studií a uspořádal seminář[1]věnovaný aktuálním problémům a příležitostem. Pro akt o digitálních službách i pro akt o digitálních trzích byla důležitá zejména studie[2], která se zabývala konkrétně dopady cílené reklamy na spotřebitele a reklamní trh. Další poznatky akademické obce i účastníků trhu zazněly na semináři[3], který byl věnován důsledkům a nedostatkům návrhů v současné podobě, a též na slyšení s Frances Haugenovou, která je známá jako „whistleblower“ ze společnosti Facebook a která hovořila o ne zcela čistých postupech velkých technologických společností, tzv. big tech. V únoru 2022 též Tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života vydala studii[4] o dopadu vlivných uživatelů (tzv. „influencerů“) na reklamu a ochranu spotřebitelů na jednotném trhu, která zkoumá, do jaké míry jsou tito uživatelé odpovědní za šíření zavádějících informací a propagaci nebezpečných výrobků. Další studie[5] zveřejněná tímto útvarem v srpnu 2022 se zabývala tím, jak lze nové technologie využít ke zvýšení bezpečnosti výrobků, a tím i k posílení ochrany spotřebitele, a zdůraznila potenciální příležitosti a hrozby.
Pokud jde o umělou inteligenci, uspořádaly výbory IMCO a LIBE v březnu 2022 společné veřejné slyšení. Jeho cílem bylo řešit hlavní otázky týkající se návrhu Komise týkajícího se aktu o umělé inteligenci (COM(2021)0206).
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
Christina Ratcliff / Mathias Wosyka / Barbara Martinello / Davide Franco