Fakta a čísla o Evropské unii
Evropský parlament
Vyplňte prosím toto pole

Digitální program pro Evropu

Platformy digitálních služeb a nové technologie, jako je umělá inteligence, zásadně ovlivňují naši společnost. Tyto inovace nově definovaly způsob, jakým komunikujeme, nakupujeme a přistupujeme k informacím online, a staly se tak každodenní nezbytností. Těmito změnami se zabývá Digitální program pro Evropu na období 2020–2030. Jeho prioritou je vytvoření bezpečného digitálního prostoru, zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na digitálních trzích a posílení digitální suverenity Evropy, a to v souladu se souběžnou digitální a ekologickou transformací.

Právní základ

Ačkoli Smlouvy neupřesňují ustanovení o informačních a komunikačních technologiích (IKT), EU může na základě Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jednat v takových oblastech politiky, jako jsou: průmysl, hospodářská soutěž, obchod, transevropské sítě, výzkum, energetika, zřízení jednotného trhu, volný pohyb zboží, pohyb osob a služeb, vzdělávání a kultura.

Cíle

Cílem EU je posílit postavení podniků a lidí v udržitelné a lépe prosperující digitální budoucnosti zaměřené na člověka. V návaznosti na Lisabonskou strategii označil digitální program pro Evropu z roku 2010 informační a komunikační technologie za klíčové pro dosažení cílů EU. V roce 2015 se strategie pro jednotný digitální trh zaměřila na zajištění lepšího přístupu k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě, na podporu optimálních podmínek pro digitální sítě a služby a na zvýšení růstového potenciálu digitální ekonomiky. Strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy se v roce 2020 zaměřila na technologie, které prospívají lidem, prosazovala konkurenceschopnou ekonomiku a podporovala otevřenou, demokratickou společnost. Digitální kompas stanovil v roce 2021 digitální cíle EU týkající se dovedností, veřejné správy, podniků a infrastruktury pro rok 2030.

Dosažené výsledky

A. První Digitální program pro Evropu: 2010–2020

První digitální agenda splnila několik klíčových cílů:

S cílem podpořit rozvoj digitálních sítí a služeb posílil Parlament Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Tento orgán podporuje spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí a osvědčené postupy a pracuje na harmonizaci nařízení o komunikaci (nařízení (EU) 2018/1971).

První digitální program zdůraznil růst podporou digitálních dovedností, vysoce výkonné výpočetní techniky, digitalizace průmyslu, rozvoje umělé inteligence a modernizace veřejných služeb. Kromě toho EU zavedla pravidla pro zeměpisné blokování (nařízení (EU) 2018/302) a přenositelnost digitálních služeb (nařízení (EU) 2017/1128), která spotřebitelům umožňují přístup k on-line obsahu ve všech členských státech.

Kromě nového regulačního rámce pro ochranu údajů přijala Unie řadu právních předpisů k usnadnění rozvoje ekonomiky založené na datech, jako např.:

  • nařízení o volném pohybu neosobních údajů (nařízení (EU) 2018/1807), které umožňuje společnostem a orgánům veřejné správy ukládat a zpracovávat neosobní údaje, kdekoli si to zvolí,
  • Akt o kybernetické bezpečnosti (nařízení (EU) 2019/881), který posiluje Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost a zavádí rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti produktů a služeb,
  • směrnice o otevřených datech (směrnice (EU) 2019/1024), která stanoví společná pravidla pro evropský trh se státem uchovávanými údaji.

B. Druhý digitální program pro Evropu: 2020–2030

Druhý digitální program se zabýval změnami, které přinesly digitální technologie, a zásadní úlohou digitálních služeb a trhů, přičemž zdůraznil technologické a geopolitické cíle EU. Komise ve svých sděleních o formování digitální budoucnosti Evropy a o evropské digitální dekáděpodrobně popsala opatření pro bezpečné digitální služby a trhy. Prioritami byly kvantová výpočetní technika, blockchainovéstrategie, umělá inteligence, polovodiče (evropský akt o čipech), digitální suverenita, kybernetická bezpečnost, sítě 5G/6G, evropské datové prostory a globální technologické standardy.

V březnu 2021 EU zavedla digitální kompas, v němž jsou uvedeny čtyři cíle pro rok 2030:

  • dovednosti: alespoň 80 % všech dospělých by mělo mít základní digitální dovednosti a v EU by mělo být zaměstnáno 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie, přičemž by na tato pracovní místa mělo nastoupit více žen,
  • podniky: 75 % společností by mělo využívat služby cloud computingu, dat velkého objemu a umělé inteligence; více než 90 % malých a středních podniků v EU by mělo dosahovat alespoň základní úrovně digitální intenzity; a počet tzv. jednorožců v EU (tj. začínajících podniků s vysokou hodnotou) by se měl zdvojnásobit,
  • infrastruktura: všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení a všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítí 5G; výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě by měla představovat přinejmenším 20 % světové výroby; v EU by mělo být rozmístěno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě a Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač,
  • občanské vybavení: veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné online; všichni občané by měli mít přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci; a 80 % občanů by mělo používat elektronickou identitu.

Program Digitální Evropa zavedený nařízením (EU) 2021/694 je iniciativou EU, která přiděluje 7,5 miliardy EUR (2021–2027) na projekty v oblasti digitálních technologií, jako jsou superpočítače, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a integrace digitálních technologií, podporované centry pro digitální inovace.

1. Údaje

Sdílení dat má zásadní význam pro digitální vizi Evropy. EU podporuje inovace založené na datech, ale zároveň se snaží udržet rovnováhu mezi ochranou soukromí, bezpečností a etikou a zkoumá využití a sdílení neosobních údajů pro nové technologie a obchodní paradigmata.

Evropská strategie pro data přišla s myšlenkou vytvořit společné evropské datové prostory zahrnující devět odvětví s cílem zajistit, aby ekonomika i společnost mohly využívat více dat, nad nimiž by i nadále měly kontrolu společnosti i osoby, které je vytvářejí. Evropský regulační rámec pro data se skládá z obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679) a směrnice (EU) 2016/680, evropského aktu o správě dat (nařízení (EU) 2022/868) týkajícího se dostupnosti a důvěry údajů a evropského aktu o datech (nařízení (EU) 2023/2854) týkajícího se spravedlivého přístupu a uživatelských práv, přičemž tento rámec současně zajišťuje ochranu osobních údajů.

2. Umělá inteligence

Bílá kniha o umělé inteligenci z února 2020 zdůraznila klíčovou úlohu umělé inteligence a očekávané společenské a hospodářské přínosy napříč odvětvími. Parlament přijal akt o umělé inteligenci v březnu 2024. Tento akt povoluje používání umělé inteligence pro obecné účely, omezuje používání systémů biometrické identifikace donucovacími orgány, zakazuje sociální bodování občanů a využívání umělé inteligence k manipulaci nebo využívání zranitelných míst uživatelů a zaručuje spotřebitelům právo podávat stížnosti a dostávat smysluplná vysvětlení.

V září 2022 Komise předložila návrh směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci, která by zajistila stejnou ochranu osob poškozených umělou inteligencí. Kromě toho byl představen návrh nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, která by se měla týkat digitálních produktů, jako je umělá inteligence.

3. Nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích

Základem digitální strategie je vytvoření bezpečnějšího a otevřenějšího jednotného digitálního trhu, který klade důraz na práva uživatelů a spravedlivou hospodářskou soutěž. To zahrnuje dva legislativní pilíře: Nařízení o digitálních službách (DSA) a nařízení o digitálních trzích (DMA), které modernizují právní předpisy EU v oblasti digitálních služeb. Nařízení byla spolunormotvůrci přijata v roce 2022 a v platnost vstoupila v květnu 2023, přičemž představují jednotný soubor pravidel pro celou Unii. Nařízení o digitálních službách vymezuje odpovědnost za zprostředkovatelské služby, zejména za online platformy. Velké platformy, s nimiž se pojí vyšší riziko šíření nezákonného a škodlivého obsahu, podléhají zvláštním požadavkům. Nařízení o digitálních trzích nastiňuje pravidla pro společnosti se statusem „strážce“ a zaměřuje se na ty, které snadno podléhají nekalým praktikám. Patří sem zejména služby jako online zprostředkování, sociální sítě a cloud computing. V návaznosti na nařízení o digitálních službách navrhla Komise nařízení, kterým se zefektivní shromažďování a sdílení dat o krátkodobých pronájmech ubytování. Legislativní postup byl úspěšně ukončen podepsáním konečného znění nařízení dne 11. dubna 2024.

4. Elektronická veřejná správa, elektronická identita a digitální euro

Digitální program klade důraz na elektronickou veřejnou správu a přeshraniční spolupráci veřejného sektoru. V březnu 2024 přijala Rada v návaznosti na návrh Komise z listopadu 2022 nařízení o Interoperabilní Evropě (nařízení (EU) 2024/903) s cílem posílit veřejné služby v EU. Tímto nařízením se zřizuje Sbor pro Interoperabilní Evropu, v němž budou zástupci členských států, Komise a dalších subjektů EU.

Budování důvěry v on-line prostředí má zásadní význam pro společenský a hospodářský růst. Nařízení o elektronické identifikaci (nařízení (EU) č. 910/2014) poskytuje rámec pro bezpečné digitální interakce mezi občany, podniky a orgány. V zájmu dosažení těchto cílů byl přijat rámec pro evropskou digitální identitu, jejímž cílem je umožnit do roku 2030 80 % občanů EU bezpečný přístup k důležitým veřejným službám pomocí digitální identity. Dne 28. června 2023 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je zavést digitální formu peněz centrální banky, která doplní jejich fyzickou podobu a stanoví pravidla a podmínky pro jejich použití.

5. Kybernetická bezpečnost

V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině představila Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 10. listopadu 2022 politiku kybernetické obrany EU a akční plán pro vojenskou mobilitu 2.0. Jejich cílem je zvýšit investice do kybernetické obrany, posílit spolupráci mezi vojenským a civilním kybernetickým sektorem, zajistit účinné řešení kybernetických krizí a upevnit postavení EU v oblasti kritických kybernetických technologií. Posiluje evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany, jejímž cílem je vytvořit integrovaný celoevropský obranný průmysl. V prosinci 2022 nahradila směrnice NIS2 (směrnice (EU) 2022/2555) předchozí směrnici a rozšířila její dosah tak, aby zahrnovala více odvětví a subjektů. V návaznosti na návrh Komise bylo v prosinci 2023 dosaženo neformální dohody o aktu o kybernetické odolnosti s cílem posílit bezpečnost různých technologických produktů. V dubnu 2024 přijal Parlament akt o kybernetické solidaritě, jehož cílem je posílit solidaritu na úrovni EU a lépe odhalovat kybernetické hrozby a incidenty a reagovat na ně. Parlament a Rada rovněž dosáhly dohody o změně aktu o kybernetické bezpečnosti.

6. Sdělovací prostředky a demokracie

V prosinci 2020 Komise ve svém sdělení představila akční plán na podporu oživení a transformace evropského mediálního odvětví. Komise v něm zdůraznila potřebu větší podpory na vnitrostátní úrovni prostřednictvím schválených plánů obnovy po pandemii COVID-19 a poukázala na rušivý vliv globálních online platforem na média, zejména na jejich dominanci na trhu s daty a reklamou. Akční plán pro evropskou demokracii doplňuje výše uvedený mediální plán a zaměřuje se na posílení digitálního přizpůsobení, svobody médií a plurality tohoto odvětví a na boj proti dezinformacím. Zabývá se také poklesem svobody sdělovacích prostředků kvůli rostoucímu zastrašování novinářů.

7. Vzdělávání a dovednosti

Kromě regulace klade EU důraz na digitální vzdělávání. Akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) pomáhá členským státům přizpůsobit jejich vzdělávací systémy digitálnímu věku. Zaměřuje se na vytvoření stabilního digitálního vzdělávacího ekosystému a posílení dovedností pro digitální transformaci.

8. Zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem

Dne 9. prosince 2021 předložila Komise návrh směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Cílem nových pravidel je regulovat, jak správně vymezit postavení pracovníků platforem v zaměstnání a jak by digitální pracovní platformy měly používat algoritmy a umělou inteligenci ke sledování a hodnocení pracovníků v tomto odvětví.

9. Digitální infrastruktura

Dne 21. února 2024 předložila Komise nové iniciativy pro digitální infrastrukturu v Evropě s cílem zahájit diskuse o konkrétních návrzích na podporu inovací, bezpečnosti a odolnosti digitální infrastruktury.

Úloha Evropského parlamentu

Ve svém usnesení ze dne 12. března 2019 Parlament naléhavě vyzval Komisi, aby znovu posoudila oblast působnosti směrnice o bezpečnosti sítí a informací a zabývala se hrozbami digitalizace, přičemž vyzval k uvedení do souladu s posílenou politikou EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a k větší úloze Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost.

Dne 20. října 2020 přijal Parlament tři usnesení o umělé inteligenci týkající se etiky, občanskoprávní odpovědnosti a duševního vlastnictví, v nichž vyzval k vytvoření evropského právního rámce pro umělou inteligenci založeného na etice. V zájmu dosažení pokroku v oblasti jednotného digitálního trhu přijal Parlament usnesení o nařízení o digitálních službách. V něm navrhl, aby tento legislativní balíček posílil vnitřní trh, zaručil ochranu spotřebitelů, zajistil rovné zacházení s činnostmi uskutečňovanými off-line i on-line, zachoval transparentnost, respektoval práva a zahrnoval subjekty ze zemí mimo EU, které mají dopady na spotřebitele v EU. Vyzval rovněž k větší spravedlnosti, transparentnosti a odpovědnosti za moderování obsahu digitálních služeb. Usnesení vycházelo z výzkumu, workshopu a řady studií, jež nechal vypracovat Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Sladění návrhů nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích s usnesením Parlamentu ukazuje, že Parlament může ovlivnit legislativní program, aniž by mu bylo přiznáno formální právo legislativního podnětu.

Dne 20. května 2021 Parlament ve svém usnesení o přípravě digitální budoucnosti Evropy vyzval k odstranění překážek fungování jednotného digitálního trhu a lepšímu využívání umělé inteligence pro evropské spotřebitele.

Dne 12. prosince 2023 vyzval Parlament k zákazu návykových technik používaných při designu on-line služeb, např. zákazu nekonečného rolování stránek nebo automatického přehrávání videí. Někteří poslanci EP chtěli spolu se seznamem osvědčených postupů v oblasti designu zavést rovněž digitální „právo nebýt rušen“.

Dne 13. prosince 2023 poslanci EP zdůraznili, že je třeba znovu posoudit pravidla EU týkající se zeměpisného blokování s cílem odstranit veškeré zbývající překážky a plně rozvinout potenciál jednotného trhu.

Dne 13. března 2024 schválil Parlament v rámci evropského akčního plánu pro demokracii právní předpis o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků, který posiluje ochranu nezávislosti sdělovacích prostředků, a další právní předpis o transparentnosti demokratických procesů, který upravuje politickou reklamu.

Více informací o tomto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

 

Alyssia Petit / Zuzanna Wala / Matteo Ciucci / Barbara Martinello