Digitální agenda pro Evropu
Široce rozšířený, rychlý a rozsáhlý rozvoj platforem digitálních služeb spolu s debatami o veřejných datových prostorech a nových technologiích, jako je umělá inteligence, ovlivňují všechny oblasti naší společnosti. Součástí našeho každodenního života se stalo mnoho nových způsobů komunikace, nakupování nebo přístupu k informacím online a tyto způsoby se neustále vyvíjejí. Evropská digitální agenda pro desetiletí 2020–2030 se těmito souvislostmi zabývá a zaměřuje se na vytváření bezpečných digitálních prostorů a služeb, tvorbu rovných podmínek na digitálních trzích s velkými platformami a na posilování evropské digitální suverenity, přičemž přispívá k dosažení evropského cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Právní základ
Přestože Smlouvy neobsahují žádná zvláštní ustanovení týkající se informačních a komunikačních technologií (IKT), EU může podnikat příslušné kroky v rámci odvětvových a horizontálních politik, jako jsou: průmyslová politika (článek 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)); politika hospodářské soutěže (články 101–109 SFEU); obchodní politika (článek 206 a 207 SFEU); transevropské sítě (články 170–172 SFEU); výzkum, technologický rozvoj a vesmír (článek 179 a 190 SFEU), energetická politika (článek 194 SFEU) sbližování právních předpisů pro lepší vytvoření a fungování vnitřního trhu (článek 114 SFEU); volný pohyb zboží (článek 26 a články 28–37 SFEU); volný pohyb osob, služeb a kapitálu (článek 45 a 66 SFEU); vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport (články 165 a 166 SFEU) a kultura (článek 167 SFEU).
Cíle
V návaznosti na Lisabonskou strategii byla v desetileté Digitální agendě pro Evropu z roku 2010 poprvé stanovena klíčová úloha informačních a komunikačních technologií při dosahování evropských cílů. Strategie pro jednotný digitální trh v roce 2015 digitální agendu dále rozvinula a přinesla konkrétní ustanovení založená na třech pilířích, jejichž cílem bylo zajistit spravedlivé, otevřené a bezpečné digitální prostředí: 1) zajištění lepšího přístupu spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě, 2) vytvoření patřičných podmínek pro rozmach digitálních sítí a služeb, a 3) maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky.
V roce 2020 se druhá pětiletá digitální strategie Formování digitální budoucnosti Evropy zaměřila na tři klíčové cíle v oblasti digitálních technologií: technologie, které fungují pro lidi, spravedlivá a konkurenceschopná ekonomika a otevřená, demokratická a udržitelná společnost. V roce 2021 byla tato strategie doplněna desetiletým Digitálním kompasem: evropské pojetí digitální dekády, který převádí EU do roku 2030 v digitální oblasti do konkrétní podoby.
Dosažené výsledky
První Digitální agenda pro Evropu: 2010–2020
První digitální agenda se soustředila na lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě tím, že zaváděla v EU rozvinutý systém práv uživatelů a ochrany spotřebitelů a podniků, mj. prostřednictvím těchto opatření:
- nižší ceny v oblasti elektronických komunikací (nařízení (EU) č. 531/2012) a konec poplatků za roaming ke dni 14. červnu 2017 („roaming za cenu domácích podmínek“),
- lepší internetové připojení pro všechny s všeobecným základním širokopásmovým pokrytím, převážně díky rozvoji v oblasti mobilního a satelitního širokopásmového připojení, které umožňuje dosažení gigabitového připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry,
- lepší ochrana spotřebitelů v oblasti telekomunikací s právními předpisy upravujícími ochranu soukromí (směrnice 2009/136/ES) a ochranu údajů (směrnice 95/46/ES), dále vylepšená prostřednictvím nového regulačního rámce o ochraně údajů (nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680).
V zájmu vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí a služeb Evropský parlament posílil Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), jež zajišťuje spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů a Komise, přičemž podporuje osvědčené postupy a společné přístupy a harmonizuje předpisy v odvětví telekomunikací na jednotném trhu (nařízení (EU) 2018/1971).
Strategie je zaměřena na maximalizaci růstového potenciálu digitální ekonomiky skrze podporu digitálních dovedností a vysoce výkonnou výpočetní techniku, digitalizaci průmyslu a služeb, rozvoj umělé inteligence a modernizaci veřejných služeb. Byla přijata nová pravidla pro zeměpisné blokování (nařízení (EU) 2018/302) a přenositelnost digitálních služeb (nařízení (EU) 2017/1128), která spotřebitelům umožňují přístup ke službám online obsahu zakoupeným v jednom členském státě EU i při návštěvě jiného členského státu.
Kromě výše uvedených nových regulačních rámců pro ochranu údajů (nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680) podnikla EU řadu kroků k usnadnění rozvoje ekonomiky založené na datech, jako např.:
- nařízení o volném pohybu neosobních údajů (nařízení (EU) 2018/1807), které umožňuje společnostem a orgánům veřejné správy ukládat a zpracovávat neosobní údaje, kdekoli si to zvolí,
- Akt o kybernetické bezpečnosti (nařízení (EU) 2019/881), který posiluje Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a zavádí rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti produktů a služeb,
- směrnice o otevřených datech (směrnice (EU) 2019/1024), která stanoví společná pravidla pro evropský trh se státem uchovávanými údaji.
Druhá digitální agenda pro Evropu: 2020–2030
Druhá digitální agenda se zaměřila na hluboké změny způsobené digitálními technologiemi, zásadní roli digitálních služeb a trhů a nové technologické a geopolitické ambice EU. Na základě dvou strategických sdělení, konkrétně „Formování digitální budoucnosti Evropy“ a „Evropská digitální dekáda“, Komise stanovila konkrétní opatření, která přijme na podporu vytváření bezpečných digitálních služeb a trhů. Prioritami současného desetiletí jsou dále rozvoj kvantové výpočetní techniky, strategie pro blockchain a obchodní politika založená na blockchainu, umělá inteligence zaměřená na člověka a důvěryhodná umělá inteligence, polovodiče (Evropský akt o čipech), digitální suverenita, kybernetická bezpečnost, gigabitové připojení, 5G a 6G, evropské datové prostory a infrastruktura, jakož i stanovení globálních technologických standardů. Dne 9. března 2021 navrhla EU Digitální kompas (COM(2021)0118) se čtyřmi digitálními cíli, kterých má být dosaženo do roku 2030:
- Dovednosti: alespoň 80 % všech dospělých by mělo mít základní digitální dovednosti a v EU by mělo být zaměstnáno 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie, přičemž na tato pracovní místa by mělo nastoupit více žen.
- Podniky: 75 % společností by mělo využívat služby cloud computingu, dat velkého objemu a umělé inteligence; více než 90 % malých a středních podniků v Unii by mělo dosahovat alespoň základní úrovně digitální intenzity; Počet jednorožců EU by se měl zdvojnásobit.
- Infrastruktura: všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení a všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítí 5G; výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě by měla představovat přinejmenším 20 % světové výroby; v EU by mělo být rozmístěno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě a Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač.
- Veřejné služby: veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné online; všichni občané by měli mít přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci a 80 % občanů by mělo využívat řešení založená na elektronické identitě.
Program Digitální Evropa, nový program EU pro financování digitálních technologií s plánovaným celkovým rozpočtem 7,5 miliardy EUR na období 2021–2027, poskytne strategické financování na podporu projektů v pěti oblastech: superpočítače, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a zajištění širokého využití digitálních technologií v celém hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím center pro digitální inovace. Fond bude doplněn dalšími programy EU, jako je Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitální infrastruktury, Nástroj pro oživení a odolnost a nástroj strukturálních fondů. V souvislosti s hospodářským oživením po pandemii COVID-19 musí členské státy vyčlenit alespoň 20 % svých prostředků na oživení na projekty, které digitalizují jejich ekonomiky a společnosti (nařízení (EU) 2021/694).
Jak je uvedeno v bílé knize o umělé inteligenci vydané v únoru 2020, umělá inteligence bude hrát klíčovou roli a očekává se, že bude spojena s četnými společenskými a hospodářskými přínosy v řadě odvětví. V říjnu 2020 přijal Evropský parlament tři právní předpisy o umělé inteligenci, které se týkají etiky, občanskoprávní odpovědnosti a duševního vlastnictví, a požádal Komisi, aby vytvořila komplexní a perspektivní evropský právní rámec etických zásad pro vývoj, zavádění a používání umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií. Dne 21. dubna 2021 zveřejnila Evropská komise návrh nového aktu o umělé inteligenci (COM(2021)0206), který v právu EU zakotvuje technologicky neutrální definici systémů umělé inteligence a přijímá odlišný soubor pravidel uzpůsobených přístupu založenému na rizicích. Návrh zprávy o tomto návrhu, který společně vypracoval Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), byl zveřejněn dne 20. dubna 2022.
Sdílení dat je druhou hlavní osou, na níž je nová evropská digitální agenda založena. Při prosazování inovací založených na údajích hodlá EU zajistit rovnováhu mezi volným tokem údajů a zachováním soukromí, bezpečnosti, ochrany a etických norem. To zahrnuje zkoumání způsobů využití a sdílení neosobních údajů s cílem vyvinout nové ziskové technologie a obchodní modely. V této souvislosti byla v únoru 2020 společně s bílou knihou o umělé inteligenci zveřejněna evropská strategie pro data. Pilířem evropské strategie pro data je evropský akt o správě dat (nařízení (EU) 2022/868). Tento akt byl zveřejněn v Úředním věstníku EU dne 3. června 2022, vstoupil v platnost dne 23. června 2022 a bude se používat od září 2023. Cílem evropského aktu o správě dat je zvýšit dostupnost a opětovnou použitelnost dat a důvěru v jejich sdílení. Dne 23. února 2022 Komise dále zveřejnila návrh harmonizovaných pravidel pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (akt o datech). Dne 26. ledna 2022 navrhla Komise prohlášení o evropských digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, jehož cílem je podpořit digitální transformaci zaměřenou na člověka na základě evropských hodnot. Data jsou považována za zásadní zdroj pro společenský pokrok obecně, a zejména pro hospodářský růst, konkurenceschopnost, inovace a tvorbu pracovních míst. Vytvoření evropského datového prostoru je jednou z priorit Komise na období 2019–2025 a bude zahrnovat devět odvětví, konkrétně zdraví, životní prostředí, energetiku, zemědělství, mobilitu, finance, výrobu, veřejnou správu a dovednosti. Evropská unie v rámci svého plánu NextGenerationEU umožní vytvoření evropského cloudu založeného na otevřeném, transparentním a bezpečném digitálním ekosystému Gaia-X, v němž lze volně zpřístupňovat, shromažďovat a sdílet data a služby v důvěryhodném prostředí. Dalším základním kamenem digitální strategie je vytvoření bezpečnějšího a otevřenějšího jednotného digitálního trhu, který bude chránit základní práva uživatelů a vytvářet rovné podmínky pro podniky. Dne 15. prosince 2020 tedy Komise předložila svůj navrhovaný balíček k aktu o digitálních službách Parlamentu a Radě v rámci postupu spolurozhodování. Balíček zahrnuje dvě legislativní iniciativy, akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, jejichž cílem bylo modernizovat pravidla upravující digitální služby v EU. Až vstoupí v platnost, dokončí se tím jednotný digitální trh prostřednictvím uceleného souboru nových pravidel platných v celé EU. Akt o digitálních službách totiž jasně vymezuje pravidla pro povinnosti a odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, a zejména online platforem, jako jsou sociální média a tržiště. Velmi velké online platformy budou mít zvláštní povinnosti vzhledem k rizikům šíření nezákonného i škodlivého obsahu, která se s nimi pojí. Akt o digitálních službách stanoví pravidla pro to, jak budou moci v EU působit společnosti se statusem strážce přístupu. Toto nařízení se bude vztahovat na velké společnosti poskytující tzv. hlavní služby platforem, jichž se nekalé praktiky týkají především. Patří mezi ně online zprostředkovatelské služby, sociální sítě, vyhledávače, operační systémy, online reklamní služby, cloud computing a služby sdílení videonahrávek, které splňují příslušná kritéria pro označení „strážci“.
Budování důvěry v online prostředí je klíčové pro sociální a hospodářský rozvoj, a proto je další prioritou. Nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení (EU) č. 910/2014) je milníkem na cestě k vytvoření předvídatelného regulačního prostředí, které pomáhá občanům, podnikům a veřejným orgánům provádět bezpečné a bezproblémové elektronické interakce. Jako součást nové agendy bude proveden přezkum balíčku digitálních služeb s cílem zlepšit jeho účinnost, rozšířit jeho použití na soukromý sektor a podpořit jeho využívání.
Kromě jednotné regulace v rámci jednotného trhu se EU zaměřuje také na vzdělávání svých občanů v oblasti používání digitálních technologií. Akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) je obnovená politická iniciativa EU na podporu udržitelného a účinného přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy členských států EU digitální éře. Pro dosažení těchto cílů jsou v akčním plánu stanoveny dvě prioritní oblasti: podpora rozvoje vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání v Evropě a zvyšování digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci.
Ve sdělení (COM/2020/0784) z prosince 2020 Komise formulovala svůj akční plán na podporu oživení a transformace evropského mediálního a audiovizuálního odvětví, který řeší dlouhodobé problémy, jako je roztříštěnost trhu. Akční plán rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a členské státy zvýšily na vnitrostátní úrovni podporu prostředkům poskytovaným v rámci schválených národních plánů obnovy. Akční plán zmiňuje rušivý dopad globálních online platforem na mediální odvětví a že je třeba řešit hegemonii těchto platforem na trhu s daty a reklamou.
Evropský akční plán pro demokracii jde ruku v ruce s Akčním plánem pro média a audiovizuální odvětví, jehož cílem je pomoci tomuto odvětví zotavit se a co nejlépe využít digitální transformaci. První z nich se rovněž zabývá zhoršováním svobody sdělovacích prostředků, neboť v několika členských státech dochází k nárůstu fyzických hrozeb i hrozeb online vůči novinářům. Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je soubor ukazatelů sledujících digitální pokrok zemí EU při realizaci jednotného evropského digitálního trhu. Profily zemí podle DESI každoročně pomáhají členským státům identifikovat oblasti, které vyžadují prioritní opatření. Nové ukazatele byly upraveny tak, aby zahrnovaly Nástroj pro oživení a odolnost a Digitální kompas.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament je zastáncem rozhodných a vyspělých řešení v oblasti digitální politiky, a pokud jde o přijímání legislativních návrhů v této oblasti, je velmi aktivní. Také přispívá k tomu, aby otázky týkající se digitální oblasti stále zůstávaly v centru pozornosti, a to prostřednictvím zpráv z vlastního podnětu, otázek k ústnímu nebo písemnému zodpovězení Komisi, studií, pracovních seminářů, stanovisek a usnesení a rovněž prostřednictvím výzev k větší koordinaci úsilí členských států o rozvoj celoevropských služeb a k podpoře výzkumu a vývoje v digitální oblasti ze strany EU.
Parlament tyto záruky systematicky konsoliduje formou právních předpisů. Stojí v čele odstraňování překážek na jednotném digitálním trhu a modernizace politik EU, pokud jde o současné digitální a datové produkty a služby, aby se v co největší míře digitalizovala evropská odvětví služeb, což povede k vytvoření nových pracovních příležitostí. Zaměřuje se proto na posílení přeshraničního obchodu, harmonizaci pravidel pro digitální smlouvy a zaručení dostupnosti služeb přeshraničního dodávání balíků a podporuje volný pohyb neosobních údajů a provedení jednodušších postupů pro přiznání k DPH. Parlament věnuje zvláštní pozornost zajištění digitálního soukromí občanů EU a zachování a úpravu vysoké úrovně ochrany spotřebitele.
Ve svém usnesení ze dne 12. března 2019 Parlament vyzval Komisi, aby „posoudila, zda je nutné rozšířit působnost směrnice o bezpečnosti sítí a informací na další klíčové sektory a služby, které nejsou pokryty odvětvovými právními předpisy“, a aby reagovala na rostoucí hrozby, které představuje digitalizace. Toto úsilí by mělo být doplněno posílením společné politiky kybernetické bezpečnosti, která zahrnuje společnou evropskou platformu a posílení úlohy agentury ENISA. Směrnice o bezpečnosti sítí a informací 2 (NIS2) nahradí předchozí směrnici (EU 2016/1148) tím, že fakticky zaváže více subjektů a odvětví k přijetí opatření na zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v Evropě. V Parlamentu byla věc přidělena Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, který 28. října 2021 přijal příslušnou zprávu. Dne 13. května 2022 dosáhli spoluzákonodárci ohledně návrhu politické dohody. V návaznosti na to musí dohodu přijmout Parlament a Rada.
Pokud jde o akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, konečné hlasování o obou aktech na plenárním zasedání proběhlo dne 5. července 2022. Akt o digitálních trzích byl přijat dne 18. července 2022 poté, co Rada schválila postoj Parlamentu. Po podpisu předsedkyní Evropského parlamentu a předsedou či předsedkyní Rady bude uveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a začne platit o šest měsíců později. Očekává se, že Rada schválí postoj Parlamentu k aktu o digitálních službách v září 2022. Práci Parlamentu v oblasti digitální transformace průběžně podporovala jeho Tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života prostřednictvím řady studií a semináře[1] zaměřených na existující výzvy a příležitosti. Pro akt o digitálních službách i pro akt o digitálních trzích je relevantní studie[2], která se zabývala konkrétně dopady cílené reklamy na spotřebitele a reklamní trh. Další poznatky akademické obce i účastníků trhu zazněly na semináři[3], který byl věnován důsledkům a nedostatkům návrhů v současné podobě, a též na slyšení s oznamovatelkou ze společnosti Facebook Frances Haugenovou, která objasnila některé nekalé praktiky velké technologické společnosti. V únoru 2022 též Tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života vydala studii[4] o dopadu vlivných uživatelů (tzv. „influencerů“) na reklamu a ochranu spotřebitelů na jednotném trhu, která zkoumá, do jaké míry jsou tito uživatelé odpovědní za šíření zavádějících informací a propagaci nebezpečných výrobků. Další připravovaná studie se bude zabývat tím, jak lze nové technologie využít ke zvýšení bezpečnosti výrobků, a tak i k posílení ochrany spotřebitelů. Poznatky z těchto studií pravděpodobně ovlivní budoucí právní předpisy v této oblasti, kterými se Parlament bude zabývat ve druhé polovině volebního období.
Zejména pokud jde o umělou inteligenci, uspořádaly výbory IMCO a LIBE v březnu 2022 společné veřejné slyšení. Cílem slyšení bylo řešit hlavní otázky týkající se návrhu Komise týkajícího se aktu o umělé inteligenci (COM(2021)0206).
Christina Ratcliff / Barbara Martinello / Vasileios Litos