Obnovitelné zdroje energie (větrná energie, solární energie, hydroelektrická energie, energie z oceánu, geotermální energie, biomasa a biopaliva) jsou alternativami k fosilním palivům a přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k diverzifikaci dodávek energie a ke snižování závislosti na nespolehlivých a nestabilních trzích s fosilními palivy, především s ropou a zemním plynem. Právní předpisy EU o prosazování obnovitelných zdrojů energie prošly v posledních patnácti letech významným vývojem. V roce 2009 stanovili vedoucí představitelé EU cíl, že do roku 2020 musí 20 % spotřeby energie EU pocházet z obnovitelných zdrojů. V roce 2018 bylo dohodnuto, že do roku 2030 musí z obnovitelných zdrojů pocházet 32 % spotřeby energie EU. S ohledem na nové ambice EU v oblasti klimatu navrhli spolunormotvůrci v červenci 2021 navýšit tento cíl na 40 % do roku 2030. Budoucí rámec politiky pro období po roce 2030 je nyní předmětem jednání.

Právní základ a cíle

Článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Dosažené výsledky

A. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie

1. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED I): program do roku 2020

Původní směrnice o obnovitelných zdrojích energie přijatá dne 23. dubna 2009 postupem spolurozhodování (směrnice 2009/28/ES o následném zrušení směrnice 2001/77/ES2003/30/ES) stanovila, že do roku 2020 musí 20% podíl spotřeby energie EU pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Všechny členské státy měly kromě toho povinnost zajistit, aby z obnovitelných zdrojů pocházelo rovněž 10 % jejich pohonných hmot. Směrnice rovněž navrhla různé mechanismy, jež mohly členské státy využít k dosažení svých cílů, např. režimy podpory, záruky původu, společné projekty a spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi, i kritéria udržitelnosti pro biopaliva.

Do roku 2020 směrnice potvrdila stávající vnitrostátní cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro každou zemi s ohledem na její výchozí pozici a celkový potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie (např. v případě Malty minimální podíl obnovitelné energie činil 10 % a v případě Švédska 49 %). Každá země EU ve svém vnitrostátním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů stanovila, jak plánuje těchto individuálních cílů dosáhnout, a vymezila rovněž všeobecný plán realizace politiky v této oblasti. Pokrok při plnění vnitrostátních cílů se měřil každé dva roky, když země EU zveřejnily vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

2. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II): program do roku 2030

V červenci 2021 Komise v rámci realizace balíčku Zelené dohody pro Evropu navrhla změnit směrnici o obnovitelných zdrojích energie tak, aby její cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie byly v souladu s novými ambicemi v oblasti klimatu. Navrhuje navýšit závazný podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU na 40 % do roku 2030 a podporuje využívání obnovitelných paliv, jako je vodík, v odvětví průmyslu a dopravy, pro něž stanoví dodatečné cíle. Rámec politiky v oblasti energetiky pro období po roce 2030 je nyní předmětem jednání.

V prosinci 2018 vstoupila v platnost revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (směrnice (EU) 2018/2001), která je součástí balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany a jejímž cílem je zachovat vůdčí postavení EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zároveň pomoci EU splnit její závazky v oblasti snižování emisí vyplývající z Pařížské dohody. Revidovaná směrnice vstoupila v platnost v prosinci 2018, členské státy ji musely provést ve svém vnitrostátním právu nejpozději do června 2021 a nabyla účinku dne 1. července 2021. Směrnice stanoví nový závazný cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro EU pro rok 2030 ve výši nejméně 32 % konečné spotřeby energie a obsahuje doložku umožňující upravit tento podíl do roku 2023 směrem nahoru a zvýšený 14% cíl pro podíl obnovitelných paliv v dopravě do roku 2030.

Pokud členské státy své vnitrostátní cíle v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030 neupraví, měly by cíle stanovené pro rok 2020 představovat minimální příspěvek členských států k novému rámci do roku 2030. Země EU navrhnou své vnitrostátní plány v oblasti energetiky a vypracují desetileté vnitrostátní plány pro energetiku a klima v rámci programu Horizont 2030, o jejichž plnění budou každé dva roky podávat zprávu. Tyto plány poté posoudí Komise, která může přijmout opatření na úrovni EU k zajištění toho, aby byly v souladu s celkovými cíli EU.

B. Zelená dohoda pro Evropu

Dne 11. prosince 2019 přijala Evropská komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640). Tento zelený plán stanoví podrobnou vizi, jak do roku 2050 učinit z Evropy klimaticky neutrální kontinent dodáváním čisté, cenově dostupné a bezpečné energie.

1. Realizace Zelené dohody pro Evropu

Dne 14. července 2021 zveřejnila Komise nový legislativní balíček v oblasti energetiky nazvaný „Fit for 55: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ (COM(2021)0550). V nové revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie (COM(2021)0557) navrhuje navýšit závazný cíl týkající se podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU na 40 % do roku 2030 a stanovit nové cíle na vnitrostátní úrovni, např. v podobě:

  • nové referenční hodnoty pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví budov ve výši 49 %,
  • nové referenční hodnoty ve výši 1,1 procentního bodu pro každoroční nárůst využívání energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu,
  • závazného ročního nárůstu využívání energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení v členských státech o 1,1 procentního bodu,
  • orientačního zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu pro dálkové vytápění a chlazení o 2,1 procentního bodu.

V rámci svého úsilí o dekarbonizaci a diverzifikaci odvětví dopravy Komise stanovila:

  • cíl snížit intenzitu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot do roku 2030 alespoň o 13 %, a to pro všechny druhy dopravy,
  • podíl pokročilých biopaliv a bioplynu ve výši 2,2 % do roku 2030, s přechodným cílem ve výši 0,5 % do roku 2025 (jednou započítaný),
  • cíl ve výši 2,6 % pro obnovitelná paliva nebiologického původu a 50% podíl vodíku z obnovitelných zdrojů spotřebovaného pro energetické a neenergetické účely v průmyslu do roku 2030.

Budoucí rámec politiky pro období po roce 2030 je předmětem jednání.

2. Čistá energie pro všechny Evropany

Dne 30. listopadu 2016 Komise zveřejnila předchozí legislativní balíček s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ (COM(2016)0860), který je součástí širší strategie energetické unie (COM(2015)0080). V prosinci 2018 vstoupila v platnost revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (směrnice (EU) 2018/2001), která podporuje využívání energie z obnovitelných zdrojů těmito způsoby:

  • dalším zaváděním obnovitelných zdrojů v odvětví elektrické energie,
  • začleňováním obnovitelných zdrojů do odvětví vytápění a chlazení (v této oblasti byl zaveden orientační roční nárůst ve výši 1,3 % pro energii z obnovitelných zdrojů),
  • dekarbonizací a diverzifikací odvětví dopravy stanovením:
    • 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů z celkové spotřeby energie v dopravě do roku 2030,
    • 3,5% podílu pokročilých biopaliv a bioplynu do roku 2030, s přechodným cílem ve výši 1 % do roku 2025 (dvakrát započítaný),
    • 7% stropu pro první generaci biopaliv v silniční a železniční dopravě a plány na postupné ukončení využívání palmového oleje a dalších biopaliv z potravinářských plodin, které zvyšují emise CO2, do roku 2030 pomocí systému certifikace,
  • posílením unijního kritéria udržitelnosti pro bioenergii,
  • zajištěním, aby byl závazný cíl na úrovni EU splněn včas a nákladově efektivním způsobem.

3. Mechanismus pro financování energie z obnovitelných zdrojů

Komise na základě článku 33 nařízení o správě ((EU) 2018/1999) vypracovala v rámci balíčku opatření Čistá energie pro všechny Evropany mechanismus EU pro financování (nařízení 2020/1294). Ten je platný od září 2020 a Komise nyní pracuje na jeho zavedení.

Hlavním cílem tohoto mechanismu je pomáhat jednotlivým zemím při dosahování jejich individuálních i společných cílů v oblasti obnovitelné energie. Mechanismus financování propojuje země, které přispívají k financování projektů (přispívající státy) se zeměmi, které na svém území povolí jejich stavbu (hostitelské státy). Komise stanoví prováděcí rámec a způsoby financování mechanismu s tím, že opatření v rámci tohoto mechanismu mohou být financovány členskými státy, finančními prostředky EU nebo subjekty soukromého sektoru.

Energie vyrobená prostřednictvím tohoto mechanismu financování přispěje k dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie všech zúčastněných zemí a napomůže tomu, aby byl splněn cíl Zelené dohody pro Evropu dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

C. Další kroky v budoucnosti

1. Transevropská energetická síť

V prosinci 2020 přijala Komise návrh na revizi těchto pravidel (COM(2020)0824) s cílem propojit regiony, které jsou v současné době izolovány od evropských trhů s energií. Revize si klade za cíl podpořit významný nárůst energie z obnovitelných zdrojů v evropském energetickém systému v souladu se zastřešujícím cílem Zelené dohody pro Evropu, jímž je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

V červenci 2020 přijal Evropský parlament usnesení o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické sítě (TEN-E), který má tyto hlavní směry aktualizovat a uvést je do souladu s politikou EU v oblasti klimatu. Původní rozhodnutí č. 1254/96/ES bylo již několikrát revidováno, přičemž stávající hlavní směry pro transevropské energetické sítě stanoví nařízení (EU) č. 347/2013.

2. Revize směrnice o zdanění energie

V červenci 2021 Komise zveřejnila návrh (COM(2021)0563) revize směrnice o zdanění energie (směrnice 2003/96), v němž navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu, podporovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podněcují využívání fosilních paliv.

D. Otázky související se zdroji energie

1. Biomasa a biopaliva

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (směrnice (EU) 2018/2001), která je v současné době v platnosti, zahrnuje cíl používat do roku 2030 3,5 % pokročilých biopaliv a bioplynu v odvětví dopravy a dílčí cíl ve výši 1 % do roku 2025. Stávající 7% strop pro první generaci biopaliv je zachován pro silniční a železniční dopravu, přičemž se na úrovni EU stanoví povinnost, aby dodavatelé paliv poskytovali určitý podíl (6,8 %) nízkoemisních a obnovitelných paliv, a rozšiřuje se působnost kritéria udržitelnosti EU v oblasti bioenergie (s cílem zahrnout do něj i biomasu a bioplyn v rámci vytápění a chlazení a výroby elektřiny).

Komise v červenci 2021 zveřejnila návrh směrnice o obnovitelných zdrojích energie, který obsahuje cíl dosáhnout do roku 2030 2,2% podílu pokročilých biopaliv a bioplynu a dílčí cíl 0,5 % do roku 2025.

2. Vodík

V červenci 2020 přijala Komise strategii EU pro integraci energetického systému (COM(2020)0299) a novou evropskou vodíkovou strategii (COM(2020)0301) s cílem zkoumat, jak může výroba a využívání obnovitelného vodíku pomoci dekarbonizovat hospodářství EU. Vodíková strategie zavádí tři cíle: instalaci elektrolyzérů v EU pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů o výkonu alespoň 6 GW a výrobu až 1 milionu tun obnovitelného vodíku do roku 2024; instalaci elektrolyzérů pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů o výkonu alespoň 40 GW a až 10 milionů tun obnovitelného vodíku vyrobeného v EU do roku 2030 a zavádění obnovitelného vodíku ve velkém rozsahu od roku 2030.

3. Větrná energie na moři

Dne 19. listopadu 2020 zveřejnila Komise zvláštní strategii EU týkající se obnovitelné energie z moří nazvanou „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)741), která vyhodnocuje potenciální přínos obnovitelné energie z moří a přesahuje rámec úzké definice faktorů v oblasti výroby elektřiny. Cílem této strategie je zvýšit objem elektřiny vyrobené z obnovitelné energie z moří z 12 GW v roce 2020 na nejméně 60 GW do roku 2030 a na 300 GW do roku 2050. Kromě toho tato strategie předpokládá legislativní revizi transevropské energetické sítě, aby byla lépe použitelná pro přeshraniční infrastrukturu na moři.

4. Energie z oceánu

V lednu 2014 předložila Komise sdělení nazvané „Modrá energie: Opatření nezbytná pro naplnění potenciálu energie z oceánů v evropských mořích a oceánech do roku 2020 a v následujícím období“ (COM(2014)0008). Toto sdělení představuje akční plán na podporu generování energie z oceánů, včetně energie získávané z vln, slapové energie, přeměny tepelné energie a energie ze změny stupně solnosti.

Úloha Evropského parlamentu

Parlament neustále prosazuje využívání obnovitelných zdrojů energie a zdůrazňuje nutnost stanovit povinné cíle pro rok 2020[1] a v poslední době také pro rok 2030.

V únoru 2014 přijal usnesení[2], v němž kritizuje návrhy, které Komise předložila k rámci v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jelikož je považuje za krátkozraké a nedostatečně ambiciózní. Parlament vyzval k tomu, aby byl stanoven závazný cíl vyrábět 30 % energie spotřebované na úrovni EU z obnovitelných zdrojů, přičemž tento cíl by měl být uskutečňován prostřednictvím individuálních vnitrostátních závazných cílů, a aby byla platnost cílů v oblasti pohonných hmot prodloužena i na období po roce 2020.

V červnu 2016 přijal Parlament usnesení[3] o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, v němž Komisi vyzval, aby předložila ambicióznější klimaticko-energetický balíček pro období do roku 2030, který zvýší cíl EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů alespoň na 30 %, jenž bude poté uskutečňován prostřednictvím jednotlivých vnitrostátních cílů. Cíle, které byly schváleny na rok 2020, musely být při přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů považovány za minimální základ.

Parlament v lednu 2018 v rámci revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie podpořil závazný cíl, podle kterého má Unie do roku 2030 využívat minimálně 35 % energie z obnovitelných zdrojů[4], a posílil právo na vlastní spotřebu. Na základě vyjednávání s Radou byl tento závazný unijní cíl snížen na minimálně 32 %.

V lednu 2020 přijal Parlament usnesení[5] o Zelené dohodě pro Evropu, v němž předložil několik doporučení, která se týkala např. dodávání čisté, cenově dostupné a bezpečné energie. V tomto duchu také vyzval k revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie a ke stanovení závazných vnitrostátních cílů pro každý členský stát a doporučil, aby zásada „energetická účinnost v první řadě“ byla uplatňována ve všech odvětvích a politických opatřeních.

V květnu 2021 přijal Parlament dvě usnesení[6]: o strategii EU pro integraci energetického systému (COM(2020)0299) a evropské vodíkové strategii (COM(2020)0301), ve kterých podpořil dekarbonizaci a využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a vodíku. Rovněž vyzval Komisi, aby vydávala záruky původu obnovitelného vodíku a aby vytvořila základ pro diskusi v souvislosti s revizí směrnice o obnovitelných zdrojích energie a revizí pokynů pro státní podporu s cílem podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

 

[1]Usnesení Parlamentu ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 599), ze dne 14. února 2006 k vytápění a chlazení s využitím obnovitelných zdrojů energie (Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 115), ze dne 14. prosince 2006 o strategii pro biomasu a biopaliva (Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 890) a ze dne 25. září 2007 o pracovním plánu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě (Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 82).
[2]Usnesení Parlamentu ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 79).
[3]Usnesení Parlamentu ze dne 23. června 2016 o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. C 91, 9.3.2018, s. 16).
[4]Pozměňovací návrhy Parlamentu ze dne 17. ledna 2018 k návrhu nařízení o správě energetické unie.
[5]Usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2).
[6]Usnesení Parlamentu ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (přijaté texty, P9_TA(2021)0240) a o evropské vodíkové strategii (přijaté texty, P9_TA(2021)0241).

Matteo Ciucci