Obnovitelná energie
Obnovitelné zdroje energie, např. větrná, solární a hydroelektrická energie, energie z oceánu, geotermální energie, biomasa a biopaliva, představují čistší alternativy k fosilním palivům. Snižují znečištění, rozšiřují naše možnosti výroby energie a omezují naši závislost na kolísavých cenách fosilních paliv. V roce 2023 zvýšili tvůrci právních předpisů cíl EU týkající se podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě energie z 32 % na alespoň 42,5 % do roku 2030, přičemž cílit by se mělo na 45 %. V roce 2023 představovala energie z obnovitelných zdrojů 24,5 % konečné spotřeby energie v EU.
Právní základ a cíle
Článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Dosažené výsledky
A. Zelená dohoda pro Evropu
Dne 26. února 2025 se EU v souladu s Dohodou o čistém průmyslu zavázala, že urychlí zavádění energie z obnovitelných zdrojů, bude dekarbonizovat průmysl a zajistí, aby čisté technologie disponovaly dostatečnou výrobní kapacitou. Tato nová dohoda o průmyslu vychází ze Zelené dohody pro Evropu, která řeší výzvy v oblasti energetiky, klimatu a životního prostředí a obsahuje závazek dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality v souladu s Pařížskou dohodou.
B. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie
Směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanoví cíl EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030. Tímto cílem je zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU alespoň na 42,5 % a zároveň usilovat o dosažení 45 %. Směrnice uvádí do souladu cíl EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie se svými novými ambicemi v oblasti klimatu, urychluje přechod na čistou energii v souladu s rozhodnutím postupně ukončit závislost na ruských fosilních palivech a urychluje postupy udělování povolení novým projektům na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví maximální dobu pro schválení nových zařízení na 12 měsíců v oblastech prioritních pro obnovitelné zdroje energie a na 24 měsíců jinde.
Směrnice stanoví následující odvětvové dílčí cíle pro země EU:
- V průmyslovém odvětví zavádí závazný cíl 42% podílu obnovitelného vodíku na celkové spotřebě vodíku do roku 2030 a 60% podílu do roku 2035 a orientační cíl průměrného ročního nárůstu užívání energie z obnovitelných zdrojů o 1,6 procentního bodu.
- V sektoru budov se pro podíl obnovitelné energie do roku 2030 stanoví orientační cíl ve výši 49 %, přičemž cíle v oblasti vytápění a chlazení se mají až do roku 2025 zvyšovat o 0,8 procentního bodu ročně a v letech 2026 až 2030 o 1,1 procentního bodu ve srovnání s podílem v roce 2020.
- V dopravním odvětví zavádí buď cíl 29% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, nebo snížení emisí skleníkových plynů o 14,5 %, a to větším využíváním pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu, jako je vodík (viz oddíl D.2).
- V oblasti dálkového vytápění a chlazení činí orientační cíl průměrného ročního zvýšení podílu energie pocházející z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu 2,2 procentního bodu.
- Ve výzkumu a inovacích zavádí orientační cíl 5 % nově instalované kapacity obnovitelné energie z inovativních technologií do roku 2030.
Tato směrnice stanovila a potvrdila povinné vnitrostátní cíle, které byly v souladu s celkovým cílem EU. Vyžadovala rovněž, aby země EU vypracovaly orientační trajektorie pro dosažení svých cílů, předložily vnitrostátní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a každé dva roky zveřejňovaly vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice nastínila různé mechanismy, které by země EU mohly použít na podporu investic do obnovitelných zdrojů energie, např. režimy podpory, záruky původu, společné projekty, spolupráci se zeměmi mimo EU a kritéria udržitelnosti pro biopaliva.
V souladu s nařízením o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu navrhují země EU vnitrostátní energetické cíle a vytvářejí desetileté vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030. Tyto plány jsou monitorovány každé dva roky s pomocí zpráv o pokroku a hodnotí je Komise. Ta je oprávněna přijmout opatření na úrovni EU, aby zajistila soulad těchto plánů s celkovými cíli EU.
1. Mechanismus pro financování energie z obnovitelných zdrojů
Nařízení o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zavádí mechanismus EU pro financování, který má zemím pomoci dosáhnout jejich individuálních a kolektivních cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Mechanismus propojuje země, které přispívají k financování projektů (přispívající státy), se zeměmi, které na svém území povolí jejich stavbu (hostitelské státy). Komise nastiňuje svůj prováděcí rámec a metody financování a stanoví, že opatření v rámci tohoto mechanismu mohou financovat země EU, fondy nebo příspěvky soukromého sektoru. Energie vyrobená prostřednictvím tohoto mechanismu přispěje k dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie všech zúčastněných zemí.
2. Transevropská energetická síť
V případě transevropské energetické sítě se jedná o strategii, která se zaměřuje na propojení energetické infrastruktury zemí EU a plnění cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Nařízení TEN-E stanoví pravidla EU pro přeshraniční energetickou infrastrukturu. Určuje jedenáct prioritních koridorů a tři prioritní tematické oblasti, definuje nové projekty společného zájmu mezi zeměmi EU, zavádí projekty ve společném zájmu mezi EU a zeměmi mimo EU, zdůrazňuje úlohu projektů větrné energie na moři a vylučuje budoucí projekty v oblasti těžby zemního plynu z financování EU. Dále podporuje integraci obnovitelných zdrojů energie a nových technologií čisté energie do energetického systému, propojuje regiony, které jsou v současnosti izolovány od evropských trhů s energií, posiluje stávající přeshraniční propojení, podporuje spolupráci s partnerskými zeměmi a navrhuje způsoby, jak zjednodušit a urychlit povolovací a schvalovací postupy.
C. Další kroky v budoucnosti
Revize směrnice o zdanění energie
V červenci 2021 zveřejnila Komise v rámci balíčku „Fit for 55“ návrh na změnu struktury rámcových předpisů Unie o zdanění energetických produktů a elektřiny, a to jako součást revize směrnice o zdanění energie. Cílem tohoto návrhu bylo sladit zdanění energetických produktů s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu, podporovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které motivovaly k využívání fosilních paliv.
V únoru 2025 byla Rada v Akčním plánu pro cenově dostupnou energii, který je součástí Dohody o čistém průmyslu, vyzvána, aby dokončila revizi směrnice o zdanění energie. Tento plán přitom zdůraznil takové možnosti, jako je snížení vnitrostátních daní z elektřiny, uplatnění snížených sazeb DPH a zrušení poplatků, z nichž se financují politiky nesouvisející s energií.
D. Otázky související se zdroji energie
1. Solární energie
Strategie EU pro solární energii jako součást plánu REPowerEU má za cíl zdvojnásobit solární fotovoltaickou kapacitu na 320 GW do roku 2025 a nainstalovat zařízení o výkonu 600 GW do roku 2030. Tento plán zahrnoval postupně zaváděnou zákonnou povinnost instalovat solární panely na nových veřejných, komerčních a obytných budovách a strategii pro zdvojnásobení míry zavádění tepelných čerpadel v systémech dálkového a obecního vytápění. Podle tohoto plánu jsou země EU rovněž povinny určit a přijmout plány pro vyhrazené oblasti pro obnovitelné zdroje energie, a to se zkrácenými a zjednodušenými povolovacími postupy. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie zavádí rychlé postupy udělování povolení pro instalaci zařízení na výrobu solární energie.
2. Biomasa, biopaliva a vodík
Směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanoví v odvětví dopravy cíl 1 % do roku 2025 a 5,5 % do roku 2030 pro pokročilá biopaliva, bioplyn a obnovitelná paliva nebiologického původu (tj. vodík), z čehož musí obnovitelná paliva nebiologického původu představovat alespoň 1 procentní bod.
Strategie pro integraci energetického systému a strategie pro používání vodíku zavedly v červenci 2020 cíl dosáhnout v EU do roku 2024 instalace elektrolyzérů pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů o výkonu alespoň 6 GW a výroby až 1 milionu tun obnovitelného vodíku. Tyto strategie měly také za cíl dosáhnout do roku 2030 výkonu 40 GW a 10 milionů tun.
V roce 2022 byl v plánu REPowerEU stanoven cíl do roku 2030 vyrobit a dovézt 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů.
V roce 2023 stanovila směrnice o obnovitelných zdrojích energie orientační cíl pro průmysl ve výši 42% podílu obnovitelného vodíku na celkové spotřebě vodíku do roku 2030 a 60% do roku 2035.
3. Větrná energie na moři
Dne 19. listopadu 2020 zveřejnila Komise strategii EU pro obnovitelnou energii na moři. Jejím cílem je zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři v EU z 12 GW v roce 2020 na více než 60 GW do roku 2030 a 300 GW do roku 2050.
Nařízení TEN-E, které vstoupilo v platnost v červnu 2022, zavedlo nezávazné regionální dohody o zavádění těchto obnovitelných zdrojů na moři. V lednu 2023 se země EU dohodly na vyšších nezávazných cílech pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři ve výši 111 GW do roku 2030 a 317 GW do roku 2050.
4. Energie z oceánu
V lednu 2014 zveřejnila Komise svůj akční plán pro modrou energii na podporu generování energie z oceánů, včetně energie získávané z vln, slapové energie, přeměny tepelné energie a energie ze změny stupně solnosti. Strategie pro energii z obnovitelných zdrojů na moři rovněž zdůraznila, že je třeba podstatně rozšířit odvětví obnovitelných mořských zdrojů. Navrhla pětinásobné rozšíření do roku 2030 a 25násobné rozšíření do roku 2050.
5. Geotermální energie
Zájem o geotermální energii v posledních letech vzrůstá, neboť se jedná o obnovitelný zdroj energie s velkým potenciálem, pokud jde o dosažení energetických cílů EU. V roce 2023 byla geotermální energie přidána na seznam obnovitelných zdrojů energie. V roce 2024 Parlament ve svém usnesení o potenciálu geotermální energie jako obnovitelného zdroje energie pro vytápění a chlazení vyzval Komisi, aby představila geotermální strategii EU za účelem dosažení cíle, který byl stanoven ve strategii EU pro solární energii a kterým je zvýšit do roku 2030 alespoň trojnásobně podíl poptávky po energii, který pokrývá solární a geotermální energie.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament vždy prosazoval využívání obnovitelných zdrojů energie a zdůrazňoval nutnost stanovení povinných cílů pro rok 2020 a v poslední době také pro rok 2030.
Parlament v lednu 2018 v rámci revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie podpořil závazný cíl, podle kterého má EU do roku 2030 využívat minimálně 35 % energie z obnovitelných zdrojů, a posílil právo na vlastní spotřebu. Na základě vyjednávání s Radou však byl tento závazný unijní cíl snížen na minimálně 32 %.
V lednu 2020 přijal Parlament usnesení o Zelené dohodě pro Evropu, v němž vyzval k revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie a ke stanovení závazných vnitrostátních cílů.
V květnu 2021 přijal Parlament usnesení o Evropské strategii pro integraci energetického systému a usnesení o evropské vodíkové strategii, ve kterých podpořil dekarbonizaci a využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a vodíku.
V únoru 2022 přijal Parlament usnesení o evropské strategii pro obnovitelnou energii z moří, v němž uvedl, že nákladově konkurenceschopný přechod na 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 vyžaduje instalovanou kapacitu větrné energie na moři ve výši 70–79 GW, a vyzval EU k překročení tohoto cíle.
V září 2022 Parlament podpořil záměr Komise zvýšit do roku 2030 cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na 45 %.
V říjnu 2023 Parlament a Rada zvýšily cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 42,5 %, přičemž záměrem je dosáhnout 45 %, čímž se téměř zdvojnásobí stávající podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) nebo na domovské stránce Evropského parlamentu o obnovitelných zdrojích energie.
Kristin BECKER / Matteo Ciucci