Účinné využívání zdrojů a oběhové hospodářství
Dosavadní způsob využívání zdrojů vede k vysoké míře znečištění, poškozování životního prostředí a vyčerpávání přírodních zdrojů. Politika EU v oblasti odpadů se tradičně zaměřuje na nakládání s odpady, které je udržitelné z hlediska životního prostředí. Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje a balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství položily základy k tomu do roku 2050 transformovat ekonomiku EU na udržitelnou. V rámci Zelené dohody pro Evropu stanoví akční plán pro oběhové hospodářství agendu zaměřenou na budoucnost pro čistší a konkurenceschopnější EU.
Právní základ
Články 191–193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Cíle a výsledky
Všechny výrobky mají svůj přírodní základ. Ekonomika EU je velmi závislá na přírodních zdrojích. Pokud zůstanou naše spotřební a produkční návyky stejné a pokud budeme přírodní zdroje využívat týmž způsobem jako doposud, bude jejich poškozování a vyčerpávání, jakož i vytváření odpadů pokračovat. Přírodní zdroje jsou momentálně využívány v takovém rozsahu, že vyhlídky budoucích generací – a rozvojových zemí – na to, že budou mít přístup k využívání svého spravedlivého podílu na omezených zdrojích, jsou ohroženy. Racionální využívání přírodních zdrojů bylo jedním z nejranějších ekologických záměrů, které byly východiskem prvních evropských Smluv.
A. Účinné využívání zdrojů
Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje byl součástí stěžejní iniciativy pro účinné využívání zdrojů v rámci strategie Evropa 2020. Podpořil přechod k udržitelnému růstu prostřednictvím nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje a nastínil strukturální a technologické změny potřebné do roku 2050, včetně milníků, jichž má být dosaženo do roku 2020. Předkládal způsoby, jak zvýšit produktivitu zdrojů a oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů a jeho dopadu na životní prostředí.
B. Nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku
Cílem rámcové směrnice o odpadech z roku 2008 bylo reformovat a zjednodušit politiku EU vytvořením nového rámce a stanovením nových cílů se zaměřením na předcházení vzniku odpadů. Nařízení o přepravě odpadů ((ES) č. 1013/2006) stanovilo pravidla pro přepravu odpadů na území EU i mezi EU a třetími zeměmi s konkrétním cílem zlepšit ochranu životního prostředí. Týkalo se silniční, železniční, námořní a letecké přepravy prakticky všech druhů odpadů (s výjimkou radioaktivních odpadů). Nařízení (EU) č. 660/2014 posílilo kontrolní opatření stanovená ve stávajících právních předpisech a kladlo přísnější nároky na vnitrostátní kontrolu a plánování.
C. Právní předpisy týkající se produkce odpadů a odpadních toků
Cílem směrnice 2000/53/ES bylo snížit množství odpadu z vozidel s ukončenou životností a jejich součástí. Směrnice rovněž vybízela výrobce a dovozce, aby omezili používání nebezpečných látek a rozvíjeli možnosti využití recyklovaných materiálů.
Hlavním účelem nařízení o recyklaci lodí ((EU) č. 1257/2013) bylo předcházet nehodám, zraněním a jiným nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí způsobeným recyklací lodí a zpracováním lodí v EU, omezit je a vyloučit, zejména s cílem zajistit, aby se s nebezpečným odpadem vzniklým při recyklaci lodi nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Směrnice 2002/96/EU ve znění směrnice 2012/19/EU si kladla za cíl chránit půdu, vodu a ovzduší pomocí lepší a omezenější likvidace odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Směrnice 2002/95/EU byla zrušena směrnicí 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, která byla přijata souběžně se směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a jejím cílem bylo chránit životní prostředí a lidské zdraví omezením používání olova, rtuti, kadmia, chromu a některých bromovaných přísad zpomalujících hoření v těchto zařízeních. Ukázalo se, že provádění směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek je v členských státech poměrně obtížné, neboť byla sebrána a řádně zpracována pouze jedna třetina veškerého elektrického a elektronického odpadu.
Směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech si kladla za cíl zlepšit způsob nakládání s odpady a environmentální výkonnost baterií a akumulátorů stanovením pravidel pro jejich sběr, recyklaci, nakládání s nimi a pro jejich likvidaci. Směrnice rovněž určila mezní hodnoty pro obsah některých nebezpečných látek (zejména rtuti a kadmia) v bateriích a akumulátorech. Podle směrnice Rady 2013/59/Euratom o radioaktivních odpadech a látkách musí každý členský stát zavést povinnost hlásit činnosti, které představují riziko vyplývající z ionizujícího záření. Přeprava radioaktivního odpadu je upravena nařízením Rady (Euratom) č. 1493/93 a směrnicí Rady 2006/117/Euratom.
Směrnice o obalech a obalových odpadech 94/62/ES se vztahovala na veškeré obaly uvedené na trh EU a na veškeré obalové odpady, ať už jsou používány nebo vyráběny průmyslovými, obchodními či administrativními provozy, dílnami, odvětvím služeb, domácnostmi či jinak. Pozměňující směrnice 2004/12/ES stanovila kritéria pro definici termínu „obal“ a upřesnila ji. Směrnice (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015 navíc pozměnila směrnici 94/62/ES, pokud jde o snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, které často uniknou systému odpadového hospodářství a hromadí se v životním prostředí, zejména pak jako odpadky v moři.
Směrnice o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (směrnice o těžebním odpadu, 2006/21/ES) se snažila řešit významná ekologická a zdravotní rizika spojená s těžebním odpadem ze současné i dřívější doby s ohledem na jeho objem a nebezpečí, že způsobí znečištění.
D. Zpracování a likvidace odpadů
Postupné provádění směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod ve všech členských státech zvýšilo množství kalů z čistíren odpadních vod, které je třeba zlikvidovat. Směrnice o skládkách odpadů (1999/31/ES) měla za účel prevenci nebo omezení nepříznivého vlivu, který mají skládky na životní prostředí, zejména na povrchové a podzemní vody, půdu a ovzduší, ale i na lidské zdraví. Provádění této směrnice zůstává neuspokojivé, jelikož ne ve všech členských státech byla provedena všechna její ustanovení a doposud existuje velký počet nelegálních skládek.
Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích stanoví pravidla pro integrovanou prevenci a omezování znečištění vznikajícího z průmyslových činností, včetně vzniku odpadů, a zvláštní ustanovení pro zařízení na spalování a spoluspalování odpadu.
E. Balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství z roku 2018
V prosinci 2015 Komise předložila akční plán pro oběhové hospodářství a čtyři legislativní návrhy pozměňující následující právní akty: a) rámcovou směrnici o odpadech; b) směrnici o skladování odpadu; c) směrnici o obalech a obalových odpadech; směrnice o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o OEEZ.
Čtyři směrnice – (EU) 2018/849, (EU) 2018/850, (EU) 2018/851 a (EU) 2018/852 – přijaté v květnu zahrnují mimo jiné tyto klíčové prvky:
- společný cíl EU recyklovat 65 % komunálního odpadu do roku 2035 (55 % do roku 2025 a 60 % do roku 2030),
- společný cíl EU recyklovat 70 % obalových odpadů do roku 2030,
- závazný cíl snížení skládkování na max. 10 % komunálního odpadu do roku 2035,
- zákaz skládkování tříděného odpadu, což vyžaduje oddělený sběr biologického odpadu do roku 2023 a u textilu a nebezpečného odpadu z domácností do roku 2025.
F. Plasty v oběhovém hospodářství
Dne 16. ledna 2018 Komise zveřejnila sdělení, které stanovuje strategii pro plasty v oběhovém hospodářství. Strategie identifikuje klíčové problémy, jako jsou nízká míra opětovného použití a recyklace plastového odpadu, emise skleníkových plynů spojené s výrobou a spalováním plastů a přítomnost plastového odpadu v oceánech. Komise navrhuje, aby byly do roku 2030 veškeré plastové obaly recyklovatelné nebo opakovaně použitelné. K prosazení tohoto cíle strategie představuje širokou škálu opatření, která se budou zaměřovat na následující čtyři oblasti: 1) zlepšení ekonomické stránky a kvality recyklace plastů; 2) omezení plastového odpadu a zamezení znečišťování odpady; 3) podpora investic a inovací na cestě k oběhovému řešení; a 4) využití globálních opatření.
V rámci strategie pro plasty a v návaznosti na návrh Komise ze dne 28. května 2018 se Rada a Parlament dohodly, že sníží znečištění plasty stanovením přísných nových omezení pro některé plastové výrobky na jedno použití (směrnice (EU) 2019/904). Mezi výrobky, které jsou v EU zakázány, patří plastové příbory, plastové talíře a slámky, nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu a vatové tyčinky vyrobené z plastu. Od roku 2025 bude pro členské státy platit závazný cíl, podle nějž musí všechny PET láhve na nápoje obsahovat alespoň 25 % recyklovaného plastu. Do roku 2030 budou muset být všechny plastové lahve vyrobeny z nejméně 30% recyklovaného materiálu.
G. Nový akční plán pro oběhové hospodářství v rámci Zelené dohody pro Evropu
Nový akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu byl zveřejněn v 11. března 2020 a je jedním z hlavních prvků Zelené dohody pro Evropu – nového plánu EU pro udržitelný růst. Přináší iniciativy pro celý životní cyklus výrobků, např. se zaměřuje na jejich design, podporuje postupy oběhového hospodářství a udržitelnou spotřebu a snaží se zajistit, aby používané zdroje zůstaly v ekonomice EU co nejdéle je to možné. Objevila se zde zejména následující pravidla.
Evropský parlament a Rada přijaly dne 12. července 2023 nové nařízení o bateriích. To minimalizuje dopad odvětví baterií na životní prostředí, neboť v kontextu nových sociálně-ekonomických podmínek, technologického vývoje, trhů a používání baterií prochází toto odvětví exponenciálním růstem.
V roce 2021 zavedla EU pozměňující ustanovení o přepravě plastového odpadu. Vzhledem k rostoucímu množství odpadů přepravovaných z EU do třetích zemí a v reakci na výzvu v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství k dalšímu řešení nedovolené přepravy odpadů navrhla Komise nové nařízení o přepravě odpadů. Členské státy jsou vyzývány, aby zajistily, že EU nebude vyvážet své problémy s odpady do třetích zemí, a aby usnadnily přepravu odpadů určených k opětovnému použití a recyklaci v EU. Očekává se, že po přijetí Radou bude prosazován účinnější systém. Přeprava odpadů do zemí OECD bude monitorována a může být pozastavena, pokud by v zemi určení způsobovala vážné problémy v oblasti životního prostředí. Vývoz odpadů do zemí, které nejsou členy OECD, bude zakázán a bude povolen pouze tehdy, budou-li tyto země schopny s nimi nakládat udržitelným způsobem.
Dne 30. listopadu 2022 předložila Komise návrh na revizi směrnice o obalech a obalových odpadech. Jeho cílem je zajistit, aby všechny obaly byly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné, řešit nadměrné balení a snižovat množství obalových odpadů. Dne 4. března 2024 bylo mezi Parlamentem a Radou dosaženo předběžné dohody o této revizi směrnice o obalech a obalových odpadech. Komise kromě toho přijala sdělení o politickém rámci pro plasty z biologického materiálu a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.
Evropská spotřeba textilu má čtvrtý největší dopad na životní prostředí a změnu klimatu, a to po potravinách, bydlení a mobilitě. Dne 30. března 2023 zveřejnila Komise strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Tato strategie stanoví konkrétní opatření k zajištění toho, aby textilní výrobky uváděné na trh EU byly do roku 2030 udržitelné a recyklovatelné bez nebezpečných látek a aby respektovaly sociální práva a životní prostředí. Komise dále předložila návrh na změnu rámcové směrnice o odpadech s cílem přesunout odpovědnost za celý životní cyklus textilních výrobků na výrobce.
V červenci 2023 předložila Komise návrh na zrušení nařízení o vozidlech s ukončenou životností. Ten přesahuje rámec stávající směrnice 2000/53/ES a stanoví požadavky na oběhovost týkající se navrhování a výroby vozidel v souvislosti s opětovnou použitelností, recyklovatelností a využitelností.
Úloha Evropského parlamentu
Parlament opakovaně vyzývá k vypracování nového plánu pro budoucí evropský růst založený na účinném využívání zdrojů, což by vyžadovalo určité radikální změny našich výrobních a spotřebitelských zvyklostí. V návaznosti na strategii Komise pro plasty v oběhovém hospodářství z ledna 2018 přijal Parlament v září 2018 o této strategii usnesení, v němž vyzval Komisi, aby mimo jiné zvážila zavedení požadavků na minimální recyklovaný obsah konkrétních plastových výrobků uváděných na trh EU. Prosazovalo vytvoření skutečného jednotného trhu s recyklovanými plasty, navrhlo opatření pro boj s odpadem v moři a žádalo o zavedení zákazu mikroplastů v kosmetice a čisticích prostředcích do roku 2020.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu požaduje nový ambiciózní akční plán pro oběhové hospodářství, jehož cílem musí být snížení celkové environmentální a surovinové stopy, kterou zanechává produkce a spotřeba v EU, a současně poskytnutí výrazných pobídek k inovacím pro udržitelné podniky a trhy s klimaticky neutrálními a netoxickými produkty oběhového hospodářství. Zdůrazňovalo silnou součinnost mezi opatřeními v oblasti klimatu a oběhovým hospodářstvím a vyzývá ke stanovení cíle na úrovni EU v oblasti účinného využívání zdrojů.
Dne 17. ledna 2023 přijal Parlament svůj vyjednávací postoj pro jednání s vládami EU o novém právním předpisu pro revizi postupů EU a kontrolních opatření pro přepravu odpadů. Revidované právní předpisy by měly lépe chránit životní prostředí a lidské zdraví a zároveň plně využívat příležitostí, které nabízí odpad, k dosažení cíle EU, kterým je oběhové hospodářství s nulovým znečištěním. Parlament vyzval k vytvoření mechanismu EU pro cílení založeného na posouzení rizik, který by sloužil jako vodítko pro země EU, které provádějí kontroly s cílem předcházet nedovolené přepravě odpadů a odhalovat ji.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
Georgios Amanatidis / Zuzanna Wala