Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) je jedním z hlavních finančních nástrojů politiky soudržnosti EU. Jeho cílem je pomáhat při zmírňování rozdílů v úrovni rozvoje evropských regionů a zlepšit životní podmínky v nejvíce znevýhodněných regionech. Zvláštní pozornost je věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony, které mají velmi nízkou hustotu osídlení, a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.
Právní základ
Články 174 až 178 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Cíle
Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie je úkolem EFRR pomáhat odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Evropské unii. Toho fond dosahuje podporou:
- rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává,
- přeměny upadajících průmyslových regionů.
Pravidla pro EFRR na období 2021–2027 jsou stanovena v:
- nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti,
- nařízení o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg).
EFRR má dva hlavní cíle, a to zejména:
- investice do růstu a pracovních míst se zaměřením na posílení trhu práce a regionálního hospodářství,
- Evropskou územní spolupráci – se zaměřením na posílení přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce v rámci EU.
Prostředky vyčleněné na první cíl jsou přidělovány třem různým kategoriím regionů:
- více rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele přesahuje 100 % průměru EU,
- přechodovým regionům, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 a 100 % průměru EU,
- méně rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU.
Podrobnější informace o přidělování a dalším využití prostředků z EFRR jsou stanoveny v dohodách o partnerství. Jedná se o strategické dokumenty vypracované každým členským státem za pomoci regionálních a sociálních partnerů.
Tematické zaměření
V období 2021–2027 má politika soudržnosti pět politických cílů pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti:
- inteligentnější Evropa – inovativní a inteligentní ekonomická transformace (CP 1),
- zelenější, nízkouhlíková Evropa (CP 2),
- propojenější Evropa – mobilita a regionální propojení IKT (CP 3),
- sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv (CP 4),
- Evropa bližší občanům – udržitelný a integrovaný rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ (CP 5).
Každý region a členský stát musí soustředit nejméně 30 % svého přídělu z EFRR na CP 2, tj. ekologičtější, nízkouhlíkový přechod na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku a odolnou Evropu. Kromě toho musí každý region a členský stát na základě své prosperity soustředit výdaje na CP 1, tj. konkurenceschopnější a inteligentnější Evropu. Pomoc musí být rozdělena takto:
- Méně rozvinuté regiony nebo členské státy musí vyčlenit nejméně 25 % na CP 1.
- Přechodové regiony nebo členské státy musí věnovat nejméně 40 % na CP 1.
- Rozvinutější regiony nebo členské státy musí vyčlenit alespoň 85 % svého přídělu na CP 1 a CP 2.
EFRR rovněž podporuje udržitelný rozvoj měst. V období 2021–2027 bude nejméně 8 % prostředků EFRR (na vnitrostátní úrovni) vyčleněno na udržitelný rozvoj měst a na vytvoření Evropské městské iniciativy.
Politika soudržnosti obsahuje seznam činností, které nejsou podporovány z fondu EFRR. Patří k nim vyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavba, letištní infrastruktura (kromě nejvzdálenějších regionů) a některé operace nakládání s odpady (např. skládkování).
Rozpočtová a finanční pravidla
Během programového období 2021–2027 vynaloží EU na politiku soudržnosti více než 392 miliard EUR (v současných cenách). Přibližně 226 miliard EUR bylo přiděleno na EFRR. Tato částka zahrnovala 9 miliard EUR na Evropskou územní spolupráci (EÚS) a zvláštní příděly ve výši 1,9 miliardy EUR pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony.
Méně rozvinuté regiony budou mít prospěch z míry spolufinancování až do výše 85 % nákladů na projekty. Míra spolufinancování pro přechodové regiony a pro rozvinutější regiony bude činit až 60 %, resp. 50 %.
Úloha Evropského parlamentu
Současné postavení Evropského parlamentu, pokud jde o přípravu nových právních předpisů o Evropských strukturálních a investičních fondech, je na téže úrovni jako postavení Rady Evropské Unie. Na nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti na období 2021–2027 se vztahoval řádný legislativní postup, podle něhož má Parlament plné právo navrhovat změny. Při jednáních o politice soudržnosti EU na období 2021–2027 se Evropskému parlamentu podařilo zajistit zvýšení míry spolufinancování na projekty a zlepšit flexibilnější uplatňování pravidel. Dále Parlament posílil podporu z EFRR poskytovanou městům a integrovaným městským politikám.
Marek Kołodziejski