Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) je jedním z hlavních finančních nástrojů politiky soudržnosti EU. Jeho cílem je pomáhat při zmírňování rozdílů v úrovni rozvoje evropských regionů a zlepšit životní podmínky v nejvíce znevýhodněných regionech. Zvláštní pozornost je věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony, které mají velmi nízkou hustotu osídlení, a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.
Právní základ
Články 174 až 178 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Cíle
Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie je úkolem EFRR pomáhat odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Evropské unii. Toho fond dosahuje podporou:
- rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává,
- přeměny upadajících průmyslových regionů.
EFRR má dva hlavní cíle, a to zejména:
- investice do růstu a pracovních míst se zaměřením na posílení trhu práce a regionálního hospodářství,
- Evropskou územní spolupráci – se zaměřením na posílení přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce v rámci EU.
Prostředky vyčleněné na první cíl jsou přidělovány třem různým kategoriím regionů:
- více rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele přesahuje 90 % průměru EU,
- přechodovým regionům, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 a 90 % průměru EU,
- méně rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU.
EFRR rovněž podporuje udržitelný rozvoj měst. V období 2014 až 2020 alespoň 5 % prostředků EFRR pro každý členský stát musí být vyčleněno na integrovaná opatření zaměřená na udržitelný rozvoj měst, která budou zaměřena na problémy, s nimiž se městské oblasti potýkají, pokud jde o hospodářství, životní prostředí, klima, demografii a sociální výzvy.
Podrobnější informace o přidělování a dalším využití prostředků z EFRR jsou stanoveny v dohodách o partnerství. Jedná se o strategické dokumenty vypracované každým členským státem za pomoci regionálních a sociálních partnerů.
Tematické zaměření
Výdaje EFRR se zaměřují na priority uvedené v této strategii. V období 2014–2020 byly hlavními prioritami:
- výzkum a inovace;
- informační a komunikační technologie;
- malé a střední podniky (MSP);
- podpora nízkouhlíkového hospodářství.
Míra zaměření na tyto priority se liší podle kategorie regionu, který podporu přijímá. Rozvinutější regiony musí přidělit nejméně 80 % svých prostředků z EFRR na nejméně dvě z těchto priorit a nejméně 20 % na podporu nízkouhlíkového hospodářství. Přechodové regiony musí přidělit nejméně 60 % svých prostředků z EFRR na nejméně dvě z těchto priorit a nejméně 15 % na podporu nízkouhlíkového hospodářství. Méně rozvinuté regiony musí přidělit nejméně 50 % svých prostředků z EFRR na nejméně dvě z těchto priorit a nejméně 12 % na podporu nízkouhlíkového hospodářství.
Rozpočtová a finanční pravidla
Během programového období 2014–2020 vynaloží EU na politiku soudržnosti více než 350 miliard EUR. To odpovídalo 32,5 % souhrnného rozpočtu EU na dané období. Přibližně 199 miliard EUR bylo přiděleno na EFRR. Tato částka zahrnovala 9,4 miliardy EUR na Evropskou územní spolupráci (EÚS) a zvláštní příděly ve výši 1,5 miliardy EUR pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony.
Míra spolufinancování, která je u projektů financovaných z prostředků EFRR vyžadována, se přizpůsobuje rozvoji daných regionů. V méně rozvinutých regionech (a nejvzdálenějších regionech) může EFRR pokrýt až 85 % nákladů na projekt. V přechodových regionech může tento podíl činit až 60 % nákladů na projekt a ve více rozvinutých regionech až 50 %.
Evropský fond pro regionální rozvoj v období 2021–2027
V roce 2021 zahájila EU nové víceleté programové období. Pravidla pro EFRR na období 2021–2027 jsou stanovena v:
- nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti,
- nařízení o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg).
Tato nařízení zachovávají stávající dva cíle EFRR: „Investice pro růst a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“.
Zachovávají také tematické zaměření na dvě hlavní priority: podporu inovací, digitální ekonomiky a malých a středních podniků poskytovanou prostřednictvím strategie pro inteligentní specializaci (CP 1); a ekologičtější, nízkouhlíkové a oběhové hospodářství (CP 2). Nová politika soudržnosti rovněž zavedla seznam činností, které nejsou podporovány z fondu EFRR. Patří k nim vyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavba, letištní infrastruktura (kromě nejvzdálenějších regionů) a některé operace nakládání s odpady (např. skládkování).
Pro programové období 2021–2027 bylo EFRR přiděleno přibližně 200,36 miliard EUR (včetně 8 miliard EUR na Evropskou územní spolupráci a zvláštních přídělů ve výši 1,93 miliardy EUR pro nejvzdálenější regiony). Méně rozvinuté regiony budou mít prospěch z míry spolufinancování až do výše 85 % nákladů na projekty. Míra spolufinancování pro přechodové regiony a pro rozvinutější regiony bude činit až 60 %, resp. 40 %.
Po roce 2020 bude posílena podpora měst. Nejméně 8 % prostředků EFRR (na vnitrostátní úrovni) bude vyčleněno na udržitelný rozvoj měst a na vytvoření Evropské městské iniciativy.
Úloha Evropského parlamentu
Současné postavení Evropského parlamentu, pokud jde o přípravu nových právních předpisů o Evropských strukturálních a investičních fondech, je na téže úrovni jako postavení Rady Evropské Unie. Na nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti na období 2021–2027 se vztahoval řádný legislativní postup, podle něhož má Parlament plné právo navrhovat změny. Při jednáních o politice soudržnosti EU na období 2021–2027 se Evropskému parlamentu podařilo zajistit zvýšení míry spolufinancování na projekty a zlepšit flexibilnější uplatňování pravidel. Dále Parlament posílil podporu z EFRR poskytovanou městům a integrovaným městským politikám.
Marek Kołodziejski