O pravidlech pro poslance

Evropský parlament se skládá ze 720 poslanců zvolených ve 27 členských státech rozšířené Evropské unie. Od roku 1979 jsou poslanci voleni všeobecným přímým hlasováním na dobu 5 let.

Fotografie jednacího sálu ve Štrasburku během plenárního zasedání

Každá země si volí způsob, jakým volby probíhají. Musí však přitom zaručit rovnost mužů a žen a tajné hlasování. Do Evropského parlamentu se volí poměrným počtem hlasů. Věková hranice pro účast ve volbách je stanovena na 16 let v Rakousku, Belgii, Německu a na Maltě, 17 let v Řecku a 18 let ve zbývajících členských státech.

Počet křesel je přidělován na základě počtu obyvatel každého členského státu. Více než třetinu poslanců EP tvoří ženy. Poslanci EP jsou rozděleni do skupin podle politických směrů, nikoli podle státní příslušnosti.

Poslanci EP svůj čas dělí mezi svůj volební obvod, Štrasburk, kde probíhá 12 plenárních zasedání ročně, a Brusel, kde se poslanci účastní doplňkových plenárních zasedání a schůzí výborů a politických skupin.

Podmínky výkonu mandátu poslanců stanoví statut z roku 2009.

Další informace :

Integrita v Evropském parlamentu

Evropský parlament klade v souvislosti s politickou činností svých poslanců velký důraz na integritu, transparentnost a odpovědnost. Za tímto účelem zavedl Parlament mnoho pravidel a opatření, která byla v roce 2023 v rámci komplexního procesu revize dále posílena.

Kodex chování poslanců Evropského parlamentu

Kodex chování vstoupil v platnost dne 1. ledna 2012 a naposledy byl revidován v roce 2023. Jeho hlavní zásadou je, že poslanci mají jednat výhradně ve veřejném zájmu a vykonávat svou práci podle zásad nezainteresovanosti, bezúhonnosti, transparentnosti, náležité péče, čestnosti, odpovědnosti a respektování důstojnosti a dobré pověsti Parlamentu.

Kodex chování definuje, co se rozumí střetem zájmů, a stanoví, jak mají poslanci tyto situace řešit. Obsahuje pravidla pro zveřejňování informací, pro činnosti bývalých poslanců a pravidla pro poradní výbor pro chování poslanců.

Kodex chování rovněž ukládá poslancům povinnost předkládat podrobné prohlášení o svých soukromých zájmech, majetkové přiznání a v příslušných případech prohlášení o tom, zda si jsou vědomi střetu zájmů. Podle kodexu chování musí poslanci také zveřejňovat všechny plánované schůzky se zástupci zájmových skupin, na které se vztahuje rejstřík transparentnosti, a se zástupci veřejných orgánů třetích zemí, a to i pokud jimi pověří své asistenty. Poslanci musí také oznámit svou účast na akcích pořádaných třetími osobami, pokud třetí osoba zcela nebo částečně proplácí nebo přímo hradí cestovní výlohy, ubytování nebo pobyt. Informace, které poslanci uvedli ve svých prohlášeních, jsou k dispozici na stránkách jednotlivých poslanců, s výjimkou majetkového přiznání, které není veřejné.

Poslanci musí rovněž oznámit dary, které obdrželi při oficiálním zastupování Parlamentu, jejichž přibližná hodnota je vyšší než 150 EUR, a to za podmínek stanovených v prováděcích opatřeních ke kodexu chování. Tyto dary se zaznamenávají do rejstříku darů.

Porušení kodexu je stíháno sankcemi, které ukládá předseda Parlamentu. Uložení sankce oznámí předseda na plenárním zasedání a tato informace se zveřejní na dobře viditelném místě na internetových stránkách Parlamentu.

Podrobnosti viz:

Poradní výbor pro chování poslanců

Existuje též poradní výbor pro chování poslanců, který poskytuje poslancům poradenství ohledně výkladu a uplatňování kodexu chování. Na žádost předsedy Parlamentu nebo poté, co se na něj poslanec přímo obrátí, posuzuje také případy údajného porušení kodexu chování a radí předsedovi Parlamentu, jaké kroky je možné učinit. Poradní výbor aktivně dohlíží na to, zda poslanci dodržují kodex chování a jeho prováděcí opatření.

Poradní výbor tvoří osm poslanců. Jeho členy jmenuje předseda Parlamentu na základě jejich zkušeností a politické a genderové vyváženosti. Na základě rotačního systému vykonává každý člen po dobu šesti měsíců funkci předsedy poradního výboru. Předseda Parlamentu rovněž jmenuje jednoho náhradníka z každé politické skupiny, která není v poradním výboru zastoupena.

Poradní výbor vydává každý rok zprávu o své činnosti.

Podrobnosti viz:
7. volební období:
8. volební období:
9. volební období:

Další pravidla týkající se transparentnosti a etiky poslanců

Transparentnost a odpovědnost

Kromě povinností, které všem poslancům ukládá kodex chování, zavedl Evropský parlament řadu zvláštních pravidel, která posilují transparentnost a etiku ve všech oblastech činnosti. Zvláštní důraz je kladen na etiku lobbingu.

Účast lobbistů na akcích

Organizace, na něž se vztahují pravidla rejstříku transparentnosti, mohou pořádat nebo spolupořádat akce v Parlamentu pouze tehdy, jsou-li v rejstříku řádně zaregistrovány.

Další informace naleznete zde:

Pravidla týkající se bývalých poslanců

Bývalí poslanci mají zakázáno lobbovat v Parlamentu po dobu prvních šesti měsíců po skončení svého mandátu. Pokud začnou lobbistickou činnost vykonávat po uplynutí těchto šesti měsíců, jsou povinni se zaregistrovat v rejstříku transparentnosti. Bývalí poslanci jsou na základě své předchozí funkce oprávněni ke vstupu do budov Parlamentu, ale tento přístup nesmí využívat k provádění lobbistické činnosti.

Další informace naleznete zde:

Odměny a důchody

Odměna poslanců EP

Obecně platí, že všichni poslanci EP pobírají stejný plat v souladu s jednotným statutem, který vstoupil v platnost v červenci 2009.

Podle statutu činí plat poslance 38,5 % základního platu soudce Soudního dvora EU. Měsíční plat poslance před zdaněním činí konkrétně 10 377,43 EUR. Plat je hrazen z rozpočtu Parlamentu a odvádí se z něj daň EU a příspěvky na pojištění. Po těchto odvodech činí čistý měsíční plat poslance 8 089,63 EUR. Členské státy mohou plat podrobit také vnitrostátnímu zdanění.

Existuje nicméně jedna výjimka. Poslanci EP, kteří vykonávali mandát v Parlamentu již před volbami v roce 2009, se mohli rozhodnout pro zachování předchozího vnitrostátního systému upravujícího jejich plat, odchodné a důchod.

Důchody

Podle statutu mají bývalí poslanci nárok na starobní důchod, jakmile dosáhnou věku 63 let. Výše důchodu činí 3,5 % odměny poslanců EP za každý dovršený rok výkonu mandátu a jednu dvanáctinu za každý další dovršený měsíc, nesmí však úhrnem přesáhnout 70 % odměny poslanců EP. Tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie.

Doplňkové důchodové pojištění poslanců EP, jež bylo zavedeno v roce 1989, bylo pro nové poslance od července 2009 uzavřeno a postupně je ukončováno.

Příspěvky vyplácené poslancům EP

Podobně jako poslanci národních parlamentů dostávají poslanci Evropského parlamentu příspěvky určené na pokrytí výdajů, které jim vzniknou při plnění parlamentních povinností.

Příspěvek na všeobecné výdaje

Tento příspěvek je určen mimo jiné k pokrytí takových výdajů, jako jsou např. náklady na provoz a údržbu kanceláře, náklady na kancelářské potřeby a dokumentaci, náklady na kancelářské zařízení, náklady na reprezentaci nebo administrativní náklady. Příspěvek je snížen na polovinu, pokud se poslanec v jednom parlamentním roce (září až srpen) bez řádného odůvodnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání.

V roce 2024 činí výše tohoto příspěvku 4 950 EUR měsíčně.

Příspěvek na běžné cestovní výdaje

Většina schůzí Evropského parlamentu, např. plenární zasedání, schůze výborů a schůze politických skupin, se koná v Bruselu nebo ve Štrasburku. Po předložení odpovídajících dokladů se poslancům proplácí výdaje skutečně vynaložené na cestu, a to až do výše ceny letenky v „business“ třídě D (či obdobné) či jízdenky na vlak první třídou nebo až do výše 0,58 EUR na km při cestě automobilem (maximální proplácená vzdálenost činí 720 km na jednu cestu a 60 000 km ročně celkem).

Nad rámec výše uvedeného mají dále poslanci nárok na příspěvky založené na překonané vzdálenosti a délce trvání cesty, aby se pokryly další výdaje spojené s cestou, jako jsou dálniční známky, poplatky za příliš objemná zavazadla, poplatky za rezervaci, výdaje na jídlo a pití atd.). Tyto příspěvky se vyplácejí pouze u jedné zpáteční cesty za pracovní týden Parlamentu mezi pracovním místem EP či místem konání schůze a bydlištěm poslance nebo jiným výchozím bodem v členském státu zvolení.

Jiné cestovní výdaje

V rámci svých oficiálních povinností poslanci často potřebují cestovat v rámci členského státu zvolení a mimo něj.

U aktivit v rámci členského státu zvolení se poslancům hradí cestovní výdaje na základě systému určeného pro obvyklé cesty (aniž by se však vyplácely příspěvky na vzdálenost a dobu trvání cesty), a to až do maximálního ročního objemu cest letecky či vlakem nebo maximálního počtu najetých kilometrů založeného na velikosti dané země.

U aktivit mimo členský stát zvolení mohou být poslancům proplaceny výdaje na cestu a ubytování a s nimi spojené výdaje až do maximální výše 5 500 EUR, přičemž tato částka může být každoročně valorizována.

Denní příspěvek
  • Parlament vyplácí paušální příspěvek ve výši 350 EUR na den (v roce 2024), který může být každoročně valorizován a který je určen na pokrytí veškerých nákladů na pobyt vynaložených poslanci v průběhu období parlamentní činnosti, za podmínky, že daný poslanec prokáže svou přítomnost tím, že se podepíše v odpovídající oficiální prezenční listině.
  • Příspěvek se snižuje o polovinu, pokud se poslanci zúčastní méně než poloviny jmenovitých hlasování ve dnech hlasování na plenárním zasedání, a to i když jsou přítomni. U schůzí pořádaných mimo Evropskou unii činí denní příspěvek 175 EUR (vždy za podmínky podpisu v prezenční listině), přičemž výdaje za ubytování se proplácejí samostatně.

Ustanovení týkající se zaměstnanců

Poslanci Evropského parlamentu si v rámci Parlamentem stanoveného rozpočtu mohou svobodně vybrat své asistenty. Příslušné podmínky stanoví kapitola 5 prováděcích opatření ke statutu poslanců.

V roce 2024 činí maximální částka, kterou může poslanec měsíčně vynaložit na veškeré výdaje na personál, 29 557 EUR. Tato částka se poslancům přímo nevyplácí, ale mají ji k dispozici pro účely pokrytí výdajů spojených s jejich personálem na základě schválení ze strany příslušného oddělení Parlamentu. Částka se vynakládá mj. na platy, poplatky a odvody do systému sociálního zabezpečení spojené s poslaneckými asistenty a poskytovateli služeb, které poslanci zaměstnávají nebo jejichž služby využívají.

Existují dvě kategorie asistentů:

- akreditovaní asistenti, kteří pracují v Bruselu, Lucemburku či Štrasburku, jsou zaměstnáni přímo Parlamentem. Poslanci mohou přijmout nejvýše čtyři akreditované asistenty. Pro akreditované asistenty je vyhrazeno nejméně 40 % příspěvku na parlamentní asistenci.

- Místní asistenti asistují poslancům v jejich členském státě zvolení. Smlouvy s těmito asistenty uzavírá přímo poslanec a spravují je osoby pověřené prováděním plateb, které zaručují dodržování příslušných vnitrostátních a unijních právních předpisů. Místní asistenti jsou zaměstnáváni buď na základě pracovní smlouvy, nebo na základě smlouvy o poskytování služeb.

Poslanci mohou rovněž využívat služby fyzických či právnických osob (např. podniků), které jim poskytují specializované a jednoznačně vymezené služby.

Poslanci mohou také nabízet stáže, a to buď v pracovních místech Parlamentu, nebo v členském státě zvolení daného poslance.

Celkové náklady na místní asistenty a stážisty nesmí činit více než 60 % příspěvku na parlamentní asistenci. Náklady na samotné poskytovatele služeb však mohou představovat nejvýše 20 % tohoto příspěvku. Odměna osob pověřených prováděním plateb nesmí překročit 4 % příspěvku na parlamentní asistenci.

Na odměňování fyzických osob se také uplatňují určité stropy. Více informací naleznete zde.

Několik poslanců se může dohodnout, že bude jednoho nebo více akreditovaných nebo místních asistentů nebo stážistů zaměstnávat společně. V takovém případě se společně dohodnou na způsobu rozdělení nákladů.

Poslanci nesmí zaměstnávat jako asistenty své blízké příbuzné. Asistenti se musí zdržet veškerého jednání, které je ve střetu se zájmy poslance, jemuž poskytují asistenci, nebo se zájmy Parlamentu.

Jména (resp. obchodní názvy) všech asistentů jsou zveřejněna na internetových stránkách Parlamentu po dobu trvání jejich smlouvy, pokud jim na základě řádného odůvodnění (např. ochrana jejich bezpečnosti) nebyla udělena výjimka.

Evropské a vnitrostátní volby v číslech

Publikace je nejúplnější a nejkomplexnější dostupnou databází, která pokrývá vývoj politického spektra v celé EU a zpětně sleduje výsledky voleb a složení Evropského parlamentu až do prvních přímých voleb v roce 1979. Dokument poskytuje také přehled o posledních vnitrostátních volbách ve všech členských státech EU.