8. parlamenti ciklus Pavel POC

Revize legislativy o perzistentních organických znečišťujících látkách je nezbytným krokem k naplnění mezinárodních úmluv týkajících se bezpečného nakládání s nejnebezpečnějšími látkami, které lidstvo zná. Pro návrh jsem hlasoval, jelikož díky němu dojde eliminaci vysoce toxických a bioakumulativních látek decaBDE a chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem. Dochází též ke snížení koncentračních limitů pro sumu zpomalovačů hoření, což je beze sporu krok k větší ochraně veřejného zdraví a životního prostředí. Mrzí mě však, že ostatní kolegové nebyli nakloněni zrušení recyklačních výjimek pro bromované zpomalovače hoření, které se při výrobě hraček v třetích zemích dostávají do výroby a vrací se na unijní trh. Recyklace plastů je nezbytná, ale ne za cenu toho, že kvůli ní budeme mít kontaminované dětské hračky, kuchyňské pomůcky, krabičky na potraviny a jiné plastové produkty. Pokud chceme zaručit nezávadnost materiálů, které recyklujeme, musíme v prvé řadě eliminovat množství toxických látek v primárních produktech. Stále více jsem rovněž přesvědčen o tom, že ochrana životního prostředí je jedním z aspektů, který musíme brát stále více v potaz v partnerských dohodách se třetími zeměmi.

Dostat rezoluci o látkách narušujících hormonální funkce na plénum Evropského parlamentu bylo dlouhodobým cílem naší politické skupiny Socialistů a demokratů. Proto jsem ji podpořil, a to včetně pozměňovacích návrhů naší frakce, které mají zpřísnit kontrolu těchto velmi nebezpečných látek včetně těch, u kterých existuje podezření, že vyvolávají nepříznivé účinky na reprodukci (neplodnost, nádorová onemocnění, malformace), metabolické procesy, funkci štítné žlázy či mozku. Již řadu let tlačím na to, aby se k nim přistupovalo stejně jako k látkám karcinogenním či mutagenním a aby byla zaručena větší ochrana evropských občanů před jejich expozicí v produktech denní spotřeby. Naše rezoluce je jasnou výzvou na Komisi, aby nejpozději do června 2020 přišla s legislativními návrhy, které zajistí, že budeme lépe chráněni před výskytem EDC v kosmetice, v potravě či v dětských hračkách. Již řadu let čekáme na účinnou strategii proti EDC a stále jsme se nedočkali strategie pro netoxické životní prostředí, kterou měla vypracovat do roku 2018. Každý den nečinnosti vypovídá o její nezodpovědnosti. Je načase začít proti obsahu těchto látek v našem vlastním životním prostředí aktivně bojovat. Nerad bych se dočkal toho, že nás budou endokrinní disruptory pomalu zabíjet. Možná ne každého zvlášť, ale jako biologický druh.

Evropská unie se nachází v historickém momentu. Nejen z důvodu brexitu, ale zejména proto, že začíná docházet k parlamentnímu vyjednávání o podobě jejích politik. Začínají se formovat odpovědi na to, s jak velkou mírou kohezního spolufinancování budou moci počítat slovenské regiony, jestli se čeští zemědělci budou muset obávat povinného zastropování nebo jestli se evropští vědci budou moci radovat z lepšího přístupu k unijním financím. Zatímco Rada, tedy evropští ministři financí, neumí nic jiného než škrtat, Evropský parlament zaujal zodpovědné stanovisko. Svým hlasem jsem potvrdil, že nedopustím zásahy, které by měly přímý a negativní vliv na občany a naše prostředí. Konkrétně jsem hlasoval pro zvýšení prostředků Evropského sociálního fondu o 17 miliard EUR, zamezení škrtu Kohezního fondu s neakceptovatelnou výší 45 %, větší podporu malých a středních podniků, zdvojnásobení prostředků výzkumného programu Horizon Europe i programu na ochranu životního prostředí LIFE. Jsem přesvědčen o tom, že musíme zvýšit investice do mladé generace. Podpořil jsem proto i ztrojnásobení velikosti studentského programu Erasmus+. Těší mě, že většina mých kolegů zaujala identické stanovisko a hlasovala pro zachování stejné výše rozpočtu zemědělské a regionální politiky jako i v tomto období. Jestli chceme silnou a zdravou Evropu, musíme jí dát nástroje, které k tomu potřebuje.