Please fill this field
Kateřina KONEČNÁ Kateřina KONEČNÁ
Kateřina KONEČNÁ

Skupina Európskej zjednotenej ľavice – Severskej zelenej ľavice

Členka

Česko - Komunistická strana Čech a Moravy (Česko)

Dátum narodenia : , Nový Jičín

Písomné vysvetlenia hlasovania Kateřina KONEČNÁ

Poslanci môžu predložiť písomné vysvetlenie svojho hlasovania v pléne. Článok 194

Posilnenie záruky pre mladých ľudí (B9-0310/2020) CS

08-10-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi jsem v hlasování podpořila. Jsem velmi ráda, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je politickou prioritou, kterou sdílí Parlament, Komise a členské státy a která přispívá k naplňování cíle Unie, kterým je udržitelný růst a vysoce kvalitní pracovní místa, a zároveň je v souladu s evropským pilířem sociálních práv.
Zcela souhlasím s tím, že usnesení vybízí členské státy, aby zajistily, že mladým lidem, kteří se zaregistrují do systémů záruk pro mladé lidi, budou předkládány nabídky na kvalitní, rozmanitou a na míru přizpůsobenou práci, odbornou přípravu nebo stáže, včetně spravedlivé odměny, a že nabídky zaměstnání budou v souladu s příslušnými zásadami evropského pilíře sociálních práv, které zajistí právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, včetně zajištění pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením, přístupu k sociální ochraně a odborné přípravě, přiměřené délky zkušební doby a zákazu zneužívání atypických smluv. Stáže by měly být součástí odborného vzdělávání a nabídky v rámci posílených záruk pro mladé lidi by v žádném případě neměly přispívat k sociálnímu dumpingu, mzdovému dumpingu, chudobě pracujících a nejistotě mladých lidí.

Európska stratégia lesného hospodárstva – ďalší postup (A9-0154/2020 - Petri Sarvamaa) CS

07-10-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalším postupu jsem v hlasování nepodpořila. Po debatě s odborníky jsem se přiklonila k názoru, že návrh usnesení pocházející z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova nepředstavuje v podstatě žádný krok vpřed. Vede spíše k ignorování problému, a nikoliv k jeho řešení. Hlasovala jsem tedy pro návrh stanoviska pocházející z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který však bohužel většinu hlasů nezískal. Jsem znepokojena ztrátou biologické rozmanitosti v EU, což je proces, který je nutné prostřednictvím strategie EU v oblasti lesnictví zastavit a který je nutné vnímat jako vnitřní problém EU. Zároveň se domnívám, že je nutné, aby Komise znovu zahájila jednání o právně závazné mezinárodní úmluvě o lesnictví, která by přispěla k obhospodařování, ochraně a udržitelnému rozvoji lesů, a stanovila by jejich četné a doplňkové funkce a využití, včetně opatření k opětovnému a novému zalesňování a ochraně lesů, a která by současně zohledňovala sociální, hospodářské, ekologické, kulturní a duchovní potřeby stávajících i budoucích generací. Pokud ovšem nezvládneme zařídit efektivní ochranu a správu lesů v EU, nemůžeme tlačit na třetí státy, aby se vzdaly masového odlesňovaní, a to i za cenu požárů.

Strategický prístup k liekom v životnom prostredí CS

17-09-2020

Dne 17. 9. 2020 jsme na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu hlasovali o rezoluci ke strategickému přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí. Široké používání léčiv jak ve veterinárních, tak humánních léčivech razantně zvýšilo za posledních 20 let jejich nebezpečné koncentrace v životním prostředí. Ukázalo se, že léčiva uvolněná do životního prostředí představují riziko pro ryby nebo divokou zvěř, ovlivňují jejich reprodukční schopnosti, mění jejich chování nebo mají přímé toxické účinky. Nesprávně likvidované léky mohou navíc přispět k vážnému problému s antimikrobiální rezistencí. Text rezoluce kritizuje Komisi za to, že došlo k dalšímu zpoždění při předkládání strategie boje s tímto problémem i navrhovaných opatření. Upozorňuje na přispívání živočišné výroby ke znečištění životního prostředí farmaceutkami, na dopad stárnoucí společnosti, na dopad znečistění na pitnou vodu, zdůrazňujeme nutnost předběžné opatrnosti a kontroly znečištění přímo u jeho zdroje či aplikace environmentálních kritérií již u výroby léků. Vzhledem k závažnosti rezolucí řešeného problému jsem tento dokument v hlasování podpořila.

Nedostatok liekov – ako riešiť vznikajúci problém CS

17-09-2020

Dne 16. 9. 2020 jsme na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu hlasovali o zprávě o nedostatku léků – jak řešit vznikající problém. Problém nedostatku léků není problémem, který by se najednou teď z ničeho nic zjevil v rámci pandemie COVID-19. Případy nedostatku či úplné nedostupnosti některých léčiv tiše rostou po celé EU několik posledních desetiletí a jsou tak čím dál častějším fenoménem. Dle statistik zažilo nedostatek nebo nedostupnost některého léku 99 % lékárníků v EU, 63 % z nich jej zažívají každý týden nebo dokonce denně. Léky, které se staly nedostupnými, jsou často nahrazovány méně účinnými, horšími nebo dražšími alternativami, čímž je poškozován pacient. Nedostatky či nedostupnost léčiv jsou složitou vícefaktorovou záležitostí a důvodů, proč vznikají, je opravdu hodně a bohužel v každé zemí EU jsou odlišné, proto pro jejich řešení neexistuje jednoduchý recept. Mezi příčiny patří překážky medicínské, regulační, právo duševního vlastnictví, ekonomické nebo výrobní. Například v České republice dlouhodobě bojujeme s problémem tzv. paralelního reexportu léků, kdy jsou naše levné léky vyváženy za hranice a draze prodávány na západě, což je problém specifický pro východní Evropu. Vzhledem k tomu, že zpráva detailně rozebírá všechny tyto příčiny a snaží se nabídnout jejich řešení, ráda jsem ji v hlasování podpořila.

Závery z mimoriadneho zasadnutia Európskej rady 17. – 21. júla 2020 (B9-0229/2020) CS

23-07-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 jsem v hlasování podpořila. Jedním z hlavních důvodů bylo, že v konečné dohodě došlo ke snížení podílu grantů, které měly jít do oblasti zdravotnictví, investic a na pomoc regionům, které budou postiženy přechodem na tzv. zelenou ekonomiku. Navrhované škrty v oblasti vzdělávání, digitální transformace a inovací ohrožují budoucnost příští generace Evropanů, když je nedostatečně připravují na výzvy budoucnosti. Tohle je přesně to, co ukazuje tupost politiky škrtů – teď potřebujeme ušetřit, ale v budoucnosti za to draze zaplatíme. Není přitom žádným tajemstvím, že je to pravě vzdělávaní, kde evropské státy začínají zaostávat. Navrhované škrty se týkající dále programů na podporu transformace uhelných regionů. Chudé uhelné regiony, které stoji díky Zelené dohodě pro Evropu na velmi zásadní křižovatce, musí získat pomoc od EU na transformaci nebo se z nich stanou regiony bez jakékoliv budoucnosti. U nás se to týká regionů Karlovarska, Ústecka a Moravskoslezského kraje. Tyto české a moravské regiony přišly oproti původnímu návrhu o 54 miliard CZK. Doufám, že se nám podaří tlakem Evropského parlamentu vyjednat změny ve výše zmíněných oblastech. Je to v zájmu i České republiky.

Cestovný ruch a doprava v roku 2020 a v ďalšom období (RC-B9-0166/2020, B9-0166/2020, B9-0175/2020, B9-0177/2020, B9-0178/2020, B9-0180/2020, B9-0182/2020, B9-0184/2020) CS

19-06-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech jsem v hlasování podpořila. Všichni sice víme, že pandemie dopadla velmi silně na všechna odvětví, ale pro dopravu a turismus byla naprostou katastrofou.
Odvětví cestovního ruchu přitom zaměstnává 22,6 milionu lidí, což odpovídá 11,2 % celkové zaměstnanosti v EU. Aby odvětví dopravy a cestovního ruchu přežilo a bylo konkurenceschopné, je nutné zajistit jak jeho rychlou krátkodobou, tak dlouhodobou podporu, a máme-li minimalizovat další ztráty v tomto odvětví a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost, je naprosto nezbytné přijmout opatření, která obnoví důvěru turistů v cestování do Evropy a po Evropě. Bezpečnost a ochrana lidských životů musí i nadále zůstat prioritou, ale nesmíme zapomínat také na to, že současná krize představuje také historickou příležitost modernizovat cestovní ruch v EU a učinit jej udržitelnějším. Vyprázdněná centra evropských měst v době pandemie dávají snad již poslední nezvratitelný důkaz, že je nutné se věnovat tématu krátkodobých pronájmů (např. AirBnB). Ano, potřebujeme sice turismus, ale ten nikdy nesmí sloužit k likvidaci našich měst a kulturního dědictví. Pokud dnes lidé v centrech zjišťují, že mohou i přes nutnost nosit roušku po dlouhé době volně dýchat, je něco špatně.

Konferencia o budúcnosti Európy (B9-0170/2020, B9-0179/2020) CS

18-06-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. června 2020 o postoji Evropského parlamentu ve věci konference o budoucnosti Evropy jsem v hlasování velmi ráda podpořila. Evropský parlament přijal 15. ledna 2020 své stanovisko k této tak nutné celospolečenské debatě, ale kvůli pandemii bylo nutné vyzvat Radu a Komisi, aby zahájily jednání s cílem dospět ke společné dohodě o uskutečnění konference o budoucnosti Evropy ještě před letní přestávkou. Domnívám se, že 10 let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, 70 let od Schumanovy deklarace a s ohledem na pandemii COVID-19 nastal čas pro přehodnocení fungování Unie. Volám po tom ostatně již dlouho, ale nyní se snad již dají věci do pohybu. Jsem tedy nyní primárně ráda, že všechny tři hlavní evropské instituce souhlasí, že konference o budoucnosti Evropy by se měla uskutečnit a že by měla být příležitostí k úzkému zapojení občanů EU postupem zdola nahoru, kdy budou vyslechnuty jejich názory, kterými přispějí k debatě o budoucnosti Evropy. Domnívám se totiž, že EU už nemá moc šancí, aby přesvědčila mnohé občany o své nutnosti a prospěšnosti. Během pandemie se totiž proti EU obrátilo mnoho těch, kteří byli přesvědčeni, že je nechala napospas. Je tedy nejvyšší čas na celospolečenskou debatu o budoucnosti EU.

Zriadenie podvýboru pre daňové otázky (B9-0187/2020) CS

18-06-2020

. – Rozhodnutí Evropského parlamentu o zřízení podvýboru pro daňové záležitosti bylo přijato i mým hlasem. Podvýbor pro daňové záležitosti bude nápomocen Hospodářskému a měnovému výboru, a to v oblasti daní a zvláště boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a také v oblasti finanční transparentnosti pro daňové účely. Vybavilo se mi totiž dnes již legendární video z konference v Davosu v roce 2019. Hlavní hvězdou tehdejšího fóra nebyl nikdo, kdo by patřil mezi politickou či ekonomickou elitu, nýbrž Rutger Bregman – holandský historik a novinář. Bregman vyjádřil na konferenci svou kritiku všech okolo sedících milionářů a poukázal na vyhýbání se jednomu zcela zásadnímu tématu – placení daní. „Cítím se, jako bych byl na konferenci hasičů a nikdo nechce mluvit o vodě.,“ řekl Bregman. Vyjádřil se, že všichni na konferenci mluví o rovnosti, spravedlnosti a transparentnosti, ale nikdo nezmiňuje vyhýbání se daňovým povinnostem, a že bohatí lidé neplatí svůj podíl. Poukázal také na to, že na celé konferenci byl jen jeden panel (s velmi malou účastí) ohledně placení daní. „Musíme přestat mluvit o filantropii a začít mluvit o daních, všechno ostatní je nepodstatné.“ Ročně do daňových rájů na celém světě putuje 170 miliard dolarů. Je čas na změnu, je čas platit.

Zriadenie osobitného výboru pre boj proti rakovine, jeho pôsobnosť, počet členov a funkčné obdobie (B9-0188/2020) CS

18-06-2020

. – Dne 19. 6. 2020 jsme hlasovali o zřízení zvláštního výboru pro boj proti rakovině. Mnohé, kteří sledují moji práci v oblasti veřejného zdraví, by mohlo překvapit, že jsem zřízení tohoto výboru nepodpořila. Dlužím jim tak vysvětlení svého postoje. Zvláštní výbor pro boj proti rakovině je dle mého názoru nadbytečný. Stejnou práci je možné provést přímo ve výboru ENVI, který má dosud plnou odpovědnost a pravomoci v oblasti zdraví. Samotný mandát zvláštního výboru ani nevylučuje práci výboru ENVI poté, co Komise představí svoji strategii pro boj s rakovinou. Zbytečně tak tříštíme své síly a zdvojujeme práci. Osobně preferuji pouze jeden odborný parlamentní orgán zaměřený na všechny nemoci a pacienty. Je těžké nějak ospravedlnit pacientům s jiným onemocněním, proč má jiný typ preferenční zacházení. Pacientské organizace zastupující pacienty s jinými chorobami se obávají, že jejich oprávněné zájmy budou existencí zvláštního výboru marginalizovány ve prospěch pacientů s rakovinou. Zřízení výboru jen pro rakovinu taktéž ztratilo své momentum. Ve světle stále probíhající pandemie způsobená onemocněním COVID-19 je úzké zaměření tohoto výboru neospravedlnitelné. V neposlední řadě je třeba také zdůraznit, že zvláštní výbor pro rakovinu je starý koncept pocházející z volební kampaně frakce PPE, který více než práva pacientů primárně řešil vnitrostranický boj o funkce.

Prideľovanie prevádzkových intervalov na letiskách Spoločenstva: spoločné pravidlá CS

26-03-2020

. – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství jsem v hlasování podpořila. Jedná se o velmi logický a rozumný krok ze strany EU, která chce zamezit tzv. letům duchů – tedy letadlům bez (či zcela minimálním počtem) pasažérů na palubě. Podle letištních pravidel musí letecké společnosti pravidelně využívat časy vzletů a přistání. V opačném případě jim hrozí, že o tyto časy přijdou. Toto pravidlo by mělo být během pandemie koronaviru pozastaveno. V polovině března poslanci Evropského parlamentu (včetně mě jako členky Výboru pro dopravu a cestovní ruch) upozornili na nesmyslnost vynucování pravidla – buď letíš, nebo slot ztrácíš – u evropských aerolinek, které jsou nuceny létat kvůli koronaviru s prázdnými letadly, aby nepřišly o své linky. Ještě týž den Evropská komise oznámila, že toto pravidlo nebude vynucovat a že okamžitě předloží návrh, který jej změní. Je potřeba především zdůraznit, že s touto situací nikdo předem nepočítal a náprava přišla téměř okamžitě.

Kontakt

Bruxelles

Strasbourg