Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos

Jak funguje oběhové hospodářství, jaké konkrétní přínosy bude mít pro Evropany, ekonomiku a životní prostředí? Vysvětlení ve videu.

Opravit, znovu použít, recyklovat... jak zachovat hodnotu produktů a materiálů co nejdéle

Každoročně vznikne v EU hora odpadu, která vydá na 2,2 miliardy tun. V současnosti se proto revidují pravidla nakládání s odpadem, která mají podpořit přechod od lineárního modelu hospodářství k oběhovému. Co přesně ale oběhové hospodářství znamená? A jaké jsou jeho přínosy?

Co je oběhové hospodářství


Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály.

Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty v rámci recyklace tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku.

Oběhové hospodářství je jinými slovy snaha posunout se od modelu vytěžit-vyrobit-použít-vyhodit k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů.

Parlament se mimo jiné snaží prodloužit životnost výrobků a bojovat proti jejich plánované poruchovosti a zastarávání.

Model oběhového hospodářství: méně surovin, méně odpadu, méně emisí

Otevřít v novém okně external link
Infographic explaining the circular economy model
Infografika zobrazující moel oběhového hospodářství

Výhody a přínosy: Proč přejít na oběhové hospodářství?

Ochrana životního prostředí


Opětovné použití a recyklace produktů by zpomalilo využívání přírodních zdrojů, omezilo narušení krajiny a stanovišť a pomohlo by limitovat ztrátu biologické rozmanitosti.

Další výhodou oběhového hospodářství je snížení celkových ročních emisí skleníkových plynů. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou průmyslové procesy a používání produktů odpovědné za 9,10 % emisí skleníkových plynů v EU. Procesy spojené s nakládáním s odpady se na emisích podílí 3,32 %.

Vytváření účinnějších a udržitelnějších produktů od samého začátku výrobního procesu by značně pomohlo snížit spotřebu energie a zdrojů. Odhaduje se totiž, že více než 80 % dopadu produktu na životní prostředí je předurčeno již během fáze návrhu.

Posun ke spolehlivějším produktům, které lze znovu použít, upgradovat a opravit, by snížil množství odpadu. Obaly jsou stále rostoucím problémem a v průměru každý Evropan vyprodukuje téměř 180 kg obalového odpadu ročně. Cílem je vypořádat se s nadměrnými obaly a zlepšit jejich design, aby se podpořilo opětovné použití a recyklace.

Snížit závislost na surovinách


Světová populace roste a s ní i poptávka po surovinách. Zásoby rozhodujících surovin jsou však omezené.

To také znamená, že některé země EU jsou ve využívání surovin závislé na jiných zemích. Podle Eurostatu dováží EU zhruba polovinu surovin, které spotřebuje.

Celková hodnota obchodu (dovoz plus vývoz) surovin mezi EU a zbytkem světa se od roku 2002 téměř ztrojnásobila, přičemž vývoz rostl rychleji než dovoz. Bez ohledu na to EU stále více dováží, než vyváží. V roce 2021 to vedlo k obchodnímu deficitu ve výši 35,5 miliardy eur.

Recyklace surovin zmírňuje rizika spojená s nabídkou, jako je kolísání cen, dostupnost a závislost na dovozu.

To platí zejména pro kritické suroviny, potřebné pro výrobu technologií, které jsou klíčové pro dosažení klimatických cílů, jako jsou baterie a elektrické motory.

Vytváření pracovních míst a ušetření peněz spotřebitelů


Posun směrem k oběhovému hospodářství by mohl zvýšit konkurenceschopnost, stimulovat inovace, podpořit hospodářský růst a vytvořit pracovní místa (jen v EU by se do roku 2030 jednalo o 700 000 nových pracovních míst).

Přepracování materiálů a výrobků pro oběhové použití by také podpořilo inovace v různých odvětvích hospodářství.

Pro spotřebitele (a jejich peněženky) by odolnější a trvanlivější výrobky byly také plus.

Co dělá EU pro to, aby se stala oběhovým hospodářstvím? 


Evropská komise představila v březnu 2020 akční plán oběhového hospodářství. Ten zahrnuje návrhy na udržitelnější design výrobků, snižování odpadu a posílení postavení občanů (například v rámci takzvaného „práva na opravu"). Zvláštní pozornost je věnována i odvětvím náročným na zdroje, jako je elektronika a informační a komunikační technologie, plasty, textil a stavebnictví.

V únoru 2021 o novém akčním plánu hlasoval Parlament. Poslanci požadují další opatření, aby se EU mohla stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, ekologicky udržitelnou a netoxickou plně oběhovou ekonomikou. Součástí by měla být také přísnější pravidla pro recyklaci a závazné cíle pro rok 2030 pro používání a spotřebu materiálů.

V březnu 2022 vydala Komise první balíček opatření k urychlení přechodu na oběhové hospodářství jako součást akčního plánu oběhového hospodářství. Návrhy zahrnují podporu udržitelných výrobků, posílení postavení spotřebitelů v souvislosti se zelnou transformací, přezkum nařízení o stavebních výrobcích a strategii pro udržitelné textilie.

V listopadu 2022 navrhla Komise nová pravidla pro obaly v celé EU. Opatření zahrnuje návrhy na zlepšení designu obalů, jako je jasné označování, s cílem podpořit opětovné použití a recyklaci. Vyzývá také k přechodu na plasty na biologické bázi a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.