Dlouhodobý rozpočet: EU potřebuje finance na krizové situace
Unie musí mít peníze na boj s nečekanými událostmi, jako je šíření koronaviru nebo náhlá vlna migrace. Poslanci kritizují dosavadní přístup členských států k příštímu dlouhodobému rozpočtu.
Parlamentní diskuse se 10. března soustředila na návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela. Ten hájil přepracovanou verzi Víceletého finančního rámce. Na té původní se neshodly členské státy na summitu 20. a 21. února. I předloženou novelu však nyní poslanci kritizovali.
Charles Michel se nechal slyšet, že bude pokračovat ve vyjednávání s členskými státy, aby „vyhodnotil, zda by připadal v úvahu nový summit,“ a že bude Parlament o vývoji informovat.
Většina poslanců jeho návrh kritizovala jako nedostatečný a vyzdvihla potřebu takového rozpočtu, který Unii umožní řešit to, co Evropané potřebují a dostát jejich očekáváním.
Člen rozpočtového vyjednávacího týmu, portugalský křesťanský demokrat José Manuel Fernandes, připustil, že to, že se „Rada nedohodla, může být na jednu stranu dobře. Evropský parlament nemůže schválit nic, co by šlo proti potřebám obyvatel. Evropští lídři umí slibovat, ale když mají svá slova podpořit adekvátními financemi, selhávají.“
Španělská předsedkyně sociálních demokratů Iratxe García Pérez řekla, že „je lepší dohodu (na evropském rozpočtu) nemít, než ji mít špatnou.“
Evropa musí být připravena jednat
Poslanci zdůraznili, že současné hrozby, kterým Evropa čelí, ukazují, že Unie musí disponovat prostředky, které jí zajistí společnou ochranu.
Lídr liberální skupiny Obnova Evropy Dacian Cioloș z Rumunska řekl, že dlouhodobý rozpočet by měl například umět zmírnit dopady šíření koronaviru na podnikání. „Evropský rozpočet musí být schopný zajistit, aby ekonomika začala znovu fungovat.“ Poukázal i na krizi na řecko-turecké hranici a dodal, že „ochrana našich hranic a solidarita znamená, že (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) Frontex potřebuje adekvátní zdroje a rozpočet, který skutečnou solidaritu zajistí.“
Předseda rozpočtového výboru ze skupiny konzervativců, Belgičan Johan Van Overtveldt vystoupil proti škrtům v obraně a výzkumu. „Jestli existuje nějaká oblast, do které EU potřebuje investovat, je to společná budoucnost. Musíme se zaměřit na inovace.“
Portugalská sociální demokratka a další členka vyjednávacího týmu Margarida Marques doplnila, že „naše odpověď tváří v tvář klimatickým, demografickým, digitálním a mezinárodním změnám musí znít: Evropa umí vyřešit krizi na hranicích, ví, jak bojovat s koronavirem.“
Řekla také, že Evropa musí být připravena na nepředvídatelné krize. „V příštích sedmi letech budeme čelit dalším událostem, o kterých teď nemáme ani tušení. A Evropa si - tak jako v letech 2007 a 2008 - nemůže dovolit říct, že není připravena.“
Němec Rasmus Andresen za Zelené, také člen vyjednávacího týmu, upozornil na závažnost situace a vyzval členské státy k dalšímu pokusu o dohodu. „Čelíme nové ekonomické krizi. Na národní roztržky nemáme čas.“
Porušené sliby
Rumunský křesťanský demokrat Siegfried Mureșan připomněl, že ve strategii Evropské rady z června 2019 si členské státy zavázaly k účinné kontrole hranic, k ochraně obyvatel a k posilování jednotného trhu a digitální suverenity. Navzdory tomu teď podle něj předseda Evropské rady navrhuje škrty v řádu desítek procent jak pro pohraniční agenturu, tak pro vnitřní bezpečnost, jednotný trh nebo program Digitální Evropa. „Návrh Charlese Michela se nedrží toho, co Rada slíbila. Naše odpověď na něj by tedy měla být ne.”
Německý sociální demokrat Jens Geier také poukázal na nekonzistenci v tom, co evropští lídři říkají. „Celá léta jsme svědky stejné situace. V neděli (evropští lídři) požadují lepší ochranu hranic a víc peněz na boj proti změnám klimatu, na obranu a tak dále. Jenže v pondělí nejsou členské státy připraveny vytáhnout peněženky. v úterý pak přijdou s kritikou, jak věci nefungují a že Evropa nedokáže najít řešení.“
