Koronavirus: Jak nastavit plán EU na záchranu ekonomiky
Masivní finanční injekce díky rozpočtu EU má dostat lidi a podniky z hluboké hospodářské recese po koronaviru. Jak bude podpora nastavena a odkud peníze půjdou?
750 miliard eur by měly mít země Evropské unie na boj s následky koronavirové pandemie a jako pomoc ze začínající hospodářské recese. Tento plán představila Parlamentu šéfka Komise 27. května. Plán půjde ruku v ruce s dlouhodobým rozpočtem EU na období 2021-2027 a má Evropu nasměrovat k udržitelné budoucnosti.
Politické dohody o dlouhodobém unijním rozpočtu dosáhl Parlament společně s členskými státy 10. listopadu 2020. Obsahuje na nátlak Parlamentu také právně závazný plán pro zavádění nových zdrojů příjmů. Podobu nového dlouhodobého rozpočtu schválili poslanci na plenárním zasedání 16. prosince.
Příští generace EU: Plán na záchranu
Plán hospodářské obnovy Unie ve výši 750 miliard eur podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen pomůže zahladit šrámy, které pandemie způsobila a ještě způsobí. Unie má díky této podpoře vzejít z koronakrize odolnější, ale také ekologičtější a digitální.
Peníze si EU půjčí na finančních trzích. Splácet je bude v rámci budoucích rozpočtů - ne před rokem 2028, nejpozději však do roku 2058. Ve formě grantů bude podle dohody lídrů Unie moci členským zemím rozdělit 390 miliard eur.
Peníze přiblíží Evropu i k jejím dalším cílům, zejména dosažení uhlíkové neutrality nebo digitalizace. Část půjde na podporu zaměstnanosti - a část na upevnění pozice EU jako silného globálního hráče. Peníze budou rozdělovány prostřednictvím stávajících i nových nástrojů EU. Největší z nich bude takzvaný nástroj pro obnovu a odolnost. Zpřístupní půjčky a granty ve výši 672,5 miliardy eur a podpoří reformy a investice členských států.
O pravidlech, kterými se různé nástroje pro implementaci budou řídit, rozhodnou poslanci společně s členskými státy.
Dohoda z 10. listopadu řeší i dohled nad vypůjčovanými prostředky. Parlament, členské státy (Rada) a Komise se budou pravidelně scházet, aby vyhodnotily čerpání financí, a Parlament společně s Radou budou mít za úkol kontrolovat, zdali nedošlo k případným změnám a odchylkám oproti původní dohodě.
Příprava dlouhodobého rozpočtu a podmínka dodržování právního státu
Přepracovaný návrh dlouhodobého rozpočtu EU a plán hospodářské obnovy Unie představila šéfka Komise poslancům na květnovém plénu. Komise tehdy navrhovala, aby Unie mezi lety 2021 a 2027 hospodařila s 1,1 biliony eur. Tento návrh ovšem předsedové a premiéři vlád EU na summitu v červenci snížili na 1,074 bilionů eur.
Během dalších jednání s Radou se poslancům podařilo celkovou částku rozpočtu navýšit o 11 miliard eur. To v kombinaci s dalšími 4 miliardami eur z přerozdělování a využívání rozpočtových rezerv zanmená dalších 15 miliard eur, které posílí klíčové programy EU v oblastech, jako je zdraví či výzkum.
Parlament se obává, že výpůjčky pro plán obnovy by mohly neúměrně dluhově zatížit budoucí generace. Požádal proto o nové zdroje příjmů - na harmonogramu jejich zavedení pro splacení dluhu se posléze dohodl i se státy sedmadvacítky. Součástí jsou i daně z finančních transakcí, digitálního odvodu a daně pro společnosti, které znečišťují.
Aby se mohly finanční výpůjčky pro plán obnovy vůbec uskutečnit, musí být jednomyslně schváleny v Radě a zároveň ratifikovány každým členským státem. Parlament, který zastává v této situaci pouze konzultativní roli, dal procesu schvalování zelenou 16. září.
Celá záležitost souvisí i s vytvořením mechanismu, který umožňuje pozastavit platby z rozpočtu té členské zemi, která porušuje zásady právního státu. Poslanci společně s Radou odsouhlasili podmínku dodržování právního státu v dohodě 5. listopadu 2020. Legislativa byla přijata na plénu 16. prosince 2020.
Přečtěte si, co EU dělá, aby pomohla evropskému hospodářskému oživení po pandemii koronaviru.
Chmurné vyhlídky
Situace podle prognóz není růžová. Na začátku listopadu Evropská komise ekonomickou situaci popsala jako hlubokou a nerovnoměrnou recesi s nejistým oživením, které bylo opětovným šířením pandemie přerušeno. Lidé museli kvůli přísným opatřením zůstat doma, mnohé firmy a podniky musely náhle zavřít – evropská ekonomika tak v roce 2020 bude čelit propadu o více než 7 %, což je výrazně horší, než na podzim krizového roku 2009.
Postižené jsou všechny oblasti: kvůli obavám ze ztráty práce lidé neutrácejí, firmy se potýkají s nestabilními dodávkami. Vlády už teď zaznamenaly menší příjmy z daní a naopak větší výdaje v sociální oblasti. To může dostat státní rozpočty do hlubokých deficitů, zvyšovat dluhy a půjčky.
Přečtěte si, co EU dělá v boji proti krizi covid-19, a podívejte se na harmonogram přijatých opatření.
