Oživení po koronaviru: Jak bude fungovat hlavní nástroj EU?

Klíčovým nástrojem unijního plánu na oživení po koronaviru je takzvaná facilita na podporu oživení a odolnosti. S rozpočtem ve výši 672,5 miliardy eur napomůže reformám v reakci na krizi.

Silueta pracovníků na staveništi při západu slunce. ©Justocker /Adobe Stock
Facilita na podporu oživení a odolnosti pomůže evrospké ekonomice zpět na nohy. ©Justocker /Adobe Stock

Během únorového plenárního zasedání poslanci schválili pravidla pro zřízení facility na podporu oživení a odolnosti. Jedná se o stěžejní nástroj v rámci unijního plánu obnovy Evropy po koronavirové krizi. Ten dosahuje výše 750 miliard eur. Parlament a Rada dosáhly prozatímní dohody nad touto facilitou v prosinci 2020.

Nástroj zemím EU nabídne rozsáhlou podporu investic a reforem, které jsou potřebné ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie a které by zároveň měly připravit ekonomiky EU na udržitelnou digitální budoucnost. 

Granty a půjčky


Peníze budou k dispozici ve formě grantů a půjček. Granty dosáhnou v cenách roku 2018 výše 312,5 miliardy eur (skutečná částka bude upravena směrem vzhůru s ohledem na inflaci).

To, jak budou granty rozděleny mezi jednotlivé země, bude záviset na několika kritériích: v počáteční fázi, do konce roku 2022, se bude jednat o ukazatele jako populace, HDP na obyvatele a nezaměstnanost v letech 2015–2019. Později bude místo nezaměstnanosti zohledněn výkon ekonomiky v letech 2020 a 2021. Komise bude muset do konce roku 2023 nejprve přijmout závazky k vyplacení plné výše grantů pro země EU a peníze budou muset být vyplaceny do konce roku 2026.

Podle prvních projekcí a odhadů Komise obdrží Česko v grantech v rámci facility na podporu oživení a odolnosti až 7,1 miliardy eur. Přesná výše částky bude potvrzena do června 2022, a to na základě růstu HDP v letech 2020-2021.

Půjčky budou poskytnuty na žádost členských států do konce roku 2023 až do výše 360 miliard eur v cenách roku 2018. Úroveň půjček pro každou zemi bude omezena na 6,8 % jejího hrubého domácího produktu.

Do čeho budou peníze investovány


Při jednáních s členskými státy (Radou) poslanci trvali na tom, aby země využívaly peníze v souladu s prioritami EU. „Peníze na obnovu EU půjdou na priority EU. Oživení Unie nebude hotovostním automatem pro národní politiky a domácí agendy,“ uvedl po oznámení prozatímní dohody s Radou Dragoş Pîslaru (poslanec za Renew Europe, Rumunsko), jeden ze spoluzpravodajů Parlamentu.

Další spoluzpravodajka Eider Gardiazabal Rubialová (poslankyně za sociální demokraty, Španělsko) zdůraznila, že i když by fondy měly zmírnit okamžitý sociální dopad krize, měly by také podporovat dlouhodobé cíle EU, jako je zelená transformace a digitalizace. „Musíme mít na paměti, že se jedná o nejdůležitější investiční program v nadcházejících letech, a musíme využít příležitosti [k reformě]," uvedla.

Pravidla uvádějí šest oblastí, které bude facilita na oživení a odolnost podporovat:

  • zelený přechod
  • digitální transformace
  • inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst
  • sociální a územní soudržnost
  • budování odolnosti a připravenosti na krize
  • politiky pro příští generaci, včetně vzdělávání a dovedností


Vnitrostátní plány by měly přidělit nejméně 37 % rozpočtu na klima a biologickou rozmanitost a dalších 20 % na digitalizaci. Pravidla zakazují financování opatření, která významně poškozují životní prostředí (uplatnění tazvané zásady „významně nepoškozovat“).

Jak to bude fungovat


K získání podpory musí členské státy připravit plány oživení a odolnosti navrhující soubor reforem a projektů veřejných investic, které by se mohly uskutečnit do roku 2026. Tyto plány budou začleněny do evropského semestru, tedy do rámce ke koordinaci hospodářských politik v celé EU, a měly by být předloženy do 30. dubna.

Komise plány vyhodnotí a předloží Radě návrh, který bude zahrnovat granty a půjčky pro každou zemi a cíle a milníky, kterých má být dosaženo. Rada poté musí plány přijmout.

Pro podporu jsou způsobilá také vnitrostátní opatření přijatá v souvislosti s krizí koronaviru od února 2020.

Platby budou uskutečněny, jakmile členské státy dosáhnou vytyčených milníků a cílů, ale země mohou požádat o předběžné financování až do výše 13 % z celkové částky. Tento podíl bude vyplacen v okamžiku, kdy Rada přijme jejich plán.

Členské státy budou podávat zprávy o dosavadním dosaženém pokroku, a to dvakrát ročně právě v rámci evropského semestru.

Demokratická legitimita


Při jednáních prosazoval Parlament větší transparentnost. Komise zašle jak Radě, tak Parlamentu veškeré informace o vnitrostátních plánech a také všechny návrhy EK k rozhodnutím Rady.

Parlamentní výbory mohou každé dva měsíce pozvat Komisi k projednání stavu oživení EU a pokroku členských států při plnění jejich cílů.

Komise je rovněž povinna připravovat výroční zprávy o implementaci nástroje a další hodnotící zprávy.

Spoluzpravodaj Parlamentu Siegfried Mureşan (křesťanský demokrat, Rumunsko) uvítal zapojení Parlamentu do všech fází procesu. „To je dobrá zpráva... Facilita na podporu oživení a odolnosti bude mít plnou demokratickou legitimitu,“ řekl.

Budoucí příležitosti


V rozpravě na plenárním zasedání z 9. února zpravodajové zdůraznili, jakou příležitost k přetváření Evropy facilita na podporu oživení a odolnosti přináší.

Siegfried Mureșan řekl: „Náš vzkaz je jasný. Pomoc přichází. Dotčeným se dostane podpory z Evropské unie. Tato podpora, tyto peníze jsou peníze na překonání krize, ale jsou to také peníze na to, abychom byli silnější tváří v tvář příští krizi. V budoucnu by lidé a podniky už nikdy neměli být zasaženi krizí jako dosud.“

Eider Gardiazabal Rubialová uvedla: „Chceme se zaměřit na modernizaci, vzdělávání, digitalizaci a efektivní veřejnou správu. Ale zatím z důvodu nedostatku financování tyto myšlenky nebylo možné zrealizovat. Nyní budeme moci v těchto oblastech dosáhnout pokroku za pouhých několik krátkých let. Bez [facility] by to trvalo desítky let."

Dragoș Pîslaru podotkl: „Rok 2020 zůstane smutnou vzpomínkou na ztráty, na nejistotu a strach. Facilita na podporu oživení a odolnosti je však symbolem, příběhem o příslibu a vizi a o evropské jednotě. To je to, co chceme, aby si naše generace pamatovaly.“

Zjistěte, co EU dělá pro podporu hospodářského oživení.

Další informace

Související články