Budoucnost Evropy a reforma EU
Jak by se měla naše Unie změnit tváří v tvář výzvám, jako je migrace, zajištění udržitelné prosperity a bezpečnosti? Poslanci nastínili své návrhy a konferenci o budoucnosti Evropy.
Je potřeba EU reformovat?
Otevřít v novém okně
Přípravy Konference o budoucnosti Evropy jsou v plném proudu. Jejím úkolem je prozkoumat, jak by se Unie měla vyvíjet, aby co nejlépe reagovala na nové výzvy. Konference může navázat na nedávné iniciativy Evropského parlamentu a Komise zaměřené na budoucnost našeho kontinentu.
Konference o budoucnosti Evropy
Konference o budoucnosti Evropy je novou iniciativou, která se zaměřuje na to, jaké právní změny jsou v EU zapotřebí. Předpokládá se, že konference bude probíhat po dobu dvou let a bude se opírat o reprezentativní průřez společnosti.
Pro poslance je důležité, aby v centru diskusí o tom, jak reformovat EU, byli samotní Evropané. Požadují to v usnesení přijatém 15. ledna 2020 plénem, v němž stanovili svou vizi pro konferenci o budoucnosti Evropy.
Přípravy nicméně zbrzdila světová pandemie koronaviru. V usnesení z 18. června poslanci vyzvali členské státy, aby s přípravou pokročily. Podle společného postoje Parlamentu by se konference měla uskutečnit co nejdříve. Zopakovali také, že v centru pozornosti by měli být obyvatelé Evropy.
Parlament byl prvním ze tří hlavních orgánů EU, který zaujal postoj k uspořádání a rozsahu nadcházející konference.
Co navrhuje Evropský parlament
V posledních letech se Parlament zabýval změnami, které jsou nezbytné pro přípravu EU na budoucnost. V sérii vystoupení hlav států a předsedů vlád zemí EU na plénu poslanci projednali jejich vize budoucnosti Unie.
Kromě toho přijal Parlament v únoru 2017 tři zprávy vytyčující, jak by měla být dle poslanců Unie reformována, aby posílila svou schopnost jednat, obnovila důvěru lidí a zvýšila odolnost ekonomiky.
V první řadě se nabízí plné využití všech nástrojů, které umožňuje Lisabonská smlouva. Celkové zefektivnění Unie je však podle poslanců možné dosáhnout jen hlubší reformou zakládajících smluv.
Kde ještě Unie plně nevyužívá, co její smlouvy nabízí? Na to se soustředí zpráva o využití potenciálu Lisabonské smlouvy od italské socialistky Mercedes Bresso a německého lidovce Elmar Broka.
Belgický liberál Guy Verhofstadt se v této souvislosti věnoval otázce, jaké reformy současného smluvního rámce EU by bylo potřeba.
Triptych doplňuje zpráva německého lidovce Reimera Bögeho a francouzské socialistky Pervenche Berès, která se zabývá rozpočtovou kapacitou pro eurozónu a tím, jak sblížit ekonomiky zemí platících eurem a posílit odolnost společné měny vůči šokům.
Diskusní dokumenty Evropské komise
V roce 2017 zveřejnila Evropská komise bílou knihu o budoucnosti EU.
Následně v roce 2017 připravila pět diskusních dokumentů jako výchozí body pro diskusi o budoucnosti evropské integrace. Každý dokument je věnován konkrétnímu tématu: Sociální rozměr Evropy, globalizace, hospodářská a měnová unie, obrana a finance. Dokumenty obsahují scénáře toho, jak by Evropa mohla vypadat v roce 2025, ale konkrétní návrhy nechávají otevřené. Poslanci je projednali a vyjádřili se k nim.
