Porušování evropských hodnot: Co může dělat EU? (infografika)

Pokud existuje riziko toho, že některý členský stát EU poruší její základní hodnoty, může se Unie bránit. Jakým způsobem ochrana hodnot a rozpočtu funguje?

Infografika
Jak může EU postupovat v případě, že jeden z jejích členů poruší evropské hodnoty

Evropská unie je založena na určitých hodnotách, které spojují její členské státy i jejich obyvatele. Tyto hodnoty jsou stanoveny na samém začátku Smlouvy o Evropské unii, v článku 2. Patří k nim respekt k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv.

V případě, že by jakýkoliv členský stát tyto hodnoty porušil, musí EU reagovat.

Co si představit pod pojmem právní stát?


Právní stát je jednou z hodnot EU a klíčovým principem v demokratických státech, protože mimo jiné pomáhá zajistit spravedlnost a transparentnost.

Principy právního státu či vlády práva stanovují, že vlády jsou vázány zákonem, neměly by přijímat svévolná rozhodnutí a občané by měli mít možnost zpochybnit jejich kroky před nezávislými soudy.

Tento pojem rovněž zahrnuje boj proti korupci, která může někoho nespravedlivě zvýhodňovat na úkor ostatních, a chrání svobodu médií, čímž zajišťuje řádnou informovanost veřejnosti o činnosti vlády.

Evropský parlament v posledních letech bije na poplach kvůli zhoršující se situaci v oblasti právního státu v některých členských zemích, jako je například Maďarsko. Europoslanci opakovaně vyzývají Komisi a členské státy k ochraně hodnot EU a unijního rozpočtu.

Preventivní nebo sankční opatření: článek 7


Postup uvedený v článku 7 Smlouvy o Evropské unii
zavedla Amsterodamská smlouva v roce 1997. Zahrnuje dva mechanismy na ochranu hodnot EU: jednak preventivní, pokud zřejmé porušení hrozí, a jednak sankční, pokud k takovému porušení skutečně dojde.

Jakou konkrétní formu mají sankce mít ve smlouvách přesně popsáno není. Jednou z nich je například pozastavení hlasovacího práva pro danou zemi v Radě či Evropské radě. Důležité je, že v obou případech rozhodují nakonec členské státy (daní zástupci v Radě) a tedy žádní „bruselští úředníci“.

Vzhledem k tomu, že oba mechanismy mají různou váhu, o každém z nich se rozhoduje a hlasuje jiným postupem, jak znázorňuje naše infografika.

  • Preventivní postup, kdy hrozí porušení hodnot EU, vyžaduje čtyřpětinovou většinu členských států.
  • Sankční postup, pokud už porušení bylo skutečně konstatováno, vyžaduje jednomyslnost mezi lídry členských zemí.


Dotčená země EU se neúčastní žádného z těchto hlasování.

Pravidla na ochranu rozpočtu EU


V roce 2020 schválili europoslanci nařízení, jehož cílem je chránit fondy EU před zneužitím členskými státy – toto opatření je známé jako mechanismus podmíněnosti v oblasti právního státu. Parlament prosazoval, aby neplatilo pouze v případě přímého zneužívání fondů EU, jako jsou případy korupce nebo podvodu, ale také v případech, kdy hrozí, že systémové porušování základních hodnot ovlivní hospodaření s finančními prostředky proudícími z EU.

To ve zkratce znamená, že respektování zásad právního státu a dalších hodnot je pro členské státy podmínkou k získání peněz z EU. Zemím, ve kterých se zjistí, že porušování právního státu ohrožuje hospodaření s prostředky EU, budou platby z unijního rozpočtu zadrženy.

Další opatření


Pokud je Komise toho názoru, že členský stát porušuje právo EU – a tedy neuplatňuje pravidla dohodnutá na úrovni EU – může zahájit řízení o nesplnění povinnosti u Evropského soudního dvora, které může vést k finančním sankcím vůči zemi.

Parlament situaci v oblasti právního státu v členských zemích věnuje velkou pozornost. Pravidelně připravuje zprávy, které upozorňují na problémy a vyzývají k akci, včetně zprávy o základních právech v letech 2020 a 2021.

Od roku 2020 Evropská komise každoročně vydává zprávu o právním státu, která sleduje pozitivní i negativní vývoj týkající se této oblasti napříč Evropskou unií.

Před maďarským znakem vlají vlajky EU a Maďarska.
Jak EU chrání evropské hodnoty a svůj rozpočet?

Kroky Parlamentu v případě situace v Maďarsku a Polsku


Poslanci EP spustili postup podle článku 7 poprvé v roce 2018, když požádali Radu, aby určila, zda porušení základních hodnot EU nehrozí v Maďarsku.

Obavy vznesli v souvislosti s problémy týkajícími se volebního systému, nezávislosti soudů, (ne)respektování občanských práv a celkového fungování institucí.

Obdobný návrh Komise podpořil Parlament i v případě týkajícím se Polska.

Poslanci 15. září 2022 uvedli, že situace v Maďarsku se zhoršila takovým způsobem, že se země stala „volební autokracií“ – ústavním systémem, ve kterém se sice konají volby, ale chybí respekt k demokratickým normám a standardům. Zpráva Parlamentu uvádí, jakým způsobem se hodnoty EU v zemi od roku 2018 dále zhoršily kvůli „úmyslnému a systematickému úsilí maďarské vlády“. Europoslanci uvedli, že nečinnost EU demokratický úpadek ještě prohloubila a že část evropských fondů by měla být zadržena, dokud země nesplní doporučení EU a soudní rozhodnutí.

Komise 18. září navrhla pozastavit Maďarsku vyplácení 7,5 miliardy eur z finančních prostředků EU z důvodu obav o (ne)dodržování zásad právního státu s cílem zajistit ochranu rozpočtu EU a finančních zájmů Unie. Poslanci, kteří se v rámci Parlamentu pravidly na ochranu rozpočtu EU zabývali, návrh uvítali a vyzvali země EU v Radě, aby podnikly další kroky.

Během malého plenárního zasedání 1. června 2023, v souvislosti s nadcházejícím maďarským předsednictvím v Radě EU, které začne v červenci 2024, Parlament vývoj situace v Maďarsku opět kritizoval. Poslanci upozornili na vládnutí prostřednictvím dekretů, útoky na práva osob hlásících se k LGBTIQ+ komunitě a učitelů a na systémovou korupci. Odsoudili protiunijní kampaně maďarské vlády a zpochybnili způsobilost Maďarska převzít předsednictví. Zopakovali také obavy ze zneužívání finančních prostředků EU.

Dne 11. července 2023 poslanci Evropského parlamentu odsoudili poslední ústup od hodnot EU v Polsku. Usnesení se zaměřilo na nedávnou revizi volebních pravidel v zemi, na nový správní orgán s pravomocí zakázat jednotlivcům výkon veřejných funkcí, který se podle kritiků zaměřuje na představitele opozice, a na další obavy o nezávislost soudů.

Tento článek byl poprvé publikován v roce 2018 a několikrát aktualizován, poslední aktualizace se uskutečnila v září 2023.