Nominace na Sacharovovu cenu 2019 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Andrej Sacharov se svou ženou Jelenou Bonner © Jurij Rost  

Kdo je letos nominován na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení

Parlament udílí Sacharovovu cenu každoročně jednotlivcům nebo organizacím, kteří se zasazují za lidská práva a svobodu projevu. V roce 2018 byl jejím laureátem ukrajinský režisér Oleh Sencov, který byl vězněn kvůli svému odporu proti ruské okupaci Krymu.


Nominace na Sacharovovu cenu mohou podávat politické skupiny EP a/nebo skupina minimálně čtyřiceti europoslanců.

Na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení jsou v roce 2019 nominováni ↓


jméno

nominován

Alexej Navalnyj

lidovci (EPP)

Marielle Franco

sociální demokraté (S&D) a levice (GUE) s podporou poslankyň Terry Reintke, Tanji Fajon a 43 dalších

Claudelice Silva dos Santos

sociální demokraté (S&D) a levice (GUE)

Chief Raoni

sociální demokraté (S&D) a levice (GUE)

Ilham Tohti

Obnova Evropy (RE) s podporou poslanců Phillip Bennion, Ilhan Kyuchyuk, Reinhard Bütikofer and 58 dalších

Jean Wyllys de Matos Santos

Zelení/EFA s podporou poslankyň Terry Reintke, Tanji Fajon a 43 dalších

The Restorers

konzervativci (ECR)


Alexej Navalnyj je právník a jeden z nejvýraznějších lídrů ruské opozice. V roce 2011 byl poprvé zadržen v souvislosti s manifestací před ruskou Dumou. Výrazně na sebe upozornil tím, když se v roce 2013 ucházel o místo primátora Moskvy a se čtvrtinou hlasů skončil ve volbách druhý. V roce 2017 publikoval reportáž o korupci v politice, kde kritizoval prezidenta Putina a jeho stoupence. Vyvolalo to protikorupční protesty v mnoha ruských městech, během nichž bylo zatčeno více než tisíc demonstrantů včetně samotného Navalného. Ruské úřady mu v roce 2018 zabránily, aby kandidoval na prezidenta. V letech 2018 a 2019 byl třikrát uvězněn za porušení ruských zákonů kvůli pořádání veřejných shromáždění a demonstrací.


Brazilská politická aktivistka a obhájkyně lidských práv Marielle Franco byla brutálně zavražděna v březnu 2018. Černoška a bisexuálka narozená ve favele obhajovala práva mladých lidí černé pleti, žen, obyvatel favel a příslušníků komunity LGTBI. Kromě toho pravidelně informovala o mimosoudních popravách a jiných případech hrubého porušování lidských práv ze strany policie a bezpečnostních složek. Její případ dosud nebyl vyřešen.


Claudelice Silva Dos Santos
je brazilská environmentální aktivistka a obhájkyně lidských práv. Svou činnost začala vyvíjet po brutální vraždě svého bratra a jeho manželky, kteří bojovali proti odlesňování v brazilském deštném pralese. Postavila se proti těžbě dřeva, uhlí a rozšiřování pastvin pro dobytek v odlehlém brazilském regionu Praia-Alta Piranheira.


Dalším představitelem boje proti odlesňování v amazonském pralese je Chief Raon. Je jedním z náčelníků kmene Kayapo, kteří žijí v srdci deštných pralesů. Je mu asi 90 let a celý svůj život zasvětil boji za práva původních obyvatel a ochranu amazonského regionu.


Ilham Tohti
je ujgurský ekonom bojující za práva ujgurské menšiny v Číně. Je zastáncem dialogu a snaží se o zavedení územní autonomie. V roce 2014 byl odsouzen na doživotí a uvězněn za podněcování separatismu. Přesto nadále usiluje o mírové soužití a usmíření. Více než milion čínských Ujgurů je držen od roku 2017 v síti čínských internačních táborů.


Jean Wyllys
je brazilský ochránce lidských práv, novinář, lektor a politik. V roce 2010 byl jako první gay v historii zvolen do brazilského kongresu. Během svého mandátu navrhl zákony o civilních sňatcích, legalizaci potratů, regulaci sexuálních služeb, o genderové identitě, lepších podmínkách při porodech, legalizaci marihuany a proti předsudkům ve školství. V roce 2019 byl zvolen znovu, ale svého úřadu se neujal, protože odešel z Brazílie ze zdravotních důvodů. Dnes žije v Evropě, cestuje po celém světě a podává svědectví o porušování lidských práv ve své zemi a regresivních opatřeních krajně pravicové vlády brazilského prezidenta Bolsonara.


The Restorers je skupina pěti studentek z Keni (Stacy Owino, Cynthia Otieno, Purity Achieng, Mascrine Atieno a Ivy Akinyi). Společně vyvinuly mobilní aplikaci pro pomoc dívkám, kterým hrozí obřízka, nebo které se staly její obětí. Přes aplikaci mohou najít pomoc, adresy záchranných center, nebo informovat o plánované obřízce úřady. Mrzačení ženských pohlavních orgánů je dnes celosvětově považováno za hrubé porušování lidských práv. Na celém světě dnes žije více než 200 milionů žen a dívek, jimž byl tento zákrok proveden a každý rok hrozí třem milionům dívek.


Vybírání laureáta: dalsí postup

Výbory pro zahraniční věci a rozvoj vyberou z navrhovaných kandidátů tří finalisty. Z nich vybere jednoho laureáta politické vedení Parlamentu - Konference předsedů složená z předsedy EP a předsedů politických skupin.

Od nominací k laureátovi: postup 
  • 30. září: Oficiální představení nominací na společném jednání zahraničního a rozvojového výboru s podvýborem pro lidská práva. 
  • 8. října: Poslanci výborů zahraničního a rozvojového hlasováním určí tři finalisty. 
  • 24. října: Konference předsedů vyhlásí laureáta. 
  • 18. prosince: Slavnostní předání Sacharovovy ceny na plénu ve Štrasburku.