Poslanci tlačí na členské státy. Chtějí zahájit vyjedávání o dlouhodobému rozpočtu 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Parlament chce více peněz z rozpočtu EU pro mladé, na výzkum, pracovní místa a pro životní prostředí ©123RF/European Union–EP  

Evropská komise by měla mít v záloze plán B pro případ, že se vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu zadrhne. Poslanci chtějí ochránit přijemce unijních finančních prostředků.

Parlament hlasoval o svém stanovisku pro vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu na roky 2021 - 2027 ve čtvrtek 10. října. Poslanci tlačí na členské státy (Radu), aby přijala jejich návrhy a dlouhodobý rozpočet tak mohl být včas připraven.

Parlament je připraven jednat již od listopadu 2018, kdy přijal svůj postoj zahrnující konkrétní návrhy financování jednotlivých programů i to, jak přepracovat systém vlastních zdrojů rozpočtu EU.

Obtížná jednání

Vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu nebývají jednoduchá. Ta poslední, pro rozpočtový rámec 2014-2020 trvala rok a půl. Poslanci proto nyní chtějí záložní plán, kdyby se jednání zadrhla. Komise by podle nich měla navrhnout nouzové řešení, které by chránilo příjemce peněz z evropského rozpočtu. V podstatě by šlo o prodloužení stávajícího dlouhodobého rozpočtu, pokud se nepodaří včas dosáhnout dohody mezi poslanci a ministry zemí EU.

Na návrhu usnesení Parlamentu pracovalo několik zpravodajů. Jedna z nich, portugalská socialistka Margarida Marques trvá na tom, že parlament nechce žádný nouzový rozpočet. "Nechceme plán B, ale plán A," řekla během schůze rozpočtového výboru 24. září. "Zároveň si však uvědomujeme, že tu máme problém, a pokud nebudeme mít plán A, tak musíme vytvořit záložní řešení, aby občané, firmy a organizace dostaly finance, které potřebují."

Marques je spoluautorkou části o výdajích společně s polským lidovcem Janem Olbrychtem. Na kapitole o vlastních zdrojích pracovali José Manuel Fernandes (portugalský lidovec) a Valérie Hayer (Francouzka ze skupiny liberálů). Dalšími spoluautory usnesení jsou Rasmus Andresen (Zelení, Dánsko) a předseda rozpočtového výboru Johan Van Overtveldt (belgický konzervativec).


Nové zdroje?


Podle Valérie Hayer jsou poslanci z tohoto časového skluzu "frustrovaní". Fernandes a Andresen se zase obávají toho, že Rada navrhne menší rozpočet, který nebude stačit na programy, které si Evropa vytyčila.

Olbrycht varoval, že jednání se mohou ještě více zkomplikovat, pokud Komise navrhne nové iniciativy, neboť pro ně bude třeba vyčlenit nové prostředky.

Usnesení bylo přijato 10. října během plenárního zasedání. Lídři členských zemí by měly o svém stanovisku jednat během summitu, který se bude konat 17. a 18. října v Bruselu.



Souvislosti


Evropská komise předložila legislativní návrhy týkající se víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021-2027 v květnu 2018. Evropský parlament schválil svou vyjednávací pozici k budoucímu dlouhodobému rozpočtu EU v listopadu 2018. Poslanci tedy na jednání o konečné podobě VFR s Radou (ministrů) EU čekají téměř rok.


Dlouhodobý rozpočet EU, známý také jako Víceletý finanční rámec, pokrývá většinou období sedmi let. VFR stanovuje maximální úroveň výdajů, takzvané stropy, pro jednotlivé kategorie výdajů, takzvané okruhy. V současnosti platný dlouhodobý rozpočet EU pro období 2014-2020 byl schválen 2. prosince 2013.


Přibližně 93 % prostředků směřuje zpět do členských států EU, regionů a obcí, k občanům, výzkumným pracovníkům, studentům, nevládním organizacím či podnikům.