Nová pravidla posílí funkci evropského veřejného ochránce práv

Parlament aktualizuje pravidla pro fungování evropského veřejného ochránce práv. Nově bude mít širší mandát pro vyšetřování špatné správy na úrovni EU.

<Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová během debaty v Parlamentu ve Štrasburku dne 9. června
Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová

Funkce evropského veřejného ochránce práv bude posílena. Po několika letech se na modernizaci statutu evropského ombudsmana dohodl Parlament s členskými státy a Komisí v květnu 2021. Nová pravidla poslanci schválili 23. června. 

Posílený právní rámec


Evropský veřejný ochránce práv si klade za cíl chránit zájmy lidí a vyšetřuje případy, kdy existuje podezření, že orgán nebo instituce EU jednala v rozporu se zákonem nebo správnými administrativními postupy. Případy se mohou týkat správních nesrovnalostí, diskriminace, zneužití pravomoci nebo nečinnosti.

Aktualizovaný statut potvrzuje právo ombudsmana jednat nejen o stížnostech, ale také provádět šetření z vlastního podnětu, zejména v systémových nebo závažných případech špatné správy ze strany orgánů EU.

Pravidla dávají veřejnému ochránci práv právo požadovat v průběhu vyšetřování přístup k utajovaným informacím EU. Orgány členských států mohou být rovněž požádány o sdílení informací.

Evropský veřejný ochránce práv je volen Evropským parlamentem na začátku každého legislativního období. V budoucnu bude platit, že kandidáti nesmí být v předchozích dvou letech členy Evropského parlamentu, Evropské rady, Evropské komise nebo národní vlády. Cílem tohoto požadavku je zajistit nezávislost veřejného ochránce práv.

Jednat tak, jak uzná za vhodné


Poslanci o nových pravidlech diskutovali během plenární rozpravy 9. června za přítomnosti současné evropské veřejné ochránkyně práv Emily O'Reillyové. Zpravodaj Parlamentu a portugalský poslanec za lidovce Paulo Rangel uvedl, že veřejný ochránce práv by měl být „nezávislým orgánem, který může svobodně jednat tak, jak uzná za vhodné“.

Řekl, že Parlament, stejně jako ostatní orgány EU, může být, a měl by být, vyšetřován: „V zásadě říkáme, že chceme být předmětem kontroly, chceme, aby se na naše postupy dohlíželo.“

O’Reillyová uvedla: „Parlament a evropský veřejný ochránce práv se vždy těšili velmi úzkému a velmi konstruktivnímu vztahu. Tento nový statut toto pouto ještě více posiluje... Ukazuje to neutuchající odhodlání Parlamentu vytvářet takovou Unii, která je vstřícnější k občanům a jejíž administrativa splňuje nejvyšší standardy“.

Hledání kompromisu ohledně nových pravidel


Lisabonská smlouva stanovuje zvláštní postup pro rozhodování o statutu evropského veřejného ochránce práv: pravidla navrhuje Evropský parlament, který musí před konečným hlasováním poslanců získat stanovisko Komise a souhlas Rady.

Od přijetí Lisabonské smlouvy nebyla pravidla aktualizována. Parlament přišel s návrhem v únoru 2019, ale členské státy nedospěly k dohodě. Jednání nakonec vyústila v neformální domluvu mezi orgány v květnu 2021 a Parlament navrhl dne 10. června text v souladu s kompromisem.