Evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS) a jeho reforma 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

ETS: Jak by měla vypadat jeho reforma?  

Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Jak to celé funguje a proč je potřeba reforma?

Co je ETS?


Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: do roku 2030 chce emise skleníkových plynů zásadně snížit a do roku 2050 se stát klimaticky neutrální.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší. Jedná se o jeden z nástrojů EU, který jí má pomoci dosáhnout jejích klimatických cílů, a je konkrétně zacílený na průmysl.

Jak ETS funguje?


Systém již donutil víc než 10 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.

Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.

Regulace cen uhlíku


Po finanční krizi v roce 2008 byla cena povolenek velice nízká, protože zájem o ně poklesl, ale k dispozici jich byl stále stejný počet.

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

Řešením problému s nadbytky povolenek je vytvoření takzvané rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR), do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit.

Reforma ETS v rámci Zelené dohody pro Evropu


Systém ETS by měl být v souladu s aktuálními cíli snižování emisí Zelené dohody pro Evropu, a proto EU pracuje na jeho aktualizaci. Komise navrhuje snížit emise z tohoto odvětví o 61 % do roku 2030.

Navrhované změny zahrnují sníženou horní hranici ročních emisí v rámci sektoru, revidovaná pravidla pro bezplatné povolenky a MSR, rozšíření systému na námořní dopravu a vytvoření samostatného ETS pro budovy a silniční dopravu.

Co požaduje Parlament?


Poslanci chtějí návrh Komise ještě zpřísnit, a to dalším snížením počtu ročních povolenek dostupných do roku 2030, aby bylo dosaženo snížení emisí o 63 % do roku 2030. Od roku 2026 chtějí do sektoru zařadit i spalování komunálního odpadu.

Bezplatné povolenky by měly zmizet do roku 2032, kdy by podle představ poslanců měl být plně funkční mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Mechanismus by na zboží dovážené ze zemí s méně přísnými emisními pravidly uvaloval poplatek za uhlík, aby zabránil společnostem přesunout do těchto států svou výrobu.

Nový ETS by se prozatím měl vztahovat pouze na komerční silniční dopravu a budovy, aby občané nebyli vystaveni dodatečným nákladům na energii. Soukromá doprava a budovy by se do systému měly zapojit až od roku 2029, což bude vyžadovat nový návrh Komise.

Všechny příjmy z ETS by měly být použity výhradně na opatření v oblasti klimatu nebo rekvalifikaci pracovníků postižených zelenou transformací na úrovni EU i členských států, tvrdí poslanci. Podíl výnosů z nového ETS bude alokován do Sociálního klimatického fondu, jehož cílem je podpora domácností a podniků postižených energetickou chudobou.

Další kroky


Parlament přijal svůj postoj k reformě 22. června 2022. Nyní mohou europoslanci zahájit jednání o konečných pravidlech se zeměmi EU.

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách


Na stole jsou další předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství.

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví, třetím přísnější emisní standardy pro auta a čtvrtým opatření pro snižování emisí z letadel a lodí.


Tento článek byl poprvé publikován 13. 2. 2017.

Jak se EU daří dosahovat klimatických cílů? Podívejte se na naši infografiku.