Členské země nerespektující právní stát by podle Parlamentu neměly dostávat peníze z eurofondů 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

EU má mít účinnější možnosti zabránit zneužívání eurofondů v členských státech, kde jsou problémy s právním státem ©AP images/EU-EP  

Soustavné podkopávání principů právního státu musí mít pro členské země důsledky, vzkázali poslanci. Souhlasí s omezením až zmrazením financí z fondů EU.

Parlament podpořil návrh Evropské komise, který by jí umožnil hodnotit, zda členské státy dodržují principy právního státu, pravidla čerpání z unijních fondů a zda nenechávají volnou ruku daňovým únikům a korupci. V opačném případě by Komise dle poslanců měla mít možnost navrhnout protiopatření v podobě finančních sankcí. Nedostatky týkající se právního státu v jednotlivých zemích mohou totiž ohrozit správu finančních prostředků Unie.


Kdo a jak bude nedostatky posuzovat


Pokud Komise ve spolupráci se skupinou nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční záležitosti (jmenovaných po jednom každým národním parlamentem a po pěti parlamentem evropským) odhalí nedostatky právního státu, které ohrožují peníze z fondů EU, mohla by přistoupit k omezení nebo až zmrazení plateb z eurofondů. K přijetí takových opatření by ovšem musela získat souhlas Parlamentu i Rady. Nová pravidla by měla platit pro nadcházející víceletý finanční rámec pro léta 2021 až 2027.


Je potřeba posílit ochranu hodnot a peněz EU?


Na plenárním zasedání 16. ledna návrh hájil komisař pro rozpočet Günther Oettinger, přičemž řada poslanců souhlasila, že je potřeba mít nástroje pro obranu právního státu, který je zásadní pro udržení demokracie.

„Evropa není jako menu, v němž si vyberete jen výhody, ale nedbáte na povinnosti,“ prohlásila jedna ze zpravodajek návrhu, španělská socialistická poslankyně Eider Gardiazabal Rubial.

Připomněla, že když země vstupuje do EU, musí nejprve splnit podmínky ekonomické, politické, daňové a justiční a pracuje na tom několik let. „A co se stane poté, co vstoupíte? Znamená to, že pokud jste prošli testem, můžete si teď dělat, co chcete? Určitě ne. Ty podmínky jsou trvalé,“ argumentovala španělská poslankyně.


Známe případy rozkrádání fondů, řekla předsedkyně kontrolního výboru


Komisař Oettinger si od nových opatření slibuje, že EU bude v následujícím rozpočtovém období efektivnější, „protože bude mít nástroj, jakým může chránit Evropu, její rozpočet a tím pádem občany proti zneužívání peněz evropských daňových poplatníků a podvodům s nimi“.

„Pokud potřebujeme řešit problémy s příjemci, členskými státy, regionálními i místními úřady, tak občas skončí před soudem. Právě v těchto případech musí být jisté, že v každém členském státě jsou soudy nestranné, že vládne právo a že existují záruky nestranného rozhodování nestrannými soudci,“ vysvětloval na plénu komisař.

Ingeborg Grässle, německá poslankyně za lidovce, která předsedá parlamentnímu výboru pro rozpočtovou kontrolu, v této souvislosti připomněla situace, kdy vládní představitelé využili své pozice, aby se obohatili nebo zajistili výhody svým přátelům a spojencům. „Protiprávně získávají peníze EU a nezákonně je využívají. Tento nástroj nám umožní podobné problémy řešit,“ je přesvědčena poslankyně Grässle.


Chránit koncové příjemce


Parlament chce zároveň zajistit, aby od evropských peněz nebyli odříznuti koncoví příjemci jako jsou vědci, občanské organizace a běžní občané. Komise by se dle poslanců měla snažit, aby nepocítili omezení či zmrazení plateb. I v případě zmrazení plateb z fondů EU by tak daná vláda musela zajistit implementaci evropského programu. Tuto podmínku zdůraznila jak předsedkyně výboru pro regionální rozvoj, bulharská liberální poslankyně Iskra Mihaylova, tak i jeden ze zpravodajů návrhu, finský konzervativní poslanec Petri Sarvamaa.

Na plénu však zazněly i nesouhlasné názory. Polský konzervativní poslanec Ryszard Czarnecki uvedl, že Evropu je třeba chránit před těmi, kteří ji chtějí zničit. „Jenže je otázkou, kdo ji chce zničit? Jsou to ti, kteří spustili vlnu euroskepticismu v členských státech, nebo ti, kteří se vměšují do vnitřních záležitostí členských států?“, zpochybnil myšlenku návrhu polský poslanec.


Další kroky


Parlament legislativní návrh podpořil poměrem hlasů 397 (pro): 158 (proti): 69 (zdrželo se hlasování) a připravil tak své stanovisko pro další vyjednávání o konečné podobě legislativy. Ta budou moct být zahájena ve chvíli, kdy se na společné pozici shodnou také ministři členských zemí.