Proč chce Parlament ambiciózní rozpočet (infografiky) 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Čelit výzvám, se kterými se Evropa potýká, a zároveň naplňovat nároky Evropanů. To by měl podle poslanců zajistit příští dlouhodobý rozpočet na období 2021-2027. Co to konkrétně znamená?

750 miliard eur nastartuje evropskou ekonomiku, která se potřebuje vzpamatovat z krize způsobené pandemií covid-19. Evropská komise tuto částku představila 27. května 2020 - spolu s přepracovaným dlouhodobým rozpočtem Unie na období 2021-2027. V něm je teď 1,1 bilionu eur.

Plán je následující. Zahladit následky krize, do které Evropskou unii pandemie uvrhla a spolu s restartem ekonomiky začít budovat ekologičtější, digitální a odolný kontinent. Vyjednání finální podoby závisí na Parlamentu a členských státech.

Následující článek shrnuje pozici Parlamentu a stav věcí před vypuknutím pandemie. Podrobnosti o plánu na záchranu ekonomiky po pandemii jsou k nalezení zde.

Rozpočet EU zajišťuje finance na programy a projekty ve všech členských státech. Evropské peníze podporují například zemědělce, města, kraje, studenty, vědce, podnikatele nebo nevládní organizace.

 

Současný dlouhodobý rozpočet EU skončí 31. prosince 2020. Návrh na další finanční období - od roku 2021 do roku 2027 - předložila Evropská komise v květnu 2018. Svůj postoj k němu Evropský parlament schválil již v listopadu 2018 a znovu jej potvrdil v říjnu 2019. Členské státy v Radě se na jednotném postupu zatím nedohodly. Vyjednávání mezi poslanci, Komisí a členskými zeměmi proto zatím nezačala.

 

Po summitu EU, který se konal ve dnech 20. a 21. února a který byl věnován právě dlouhodobému rozpočtu, předseda Evropského Parlamentu David Sassoli prohlásil, že Parlament je zklamaný tím, že Evropská rada k dohodě nedospěla. Doufá, že budoucí jednání ukáží, že EU je připravena všechny své plány také podpořit dostatečnými finančními prostředky.

 

„Evropa čelí nebývalým výzvám, jako je změna klimatu, digitalizace a nový geopolitický řád. [...] Slevit z našich nároků by mělo negativní dopad na řadu let dopředu,“ varoval předseda Sassoli.

 

Konečné rozhodnutí o příštím dlouhodobém rozpočtu přijme Rada na základě výsledků vyjednávání. Aby rozpočet mohl vstoupit v platnost, musí mu svůj souhlas udělit Evropský parlament.

Ambiciózní rozpočet je potřeba proto, že má Evropa před sebou nové iniciativy  

Rozpočet EU pro budoucnost


Aby Evropská unie naplňovala očekávání Evropanů a dostála všem svým závazkům do budoucna, potřebuje investovat a na investice potřebuje odpovídající finanční prostředky.


Zásadní otázka je, kde budou evropské peníze potřeba nejvíc. Poslanci chtějí na stávající úrovni zachovat dotace pro zemědělce a pro chudší regiony, na takzvanou politiku soudržnosti. Hlavní cíl společné zemědělské politiky je produkce bezpečných a kvalitních potravin a důstojné příjmy pro zemědělce. Solidární podpora méně rozvinutých regionů zase zajišťuje, aby všichni profitovali z jednotného trhu.


Zároveň Evropská unie čelí dalším výzvám. Některým novým - jako rozvoj digitálních technologií, migrace nebo bezpečnost. Ty všechny vyžadují odpovídající investice. Parlament chce posílení a přiměřené finance hlavně pro oblast boje s klimatickou změnou. Usnadnilo by to například přechod na uhlíkově neutrální hospodářství. Poslanci požadují i investice do dalších oblastí - výzkumu, mládeže nebo malých a středních podniků.


Výhody EU převažují

Rozpočet EU je investiční nástroj, který přináší výhody lidem i podnikům všude v Evropě.


Jednotný evropský trh usnadňuje obchod. Evropské podniky díky němu mohou vstoupit na trh jiných zemí EU. Odhady, které uvádí Evropská komise, ukazují, že hospodářské přínosy jednotného trhu jsou mnohem větší, než příspěvky, které členské země do rozpočtu EU odvádějí. Česko je navíc čistý příjemce, dostává z rozpočtu EU více, než do něj odvádí. Od roku 2004 je to celkem víc než 809 miliard korun.


Studie ukazují, že díky jednotnému trhu vzniklo od roku 1990 3,6 milionů pracovních míst. Bez něj by HDP Evropské unie bylo o 8,7 % nižší. Jednotný trh přináší každému obyvateli EU průměrně 840 eur (víc než 21 tisíc korun) ročně.

Čistí plátci i čistí příjemci - z investic z evropského rozpočtu mají výhody všichni díky jednotnému trhu  

Naplňovat očekávání lidí


Každý by chtěl, aby se EU zaměřila právě na jeho priority. Z údajů Eurobarometru z roku 2019 však vyplývá, že je rozdíl mezi tím, co lidé od Evropy očekávají, a tím, co považují za hlavní oblasti výdajů EU.


48 % respondentů uvedlo, že většina rozpočtu EU by měla být vynaložena na zaměstnanost a sociální věci. 41 % respondentů se domnívá, že peníze by měly být vynaloženy především na oblast klimatu a životního prostředí (respondenti byli požádáni, aby určili čtyři klíčové oblasti). Pouze 16 % uvedlo, že většina rozpočtu EU je v současné době vynakládána na oblast zaměstnanosti a sociální politiku, a 17 % uvedlo, že většina rozpočtu jde na oblast klimatu a životního prostředí.

Sociální opatření a ochrana klimatu by měly podle očekávání být prioritou investic EU  

Ambiciózní rozpočet - co to přesně znamená?


Rozpočet EU tvoří zlomek výdajů členských zemí. Pro dosažení cílů v jednotlivých oblastech navrhuje Parlament rozpočet ve výši 1,3 % evropského hrubého národního důchodu (HND). Průměrné výdaje členských států EU představují více než 47 % HND.

Výdaje národních vlád ve srovnání s výdaji na rozpočet EU podle návrhu Parlamentu  

Vlastní zdroje pro unijní rozpočet


Poslanci trvají na tom, že rozpočet by neměl záviset primárně na přímých příspěvcích členských států, a požadují nalezení nových, vlastních zdrojů. Těmi by mohla být například daň z plastového odpadu, peníze ze systému obchodování s emisemi nebo digitální daně. V usnesení z října 2019 poslanci uvedli, že bez dohody na reformě systému vlastních zdrojů dlouhodobému rozpočtu souhlas neudělí.