Covid-19: posílení schopnosti EU reagovat na mimořádné události

EU posiluje mechanismus civilní ochrany, aby mohla efektivně reagovat na mimořádné události, včetně těch zdravotních, jako je třeba pandemie koronaviru.

Důraznější reakce EU na budoucí krize

Díky těmto penězům budou země Evropské unie připravené reagovat na katastrofy a mimořádné události. Týká se to pohrom, jako jsou zemětřesení, požáry, záplavy - ale také pandemie koronaviru, během níž mechanismus civilní ochrany pomohl shromáždit potřebné lékařské vybavení pro boj s covid-19.

Podívejte se na harmonogram opatření EU vydaných pro boj s covid-19 a pro zmírnění jeho dopadu.

S cílem vyplnit mezery odhalené pandemií je mechanismus civilní ochrany přepracován a upraven.

V hlasování ze dne 27. dubna 2021 potvrdili poslanci svou předchozí dohodu s členskými státy, která mechanismu zajišťuje rozpočet ve výši 3,319 miliard eur – tyto prostředky poskytne dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 a nástroj pro obnovu.

Aby mohlo být pomoci využito okamžitě, Komise bude moci získávat zdroje přímo v rámci RescEU. Parlament rovněž zajistil dostatečné zdroje pro prevenci, připravenost a reakci.

Mechanismus civilní ochrany k záchraně životů


Od roku 2001 byl obranný mechanismus aktivován už při víc než čtyřech stovkách katastrof. A to jak těch přírodních, tak těch způsobených člověkem. Pomáhal při hašení lesních požárů, při odstraňování následků povodní, zemětřesení nebo hurikánů, stejně jako při řešení průmyslových havárií a dalších krizových situací.

Aktuálně například během šíření koronaviru podporoval členské státy a národní zdravotnické systémy koordinací a spolufinancováním dodávek zdravotnického vybavení a osobních ochranných pomůcek v Evropě i po celém světě.

Pomohl také s transportem více než 90 000 obyvatel EU z celého světa zpět do Evropy.

letadlo s nákladem  pomoci EU pro Albánii po záplavách a povodních
EU koordinovala pomoc Albánii po zemětřesení a povodních

Reakce na mimořádné události


O pomoc může požádat každý členský stát postižený katastrofou. Reakci koordinuje Evropská komise s tím, že pokryje minimálně 75 % provozních nákladů a nákladů na dopravu.

V roce 2019 byl doplněn unijní systém vzájemné pomoci „RescEU“ tím, že vznikly nouzové rezervy pro případ, že samotný postižený stát řešení pohromy nezvládá.

V polovině března 2020, po vypuknutí pandemie, bylo jako součást RescEU zahrnuto také hromadění léků na pomoc zemím, které čelí nedostatku vybavení. Pravidla podporovaná Parlamentem umožňují EU pokrýt až 100 % finančních prostředků potřebných k využití kapacity RescEU v jednom nebo více členských státech. 

Pomoc z Česka


Od roku 2014 Česká republika desetkrát nabídla pomoc jiným státům. Mimo jiné Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Řecku během uprchlické krize v roce 2015. Česko samo nebylo v daném období zasaženo takovými katastrofami, které by si vyžadovaly aktivaci pomoci z unijního mechanismu.