Covid-19: Poslanci žádají rozsáhlý balíček obnovy a fond solidarity pro koronavirus 

Tisková zpráva 
Plenární zasedání 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • společná reakce na pandemii a jednotná strategie uvolňování omezení po ní 
  • dluhopisy na obnovu ekonomiky zaručené rozpočtem EU 
  • zřízení Fondu solidarity EU pro koronavirus s rozpočtem alespoň 50 mld. eur 
  • ostrá kritika politického vývoje v Maďarsku a Polsku 
Část poslanců se mimořádné dubnové plenární rozpravy v Bruselu o reakci EU na koronavirus zúčastnila na dálku.  

Poslanci v pátek vyzvali k přijetí rozsáhlého balíčku opatření na podporu evropské ekonomiky po pandemii covid-19, jehož součástí by měly být dluhopisy garantované rozpočtem EU.

Evropský parlament v nelegislativním usnesení, které plénum přijalo poměrem hlasů 395 (pro): 171 (proti): 128 (zdrželo se hlasování), přivítal fiskální opatření a kroky na podporu likvidity na úrovni EU. Zároveň však zdůraznil, že Unie potřebuje rozsáhlý balíček opatření zaměřený na obnovu a rekonstrukci evropské ekonomiky.

Tento ozdravný balíček by měl být financován z navýšeného dlouhodobého rozpočtu EU – tzv. Víceletého finančního rámce (VFR), uvádí usnesení. Dalšími zdroji financování by měly být existující fondy a finanční nástroje EU, ale i nové dluhopisy na obnovu ekonomiky zaručené rozpočtem EU, dodává schválený text.

Ozdravný balíček by však neměl zahrnovat vzájemné sdílení stávajících dluhů, měl by být spíše orientovaný na budoucí investice, zdůrazňují poslanci. Dodávají také, že opatření zaměřená na opětovné nastartování ekonomiky by měla vycházet ze Zelené dohody pro Evropu a cílů digitální transformace.

Fond solidarity EU pro koronavirus

Usnesení vyzývá k vytvoření stálého evropského systému zajištění v nezaměstnanosti a zřízení Fondu solidarity EU pro koronavirus ve výši minimálně 50 miliard eur. Nový fond by měl podpořit finanční úsilí všech členských států, které bylo vynaloženo v oblasti zdravotní péče během současné krize, stejně jako investice do sektoru zdravotnictví v období po ní. Cílem je zvýšit odolnost systémů zdravotní péče a zajistit, aby kladly větší důraz na osoby, které to nejvíce potřebují.

Umožnit EU jednat v případě přeshraničních zdravotních hrozeb

Parlament poukázal na důležitost společných evropských opatření zaměřených na boj proti pandemii covid-19. Unie musí vyjít z této krize silnější a její instituce musí získat pravomoci, které jim umožní v případě podobného přeshraničního ohrožení zdraví konat, uvádí se v usnesení. EU by měla být v budoucnosti schopná bezodkladně začít koordinovat společnou reakci na evropské úrovni a nasměřovat potřebné materiální zdroje jako masky, respirátory či léky, jako i finanční pomoc tam, kde jich je nejvíc zapotřebí, dodává schválený text.

Zákonodárci podpořili zvyšování výroby léků, farmaceutických látek, zdravotnických prostředků, vybavení a materiálu a dalších klíčových produktů přímo v EU. Cílem tohoto opatření je zvýšit odolnost a připravenost Unie na případné budoucí globální otřesy.

Udržení otevřených hranic pro nejdůležitější zboží

Poslanci zdůraznili, že vnitřní hranice EU musí zůstat otevřené pro přepravu léků, zdravotnických a ochranných pomůcek, jako i potravin a dalšího nezbytného zboží. Jednotný trh EU je „zdrojem naší společné prosperity“ a sehrává klíčovou roli při okamžité i trvalé reakci na epidemii covid-19, dodává schválený text.

Parlament vyzval k vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření v oblasti zdravotnictví, který by měl Unii pomoci lépe se připravit na jakoukoliv budoucí zdravotní anebo sanitární krizi a umožnit jí přijímání koordinovanějších opatření. EU by také měla disponovat společnými zásobami zdravotnického vybavení, materiálu a léků, které by se měly v případě ohrožení životů rychle mobilizovat, uvádí se v usnesení. Schválený text zároveň požaduje další finance na podporu výzkumu zaměřeného na urychlený vývoj vakcíny.

Koordinované uvolňování omezení

Parlament vyzval ke koordinaci uvolňování omezení v celé EU s cílem zabránit opětovnému rozšíření nákazy. Členské státy by podle poslanců měly společně vypracovat kritéria pro rušení karanténních a dalších nouzových opatření. Zákonodárci zároveň požádali Evropskou komisi, aby za tímto účelem vypracovala účinnou strategii postupného návratu k normálnímu životu, jehož součástí by mělo být rozsáhlejší testování a používání ochranných pomůcek co největším počtem obyvatel.

Právní stát a demokracie během pandemie: kritika maďarské a polské vlády

Rozhodnutí maďarských orgánů prodloužit výjimečný stav na dobu neurčitou, umožnit exekutivně vládnout pomocí dekretů, a to bez časového omezení, a oslabit parlamentní dohled v době mimořádné situace, vyvolalo mezi poslanci značné obavy. Parlament taktéž kritizoval kroky polské vlády zaměřené na změnu volebního zákona s cílem uspořádat prezidentské volby uprostřed pandemie.

Kroky obou vlád jsou podle poslanců neslučitelné s hodnotami EU. Parlament proto požádal Komisi, aby urychleně posoudila, zda jsou tato mimořádná opatření v souladu se smlouvami EU. Zákonodárci také vyzvali Radu, aby znovu zařadila na svůj program diskuse a postupy spojené s probíhajícím řízením podle článku 7 Smlouvy o EU vůči orgánům Maďarska a Polska.

Boj proti dezinformacím

Dezinformace o covid-19 představují podle poslanců zásadní problém v oblasti veřejného zdraví. EU by proto podle nich měla vytvořit Evropský informační zdroj ve všech úředních jazycích Unie s cílem zabezpečit všem občanům přístup k přesným a ověřeným informacím. Parlament zároveň vyzval společnosti provozující sociální média, aby přijaly nezbytná opatření k zastavení dezinformací a nenávistných projevů v souvislosti s koronavirem.

Plenární rozprava s Radou a Komisí

Projevy jednotlivých řečníků, které zazněly v průběhu čtvrteční plenární rozpravy o koordinovaném postupu EU v boji proti pandemii covid-19 a jejím následkům, můžete zhlédnout ze záznamu po rozkliknutí jejich jmen:

David Sassoli, předseda Evropského parlamentu

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Charles Michel, předseda Evropské rady

Esteban González Pons (EPP, ES)

Iratxe García Pérezová (S&D, ES)

Dacian Cioloş (Renew, RO)

Marco Campomenosi (ID, IT)

Philippe Lamberts (Greens/EFA, BE)

Raffaele Fitto (ECR, IT)

Manon Aubryová (GUE/NGL, FR)

Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise