Právní stát: Nový mechanismus má ochránit rozpočet a hodnoty EU 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Poslanci Evropského parlamentu chtějí zabránit oslabování evropských hodnot ©Helmutvogler /Adobe Stock  

Pozastavení plateb z rozpočtu pro ty členské státy, které nerespektují právní stát: EU přijala nová pravidla, která toto řešení umožní.

V případě, že některá z členských zemí poruší zásady právního státu, mohou jí být pozastaveny platby z unijního rozpočtu. Umožnit by to měl nový mechanismus, na jehož podobě se dohodli europoslanci s členské státy. 16. prosince 2020 dohodu Parlament schválil v plénu.

Případné rozhodnutí o pozastavení eurofondů budou muset přijmout státy sedmadvacítky kvalifikovanou většinou na návrh Komise.

Nová pravidla začala platit 1. ledna 2021. Maďarsko a Polsko podaly žalobu k Soudnímu dvoru EU, kde zpochybňují zákonnost mechanismu. Jeho používání to ale nezastaví.

Parlament důsledně argumentuje, že mechanismus platí a Komise má zákonnou povinnost hájit finanční zájmy EU. V usneseních z března, června a července 2021 Parlament vyzval Komisi, aby jednala, a řekl, že je proti ní připraven podniknout právní kroky, pokud nebude plnit své povinnosti.

Poslanci chtějí předejít ohrožení evropských hodnot. Prostředky z víceletého rozpočtu a plánu obnovy by podle nich neměly být vkládány do rukou těm, kteří stojí proti demokracii a základním právům v Evropě.

Ve zprávě přijaté plénem 7. října 2020 vyzývá Parlament k posílení právního státu všude v Evropě prostřednictvím nového mechanismu a efektivních sankcí vůči členským zemím, u nichž by bylo zjištěno jeho porušení. Parlament dlouhodobě požaduje jasná pravidla, která propojí přístup k eurofondům s podmínkou dodržování zásad právního státu. Jako jeden ze spoluautorů se na zprávě podílel slovenský liberální poslanec Michal Šimečka.

Co si pod pojmem právní stát představit

Právní stát je v článku 2 Smlouvy o Evropské unii stanoven jako jedna z hodnot, na nichž je EU založena. Znamená to, že vlády by měly být vázány zákonem, neměly by přijímat svévolná rozhodnutí a občané by měli mít možnost zpochybnit jejich kroky před nezávislými soudy.

Tento pojem rovněž zahrnuje boj proti korupci, která může někoho nespravedlivě zvýhodňovat na úkor ostatních, a chrání svobodu médií, čímž zajišťuje řádnou informovanost veřejnosti o činnosti vlády.

Právní stát je společným zájmem Evropanů. V průzkumu Eurobarometru z roku 2019 považovalo nejméně 85 % respondentů napříč EU každý z aspektů právního státu buď za zásadní, nebo důležitý. Další průzkum z října 2020 odhalil, že 77 % Evropanů podporuje koncepci, že EU by měla členským státům poskytovat finanční prostředky pouze tehdy, pokud národní vláda uplatňuje zásady prváního státu a demokracie.

Stávající mechanismy EU na ochranu právního státu

EU v současné době disponuje hned několika nástroji na ochranu právního státu. Evropská komise zveřejnila 30. září první výroční zprávu o právním státu, která sleduje jak pozitivní, tak i negativní vývoj týkající se této problematiky ve všech zemích sedmadvacítky. Zároveň takto monitoruje Rumunsko a Bulharsko už od jejich vstupu do EU v roce 2007.

Určitý dialog o právním státu probíhá i v Radě. Německé předsednictví zorganizovalo v listopadu 2020 diskusi o prvních pěti konkrétních zemích.

Pokud se Komise domnívá, že členský stát porušuje právo EU, může zahájit řízení o nesplnění povinnosti, které může vést až k finančním sankcím stanoveným Evropským soudním dvorem. Další proceduru stanovuje článek 7 Smlouvy o Evropské unii. Ta umožňuje Radě vydávat doporučení nebo jednomyslně rozhodovat o sankcích vůči konkrétnímu členskému státu, a to včetně pozastavení členských práv.

Proč jsou potřeba další opatření

Podle poslanců jsou tyto nástroje nedostatečné. V Radě probíhají slyšení podle článku 7 týkající se Polska a Maďarska, ale Parlament již na začátku letošního roku vyjádřil politování nad tím, že Varšava a Budapešť nedosáhly významného pokroku a že slyšení nejsou pravidelná, strukturovaná ani otevřená.


Při rozpravě na plénu 5. října 2020 poslanci uvítali výroční zprávu o právním státě, kterou vypracovala Komise, ale chtěli by vidět další opatření pro prosazování právních předpisů. „Samotné monitorování nevrátí soudnictví v Polsku nezávislost ani nezachrání nezávislé sdělovací prostředky jako Index media Maďarsku,“ upozornil tehdy spoluzpravodaj Michal Šimečka.

Zprávu přijalo plénum 7. října. Šimečka v ní vyzývá k vytvoření mechanismu, který by konsolidoval stávající nástroje a stanovil roční monitorovací cyklus. Měl by obsahovat doporučení pro jednotlivé země, harmonogramy a konkrétní cíle. Cyklus by měl sloužit jako základ pro spuštění článku 7 nebo pozastavení rozpočtových prostředků pro členský stát.

Ochrana finančních zájmů Unie

Bez nezávislých soudů nebo v situaci korupce neexistuje ochrana před zneužitím finančních prostředků EU přidělených danému členskému státu. Komise proto v roce 2018 předložila legislativní návrh, jehož cílem je chránit finanční zájmy EU, budou-li zjištěny nedostatky v oblasti právního státu.

Parlament přijal svůj postoj k tomuto návrhu na začátku roku 2019. Návrh byl provázán s výsledkem jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021-2027. Parlament trval na tom, že dohoda o rozpočtu bude možná pouze tehdy, bude-li jasný mechanismus, jak efektivně navázat čerpání prostředků EU na dodržování principů právního státu.

Summit šéfů států a vlád EU se v červenci 2020 obecně dohodl, že bude zavedena podmínka, aby čerpání eurofondů záviselo na dodržování zásad právního státu. Německé předsednictví Rady předložilo počátkem podzimu kompromisní návrh, který europoslanci v citované rozpravě 5. října kritizovali jako nedostatečný.

„Mechanismus, který nelze nikdy v praxi aktivovat, protože má zadní vrátka nebo neurčité postupy, slouží pouze zájmům těch, kteří si nepřejí, aby byla přijata nějaká opatření,“ komentoval finský poslanec za lidovce Petri Sarvamaa.

Dohoda s členskými státy

V říjnu zahájili poslanci jednání se státy sedmadvacítky o mechanismu provázání rozpočtu a dodržování právního státu. Parlamentními spoluzpravodaji byli v této věci Petri Sarvamaa a sociální demokratka Eider Gardiazabal Rubialová (Španělsko).

Dohody bylo dosaženo 5. listopadu 2020. Vyjednavači Parlamentu zajistili, aby legislativa měla co nejširší záběr a nevztahovala se pouze na případy korupce a podvodů, ale také na systémová porušení základních hodnot, jako je demokracie nebo nezávislost soudnictví, pokud tato porušení ovlivní - nebo mohou ovlivnit - správu fondů EU.

Text se zaobírá rovněž ochranou konečných příjemců fondů, jako jsou studenti, zemědělci nebo nevládní organizace. Ti budou moci podat stížnost Komisi prostřednictvím webové platformy, která jim pomůže zajistit, aby dlužné částky dostali. "Bylo pro nás zásadní, aby koneční příjemci nebyli potrestáni za provinění jejich vlád a aby nadále dostávali prostředky, které jim byly přislíbeny," uvedla Eider Gardiazabal Rubialová.