Vakcíny a lék na koronavirus 

Financování výzkumu a především vývoje léku je součástí celého souboru opatření, který Unie v reakci na koronavirus zavedla.

EU úzce spolupracuje s členskými zeměmi, aby bezpečné a spolehlivé vakcíny a léky k zastavení šíření koronaviru mohly být zavedeny na trh co nejdříve. Důležitá je i zrychlení regulačních procedur.

Poslanci ocenili snahu o podporu výzkumníků a rychlou autorizaci bezpečných vakcín, zároveň ale upozornili, že vyvstává potřeba evropské i globální solidarity, je nutné zajistit více tranpsarentnosti v otázce smluv o vakcínách a v doručování vakcín. Pravidelně diskutují nad související problematikou, jako je například účinnost vakcín v rámci nových mutací koronaviru, se zástupci z řad odborníků a expertů.

Výzkum a vakcíny

Jednou z cest, kterou EU zvolila v boji proti pandemii, jsou investice do výzkumu. Od počátku vypuknutí nákazy mobilizovala prostřednictvím programu Horizon 2020 do výzkumných projektů týkajících se covid-19 stovky milionů eur. Granty šly do projektů zaměřujících se na diagnostiku, léčbu, očkování, epidemiologii, přípravu a reakci v rámci socioekonomické situace, výrobu a také lékařské a digitální technologie. .

Evropská komise zároveň s doposud šesti farmaceutickými společnostmi (AstraZeneca, Sanofi-GSK, Johnson & Johnson, BioNTech-Pfizer, CureVac a Moderna) vyjednala, že v momentě, kdy jsou vakcíny autorizovány a registrovány pro trh, mohou je členské státy nakupovat. Tento krok je součástí unijní strategie pro očkování proti covid-19.

Na základě vědeckého doporučení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a po schválení členskými státy udělila Evropská komise podmínečnou autorizaci pro trh doposud čtyřem vakcínám:

• vakcína od společnosti BioNtech a Pfizer (21. prosince 2020)
• vakcína od společnosti Moderna (6. ledna 2021)
• vakcína od společnosti AstraZeneca (29. ledna 2021)
• vakcína od spolešnosti Johnson & Johnson (11. března 2021)

Díky tomu byla EU schopná začít s očkováním 27. prosince.

Komise zároveň připravila seznam klíčových kroků, které by měly státy sedmadvacítky podniknout k tomu, aby byly připraveny rychle distribuovat a nasadit vakcíny. Jedná se o součást dalších opatření, která mají pomoci omezit šíření viru a potažmo tak zachránit další lidské životy. Mezi nimi je i zlepšení sdílení údajů na evropské úrovni, doporučení účinnějších a rychlejších strategií testování a také mobilizace 100 milionů eur v rámci nástroje pro mimořádnou podporu k přímému nákupu rychlých testů na antigeny, a to včetně jejich doručení do členských zemí.

Dne 25. listopadu představila Evropská komise novou farmaceutickou strategii EU, která má v budoucnu zvýšit odolnost EU a zároveň přinést poučení ze současné krize. Dne 9. března přijal Evropský parlament nový program EU pro zdraví (EU4Health) na období 2021–2027 s cílem posílit evropské zdravotní systémy tváří v tvář budoucím krizím. 

Podívejte se na naši časovou osu EU proti koronaviru a zjistěte, jak se Unie snaží bojovat proti covid-19 a jeho dopadům v roce 2021.

Programy již v běhu

Jako první mobilizovala Unie pochopitelně ty prostředky, které už k dispozici měla. Mezi ně patří financování výzkumu v krizových situacích. Příkladem je program PREPARE, který pomáhá nemocnicím zvládat nouzové situace, kdy v jednu chvíli potřebuje péči velké množství pacientů. Nebo Evropský virový archiv, místo, které shromažďuje věškeré dostupné informace o virech a významně tak pomáhá výzkumníkům při práci.

Zapojit do výzkumu se mohou i start-upy a malé a střední podniky. To se týká třeba projektu EpiShuttle na výrobu speciálních uzavřených boxů pro transport infekčních pacientů, nebo projektu mTap na filtraci vzduchu a jeho vyčištění od virových částic.

Zjistěte, co EU dělá, aby pomohla Evropě znovu se postavit na vlastní nohy po ničivých ekonomických dopadech pandemie covid-19.