Koronavirus: Pozor na podvody a nekalé praktiky na internetu 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Obezřetnost na prvním místě ©Ngampol/Adobe Stock  

Nabídka falešných zázračných léků nebo prudký růst cen zboží – i tyto taktiky v současné době používají někteří internetoví prodejci. Přispívají tím však jen k šíření obav a nejistoty.

Nákupy přes internet raketově rostou. Lidé zavření doma často ani nemají jinou možnost, kde zboží pořídit. K tomu se každý snaží všemožně ochránit sebe a své blízké před nákazou koronavirem - a právě z honu za co nejspolehlivější ochranou si někteří internetoví obchodníci udělali byznys. Draze nabízejí pochybné léky a další věci, o kterých tvrdí, že proti viru účinkují.


Tyto lži se týkají různých druhů zboží, od roušek nebo pokrývek hlavy přes léky až po dezinfekční gely na ruce. S nálepkou „ta jediná ochrana proti koronaviru“ nebo „jediný lék na koronavirus“ je obchodníci prodávají mnohonásobně dráž, než je jejich běžná cena. Předražené věci lidem nutí i pod záminkou, že jde o nedostatkové zboží.


Na co si dát pozor


Existuje hned několik způsobů, jak tyto nekalé praktiky prohlédnout. Zbystřete, pokud vidíte následující:

  • Výslovné nebo skryté tvrzení, že produkt může zabránit nákaze Covid-19 nebo nemoc vyléčit

  • Odkazy na pochybné zdroje, například na neexistující lékaře

  • Jména nebo loga orgánů státní správy nebo mezinárodních organizací - ovšem bez jakékoli možnosti si spojení ověřit v oficiálních dokumentech

  • Tvrzení, že daný výrobek je „k dipozici pouze dnes“, „prodává se rychle“ atd.

  • Tvrzení o „nejnižší ceně na trhu“ nebo že jde o „jediný výrobek, který může Covid-19 vyléčit“

  • Přemrštěné ceny kvůli údajným léčivým účinkům


Pokud na podobné nabídky narazíte na sociální síti, příspěvek nahlaste přímo tam. Sám člověk - třeba i váš známý - který vám odkaz nebo zprávu poslal, to možná udělal v dobré víře, že vám pomůže. Lidé si často nejsou vědomi toho, že to, co přeposílají, jsou ve skutečnosti podvody a dezinformace.


Zároveň si dejte pozor, abyste se takovými šiřiteli nestali vy sami. Než jakékoli zprávy, týkající se koronaviru, komukoli přepošlete – nebo než je začnete brát vážně – ověřte si je. Jde to jednoduše – buď na stránkách ministerstva zdravotnictví nebo přímo na webu Světové zdravotnické organizace.


Co pro důvěryhodné informace na internetu dělá EU


Podvody kolem koronaviru řeší Evropská komise spolu s orgány na ochranu spotřebitelů jednotlivých členských států. 20. března zveřejnila Síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele manuál, jak proti nekalým praktikám zasáhnout. Díky němu ty nejčastější podvody a nezákonné jednání včas odhalí samy webové platformy a můžou mu tak i včas zamezit.


Eurokomisař Didier Reynders se 23. března obrátil na sociální sítě, vyhledávače a další stránky s požadavkem, aby se na potírání těchto nezákonných činností aktivně podíleli.


Klamání spotřebitelů co se týče nepravdivě deklarovaného účinku léků je v Evropské unii zakázáno směrnicí o nekalých obchodních praktikách. Takovéto tvrzení musí být vždy řádně doloženo. Pokud se o protiprávní činnosti, která probíhá na jeho stránkách, dozví provozovatel, má povinnost proti takovému jednání zasáhnout.

Za účelem vytvoření bezpečnějšího digitálního prostředí pro uživatele a společnosti všude v Evropě plánuje Evropská komise do konce roku 2020 navrhnout nový akt o digitálních službách.


K němu přijali poslanci 20. října 2020 svá doporučení, ve kterých zdůrazňují zásadu „co je nezákonné offline, má být nezákonné také online“. Zároveň kladou důraz na ochranu spotřebitele a bezpečnost uživatelů. Parlament také požaduje přísnější pravidla pro platformy a online zprostředkovatelské služby pro potírání podvodných obchodníků prodávajících falešné, nelegální nebo nebezpečné výrobky online. Příkladem takových praktik může být prodej falešného lékařského vybavení, který kvetl na začátku pandemie covid-19.

Větší bezpečnost výrobků Parlament požadoval i v usnesení z listopadu 2020. Poslanci chtějí více opatření, která zajistí, aby všechny výrobky prodávané v EU byly bezpečné, a to ať už jsou prodávány online nebo offline nebo pocházejí od výrobce z EU či ze třetí země. Volají po lepším dohledu nad trhem, lepší kontrole a větší odpovědnosti za online tržiště a vyžadují, aby byla uplatňována stejná pravidla jak na subjekty EU, tak na subjekty ze třetích zemí prodávající výrobky v Evropě.