Zdravotní krize: Jak EU lépe připravit 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Zdravotní hrozby žádné hranice neuznávají. Pandemie koronaviru toho byla příkladem. Program EU pro zdraví má posílit evropský zdravotní systém tak, aby podobné nečekané krize zvládal.

Pandemie koronaviru jasně vyjevila, že unijní země potřebují v krizové době mnohem lépe spolupracovat. Kromě toho se ukázalo, že má smysl v oblasti zdravotnictví posílit i koordinační roli Evropské komise, a tím EU jako celku. Žádné viry ani jiné nemoci totiž státní hranice nezastaví.

Aby pomohli zdravotnickým systémům EU lépe se vypořádat s potenciálními budoucími krizemi, přijali poslanci 9. března nový program EU pro zdraví (EU4Health) na období 2021–2027.

Rozpočet programu ve výši 5,1 miliardy eur umožní EU lépe se připravit na hlavní přeshraniční zdravotní hrozby a současně zajistí cenově dostupné léky a zdravotnické prostředky. 20 % z celkového rozpočtu půjde na podporu zdraví a prevenci nemocí (řešením zdravotních rizik, jako je škodlivé užívání alkoholu a tabáku).

Přestože za své zdravotnictví jsou odpovědné především přímo jednotlivé členské země, EU je může různými cestami podpořit – a to i díky jednotné legislativě.

Související: Přehled opatření EU, která podporují zdraví obyvatel

Kromě lepší ochrany před krizemi a lepšího řízení, když krize přesto udeří, může EU hlavně posílit jednotlivé národní systémy zdravotní péče. Program EU pro zdraví proto podpoří jak inovace, tak investice do nich, a mimo jiné urychlí boj proti rakovině.

Priority programu "EU pro zdraví"  
  • chránit obyvatele před vážnými mezinárodními zdravotními hrozbami  
  • zvýšit dostupnost léků 
  • posílit systémy zdravotní péče zemí EU 
Program EU pro zdraví má mimo jiné zajistit dostupné léky pro všechny  

EU pro zdraví je součástí plánu na záchranu ekonomiky po koronaviru.

K novému programu EU v oblasti zdraví přijali poslanci svůj postoj 13. listopadu. Vyzvali k vytvoření mechanismu pro zdravotní reakci s cílem posílit spolupráci na úrovni EU v dobách krize. Zároveň požadují zavedení monitorovacího systému, který by upozorňoval na nedostatek léků a zdravotnických prostředků. Chtějí se více zaměřit na prevenci nemocí a digitalizaci záznamů o pacientech, které by usnadnily ošetření pacienta v naléhavé situaci nebo v jiné unijní zemi.

V prozatímní dohodě o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021-2027 z 10. listopadu poslanci prosadili zvýšení částky, která je tomuto programu určena. Původní balíček 1,7 miliard eur, který navrhovaly členské státy, byl navýšen na 5,1 miliard eur. 

Program pokryje období mezi roky 2021-2027, přičemž jako první se bude soustředit na zahlazení toho, co napáchal koronavirus.

Co program EU pro zdraví pokrývá? 


Mezinárodní hrozby a jak se jim bránit


Program si klade za cíl všechny následující věci: prevenci, připravenost, bedlivé sledování vývoje, rychlou odpověď a lepší koordinaci v případě krizového scénáře. Chce vybudovat rezervy léků a ochranných pomůcek a zajistit dostatek lékařů a odborníků, připravených okamžitě zakročit.

K tomu dál běží i “RescEU” (součást mechanismu civilní ochrany). Zatímco ten zajišťuje prvotní rychlou reakci na nastalou krizi, EU pro zdraví pomůže s dlouhodobým řešením – zajistí dostatek léků a lékařských týmů. Program rovněž podpoří úsilí o digitalizaci zdravotní péče a vytvoření evropského datového prostoru pro údaje týkající se zdraví. 

Léky dostupné pro všechny


EU si dala za úkol hlídat i případný nedostatek léků, ochranných pomůcek a dalšího materiálu – a snížit svou závislost na dodávkách ze třetích zemí. Chystá se také podporovat výzkum a vývoj – a to vše ekologickou cestou.

Podpora systémů zdravotní péče a pracovníků ve zdravotnictví


Zdravotnictví jednotlivých zemí by se do budoucna mělo stát odolnějším a efektivnějším. K tomu by měly pomoct peníze na prevenci nemocí, sdílení poznatků mezi odborníky, celosvětová spolupráce a zlepšení dostupnosti zdravotní péče.

Jak se chránit dlouhodobě


EU pro zdraví se zaměřuje na následující:

  • poskytování kvalitní péče dostupné všem a odstranění nerovnosti v přístupu ke zdravotnictví
  • využívání digitálních inovací
  • boj s nenakažlivými nemocemi skrze zlepšování diagnostiky, prevence a péče – to se týká především rakoviny (skrze Evropský plán boje proti rakovině), kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a duševního zdraví (cílem je snížit předčasná úmrtí o třetinu, a to do roku 2030)
  • prosazování rozumné míry používání antibiotik a boj s antimikrobiální rezistencí
  • zlepšování proočkovanosti v členských státech
  • podporu iniciativ jako je evropská síť pro vzácná neurologická onemocnění, která propojuje profesionály v tomto oboru)
  • boj se znečištěním a otázku demografických změn – například stárnutí populace
Příklady toho, co bude EU pro zdraví financovat, aby posílila národní systémy: 
  • podporu a poradenství na míru jednotlivým zemím 
  • školení lékařů a zdravotnických týmů, které bude možné nasadit po celé EU 
  • pravidelné kontroly připravenosti jednotlivých států 
  • klinické testy pro urychlení vývoje očkovacích látek a léků 
  • přeshraniční spolupráci 
  • odborné studie, sběr dat a porovnávání 

Další investice do zdravotnictví potečou i skrz jiné evropské programy, například přesně cílený fond soudržnosti, program Horizont nebo Evropský sociální fond plus (ESF+).


Parlament chce Evropskou zdravotní unii


Na červencovém plénu se poslanci usnesli na základních principech budoucí sjednocené evropské zdravotní péče. Je podle nich potřeba se z koronavirové krize poučit a žádají o vytvoření Evropské zdravotní unie, která by se silnějšími nástroji byla schopna všem budoucím nouzím čelit lépe.

Soubor návrhů k vybudování Evropské zdravotní unie představile Komise 11. listopadu. Má posílit jednak možnosti krizového řízení ze strany EU pro řešení vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a jednak roli Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).


V usnesení ze 17. dubna však Parlament zároveň požaduje i dostatečné finance na vybudování odolnějšího zdravotnictví v jednotlivých zemích.