Rozpočet EU očima poslanců: Potřebujeme vlastní zdroje 

Na vyjednávání nového dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021-2027 a na plán na obnovu po pandemii se poslanci zaměřili v debatě s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Společnou řeč budou státy hledat na summitu 17. - 18. července. S návrhem téměř dvou bilionů eur na pomoc oblastem a oborům, které koronavirus poškodil nejvíc, přišla Evropská komise. Chce tak položit základ nové odolnější Evropě – digitální a udržitelné.

Jednání mezi Charlesem Michelem a představiteli jednotlivých zemí jsou v plném proudu. Na konci týdne by měl zveřejnit předběžný kompromisní návrh. Připustil však, že mezi postojem států jsou stále výrazné rozdíly. „Po tomto kole jednání mám pořád pocit, že nejsme u konce – a čeká nás ještě spousta práce.”

Nutnost spolupráce Parlamentu, Komise a Rady vyzdvihl slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. Podle něj by právě tito tři hráči měli položit dohodě základ. Charles Michel ještě ve středu odpoledne zasedl k jednání s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen a s německou kancléřkou Angelou Merkel, jejíž země v červenci převzala předsednictví Rady EU.

Dohoda, která nezajistí dostatečné financování nastavených plánů Parlamentem neprojde, varovala řada poslanců. Obavy, že členské státy Parlament z jednání vynechávají, vyjádřil rumunský křesťanský demokrat Siegfried Mureșan. „Pokud navrhnete příliš malý rozpočet, nebudeme s ním souhlasit,” řekl předsedovi Michelovi.

Proti myšlence, že by členské země musely splnit makroekonomické podmínky pro to, aby podporu dostaly, vystoupila španělská sociální demokratka Iratxe García Pérez. „Víme moc dobře, jak ničivý dopad na obyvatele mají úsporná opatření. Tímhle směrem zpátky nepůjdeme.”

K urychlené dohodě na zdrojích financování nového dlouhodobého rozpočtu vyzvali poslanci členské státy. „S daní z plastů se nespokojíme,” prohlásila Francouzka Valérie Hayer ze skupiny Renew Europe, spoluzpravodajka pro oblast vlastních zdrojů. Splácení dluhů za obnovu po pandemii by podle ní nemělo zatížit příští generace. „Finanční odpovědnost by měly mít společnosti jako Google, Apple, Facebook a Amazon, stejně jako mezinárodní firmy s agresivním daňovým plánováním a také velcí znečišťovatelé.”

Poslanci dál vyzvali evropské lídry k tomu, aby měli neustále na zřeteli vše, čemu Evropa čelí. „Lidé jsou při pohledu na celkovou sumu zděšeni. Bavíme se ale o 1,5 procentu HDP na tři roky – s tím, že recese může dosáhnout devíti až deseti procent HDP,” připomněl Belgičan Philippe Lamberts, v Parlamentu za Zelené. Jeho německý kolega ze stejné skupiny Rasmus Andresen dodal, že prioritou je stále ochrana klimatu a zásad právního státu. „Žádné kompromisy by neměly podrývat naši snahu chránit demokracii a přírodu, ve které žijeme,” naléhal.

Podle belgického předsedy rozpočtového výboru Johana Van Overtveldta ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů by měly evropské instituce především omezit nejistotu, ve které se ocitli jak lidé, tak podniky. „Všemi silami musíme zabránit tomu, aby se jednání zablokovala. Tím bychom impuls k obnově jen zpomalili.”

„Evropská rada by měla jít přímo k věci,” apelovala portugalská sociální demokratka Margarida Marques, spoluzpravodajka pro víceletý rozpočet Unie. „Plán obnovy je klíčový pro obnovu Evropy. Víceletý finanční rámec je zase klíčový pro budoucí generace,” shrnula.