Peklo na zemi - poslanci diskutovali o situaci v Aleppu a roli Ruska v syrském konfliktu 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Ze syrského města Homs zbývají po letech konfliktu jen děsivé ruiny  

Poté, co se minulý měsíc zhroutilo příměří vyjednané USA a Ruskem, se situace v Sýrii zdá ještě složitější, než kdy byla. Krveprolití se v posledních dvou týdnech ještě dále vystupňovalo. O tomto otřesném vývoji diskutovali poslanci ve středu v podvečer. Mnozí kritizovali roli Ruska a apelovali na aktivnější zapojení EU při snaze najít východisko ze syrské krize.

Po šesti letech trvání si konflikt v Sýrii vyžádal už bezmála čtvrt milionu obětí. Odhaduje se, že až 14 milionů lidí v Sýrii potřebuje humanitární pomoc, zatímco skoro pět milionů Syřanů se nachází v obléhaných nebo těžko přístupných oblastech.

Různá mezinárodní diplomatická jednání o příměří selhala a v posledních týdnech se násilí ještě přiostřilo. Zejména město Aleppo je terčem intenzivního bombardování. Podle organizace Lékaři bez hranic tím byly zničeny čtyři z do té doby osmi fungujících nemocnic ve východním Aleppu.

Poslanci diskutovali o situaci v Sýrii na plénu v podvečer 5. října. Požadují ukončení nepřijatelného násilí a mnozí za jeho jednoznačné původce označili Rusko a režim syrského prezidenta Asada. Rumunský lidovec Cristian Dan Preda o Rusku prohlásil, že „tato země nebyla nikdy odhodlána bojovat proti terorismu; Putin prostě stojí po bohu svého přítele Asada.“

Šéf skupiny sociálních demokratů, Ital Gianni Pittella, označil pokračující syrskou krizi za zločin proti lidskosti. „EU musí společně s OSN vyvinout veškeré možné úsilí, aby zastavili tenhle masakr, dosáhli příměří a pokračovali v jednáních. Musí to udělat teď, protože bombardování probíhá teď.“

„Po pěti a půl letech nerozhodnosti ze strany Západu je možná nyní jedinou nadějí na mír de-facto rozdělení Sýrie,“ řekl v úvodní debatě za skupinu konzervativců britský poslanec Charles Tannock.

Guy Verhofstadt, šéf liberální frakce v EP, také tvrdě odsoudil ruské bombardování Aleppa a vyzval EU a OSN, aby spolupracovaly na společné iniciativě pro Sýrii, která by zahrnovala bezletovou zónu nad Aleppem, sankce proti Rusku a Assadovu režimu jako odvetu za porušování rezolucí OSN z jejich strany.

Portugalka Marisa Matias prohlásila za levici, že na prvním místě by pro EU mělo být „řádně se postarat o oběti této humanitární tragédie a také připomněla, že Evropa musí dělat, co bude v jejích silách, proti teroristickým aktérům konfliktu.

Ke kritice Ruska se přidala i německá spolupředsedkyně Zelených Rebecca Harms . Aleppo nazvala „místem, kde Putin a Assad vytvořili peklo na zemi.“

Fabio Massimo Castaldo, Ital ze skupiny EFDD, obviňoval EU za to, že se na řešení krize moc nepodílela: „Protože Sýrie je v našem sousedství, jsme prvními svědky toho, jaký dopad má tamní nestabilita. Musíme převzít naši zodpovědnost v zahraniční politice,“ prohlásil.

Jeho krajan z ENF Mario Borghezio konstatoval, že „Evropa není na místě přítomná a neví, co se tam děje. Pochybuji také o tom, zda tam mohou být užitečné Spojené státy. Možná bychom si měli uvědomit, že práci tam odvádí jenom Rusko.“

Nezařazený řecký poslanec Eleftherios Synadinos si myslí, že jediným řešením je „spolupracovat s Ruskem a bojovat proti ISIS“ a kritizoval EU za to, že v reakcích na syrskou krizi byla pokrytecká.

Během rozpravy vystoupil i státní tajemník pro evropské záležitosti Slovenska Ivan Korčok jménem současného Předsednictví EU. Podle jeho slov „musíme přesvědčit všechny hráče, že jediným řešením je řešení politické. Žádná ze stran nezvítězí tenhle konflikt v bitevním poli. V dnešní době, kdy Syřané ztrácejí naději, nesmíme ztratit víru v politické procesy.“



Syrská krize má smutné prvenství současné nejhorší světové humanitární katastrofy. Evropská unie a její členské státy se ji snaží mírnit financováním pomoci ve výši 6,8 miliard eur a jsou tak největším dárcem.

Počet syrských uprchlíků mimo Sýrii se aktuálně vyčísluje na pět milionů. Většina z nich je v sousedních zemích: Turecku, Jordánsku a Libanonu. Posledně jmenovaný je pod velkým tlakem, protože celá čtvrtina jeho populace jsou uprchlíci.