Migrační krize v Evropě 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Uprchlíci na pobřeží ostrova Lesbos poté, co se přeplavili přes Egejské moře z Turecka ©UNHCR/Achilleas Zavallis  

V posledních letech se musela Evropa vyrovnat s jednou z největších migračních vln od konce druhé světové války. Přečtěte si o jejích různých aspektech.

Rekordní příliv migrantů, který EU zažila v letech 2015 a 2016, opadl. Pro srovnání: zatímco v roce 2015 dorazil do Evropy po moři více než milion lidí, v roce 2019 jich bylo 120 000. Dostat se přes Středozemní moře je nadále velice riskantní a v roce 2019 při tom zmizelo 1319 osob, v roce 2017 pokus zaplatilo životem 3139.

Příchod migrantů a žadatelů o azyl do Evropy ukázal potřebu účinné a spravedlivé evropské politiky azylu a migrace.


Migrace v číslech


Miliony lidí prchají v posledních letech do Evropy před válkou, pronásledováním a dalšími hrůzami ve svých zemích. V roce 2019 dostalo v EU azyl 295 800 uprchlíků. Z nich víc než třetina pocházela z válkou zmítané Sýrie, druhým nejčastějším místem původu byl Afghánistán a třetím Venezuela. Ve všech těchto zemích je civilní obyvatelstvo ohrožováno ozbrojenými konflikty, vystaveno porušování lidských práv a pronásledování.

Přečtěte si o nejčastějších důvodech, proč lidé opouštějí své domovy.


V roce 2019 žilo 272 milionů lidí jinde než v zemi, kde se narodili.

V rámci EU žije 35 milionů lidí jinde, než kde se narodili. Z toho zhruba 13 milionů pochází z jiné země evropské sedmadvacítky, zatímco přibližně 22 milionů se narodilo mimo EU.


Přečtěte si náš článek shrnující statistiky o migrační krizi, kde najdete přesné údaje o tom, kolik uprchlíků přichází do Evropy, kolik je žadatelů o azyl, kolik lidí bylo posláno zpět a jaká finanční opatření k zvládání migrace přijímá EU.

Odpověď EU na migrační krizi


Migrační vlna odhalila nedostatky v azylovém systému Unie. Parlament se proti nim snažil bojovat návrhem reforem dublinského nařízení, které určuje, jaká země bude odpovědná za zpracování žádosti o mezinárodní ochranu. 

Vzhledem k tomu, že se reforma společné azylové politiky zasekla, navrhla v září 2020 Komise nový pakt o migraci a azylu, který stanoví rychlejší postupy v celém azylovém a migračním systému EU. Zahrnuje revizi dublinského nařízení a poskytuje nové možnosti, jak mohou členské státy projevovat solidaritu.

Přečtěte si více o novém paktu o migraci a azylu a reakci poslanců.


Parlament se rovněž podílel na přípravě nových opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví, pracoval na zavedení přísnějších hraničních kontrol a také na vytvoření účinnějšího systému shromažďování a uchovávání informací o osobách vstupujících na území EU.


Přehled toho, jak EU reaguje na výzvy, které přináší migrace, si přečtěte zde.