Nová průmyslová strategie: jak si ji představují poslanci

Průmyslová strategie má pomoct evropským podnikům překonat koronakrizi, ochránit pracovní místa a zároveň usnadnit digitální a environmentální transformaci.

Watch the video document
Průmyslová strategie
Europoslanci žádají novou průmyslovou strategii, která by pomohla při obnově i zelené a digitální transformaci průmyslu.

Evropské podniky byly pandemií koronaviru těžce zasaženy. Musely se přizpůsobit práci v nových opatřeních, některé propustily část zaměstnanců nebo dokonce úplně zavřely. Jak v takové situaci zvládnout nutný přechod na zelené a digitální technologie?

Podle poslanců se bude muset evropský průmysl nejprve zotavit z pandemie a má mu v tom pomoct unijní průmyslová strategie.

Návrh nové strategie pro průmysl představila Komise v březnu 2020. V usnesení z 25. listopadu poslanci žádají jeho revizi.

Chtějí aby přístup EU k průmyslové politice pomohl podnikům vyrovnat se s koronavirovou krizí a digitálními a environmentálními přechody. 

Jak se má podle Parlamentu průmyslové odvětví vyvíjet?

Průmyslové odvětví představuje více než 20 % ekonomiky celé EU a zaměstnává zhruba 35 milionů lidí, s nimiž se přímo pojí další miliony pracovních míst jak doma, tak v zahraničí. Zároveň představuje průmysl 80 % unijního vývozu. EU má přední místo i v přímých zahraničních investicích - sama je velkým investorem všude ve světě a také příjemcem těchto investic.

Nová průmyslová strategie by měla zajistit, aby evropské podniky přispívaly k cíli uhlíkové neutrality. Pod hlavičkou Zelené dohody pro Evropu by tak měly být podporovány zejména malé a střední podniky při přechodu na digitální a uhlíkově neutrální ekonomiku a při vytváření kvalitních pracovních míst při zachování konkurenceschopnosti EU.

Podle poslanců by strategie měla mít dvě fáze. V první fázi, fázi obnovy, je nutné ustálit pracovní trh, znovu aktivovat výrobu a přizpůsobit se situaci po pandemii. Druhá fáze zahrnuje rekonstrukci a průmyslovou transformaci. 

Čtěte víc, jaká opatření EU zavádí pro opětovné ekonomické oživení a obnovu

Podpora malých a středních podniků



Malé a střední podniky představují více než 99 % všech evropských podniků, takže hospodářství EU si bez nich prostě nelze představit. Během pandemie se mnoho z nich v návaznosti na národní koronavirová opatření zadlužilo. Snížila se tak jejich možnost investovat, což bude z dlouhodobého hlediska znamenat jejich pomalý růst. 

Jak pomoci průmyslu zotavit se ze socio-ekonomické krize



Součástí první fáze reakce na nouzovou situaci je koronavirový fond obnovy. Prostředky z něj by měly být rozděleny podle kritérií, jako je výše škody nebo finanční částka, kterou podniky již obdržely v rámci národní podpory. 

Přednost by měly mít hlavně ty společnosti a podniky, které se zaměřují na digitální a environmentální transformaci, a tedy na investice do aktivit, které jsou environmentálně udržitelné. 

Co požadují poslanci

  • zajištění spravedlivé zelené a digitální transformace
  • podporu iniciativ na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků
  • nové posouzení jaký dopad mohou mít náklady transformace na evropské společnosti, včetně malých a středních podniků
  • aby státní podpora poskytovaná v nouzové fázi nevedla k trvalému narušení jednotného trhu
  • přivedení strategických odvětví zpět do EU

V usnesení přijatém 16. prosince požadovali poslanci aktualizaci strategie pro malé a střední podniky, a to tak, aby odrážela dopady krize covid-19 a podporovala přechod k digitalizaci a dekarbonizaci. Poslanci zdůraznili nutnost okamžitého financování, aby se zajistilo, že malé a střední podniky přežijí. Rovněž vyzvali země EU, aby podniky podpořily ve využívání elektronického obchodování.

Investice do zelenějších, digitálních a inovativních podniků



Ve své druhé fázi by průmyslová strategie měla zajistit konkurenceschopnost, odolnost a dlouhodobou udržitelnost. 

Bude se zaměřovat zejména na: 

  • sociálními aspekty strukturálních změn
  • revitalizaci území, která jsou závislá na fosilních palivech pomocí fondu spravedlivé transformace (ten je součástí plánu EU na financování klimatických cílů)
  • posílení udržitelného financování společností v procesu dekarbonizace
  • využití takzavného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích k ochraně výrobců a pracovních míst v EU před nekalou konkurencí
  • farmaceutický průmysl, který bude založený na výzkumu, a s plánem na zmírnění rizik nedostatku léků
  • využívání oběhového hospodářství a upřednostňování energetické efektivity, úspor a technologií obnovitelné energie
  • využití plynu k přechodu od fosilních paliv a vodíku jako potenciální průlomové technologie
  • investice do umělé inteligence a implementaci jednotného evropského digitálního a datového trhu, budování lepšího systému digitálního zdanění a vývoj evropských norem v oblasti kybernetické bezpečnosti
  • investice do výzkumu a vývoje
  • revizi antimonopolních pravidel EU s cílem zajistit globální konkurenceschopnost



Zjistěte více o tom, co EU dělá v boji proti klimatické změně. 

Další informace

Související články

Sdílet článek přes: