Plány obnovy: Poslanci žádají rozumné využívání peněz a demokratický dohled 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Členské státy mají v rámci plánů obnovy k dispozici více než 700 miliard eur. Podle poslanců by je měly využít k tomu, aby se přizpůsobily nové sociální a ekonomické realitě.

Nástroj (či takzvaná facilita) EU na podporu oživení a odolnosti byl zřízen během pandemie koronaviru, aby pomohl zemím EU a jejich podnikům a obyvatelům potýkajícím se s problémy vzešlými z krize. Zatímco ekonomika EU se v roce 2021 po prudkém poklesu v předcházejícím roce zotavila, v souvislosti s válkou na Ukrajině a zvýšením cen energií a potravin se objevují nové hospodářské a sociální výzvy.

Nástroj na podporu oživení a odolnosti v hodnotě 723,8 miliard eur je ale více než krátkodobý nástroj pomoci. Představuje plán orientovaný na budoucnost, který financuje reformy a investice navrhované zeměmi EU v oblastech, jako je zelená a digitální transformace, zdravotnictví, sociální a ekonomická odolnost a podpora pro mladé lidi.

Ve zprávě o dosavadním průběhu implementace nástroje, kterou plánum přijalo 23. června 2022, poslanci zdůrazňují, že peníze by měly být využity efektivně k zajištění dlouhodobých přínosů pro hospodářství a společnost EU. Je podle nich třeba zvýšit strategickou autonomii EU, snížit závislost na dovážených fosilních palivech a diverzifikovat zdroje energie.

Zjistěte více o facilitě na podporu oživení a odolnosti.

Pokrok v implementaci plánů obnovy


Poslankyně Eider Gardiazabalová Rubialová (sociální demokratka, Španělsko), spoluautorka parlamentní zprávy, na plenárním zasedání 22. června 2022 uvedla, že plány obnovy jsou financovány prostřednictvím vydání společného evropského dluhu Evropskou komisí a budou splaceny z nových zdrojů příjmů rozpočtu EU. „Reakce na krizi [koronaviru] byla velmi odlišná od [finanční krize] v roce 2008. Reakce byla silná a inovativní. překonali jsme mnoho bariér a prolomili některá tabu.“

Kromě předfinancování splátek až do výše 13 % alokovaných finančních prostředků dostanou země EU zbytek svých plateb v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti po splnění konkrétních cílů a milníků.

Předběžné financování doposud obdržela většina zemí. Osm zemí požádalo o první platbu a Španělsko požádalo o platbu druhou.

Tři země své národní plány schváleny neměly: Nizozemsko svůj plán nepředložilo, zatímco schválení plánů z Polska a Maďarska bylo odloženo kvůli obavám o právní stát a rizika související s podvody, střety zájmů a korupcí.

Evropská komise kladně zhodnotila polský národní plán obnovy 1. června, následně jej Rada 17. června schválila. Parlament vyjádřil nesouhlas s tímto rozhodnutím v usnesení přijatém 9. června a uvedl, že úplný soulad s hodnotami EU je nezbytným předpokladem pro to, aby jakákoli země EU získala finanční prostředky na obnovu.

„Plány nesmí být schvalovány za každou cenu. Vždy bychom měli pamatovat na to, že dodržování hodnot EU je klíčovou záležitostí, o které nelze vyjednávat a která musí být základem pro každou akci, projekt, reformu nebo investici,“ řekl Dragoș Pîslaru (Renew Europe, Rumunsko), jeden ze spoluautorů zprávy Parlamentu, v debatě z 22. června 2022.

Finanční prostředky na obnovu jdou do zemí EU buď jako granty, nebo jako půjčky. Členské státy připravily plány na téměř celou dostupnou částku grantů, ale uvedly, že by rády využily 166 miliard eur z 385,8 miliard eur dostupných na půjčky.

Poslanci vyzývají země, aby využily plného potenciálu nástroje pro oživení a odolnost, a to včetně půjček, aby byly schopné efektivně čelit důsledkům pandemie a souvisejícím problémům.

Nástroj na podporu oživení a odolnosti v Česku  

Dohled parlamentu


Evropský parlament se aktivně podílí na kontrole implementace nástroje pro oživení a odolnost. Poslanci na toto téma vedou rozpravy a přijímají usnesení, parlamentní rozpočty a hospodářské výbory pravidelně jednají s komisaři (v roce 2021 se konaly čtyři schůzky) a na technické úrovni se často konají schůzky s úředníky Komise (20 schůzí v roce 2021).

Poslanci chtějí zajistit, aby byly finanční prostředky využívány transparentně a v souladu s pravidly a aby Komise účinně monitorovala a prováděla audit členských států.

Zpráva Parlamentu uvádí, že vnitrostátní orgány veřejné správy se potýkají s problémy při absorbování všech finančních prostředků v krátkém čase, protože všechny reformy a investice musí být provedeny do roku 2026. Poslanci trvají na tom, že by při provádění národních plánů měly být zapojeny místní a regionální úřady, sociální partneři a organizace občanské společnosti k zajištění úspěšné implementace a demokratické odpovědnosti.

„Rádi bychom viděli více přeshraničních projektů, zejména v oblasti energetiky, protože nám to pomůže přesunout energii z místa, kde ji máme, tam, kde ji potřebujeme,“ řekl spoluzpravodaj Siegfried Mureșan (EPP, Rumunsko) na rozpravě v plénu 22. června 2022.

Očekává se, že Komise předloží zprávu o pokroku s plány obnovy v polovině července.