Přísnější kontrola nabývání a držení zbraní: Co si myslí odborníci

Po listopadových teroristických útocích v Paříži navrhla Evropská komise nová opatření, která by měla zajistit, že zbraně neskončí v nesprávných rukou. Jak nastavit celoevropskou kontrolu nabývání a držení zbraní je výbušné téma a proto si poslanci výboru pro vnitřní trh vyslechli v úterý názory odborníků na poslední návrhy Komise.

Ilustrační foto pistole vkládané do zvláštního opasku ©AP Images/ European Union-EP
Jaký dopad budou mít nová pravidla pro držitele zbraní? ©AP Images/ European Union-EP

Návrh změn stávajících pravidel pro kontrolu nabývání a držení zbraní vydala Evropská komise koncem minulého roku v reakci na otřesné teroristické útoky v Paříži. Zpravodajka návrhu, britská konzervativní poslankyně Vicky Fordová, chce mít jistotu, že zpřísnění pravidel v zájmu boje proti terorismu zároveň nenaruší práva těch, kdo mají k držení zbraní legitimní důvod. Proto z titulu předsedkyně výboru zorganizovala 15. března slyšení s odborníky o dopadech návrhu.


Je na čase změna pravidel?


Současná pravidla byla stanovena v roce 1991 a aktualizována v roce 2008. Revize je možná na čase, ale podle Vicky Fordové neprozkoumala Komise dostatečně všechny její dopady. Stávající legislativa obecně zakazuje držení automatických střelných zbraní. V případě zbraní poloautomatických, které vystřelí pouze jednou při každém stisknutí spouště, je k jejich držení nutné povolení. Další střelné zbraně jako například lovecké pušky musí jejich majitelé nahlásit. Stávající pravidla se netýkají historických zbraní.


Dopad pro sběratele a muzea


Komise chce rozšířit kontrolu i na sběratele a muzea. Měli by povinnost zbraně nahlásit a obdržet povolení. Pokud by chtěli mít ve sbírkách zbraně automatické, tak jedině jako deaktivované.


Deaktivací se střelné zbraně stávají trvale nepoužitelné. Pro muzea by takový zásah mohl být zničující. Podle Dr. Edwarda Impeyho, generálního ředitele muzea britské královské výzbroje, se deaktivace rovná skoro zničení zbraně: „Takový předmět už by nám byl k ničemu; už bychom se z něj nikdy nic nedozvěděli. Je to jako byste sběratelům veteránů vyndali z aut motor.“


Registrovat i staré zbraně


Další důležitý aspekt v návrhu Komise se týká národních registrů. Měly by povinnost vést záznamy o střelných zbraních až do jejich definitivního zničení. Dnešní pravidla omezují povinnost vedení registrů na 20 let životnosti dané zbraně. To je podle Philippa Noblese z francouzské soudní policie málo: „Při pařížských útocích byly použity různé zbraně z období 1942 – 1957. Dostatečný časový rozsah záznamů je velice důležitý.“


Zákaz


Komise navrhuje stejné pravidlo pro automatické i poloautomatické zbraně s mechanismy podobnými těm automatickým: Zakázat. „Posouzení, které poloautomaty se podobají zbraním s automatickým mechanismem je velmi subjektivní,“ varoval nicméně Jean-Luc Stassen, ředitel belgického úřadu pro schvalování a registraci střelných zbraní.


V neposlední řadě by Komise chtěla zavést jednotná pravidla označování střelných zbraní a jednotný pětiletý časový strop pro licence. Tato pravidla by se měla týkat také signálních zbraní jako poplašné pistole, které mohou být převedeny na ostré zbraně. Zároveň návrh Komise obsahuje přísnější pravidla pro nákup střelných zbraní na internetu.


Projednávání v Parlamentu


Stanovisko výboru pro jednotný trh a ochranu spotřebitele by mělo být známo koncem června po hlasování o zprávě Vicky Fordové. První debata na plénu celého Parlamentu se předpokládá na podzim.


Mezi stínovými zpravodaji návrhu jsou i čeští poslanci Dita Charanzová (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu) a Jiří Maštálka (konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice). Na straně Komise odpovídá za návrh komisařka Věra Jourová.

Jak nastavit rovnováhu mezi bojem proti terorismu a právy legitimních držitelů zbraní.
Jak se arzenál zbraní použitých v Paříži dostal do rukou teroristů?