Rusko už nemůžeme považovat za strategického partnera Evropské unie, říká poslankyně
Poslanci navrhli přehodnotit vztah k Rusku, dokud Moskva nezačne dodržovat mezinárodní právo. Podle usnesení Parlamentu by měla být EU připravena přijmout vůči Rusku další sankce.
Zmíněné usnesení ke stavu politických vztahů mezi EU a Ruskem přijalo plénum 12. března v poměru hlasů 402 pro, 163 proti a 89 se hlasování zdrželo. Proč je chování Ruska pro Evropu hrozbou, vysvětluje v rozhovoru lotyšská poslankyně z klubu lidovců Sandra Kalniete.
Uběhlo pět let od nelegální anexe Krymu Ruskou federací. Jaký je postoj Parlamentu k Ukrajině?
Ukrajina sousedí se státy Evropské unie, a proto jsou pro EU její stabilita, prosperita a demokratické směřování velice důležité. V našem návrhu zdůrazňujeme, že Rusko nemůže být nadále považováno za strategického partnera pro Unii.
Požadujeme úplné dodržování Minských dohod, a co se týče Krymu, neuznáváme jeho anexi Ruskem. Upozorňujeme rovněž na porušování lidských práv krymských Tatarů, případy politických vězňů držených v Rusku na základě velmi pochybných obvinění, a také žádáme propuštění ukrajinských námořníků zadržených v Kerčském průlivu.
Vyzýváte také k vytvoření evropské legislativy po vzoru takzvaného „Magnitského zákona“.
Předkládáme návrh unijních sankcí kvůli porušování lidských práv, který je inspirován americkým Magnitského zákonem. Některé členské země EU již mají seznam lidí sankcionovaných pro hrubé porušování lidských práv. A my nyní navrhujeme vytvořit celounijní sankční seznam. Mimochodem jde již o pátou zprávu, v níž Parlament vyzývá k vytvoření evropského Magnitského zákona.
Jakou roli hraje ve vztazích mezi EU a Ruskem závislost Evropy na ruském plynu?
Vezměme si třeba plynovod Nord Stream 2. Jeho jediným účelem je vyhnout se území Ukrajiny, což jí způsobí obrovské ztráty, jelikož přijde o poplatky za transport plynu přes své území. Těm, kteří tvrdí, že Nord Stream 2 je ekonomický projekt, jenž nám přinese levnou energii, říkám: Zisk z prodeje plynu investuje Rusko do zbrojení, takže bude pro EU ještě víc nebezpečné, a do online dezinformačních a manipulačních kampaní.
Proto je potřeba tento projekt zastavit. Navíc má Unie společnou energetickou politiku, s níž je výstavba Nord Streamu 2 zcela v rozporu. My naopak potřebujeme diverzifikovat své zdroje energie.
Blíží se evropské volby. Jaká opatření Parlament navrhuje proti ruským kybernetickým útokům a dezinformačním kampaním?
Když Rusko napadlo východ Ukrajiny a Evropu následně zaplavily dezinformace, okamžitě jsme vyzvali Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS), aby vytvořila jednotku, která by proti dezinformacím bojovala. Od ruského vměšování do amerických voleb, referenda o brexitu a otravy agenta Skripala, se povědomí o ruské hrozbě stále zvyšuje.
Před osmi lety v březnu vypukla válka v Sýrii. Jaký má Parlament názor na angažmá Ruska v konfliktu?
Intervencí v Sýrii se Rusko stalo nezbytným partnerem při jednáních o mírovém řešení. Přesto Rusko nepovažuji za součást řešení v Sýrii, je spíš součástí problému. Ruské základny ve Středomoří jsou znepokojující a nebezpečné. Tím, že Moskva jednou nohou vkročila i do Sředozemí, posílila svoji stále intenzivnější přítomnost v našem sousedství. Rusko navíc blokuje Radu bezpečnosti OSN, což také dokazuje, že je součástí problému.
Další informace
- Zpráva o stavu politických vztahů mezi EU a Ruskem
-
(otevřít na nové záložce)
Přenos a záznam z debaty pléna (11.3.2019)
- Ukrajina: Poslanci ocenili reformní úsilí Kyjeva a odsoudili ruskou agresu (12.12. 2018, slovensky)
- Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři
- Brífink think tanku EP k unijní politice vůči Rusku (anglicky)
