Džihádistický terorismus v EU od roku 2015
Evropa zažila od roku 2015 celou řadu teroristických útoků. Co jsou útočníci zač? Jakým způsobem jednají a co je k tomu vede?
Ačkoliv džihádistické teroristické činy nejsou v Evropě žádnou novinkou, od roku 2015 se kontinent potýká s novou vlnou islamistických útoků. Kdo jsou džihádističtí teroristé a co požadují? Jak útočí? A co džihádistický terorismus vlastně je?
Cílem džihádistických skupin je vytvořit islámský stát, který se bude řídit pouze islámským právem - šaría. Odmítají demokracii a zvolené parlamenty, protože podle jejich názoru je jediným zákonodárcem bůh.
Europol definuje džihádismus jako „násilnou ideologii využívající tradiční islámské pojmy. Džihádisté legitimizují použití násilí odkazem na klasickou islámskou doktrínu o džihádu, což je termín, který v doslovném překladu znamená 'snahu' nebo 'námahu', ale v islámském právu se s ním zachází jako s nábožensky schválenou válkou.“
Síť Al-Káida a takzvaný Islámský stát jsou hlavními představiteli džihádistických skupin. Džihádismus je podmnožinou salafismu, obrozeneckého sunnitského hnutí.
Přečtěte si více o vývoji poču teroristických útoků a jejich obětí v EU v roce 2020 a v roce 2019.
Kdo jsou džihádističtí teroristé?
Podle Europolu stojí za většinou džihádistických útoků v roce 2018 teroristé, kteří vyrostli a byli radikalizováni ve své domovské zemi. Nejedná se tedy o takzvané zahraniční bojovníky - jednotlivce, kteří cestovali do zahraničí, aby se připojili k teroristické skupině.
V roce 2019 mělo téměř 60 % džihádistických útočníků občanství v zemi, ve které útok spáchali.
Radikalizace 'domácích teroristů', a to především jednotlivců, nikoliv skupin, se zrychlila především díky online propagandě, která je široce dostupná. Jejich útoky jsou tak teroristickými skupinami jako Al-Káida nebo IS spíše inspirovány, než aby byly přímo nařizovány.
Přečtěte si více o tom, co EU dělá pro to, aby předcházela radikalizaci.
Europol vysvětluje, že tito teroristé nemusí být nutně velmi nábožensky zaměřeni: nemusí číst Korán nebo pravidelně navštěvovat mešitu a o islámu jako takovém mají často pouze základní nebo roztříštěné znalosti.
Značné množství lidí, kteří byli v roce 2016 nahlášeni Europolu pro terorismus, patřilo mezi osoby s kriminální minulostí. Tato skutečnost naznačuje, že lidé, kteří se již dříve dopustili kriminální činnosti nebo byli socializováni v kriminálním prostředí, mohou být náchylnější k radikalizaci a nechají se snadněji rekrutovat.
Europol vyvozuje, že „náboženství tedy nemusí být počátečním nebo primárním motorem radikalizačního procesu, ale pouze nabízí 'příležitost' k překonání osobních problémů. Mohou to vnímat tak, že útok ve jménu vyšší ideologie v jejich vlastní zemi je může změnit z 'nuly' na 'hrdinu'.“
Zpráva Europolu z roku 2020 dokládá, že většina džihádistických teroristů byli mladí lidé. Téměř 70 % z nich bylo ve věku 20 až 28 let a 85 % z nich tvořili muži.
Jak džíhádističtí teroristé útočí?
Džihádistické útoky od roku 2015 podnikají jak samostatní aktéři, tak skupiny. Jednotlivci využívají hlavně nože, dodávky a střelné zbraně. Jejich útoky jsou jednodušší a poněkud nestrukturované. Skupiny používají v rámci složitých a dobře koordinovaných útoků automatické pušky a výbušniny.
V roce 2019 stáli za téměř všemi uskutečnými nebo neúspěšnými útoky jednotlivci, zatímco většina zmařených spiknutí zahrnovala více podezřelých.
Džihádističtí teroristé mají tendenci upřednostňovat útoky proti lidem, nikoli proti budovám nebo institucionálním cílům. Chtějí vyvolat emocionální reakci ze strany veřejnosti.
Teroristé de facto nerozlišují mezi muslimy a nemuslimským obyvatelstvem - zaměřují se na jediné, a to je maximální počet obětí. Příkladem mohou být útoky v Londýně, Paříži, Nice, Stockholmu, Manchesteru, Barceloně či Cambrils.
Jak proti terorismu bojuje EU?
Opatření k posílení a zefektivnění spolupráce mezi členskými státy byla přijata na národní i evropské úrovni.
Škála opatření EU k prevenci dalších útoků je široká: od přísnějších kontrol na evropských hranicích, lepší spolupráce daných orgánů při odhalování či pronásledování útočníků, zablokování zdrojů peněz teroristů a boje proti organizovanému zločinu až po opatření proti radikalizaci.
Zjistěte více o opatřeních EU pro boj proti terorismu.
Europol, policejní agentura EU, získal v boji proti terorismu nové pravomoci. Může snadněji zřídit specializované jednotky, jakým je například Evropské protiteroristické centrum vytvořené v lednu 2016. V některých případech si rovněž může předávat informace se soukromými společnostmi a požádat sociální média o odstranění stránek provozovaných IS.