Boj s terorismem: jak napravit současné nedostatky

Lepší spolupráce mezi zpravodajskými službami, řešení radikalizace, sledování finančních toků terorismu i nenávistných kazatelů a lepší pomoc obětem jsou mezi návrhy přijatými plénem.

Foto z uctění památky obětí teroristických útoků v Paříži 13.11.2015
Uctění památky obětí teroristických útoků v Paříži 13.11.2015

Zvláštní výbor pro terorismus vypracoval po zhruba roční činnosti závěrečnou zprávu, kde hodnotí nedostatky v boji proti terorismu a navrhuje jejich nápravu. Výbor TERR zahájil svou práci v září 2017. Jeho doporučení byla přijata na prosincové plenárce ve Štrasburku.


Spolupráce a sdílení informací


Efektivní boj proti terorismu musí být z principu nadnárodní a proto je podle poslanců předevšim třeba zlepšiz koordinaci reakcí a rychlou výměnou informací ze strany zemí EU.

„Co se týče výměny informací mají členské státy stále mezery a také máme technické mezery v interoperabilitě (propojení databází, pozn.red.) Pokud chceme zlepšit výměnu informací, musí být posíleny Europol a Eurojust a sloužit jako informační centrály,“ vysvětluje jedna z autorek zprávy, německá poslankyně za lidovce Monika Hohlmeier.


Druhá zpravodajka a belgická poslankyně za konzervativce Helga Stevens připomíná problém s dešifrováním, které je podle ní pro malé členské státy velmi náročné, protože vyžaduje velké množství technických a lidských zdrojů: „Navrhuji dát Europolu pravomoc, aby se specializoval na dešifrování, a pomohl tak členským zemím. To by dalo státním zástupcům a policii přístup ke zprávám například z WhatsAppu a Messengeru. V současnosti je to docela obtížné, protože sociální média odmítají dát soudům přístup,“ vysvětlila Stevens.


Lepší ochrana vnějších hranic


Některé nedávné teroristické útoky poukázaly na určité nedostatky evropských pohraničních kontrol. Poslanci proto naléhavě vyzývají členské státy, aby investovaly do moderního vybavení technologiemi, které umožní řádné prověřování v bezpečnostních databázích. Zdůrazňují také potřebu lépe využívat biometrické údaje a zajistit již zmiňovanou interoperabilitu databází.


Předcházení radikalizaci


Zpráva výboru konstatuje, že hlavní hnací silou radikalizace jsou extremistický obsah na sociálních sítích nebo v knihách a dalších médiích stejně jako kontakt s radikalizovanými lidmi, kazateli šířícími nenávist a radikalizace probíhající ve věznicích. Výbor proto požaduje, aby byly odpovědné on-line společnosti právně nucené odstranit teroristický obsah a pravidelně reportovaly o jeho výskytu.


„Musíme zaručit výměnu osvědčených postupů, jak zvládat integraci,“ připomíná dále poslankyně Hohlmeier.

Její kolegyně Stevens by ráda viděla celoevropský seznam šiřitelů extremismu a nenávisti, protože nyní podle ní mohou pracovat celkem nerušeně, zejména pokud se přestěhují z jedné evropské země do druhé. Víc vysvětluje ve videu ↓

poslankyně Helga Stevens k problému radikálních kazatelů

Financování terorismu


Výbor se během své práce také obšírně zabýval problematikou financování terorismu a jak ho zastavit. Podle poslanců je nutné zlepšit sledovatelnost obchodování s uměleckými předměty a starožitnostmi zejména z oblastí konfliktů a zajistit identifikaci uživatelů elektronických peněženek, předplacených karet, platforem crowdfundingu a mobilních platebních systémů. Dalším požadavkem je, aby byly náboženské instituce transparentnějšími ohledně svého financování, zejména pokud existují obavy, že jejich peníze pochází z autoritářských zemí.


„Všechny náboženské instituce by měly být transparentní ohledně původu svých finančních prostředků, aby to mohly odpovědné orgány v případě potřeby prověřit,“ apeluje Helga Stevens.

Další opatření


Zpráva rovněž vyzývá členské státy, aby lépe chránily kritickou infrastrukturu, jako jsou elektrorozvodné a plynárenské soustavy, a vypracovaly efektivní strategie reakce na teroristické ohrožení. Poslanci dále požadují přísnější pravidla proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi a proti prodávání chemických látek pro domáckou výrobu výbušnin. V letech 2015 a 2016 byly totiž použity výbušniny ve 40 procentech teroristických útoků a tu nejčastěji použitou (TATP) lze snadno vyrobit doma.

Zpráva výboru TERR v neposlední řadě vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy vyjasňující status obětí terorismu, jejich práv a možností odškodnění. Poslankyně Hohlmeier to vysvětluje následovně ↓

Odkazy