Schengen: Průvodce evropským prostorem bez hranic 

Co je Schengen?

Schengenský prostor je jedním z pilířů evropského projektu. Hraniční kontroly a zábrany mezi členy Schengenu byly prakticky zrušeny v roce 1995. Tím dostalo právo občanů EU na svobodu pohybu v rámci EU velice konkrétní podobu. To znamená, že mohou žít, studovat, pracovat nebo odejít do důchodu kdekoli v Unii. Těchto práv využívají i turisté a hlavně podniky.

Schengen je venkovská obec na řece Mosele v jižním Lucembursku na místě, kde se stýkají území původních smluvních stran Schengenské dohody: Francie, Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska.

Státy Schengenu

Schengen zahrnuje 26 zemí: 22 z EU a čtyři, které nejsou členy EU.

Všechny státy EU jsou součástí Schengenu s výjimkou pěti. Irsko si vyjednalo výjimku. Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko zatím v Schengenu nejsou, ale v budoucnu k němu mají přistoupit. Od roku 1999 je to jedna z podmínek členství v EU.

Do schengenského prostoru vstoupily také čtyři země, které nejsou členy EU – Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Česko je součástí Schengenu od 21. prosince 2007, kdy naráz vstoupilo 9 členských států EU: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Víc k rozšiřování Schengenu naleznete zde

Co přináší Schengen

Každý den překračuje vnitřní hranice EU až 3,5 milionu lidí. Volný pohyb může v praxi znamenat různá práva pro různé kategorie osob od turistů po rodiny.

Všichni občané EU mohou pobývat v jiném členském státě jako turista po dobu až tří měsíců s platným cestovním pasem nebo průkazem totožnosti. Rovněž mohou žít v jiném členském státě za účelem zaměstnání, přičemž mají povinnost hlásit tamním orgánům svou přítomnost a právo na zacházení stejné jako pro státní příslušníky dané země. Podnikatelé mají prospěch ze svobody usazování a studenti mají právo studovat v kterémkoli členském státě.

Ekonomické výhody bezhraničního prostoru jsou nesporné. Obnovení vnitřních hranic v Evropě by bylo velmi nákladné a znamenalo by také výraznou komplikaci a zdržení pro 1,7 milionu lidí, kteří dojíždí přes hranice za prací.

Čtěte také: Jak volný pohyb po EU ovlivnila pandemie koronaviru?

Jak zajistit bezpečnost schengenského prostoru

Schengenská pravidla ruší kontroly na vnitřních hranicích a harmonizují a posilují ochranu vnějších hranic. Jakmile se tedy lidé ocitnou uvnitř schengenského prostoru, mohou cestovat z jednoho členského státu do druhého, aniž by byli podrobeni hraničním kontrolám (jako obecné pravidlo). Státy mohou a do určité míry i musí nadále provádět policejní opatření ke kontrole osob na svém území a to i na vnitřních hranicích nebo v jejich blízkosti, pokud to je nutné pro zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku.

Schengen také zahrnuje společnou vízovou politiku pro krátkodobé pobyty občanů nečlenských států EU a pomáhá státům spojit síly v boji proti trestné činnosti pomocí policejní a soudní spolupráce.

K pátrání po osobách a věcech slouží Schengenský informační systém (SIS), který byl posílen aby Evropanům zajistil vyšší bezpečí. Jak přesně tento společný systém sdílení informací funguje zjistíte v naší infografice.

Přečtěte si více o tom, jak Europol bpjuje proti trestným činám a terorismu.

Vnitřní a vnější hranice

Fungování schengenského prostoru ovlivnil nárůst migračních toků do EU v roce 2015. Zvýšily se obavy o bezpečnost, včetně teroristické a závažné přeshraniční trestné činnosti, což vedlo k opětovnému zavedení hraničních kontrol v několika členských státech. Pandemie koronaviru v roce 2020 rovněž přiměla několik zemí EU k obnovení kontrol na vnitřních hranicích ve snaze kontrolovat šíření onemocnění.

Parlament opakovaně kritizoval kontroly na vnitřních hranicích v schengenském prostoru a chce je povolit pouze jako krajní opatření. V usnesení o koordinovaném postupu EU v boji proti pandemii, které bylo přijato v dubnu 2020, Parlament naléhavě vyzýval členské státy, aby při zavádění a prodlužování kontrol na vnitřních hranicích přijímaly pouze nezbytná a přiměřená opatření, a zdůraznil, že je třeba vrátit se k plně funkčnímu schengenskému prostoru.

V prosinci 2021 navrhla Evropská komise aktualizaci pravidel, jimiž se řídí schengenský prostor, s cílem zajistit, že znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích zůstane krajním opatřením. Namísto toho podporuje využívání alternativních opatření, jako jsou cílené policejní kontroly a posílená policejní spolupráce.

Na návrhu pracuje Evropský parlament. Europoslanci se již několikrát vyslovili proti častému znovuzavádění kontrol, které brání volnému pohybu osob v rámci EU.

Výzvy a překážky a reakce EU

Řízení migrace a bezpečnost vnějších hranic jsou pro Evropu výzvou. V kritickém roce 2015 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno zhruba 1,83 milionu nelegálních přechodů. V roce 2021 jich bylo již jen 200 000. Pokles je výsledkem snahy EU posílit kontroly na vnějších hranicích a účinněji nastavit azylovou politiku.

Nástroje pro správu a ochranu vnějších hranic Schengenu se v poslední době významně posílily. Ať už to je již zmiňovaný Schengenský informační systém, dále Vízový informační systém, vytvoření systému registrace vstupu a výstupu na vnějších hranicích a posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Pohraniční stráž má do roku 2027 mít stálý sbor 10 000 příslušníků, jak schválil Parlament v dubnu 2019.

Cestující, kteří pro vstup do EU nepotřebují vízum, budou předběžně prověřováni ještě před svou cestou prostřednictvím evropského systému pro cestovní povolení (ETIAS). Cílem je odhalit zločince, teroristy nebo kohokoli jiného, kdo představuje riziko, předtím, než dorazí do EU. Tyto kontroly by mohly začít již v roce 2023.

V usnesení přijatém v červenci 2021 Parlament schválil obnovený Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) s navýšeným rozpočtem pro období 2021 až 2027 ve výši 9,88 miliard eur. Fond přispívá k posílení společné azylové politiky, rozvoji legální migrace v souladu s potřebami členských států, podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí, a bojuje proti nelegální migraci. Slouží také k tomu, aby členské státy tlačily ke spravedlivějšímu sdílení odpovědnosti za přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl.

Fond bude úzce spolupracovat s novým Fondem pro vnitřní bezpečnost (ISF) se zaměřením na řešení přeshraničních hrozeb, jako je terorismus, organizovaný zločin a počítačová kriminalita. ISF byl rovněž schválen Parlamentem v červenci 2021 s rozpočtem 1,9 miliardy eur.