Schengen: průvodce evropským prostorem bez hranic
Cestování po Evropě bez pasů a hraničních kontrol, které umožňuje „schengenský prostor“, je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů evropské integrace. Více se dozvíte v našem průvodci.
Co je Schengen?
Schengenský prostor je jedním z pilířů evropského projektu. Hraniční kontroly a zábrany mezi členy Schengenu byly prakticky zrušeny v roce 1995. Tím dostalo právo občanů EU na svobodu pohybu v rámci EU velice konkrétní podobu. To znamená, že mohou žít, studovat, pracovat nebo odejít do důchodu kdekoli v Unii. Těchto práv využívají i turisté a hlavně podniky.
Schengen je venkovská obec na řece Mosele v jižním Lucembursku na místě, kde se stýkají území původních smluvních stran Schengenské dohody: Francie, Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska.
Státy Schengenu
Schengen zahrnuje 26 zemí: 22 z EU a 4, které nejsou členy EU.
Všechny státy EU jsou součástí Schengenu s výjimkou pěti: Irsko se připojilo jen částečně. Vyjednalo si výjimku, že může nadále provádět kontroly na hranicích se Spojeným královstvím. Přesto se účastní například policejní a soudní spolupráce, boje proti drogám a je napojeno do Schengenského informačního systému.
Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko mají k Schengenu přistoupit. Od roku 1999 je to jedna z podmínek členství v EU.
Do schengenského prostoru vstoupily také čtyři země, které nejsou členy EU - Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
Česko je součástí Schengenu od 21. prosince 2007, kdy naráz vstoupilo 9 členských států EU: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
Víc k rozšiřování Schengenu zde.
Co přináší Schengen
Každý den překračuje vnitřní hranice EU až 3,5 milionu lidí. Volný pohyb může v praxi znamenat různá práva pro různé kategorie osob od turistů po rodiny.
Všichni občané EU mohou pobývat v jiném členském státě jako turista po dobu až tří měsíců s platným cestovním pasem nebo průkazem totožnosti. Rovněž mohou žít v jiném členském státě za účelem zaměstnání, přičemž mají povinnost hlásit tamním orgánům svou přítomnost a právo na zacházení stejné jako pro státní příslušníky dané země. Podnikatelé mají prospěch ze svobody usazování a studenti mají právo studovat v kterémkoli členském státě.
Ekonomické výhody bezhraničního prostoru jsou nesporné. Odhaduje se, že obnovení vnitřních hranic v Evropě by mohlo stát mezi 100 a 230 miliardami eur během deseti let. Znamenalo by také výraznou komplikaci a zdržení pro 1,7 milionu lidí, kteří dojíždí přes hranice za prací.
Čtěte také: Jak volný pohyb po EU ovlivnila pandemie koronaviru?
Jak zajistit bezpečnost schengenského prostoru
Schengenská pravidla ruší kontroly na vnitřních hranicích a harmonizují a posilují ochranu vnějších hranic. Jakmile se tedy lidé ocitnou uvnitř schengenského prostoru, mohou cestovat z jednoho členského státu do druhého, aniž by byli podrobeni hraničním kontrolám (jako obecné pravidlo). Státy mohou a do určité míry i musí nadále provádět policejní opatření ke kontrole osob na svém území a to i na vnitřních hranicích nebo v jejich blízkosti, pokud to je nutné pro zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku.
Schengen také zahrnuje společnou vízovou politiku pro krátkodobé pobyty občanů nečlenských států EU a pomáhá státům spojit síly v boji proti trestné činnosti pomocí policejní a soudní spolupráce.
K pátrání po osobách a věcech slouží Schengenský informační systém (SIS). Jak přesně tento společný systém sdílení informací funguje, včetně plánovaných novinek jeho posílení, zjistíte v naší infografice.
Schengen v ohrožení?
Migrační vlna roku 2015 a zvýšené obavy o bezpečnost včetně teroristických útoků přivedly některé státy Schengenu k opětovnému zavedení kontrol na vnitřních hranicích.
Parlament to opakovaně odsoudil. Podle poslanců se ke kontrolám státy mohou uchýlit pouze v krajních případech - a za jasně stanovených podmínek.
Kontrola vnější hranice
Řízení migrace a bezpečnost vnějších hranic jsou pro Evropu výzvou. V kritickém roce 2015 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno zhruba 1,83 milionu nelegálních přechodů. V roce 2019 jich bylo již jen 141 846. Pokles je výsledkem snahy EU posílit kontroly na vnějších hranicích a účinněji nastavit azylovou politiku.
Nástroje pro správu a ochranu vnějších hranic Schengenu se v poslední době významně posílily. Ať už to je již zmiňovaný Schengenský informační systém, dále Vízový informační systém, vytvoření nového systému registrace vstupu a výstupu na vnějších hranicích a posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Pohraniční stráž má do roku 2027 mít stálý sbor 10 000 příslušníků, jak schválil Parlament v dubnu 2019.
Obdobně bude zvýšena kontrola cestujících, kteří pro vstup do EU nepotřebují vízum. Budou předběžně prověřováni ještě před svou cestou prostřednictvím evropského systému pro cestovní povolení (ETIAS).
