Evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS) a jeho reforma 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Proč je potřeba reforma?

Co je ETS

Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: do roku 2030 chce emise skleníkových plynů zásadně snížit a do roku 2050 se stát klimaticky neutrální.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší, a je zacílený na průmysl.

Jak ETS funguje

Systém již donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.

Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.

Proč je potřeba reforma

Cena povolenek je v posledních letech velice nízká, zájem o ně poklesl kvůli finanční krizi, zatímco k dispozici je jich stále stejný počet.

Velká nevyváženost nabídky a poptávky v systému vedla k tomu, že v roce 2013 bylo přebytečných zhruba 2,1 miliard povolenek. Evropský parlament odhlasoval pro období 2013-2015 dočasné stažení 900 milionů tun CO2 z trhu. Přebytek se poté začal snižovat: v roce 2015 klesl na 1,78 miliard a v roce 2016 na 1,69 miliard.

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

Návrh revize systému

Současná směrnice je platná do roku 2020. Její revize má nastavit evropský trh s uhlíkem pro období 2021-2030. Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody.

Celkový počet emisních povolenek bude od roku 2021 klesat rychleji než dříve: o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %.

Aby se napříště předešlo problému s nadbytky povolenek, má se zdvojnásobit kapacita takzvané rezervy tržní stability, do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V případě spuštění by mechanismus rezervy tržní stability pojal skoro čtvrtinu ročních objemů dražených povolenek.

Návrh také předjímá několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci s inovacemi a investicemi, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

  • Fond inovací – poskytne finanční podporu pro obnovitelnou energii, na projekty zachycování a ukládání uhlíku a na inovace v průmyslu;
  • Modernizační fond – usnadní investice do modernizace energetiky a energetických systémů a na posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Nejnovější vývoj

V září 2020 Komise navrhla zvýšit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň na 55 % oproti úrovni z roku 1990. Poslanci byli ještě striktnější - navrhli cíle 60 %.

V rámci reformy se očekává, že Komise ve druhém čtvrtletí roku 2021 předloží takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism - CBAM). Ten by měl zavést poplatky za uhlík při dovozu určitého zboží ze zemí mimo EU, které jsou méně klimaticky ambiciózní z hlediska zavedených opatření. Cílem je předejít takzvanému carbon leakage (úniku uhlíku), k němuž dojde, když průmyslová odvětví EU převádějí výrobu do států s méně striktními pravidly pro emise skleníkových plynů. To by ohrozilo úsilí EU o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Očekává se, že Komise navrhne, aby se ETS a CBAM staly vlastními zdroji v rámci dlouhodobého rozpočtu EU.

Přečtěte si více o novém mechanismu pro stanovování poplatků za uhlík.

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách

Na stole jsou další předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství.

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí. Má zajistit 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 i v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví.

Tento článek byl poprvé publikován 13. 2. 2017, doplněn 6. 2. 2018 a znovu aktualizován 9. 3. 2021.